Poptávka a mezinárodní cestovní ruch Blok č. 2 Prostorový model (Mariot) nLokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru n n n nRealizační faktory – umožňují vlastní uskutečnění CR, nemají však již potenciální (pólový) charakter L S L S R Selektivní předpoklady nTýkají se intenzity účasti obyvatelstva na cestovním ruchu nDokumentují způsobilost obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu nZatím se jim věnuje méně pozornosti, protože se vyskytují mimo oblasti cestovního ruchu nExistují 4 skupiny předpokladů: ¡Urbanizační ¡Demografické ¡Socioekonomické ¡Politické Definice pojmů shémacest2 Metodika měření příjezdů nTF: International tourist arrivals at frontiers (excluding same-day visitors); nVF: International visitor arrivals at frontiers (including tourists and same-day visitors); nTHS: International tourist arrivals at hotels and similar establishments; nTCE: International tourist arrivals at collective tourism establishments. Vývoj mezinárodního cestovního ruchu arrivals_vyvoj arrivals_vyvoj_monthly arrivals_monthly Arrivals_makroregion.jpg Arrivals_subregiony_change.jpg arrivals_continent arrivals_subcontinent Sezónnost Arrivals_month.jpg Struktura mezinárodního CR Vývoj prostorové diferenciace mezinárodního cestovního ruchu Příjezdy celkem - 439 mil. Příjezdy celkem - 922 mil. Vývoj prostorové diferenciace mezinárodního cestovního ruchu Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu Nejnavštěvovanější země světa Evropa n n n [USEMAP] Verona Amerika Miami, Florida nMiami je převážně spojováno s cestováním za sluncem, je známe hlavně díky velkému množství pláží. Stejně tak tomu je i v okolí města Saint Petersburg Miami2.jpg Québec Quebec_city_view_2005-02-14.JPG nMěsto, které je součástí dědictví UNESCO. Národní park Banff nZalesněné pohoří s velkým množstvím jezer. Moraine_lake Národní park Jasper Jasper.jpg nSoučást Skalnatých hor s atraktivní přírodou. Vancouver nVýznamný turistický cíl Kanady. Vancouver_ib n Acapulco_nammer Cancun_from_the_Air_by_lxine Templo_de_los_Guerreros n Mapa Brazílie n Afrika n JAR nZemě má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu: příjemné klima, písečné pláže, hory, zábavní parky, přírodní rezervace, sportovně-rekreační infrastruktura, absence jazykové bariéry nJe nejnavštěvovanější zemí Afriky. n70 % návštěvnosti pochází z kontinentu (především ze sousedních zemí Lesotho, Svazijsko, Botswana, Zimbabwe) nNejvýznamnějšími mimo africkými trhy jsou VB, Německo, Francie a USA nDíky vysokým příjmům z CR (7,3 mld. USD) má JAR kladnou bilanci z CR jihoafricka-republika_3 n jihoafricka-republika_11 Tunisko nV roce 2002 bylo Tunisko předmětem teroristických útoků (Djerba, 21 mrtvých, z toho 15 turistů), což vedlo k výraznému snížení zahraniční návštěvnosti (30 %). nRočně navštíví Tunisko přes 6 mil. návštěvníků, podílí se asi 2,5 % na trhu Středomoří nStruktuře zahraniční návštěvnosti dominují Francouzi (1 mil.), Německo (560 tis.), Itálie (400 tis.), UK (287 tis.) nČR je na osmém místě 146 tis. příjezdy nZemě východní a střední Evropy patří k nejrychleji rostoucím zdrojovým trhům nNabeul-Hammamet, Sousse-Kairouan, Djerba-Zarzis, Monastir-Sfax jsou tradičními přímořskými letovisky – východní pobřeží Tuniska nZ hlediska postavení na mezinárodním trhu jde o zemi s určitými potenciálními riziky dalšího vývoje ¡Poměrně úzké portfolio zdrojových zemí (hlavně Evropa) ¡Destinace je zaměřená na nižší příjmové skupiny ¡Produkt