MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
AZYLOVÁ A MIGRAČNÍ POLITIKA, SCHENGENSKÁ SPOLUPRÁCE
BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA
VEŘEJNÁ SPRÁVA
LEGISLATIVNÍ ČINNOST
OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, ORGANIZACE S MEZINÁRODNÍM PRVKEM, POLITICKÉ STRANY A
POLITICKÁ HNUTÍ, VOLBY, MATRIKY, STÁTNÍ OBČANSTVÍ
SPRÁVA UPRCHLICKÝCH ZAŘÍZENÍ
FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ
SEKCE MAJETKU A INVESTIC
ODBOR ARCHIVNÍ SPRÁVY A SPISOVÉ SLUŽBY MV
SEKCE SPOJENÍ A KOMUNIKACÍ
ORGANIZACE, KONCEPČNÍ ČINNOST, VÝZKUM A VÝVOJ, ŘÍZENÍ JAKOSTI A PROBLEMATIKA
STÁRNUTÍ
SPORT
VNITŘNÍ KONTROLA
PREVENCE KRIMINALITY
PRÁVNÍ ODBOR
BEZPEČNOSTNÍ ODBOR
ODBOR SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
OBECNÍ POLICIE
VZDĚLÁVÁNÍ POLICISTŮ A POLICEJNÍ ŠKOLSTVÍ
MUZEUM POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
INSPEKCE MINISTRA VNITRA
INSTITUT PRO MÍSTNÍ SPRÁVU PRAHA
MINISTERSTVO VNITRA
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Členství České republiky v Evropské unii
V průběhu roku 2006 se Ministerstvo vnitra aktivně zúčastňovalo jednání orgánů Rady EU.
Během roku 2006 se pod záštitou nejprve rakouského a poté finského předsednictví konaly dvě
neformální a šest řádných jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, kterých se pravidelně
účastnila delegace vedená ministrem vnitra. Na těchto vrcholných akcích byla projednána a schválena
celá řada legislativních i nelegislativních návrhů z oblasti azylu, migrace, policejní spolupráce a boje
proti organizovanému zločinu a terorismu. Z těch zásadních je třeba jmenovat přijetí závěrů Rady
z prosince 2006 o rozšíření Schengenského prostoru o nové členské státy v roce 2007, resp. březnu
2008.
Ministerstvo vnitra se taktéž účastnilo jednání Výborů Rady EU, a to Výboru zřízeného dle
článku 36 Smlouvy (CATS) a Strategického výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl (SCIFA).
Jednání výboru CATS se pravidelně účastnila ředitelka odboru mezinárodní spolupráce a evropské
integrace, výboru SCIFA se účastní zástupci odboru azylové a migrační politiky.
Pokud se jedná o pracovní skupiny Rady EU, Ministerstvo vnitra má hlavní gesci
v 21 pracovních skupinách a u 8 pracovních skupin se přihlásilo jako vedlejší gestor, přičemž se
těchto jednání účastní experti z dotčených útvarů ministerstva a Policejního prezídia ČR.
Salzburské fórum
Od přijetí Salzburské deklarace v roce 2001 probíhá spolupráce v otázkách vnitřních
záležitostí mezi Českou republikou, Maďarskem, Polskem, Rakouskem, Slovenskem a Slovinskem
v rámci Salzburského fóra. Postupně bylo ustaveno úzké partnerství zúčastněných států pro oblast
vnitřní bezpečnosti a regionální stability. Počátečním cílem Salzburské skupiny bylo prostřednictvím
vzájemné součinnosti a výměny zkušeností usnadnit zapojení kandidátských, resp. nových členských
států EU do jednotného evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Ve smyslu cílů této
spolupráce zemí středoevropského regionu byly jako prioritní vymezeny následující oblasti: policejní
spolupráce, kontrola hranic, ilegální migrace, azyl a výměna stanovisek týkajících se EU záležitostí a
formulování společných pozic. V roce 2006 se novými členy Salzburského fóra staly Bulharsko a
Rumunsko. Chorvatsko získalo statut pozorovatele.
V roce 2006 se uskutečnila tři ministerská setkání zemí Salzburského fóra, a to v květnu
v Bratislavě, v červenci v rakouském Kremsu a v říjnu ve slovinském Brdu. Tématy byly tradičně
vyhodnocení činnosti pracovních skupin, které byly vytvořeny v rámci Salzburského fóra (pro oblast
schengenské spolupráce, výměnu informací o DNA pro účely policejního vyšetřování, dopravní
bezpečnost, ochranu svědka a výměnu informací o zemích původu žadatelů o azyl), dále zhodnocení
činnosti Salzburského fóra a výhledy do budoucnosti a další společné iniciativy.
Přípravy na předsednictví ČR v Radě EU za rok 2006
V roce 2006 Ministerstvo vnitra podstatným způsobem pokročilo v přípravě na výkon
předsednictví v Radě EU, které bude vykonávat v prvním pololetí roku 2009. Resortním koordinátorem
příprav MV ČR na předsednictví v Radě EU je na pracovní úrovni odbor mezinárodní spolupráce a
evropské integrace. Již v lednu 2006 schválila porada ministra vnitra materiál k institucionálnímu
zajištění příprav MV na výkon předsednictví ČR v Radě EU, který představoval v pořadí již třetí
horizontální dokument zabývající se daným tématem. Jeho hlavním cílem bylo mj. definovat relevantní
úkoly ve všech oblastech příprav, stanovit jejich gestory a vymezit referenční časové rámce pro jejich
plnění. Materiály k přípravě předsednictví byly po celý rok 2006 předkládány pravidelně, a to jak uvnitř
resortu, tak pro informaci na vládní úroveň.
Dotčení pracovníci MV nastavují na všech úrovních kontakty se Švédskem a Francií, jež
budou z hlediska předsednictví ČR v Radě EU klíčovými partnery. Předávání zkušeností ze švédské a
francouzské strany se děje jak z pohledu organizace příprav na předsednictví v Radě EU, tak
z pohledu stanovení věcné agendy. Solidní kontakty a informační výměna byla nastavena rovněž se
Slovinskem, které bude jako první z nových členských států EU vykonávat funkci předsednické země
v Radě EU (první pololetí 2008). Stranou nestojí ani další členské státy EU (např. Nizozemí, Rakousko
a Německo) a instituce EU (především Generální sekretariát Rady). Tyto kontakty jsou využívány i
v oblasti jazykového vzdělávání, které již intenzivně probíhá. Příprava na předsednictví ČR v Radě EU
probíhá rovněž v rámci naplňování Koncepce vzdělávání zaměstnanců Ministerstva vnitra,
Generálního ředitelství Hasičského záchranného sbor a příslušníků Policie ČR v agendě Evropské
unie, která byla schválena dne 6. dubna 2006.
V roce 2006 již také probíhala metodická a organizační příprava zajištění bezpečnostních
opatření (objektová a personální bezpečnost), která vychází především z odhadovaného vývoje
bezpečnostní situace a možných rizik na národní i mezinárodní úrovni.
MV participovalo rovněž na přípravě finančního zabezpečení výkonu předsednictví na léta
2007 až 2009. Podkladové materiály MV Ministerstvo financí ČR upravilo do podoby souhrnného
materiálu pro jednání vlády ČR, ve kterém však bohužel došlo ke krácení výdajů,a to zejména na
bezpečnostní opatření, což je z hlediska MV ČR velmi problematické (požadavek MV na bezpečnostní
zajištění akcí byl snížen z 1 756 239 tis. Kč na 427 260 tis. Kč). Pokud jde o náklady na přípravu a
výkon předsednictví bez započítání bezpečnostní oblasti, byl požadavek MV krácen z 222 200 tis. Kč
na 195 962 tis. Kč.
Počátkem října 2006 byl ministrem vnitra schválen seznam zásadních resortních priorit, u
nichž se dá předpokládat, že se jim během předsednictví ČR v Radě EU dostane vysoké pozornosti.
Jde o následující témata: vyhodnocení Haagského programu pro oblast justice a vnitra; vnější vztahy
v oblasti justice a vnitra ­ orientace na východní regiony; boj proti terorismu a potírání organizovaného
zločinu; Schengenský informační systém II, migrační a azylová problematika.
Programy pomoci a bilaterální spolupráce se státy EU a Evropského
hospodářského prostoru
Program Phare
V průběhu roku 2006 byly ukončeny projekty z programu Phare, včetně spolufinancování
z rozpočtu MV. Resortu se podařilo z tohoto programu za období 1996 až 2003 financovat celkem
aktivity ve výši zhruba 40 milionů EUR. Prostředky programu byly poskytovány účelově na priority
stanovené Evropskou komisí. Vzhledem k problematice, kterou zabezpečuje resort vnitra, byly tyto
projekty specializované na oblasti jako je ochrana hranic, budování Národního schengenského
informačního systému, boj proti organizovanému zločinu, problematika azylu a migrace atd. a z toho
důvodu se do jejich realizace zapojily nejen Ministerstvo vnitra, ale i Ministerstvo spravedlnosti, státní
zastupitelství a Ministerstvo financí.
Program Transition Facility ("Přechodové opatření")
Od roku 2004 byl program Phare pro nové členské země, které k EU přistoupily dne 1.5.2004,
nahrazen programem Transition Facility ("Přechodové opatření") s cílem napomoci těmto státům při
jejich začleňování do EU. Tento nástroj byl vytvořen na období 2004-2006, s celkovým rozpočtem 40
mil. EUR.
V roce 2006 byla završena realizace projektů "Podpora při zdokonalování policejní práce
v oblasti prevence a jako služby veřejnosti" a "Podpora nově vzniklému Dublinskému středisku České
republiky". Oba projekty zahrnovaly jak twinningovou část, tak dodávky zařízení. V roce 2006 dále
pokračovaly aktivity v rámci projektů "Posílení výkonnosti finanční policie" a "Posílení schopností
Policie ČR v boji proti korupci a hospodářské kriminalitě", též sestávající z twinningové i investiční
části. V polovině roku 2006 schválila Evropská komise projekt "Rozvoj kontroly a zajištění kvality
v rámci policejních forenzních laboratoří", jenž bude realizován formou technické asistence (tj. služby
v jeho rámci budou poskytnuty subjektem ze soukromého sektoru na základě veřejné zakázky).
Ministerstvo vnitra dále čerpá finanční prostředky z programu Transition Facility prostřednictvím tzv.
projektů twinning-light, jež jsou tvořeny pouze twinningovou asistencí, bez možnosti investic.
Finanční mechanismy EHP/Norska
Na využití Finančních mechanismů EHP/Norska resort pracuje již od přelomu let 2003/2004.
Během roku 2004 byly definovány priority pro připravovaný mechanismus pomoci a v roce 2005
specifikovány postupy pro jeho implementaci. V roce 2006 byl donory schválen k realizaci projekt
,,Zřízení kanceláře SIRENE a školení pro účastníky SIS" (grant cca ve výši 0,5 mil EUR). Cílem
projektu je posílit kapacitu Policejního prezidia ČR pro školení policistů v problematice vkládání
informací a používání systému SIRENE při implementaci Schengenského informačního systému
v České republice. Z prostředků grantu je financována přeměna jednoho sálu na Policejním prezídiu
ČR na školicí zařízení, potřebné vybavení pro teoretické i praktické školení policistů, zařízení
komunikačního centra určené pro provoz SIRENE, dále školení pracovníků kanceláře SIRENE,
hodnocení prováděné zahraničními experty, studijní cesty do států Schengenu (především Norska, ale
i dalších) a rovněž příprava systémových úprav nutných pro přechod od hlášení údajů Interpolu
k hlášení v rámci SIS. Projekt se bude realizovat především v průběhu roku 2007.
Projekty financované Kanceláří TAIEX
Kancelář TAIEX je součástí Directorate­General ,,Enlargement" (Generálního ředitelství pro
rozšíření) Evropské komise. Tato kancelář poskytuje horizontální a sektorové služby pro transpozici a
implementaci acquis, technickou asistenci v oblasti aproximace a implementace legislativy
kandidátských a nových členských zemí s legislativou EU. Konkrétně TAIEX organizuje, často ve
spolupráci s jinými organizačními jednotkami EK nebo orgány státní správy členských států, semináře
a workshopy na různá témata, pro experty kandidátských a nových členských zemí studijní cesty do
členských států EU, či krátkodobá vyslání expertů z členských států do kandidátských a nových
členských zemí.
