1
Marginalistická revoluce
www.econ.muni.cz
Osnova přřřřednášky
Stručný přehled vývoje ekonomických dějin
Hlavní znaky marginalistické revoluce
Předchůdci marginalistické revoluce
Ferdinando Galiani
Daniel Bernoulli
Johann Heinrich von Thünen
Wilhelm Hermann Gossen
Augustin A. Cournot
Jules Dupuit
Wiliam Stanley Jevons
www.econ.muni.cz
Struččččné přřřřehled přřřředchozích směěěěrůůůů
Antika – Xenofón, Aristoteles, Platón
Středověcí scholastikové – Tomáš Akvinský
Merkantilismus
Fyziokratismus – F. Quesnay
Klasická škola politické ekonomie
A. Smith
T. R. Malthus, D. Ricardo, J. B. Say, N. W. Senior
J. S. Mill
K. Marx, Německá historická škola a další
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce
1871 – Jevons – Theory of Political Economy
1871 – Menger – Principles of Economics
1874 – Walras – Elements of Pure Economics
1890 – Marshall – Principles of Economics
Marginalistická revoluce nemá přesné datum
Různé prostředí a východiska
Sjednocujícím prvkem marginalismus
Základy současné ekonomie
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce
V čem revoluce?
Klasická škola politické ekonomie
Důraz na nabídkovou stranu, dlouhodobější problémy
Teorii nákladů, objektivní teorie hodnoty
Hlavní otázkou ekonomický růst – viz Smith 1776
Zájem o „makroekonomické“ proměnné – hlavně
výstup, rozdělování, populace
Instituce – společenské třídy – vlastník, kapitalista,
dělník (např. úvahy o rozdělování mezi tyto třídy)
Kapitalista zdrojem ekonomické aktivity, má mzdový
fond
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce
V čem revoluce - marginalisté a neoklasická ekonomie
Navazují na klasiky, výraznější změna řešených otázek
Doktrinální zakolejenost teorie, starší a mladší
generace
Zájem o poptávkovou stranu, mikroekonomii, hlavní
otázkou alokace zdrojů
Úvahy o ekonomické organizaci (uvažování např.
dopravy)
Důraz na jednotlivce – spotřebitele a firmu, místo
společenských tříd
Zdrojem ekonomické aktivity spotřebitel
Mezní veličiny, matematizace ekonomie (diferenciální
počet)
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce
Předchůdci marginalistické revoluce (8.2)
Hlavní body marginalistické revoluce
mezní užitečnost
subjektivní teorie hodnoty
Oba body v minulosti u různých autorů, v různé míře
rozpracovanosti i před 1871
Autoři po 1871 – princip marginalismu v teorii hodnoty i
a teorii rozdělování (u cen statků i výrobních faktorů)
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce
Ferdinando Galiani (1728-1787)
Nákladová a užitečnostní teorie hodnoty
Aristoteles, scholastikové, klasikové
A. Smith – paradox hodnoty,
vyřešeno i před Smithem
Subjektivní teorie hodnoty rovněž před
Smithem
Della Moneta (1751)
Uvažoval o poptávce jako o funkci P a Q
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce
Daniel Bernoulli (1700-1782)
St. Peterburg Paradox
Vážení pravděpodobnosti výhry
užitečností této výhry
Užitečnost bohatství s jeho růstem klesá
dU = k . dI/I
dU/dI = k/I
www.econ.muni.cz
Johann Heinrich von Thünen (1783–1850)
Farmář a ekonomický teoretik, Německo
Řešil otázku umístění firmy, rozmístění produkce
D. Ricardo – Zákon klesající úrodnosti půd a teorie
renty
