sarka.horakova@econ.muni.cz



}Rozpočet EU slouží k financování politik EU a k finančnímu zajištění fungování Unie jako takové.
Nejen charakterem, ale také velikostí se výrazně liší od rozpočtů národních států.
}Fáze-jako u národních rozpočtů-sestavování, schvalování, plnění, kontrola

}zásada jednotnosti a věrnosti zachycení
}zásada každoročnosti
}zásada vyrovnanosti
}zásada zúčtovací jednotky
}zásada všeobecnosti
}zásada přesného stanovení
}zásada řádného řízení
}zásada transparentnosti
}
}

}Rozpočet EU rozdělen na třicet jednu oblast politiky
}
}Tato struktura rozpočtu se nazývá sestavování podle činností (activity based budgeting)
}

}Po „Lisabonu“ značně jednodušší
}
}Orgány a instituce EU předloží své očekávané výdaje do 1.7.
}
}Komise vypracuje návrh rozpočtu. Ten musí předložit Parlamentu a Radě do 1.9.
}

}Čtení v Radě: Rada hlasuje o rozpočtu i případných navržených změnách a posílá jej dál ke
schválení Parlamentu do (1.10.)
}
}Čtení v Parlamentu: Parlament má 42 dnů na to, aby schválil rozpočet během prvního čtení v říjnu
nebo může navrhnout změny Radě. Rada pak může schválit rozpočet i s navrhnutými změnami do 10 dnů.

}Smírčí výbor: svolán, pokud Rada navržené změny neschválí
}
}Úkolem do 21 dnů nalézt shodu
}
}Pokud není shoda, nový návrh rozpočtu
}
}Pokud shoda, Rada a Parlament schvalují do 14 dnů. Parlament může radu přehlasovat.

}Opravné rozpočty: Nevyhnutelné, nepředvídatelné a výjimečné okolnosti
}
}K zaznamenání výsledku hospodaření z minulého rozpočtového období
}
}Stejná rozpočtová a schvalovací procedura jako v případě samotného rozpočtu.
}

}Od 1988 mezi Radou, Komisí a Parlamentem současná platí od 1.1.2007
}
}„Zkvalitnění“ rozpočtového procesu, větší flexibilita, kontinuita, předvídatelnost
}
}Nové nástroje mimo finanční rámec (pro větší flexibilitu) např.: rezerva pro urgentní pomoc, Fond
solidarity EU, Nástroj flexibility, Evropská fond pro přizpůsobení se globalizaci
}
}
}
}
}

}Tradiční vlastní zdroje
◦cla z obchodu se třetími zeměmi vybraná podle společného celního sazebníku
◦dávky (cla) uvalené na dovoz zemědělských produktů,
◦dávky uvalené na cukr a izoglukózu
}Zdroj z DPH
}Zdroj založená na HND
}Ostatní-daně funkcionářů, pokuty, apod.
}
}
}
◦
◦
◦
◦




}1970-Lucemburská dohoda, zavedení systému vlastních zdrojů
}Zemědělské dávky a cla, 10% na inkasní náklady
}3.zdroj z DPH, kvůli harmonizaci až od 1980, 1% ze základu
}80.léta-krize-nízké příjmy, SZP 60-70% výdajů, vstup chudších členů, Britský rabat (výjimka
Německo)
}1988-4.zdroj HNP/HND, 1. finanční perspektiva
}
}

}Významným mezníkem Agenda 2000-příprava na největší rozšíření (východní)
}Strop vlastních zdrojů 1,27% HNP
}Z 10% -> 25% na inkasní náklady
}Britský rabat zachován-kromě Německa vyjednány další výjimky pro Švédsko, Rakousko a Nizozemí (1/4
původně vyměření částky)
}Max základ z DPH 0,75%, v roce 2004 0,5%
}Zavedena metodika ESA 95, HNP->HND, vlastní zdroje přepočteny na 1,23% HND

}Max základ DPH 0,30% (neustály pokles), 4 země (Něm, Rak, Niz, Šve) odvádí méně(0,15 ; 0,225; 0,10
; 0,10 )
}Snížení odvodu HND u Švédska o 150 mil. Euro,u Nizozemska o 605 mil. euro (2007-2013)
} další úpravy britské slevy-z výpočtu vyloučeny nezemědělské výdaje členů z daného roku, zaváděno
v letech 2009 -2011 postupně. Celkové náklady pro Spojené království vyplývající z této změny
nepřesáhnou 10,5 mld eur (pro 2007-2013)
}Strop pro vlastní zdroje 1,23% HND
}

}Výdaje EU jsou od roku 1988 plánovány prostřednictvím víceletých finančních rámců (perspektiv)
}1988-1992, 1993-1999,2000-2006, 2007-2013
}Jasně stanovené výdajové stropy, větší předvídatelnost, flexibilita, rozpočtová disciplína
}

}Tvoří součást systém vlastních zdrojů
}Má kompenzovat rozpočtovou „nespravedlnost“ vůči VB
}ekonomika VB dosahovala v roce 1984 jen 90,6%  HDP ES
}Zemědělský sektor VB představoval 4% HDP země
}Výdaje na CAP tvořily  v roce 1984 80% rozpočtu
}Zaveden 1986, ve Fontainbleau, M.Tatcher-“Give me my money back!“
}
}

}VB je vráceno 66% jejího čistého příspěvku
}Náklady nese zbylých 26 členů, ne však všichni stejně (viz výjimka pro Něm, Rak, Šve a Niz)
}Za rok 2010 činil britský rabat 4 mld euro




