Venkov Rozvoj venkova Sídla lSeskupení obytných jednotek včetně hospodářských a dopravních objektů lZákladní centrum lidské aktivity lObsahují většinu funkcí spojených se životem člověka lMísto koncentrace hospodářské činnosti a bydlení obyvatelstva Sídlo lZákladní sídelní jednotka –Část území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami –Spádová území seskupení objektů obytného či rekreačního charakteru lKaždé obydlené místo včetně přilehlých (katastrálně příslušných ploch) – Sídlo versus obec lObec –Základní územní samosprávné společenství občanů –Základní jednotka veřejné správy vymezená hranicí území obce –Vystupuje a hospodaří samostatně v mezích samostatné působnosti –Může být složena z jednoho či více lSídel (základních sídelních jednotek) lČástí obce (místních částí) Struktura sídla vs. sídelní struktura lStruktura sídla –Vnitřní skladba jednotlivého sídla –Vytváří typ sídla a sídelní strukturu lSídelní struktura –Složení vyššího územního celku (kraje, státu) lOsídlení –Konverguje k pojmu sídelní struktura –Zdůrazňuje dynamický (procesuální) aspekt Proces tvorby sídelní struktury lDemografické pohyby –Vylidňování –Vysídlování –Dosídlování –Koncentrace obyvatel v důsledku migračních pohybů –Přirozená mobilita obyvatel lNatalita lMortalita Ukazatele charakterizující osídlení lPočet obcí lPrůměrná velikost obce –Katastr versus počet obyvatel lStruktura obcí dle velikostních skupin –Počet obyvatel s trvalým pobytem lPodíl obcí jednotlivých velikostních kategorií na celkovém počtu obcí lPodíl bydlícího obyvatelstva v jednotlivých velikostních kategoriích obcí na celkovém počtu obyvatel Základní typy sídel lKritérium –Velikost –Stáří –Rychlost vývoje –Funkce –Homogenita heterogenita – lMěstské –Větší –Mladší –Dynamičtější –Nezemědělský –Heterogenní lVenkovské –Menší –Starší –Pomalejší –Zemědělský –Homogenní – Vnější versus vnitřní znaky lVnější znaky –Obsahují spíše přírodní, geografické, a dále urbanisticko-technické parametry lVnitřní znaky –Demografické, ekonomické, sociální, kulturní, politické faktory Městská sídla – vnější znaky lSoustředěný půdorys a uzavřené jádro lVětší podíl neobývaných budov lRůznorodá struktura zastavěné plochy lFunkční diferenciace zastavěné plochy –Obytné, průmyslové, obchodní, zábavní Městská sídla – vnitřní znaky lVysoký stupeň koncentrace obyvatel lDiferencovaná zaměstnanost dle odvětví lRůznorodost hospodářských činností a městských funkcí lVyvinutá středisková funkce města Rozlišovací hlediska městských sídel lVelikost lPoloha –Lineární, šachovnicový a další půdorys lVznik –Spontánní versus cílený lFunkce –Obchodní, průmyslové, správní, univerzitní, lázeňské lCharakter zástavby –Vícepatrové domy a jejich podíl lStruktura ekonomiky –Podíl pracovníků v odvětvích Venkovská sídla l3 velikostní kategorie –Samota –Víska (osada) lSeskupení 4 až 5 usedlostí lV některých zemích až 20 –Vesnice (ves) lŠkola, kostel, hospoda… – Venkovská sídla lZpůsob hospodaření –Venkovská sídla rozptýlená –Venkovská sídla skupinová Urbanizace lProces formování a rozvoje městského způsobu života lVysoká koncentrace obyvatelstva do měst a a jejich okolí lZvyšování kyvadlového pohybu obyvatel z venkova do měst –Práce –Kultura –Vzdělání Způsoby nahlížení na urbanizaci lDemografické –Růst podílu městského obyvatelstva lEkonomické –Proces industrializace a rozvoj průmyslového kapitalismu lBehaviorální –Město jako centrum sociální změny –à Zvyky, postoje, hodnotová orientace Ukazatel urbanizace lPodíl obyvatel žijících ve městech l lSvět –47,5 % lČR –74,6 % Urbanizační vlivy lGeografické podmínky daného území lDějiny daného území lHospodářství provozované na daném území lSociální a kulturní podmínky –Včetně tzv. institucionálních zásahů lPozemková reforma, opatření proti záboru půdy, řízené procesy migrace obyvatel Nové typy měst lGlobální města lŘídící centra lInovační centra lModulová výrobní centra lPřekladiště pro třetí svět lMěsta seniorů Fáze urbanizace ve vztahu k hospodářství lAgrární à industriální l lIndustriální à terciérní l lZrání terciérní ekonomiky l là 4 fáze Fáze urbanizace v Evropě lKlasická urbanizace –Koncentrace pracovních příležitostí a obyvatelstva –1750 – 1900 –Růst jádra, růst aglomerace lSuburbanizace –Stěhování z městských center na předměstí nebo příměstí –1900 – 1960 (západní Evropa) –Růst okraje města, růst aglomerace Fáze urbanizace v Evropě lDesurbanizace –Stěhování městského obyvatelstva z větších částí celého města –Od 1970 –Populační pokles v jádru, pokles aglomerace lReurbanizace –Návrat do vnitřních měst –Metropolitní města –Podíl populace jádra se zvyšuje, pokles aglomerace Negativní důsledky suburbanizace lRůst obyvatel v předměstích a satelitních městech z centra àÚpadek nebo stagnace populace v centru àTransformace okrajového venkovského osídlení àRozvolňování zástavby města àRozvoj dopravní infrastruktury lSuburbie (satelity) –Nejsou městem – pouze obytná funkce –Nejsou venkovem – neexistuje venkovní veřejný prostor Historie a vývoj osídlení v Českých zemích l13. století –Přemyslovská kolonizace a zakládání měst l17. století –Třicetiletá válka à zánik třetiny sídel l18. století –Intenzivní stavební činnost a zakládání nových vesnic l19. století –Industrializace a urbanizace Vývoj osídlení - 20. století l1. pol. 20. století –Koncentrace obyvatel – města nad 20 tis. obyv. –Preference kolektivních domů –Přesun části průmyslových kapacit na Slovensko lRané poválečné období –Přesuny obyvatel – pohraničí –Vysídlení mnoha oblasti (i po dosídlení pokles o 55 %) –Zvýšená migrace obyvatel –Zvýšená kriminalita l50. léta –Kolektivizace venkovských sídel Vývoj osídlení - 20. století l60. léta –Přiblížení venkova městu –Architektonické a urbanistické postupy –à Kulturní domy, nákupní střediska, panelové bytovky l70. léta –Zpomalení růstu velkoměst –Prosazení intenzivnějšího využití rekreačních objektů –Střediskové uspořádání l80. léta –Suburbanizace l90. léta –Tlak investorů v procesu suburbanizace Střediskové uspořádání lStřediskové sídlo –I. stupně – místního významu –II. stupně – obvodního oblastního významu –III. stupně – oblastního významu lNestřediskové sídlo –Trvalého významu –Dočasného významu –Ostatní Současná sídelní struktura lHustá síť sídel lRegionální rozdíly v hustotě sídel (nevýznamné) lDiferenciace venkov vs. město lSlabé zastoupení velkých měst lNejvíce urbanizované regiony (Severočeský, Moravskoslezský, Praha) lPodprůměrně urbanizované (Východočeský, Jihočeský, Střední Čechy) Typologie venkova ve světě lVelkostatkářské evropské zemědělství –Maďarsko, Velká Británie, jižní Itálie, Španělsko lMalovýrobní evropský venkov –Západní