Ing. Marek Pavlik Tělesná kultura EVSE kop1 Struktura nZákladní pojmy nInstituce nFinancování nEkonomické efekty pořádání velkých sportovních akcí n n Literatura nPřednáška nRozšiřující: ¨Rektořík, J. a kol. – Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru – kpt.4.3 ¨Hobza V., Rektořík J. – Základy ekonomie sportu: nkpt. 7.4 (případová studie s.90-96) nKpt. 4 Institucionální a organizační zabezpečení sportu v rámci tělesné kultury v ČR a EU (s.33-52) ¨Novotný J. – Ekonomika sportu Základní pojmy bloky Pohled na sport nSport v minulosti ¨Příprava na boj nSport dnes ¨Cíl bavit se ¨Cíl vítězit ¨Cíl dosáhnout zisku ¨…? n Základní pojmy nlatinského „disportare“ na starofrancouzského „le désporter“, což znamená bavit se, příjemně trávit volný čas nTělesná kultura: nsociokulturní systém, který jako výsledek činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického, psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace ¨Tělesná výchova ¨Sport ¨Pohybové aktivity nA nebo… sport = tělesná kultura n Češi a sport n¾ Čechů mají zájem o sport, 2/5 aktivně nTi, kteří se zajímají o sport, sledují sport několikrát týdně (44 %), čtvrtina ho sleduje dokonce denně (25 %). nnějaký sport aktivně provozuje 60,8% mužů a 58,5% žen. Pravděpodobnost, že se lidé aktivně věnují nějakému sportu, klesá s rostoucím věkem. nNejoblíbenější sporty aktivně ¨muži: fotbal a posilovna ¨ženy: aerobic n Sledování sportu v médiích Muži Ženy lední hokej krasobruslení fotbal lední hokej motoristické sporty fotbal lyžování a snowboarding lyžování a snowboarding atletika aerobic tenis gymnastika Produkty v oblasti sportu nSpecifické vlastnosti sportovních produktů nsubjektivní oceňování npřevážná abstraktnost a nemateriálnost nnepředvídatelný vývoj produktů (nejistý výsledek) nmalá možnost kontroly složení produktů (jsou možné dva stejné výsledky) nsport jako veřejné zboží nu části sportovních produktů nelze stanovit tržní cena Důvody státních zásahů nEkonomické ¨Externality, nedokonalá konkurence, veřejné statky, asymetrická informace nMimoekonomické ¨Kultivace lidského potenciálu, rozvoj rovných příležitostí… Pozitivní a negativní externality n+ nPodpora zdraví člověka ¨Ovlivňovaní zdravotního stavu ¨Biologický základ zdravého životního stylu ¨Vliv pohybové aktivity na zdraví ¨Možnosti ovlivnění životního stylu nFormování osobnosti člověka a jeho systému životních hodnot a idejí nTvorba a kvalita sociálních vztahů nPropagace země či regionu n- nNegativní vlivy na zdraví člověka nNegativní vlivy na životní prostředí nKomercionalizace tělesné kultury nOstatní negativní vlivy n Veřejný statek a sport nVeřejné statky ¨Aktivity ve volné přírodě nSmíšené statky ¨Veřejné stadiony, koupaliště nSoukromé statky ¨Dle individuálních potřeb – trh ¨ nVeřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek ¨ Spotřeba Vyloučitelná Nevyloučitelná Rivalitní Soukromé Smíšené Nerivalitní Smíšené Veřejné Instituce bloky Schéma struktury v ČR Všesportovní kolegium Zastřešující organizace Svaz, federace odvětví MŠMT, MV, MO Obce Sportovní klub Kraje Sazka MŠMT nAntidopingový výbor ČR – organizační složka státu (česká charta proti dopingu) nSport ¨Sportovní reprezentace ¨Sportovní centra ¨Sportovní třídy nTělovýchova ¨Sport pro všechny ¨Sport a škola ¨Sport zdravotně postižených ¨Údržba a provoz TVS zařízení Klíčové oblasti institucionálního rámce 1/2 n nStátní struktury ¨Vláda ¨Kraje ¨Obce nSpolkové struktury ¨Kluby (40000), Svazy (120), Zastřešující organizace (9), Všesportovní kolegium n Klíčové oblasti institucionálního rámce 2/2 nZiskový sektor: nŽivnosti: ¨Volné: Manažerské činnosti, organizování a vzdělávání ¨Vázané: Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, Provozování tělových. A sportovních zařízení a zařízení sloužících pro rekreaci a rekondici, Průvodcovská činnost, Vodní záchranářská služba, Masérské, rekondiční a regenerační služby, Provozovávání solárií ¨Koncesované: Střelecký sport a související činnosti n Financování TK 1.Veřejné zdroje 