‹#› 6. Historie využití fixního směnného kurzu 18. kapitola Krugman – Obstfeld ‹#› 2 Základní problémy nVzájemná závislost otevřených ekonomik způsobuje obtížnější dosažení makroekonomických cílů (zaměstnanosti a cenové stability) pomocí HP nástrojů. n nKanály závislosti otevřených ekonomik závisí na měnovém režimu a systému směnných kurzů. n n nHlavním cílem této kapitoly je ukázat: ¡Jakým způsobem byl fixní směnný kurs používán a jaký byl jeho dopad na makroekonomický vývoj? ‹#› 3 5.1 Makroekonomické cíle otevřené ekonomiky nV otevřených ekonomikách jsou tvůrci politik motivováni dvěma cíli: ¡vnitřní rovnováha - plná zaměstnanost domácích zdrojů a stabilita domácí cenové hladiny. ¡vnější rovnováha - BÚ PB není ani v přílišném deficitu ani ve výrazném přebytku. ¡ nVnitřní rovnováha nNe- a pře- zaměstnanost vede k pohybům cenové hladiny, které omezují efektivnost ekonomiky. n nAby vláda zabránila cenové nestabilitě, musí: ¡Zabránit výrazným relativním změnám AD vzhledem k úrovni plné zaměstnanosti. ¡Zajistit, aby MS nerostla příliš rychle ani příliš pomalu. ¡ ‹#› 4 nVnější rovnováha n nZaměřená na externí transakce ekonomiky, kde nelze aplikovat požadavky na plnou zaměstnanost nebo cenovou stabilitu ¡ nZahraniční obchod dané ekonomiky může způsobit makroekonomické problémy v závislosti na několika faktorech: ¡Specifické okolnosti v ekonomice ¡Stav vnějšího světa ¡Institucionální rámec ovládající ekonomické vztahy s okolním světem. ¡ n n ¡ ¡ ‹#› 5 nProblémy s nadměrnými deficity běžného účtu PB: n ¡může ukazovat na dočasně zvýšenou spotřebu plynoucí z špatně zvolených vládních politik. ¡může podkopávat důvěru zahraničních investorů a vést ke krizi z přílišného zadlužení. ¡ ¡ nProblémy s nadměrnými přebytky BÚ PB: n ¡znamená nižší zahraniční investice v domácích podnicích a zařízení. ¡může způsobit domácí (věřitelské) ekonomice potencionální problémy se splacením dluhů. ¡může být nevyhovující z politických důvodů. n n ¡ ‹#› 6 5.2 Makroekonomická politika období zlatého standardu, 1870-1914 nVnější rovnováha při zlatém standardu n nCentrální banky ¡udržování oficiální zlaté parity mezi národní měnou a zlatem. ¡nutnost držby dostatečné zásoby měnového zlata. ¡platební bilance země byla v rovnováze, pokud součet běžného, kapitálového a nerezervní části finančního účtu byl roven nule. ¡ nVlády ¡Např. v UK směrem k běžnému účtu politika laissez-faire. n ‹#› 7 nHumův mechanismus (toku drahých kovů a cen) n nautomatické současné dosažení rovnováhy platebních bilancí všech zemí. ntoky zlata doprovázející deficity nebo přebytky způsobují cenové změny, které omezují nerovnováhy běžného účtu a navracejí všechny země k vnější rovnováze. ¡Nerovnováha v PB, např. přebytek BÚ> deficit FÚ = přiliv zlata do země. ¡Růst Ms = růst cen = reálna apreciace = pokles BÚ nRealita ¡pro země zvyšující zásobu zlata jen malý motiv k dodržování tohoto pravidla. ¡země často jednaly opačně a sterilizovaly toky zlata. Konzultovat s Krugmanem ‹#› 8 5.3 Meziválečná krize systému, 1918-1939 nVypuknutím 1. světové války v roce 1914 byl zlatý standard ukončen. ¡Meziválečná léta byla poznamenána výraznou ekonomickou nestabilitou. ¡Reparační platby vedly v Evropě k epizodám hyperinflace. n nKrátký návrat ke zlatu ¡1919 - USA návrat ke zlatu ¡1922 - skupina zemí (Británie, Francie, Itálie a Japonsko) se shodla na programu celkového návratu ke zlatému standardu a kooperaci centrálních bank při dosahování cílů vnitřní a vnější rovnováhy. ¡ ‹#› 9 ¡1925 - Británie se vrátila ke zlatému standardu ¡1929 - Velká krize byla následována krachy bank v celém světě. ¡1931- Británie opouští zlato ¡ nMezinárodní ekonomická desintedrace ¡Během Velké krize bylo mnoho zemí ekonomicky poškozeno. ¡Hlavní ekonomická škoda plynula z restrikcí mezinárodního obchodu a plateb. ¡Politika ožebračování sousedů vyprovokovala odvetná opatření a vedla k desintegraci světové ekonomiky. ¡Situace všech zemí mohla být lepší, pokud by docházelo k mezinárodní spolupráci Þ n Bretton Woodská dohoda n n ‹#› 10 F18 Průmyslová výroba a změny indexu velkoobchodních cen, 1929-1935 ‹#› 11 5.4 Bretton Woodský systém a Mezinárodní měnový fond nMezinárodní měnový fond (IMF) ¡červen 1944 - 44 zemí se dohodlo na systému fixních kurzů. ¡všechny měny měly fixní sazbu k US dolaru a dolar měl neměnnou cenu vůči zlatu ($35 za unci). ¡půjčky zemím s deficitem BÚ. ¡požadavek volné směnitelnosti měn. n nCíle IMF nmožnost zemí dosahovat vnější rovnováhu, aniž by musely obětovat vnitřní cíle nebo fixní kurz. ndva hlavní principy: ¡úvěrové facility ¡přizpůsobitelné parity ‹#› 12 nSměnitelnost ¡Stanovy IMF vyžadovaly směnitelnost jen pro transakce na běžném účtu. n nZměna vnímání vnější rovnováhy ¡Období „nedostatku dolaru“ – poválečná obnova Þ financování nezbytných nákupů z USA ¡Marshallův plán (1948): dolarové granty USA pro evropské země. ¡ nSpekulativní kapitálové toky a krize nzvýšená mobilita domácího kapitálu - deficity a přebytky běžného účtu získaly na významnosti: ¡Země s velkým deficitem BÚ mohou být podle stanov IMF podezřívány z toho, že jsou v „fundamentální nerovnováze“. ¡Země s vysokým přebytkem BÚ mohou být trhem nahlíženy jako kandidáti na revalvaci. n ‹#› 13 nProblémy vnější rovnováhy v USA n nUSA zodpovídaly za udržení ceny zlata na $35 za unci a směnitelnost U$ do zlata. n nZahraniční CB držely dolary nesoucí úrok a reprezentující mezinárodní měnu „par excellence“. n nZahraniční držba dolarů rostla do té doby, dokud nepřesáhla zlaté rezervy USA a ty je nemohly obnovit. n nVytvoření umělého aktiva - Zvláštní práva čerpání (SDR). ¡ Konzultovat s Krugmanem ‹#› 14 nSvětová inflace a přesun k plovoucím kurzům n nAkcelerace americké inflace koncem 60. let byla celosvětovým fenoménem. n nPokud země rezervní měny zrychlí růst peněžní zásoby, jedním z efektů je automatické zvýšení měr růstu peněžní zásoby a inflace v zahraničí. n nHospodářská politika USA na konci 60. let pomohla ke zhroucení Bretton Woodského systému začátkem roku 1973. ‹#› 15 Míry inflace v Evropských zemích, 1966-1972 (%, p.a.) T18-1 ‹#› 16 Změny německé nabídky peněz a mezinárodních rezerv, 1968-1972 (%, p.a.) T18-2 ‹#› 17 5.5 Použití systému fixního kursu v období po Bretton Woods nOdklon od fixních kursů ¡nezávislé rozvinuté země ¡samovolný rozpad po měnových krizích n nVyužití fixního kursu a jeho variant ¡rozvojové země závislé na silných obchodních partnerech ¡země překonávající vnitřní nestabilitu ¡integrační uskupení ¡ ‹#› 18 nNávrhy reformy mezinárodního měnového systému n nWilliamsonova teorie limitovaných pásem n ¡směnné kursy všech nejvýznamnějších světových měn navzájem provázat pomocí pevně stanovených a limitovaných fluktuačních pásem (tzv. target zone system) ¡pro každou z měn vypočítat ústřední kurs jako základní rovnovážný efektivní kurs (Fundamental Equilibrium Effective Exchange Rate – FEEER ¡FEEER periodicky přizpůsobovat, pokud dojde ke změnám základních makroekonomických ukazatelů ¡měkce vymezené fluktuační pásmo s povolenou odchylkou 10% každým směrem. ‹#› 19 nMcKinnonova teorie globálních měnových limitů n ¡volatilita směnných kursů je způsobena procesem substituce jednotlivých měn - poptávka po držbě portfolia národních měn je poměrně stabilní, ale skladba celého portfolia je značně variabilní a rozkolísaná. ¡friedmanovské pravidlo průběžného růstu peněžní zásoby by mělo být posunuto z úrovně národní na přesně definovanou úroveň mezinárodní Þ provádět pouze nesterilizované intervence ¡změny na světových finančních trzích nepovedou ke změně globální peněžní nabídky a směnných kursů. ‹#› 20 nTobinova teorie zvláštní daně n ¡destabilizující pohyby směnných kursů v režimu volného floatingu jsou zapříčiněny pohyby krátkodobého kapitálu ¡integrované světové kapitálové trhy ponechávají jen velmi málo prostoru vládám a CB na prosazování vlastní autonomní měnové politiky ¡zavést zvláštní daň na veškeré zahraniční finanční transakce - „to throw some sand in the wheels of our excessively efficient international money market“ ¡nízká daňová sazba (kolem 1%) by značně omezila pohyby krátkodobého spekulačního kapitálu, aniž by výrazně ovlivnila pohyby kapitálu dlouhodobého. ‹#› 21 Použití systému kursu v 90. letech – počet zemí Exchange rate arrangement 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Fixed 81 84 73 70 66 66 66 65 on USD 24 24 21 23 22 21 20 20 FRF 14 14 14 14 14 14 15 15 rouble 0 6 0 0 0 0 0 0 Other currency 4 6 8 8 8 9 11 12 SDR 6 5 4 4 3 2 3 4 composite 33 29 26 21 19 20 17 14 Special limits 4 4 4 4 4 4 4 4 EMS 10 9 9 10 10 12 12 13 Setting according to special criteria 5 3 4 3 2 2 0 0 Managed floating 27 23 29 33 44 45 46 54 Clear floating 29 44 56 58 54 52 53 46 S members of IMF 156 167 175 178 180 181 181 182 ‹#› 22 Použití systému kursu v 90. letech – % zemí Exchange rate arrangement 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Fixed 52% 50% 42% 40% 37% 36% 36% 35% Managed floating 17% 14% 17% 19% 24% 25% 25% 30% Clear floating 19% 26% 32% 33% 30% 29% 29% 25% other 12% 10% 9% 8% 9% 10% 10% 10% S IMF 100% ‹#› 23 Použití systému kursu v 90. letech v tranzitivních ekonomikách – počet zemí Exchange rate arrangement 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Fixed 2 9 7 7 5 5 5 5 on USD 0 0 2 2 2 1 1 1 FRF 0 0 0 0 0 0 0 0 rouble 0 6 0 0 0 0 0 0 Other currency 1 2 2 2 1 2 2 3 SDR 0 0 0 0 0 0 0 0 composite 1 1 3 3 2 2 2 1 Special limits 0 0 0 0 0 0 0 0 EMS 0 0 0 0 0 0 0 0 Setting according to special criteria 0 0 0 0 0 0 0 0 Managed floating 1 2 1 3 9 13 13 16 Clear floating 1 3 12 14 11 8 8 4 S members of IMF (transitive) 4 14 20 24 24 26 26 25 ‹#› 24 Použití systému kursu v 90. letech v tranzitivních ekonomikách – % zemí Exchange rate arrangement 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Fixed 50% 64% 35% 30% 20% 19% 19% 20% Managed floating 25% 21% 5% 12% 36% 50% 50% 64% Clear floating 25% 15% 60% 58% 44% 31% 31% 16% S IMF (transitive) 100% ‹#› 25 Srovnání vývoje inflace v tranzitivních ekonomikách a) Stabilization by means of exchange rate anchor Country Q0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Czechoslovakia 100 27.0 4.9 4.4 7.5 4.9 Poland 100 46.7 21.1 31.3 53.0 23.8 Yugoslavia 100 52.2 5.5 2.3 9.1 7.5 Estonia 100 89.8 44.1 18.5 11.4 9.2 Stabilization by means of currency anchor Country Q0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Albania 100 64.5 24.0 3.1 19.8 11.0 Rumania 100 99.2 59.6 84.5 123.9 65.8 Slovenia 100 76.1 37.8 15.9 12.7 11.0 Latvia 100 82.6 77.4 18.6 4.9 2.4 Lithuania 100 132.0 83.4 89.3 19.6 26.1 Russia 100 118.0 97.3 65.7 35.8 25.4 a) Quarterly inflation rates after starting