Obdobně jako Ricardo uvažoval také o rozdílech v
nákladech na výrobu zemědělské produkce spojené s
různou kvalitou půdy
Otázkou, jak vhodně alokovat výrobu v zemědělství
Výroba uvažována v okolí města
Předpoklad stejné úrodnosti půd, homogenní půda stejné
produktivity práce a kapitálu
www.econ.muni.cz
Johann Heinrich von Thünen (1783–1850)
Dodatečný náklad nesmí převýšit dodatečný produkt
Najímání práce – dokud w = MPL
Najímání kapitálu – dokud r = MPK
Ceny výrobních faktorů určeny MP, na rozdíl od
klasické školy
Zobecnil Ricardův zákon klesajících výnosů na každý
výrobní faktor, ukázal jak maximalizován produkt
Úplná teorie mezní produktivity
www.econ.muni.cz
Wilhelm Hermann Gossen (1810–1858)
Teorie spotřebitele, první formulace teorie mezní
užitečnosti
Pruský úředník, v německé ekonomii se neprosadil,
objeven až později, sám se považoval za „Koperníka“
ekonomie slasti a strasti, matematika
Hodnota subjektivní, určena mezní užitečností
1. Gossenův zákon – klesající funkce MU
2. Gossenův zákon – teorém racionální volby spotřebitele
3. Gossenův zákon – vynakládání práce podle kalkulace
slasti a strasti, vyrovnává mezní užitečnosti z práce s
obětí
www.econ.muni.cz
Augustin A. Cournot (1801-1877)
Francouzský matematik a filosof
Základy matematizace ekonomie – ne pro kvantity,
ale vztahy
Nakreslil funkci poptávky, kterou chápal jako funkci
P a Q, rozuměl „ceteris paribus“ předpokladu
Neřešil vztah D a užitečnosti – neformuloval
subjektivní teorii hodnoty
Položil však základy teorie firmy – definoval mezní
příjem (MR), rozlišoval různé tržní struktury
www.econ.muni.cz
Augustin A. Cournot (1801-1877)
Monopol a maximalizace zisku
Trh s minerální vodou, nulové náklady
Vlastník nebude maximalizovat TR, ale zisk
Odvozoval graficky i algebraicky, diferenciální počet
Maximalizace zisku, TR-TC, MR=MC, viz mikroekonomie
www.econ.muni.cz
Augustin A. Cournot (1801-1877)
Cournotův oligopol (duopol)
Specifické, nereálné předpoklady – model čelil kritice,
výuka dodnes
Mnoho originálních myšlenek, např. teorie her
Dva subjekty na trhu (výrobci minerálních vod s
nulovými náklady) – reagují na konkurenta specifickým
způsobem
Znají tržní poptávku, neuvažují však, že druhý změní
množství produkce v reakci na produkci prvního
Přizpůsobování vyráběného množství podle principu
maximalizace zisku
Reakční křivka, dodávané množství n/(n+1)
www.econ.muni.cz
Jules Dupuit (1804-1866)
Francouzský inženýr, statistik – využil pro ekonomii
Započal zkoumání poptávky, veřejných financí a veřejných
statků, ekonomie blahobytu
První diskutoval spojení funkce poptávky s užitečností
Rozlišil mezní užitečnost – u homogenního statku klesá s
růstem množství
Příklad se zásobováním vody – uspokojení naléhavých
potřeb (nebo s chlebem)
Ztotožnil funkci MU s poptávkou
originální pro ekonomii blahobytu,
cena nezávisle proměnná, Marshall, spotřebitelský přebytek
www.econ.muni.cz
Jules Dupuit (1804-1866)
Spotřebitelský přebytek, přebytek výrobce a ztráta
mrtvé váhy
Uvažoval i o cenové diskriminaci
A cenových politikách vedoucích k snížení ztráty z
mrtvé váhy
Příspěvek k ekonomii blahobytu a veřejných statků
www.econ.muni.cz
Přřřředchůůůůdci marginalistické revoluce
