Ekonomika životního prostředí Jana Soukopová eco1 Ekologie a ekonomie nStejný základ – eko (z řečtiny - oikos = dům, obydlí) ¡Ekonomie (oikos = dům – nomos =správa) nzkoumá jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů) ¡Ekologie (oikos = dům – logos = věda) nzkoumá strukturu a vzájemné vztahy mezi objekty v daném domě (provádí studium vztahů existujících mezi živým organismem a jeho domovským prostředím, studium systému, jenž se skládá z neživých faktorů a živých organismů) ¡ Prostředí a životní prostředí nPojem prostředí nŽivotní prostředí – ekonomické souvislosti diskuse Ekologie a ekonomie nStejný základ – eko (z řečtiny - oikos = dům, obydlí) ¡Ekonomie (oikos = dům – nomos =správa) nzkoumá jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů) ¡Ekologie (oikos = dům – logos = věda) nzkoumá strukturu a vzájemné vztahy mezi objekty v daném domě (provádí studium vztahů existujících mezi živým organismem a jeho domovským prostředím, studium systému, jenž se skládá z neživých faktorů a živých organismů) ¡ Životní prostředí – ekonomické souvislosti npojem „životní prostředí“ n n „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje; složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“ n /§ 2 z. č. 17/1992 Sb./ Životní prostředí - složky npřírodní složky životního prostředí: ¡neživá příroda; ¡ovzduší (atmosféra); ¡půda (pedosféra, litosféra) a krajina; ¡voda (hydrosféra); ¡flora; ¡fauna; ¡člověk; numělé složky životního prostředí ¡předměty uměle vytvořené člověkem; nsociální složky životního prostředí ¡sociální prostředí člověka - životní a pracovní podmínky, úroveň příjmů, vzdělání a také společenské podmínky. Tedy sociálními složkami životního prostředí mohou být např. obytné, pracovní nebo rekreační prostředí aj. n Ochrana životního prostředí nDůvody ochrany životního prostředí ¡idealistické pojetí: „dílo Boží“ ¡materialistické pojetí: funkce životního prostředí nzdroj všech vstupů nodkladiště a „absorbátor“ všech výstupů jen v určitém rozsahu, čase, prostoru (ekologická stabilita) ¡„příznivé“ životní prostředí jako sociální standard (trvale udržitelný rozvoj) n Trvale udržitelný rozvoj nTakový ekonomicky, sociálně i technologicky možný rozvoj, při němž každá generace uspokojuje své potřeby tak, že při tom neohrožuje možnosti budoucích generací uspokojovat své potřeby. n3 pilíře ¡Ekologický ¡Sociální ¡Ekonomický Vznik pojmu TUR nMyšlenka TUR - dokument OSN z roku 1987, ¡TUR definován jako „rozvoj, který uspokojuje naše dnešní potřeby takovým způsobem, aby to neohrožovalo šance budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. nProsinec 1983 valné shromáždění OSN schválilo Zvláštní komisi pro životní prostředí a rozvoj – 3 úkoly ¡přezkoumat kritické problémy ŽP a formulovat realistické návrhy jejich řešení ¡předložit návrhy nové formy mezinárodní spolupráce ¡prohlubovat poznání a angažovanost v činnosti jednotlivců, dobrovolných organizací, podniků, ústavů a vlád. Principy trvale udržitelného rozvoje nTokijská deklarace 1987 – Zpráva „NAŠE SPOLEČNÁ BUDOUCNOST“ – definovala principy TUR 1.Oživit ekonomický růst 2.Změnit kvalitu růstu 3.Uchovávat a obohacovat bázi přírodních zdrojů 4.Zajistit udržitelnou úroveň populace 5.Nově orientovat techniku a odstraňovat rizika 6.Při rozhodování integrovat ekologické a ekonomické aspekty 7.Reformovat mezinárodní hospodářské vztahy 8.Posílit mezinárodní spolupráci n Základní aspekty změny k TUR nKomplexnost změny. nDostatečná rychlost změny nDodržování zásady předběžné opatrnosti nOdpovídající demografický a sociální vývoj nPodpora integračních a kooperačních tendencí ve světě se současným zachováním národních, náboženských a etnických specifik a preference výroby pro místní trh nZásadní změna spotřeby nZásadní změna výroby – výrazné zvýšení účinnosti technologií, důsledná recyklace, snížení spotřeby materiálů při stejné nebo vyšší užitné hodnotě výrobku (mikroelektronika), prodloužení morální a fyzické doby užívání výrobku, minimalizace vlivů na životní prostředí atd. n Ekonomická činnost a ŽP nŽP a člověk … ¡Ve vztahu k životu člověka i všech živých organismů životní prostředí člověku poskytuje a zabezpečuje: ¡ochranu proti kosmickým vlivům; ¡relativně stálé fyzikálně chemické podmínky pro život; ¡pitnou vodu v rámci přírodního koloběhu vody; ¡zdroje látek; ¡přirozenou dekontaminaci; ¡fertilitu půdy; ¡zdroje energie; ¡biologické zdroje a ¡životní prostor. ¡ ŽP jako veřejný statek nDobrý stav ŽP – předpoklad existence člověka nŽP – z pohledu e. teorie = čistě veřejný statek ¡jedince nelze vyloučit ze spotřeby (nevylučitelnost) ¡užitek se spotřeby jedince nesnižuje užitek ostatních (nerivalita) Ekonomické vlastnosti statků typu ŽP njednotlivci nejsou schopni docenit užitek (často užitek nelze přesně určit) nexistují externality nnení zde konkurence na straně poptávky (substituce mezi statky také není možná) ninformovanost veřejnosti je problematická ntrh je nedokonalý, deformovaný. n ŽP a ekonomika nživotní prostředí poskytuje: ¡vstupy pro ekonomickou činnost – obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje (rostliny, zvířata, paliva, nerostné suroviny); ¡místo pro průmysl, zemědělství, komunikace i obytná sídla; ¡místo pro zbytkové látky z výroby a spotřeby (emise, odpady, teplo, hluk); ¡spotřební materiální i imateriální statky (vodu, čistý vzduch, estetické hodnoty). ¡ Znečištění a negativní vývoj ŽP 1.etapa, zahrnující starověk, středověk a novověk (až do průmyslové revoluce) - malé nároky na přírodní zdroje; 2.etapa, od průmyslové revoluce - znehodnocování životního prostředí regionálního charakteru; 3.etapa, od vědecko-technické revoluce - začíná globální charakter problémů životního prostředí; 4.etapa, současnost - reálná hrozba nevratných změn ¡jako zásadní se jeví strategie prevence. ¡ Příčiny problémů ŽP nrůst světové populace; npřekotná urbanizace; nprudký hospodářský růst; ntechnologické změny zatěžující životní prostředí (fosfáty, freony,…) – souvislost s ekonomikou!!!! npředimenzované spotřební vzorce chování člověka. ¡ Globální problémy a jejich příčiny a ekonomické důsledky nhlavní problémy: ¡globální změny klimatu ¡nedostatek zdrojů, zejména pitné vody ¡snižování biodiverzity – vymírání živočišných a rostlinných druhů ¡desertifikace, úbytek a degradace půd ¡poškozování ozónové vrstvy Země nhlavní příčiny: ¡znečišťování ¡nehospodárné nakládání se zdroji ¡přelidnění nEKONOMICKÉ DŮSLEDKY!!! ???? diskuse Problém znečištění ŽP nenvironmentální statky stávají nedostatkovými a mezi Þ začíná konkurence a rivalita ¡charakter smíšených statků Þ nezbytná role státu nstát nahrazuje pomyslnou neviditelnou ruku trhu, tzv. „viditelnou rukou státu“ a snaží se o dosažení optimálního stavu – STÁTEM GARANTOVANÁ OCHRANA ŽP n ŽP jako externalita nmožnost volně využívat některé statky a služby životního prostředí může vést ke specifickému ekonomickému vztahu – externalitám. ¡„aktivita jednoho ekonomického subjektu přináší jinému ekonomickému subjektu buď určité náklady (externality negativní) nebo výnosy či výhody (externality pozitivní), aniž by za něj byl tento subjekt odškodněn nebo za ně musel platit (podle charakteru externalit)“ nNutnost internalizace externalit Internalizace externalit (Pigou) nHistoricky nejstarší, a z pohledu ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí klíčový, koncept internalizace externalit vypracoval ve 30. letech minulého století anglický ekonom Arthur Cecil Pigou (1877–1959). nZákladní myšlenka: ¡„Pokud se z důvodu existence externích efektů nerovnají soukromé a společenské náklady průmyslové produkce, potom může stát tento rozdíl eliminovat zavedením daně na příslušné aktivity. Sazba daně by měla být určena tak, aby se původní příliš vysoké množství produkce snížilo na optimální úroveň“ ¡PROBLÉMY nINFORMACE (NUTNOST ZNÁT VÝŠI EXTERNÍCH NÁKLADŮ ) nNutnost identifikovat PŮVODCE DANÉ EXTERNALITY! nČasto jsou využívány i v případech, kdy by při nastavení urč. podmínek internalizace externalit mohla proběhnout tržním řešením Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nEkonomická škoda za znehodnocování ŽP představuje ekonomické efekty působené různým ekonomickým subjektům (domácnostem, firmám, státu) ¡Výše škody je přímo závislá na stupni znehodnocování ŽP ¡Ekonomická škoda představuje ztráty spojené se snížením hektarových výnosů ve znečišťovaných územích, ztráty z nižší produktivity pracovníků v hlučném prostředí, nižší kvalita bydlení v oblastech se zhoršeným ŽP ¡Znehodnocení ŽP vyžaduje dodatečné náklady vynakládané různými ekonomickými subjekty na dodatečné odstranění nebo zmírnění negativních důsledků znehodnocování ŽP (zvýšené náklady na léčbu obyvatel, náklady na likvidaci ekologických havárií aj.) Znehodnocení ŽP – ekonomické aspekty n Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomická škoda ze znehodnocování ŽP Výše škody Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nJiná kategorie - náklady, které vedou ke zmírnění negativních důsledků, ale příčiny vlastního znehodnocování neodstraňují (preventivní náklady, ochranné prostředky) ¡Uvedené ztráty nejsou obsaženy v tradičních ekonomických veličinách zachycující produkci a spotřebu na mikro- i makro-úrovni nNa mikroekonomické úrovni je třeba rozlišit: ¡škody, které svým negativním vlivem působí daný ekonomický subjekt sám sobě, ¡škody působené jiným ek. subjektům (snížení estetické kvality rekreačního území, škody na zemědělské a lesní produkci aj.) Náklady na ochranu ŽP nnáklady na zamezení znehodnocování ŽP figurují proti ekonomickým škodám ¡Jsou vynakládány různými subjekty na odstranění nebo zmírnění samotných příčin znehodnocování ŽP (náklady na odsiřovací zařízení, zavedení lepší technologie pro redukci emisí, čištění odpadních vod aj.) ¡Čím více těchto nákladů je vynaloženo, tím nižší je stupeň znehodnocení ŽP a naopak n Peněžní jednotky Náklady na zamezení znehodnocování ŽP Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomické optimum kvality ŽP n Peněžní jednotky Náklady na zamezení Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomická škoda Minimální ekologická zátěž ekonomiky Ekonomické optimum kvality ŽP Náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se nrozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se! ¡Náklady na zamezení jsou vynakládány na likvidaci či snížení určitého faktoru životního prostředí (např. stavba čističky v podniku kvůli snížení vypouštěných škodlivých látek do řeky). ¡Náklady na vyhnutí se jsou náklady na ochranu daného prvku před účinky tohoto faktoru a jsou součástí ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí (např. program na prevenci před chorobami ze znečištěné vody). Rozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se n Trh, vlastnická práva a vládní regulace nProblémy: ¡Problém černého pasažéra ¡Problém vládních selhání nÚčinná struktura vlastnických práv má 4 charakteristiky 1.Univerzalita (všechny zdroje soukromé) 2.Exkluzivita (všechny užitky patří vlastníkovi) 3.Převoditelnost 4.Vymahatelnost (vlastnická práva by měla být zabezpečena proti neopr. přivlastnění aj.) Financování ochrany a tvorby ŽP nVýše výdajů na životní prostředí - jeden z indikátorů pro posuzování úrovně péče o životní prostředí n nejen na úrovni obcí a vlády, ale i na úrovni podniků i v rámci srovnávání péče o životní prostředí v EU. Klasifikace výdajů ¡Podle oblastí ochrany ŽP (Technická specifikace výdajů – klasifikace CEPA 2000) ¡Podle zdrojů financování (veřejné, soukromé) ¡Podle sektorů (ziskový a neziskový) ¡Podle druhů výdajů (investiční, neinvestiční) n Klasifikace podle CEPA 200 nCEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities) ¡využívána k vymezení aktivit, produktů, výdajů a ostatních transakcí, jejichž prvotním