‹#›
1
7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY

‹#›
2
nArgumenty pro volný obchod
nArgumenty proti volnému obchodu
nPolitický model obchodní politiky
nMezinárodní vyjednávání a WTO

‹#›
3
Volný obchod – úvod
núplně volný obchod – pár zemí (Hongkong)
nnení dokonalý, ale lepší než jiné politiky
nvyhnou se ztrátám efektivity spojené s protekcionismem a získají dodatečné příjmy
n

‹#›
4
Přínosy volného obchodu
n1. Efektivnost
nsvobodný obchod odstraní zkreslení podnětů → nárůst národního bohatství
nPokles cen pro spotřebitele
nNáklady spojené s hledáním informací a  ztrátou času
n2. Úspory z rozsahu
nodstranění roztříštěnosti výroby
n3. Konkurence a lepší příležitosti pro inovace
n4. Politický argument
nNejlepší dostupná politika, ačkoliv v principu mohou být lepší politiky
n

‹#›
5
Přínosy volného obchodu
fig0901

‹#›
6
Odhadované náklady protekcionismu (v % HDP)
T9-1

‹#›
7
Přínosy z odstranění obchodních barier (% HDP)
tab0901

‹#›
8


‹#›
9
Politické argumenty pro VO
nteoreticky je možné obchodní politikou ↑ bohatství, ALE: OP =důsledek zájmů skupin + nezohledňuje
celospolečenské hledisko
nredistribuce příjmů k politicky vlivným sektorům
nMO = dobrovolná směna + zvýšení životní úrovně
n

‹#›
10
Politické argumenty proti VO
1.Zlepšení směnných relací
•Velká země uvalením nízkého cla či kvóty snižuje světovou cenu a zavedením exportní daně ji
zvyšuje
•Zlepšují se směnné relace
•Může převážit nevýhody spojené s neefektivní alokací
•ALE: Vždy na úkor jiných zemí – možnost odvety
2.Selhání domácího trhu
•Ztráty na efektivnosti předpokládají, že trhy jsou efektivní
•Podzaměstnanost, nedostatek kapitálu, znečištění, informační bariéry
3.Léčení deficitů BÚ
4.Podpora klíčových odvětví
n

‹#›
11
Optimální clo (pro velkou zemi)

‹#›
12
Selhání domácího trhu

‹#›
13
Příklady chráněných odvětví
1.zemědělství
2.textilní průmysl
nznaky chráněných odvětví:
Øpracovně intenzivní
Ønení nutná vysoká kvalifikace ani investice
Ødobře organizovaní

‹#›
14
Mezinárodní vyjednávání
nod 30.let 20. stol.: snižování obchod.bariér
npo WW2: rychlá liberalizace
ndůsledky:
Øeliminace obchodních válek
Ønarušení vlivu jednotlivých národních zájmových skupin
Øprosazování volného obchodu

‹#›
15
Celní sazba v U.S.A.
fig0905

‹#›
16
Spolupráce v MO

‹#›
17
GATT
npo WW2: jednání za účelem vzniku mezin.obchod.org. (ITO =International Trade Organization)
nproblémy → 1947: „dočasná“ obchodní pravidla = smlouva GATT (na 48 let)
nITO nikdy nevznikla

‹#›
18
Uruguayské kolo (1986-1994)
nvýsledný dokument: 1994 (Marrákeš)
npřínosy Uruguayského kola: obchod. liberalizace  + vznik WTO

‹#›
19
WTO
n= World Trade Organization
nvznik: 1.1. 1995
npravidla GATTu součástí pravidel WTO
nproces „vázání“
nomezování celních i necelních bariér obchodu
nvyjednávání v kolech

‹#›
20
Členové WTO
WTO2005

‹#›
21
Organizační struktura WTO

‹#›
22
Výjimky z pravidla nediskriminace
n= preferenční obchodní smlouvy
nGATT povoluje, když nulová cla = zóny volného obchodu, celní unie
ndopady integrace:
1.tvorba obchodu – drahá domácí produkce je nahrazená levnými importy z 3. zemí
2.odklon obchodu – levnější importy ze 3. zemí jsou nahrazeny dražší domácí produkcí

‹#›
23
„Nové“ spory o obchodní politiku
n80.léta: nové argumenty pro intervence (high-tech odvětví) → strategické obch. politiky
n90.léta: vliv nárůstu MO na pracovníky v RZ (standardy pro mzdové sazby a pracovní podmínky?)
n

‹#›
24
Argumenty pro aktivní obchodní politiku
nřešení tržních selhání:
ØExternality - neschopnost firem v high-tech odvětvích zmocnit se příjmů z rozvoje poznatků, které
se rozšíří i do jiných odvětví
Ø

‹#›
25
Technologie a externality
nexternality = přínosy, které připadnou jiným firmám než těm, které je vyprodukovaly
nhigh-tech odvětví: velkou část zdrojů do zlepšování technologií
npatentová ochrana = slabá ochrana proti imitování nápadů → subvencování
nALE: obtížná  kvantifikovatelnost přínosů inovace + problém identifikace inovačního odvětví

‹#›
26
Nedokonalá konkurence
nstanovení pravidel = komu připadne dodatečný přínos
n2 problémy:
1.nedostatečné informace
2.riziko zahraniční odvetné akce
nstrategické obchod.politiky = =„ožebračováním souseda“

‹#›
27
Globalizace a pracovní síla
npřed 1995: kritika MO zaměřena na dopady na obyvatele vyspělých zemí – problém: vliv IM ze zemí
s levnou L na mzdy málo kvalifik.pracovníků ve vyspěl.zemích
nod 90.let: sílí antiglobalizační hnutí – problém: mzdy a pracovní podmínky v RZ
nomyl: nízké mzdy v RZ důsledkem volného obchodu

‹#›
28
Reálná mzda a pracovní podmínky
nv RZ: nízké mzdy, ALE jsou na tom lépe, než by byli bez globalizace
nzavedení standardů na výši mezd a pracovní podmínky = nebezpečí protekcionismu
nřešení: monitorování mezd a pracovních podmínek + zpřístupnění výsledků spotřebitelům → ti
rozhodnou

‹#›
29
nKonec
n

‹#›
30
ČETBA
nBASTIAT, F.: Petice výrobců svíček
n