Předchůdci marginalistů objevili jak subjektivní
hodnotu, tak marginalismus
Analyzovali spotřebitele i firmu
Za přelom považovány práce Jevonse, Mengera,
Walrase, Marshalla – ekonomů, kteří teorie sjednotili
Zajímavý fakt - uvedení předchůdci nebyli
profesními ekonomy
www.econ.muni.cz
William Stanley Jevons (1835-1882)
Anglický ekonom
Původně práce v mincovně
Originální přínos
Práce v období mezi J.S.Millem a A. Marshallem,
zastínili jeho přínos
Odmítal přístup ekonomů klasické školy
www.econ.muni.cz
William Stenley Jevons (1835-1882)
Teorie politické ekonomie
Hedonismus (ekonomie slasti a strasti)
Navazuje na utilitarismus, Jeremy Bentham
Hodnota plně založena na užitečnosti
Matematický charakter
Ekonomie – studium chování ekonomického člověka,
maximalizující slast, minimalizující strast
Hlavní části – teorie hodnoty, teorie směny, teorie
mzdy a teorie kapitálu
www.econ.muni.cz
William Stanley Jevons (1835-1882)
Teorie hodnoty
Člověk porovnává slasti a strasti
Kalkuluje mezní, ne celkovou užitečnost
Uvažoval i o kardinální měřitelnosti užitku
Umožnilo mu vyřešit Smithův paradox
Hodnotu považoval zcela závislou na užitečnosti,
neuspokojivě vyřešil vliv nákladů
„Náklady výroby určují nabídku
Nabídka určuje konečný stupeň užitečnosti
Konečný stupeň užitečnosti určuje hodnotu“
www.econ.muni.cz
William Stanley Jevons (1835-1882)
Teorie směny
Využití teorie hodnoty k určení tržních cen
Příklad izolované směny (dva subjekty, odlišné
zásoby)
Robinson má zásobu obilí o velikosti b
Pátek má zásobu masa o velikosti a
Prostor pro směnu, zvýšení užitků
Předpokládá daný směnný poměr x/y
MUR(a-x)/MUR(y) = y/x = MUP(x)/MUp(b-y)
Rovnice však neukazuje určení směnného poměru
www.econ.muni.cz
William Stanley Jevons (1835-1882)
Teorie směny
F. Y. Edgeworth – vyvrací Jevonsovo určení ceny
Při těchto podmínkách nemusí být cena stanovena
Jevons se snaží řešit opuštěním izolované směny
Zákon jedné ceny
Předpoklad obchodních těles
Nevysvětlil uspokojivě, neodlišil vhodně MU a D
www.econ.muni.cz
William Stanley Jevons (1835-1882)
Teorie mzdy
Vlastní objev, před ním však již Gossen
Opět porovnávání slastí a strastí
Klesající fukce mezní užitečnosti (reálné) mzdové
sazby
Křivka mezní újmy z práce
Neuvažuje však poptávkovou stranu
www.econ.muni.cz
William Stanley Jevons (1835-1882)
Teorie mzdy
Zdroj, Jevons, Theory of Political Economy (1888, [1871]), p. 173
www.econ.muni.cz
Marginalistická revoluce - závěěěěr
Historicky velmi konstruktivní období
Částečné navázání na klasickou školu, někde
odmítnutí, někde zobecnění
Revoluce není přesné označení, pozvolná změna
Vznik neoklasické ekonomie
Lausannská škola – Leon Walras,
Cambridgeská škola – Alfred Marshall
Rakouská škola – Carl Menger
www.econ.muni.cz
Literatura
Povinná literatura
Holman, R. a kol., Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd., Praha:
C.H. Beck, 2005, kapitola 8
Doporuččččená literatura
Ekelund, Hebert, Historory of Economic Theory amd Method, 5th
edition, 2007
Schumpeter, Joseph Alois. History of economic analysis. Edited by
Elizabeth Boody Schumpeter - Mark Perlman. 1st publ. in
paperback. London: Routledge, 1986.
28
www.econ.muni.cz
Děkuji za pozornost
Příště Lausannská škola