účelem je ochrana ŽP. ¡výdaje jsou dále děleny podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP (9 oblastí) n Kategorie CEPA 2000 nOchrana vody nOchrana ovzduší nNakládání s odpady nOchrana půdy a podzemní vody nOchrana biodiverzity a krajiny nRedukce působení fyzikálních faktorů nSpráva v ochraně ŽP nVýzkum a vývoj nOstatní činnosti v ekologii Klasifikace podle zdrojů financování nZ hlediska vlastnictví ¡zdroje soukromého sektoru (kdy soukromý sektor je představován zejména podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi, domácnostmi a jednotlivými občany) ¡zdroje veřejného sektoru, které tvoří výdaje státního rozpočtu, rozpočtů organizací veřejného sektoru včetně obcí a krajů. nZ hlediska původu finančních prostředků ¡zdroje zahraniční - mezinárodní a ¡zdroje vnitrostátní. Podle sektorů nVýdaje ziskového sektoru nVýdaje neziskového sektoru Podle druhů výdajů nInvestiční (kapitálové) výdaje ¡všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), sledují se od roku 1986 nNeinvestiční (běžné) výdaje ¡všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Sledují se až od roku 2003 Environmentální výdaje států EU25 podle druhové klasifikace Environmentální výdaje států EU25 podle CEPA 2000 Vývoj objemu veřejných výdajů na ŽP n Vývoj objemu veřejných výdajů na ŽP podle CEPA n Státní rozpočet (v mil. Kč) n n n n n n n n n n n n n n n Dlouhodobě jsou prostředky státního rozpočtu alokovány zejména do oblasti ochrany biodiverzity a krajiny, v posledních letech pak také na ochranu vody a do oblasti ostatní činnosti v ekologii, do které patří zejména různé ekologické programy a spolupráce se zahraničím, u kterých lze do budoucna očekávat nárůst SFŽP (v mil. Kč) n n n n n n n n n n n n Z rozpočtu SFŽP je dlouhodobě podporována oblast ochrany vody a dříve také ochrana ovzduší Zahraniční zdroje nFinanční mechanismy EHP a Norska, nProgram Transition Facility, pokračováním programu Phare, čerpání do roku 2009 nKomunitární program LIFE/LIFE+ Program LIFE+ se skládá ze tří části (pilířů) nazvaných „LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost“, „LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí“ a „LIFE+ Informace a komunikace“. nCíl 3 Evropská územní spolupráce 2007-2013 (a Interreg III) – 5 bilaterálních operačních programů "Přeshraniční spolupráce": česko-saský, česko-bavorský, česko-rakouský, česko-slovenský, česko-polský. nProgram Švýcarsko-české spolupráce nOperační program životní prostředí (OPŽP) nFond soudržnosti, Efektivnost nEkonomika životního prostředí Þ efektivnost nEfektivnost ve vztahu k ŽP = 3 pilíře TUR ¡Ekonomický ¡Environmentální ¡Sociální ¡ Stav ovzduší n Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví v r. 2009. n n n n n n n n n n n n n Stav ovzduší n Vyznačení oblastí, kde došlo v r. 2009 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu lidského zdraví včetně troposférického ozonu Jakost vod n1991 – 1992 n I. a II. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vod n2008 - 2009 n I. a II. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Nadlimitní koncentrace dusíkatých látek v podzemních vodách n2009 n Překročen limit 0.5 mg/l pro dusitany Překročen limit 0.5 mg/l pro amonné ionty Překročen limit 0.5 mg/l pro dusičnany Koncentrace pod limitem Odpadové hospodářství n Lesní hospodářství nEvidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech v r. 2009 les.gif ŽP a zdraví nIncidence zhoubného nádoru průdušky, průdušnice a plíce na 100 000 mužů, průměr let 2002–2006 zdraví muži.gif ŽP a zdraví nIncidence zhoubného nádoru prsu na 100 000 žen, průměr let 2002–2006 zdraví ženy.gif Trvale udržitelný rozvoj nTakový ekonomicky, sociálně i technologicky možný rozvoj, při němž každá generace uspokojuje své potřeby tak, že při tom neohrožuje možnosti budoucích generací uspokojovat své potřeby. n3 pilíře ¡Ekologický ¡Sociální ¡Ekonomický n n nDěkuji za pozornost nJ n eco1