Cvičení č. 6 – Nezaměstnanost



1. Míra ztráty práce v ekonomice je 5 procent a míra nalézání práce je 7 procent.

a) Pokud má tato ekonomika 500 pracovníků v pracovní síle, vypočtěte míru nezaměstnanosti  a počet
nezaměstnaných ve stálém stavu.

b) Pokud míra ztráty práce klesne na 3 procenta, co se stane s mírou nezaměstnanosti a počtem
nezaměstnaných ve stálém stavu?

c) Pokud se pracovní síla náhle zvýší na 600 pracovníků (míra ztráty práce zůstává na 3
procentech), jaká je okamžitá změna v míře nezaměstnanosti? Jaká je nova míra nezaměstnanosti ve
stálém stavu?

2. Popište způsoby, kterými vláda může snížit frikční nezaměstnanost.

3. Popište důsledky následujících změn na míru nezaměstnanosti, reálnou mzdu a délku hledání práce:

a) zvýšení členství v odborech

b) snížení minimální mzdy

c) zvýšení dávek v nezaměstnanosti

d) rozhodnutí firem o zavedení odměňování na principu efektivnostních mezd

e) vyšší účast žen na trhu práce


4. Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z 5,4 % v roce 2008 na téměř 9 % v roce 2010.  Představuje
tento nárůst změnu v přirozené míře nezaměstnanosti? Pokud ano, které faktory přispěly k jejímu
růstu?


5.  Popište strategie, pomocí nichž by státní či místní orgány mohly snížit nezaměstnanost:

a) v odvětvích postižených recesí

b) mezi nekvalifikovanými pracovníky

c) v regionech postižených depresí

d) mezi dospívajícími

Určete také typ nezaměstnanosti, který byste v takovém případě očekávali.


6. Jak ovlivňuje sociální pojištění přirozenou míru nezaměstnanosti?


7. Jaký je dopad zvýšení minimální mzdy na přirozenou míru nezaměstnanosti, pokud je poptávka po
práci nekvalifikovaných pracovníků:

a) cenově elastická

b) cenově neelastická


8. Vysvětlete, proč je podle Vašeho názoru přirozená míra nezaměstnanosti v USA nižší než ve
většině zemí EU.


9. Uveďte tři důvody, proč nemusí docházet k vyčišťování trhu práce.







10. Předpokládejme, že v zemi klesne celková produktivita (dojde k negativnímu šoku produkční
funkce).

a) Co se stane s křivkou poptávky po práci?

b) Jak by tento pokles produktivity ovlivnil trh práce (zaměstnanost, nezaměstnanost a reálné
mzdy), pokud by trh práce byl vždy v rovnováze?

c) Jak by pokles produktivity ovlivnil trh práce, kdyby odbory zabránily poklesu reálné mzdy?


11. Předpokládejme ekonomiku, která je charakterizována následující Cobb-Douglasovou produkční
funkcí: Y = K^1/3L^2/3. V ekonomice je k dispozici 1000 jednotek kapitálu a 1000 pracovníků.

a) Odvoďte rovnici popisující poptávku po práci v této ekonomice jako funkci reálné mzdy a
kapitálové zásoby

b) Pokud se reálná mzda přizpůsobuje tak, aby vyrovnávala nabídku a poptávku po práci, kolik je
reálná mzda? Kolik je v rovnováze zaměstnanost, výstup a celkové mzdy v ekonomice?

c) Předpokládejme, že v této ekonomice je přijat zákon, který stanovuje minimální mzdu pracovníka
ve výši 1 jednotky výstupu. Jak bude tímto zákonem ovlivněna zaměstnanost, celkový výstup a celkové
mzdy?