a střední Evropa lIntenzivní malovýrobní venkov –JV Asie lVenkov v nově kolonizovaných zemích –USA lTradiční venkov tropů a subtropů –Latinská Amerika, Afrika, Blízký východ lVenkov řídce osídlených oblastí –Asie, Kanada, severní Austrálie, severní Afrika Typologie venkova v ČR lSuburbánní zóna –Obytná zóna –Nákupní zóny lVenkov v bohatých zemědělských oblastech –Polabí, dolní Poohří, Moravské úvaly, JV Morava –Stabilní zemědělská výroba lBohaté sudety –SZ a SV Čech, vyjma Podkrušnohoří –Industrializace – lehký průmysl Typologie venkova v ČR lChudé Sudety –JZ a JV Čech a Jižní Morava lVnitřní periferie –Tradiční český venkov –Velké množství malých sídel lMoravsko-slovenské pomezí –Postupný pomalý přechod k periferii Venkov lObydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem Venkov z územního hlediska lVenkovský prostor lVenkovský region lVenkovské sídlo Venkovský prostor lProstor zahrnující krajinu a venkovská sídla lKontinuálně vymezený prostor lSouhrn katastrů venkovských obcí lÚzemí mimo města l Venkovský region a sídlo lVenkovský region –Poměr obyvatel žijící ve vesnicích lkritérium hustoty obyvatel lVenkovské sídlo –Seskupení obytných a hospodářských stavení plnících různé funkce, mezi kterými hraje důležitou roli funkce zemědělská Charakter kritérií vymezování venkova lSubjektivní lObjektivní vymezení kvalitativní –omezená možnost kvantifikace lObjektivní vymezení kvantitativní – Kritéria vymezování venkova lUrbanistické lArchitektonické lSociální lEkonomické l lHistorické lAdministrativní lStatistické lKrajinářské OECD –Venkovská obec – do 150 obyv/km v ČR lVýrazně venkovské regiony –Přes 50 % obyvatel ve venkovských obcích lPřevážně venkovské regiony –37,5 – 50 % obyvatel ve venkovských obcích lSmíšené regiony –25 – 37,5 % obyvatel ve venkovských obcích lPřevážně městské regiony –15 – 25 % obyvatel ve venkovských obcích lVýrazně městské regiony –Méně než 15 % obyvatel ve venkovských obcích EU lVýrazně venkovské –50 obyv/km –6 % obyvatel –15,5 % území lPřevážně venkovské –75 obyv/km –17,8 % obyvatel –31,1 % území lSmíšené –103 obyv/km –20,2 % obyvatel –25,5 % území lPřevážně městské –154 obyv/km –22,2 % obyvatel –18,8 % území lVýrazně městské –488 obyv/km –33,8 % obyvatel –9,1 % území Eurostat lExtrémní venkovské osídlení –Do 8 obyv/km, 5 % území ČR, 16 tis obyv. (0,15 %) lMéně zalidněné venkovské oblasti –8 – 50 obyv/km, 50 % území, 10 % obyvatel ČR lVenkovské oblasti –51 – 100 obyv/km, 25 % území, 12 % obyv lSmíšené nebo příměstské oblasti –101 – 150 obyv/km lMěstské oblasti –151 – 500 obyv/km lMěstská jádra –Nad 500 obyv/km Krajinný pokryv –Venkovská obec lZ 90 % pokryta zemědělskými, lesními nebo přírodními oblastmi lPřevážně venkovské regiony –85 % venkovských obcí lVýznamně venkovské regiony –50 – 85 % venkovských obcí lPřevážně městské regiony –Do 50 % venkovských obcí Stupeň zapojení do národního hospodářství lIntegrované zemědělské oblasti –Blízkost urbanizovaných center –Sekundární a terciérní sektor lMezilehlé venkovské oblasti lOdlehlé venkovské oblasti l Kritéria užívaná v ČR lPočet obyvatel –2 000 obyvatel lStatut obce –Obec –Městys –Město –Statutární město lStruktura ekonomiky –Zaměstnanost v odvětví zemědělství 11 % –Dojížďka za prací 80 % lPřevážně zemědělské –Nad 50 % lSmíšené –20 – 50 % lNezemědělské –Pod 20 %