sea, sand, sun ¡Nízká kvalita infrastruktury, i přes poměrně velké investice n n tunisko_11 tunisko_5 tunisko_12 Maroko nMaroko je typickou destinací severní Afriky, která svojí nabídkou působí na trhu Středního moře. nMaroko má z cestovního ruchu vyšší příjmy než Tunis (i přes nižší návštěvnost). nNejčastějšími návštěvníky jsou Francouzi, následovány ES,DE, IT a USA. nStejně jako Tunisko, byl CR Maroka výrazně ovlivněn politickou a bezpečností stabilitou světa (vliv útoků 11. zaří 2001) nMaroko disponuje nízkým počtem kvalitních lůžek v ubyt. Zařízeních (např. ve srovnání s Tuniskem – 110 tis. vs. 200 tis.) nVláda Maroka připravila investiční pobídky a navrhla šest nových turistických středisek Ras El Ma (Saidia) – Středozemní moře a Lixus (Larache), El Haouzia (El Jadida), Mogador (Essaouira), Tagazhout (Agadir) a Plage Blanche (Guelmime) – Atlantické pobřeží n maroko_11 maroko_5 Morocco_Africa_Flickr_Rosino_December_2005_82664690 Agadir,Morocco MoroccoFes_city1 n Asie a Oceánie Image:Phra Nang beach.jpg Image:Kho Pippi-Maya Beach.jpg Blízký Východ Výdaje na cestovní ruch Průměrné roční tempo vývoje návštěvnosti 2003 2004 2005 2006 2007 Zahraniční návštěvníci 18 580 21 979 22 856 23 175 24 538 Turisté (celkem) 7 641 9 047 9 404 9 539 10 162 v HUZ 5 076 6 061 6 336 6 435 6 680 ostatní 2 565 2 986 3 068 3 104 3 482 Jednodenní návštěvníci 10 939 12 932 13 452 13 636 14 376 Domácí návštěvníci 102 126 105 098 104 677 101 604 99 167 Turisté (celkem) 37 561 33 194 32 561 31 222 28 481 v HUZ 6 271 6 158 6 026 6 289 6 281 ostatní 31 290 27 036 26 535 24 933 22 200 Jednodenní návštěvníci 64 565 71 904 72 116 70 382 70 686 Vývoj poptávky podle původu a kategorie Trendy po roce 2000 nStagnace domácího a rychlý růst zahraničního CR nKlesá počet přenocování nKlesá délka pobytu nKlesá význam ČR v mezinárodním CR nNejvýznamnější zdrojové země jsou Německo, VB, Rusko, Polsko, Slovensko, USA, Itálie, Španělsko, Nizozemí a Francie nDelší doba pobytu je typická pro Rusa, Izraelce a Nizozemce n Sezónnost Podíl přenocování podle typu sezóny (2008) Sezóna Převládající typ sezónnosti zimní letní vedlejší Praha 26,7 39,1 34,1 nevyhraněná Středočeský kraj 18,2 53,8 27,9 letní Jihočeský kraj 16,4 62,2 21,4 letní Plzeňský kraj 21,6 53,2 25,2 letní Karlovarský kraj 25,1 39,0 35,8 nevyhraněná Ústecký kraj 20,2 50,3 29,5 letní Liberecký kraj 36,1 44,4 19,5 zimní Královehradecký kraj 39,2 41,0 19,8 zimní Pardubický kraj 21,9 52,6 25,5 letní Kraj Vysočina 18,5 57,5 24,0 letní Jihomoravský kraj 17,7 53,3 29,0 letní Olomoucký kraj 25,9 45,1 29,0 nevyhraněná Zlínský kraj 22,6 47,4 29,9 nevyhraněná Moravskoslezský kraj 29,2 42,5 28,2 zimní Česká republika 25,7 45,3 29,0 Regionální diferenciace Zahraniční turisté Domácí turisté Průměrný počet přenocování Celkem (%) Celkem (%) Praha 4 051 137 60,9 536 346 8,7 2,7 Středočeský kraj 176 555 2,7 488 623 7,9 2,7 Jihočeský kraj 301 115 4,5 634 917 10,3 3,2 Plzeňský kraj 154 685 2,3 332 805 5,4 3,0 Karlovarský kraj 475 277 7,1 204 719 3,3 6,5 Ústecký kraj 129 169 1,9 237 361 3,8 3,1 Liberecký kraj 200 664 3,0 503 123 8,1 3,5 Královehradecký kraj 290 150 4,4 612 563 9,9 3,8 Pardubický kraj 58 742 0,9 302 161 4,9 2,9 Kraj Vysočina 54 532 0,8 341 288 5,5 2,5 Jihomoravský kraj 451 388 6,8 734 382 11,9 1,9 Olomoucký kraj 96 742 1,5 329 862 5,3 3,6 Zlínský kraj 72 938 1,1 424 514 6,9 3,4 Moravskoslezský kraj 136 316 2,1 503 812 8,1 3,0 Celkem 6 649 410 100,0 6 186 476 100,0 3,1