V roce 2006 se pracovníci MV a Policie ČR zúčastnili přibližně 30 akcí ­ seminářů,
workshopů, odborných konzultací a studijních cest. Akce byly zaměřené na oblasti boje proti
organizovanému zločinu, proti extremismus a terorismu, na drogovou problematiku, na schengenskou
problematiku, azylovou a migrační politiku atd.
Hodnocení roku 2006 v oblasti sjednávání mezinárodních smluv
Ministerstvo vnitra v roce 2006 pokračovalo ve sjednávání mezinárodních smluv, které
umožňují úzkou spolupráci zejména v oblasti ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti (tzv. smlouvy
o policejní spolupráci) a ve sjednávání smluv o předávání osob nelegálně pobývajících na území
státu (tzv. readmisní dohody). Velká pozornost byla věnována rovněž smlouvám upravujícím otázky
související s překračováním státních hranic.
V průběhu roku 2006 vstoupila v platnost řada smluvních dokumentů, z nichž je možné jako
nejdůležitější uvést Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní
spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních
z 20. dubna 1959. Na základě několika smluvních dokumentů došlo ke zřízení řady přechodů na
turistických stezkách protínajících státní hranice s Polskou republikou, Rakouskem a se Spolkovou
republikou Německo.
1. V roce 2006 vstoupily v platnost tyto mezinárodní smlouvy v gesci Ministerstva vnitra:
Bilaterální smlouvy
Prezidentské
* Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém
dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959
- vstup v platnost 1. července 2006
- č. 65/2006 Sb. m. s.
* Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na
turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech
- vstup v platnost 7. května 2006
- č. 45/2006 Sb. m. s.
* Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o policejní spolupráci v boji proti
trestné činnosti
- vstup v platnost 1. listopadu 2006
- č. 105/2006 Sb. m. s.
Vládní
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 k Dohodě
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Bukovec)
- vstup v platnost 9. ledna 2006
- č. 26/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 4 k Dohodě
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Kypr, Malta, Lichtenštejnsko)
- vstup v platnost 10. ledna 2006
- č. 27/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 3 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Černousy/Ves, Višňovská)
- vstup v platnost 18. ledna 2006
- č. 59/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 k Dohodě
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Závada, Osoblaha)
- vstup v platnost 1. března 2006
- č. 58/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Mikulovice ­ Głuchołazy, Jindřichov ve Slezsku ­ Głuchołazy)
- vstup v platnost 19. června 2006
- č. 77/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Srbská ­ Miłoszów)
- vstup v platnost 30. srpna 2006
- dosud nebylo publikováno ve Sb. m. s. (MZV bylo požádáno o publikaci 21. září 2006)
* Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých
pohraničních odbavovacích stanovišť na nádražích Brno - hlavní nádraží, Břeclav, Hohenau
a Wien - Südbahnhof/Vídeň - Jižní nádraží, jakož i o pohraničním odbavování během jízdy na
trase mezi nádražími Brno - hlavní nádraží a Wien - Südbahnhof/Vídeň - Jižní nádraží)
- vstup v platnost 1. února 2006
- č. 9/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých
pohraničních odbavovacích stanovišť na hraničním přechodu Slavonice - Fratres
- vstup v platnost 1. února 2006
- č. 10/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých
pohraničních odbavovacích stanovišť na hraničním přechodu Nová Bystřice - Grametten
- vstup v platnost 1. února 2006
- č. 11/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení určených míst na
turistických stezkách
- vstup v platnost 7. května 2006
- č. 46/2006 Sb. m. s.
* Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o změně přílohy k Dohodě
mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o hraničních přechodech na
společných státních hranicích (3 říční hraniční přechody)
- vstup v platnost 14. září 2006
- č. 110/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o zřízení nových
turistických stezek protínajících státní hranice a změně režimů na stávajících turistických stezkách
- vstup v platnost 15. února 2006
- č. 5/2007 Sb.m.s.
* Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové
republiky Německo, kterým se mění a doplňuje Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České
republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých
odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na
lodích ze 17. září 2004
- vstup v platnost 1. května 2006
- č. 42/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo, kterým se mění a
doplňuje Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních
přechodech na společných státních hranicích ze dne 18. listopadu 1996
- vstup v platnost 23. května 2006
- č. 76/2006 Sb. m. s.
ˇ Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o zřízení hraničního
přechodu Krásný Les ­ Breitenau (dálnice), kterým se mění Příloha 1 a Příloha 2 k Dohodě mezi
vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech na
společných státních hranicích ze dne 18. listopadu 1996
- vstup v platnost 19. prosince 2006
- MZV požádáno o publikaci ve Sb.m.s.
* Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra
Spolkové republiky Německo, kterým se mění a doplňuje Ujednání mezi Ministerstvem
vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo
o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro
pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích ze 17. září 2004, ve znění jeho
změny z 9. března 2006
- vstup v platnost 1. února 2007; předběžně prováděno od 21. prosince 2006 na základě
protokolu k tomuto ujednání ­ viz níže (platnost ujednání závislá na platnosti Smlouvy
mezi ČR a SRN o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní
dopravě z roku 1995 a Ujednání mezi MV ČR a Spolkovým ministerstvem vnitra SRN o
zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a o stanovení tras pro
pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích ze 17. září 2004)
- č. 11/2007 Sb.m.s.
* Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra
Spolkové republiky Německo k Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a
Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo, kterým se mění a doplňuje
Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra
Spolkové republiky Německo o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť
a o stanovení tras pro pohraniční odbavování během jízdy ve vlacích a na lodích
ze 17. září 2004, ve znění jeho změny z 9. března 2006
- vstup v platnost 20. prosince 2006
- č. 12/2007 Sb.m.s.
Resortní
* Správní ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra
Rakouské republiky o praktických způsobech provádění nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne
18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k
posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států
- vstup v platnost 31. března 2006
- č. 61/2006 Sb. m. s.
* Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Rakouské
republiky o změně Správního ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým
ministerstvem vnitra Rakouské republiky o praktických způsobech provádění nařízení Rady (ES)
č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského
státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém
z členských států, z 9. prosince 2005
- vstup v platnost 1. září 2006
- dosud nebylo publikováno ve Sb. m. s.
* Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Ukrajiny, kterým se
mění Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Ukrajiny
k provedení Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o spolupráci v boji proti
organizovanému zločinu, terorizmu a nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními
látkami ze dne 30. června 1997
- vstup v platnost 18. května 2006
- č. 86/2006 Sb. m. s.
2. V roce 2006 byl ukončen vnitrostátní schvalovací proces následujících mezinárodních smluv
v gesci Ministerstva vnitra (tyto smlouvy však do konce roku 2006 nevstoupily v platnost):
Multilaterální smlouvy
Prezidentské
* Protokol, kterým se mění článek 2 a příloha Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu
(Úmluva o Europolu), vypracovaný na základě článku 43 odst. 1 uvedené úmluvy
- ukončen ratifikační proces, ČR uložila svou přístupovou listinu,
- Protokol dosud nevstoupil v platnost, neboť nebyl ratifikován původními 15 členskými
státy EU (Protokol nebyl ratifikován Irskem)
* Protokol, kterým se mění Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) a
Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců
Europolu
- ukončen ratifikační proces, ČR uložila svou přístupovou listinu,
- Protokol dosud nevstoupil v platnost, neboť nebyl ratifikován původními 15 členskými
státy EU (Protokol nebyl ratifikován Irskem a Portugalskem)
* Protokol, kterým se mění Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu),
vypracovaný na základě čl. 43 odst. 1 této Úmluvy
- ukončen ratifikační proces, ČR uložila své přístupovou listinu
- Protokol dosud nevstoupil v platnost, neboť nebyl ratifikován původními 15 členskými
státy EU (Protokol nebyl ratifikován Francií, Irskem a Portugalskem)
Ratifikační proces ve zbývajících členských státech by měl být ukončen do konce tohoto roku.
Protokoly by tak měly vstoupit v platnost na konci 1. čtvrtletí 2007. K záměru ukončit platnost Úmluvy
o Europolu viz část 9 tohoto materiálu.
3. V roce 2006 probíhal, avšak nebyl ukončen, vnitrostátní schvalovací proces u následujících
smluv (jedná se o smlouvy, které byly v loňském roce podepsány, jsou před podpisem, resp.
ve stádiu výměny diplomatických nót a o smlouvy v současné době projednávané
Parlamentem ČR):
a) Bilaterální smlouvy
Prezidentské
* Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o spolupráci v boji proti
organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami,
terorizmu a dalším druhům závažné trestné činnosti
- návrh na sjednání dohody schválila vláda ČR svým usnesením č. 481 z 19. května 2003,
dlouhodobě byly řešeny rozdíly v českém a francouzském znění textu
- připravuje se podpis Dohody, v průběhu roku 2006 navrhla česká strana několik termínů,
belgická strana prozatím není připravena k podpisu
* Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti,
při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech
- podepsána ve Varšavě 21.června 2006,
- smlouva je v současné době projednávána oběma komorami Parlamentu ČR
* Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva
mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných
státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997
- podepsána v Bratislavě 27. ledna 2004,
- byla předložena Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací,
projednávání bylo přerušeno
- opětovné předložení Smlouvy Poslanecké sněmovně P ČR bude záviset na vývoji
v otázce přistoupení nových členských států k schengenskému prostoru
Vládní
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 2 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Věřňovice ­ Gorzyczki, Hrádek nad Nisou - Kopaczów)
- sjednáváno formou výměny nót
- česká iniciační nóta předána polské straně 15. června 2006,
- dosud bez reakce z polské strany
* 5 ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (zrušení omezení provozu nákladních vozidel souvisejících s registrací vozidel)
- sjednáváno formou výměny nót
- české iniciační nóty předány polské straně 15. června 2006,
- dosud bez reakce z polské strany
* 6 ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (rozšíření rozsahu provozu nákladních vozidel na některých hraničních
přechodech)
- sjednáváno formou výměny nót
- české iniciační nóty předány polské straně 15. června 2006,
- dosud bez reakce z polské strany
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Horní Lištná ­ Leszna Górna)
- sjednáváno formou výměny nót
- česká strana nesouhlasí s návrhem obsaženým v polské iniciační nótě, nový český návrh předán
polské straně 15. června 2006,
- dosud bez reakce z polské strany
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Vidnava ­ Kałków, Staré Město ­ Nowa Marawa)
- sjednáváno formou výměny nót
- česká iniciační nóta předána polské straně 15. června 2006,
- dosud bez reakce z polské strany
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 3 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (vypuštění položek 6 a 41)
- sjednáváno formou výměny nót
- česká iniciační nóta předána polské straně 20. června 2006,
- dosud bez reakce z polské strany
b) Multilaterální smlouvy
Prezidentské
* Dohoda mezi EU, ES a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění,
uplatňování a rozvoji schengenského acquis
- smíšená smlouva
- Česká republika učinila výhradu ve smyslu článku 24 odst. 5 Smlouvy o EU
- připravuje se návrh na ratifikaci, bude předložen vládě v 1. čtvrtletí 2007
* Evropská dohoda o přechodu odpovědnosti za uprchlíky
- Dohoda byla za ČR podepsána 6. dubna 2000
- návrh na ratifikaci bude předložen vládě v průběhu roku 2007
* Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské
pornografie
- za Českou republiku podepsán 26. ledna 2005,
- ratifikace je vázána na přijetí právních předpisů, jimiž by byla vyřešena otázka
odpovědnosti právnických osob
* Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (spolugestorem Ministerstvo
spravedlnosti) a dva protokoly, které Úmluvu doplňují:
* Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi
* Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky
- Úmluva byla za Českou republiku podepsána 12. prosince 2000, protokoly 10. prosince
2002,
- ratifikace je vázána na přijetí právních předpisů, jimiž by byla vyřešena otázka
odpovědnosti právnických osob
ˇ Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni
- za Českou republiku podepsána 6. dubna 2000,
- ratifikaci Úmluvy bránila vnitrostátní úprava sdružovacího práva,
- překážky ratifikace byly odstraněny v roce 2006 zákonem č. 161/2006 Sb., kterým se
mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákonem
č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel
a některé další zákony,
- v průběhu roku 2007 bude předložen návrh na ratifikaci s tím, že Česká republika učiní
výhradu k části B (vytváření poradních sborů) a C (volební právo v místních volbách)
* Úmluva o počítačové kriminalitě (hlavním gestorem Ministerstvo spravedlnosti)
- za Českou republiku podepsána 9. února 2005,
- ratifikace je vázána na přijetí právních předpisů, jimiž by byla vyřešena otázka
odpovědnosti právnických osob
* Úmluva OSN proti korupci (hlavním gestorem Ministerstvo spravedlnosti)
- za Českou republiku podepsána 22. dubna 2005,
- ratifikace je vázána na přijetí právních předpisů, jimiž by byla vyřešena otázka
odpovědnosti právnických osob
4. V roce 2006 byla ukončena expertní jednání o následujících smlouvách, k nimž je v současné
době připravován nebo v nejbližší době bude vládě, resp. ministru vnitra, návrh na sjednání:
a) Bilaterální smlouvy
Prezidentské
* Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o spolupráci v boji proti
organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami,
terorizmu a dalším nebezpečným druhům trestné činnosti
- expertní jednání de facto ukončena, očekává se reakce kyperské strany na doplňující
dotaz k příslušným orgánům a na vyjádření k některým návrhům formálních změn
(předáno kyperské straně v červenci 2006),
- byl připraven návrh na sjednání smlouvy, jeho vnitrostátní projednávání bude zahájeno po
obdržení reakce kyperské strany
Vládní
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 3 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (12 přechodů)
- polská strana předložila návrh na sjednání Ujednání, se kterým česká strana nesouhlasí,
byl připraven český protinávrh,
- Ujednání bude sjednáno ve zjednodušené formě (formou výměny diplomatických nót),
- návrh na sjednání Ujednání v připomínkovém řízení,
- jménem vlády schvaluje ministr vnitra
ˇ Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 3 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování hranic ve zvláštních
případech (Třebom ­ Gródczanki, Chuchelná ­ Krzanowice a Malá Čermná - Czermna)
- návrh na sjednání Ujednání ve stádiu přípravy,
- polská strana předložila návrh na sjednání Ujednání ve formě iniciační nóty,
- předmětem úpravy změna provozní doby na přechodech na turistických stezkách
protínajících státní hranice Třebom ­ Gródczanki, Chuchelná ­ Krzanowice a Malá
Čermná - Czermna,
- ke schválení jménem vlády zmocněn ministr vnitra
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Bohumín ­ Nowe Chałupki)
- polská strana předložila návrh na sjednání Ujednání (v roce 2006 avizovala chybu v tomto
návrhu, očekává se předání opravené verze),
- Ujednání bude sjednáno ve zjednodušené formě (formou výměny diplomatických nót),
- jménem vlády schvaluje ministr vnitra
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o zřízení nových
turistických stezek protínajících státní hranice a změně režimů na stávajících turistických stezkách
- návrh na sjednání Ujednání ve stádiu vnitrostátního projednávání,
- jménem vlády schvaluje ministr vnitra,
- předpokládaný termín předložení ke schválení: 1. čtvrtletí roku 2007
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo, kterým se mění a
doplňuje Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních
přechodech na společných státních hranicích
- změna vymezení regionálního omezení nákladní dopravy na hraničním přechodu Hora
Sv. Šebestiána ­ Reitzenhain,
- návrh německé strany, expertní jednání probíhá,
- Ujednání bude sjednáno ve zjednodušené formě (formou výměny diplomatických nót),
- očekává se iniciační nóta německé strany,
- ke schválení jménem vlády zmocněn ministr vnitra
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo, kterým se mění a
doplňuje Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních
přechodech na společných státních hranicích
- změna rozsahu provozu na hraničním přechodu Cínovec ­ Altenberg (v současné době je
hraniční přechod využíván pro nákladní vozidla bez omezení, dle nového návrhu budou
moci využívat hraniční přechod jen nákladní vozidla do 7,5 t největší povolené hmotnosti,
bez omezení pak vozidla v regionální dopravě),
- návrh německé strany, expertní jednání probíhá,
- Ujednání bude sjednáno ve zjednodušené formě (formou výměny diplomatických nót),
- očekává se iniciační nóta německé strany,
- ke schválení jménem vlády zmocněn ministr vnitra
ˇ Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení určených míst na
turistických stezkách
- návrh na sjednání Ujednání ve stádiu přípravy,
- zřízení jednoho určeného místa na turistické stezce (Pohoří na Šumavě) a změna provozní
doby a rozsahu provozu stávajícího určeného místa na turistické stezce (Jaroslavice),
- jménem vlády schvaluje ministr vnitra
Resortní
* Dohoda mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Afghánistánu o právním
postavení českých policistů působících na území Afghánistánu v rámci mezinárodní policejní mise
či projektu mezinárodní rozvojové spolupráce
- návrh na sjednání Dohody vnitrostátně schválen
- plná moc k podpisu Dohody vystavena pro velvyslance ČR v Pakistánu
- afghánská strana požádána o zaslání textu Dohody
b) Multilaterální smlouvy
Prezidentské
* Úmluva Rady Evropy o prevenci terorizmu
- proběhlo meziresortní připomínkové řízení k návrhu na podpis Úmluvy, příprava podpisu
byla zastavena z důvodu negativního stanoviska Ministerstva zahraničních věcí k úpravě
extradice (možnost odmítnutí extradice u politicky motivovaných trestných činů),
- v současné době se vzhledem ke změně stanoviska MZV předpokládá obnovení přípravy
podpisu,
- případná ratifikace Úmluvy vázána na přijetí právních předpisů, jimiž by byla vyřešena
otázka odpovědnosti právnických osob
* Protokol proti nedovolené výrobě palných zbraní, jejich částí a dílů a střeliva a proti obchodování
s nimi doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (spolugestorem
Ministerstvo průmyslu a obchodu)
- přístup k Protokolu vázán na přijetí právních předpisů, jimiž by byla vyřešena otázka
odpovědnosti právnických osob
5. V roce 2006 probíhala nebo byla připravována expertní jednání o následujících smlouvách v
gesci Ministerstva vnitra:
a) Bilaterální smlouvy
Prezidentské
* Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání osob na státních hranicích
- dosud proběhla dvě kola expertních jednání,
- jednání pokračuje korespondenčně,
- k českým návrhům z listopadu 2005 se arménská strana vyjádřila až v polovině roku
2006, navrhla drobné úpravy,
- je připravována česká reakce
* Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti trestné
činnosti a při ochraně veřejného pořádku
- jednání probíhá na základě schválené vzorové směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou,
- proběhlo 1. kolo expertních jednání,
- očekává se vyjádření bulharské strany k vymezení orgánů příslušných k provádění
smlouvy,
- bulharská strana avizovala pozvání k druhému kolu expertních jednání
* Smlouva mezi Českou republikou a Černou Horou o spolupráci v boji proti terorismu,
organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a
prekurzory, nelegální migraci a další trestné činnosti
- schválena směrnice pro expertní jednání (vzorová směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou),
- sjednání iniciováno černohorskou stranou, připravuje se český protinávrh textu,
- expertní jednání se předpokládá v průběhu roku 2007,
- předmět úpravy vyplývá z názvu dokumentu, tj. cílem úpravy je poskytnout potřebný
právní rámec pro spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti,
- nepředpokládá se dopad na státní rozpočet
* Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o předávání osob na státních hranicích
- dosud proběhlo sondážní jednání a dvě kola expertních jednání,
- jednání pokračuje korespondenčně,
- jedinou otevřenou otázkou zůstává gruzínský požadavek zařadit do dokumentu
spolupráci při reintegraci navracených osob,
- česká strana v září 2006 zaslala návrh příslušného článku týkajícího se reintegrace
navracených osob, dosud bez reakce
* Dohoda mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Francouzské republiky
o spolupráci v oblasti civilní ochrany, prevence a zdolávání mimořádných událostí
- byla schválena směrnice pro expertní jednání,
- dohoda by měla upravit praktické otázky poskytování pomoci při přírodních katastrofách
a otázky vzájemných konzultací a stáží,
- předpokládá se uzavření dokumentu vládní kategorie, resp. prezidentské kategorie,
v závislosti na konečném obsahu Dohody,
- sjednání dohody nebude mít dopad na státní rozpočet,
- je zpracováván český návrh textu
* Smlouva mezi Českou republikou a Litevskou republikou o spolupráci v boji proti organizovanému
zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorizmu a dalším
druhům závažné trestné činnosti
- schválena směrnice pro expertní jednání (vzorová směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou),
zpracováván český protinávrh Smlouvy
- expertní jednání se předpokládá v průběhu roku 2007,
- standardní úprava policejní spolupráce s nesousedním státem, předmět úpravy
vyplývá z názvu dokumentu, tj. cílem úpravy je poskytnout potřebný právní rámec pro
spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti orgánů Policie ČR,
resp. celních orgánů se zahraničními bezpečnostními složkami,
- iniciativa litevské strany, Smlouva nahradí již nevyhovující resortní dohodu
o spolupráci v této oblasti, (pozn. nové smlouvy o policejní spolupráci obsahují
úpravu ochrany osobních údajů, reagují na potřebu nových forem spolupráce v této
oblasti),
- česká strana bude navrhovat podrobnější úpravu ochrany svědka,
- nepředpokládá se dopad na státní rozpočet, spolupráce s Litvou již probíhá na
základě resortní dohody, náklady na realizaci spolupráce je problematické do
budoucna odhadnout
* Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o spolupráci v boji proti terorismu, při
potlačování nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému
zločinu
- schválena směrnice pro expertní jednání (vzorová směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou),
zpracováván český protinávrh Smlouvy
- expertní jednání se uskuteční pravděpodobně v 1. polovině roku 2007,
- standardní úprava policejní spolupráce s nesousedním státem, předmět úpravy
vyplývá z názvu dokumentu, tj. cílem úpravy je poskytnout potřebný právní rámec pro
spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti orgánů Policie ČR,
resp. celních orgánů se zahraničními bezpečnostními složkami,
- nepředpokládá se dopad na státní rozpočet, spolupráce s Maďarskem již probíhá na
základě resortní dohody, náklady na realizaci spolupráce je problematické do
budoucna odhadnout
* Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku
- schválena se směrnice pro expertní jednání,
- měla by nahradit Smlouvu mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém
pohraničním styku ze dne 17. ledna 1995 ve znění Smlouvy ze dne 8. června 2000,
- v případě sjednání nové Smlouvy budou sjednány rovněž prováděcí smluvní dokumenty
vládní kategorie, jejichž obsahem bude seznam obcí náležejících do pásem malého
pohraničního styku a seznam přechodů určených výhradně pro malý pohraniční styk,
- v případě nesouhlasu polské strany s novým smluvním dokumentem bude sjednána
novela stávající Smlouvy
- polská strana prozatím jednání odmítá
- zahájení jednání přichází v úvahu pouze v případě, že nedojde k plnému zapojení ČR a
PR do schengenského systému ke stejnému datu
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 2 Smlouvy
mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku ze 17. ledna 1995, ve
znění Smlouvy z 8. června 2000
- schválena se směrnice pro expertní jednání,
- uskutečnění expertních jednání se předpokládá v 1. čtvrtletí 2007,
- na základě Ujednání by mělo dojít ke zřízení několika nových přechodů určených výhradně
pro malý pohraniční styk
* Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o Cestě česko-polského přátelství
- schválena směrnice pro expertní jednání v roce 2005,
- Smlouva by měla ve vzájemných vztazích nahradit Dohodu mezivládou České
a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské republiky o Cestě československopolského
přátelství a pohraničních úsecích řek Dunajce a Popradu,
- polská strana prozatím jednání odmítá
- zahájení jednání přichází v úvahu pouze v případě, že nedojde k plnému zapojení ČR a
PR do schengenského systému ke stejnému datu
ˇ Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o spolupráci v boji proti terorismu, při
potlačování nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému
zločinu
- schválena směrnice pro expertní jednání (vzorová směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou),
- předpokládá se standardní úprava policejní spolupráce s nesousedním státem, nahradí již
nevyhovující Dohodu o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra ČR a Ministerstvem vnitra
Ruské federace z roku 1997, česká strana má zájem upravit rovněž problematiku tzv.