2.Soukromé zdroje penize Podíl TK na výkonu ekonomiky nPodíl sportu a tělovýchovy na HDP 1,5-2% nPodíl TK na veřejných výdajích 0,4-1,7% nPřínos přímých soukromých vydání (bez sázek) na celkových výdajích 1-2% nZaměstnanost- ČR odhad 1,5% (SRN 2%, Finsko 0,8%) n Disponibilní fond sportu Státní rozpočet nSport je financován prostřednictvím ¨MŠMT (kap. 333), ¨MO (kap. 304), ¨MV (kap. 314) nMŠMT je z kompetenčního zákona resortem pro tělovýchovu, sport a turistiku. nStátní podpora prostřednictvím ministerstev se uskutečňuje na základě zákona o Státním rozpočtu pro daný rok n ncelkový objem výdajů pro oblast sportu je kompromisem mezi požadavky a reálnými možnostmi Tj. investice 26%, vrcholový sport 49%, TV a PR 3%, + údržba, provoz 22% (nelze apriori rozdělit) Odhad přínosu sportu v roce 2006 v ČR nPodpora sport. prostředí ze státního rozpočtu 3 000 mil. Kč, nočekávaný přínos do státního rozpočtu: ¨odvody DPH za sport. soutěží celkem 4 041mil. Kč ¨odvody DPH za provoz sport. zařízení 229 mil. Kč ¨odvody DPH za výstavbu sport. zařízení 393 mil. Kč ¨odvody daně z příjmu 68 mil. Kč nočekávaný přínos státního rozpočtu 4 731 mil. Kč npozitivní přínos sport. prostředí 1 731 mil. Kč. Celkový objem veřejných zdrojů Podpora sportu-verejne zdroje Soukromé zdroje z disponibilního fondu Mld. Kč % Výnosy z vlastní činnosti 1,40 5,50 Výdaje domácností 14,30 59,30 Výnosy z reklamy 0,10 0,40 Poplatky televize a médií 0,01 0,06 Výnosy sportovních loterií 0,54 2,30 Podpora podniků a institucí 3,31 12,40 Celkem (vč.veř.zdrojů) 24,13 Výdaje domácností – rok 2007 nZa výše uvedené motivy, důvody a přístup ke sportu jsou sportující domácnosti ochotny ročně vydat průměrně 23 220,- Kč, což je téměř o 2000,- Kč více než v loni. nNejvětší podíl na výdajích má: ¨sportovní oblečení (48%) a vybavení (38%). ¨Kolem 10ti % tvoří výdaje za vstupenky a permanentky, ¨a pod 5 % jsou kurzy a výdaje za trenéra. nRok 2006 domácí spotřeba sportovních potřeb činila 4,174 mld. korun a ve srovnání s rokem 2000 byla o 1,5 miliardy korun vyšší n A stát by měl… nposkytovat peníze na podporu sportu nTeoreticky ¨Pozitivní externality, multiplikátor investic, kultivace lidského potenciálu, uspokojení zájmu společnosti… nPrakticky ¨? Uspokojení vlastních zájmů z veřejných prostředků… There is a question… mel by stat financovat sport V jakém poměru „sport pro všechny“ x „vrcholový sport“ ? Pořadatelství velkých sportovních akcí ALLIANZ_ARENA_WORLD_CUP_01_web Přednosti a nedostatky velké sportovní akce vlivy Pozitivní Negativní Ekonomické efekty Investiční a spotřební výdaje, růst zaměstnanosti Růst cen, předimenzované kapacity po sportovní akci Cestovní ruch vyšší atraktivnost Přelidnění, nevhodné ke sportování pro amatéry Infrastruktura Nové příležitosti, renovace zařízení, zlepšení infrastruktury Zátěž pro životní prostředí, ne vždy dostupná zařízení pro veřejnost Socio-kulturní efekty Nárůst potenciálu pro zážitek a volný čas obyvatelstva, podpora kultury a tradic Komercionalizace privátních i veřejných služeb, kriminalita Psychologické efekty Nárůst lokální identity, snížení etnocentrismu Konflikty mezi místními a návštěvníky, tradicionalismus Politické efekty Zlepšení mezinárodního náhledu, využití reklamy k místní politice Nárůst nacionalismu, stabilizace politických systémů (neg.) Proč? nStát ¨Vliv investice na makroekonomické ukazatele, pozitivní externality nFirmy ¨Zisk nNGO ¨„dobrá věc“, image n--- nRozdělení zisku n Úskalí nNízkopříjmové skupiny obyvatel mohou být ohroženy (růst cen), přičemž nemají žádné benefity z pořádání her. nVětšina studií pro OH mezi lety 1984-2004 byly provedeny před hrami a nebyly založeny na primárních datech. Obvykle byly rovněž zaplaceny zastánci OH. nZpravidla nebyly brány v úvahu ekonomické efekty jako vytěsňování investic, růst cen a ztráty na turistickém ruchu díky turistům, kteří právě kvůli OH místo nenavštíví. nEkonomické benefity z her jsou často přeceňovány v publikacích pořadatelského OV. nDěkuji za pozornost n pim finish