Zdravotnictví EVSE 17/10/2008 Osnova • Obecně o zdravotnických systémech • Zdravotní systém v ČR – Přehled (současná situace) – Vývoj do roku 1989 – Transformace • Subjekty zdravotnického systému • Zdravotnické zdroje Zdravotnický systém (ZS) • Část společenského systému, která se sestává z opatření, institucí, organizací a činností, kterými usiluje o léčení nemocí, o jejich prevenci i o posilování zdraví. • 3 základní dimenze hodnocení ZS: - Medicínská - Ekonomická - Sociální (etická) • Subjekty ZS - Poskytovatelé zdravotní péče - Plátci zdravotní péče (pacient, ZP, stát, nadace …) - Spotřebitelé zdravotní péče Hodnocení zdravotní péče a ekonomická efektivnost Zdravotnické systémy dle financování • Bismarck (Německo, Rakousko, ČR …) • Beveridge (UK, Řecko…) • Tržní mechanismus (USA) Srovnání systémů – aspekt převažujícího zdroje financování Daně • Nízká motivace státních úředníků na efektivním využití prostředků • Nízké administrativní náklady (NHS cca 5%,v USA více než 2O%) • Míra informovanosti vlády (zdravotnická statistika vs. problémy při zjišťování informací o různých variantách poskytování péče, individuální poptávce po zdravotnických službách a hlavně individuálních nákladech péče) • Rozsáhlá struktura preventivních programů • Relativně vysoká dostupnost služeb • Riziko demotivace Pojištění • Ekonomický zájem na hospodárnosti využití prostředků i na uspokojení potřeb svých pojištěnců • Nejlépe informována o nákladech poskytování péče • Nesrovnatelně vyšší vyjednávací síla • Vyšší transparentnost finančních toků, lepší předvídatelnost zdrojů • Existence konkurence plátců => vliv na kontrolu růstu nákladů • Pojištění ve spojení s financováním podle výkonů může stimulovat růst množství výkonů • Nedostatečně stimuluje prevenci • ? financování investičních nákladů • Selekce podle rizika • Některé skupiny se nepojistí Zdravotní systém v ČR • Bismarckovský (pojišťovací) systém • Povinné pojištění pro celou populaci • Mix veřejného a soukromého poskytování zdravotní péče • Smluvní vztahy mezi ZP a poskytovateli • Zdravotní péče garantována Ústavou ČR, čl. 31 Listině základní práv a svobod: "Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon." Zdravotní systém v ČR • Podíl celkových zdravotnických výdajů na HDP: 6,5% (2007) • 87,9% z celkových výdajů je veřejných • Zdravotní stav srovnatelný s ostatními evropskými státy • Průměrný počet návštěv u lékaře jeden z nejvyšších v Evropě (13x) • Výdělky lékařů dvojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, problémová oblast: http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&search_name=mzdy®ion=100&kind=21&mnu_id=6200 • Mnoho reformních strategií mezi 1998 a 2004, pouze na papíře • 2006: reformní návrh ministra Julínka – nová šance? Model do 1990 charakteristický: • Direktivním řízením státem; • Centrálním plánováním a financováním zdravotnických služeb; • Jednotnou soustavou zdravotnických zařízení (Ústavů národního zdraví) na jednotlivých územněsprávních stupních. • Výrazně omezenou možnosti svobodné volby lékaře; • Formálně bezplatným přístupem občanů k službám. Zdravotní stav populace • Výrazně nižší než v zemích západní Evropy • Stagnace a zkracování délky života • Růst nemocnosti a zdravotních poruch • Nemoci oběhového ústrojí vysoko nad evropským průměrem Kapacity • relativně vysoké – 1108 lůžek na 100,000 obyv. (1989) U.S. 485 – 272 lékaře na 100,000 obyv. U.S. 225 • i tak nestačilo • relativně nízké náklady - 4.8 % HDP (1988) Problémy • Nízká úroveň mezd, především specializovaných sester, ale i lékařů • Nízká úroveň medicínské techniky • Téměř kritický nedostatek některých léků Cíle reformy 1990-200? Transformaci směřovat: • k demokratizaci, humanizaci a zvýšení kvality poskytované péče • k nalezení potřebných finančních zdrojů a způsobů jejich efektivního využívání • k odstranění pauperizace zdravotnických pracovníků a k žádoucímu pozvednutí jejich odborné a společenské prestiže Nástroje dosažení cílů • privatizace zdravotnických zařízení, resp. činností, • zavedení pojišťovacího systému, • provázání příjmů poskytovatelů s jejich výkonem Výsledky • množství péče vzrostlo • stejně tak přístrojové vybavení • snad i kvalita péče • vzrostla pravděpodobnost dožití, resp. střední délka života Střední délka života Pojišťovací systém • Nový systém financování zdravotní péče od 1993 (přechod od financování ze státního rozpočtu) • Financován z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), osob bez zdanitelných příjmů (např. ženy v domácnosti, studenti nad 26 let) a MF (děti, studenti do 26 let, důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní, osoby v sociální nouzi, vězni..) • Založený na solidaritě a ekvitě, stát garant systému • 1993 ze zákona vzniká VZP • Postupně vzniká až 27 zaměstnaneckých ZP, nyní 10 ZP(včetně Agelu) Zdravotní pojištění • Výše příspěvků stanovena zákonem jako % ze mzdy/platu =>13,5% • Zaměstnanci platí 4,5%, zaměstnavatelé 9% - od 2008 maximální vyměřovací základ zaměstnance: 48-ti násobek průměrné mzdy v národním hospodářství (aktuálně cca 920 000 Kč ročně) • MF 13,5% z 25 % průměrné mzdy (cca 680 Kč) – 55% populace • OSVČ platí 13,5 % z vyměřovacího základu(zisk), – minimální vyměřovací základ = 13,5% z 9500 Kč(50% průměrné mzdy v národním hospodářství). – maximální vyměřovací základ 486 000 Kč Co je propláceno? • Balíček proplácené zdravotní péče široký (včetně lázní..) • Nejlevnější lék z dané skupiny vždy plně hrazen(ve speciálních případech může revizní lékař ZP povolit plné proplacení jiných léků) • Od ledna 2008 regulační poplatky Zdravotní pojišťovny • Zajišťují výběr pojistného, jeho správa a proplácení zdravotní péče poskytovatelům • Základní povinností je zajistit pro své pojištěnce zdravotní péči v potřebném rozsahu, struktuře i kvalitě. – za tím účelem navazují zdravotní pojišťovny smlouvy se zdravotnickými zařízeními, tj. nemocnicemi a dalšími lůžkovými zařízeními a širokým spektrem ambulantních specialistů ambulantních zařízení, včetně laboratoří a diagnostických center. • V současné době 10 ZP • Zvláštní právní forma • Právo na výběr jedné ze zdravotních pojišťoven a její změnu jednou ročně, vždy ke konci čtvrtletí • Největší pojišťovna VZP (cca 65 - 70% populace) – jediná zdravotní pojišťovna, která má státní garanci, tj. stát ručí za její solventnost a dodržování závazků jak vůči pojištěncům tak i poskytovatelům zdravotní péče. • Vybrané pojistné je shromažďováno na zvláštním účtu, který spravuje Ministerstvo financí. – Veškeré vybrané pojistné je přerozdělováno mezi jednotlivými pojišťovnami, a to podle věkové struktury pojištěnců. Zdravotní péče Primární ZP • Většinou privátní • V gesci státu, krajů a ZP • Právo na výběr lékaře a zdravotnického zařízení; u zvolených lékařů v primární péči se musí občané zaregistrovat (praktičtí lékaři, ambulantní gynekologové,zubní lékaři). Změnu lékaře v primární péči, tj. registraci u jiného lékaře, je možné učinit nejdříve po 3 měsících. • Způsob úhrad: kapitace(70% příjmu), fee-for-service (30%,prevence) Specializovaná ambulatorní ZP • Poskytována v různých formách: soukromá praxe,poliklinika, nemocnice; vždy na základě smlouvy s ZP • 75% zařízení privátních • Bez gate-keeping • Způsob úhrad: fee-for-service, objemové limity,velikost bodu závisí na počtu odpracovaných hodin Nemocnice • 169 v ČR • 4 druhy dle zřizovatele: „státní“, krajské, obecní a soukromé • 19 (+3) státní, ALE znamená to 26,9% lůžkového fondu • Způsob úhrad: historické rozpočty Zdravotnické zdroje • Zdravotní pojištění (cca 80%) • Daně (cca 10%): investice, výzkum, specializované zdravotní programy • Přímé platby – 12,1% z celkových výdajů na zdravotnictví, jedny z nejnižších mezi OECD zeměmi • Připojištění (necelých 0,1%) Výdaje na zdravotnictví • 2007: 6,5% z HDP (cca 220 MLD Kč) • Mezinárodní srovnání: http://data.euro.who.int/hfadb/ Cost structure Na semináři • Zdravotní reformy • Mezinárodní srovnání Děkuji za pozornost J