ozbrojených leteckých doprovodů,
- ruský policejní sbor se jeví jako důležitý zahraniční partner Policie ČR, v součinnosti s ním
je třeba bojovat zejména proti trestné činnosti ruskojazyčných skupin, které působí po
celém území Evropy a USA,
- byl zpracováván český návrh Smlouvy, v březnu 2006 byl ZÚ Moskva požádán o předání
ruské straně, k předání však nedošlo,
- po doplnění textu bude návrh předán ruské straně,
- expertní jednání se uskuteční pravděpodobně v 1. polovině roku 2007,
- standardní úprava policejní spolupráce s nesousedním státem, předmět úpravy vyplývá
z názvu dokumentu, tj. cílem úpravy je poskytnout potřebný právní rámec pro spolupráci
v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti orgánů Policie ČR, resp. celních
orgánů se zahraničními bezpečnostními složkami,
- nepředpokládá se dopad na státní rozpočet
* Smlouva mezi Českou republikou a Srbskem o spolupráci v boji proti terorismu, organizovanému
zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory, nelegální
migraci a další trestné činnosti
- schválena směrnice pro expertní jednání (vzorová směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou),
- sjednání iniciováno srbskou stranou, je připravován český protinávrh Smlouvy
- předmět úpravy vyplývá z názvu dokumentu, tj. cílem úpravy je poskytnout potřebný
právní rámec pro spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti
- nepředpokládá se dopad na státní rozpočet
- expertní jednání se předpokládá v průběhu roku 2007
* Dohoda mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální vládou o readmisi osob
s neoprávněným pobytem
- sjednání iniciováno švýcarskou stranou,
- obdobná jednání zahájilo Švýcarsko z 10 nových členských států EU rovněž se Slovinskem
a Polskem,
- jednání probíhají na základě schválené vzorové směrnice pro expertní jednání o bilaterální
readmisní dohodě,
- proběhla dvě kola expertních jednání,
- 3. kolo se předpokládá v průběhu 1. čtvrtletí 2007
* Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o spolupráci v boji proti terorismu,
organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jejich
prekurzory a dalším závažným formám trestné činnosti
- schválena směrnice pro expertní jednání (vzorová směrnice pro expertní jednání
o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou),
- je připravován český návrh textu,
- expertní jednání se předpokládá v průběhu roku 2007,
- nová smlouva nahradí již nevyhovující smluvní úpravu obsaženou v Dohodě mezi
Ministerstvem vnitra ČR a Ministerstvem vnitra Turecké republiky o spolupráci při potírání
mezinárodního nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami,
mezinárodního terorizmu a organizovaného zločinu z roku 1997, zejména nově upraví
ochranu předávaných osobních údajů a problematiku tzv. ozbrojených leteckých
doprovodů,
- předmět úpravy vyplývá z názvu dokumentu, tj. cílem úpravy je poskytnout potřebný právní
rámec pro spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti,
- nepředpokládá se dopad na státní rozpočet, spolupráce s Tureckem již probíhá na základě
původní dohody, náklady na realizaci spolupráce je problematické do budoucna odhadnout
* Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o předávání
a přebírání státních občanů obou států
- schválena směrnice pro expertní jednání,
- uskutečnilo se 1. kolo expertních jednání, uskutečnění 2. kola se předpokládá v dubnu
2007 (připravuje se změna směrnice pro expertní jednání)
Vládní
* Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy k Dohodě mezi
vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Polské republiky o Cestě
československo-polského přátelství a pohraničních úsecích řek Dunajce a Popradu
- schválena se směrnice pro expertní jednání v roce 2005,
- účelem sjednání smluvního dokumentu je přeložení trasy Cesty přátelství v několika
úsecích, a to z důvodu ochrany životního prostředí,
- česká strana navrhuje tuto změnu sjednat přednostně před sjednáním Smlouvy mezi
Českou republikou a Polskou republikou o Cestě česko-polského přátelství (viz výše),
- polská strana prozatím jednání odmítá
- zahájení jednání přichází v úvahu pouze v případě, že nedojde k plnému zapojení ČR a
PR do schengenského systému ke stejnému datu
* Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vymezení trasy Cesty českopolského
přátelství
- schválena se směrnice pro expertní jednání v roce 2005,
- Dohoda by měla být prováděcím smluvním dokumentem k připravované Smlouvě mezi
Českou republikou a Polskou republikou o Cestě česko-polského přátelství,
- polská strana prozatím jednání odmítá
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 3 Dohody
mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na
turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo
hraniční přechody (Sněžka)
- schválena se směrnice pro expertní jednání v roce 2005,
- z české strany je jednání podmíněno změnou trasy Cesty česko-polského přátelství
- zahájení jednání přichází v úvahu pouze v případě, že nedoje k plnému zapojení ČR a PR
do schengenského systému ke stejnému datu
* Ujednání o změnách přílohy č. 3 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o
hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice
a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody
- schválena směrnice pro expertní jednání,
- expertní jednání se uskuteční pravděpodobně korespondenční cestou
- předpokládá se, že změny v příloze k Dohodě budou realizovány uzavřením několika
smluvních dokumentů ve zjednodušené formě (formou výměny diplomatických nót),
- předmětem úpravy bude jak zřízení nových přechodů na turistických stezkách protínajících
státní hranice (Harrachov, Heřmanice, Oldřichov, Nový Svět, Rohov, Božanov), tak
úpravy provozní doby, příp rozsahu provozu na stávajích přechodech na turistických
stezkách (Olešnice),
- jménem vlády schvaluje ministr vnitra
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zřízení míst pro
překračování státních hranic mimo hraniční přechody ve smyslu článku 15a odst. 1 a o průběhu
hraniční turistické trasy ve smyslu článku 15b odst. 4 Smlouvy mezi Českou republikou a
Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne
29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997 a Smlouvy ze dne 27. ledna 2004
- expertní jednání, která probíhala korespondenční cestou, byla pozastavena vzhledem
k přerušení projednávání návrhu na ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a
Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích
ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997 v Parlamentu ČR
* Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o rozšíření pohraničních
pásem ve smyslu článku 19 odst. 1 písm. n) Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992,
ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997 a Smlouvy ze dne 27. ledna 2004
- expertní jednání, která probíhala korespondenční cestou, byla pozastavena vzhledem
k přerušení projednávání návrhu na ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a
Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích
ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997 v Parlamentu ČR
* Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o změně Dohody mezi
vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na společných
státních hranicích (Slavonice ­ Fratres)
- zřízení hraničního přechodu schváleno vládou 11. ledna 2006, z tohoto důvodu bylo
opuštěno od přípravy směrnice pro expertní jednání,
- realizace závisí na dostavbě železniční trati na české i rakouské straně
* Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení určených míst na
hraničních vodních tocích a podmínkách využívání hraničních vodních toků
- předmětná problematika byla vypuštěna z ujednání o zřízení určených míst na turistických
stezkách,
- k přípravě dojde v případě zájmu rakouské strany, česká strana nemá v současné době o
sjednání dokumentu zájem
* Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení určených míst na
turistických stezkách
-schválena směrnice pro expertní jednání,
-jednání budou probíhat korespondenční cestou,
-realizace se předpokládá sjednáním několika smluvních dokumentů
Resortní
ˇ Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Arménské republiky
k provádění Dohody mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání osob na
státních hranicích
- schválena směrnice pro expertní jednání, které je vedeno korespondenční cestou (návrh
Protokolu zaslán arménské straně v listopadu 2005),
- arménská strana v červnu 2006 navrhla drobné změny, je připravována česká reakce
* Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a
1) Bavorským státním ministerstvem vnitra
2) Saským státním ministerstvem vnitra
k provedení Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné
pomoci při katastrofách a velkých haváriích
- schválena směrnice pro expertní jednání,
- jednání probíhají korespondenční cestou,
- očekává se reakce německé strany na české protinávrhy
* Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou ČR a vládou Francouzské republiky o zpětném
přebírání osob
- expertní jednání probíhá korespondenční cestou
* Protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Gruzie k provádění
Dohody mezi Českou republikou a Gruzií o předávání osob na státních hranicích
- schválena směrnice pro expertní jednání,
- proběhlo 1. kolo expertních jednání,
- předpokládá se, že expertní jednání bude dále vedeno korespondenční cestou (otevřena
zůstává otázka určení příslušných orgánů na gruzínské straně a příloh k Protokolu)
* Změna Prováděcího protokolu k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské
republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti
ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti z 29. října 1992
- schválena směrnice pro expertní jednání,
- proběhlo 1. kolo expertních jednání, během kterého bylo dohodnuto ukončení platnosti
stávajícího Protokolu a sjednání nového,
- česká strana zpracovala návrh nového protokolu, očekává se vyjádření slovenské strany
b) Multilaterální smlouvy
Prezidentské
* Protokol mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací
a Lichtenštejnským knížectvím o přístupu Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou
unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace
k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis
- probíhá jednání Evropské komise s lichtenštejnskou stranou,
- připravuje se návrh na schválení podpisu Protokolu jménem ES a EU,
- Česká republika avizovala učinění výhrady podle článku 24 odst. 5 Smlouvy o EU
- Protokol bude po podpisu předložen Parlamentu ČR
AZYLOVÁ A MIGRAČNÍ POLITIKA, SCHENGENSKÁ
SPOLUPRÁCE
Migrační politika
Ministerstvo vnitra každoročně vypracovává Zprávu o situaci v oblasti migrace za uplynulý rok,
která je od roku 1993 pravidelně předkládána vládě České republiky a následně Poslanecké
Sněmovně Parlamentu České republiky, od roku 2000 rovněž Bezpečnostní radě státu.
Zprávu o situaci v oblasti migrace na území České republiky za rok 2005 projednala a
vzala na vědomí vláda České republiky usnesením č. 1424 ze dne 12. prosince 2006. Cílem
předkládané zprávy je podat souhrnnou informaci o situaci v oblasti legální a nelegální migrace, azylu,
integrace cizinců, zahraniční rozvojové pomoci České republiky, ale i o projektech Ministerstva vnitra
ČR zaměřených na specifické kategorie cizinců. Vzhledem k tomu, že plné zapojení České republiky
do Evropské unie a jejích struktur neznamenalo ukončení legislativního procesu, hodnotí zpráva
rovněž aktivity na dalších novelách zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 325/1999 Sb., o
azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu). Současně podává informaci o novele neméně významného zákona, kterým je zákon
o zaměstnanosti (zák. č. 435/2004 Sb.). Obsah vlastní Zprávy navazuje na předcházející zprávy o
situaci v oblasti migrace na území České republiky.
Zlepšení situace v oblasti nelegální migrace na území České republiky a zmírnění jejích
negativních dopadů do četných sfér života společnosti je cílem Akčního plánu boje s nelegální
migrací, který Vláda České republiky schválila v roce 2004 usnesením č. 108, jehož součástí byl i
Harmonogram plnění plánu opatření k boji s nelegální migrací. Opatření byla rozvržena do pěti
základních oblastí, a to oblast prevence, oblast kontroly a postihů, oblast legislativní, oblast
meziresortní spolupráce a oblast mezinárodní spolupráce.
Každoročně je nyní Ministerstvem vnitra předkládána vládě informace o plnění jednotlivých
úkolů tohoto harmonogramu. Informaci o plnění úkolů Akčního plánu boje s nelegální migrací za rok
2005 vzala na vědomí vláda České republiky usnesením č. 7 ze dne 4. ledna 2006.
Opatření zahrnutá do oblasti legislativní, stejně jako některá opatření z jiných oblastí, byla
splněna. Z tohoto důvodu Aktualizovaný Harmonogram k plnění plánu opatření k boji s nelegální
migrací pro rok 2006 obsahoval pouze čtyři oblasti (prevence, kontroly a postihů, mezirezortní
spolupráce a mezinárodní spolupráce).
Zpráva o situaci v oblasti migrace na území České republiky a rok 2006 stejně jako Informace
o plnění úkolů Akčního plánu boje s nelegální migrací za rok 2006 bude projednána vládou České
republiky na konci prvního pololetí letošního roku
Cizinecká legislativa
Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky jsou upraveny zákonem
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ,,cizinecký zákon"). V posledním období bylo třeba provést úpravy tohoto
zákona, a to zejména v souvislosti s nezbytností zajistit transpozici nově přijatých předpisů ES/EU,
týkajících se vstupu a pobytu občanů tzv. třetích států a předpisů upravujících právo volného pohybu
občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků. Za uplynulý rok byly provedeny níže uvedené
novely cizineckého zákona
Zákonem č. 112/2006 Sb. byla s účinností od 1. ledna 2007 provedena změna cizineckého
zákona v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné
nouzi. Z hlediska cizineckého zákona má tato úprava dopad na výši peněžních prostředků, která je
po cizincích vyžadována např. k žádosti o udělení víza. Doposud byla tato částka odvozována
od částky životního minima stanovené nařízením vlády, a to pokud jde o částku potřebnou k zajištění
výživy a ostatních základních osobních potřeb občana. Nově je výše požadovaných prostředků
odvozována od ,,existenčního minima".