disinflation policy (% of inflation against the last quarter). ‹#› 26 ‹#› 27 ‹#› 28 5.6 Vývoj kursové politiky v Česku nSystém kursu n nFixní kurs bez pásma fluktuace s vazbou na měnový koš ¡tradice spolu se záměrem blokování inflace během cenové liberalizace USD DEM ATS CHF GBP FRF 1981 45,83 29,78 10,65 - 9,06 4,68 1989 32,88 40,93 12,32 9,05 - 4,82 1990 31,34 45,52 12,35 6,55 4,24 - 1992 49,07 36,15 8,07 3,79 - 2,92 1993 35,00 65,00 - - - - ‹#› 29 nProč měnový koš? ‹#› 30 nCentrální parita – nastavení nominální velikosti n n„transformační polštář“ – podhodnocení koruny oproti PPP průměrné reprodukční náklady deviz n n n n n n n n ¡ ¡ ¡ ARC – průmerné reprodukční náklady deviz ARC % export 65 70 75 80 30,- 25,- 20,- 15,- 10,- 18,0 18,5 20,0 27,5 ‹#› 31 n ndevizové aukce 1989 – 90 ¡ ‹#› 32 nkursová pluralita (+ černý trh) - 1990 n 31/12/89 31/3/90 30/6/90 30/9/90 31/12/90 trade 14,29 16,81 16,51 15,71 28,00 auction 114,35 59,15 39,36 31,04 39,40 turist - 39,96 27,85 26,49 28,00 black 43,48 41,49 35,57 33,56 45,65 ‹#› 33 ndevalvace ústředního kursu a jeho stabilizace n n ústřední kurs Koruny československé ke košovým měnám: USD DEM ATS CHF GBP FRF 1989 5,00 3,50 0,50 4,20 10,50 1,15 1990 28,000 18,230 2,590 21,340 52,500 - 1992 27,840 18,350 2,610 20,570 - 5,370 1993 28,444 17,995 - - - - ‹#› 34 nVývoj kursu Koruny české n npředpoklad vývoje kursu po devalvaci parita kupní síly vzhledem k vyspělým ekonomikám počáteční reálné podhodnocení (ERDI > 1) nadhodnocení podhodnocení čas čas 1 dráha rovnovážného kursu při "neúspěšné transformaci" dráha rovnovážného kursu při "úspěšné transformaci" skutečný kurs rovnovážný kurs počátek reforem ? a) počáteční fáze transformace b) pokročilejší fáze transformace ‹#› 35 nreálné zhodnocování nrozšíření fluktuačního pásma ± 7,5% 80 100 120 140 160 180 200 220 90 91 92 93 94 95 96 97 98 nominální efekt. kurs 60 80 100 120 140 160 90 91 92 93 94 95 96 97 98 reálný efekt. kurs ‹#› 36 0 100 200 300 400 91 92 93 94 95 96 97 98 99 CZK HUF PLN 40 50 60 70 80 90 100 110 91 92 93 94 95 96 97 98 99 CZK HUF PLN nominální kursy, koš DEM a USD, váhy 65:35 reálné kursy, deflováno CPI koš DEM a USD, váhy 65:35 ‹#› 37 nkrize systému – květen 1997 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Real GDP rate of growth -1.2 -11.5 -3.3 0.6 2.7 5.9 4.1 1.2 Inflation y-o-y 9.7 56.6 11.1 20.8 10.0 9.1 8.8 8.4 Current account (billions USD) -1.227 0.908 -0.031 0.512 -0.778 -1.347 -4.299 -3.207 Current account (% GDP) -2.7 2.7 . 1.5 -1.9 -2.7 -7.6 -6.2 Trade balance (billions USD) -1.422 -0.121 -1.834 -0.471 -1.366 -3.685 -5.877 -4.639 Financial account (billions USD) 0.1 -0.119 -0.391 2.551 4.261 8.827 3.474 1.449 Nominal exchange rate CZK/USD 28.00 28.00 27.84 29.15 28.79 26.54 27.15 31.698 ‹#› 38 ‹#› 39 Shrnutí nV otevřené ekonomice se tvůrci hospodářské politiky snaží dosáhnout vnitřní a vnější rovnováhy. n nZlatý standard obsahoval mocný automatický mechanismus, který zajišťoval vnější rovnováhu. n nPokusy o návrat k předválečnému zlatému standardu byly po roce 1918 neúspěšné. n nZakladatelé IMF doufali, že navrhnou systém fixního směnného kurzu, který by podporoval růst mezinárodního obchodu. n nK dosažení vnější a vnitřní rovnováhy současně jsou nezbytné politiky měnící a přesunující výdaje. ‹#› 40 nPo Bretton Woods je použití fixního kursu limitováno na zvláštní případy: transformace a integrace. ¡ nFixní kurs účinně stabilizuje inflaci. n nTlaky způsobené změnou struktury transformující se ekonomiky působí na destrukci systému fixního kursu.