}Velká Británie
}Francie
}„rabat je anomálie, ale vznikl z ještě větší anomálie SZP“
}I po odečtení rabatu je 4. Největším čistým plátcem do rozpočtu EU
}Bez reformy SZP se rabatu nevzdá
}Všichni daňoví poplatníci EU se musí skládat na 5 % zaměstnanců v zemědělství
}Ze SZP profitují hl. velké zemědělské komplexy
} Ať si Francie dotuje své zemědělce z národních prostředků
}
}EU  by  se  mělo podílet na odstraňování následků války
} Snaha vytvořit homogenní ekonomické prostředí v zemědělství EU s centrálními subvencemi
}Švédsko produkuje jen 2 % HDP v
} zemědělství a přispívá více než VB
} VB již není chudý člen EU
}VB a další země prosadila zrušení subvencí do výroby a zavedení přímých plateb proti vůli Francie
–
} na tahu je VB, aby udělala ústupek v rabatu.
}

}Financované činnosti a projekty odrážejí stanovené priority, na kterých se shodly všechny členské
státy
}
}princip subsidiarity
}
}Příděly na závazky X Příděly na platby
}




}864,3 mld. Euro
}Růst a zaměstnanost-snaha o posílení ekonomického růstu a vytvoření nových pracovních míst, z
každého eura 8 centů na růst
}
}Udržitelný růst není možný bez snižování rozdílu mezi regiony-strukturální/kohezní politika, 36
centů z eura

}Přírodní zdroje-kvalita a „rozumná cena“ zemědělské produkce, ochrana prostředí, ochrana
zemědělců, 43 centů z eura
}Svoboda, bezpečnost a právo-boj proti terorismu, organizovanému zločinu, nelegálním
přistěhovalcům, spolupráce zemí ve výměně informací a společnému postupu, 1 cent z eura ..
}Občanství-495 mil obyvatel, různých kultur a jazyka, ochrana kulturních hodnot, ochrana zdraví a
spotřebitele, 1 cent z eura
}

}Globální hráč-dopad vynaložených prostředků se neomezuje na území EU, EU poskytuje finanční pomoc
jak při přírodních katastrofách, tak dlouhodobě nejméně rozvinutým zemím či budoucím členům, 6
centů z eura
}(Kromě dlouhodobé pomoci poskytuje EU finance z Evropského rozvojového fondu-země ATP)
}Administrativa-mzdy, náklady na budovy, 6 centů

}Plnou zodpovědnost nese Komise
}V praxi pro většinu prostředků (76%) sdílené řízení-hospodaření přísluší spíše příslušným orgánům
členských států
}Komise musí získat zpět prostředky, které byly vyplaceny neoprávněně
}Členské táty mají stejnou zodpovědnost za řádné hospodaření, musejí spolupracovat s Komisí a
OLAFem
}
}

}Ze strany Komise - generálních ředitelství & členské země
}Od roku 2002- výroční zpráva o činnosti
}

}Založen 1975, sídlo v Lucemburku, 27 členů
}„kontrolovat, zda finanční prostředky EU pocházející od daňových poplatníků jsou řádně vybírány a
zda jsou vynakládány v souladu s právními předpisy, hospodárně a pro plánovaný účel.“
}má právo prověřovat jakoukoli osobu nebo organizaci, která nakládá s finančními prostředky EU,
běžně provádí kontroly přímo „na místě“
}

}Nezávislý, ale úzká spolupráce s ostatními institucemi
}
}napomáhá Evropskému parlamentu a Radě-každoročně předkládá revizní zprávu o uplynulém finančním
roce
}
}Účetní dvůr nemůže podnikat žádné právní kroky-“trestat“.
}

}Evropský úřad pro boj proti podvodům/Office eurpéen de lutte anti-fraude
}Vznik v roce 1999, nezávislý, organizačně podléhá Komisi
}Monitoring podvodů v oblasti cel, chybného užívání dotací a daňových úniků, boj proti korupci
}Pro zajímavost:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/auditori-odmitaji-schvalit-rozpocet-eu-za-minuly-rok
}
}

}Finální kontrola-schválení závěrečného účtu
}
}Schvaluje parlament-3 možnosti:
◦ závěrečný účet schválí,
◦schválení odročí
◦nebo jej neschválí.

}Členem od roku 2004
}Čistým příjemcem
}Nejevíce čerpáme ze strukturálních fondů
}Za rok 2010 jsme získali z rozpočtu EU 144,8 mld. Kč
}http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_60149.html?year=2011
}




Graf č. 3: Vývoj příjmů z rozpočtu a odvodů do rozpočtu EU v letech 2004-2010 (mld. Kč)



◦Požadavky na nové zdroje:
◦musejí více vycházet z evropského práva a více se vázat k cílům,
◦nové zdroje musejí přesahovat hranice jednoho státu a pokrývat prostor společného trhu,
◦harmonizovaný základu daně musí zaručit, že bude uplatňována v celé  EU stejně,
◦příjmy z nových zdrojů by měly, pokud možno, plynout do EU mimo národní rozpočty,
◦ musí být uplatňována spravedlivě a nezavádět další korekce rozpočtu,
◦výběr nové daně nesmí představovat další administrativní výdaje.

}zdanění evropského finančního sektoru,
}daně plynoucí z obchodu s povolenkami na emise skleníkových plynů,
}poplatek z letecké přepravy,
}evropská daň z přidané hodnoty,
}evropská energetická daň.