Zákonem č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů byla
zajištěna realizace Nařízení rady Evropské unie č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a
biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Uvedené
nařízení se vztahuje na cestovní doklady vydávané s dobou platnosti delší než 12 měsíců a členské
státy mají zajistit v první fázi (tj. do 18 měsíců) vydávání těchto dokladů s digitálním zpracováním
fotografie a ve druhé fázi (tj. do 36 měsíců) i s biometrickými údaji o otiscích prstů rukou. Podle
uvedeného zákona jsou s účinností od 1. září 2006 vydávány cestovní doklady (mj. i cizinecké pasy)
opatřené digitálním zpracováním fotografie a následně s účinností od 1. května 2008 by tyto doklady
měly být opatřovány i biometrickými údaji o otiscích prstů.
Zákonem č. 161/2006 Sb. byla zajištěna transpozice následujících směrnic Rady ES:
a) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení
příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty,
b) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a
jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,
c) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 týkající se vydávání
povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří
se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány,
d) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách
příjímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků,
neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
Uvedený zákon dále zohlednil některé další právní předpisy Evropských společenství, a to
zejména:
a) Nařízení Rady (ES) č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se
příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka
cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí při překročení vnějších hranic členských
států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluvu k Schengenské dohodě a Společná
příručka,
b) Nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003, o udělování víz
na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům,
c) Rozhodnutí Rady ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné
příručky (2004/574/ES) ­ tímto rozhodnutím se zavádí povinnost informovat cizince
o důvodech odepření vstupu na jednotném formuláři.
Novela obsahuje zásadní změny, zejména pokud jde o otázky spojené s povolováním trvalých
pobytů cizincům na území České republiky. Umožňuje každému cizinci získat trvalý pobyt na území,
v souladu se Směrnicí Rady 2003/109/ES, již po 5 letech nepřetržitého pobytu na území (došlo tak
k podstatnému zkrácení této lhůty ­ doposud bylo možno ,,až po 10 let pobytu na území"). Zákon
stanoví, které doby jsou do této lhůty započítávány a které se nezapočítávají. Zachována zůstává
možnost povolení trvalého pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu cizince na území
České republiky z humanitárních a jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
Nově byl zaveden institut přiznání ,,právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta
v Evropském společenství" Uvedený status umožní cizinci za pobytu na území jiného státu Evropské
unie tzv. ,,stejné zacházení", které tento stát přiznává cizincům, kterým na svém území takové
postavení přiznává - např. přístup k zaměstnání, vzdělávání, službám, ale i v oblastech daní a
sociálního zabezpečení.
Novelou se zavedl nový institut přechodného pobytu, a to ,,povolení k dlouhodobému pobytu
rezidenta jiného členského státu Evropské unie". Jedná se o vydání zmíněného povolení cizinci,
kterému byl na území jiného státu EU povolen trvalý pobyt a bylo mu přiznáno ,,právní postavení
dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství".
Další zásadní změny se týkají otázek spojených s pobytem občanů Evropské unie a jejich
rodinných příslušníků na území České republiky.
Nově se např. upravuje oblast povolování trvalých pobytů občanů Evropské unie a jejich
rodinných příslušníků na území. Výraznou změnou je skutečnost, že trvalý pobyt se standardně povolí
po 5 letech nepřetržitého pobytu na území, možné výjimky jsou v zákoně vymezeny.
Nově bylo v souladu se Směrnicí Rady 2004/114/ES zavedeno vydávání povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem studia.
Podstatnou změnou je zavedení nové úpravy vydávání povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem ochrany cizinců, která se vztahuje zejména na případy vymezené Směrnicí Rady
2004/81/ES. Tato úprava se vztahuje na cizince, kteří se stali obětí obchodování s lidmi, anebo jsou
objekty převaděčství; podmínkou je jejich ochota spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a
jejich svědectví je významné pro odhalení pachatelů uvedené organizované trestné činnosti.
V novele cizineckého zákona byla rovněž zohledněna povinnost členských států systematicky
označovat otiskem razítka cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí při vstupu na území
členských států (upraveno Nařízením Rady ES č. 2133/2004).
V souvislosti s přípravou České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce bylo
s účinností k plnému zapojení České republiky do Schengenu nezbytné v cizineckém zákoně dále
ošetřit oprávnění týkající se možnosti prodloužit dobu pobytu cizince na jednotné schengenské vízum
udělené jiným z tzv. schengenských států.
Novelou se současně zjednodušuje možnost získání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem
podnikání tak, aby řízení o udělení tohoto víza bylo realizováno současně s řízením o získání
živnostenského oprávnění. Při stanovení konkrétního postupu bylo vycházeno z obdobné praxe, která
byla zavedena s účinností od 24. listopadu 2005 zákonem č. 428/2005 Sb., a to při udělování víz
k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání.
Převážná většina ustanovení zákona č. 161/2006 Sb. nabyla účinnosti dnem 27. dubna. 2006
(konkrétně zejména nový režim povolování trvalých pobytů občanům tzv. třetích států a nový režim
vstupu a pobytu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků). Ustanovení upravující vydávání
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia a za účelem ochrany nabyla účinnosti dne
26. června 2006. Část ustanovení týkající se schengenského acquis má odloženu účinnost ke dni, kdy
Rada Evropské unie rozhodne o odstranění kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.
Zákonem č. 165/2006 Sb. je zajišťována transpozice Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne
29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby
bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, které z jiných důvodů
potřebují mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení (tzv. ,,kvalifikační směrnice"). V případě
novely cizineckého zákona se jedná o změny především související se změnou azylového zákona, a
to v důsledku implementace zmíněné směrnice.
Mění se důvody pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území
České republiky.
Převážná většina ustanovení zákona č.165/2006 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. září 2006
s výjimkou ustanovení týkajícího se schengenského acquis (účinnost odložena ke dni, kdy Rada
Evropské unie rozhodne o odstranění kontrol na společných hranicích pro Českou republiku) a
čl. XVIII (změna zákona o pomoci v hmotné nouzi), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
V současné době je v legislativním procesu návrh novely cizineckého zákona, která se
předkládá zejména v souvislosti s nezbytností v právním řádě České republiky reagovat na právní
předpisy ES/EU v cizinecké a azylové oblasti (navrhovaná účinnost novely je od 1. září 2007).
Hlavním cílem návrhu je zejména zohlednit nově přijatou Směrnici Rady 2005/71/ES
o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu
(transpoziční lhůta je do 12. října 2007).
Návrh má rovněž zajistit soulad cizineckého zákona s Nařízením Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční
pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), který vstoupil v platnost dnem 13. října 2006.
Návrh má dále zajistit plnou transpozici Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001,
kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985
v cizineckém zákoně (nutnost úpravy vyvstala v souvislosti s hodnocením připravenosti České
republiky k plnému provádění schengenského acquis).
Návrh rovněž zohledňuje a promítá do cizineckého zákona vnitrostátní existenci institutu
registrovaného partnerství. Současně tak zajišťuje plnou transpozici zejména Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se
pohybovat a pobývat na území členských států a řeší použití tohoto institutu i ve vztahu ke Směrnici
2003/86/ES o právu na sloučení rodiny.
Významnou změnou je zavedení podmínky prokázání znalosti českého jazyka jako nezbytné
náležitosti žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky.
Vízová problematika
Vízová politika České republiky po vstupu České republiky do Evropské unie není samostatná.
Je stanovena nařízením Rady (ES) č. 539/2001, v jehož příloze se nachází seznam třetích zemí,
jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní
příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti v členských státech Evropské unie při pobytech, které
svou celkovou délkou nepřekročí tři měsíce. Nařízení je v členských státech přímo aplikovatelné.
V roce 2006 byla provedena novelizace nařízení Rady (ES) č. 539/2001, a to nařízením
Rady (ES) č. 1932/2006 z 21. prosince 2006. V návaznosti na předmětnou novelu se vízové praxe
České republiky přímo dotýkají zejména následující změny.
* Od vízové povinnosti pro vstup a pobyt nepřesahující 3 měsíce jsou s účinností
od 19. ledna 2007 osvobozeny osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní
příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země, pokud mají bydliště
v některém členském státě a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským
státem.
* Z důvodu úplnosti obou příloh nařízení Rady (ES) č. 539/2001 jsou tyto seznamy nově
doplněny, a to jmenovitě do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (tzv. ,,černý seznam")
byly přidány různé kategorie britských osob, které nejsou státními příslušníky Spojeného
království ve smyslu práva Společenství. Do přílohy II uvedeného nařízení (tzv. ,,bílý seznam")
byli přidáni britští státní příslušníci v zámoří.
* Česká republika zavede s účinností ode dne 1. dubna 2007 vízovou povinnost
pro státní příslušníky Bolívie. Bolivie byla v důsledků negativních poznatků některých
členských států Evropské unie v oblasti nelegální migrace přeřazena do přílohy I nařízení
Rady (ES) č. 539/2001 (na tzv. ,,černý seznam").
* Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Mauricius, Svatý Kryštof a Nevis a Seychely
budou přeřazeny do přílohy II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (na tzv. ,,bílý seznam")
s účinností ode dne, kdy vstoupí v platnost dohoda o osvobození od vízové povinnosti, kterou
Evropské společenství uzavře s každou z dotyčných třetích zemí.
Od vstupu České republiky do Evropské unie přetrvává v důsledku existence nařízení
Rady (ES) č. 539/2001 vízová nereciprocita s několika státy zařazenými do přílohy II nařízení (na tzv.
,,bílý seznam"). V České republice musí být, z důvodu přímé aplikovatelnosti nařízení Rady (ES)
č. 539/2001, státní příslušníci států uvedených v příloze II osvobozeni od vízové povinnosti.
V současné době však existují celkem tři státy, jejichž státní příslušníci pobývají na území České
republiky bezvízově, aniž by byl zajištěn z jejich strany reciproční přístup - Austrálie, Kanada a
Spojené státy americké (USA). V roce 2006 pokračovaly na bilaterální úrovni i v rámci Evropské unie
snahy o odstranění nereciprocity ve vízové oblasti.
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 umožňuje jednotlivým členským státům Evropské unie stanovit
výjimky z vízové povinnosti mj. u státních příslušníků uvedených v příloze I nařízení Rady (ES)
č. 539/2001 (tzv. ,,černý seznam"), pokud tito jsou držitelé diplomatických nebo služebních pasů.
Nutnou podmínkou pro realizaci takovéto možnosti je konzultace s ostatními členskými státy EU.
V roce 2006 zrušila Česká republika nařízením vlády č. 421/2006 Sb. s účinností od 29. srpna 2006
vízovou povinnost držitelům diplomatických pasů Bosny a Hercegoviny a Makedonie/FYROM a dále
nařízením vlády č. 436/2006 Sb. s účinností od 11. září 2006 držitelům diplomatických pasů Černé
Hory a Srbska.
V roce 2006 dále pokračovaly práce na novelizaci stávající dvoustranné bezvízové dohody mezi
vládou České republiky a vládou Singapurské republiky. Navrhované změny se týkají úpravy doby
bezvízového pobytu a účelu pobytu, aby dohoda byla plně v souladu s nařízením (ES) č. 539/2001.
Ministerstvo vnitra je zmocněno stanovit právním předpisem, kteří cizinci mohou pobývat
v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného
letištního víza. Výčet států, jejichž státních občanů nebo držitelů jimi vydaných cestovních dokladů se
uvedené opatření týká, je v současné době stanoven vyhláškou Ministerstva vnitra č. 446/2005 Sb.
V průběhu aplikační praxe této vyhlášky se v roce 2006 ukázalo jako žádoucí doplnit v co nejkratším
čase do stávajícího výčtu států, jejichž státní příslušníci mohou pobývat v tranzitním prostoru
mezinárodního letiště pouze na základě uděleného letištního víza, Kazachstán (provedeno vyhláškou
č. 356/2006 Sb. s účinností od 30. června 2006) a Egypt (provedeno vyhláškou č. 418/2006 Sb.
s účinností od 21. srpna 2006). Od 1. února 2007 nabyla účinnosti další novela předmětné vyhlášky
(vyhláška č.13/2007 Sb.), která zejména z bezpečnostně preventivních důvodů v boji proti nelegální
migraci, organizovanému zločinu a k zabránění pronikání nábožensky motivovaného terorismu
na území České republiky dále rozšiřuje výčet států hlavně o některé rizikové státy afrického
kontinentu, Blízkého východu a Střední Asie. Letištní víza se nově zavádí státním příslušníkům
Alžírska, Čadu, Jemenu, Jordánska, Guiney, Guiney-Bissau, Kamerunu, Kyrgyzstánu, Libérie, Libye,
Mali, Maroka, Mauretánie, Nigeru, Palestiny, Pobřeží slonoviny, Senegalu, Sierry Leone, Súdánu,
Turkmenistánu a Uzbekistánu.
Členské státy Evropské unie pověřily Evropskou komisi jednáním s vybranými evropskými státy
uvedenými v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (tzv. ,,černý seznam") o zjednodušení vízového
styku. Jedná se o Ruskou federaci, Ukrajinu, státy Západního Balkánu (Bosna a Hercegovina, Černá
Hora, Makedonie/FYROM a Srbsko) a Moldavsko.
Návrhy dohod jsou založeny na principu reciprocity a vztahují se na krátkodobá víza, která jsou
vydávána na dobu pobytu maximálně tři měsíce. Mandáty k jednání obecně zahrnují harmonizaci
poplatků za víza (zachování 35 ), zkrácení délky řízení o vízové žádosti, zjednodušení podmínek
pro vydávání víz u specifických kategorií osob a bezvízový styk pro držitele diplomatických pasů.
Dohody o zjednodušení vízového režimu jsou spojeny se sjednáním readmisních dohod.
Návrhy mandátů na usnadnění vízového režimu pro jednání Evropské komise s Makedonií,
Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Albánií a Moldávií byly schváleny v průběhu
2. poloviny roku 2006. Návrhy jsou v podstatě totožné a vycházejí z obdobných, dříve schválených
mandátů pro jednání s Ruskou federací a Ukrajinou.
Readmisní dohody
Oblasti sjednávání readmisních smluv věnuje Ministerstvo vnitra České republiky stálou
pozornost, neboť jsou jedním z předpokladů úspěšného boje s nelegální migrací. Nedílnou součástí je
i politika návratů nelegálních migrantů do zemí jejich původu, která představuje jak pro Českou
republiku, tak pro Evropskou unii jeden z prvořadých zájmů. Řešení problematiky nelegální migrace a
vracení nelegálních migrantů je vždy jedním z bodů, které si předsednické země EU zařazují do svých
programů.
Cílem readmisních smluv je zjednodušení a urychlení procesu ověřování totožnosti osob, popř.
podmínek pro předání občanů třetích států a jejich následné předávání.
Readmisní smlouvy se sjednávají zejména s těmi státy, které na jednu stranu produkují nejvíce
nelegálních migrantů a na druhou stranu při vracení nelegálních migrantů příliš nespolupracují.
V současné době vyvíjí Česká republika aktivity dvěma směry. Jednak nadále usiluje o sjednání
dvoustranných readmisních smluv, jednak se spolupodílí na práci Komise EU při sjednávání
readmisních dohod s vybranými třetími státy.
Aktuálně má Česká republika sjednány readmisní smlouvy s 12 státy. Jedná se o všechny
sousední státy - Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, a dále o Slovinsko, Maďarsko, Bulharsko,
Rumunsko, Chorvatsko, Moldávii a Kanadu. S Francií byla smlouva podepsána, v důsledku
neexistence prováděcího protokolu však dosud nevstoupila v platnost.
S některými zdrojovými zeměmi je Česká republika v jednání na bilaterální úrovni. V různém
stadiu rozpracovanosti jsou v současné době readmisní smlouvy s Vietnamem, Gruzií a Arménií. Jde
o země, s nimiž má Česká republika velký zájem uzavřít readmisní smlouvy, neboť produkují vysoký
podíl nelegálních migrantů. S dalšími zdrojovými státy jsou vedena v současné době jednání
na komunitární úrovni. Pro Českou republiku je významné zejména jednání s Ruskem, Ukrajinou,
Čínou a dále zeměmi západního Balkánu.
Kromě uzavírání readmisních dohod s tzv. zdrojovými zeměmi, lze sjednávat i neadmisní
dohody se zeměmi, u nichž lze očekávat opačný směr předávání osob. Jednou z takových zemí je
například Švýcarsko, se kterým v roce 2006 proběhla dvě kola jednání k neadmisní smlouvě.
V případech neexistence readmisních smluv, spolupracuje cizinecká policie se zastupitelskými
úřady příslušných zemí ,,ad hoc" s více či méně dobrými zkušenostmi. Horší spolupráce je
při předávání občanů Vietnamu a Číny, dobré zkušenosti jsou např. se zastupitelskými úřady Ruska,
Ukrajiny, Nigérie (Nigérie nemá na území České republiky zastupitelský úřad, žádosti se odesílají
do Polska).
Kromě vlastních iniciativ v mezistátních vztazích se Česká republika z titulu členství v Evropské
unii účastní i prací na dohodách sjednávaných v gesci Evropské unie/ES - pro jednání o readmisních
dohodách pracuje v rámci Komise skupina expertů členských států, jejíchž schůzek se účastní i expert
Ministerstva vnitra České republiky.
Rada na základě svých pravomocí podle článku 63 odstavce 3 bodu b) Smlouvy o ES pověřila
Komisi ke sjednání readmisních dohod ES s 16 třetími státy/správními jednotkami ­ s Marokem,
Srí Lankou, Ruskem, Pákistánem (září 2000), Hongkongem, Macaem (květen 2001),
Ukrajinou (červen 2002), Albánií, Alžírskem, Čínou, Tureckem (listopad 2002), Bosnou a
Hercegovinou, Černou horou, Makedonií/FYROM, Srbskem (listopad 2006) a Moldavskem (prosinec
2006). V době vstupu České republiky do Evropské unie již byla platná readmisní smlouva
s Hongkongem (vstup v platnost 1. 3. 2004), v roce 2004 dále vstoupila v platnost readmisní smlouva
s Macaem (1. 6. 2004). Dohoda se Srí Lankou vstoupila v platnost 1. 5. 2005 a s Albánií 1. 5. 2006.
Schengen
Schengenská spolupráce tvoří v rámci Evropské unie instrument k naplnění volného pohybu
osob. V současné době jsou do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích zapojeny
všechny státy evropské ,,patnáctky" s výjimkou Velké Británie a Irska, které se podílejí pouze na
některých částech schengenské spolupráce. Součástí schengenského prostoru jsou na základě
dohody o přidružení i nečlenské země EU Norsko a Island. Na schengenské spolupráci se tedy v
současné době podílí 15 států, připravuje se přistoupení Švýcarska a Lichtenštejnska a nové členské
státy Bulharsko a Rumunsko. Pro státy, které do EU vstoupily v roce 2004, je na základě Aktu
o přistoupení do EU jejich zapojení do schengenského prostoru povinné, nicméně lze jej realizovat až
po splnění přísných požadavků na úroveň provádění schengenského acquis.
Česká republika se na převzetí schengenského acquis připravuje systematicky od roku 1998.
V průběhu příprav na zapojení do schengenské spolupráce propracovala Česká republika svoji
strategii do podoby, kterou v září 2001 vyjádřila Schengenským akčním plánem ČR (dále jen
"SAP ČR"), který byl v následujících letech dvakrát aktualizován. SAP ČR je základním dokumentem,
podle kterého je organizována příprava České republiky na plné zapojení do schengenské
spolupráce. Česká republika si za strategické datum plného zapojení do schengenské spolupráce (tj.
zrušení kontrol na hranicích) stanovila říjen 2007.
Vláda České republiky je o stavu příprav informována prostřednictvím pravidelných zpráv, které
hodnotí současný stav připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis v oblasti
kontroly vnější hranice, vízové politiky, policejní a soudní spolupráce, problematiky omamných a
psychotropních látek, střelných zbraní a střeliva, Schengenského informačního systému a ochrany
osobních údajů.
K řízení procesu implementace schengenského acquis budou i nadále využívány stávající
organizační struktury, kterými jsou pracovní skupina ,,Hodnocení Schengenu ­ Česká republika" a
projektoví manažeři pro SIS a VIS. Kromě uvedeného systému bude v závěrečném období příprav na
plné zapojení do Schengenu v rámci Ministerstva vnitra působit task force složená z řídících
pracovníků Ministerstva vnitra a Policie České republiky, která se konstituovala v prosinci 2006 po
jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z 5.12.2006.
Na pracovní úrovni koordinuje přípravu na vstup ČR do Schengenu zejména mezirezortní
pracovní skupina Hodnocení Schengenu ­ Česká republika (dále jen ,,pracovní skupina")
vytvořená v působnosti Ministerstva vnitra ČR, která zahájila činnost dne 11. března 2005. Pracovní
skupina mj. vypracovala prostřednictvím čtyř expertních skupin metodický materiál pro organizaci
příprav jednotlivých misí i pro odbornou stránku prezentací, organizovala společně s gesčními resorty
hodnotící mise, vypracovala Zprávu o návazných opatřeních a organizuje implementaci doporučení
z hodnotících zpráv.
V rámci působnosti pracovní skupiny byla v červnu 2006 zřízena expertní skupina
pro informační kampaň. Hlavním cílem expertní skupiny bude stanovit podobu, rozsah a formu
informační kampaně, která bude předcházet vstupu České republiky do Schengenu a zapojení
ostatních ústředních orgánů státní správy do této kampaně. Dále byla v říjnu 2006 zřízena expertní
skupina pro odstraňování překážek na státních hranicích, jejímž hlavním cílem bude definovat úkoly
související s odstraňováním překážek na státních hranicích v souvislosti s plným zapojením České
republiky do schengenské spolupráce a sledovat jejich plnění ze strany jednotlivých gestorů.
V souvislosti s přípravou České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce byl
vypracován a příslušnými ministry v červnu 2006 schválen Národní plán řízení ochrany státních
hranic České republiky. Národní plán je strategickým dokumentem, který má zajistit rozvoj,
transformaci systému ochrany státních hranic a efektivní využití současných kapacit s ohledem na
zrušení kontrol na vnitřních hranicích, a to v období: do plného zapojení do schengenské spolupráce
(1. fáze) a po zrušení kontrol na vnitřních hranicích (2. fáze).
V souladu s harmonogramem, který schválila Rada EU dne 10. května 2005, proběhla v roce
2006 první část schengenského hodnocení nových členských států. Pokud jde o Českou
republiku, nejprve se dne 10. ledna 2006 uskutečnila na půdě pracovní skupiny Rady EU Hodnocení
Schengenu prezentace přípravy České republiky na schengenské hodnocení. Samotné hodnocení
České republiky se uskutečnilo v průběhu prvního pololetí roku 2006.
Ve dnech 19.-23. února 2006 se v České republice uskutečnila schengenská hodnotící mise
v oblasti policejní spolupráce, zahraniční experti na ochranu osobních údajů navštívili ČR ve dnech 7.9.
března 2006. Hodnocení vzdušných hranic se uskutečnilo na mezinárodních letištích Praha-Ruzyně
a Brno-Tuřany ve dnech 20.-21. června 2006, způsob vydávání víz byl prověřován na Generálním
konzulátu ČR v Sankt Petěrburgu (16. května 2006) a na konzulárním oddělení velvyslanectví ČR v
Kyjevě (23. června 2006).
S ohledem na geografickou polohu nebyla ČR hodnocena v oblasti pozemní a mořské hranice.
První kolo schengenského hodnocení ČR dopadlo v zásadě pozitivním způsobem. U všech
hodnocených oblastí zahraniční experti konstatovali přesvědčení, že ČR zajistí splnění
schengenských standardů ve stanoveném datu.
Následně Česká republika zpracovala Zprávu o návazných opatřeních k výsledkům
schengenského hodnocení ČR (tzv. follow up zpráva). Tato zpráva obsahuje přehled úkolů
vyplývajících z výsledků schengenských evaluací, které jsou uvedeny v závěrech jednotlivých
hodnotících zpráv, a způsob plnění doporučení hodnotících výborů Českou republikou včetně
časového harmonogramu a již dosaženého pokroku při odstraňování nedostatků.
Kromě výjimečného počtu přistupujících států je specifikem připravovaného rozšíření
Schengenu jeho vázanost na vytvoření nového SIS II. V souvislosti s přijetím Haagského víceletého
programu pro oblast justice a vnitra Evropská rada v listopadu 2004 stanovila zprovoznění SIS II
jednou z podmínek zrušení kontrol na vnitřních hranicích s tím, že termínem pro spuštění nového
systému byl stanoven rok 2007.
V červnu 2006 Evropská rada svými závěry zopakovala předpoklad zprovoznění SIS II v dubnu
2007 tak, aby bylo umožněno rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 v souladu s Haagským
programem za podmínky, že budou splněny všechny požadavky schengenského acquis. Strategii
rozšíření Schengenu v roce 2007 ohrozily komplikace při budování SIS II, které vedly v říjnu 2006
k potvrzení neodvratitelného zpoždění v přípravných pracích a k předložení nového harmonogramu,
který by oddálil vstup do Schengenu na počátek roku 2009, případně na pozdější datum. ČR a další
nové členské státy vyjádřily s touto situací zásadní nesouhlas, neboť tak výrazné odsunutí rozšíření
Schengenu považovaly za jasné porušení politických cílů a prodlužování období druhořadého členství
v EU; avizované zpoždění navíc nemuselo být posledním.
V období vrcholících diskuzí o změně harmonogramu vystoupilo Portugalsko s návrhem, který
měl umožnit připojení nových členských států ke stávajícímu SIS 1+ a splnit tak závazek stanovený
Evropskou radou rozšířit Schengen v roce 2007. Portugalský projekt získal označení SISone4all a měl
by zajistit připojení nových členských států k SIS až do doby, než bude zprovozněn SIS II. Připojení k
SIS II tak přestalo být podmínkou rozšíření Schengenu.
Tyto debaty vyvrcholily dne 5. prosince 2006, kdy Rada pro spravedlnost a vnitřní věci schválila
závěry, které mají klíčový dopad na rozšíření schengenského prostoru o nové členské státy. Rada
přijala postup, který by měl umožnit zrušení kontrol na vnitřních pozemních a mořských hranicích
31.12.2007 a na mezinárodních letištích nejpozději do konce března 2008. Dále schválila portugalský
návrh na připojení nových členských států ke stávajícímu Schengenskému informačnímu systému
(SIS 1+). Zároveň ministři schválili zprávy informující o výsledku schengenského hodnocení, které se
uskutečnilo v roce 2006.
Výsledek výše uvedeného jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci lze považovat za
úspěch České republiky i ostatních nových členských států EU. Definitivní rozhodnutí o zrušení kontrol
na hranicích členských států vstupujících do schengenského prostoru však přijme Rada EU až po
dokončení schengenského hodnocení, tj. především nápravě již zjištěných nedostatků na straně
nových členských států a provedení hodnocení funkčnosti připojení těchto států k SIS 1+. Tento
finální krok lze očekávat až v prosinci 2007.
Azyl
Vývoj počtu žadatelů o azyl v České republice
V roce 2006 Česká republika evidovala celkem 3 016 žadatelů o azyl. Ve srovnání s rokem
2005, kdy o azyl požádalo 4 021 osob, se počet azylových žádostí snížil o 25%. I v roce 2006
pokračoval trend poklesu počtu žadatelů o azyl, který započal po vstupu České republiky do Evropské
unie v květnu roku 2004.
Počet žadatelů o azyl v České republice ­ vývoj a meziroční procentuální změny v období 1993 ­ 2006
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Počet žadatelů
2
207
1
187
1
417
2
211
2
109
4
085
7
220
8
788
18
094
8
484
11
400
5
459
4
021
3
016
Meziroční změna
v % -
46,2
19,4 56 -4,6 93,7 76,7 21,7 105,9
53,1
34,4
-
52,1
-
26,3
-
25,0
V devadesátých letech vykazoval vývoj celkového počtu žádostí o azyl v České republice
vzestupnou tendenci. Nejvyšší počet žádostí o azyl v historii České republiky byl zaznamenán v roce
2001, kdy se počet žadatelů o azyl meziročně zdvojnásobil a dosáhl hodnoty 18 094 osob. V roce
2002 došlo v souvislosti s přijatou novelou azylového zákona k opětovnému snížení počtu žadatelů o
azyl, nicméně tento vývoj v roce 2003 dále nepokračoval. Od dubna roku 2003 dominovala situaci
v oblasti azylu početně významná migrační vlna občanů Ruské federace ­ Čečenska. Vysoké počty
čečenských žadatelů o azyl přetrvaly až do dubna 2004, kdy po vstupu České republiky do Evropské
unie a s tím spojené aplikaci dublinského systému v azylovém řízení migrační vlna žadatelů o azyl
z Ruské federace ­ Čečenska ustala a celkový počet žadatelů o azyl se taktéž snížil. Od června 2004
Žadatelé o azyl vČR podle kontinentu
2006
Evropa
34,4%
Asie
36,7%
Ostatní
4,0%
Afrika
24,9%
je možné vývoj počtu žádostí o azyl v České republice označit za stabilní s mírně klesající tendencí,
meziroční pokles dosahuje úrovně přibližně 25%.
Azylovému vývoji v České republice v roce 2006 vedle přetrvávajícího klesajícího počtu
azylových žádostí dominovaly dvě početně významné migrační vlny zaznamenané u státních
příslušníků Kazachstánu a Egypta. Pro obě uvedené vlny bylo charakteristické, že v průběhu několika
měsíců o azyl požádaly mnohanásobně vyšší počty občanů těchto zemí než je běžné. Především
v případě státních příslušníků Egypta byly žádosti o azyl ekonomicky motivované a jednalo se
o zneužívání azylové procedury pro legalizaci pobytu v České republice. V důsledku přijetí opatření ze
strany Ministerstva vnitra ČR v podobě letištních víz počet azylových žádostí podávaných státními
příslušníky Egypta i Kazachstánu opět poklesl na původní úroveň.
Zastoupení žadatelů o azyl podle jednotlivých
kontinentů v roce 2006 se od situace v předchozích
letech liší. Zatímco v předchozích letech mezi
žadateli o azyl v ČR tradičně převažovali státní
příslušníci zemí evropského kontinentu, tak v roce
2006 je zastoupení kontinentů vyrovnané. Podíl
Evropy se snížil z 60% na 34%, zastoupení
asijských zemí zůstalo víceméně na stejné úrovni.
Výrazně se naopak v roce 2006 zvýšil podíl Afriky.
Zastoupení afrických zemí dosáhlo 25%, což je
čtyřikrát více než v roce 2005. Dvojnásobně vyšší je
také podíl kategorie ostatní, kde se projevil
především nárůst počtu žadatelů o azyl bez státní
příslušnosti.
Ještě výraznější než v předchozím roce byla
v roce 2006 vyrovnanost zastoupení jednotlivých
státních příslušností na celkovém počtu žadatelů o
azyl v České republice. Zatímco v roce 2005 se pět
hlavních zdrojových zemí podílelo 65% na celkovém počtu žadatelů o azyl, v roce 2006 byl tento podíl
52%.
Na rozdíl od minulých období situaci v oblasti azylu v roce 2006 nedominovalo pouze několik
státních příslušností. K výraznému snížení podílu na celkovém počtu žadatelů došlo i Ukrajiny,
dlouhodobě hlavní zdrojové země žadatelů o azyl v ČR. Převaha Ukrajiny nebyla ve srovnání
s Egyptem, druhou nejčetnější státní příslušností v roce 2006, nijak značná.
Vysoký počet žadatelů o azyl z Egypta představoval nejvýraznější změnu ve skladbě žadatelů o
azyl v roce 2006. Ze 31. pozice, kterou tito státní příslušníci zaujímali v roce 2005, se posunuli na
druhou pozici v roce 2006 a jejich podíl na celkovém počtu žadatelů o azyl dosáhl hodnoty 14%.
K zásadnímu posunu došlo rovněž u žadatelů o azyl z Kazachstánu, kteří se v roce 2006 stali třetí
nejvýznamnější státní příslušností. Výrazný propad byl naopak zaznamenán v souvislosti s výše
zmíněnými žadateli o azyl z Ukrajiny, kteří sice setrvali na první pozici, nicméně jejich počet se
meziročně snížil o 42% a jejich podíl na celkovém počtu žadatelů o azyl v ČR poklesl na hodnotu
19%. Nezměněná zůstala pozice Nigérie, která byla devátou nejčetněji zastoupenou zemí původu
žadatelů o azyl v roce 2005 i 2006. Nicméně meziročně byl u této státní příslušnosti zaznamenán
nárůst počtu žadatelů o azyl o 23% a podíl na celkovém počtu žádostí se zvýšil na 3%. Z dalších
dosud nezmiňovaných státních příslušností zastoupených mezi hlavními zdrojovými zeměmi žadatelů
o azyl bylo meziroční zvýšení dále zaznamenáno pouze u osob bez státní příslušnosti (meziroční
zvýšení o 37%), u ostatních státních příslušností došlo k poklesu počtu podávaných žádostí.
10 nejčetnějších státních příslušností žadatelů o azyl v ČR ­ srovnání shodného období
2005/2006
2005 2006 Změna proti
předchozímu
obdobíStátní příslušnost
Počet
žadatelů
tj.% pořadí Počet
žadatelů
tj.% pořadí Absolutní
hodnota
tj. %
Ukrajina 987 24,5 1 571 18,9 1 -416 -42,1
Egypt 7 0,2 31 422 14,0 2 415 5 928,6
Kazachstán 33 0,8 19 236 7,8 3 203 615,2
Bělorusko 216 5,4 6 174 5,8 4 -42 -19,4
Ruská federace 260 6,5 5 171 5,7 5 -89 -34,2
Vietnam 208 5,2 7 124 4,1 6 -84 -40,4
Čína 287 7,1 4 114 3,8 7 -173 -60,3
bez státní
příslušnosti
73 1,8 10 100 3,3 8 27 37,0
Nigérie 78 1,9 9 96 3,2 9 18 23,1
Mongolsko 119 3,0 8 95 3,1 10 -24 -20,2
Ostatní 1 753 43,6 - 913 30,3 - -840 -47,9
Celkem 4 021 100,0 - 3 016 100,0 - -1 005 -25,0
Řízení o udělení azylu v České republice
V roce 2006 bylo v azylovém řízení Ministerstvem vnitra České republiky vydáno celkem
3 021 rozhodnutí. K 31. 12. 2006 se ve správním řízení o udělení azylu nacházelo celkem 999 osob.
Ve srovnání s rokem 2005 se počet žadatelů o azyl, o jejichž žádosti nebylo rozhodnuto téměř
nezměnil (mírný meziroční nárůst o 8,1%).
V roce 2006 Ministerstvo vnitra udělilo ochranu cizincům celkem v 364 případech. Jedná se o
nejvyšší počet v historii České republiky. Celková míra udělených forem ochrany (Celková míra
udělených forem ochrany = počet udělených azylů a subsidiárních forem ochrany / (celkový počet
udělených azylů a subsidiárních forem ochrany + počet rozhodnutí o neudělení azylu) *100)tak v roce
2006 dosáhla hodnoty 14,2%, což ve srovnání s rokem 2005 představuje nárůst o 3%.
Ministerstvo vnitra udělilo azyl celkem 268 osobám. Nejvyšší počet azylů získali státní
příslušníci Běloruska (66) a Ruské federace (51). Mezi další četnější státní příslušnosti žadatelů,
kterým byl azyl v České republice v roce 2006 udělen, patří Kazachstán (31) a Ukrajina (31).
Překážky vycestování dle zákona o azylu byly ministerstvem vnitra uděleny celkem
v 59 případech. Nejčastěji byla tato subsidiární forma ochrany udělena státním příslušníkům
Běloruska (27), Kuby (9) a Uzbekistánu (8). Subsidiární forma ochrany v podobě doplňkové ochrany
byla v roce 2006 udělena 37 cizincům. Stejně jako v případě překážek vycestování byla tato forma
ochrany nejčastěji udělena státním příslušníkům Běloruska (22 osob). S výrazným odstupem
následovali občané Iráku (5) a Uzbekistánu (3).
Rozhodnutí o neudělení azylu bylo Ministerstvem vnitra ČR v roce 2006 vydáno
v 2 195 případech (tento údaj nezahrnuje rozhodnutí azyl neudělen ­ překážka vycestování), což
představuje 72,7% z celkového počtu rozhodnutí první instance azylového řízení v roce 2006.
3,7% rozhodnutí Ministerstva vnitra ve správním řízení o udělení azylu připadlo na zamítnutí
žádosti jako nepřípustné, což znamená, že bylo využito možnosti zrychleného řízení ve věci azylu. Ve
srovnání s rokem 2005, kdy byla tato forma rozhodnutí aplikována v daleko větší míře zejména
v souvislosti s občany Slovenska, došlo k výraznému snížení počtu zamítnutých žádostí jako
nepřípustných.
V 11,6% z celkového počtu 3 021 rozhodnutí vydaných první instancí bylo řízení zastaveno
(především pro opakované nedostavování se žadatele k pohovoru, z důvodu zpětvzetí žádosti o azyl
žadatelem a pro neoprávněný vstup žadatele na území jiného státu, tj. nelegální překročení státní
hranice ČR).
V azylovém řízení v České republice bylo v roce 2006 podáno ke krajským soudům celkem 2
001 žalob proti rozhodnutí Ministerstva vnitra. Krajské soudy vydaly za toto období celkem
2 812 rozhodnutí. V 54% případů šlo o zamítnutí žaloby, čímž krajské soudy rozhodnutí ministerstva
vnitra potvrdily. V dalších 33,9% případů se jednalo o zastavení řízení. Pouze ve 110 případech
(3,9%) krajské soudy rozhodnutí Ministerstva vnitra zrušily a věc vrátily první instanci k novému
projednání. V případě žalob bez odkladného účinku byla ke krajským soudům v roce 2006 podáno
celkem 47 žalob, přičemž rozhodnutí bylo vydáno celkem 36. Ve většině případů (77,8%) bylo řízení
zastaveno.
K Nejvyššímu správnímu soudu podalo v roce 2006 kasační stížnost pouze 22 osob. Z 45
vydaných rozhodnutí Nejvyšší správní soud v 17 případech (tj. 37,8%) kasační stížnost zamítl.
V dalších 15 případech (33,3%) bylo řízení zastaveno a ve 13 případech (28,9%) byla věc vrácena
k novému řízení krajskému soudu.
Dublinské řízení
Ke dni vstupu České republiky do Evropské unie vzniklo v rámci odboru azylové a migrační
politiky ministerstva vnitra oddělení Dublinského střediska, jehož náplní činnosti je aplikace Nařízení
Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a mechanismy pro určení členského státu
odpovědného za posouzení žádosti o udělení azylu podané státním příslušníkem třetího státu na
území členských států. Významnou roli v procesu určení odpovědného členského státu plní systém
pro porovnávání otisků prstů EURODAC, jehož výstupů oddělení Dublinského střediska využívá.
Činnost tohoto oddělení spočívá ve vyřizování žádostí o zpět vzetí či převzetí zaslaných
České republice jiným členským státem v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 343/2003 v případech,
kdy tento členský stát považuje Českou republiku za odpovědnou za posouzení žádosti udělení azylu
podanou státním příslušníkem třetího státu. Naopak u cizinců, kteří na území České republiky
požádali o udělení azylu oddělení Dublinského střediska určuje v souladu s výše uvedeným nařízením
členský stát odpovědný za posouzení žádosti o udělení azylu. V případech, kdy shledá, že jiný členský
stát by měl být v souladu s kritérii uvedenými v Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 odpovědný za
posouzení žádosti o udělení azylu, zasílá tomuto členskému státu žádost o převzetí či zpětvzetí.
Obdobným způsobem jako v případě žadatelů o udělení azylu oddělení Dublinského střediska
postupuje i v případě cizinců, kteří jsou zadrženi v souvislosti s nelegálním pobytem na území České
republiky a je současně zjištěno, že požádali o udělení azylu v jiném členském státě EU.
Za rok 2006 zaznamenalo oddělení Dublinského střediska celkem 1149 případů, v nichž
postupovalo podle výše uvedeného nařízení, z tohoto počtu v 902 případech byla Česká republika
požádána o převzetí, zpětvzetí či informaci v případě žadatele o udělení azylu jiným členským státem,
přičemž tuto žádost akceptovala ve 529 případech. Naopak ve 280 případech Česká republika
dožádala o převzetí, zpětvzetí či informaci jiný členský stát, přičemž její žádost byla akceptována ve
142 případech. Nejčastěji byla Česká republika dožadována ze strany Rakouské republiky (599),
Spolkové republiky Německo (157) a Švédského království (34). Česká republika naopak nejčastěji
požádala o převzetí, zpětvzetí či informaci žadatele o udělení azylu Polskou republiku (104),
Slovenskou republiku (55), Rakouskou republiku (29) a Spolkovou republiku Německo (24). V roce
2006 bylo do odpovědného členského státu dopraveno celkem 142 osob starších 16 ­ ti let, přičemž
za stejné období byla z jiného členského státu do České republiky provedena doprava 270 osob
starších 16 ­ti let, v jejichž případě je Česká republika odpovědná za posouzení jejich žádosti o
udělení mezinárodní ochrany (azylu).
V roce 2006 vstoupila v platnost správní dohoda uzavřená v souladu s čl. 23 uvedeného
nařízení za účelem usnadnění aplikace Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 mezi Českou republikou
a Rakouskou republikou (č. 61/2006 Sb.m.s.). Jejím cílem je usnadnit provádění výše uvedeného
nařízení ve vztazích mezi Českou a Rakouskou republikou. V roce 2007 se předpokládá jednání se
slovenskou a maďarskou stranou o uzavření obdobné správní dohody.
Od října roku 2005 do května 2006 v České republice probíhal v rámci programu Transition
Facility 2004 projekt: ,,Podpora strategického rozvoje Dublinského střediska". Na projektu
spolupracovalo oddělení Dublinského střediska a Švédský migrační úřad. V rámci projektu se
uskutečnilo několik seminářů, workshop a studijní cesty. Uvedených aktivit se zúčastnili rovněž
zástupci ředitelství cizinecké a pohraniční policie a Kriminalistického ústavu Praha. Cílem projektu je
podpořit činnost oddělení Dublinského střediska při aplikaci Nařízení Rady (ES) č. 343/2003, rozšířit
možnosti pozitivního dopadu aplikace uvedeného nařízení v ČR a vytvořit strategii dalšího rozvoje
Dublinského střediska České republiky.
Azylová legislativa
Pro oblast azylu a azylového řízení, resp. mezinárodní ochrany a řízení ve věci mezinárodní
ochrany, platí zákon o azylu č. 325/1999 Sb., ve znění jeho 13 novel přijatých od jeho vstupu v
účinnosti, tj. od 1. 1. 2000. V roce 2006 doznala uvedená právní norma dalších změn a úprav.
V průběhu roku vstoupily v účinnost další tři novely zákona o azylu, a to zákon č. 165/2006 Sb. a
zákon č. 136/2006 Sb., které v obou případech nabyly účinnosti k 1. 9. 2006, a zákon č. 112/2006
Sb., který vstoupil v účinnost k datu 1. 1. 2007. Ke stejnému datu jako uvedená novela č. 165/2006
Sb. vstoupila v účinnost i novela prováděcí vyhlášky k zákonu o azylu č. 376/2005 Sb., která byla ve
Sbírce zákonů publikována pod číslem č. 176/2006 Sb. Na základě zmocnění obsaženého ve shora
cit. zákoně č. 165/2006 Sb. bylo předsedou vlády vyhlášeno pod č. 437/2006 Sb. úplné znění zákona
o azylu. Z pohledu významu úprav provedených jednotlivými jeho novelami, lze jeho novelu přijatou
v průběhu roku 2006 provedenou zákonem č. 165/2006 Sb. považovat za velmi významnou a tato
novela vedle novel z let 2002 a 2003 a 2005 v podstatě upravila azylové řízení do podoby současně
známé. Zásadním přínosem novely č. 165/2006 Sb., jako další z novel, jíž se do českého právního
řádu transponuje právo EU (konkrétně tzv. kvalifikační směrnice ­ viz dále), je zavedení institutu
mezinárodní ochrany do českého právního řádu, který má dvě formy, a to stávající azyl a nově
zaváděnou doplňkovou ochranu; doplňková ochrana jako nový institut přitom nahrazuje stávající
překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu.
K významu v roce 2006 přijatých novel azylového zákona je potřeba blíže doplnit:
V roce 2006 byl v prvé řadě zdárně dovršen legislativní proces novely zákona o azylu a
dalších dotčených zákonů publikované pod č. 165/2006 Sb. (částka 56 publikovaná 28. 4. 2006),
která nabyla účinnosti k datu 1. 9. 2006. Jedná se o další z novel, jíž se do českého právního řádu
transponuje evropské právo, konkrétně Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o
minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní
příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů
potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu tohoto postavení (tzv. ,,kvalifikační směrnice").
Cílem směrnice je napomoci vybudovat Společný evropský azylový systém, který by měl
zahrnovat v krátkodobém horizontu i vzájemné přibližování pravidel o uznávání uprchlíků a o obsahu
statutu uprchlíka. Dále pak pravidla týkající se statutu uprchlíka by měla být doplněna opatřeními
zaměřenými na subsidiární formy ochrany nabízející jakékoli osobě, která potřebuje takovouto
ochranu, příslušný statut. Kvalifikační směrnice má na jedné straně zajistit, aby členské státy
uplatňovaly společná kritéria pro určení toho, které osoby skutečně potřebují mezinárodní ochranu, a
na druhé straně pak zajistit, aby rozsah, v jakém jsou těmto osobám dostupné výhody a dávky, byl ve
všech členských státech obdobný. Přibližování pravidel o uznávání a obsahu uprchlického statutu a
statutu subsidiární ochrany by mělo pomoci omezit sekundární pohyb žadatelů o azyl mezi členskými
státy, který je způsobován pouze rozdíly mezi jednotlivými právními rámci.
Novela krom zmíněné novely zákona o azylu č. 325/1999 Sb., (část I.) obsahuje i novely
dalších (17) dotčených zákonů; většina ze zde vypočtených novel má jedno společné, a to, že jejich
rozsah je nezbytný pro aplikaci zákona o azylu a pro reflexi ustanovení kvalifikační směrnice.
V souvislosti s výše zmíněnou novelou č. 165/2006 Sb. je potřeba se zmínit i o novele
prováděcí vyhlášky k zákonu o azylu č. 376/2005 Sb., která byla vydána pod č. 176/2006 Sb. dne 3.
5. 2006 (částka 60), která nabývá účinnosti stejně jako zákon č. 165/2006 Sb., tj. k 1. 9. 2006. Jedná
se jen o drobnou novelu toliko měnící terminologii ­ žadatel o udělení azylu na žadatele o udělení
mezinárodní ochrany.
V této souvislosti je potřeba zmínit i další dva nově přijaté zákony, které novelizovaly některá
ustanovení zákona o azylu:
Dále pak byl přijat zákon č. 136/2006 Sb., jímž se zavádějí do praxe cestovní doklady
s nosičem dat s biometrickými údaji (údaje o zobrazení obličeje a otiscích prstů). I cestovní doklad
uprchlíka (Travel document) bude možno vydávat s těmito prvky. Jedná se o úpravy zejména §§61,
61a, 61b, 62 a 63. Účinnost této úpravy nastala k datu 1. 9. 2006.
Byl přijat i zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který k datu 1. 1.
2007 novelizuje zejména § 42,§ 43, § 50a a § 78d, a to pokud jde o výši životního minima v souvislosti
se vznikem nároku na finanční příspěvek. Změnu v násobku výše životního minima pro výpočet
finančního příspěvku podle cit. ustanovení vyvolala nová konstrukce životního minima, které na místo
dvou složek (příspěvek na základní osobní potřeby a příspěvek na bydlení) napříště bude obsahovat
jen jednu složku (příspěvek na základní osobní potřeby).
Rok 2006 byl i ve znamení příprav další novelizace zákona o azylu a jiných dotčených
zákonů. Potřebu dále novelizovat zákon o azylu je nutno spojovat se Směrnicí Rady 2005/85/ES ze
dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a
odnímání postavení uprchlíka (dále jen ,,procedurální směrnice"). Uvedená směrnice musí být do
českého právního řádu transponována nejpozději do 1. 12. 2007. Proces přijímání této obecně
závazné normy nebyl dosud ukončen, její účinnost se předpokládá k datu 1. 9. 2007.
Hlavním cílem procedurální směrnice je zavedení minimálních norem pro řízení v členských
státech pro přiznávání a odnímání postavení uprchlíka. Sbližování pravidel pro řízení o přiznávání a
odnímání postavení uprchlíka by mělo pomoci omezit druhotný pohyb žadatelů o azyl mezi členskými
státy v případech, kdy by tento pohyb byl způsoben rozdíly v právních rámcích.
Základním úkolem připravovaného zákona je do českého právního řádu upravujícího procesní
pravidla řízení o mezinárodní ochraně transponovat minimální normy pro řízení o přiznávání a
odnímání postavení uprchlíka stanovené procedurální směrnicí.
Evropská unie
Předpisy EU přijaté v oblasti migrace v roce 2005
Rozhodnutí Rady ze dne 5. října 2006 o zřízení mechanismu vzájemné výměny informací o
opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví (2006/688/ES) zavádí mechanismus, na
jehož základě by mělo docházet k vzájemné výměně informací o vnitrostátních opatřeních v oblasti
azylu a přistěhovalectví, která mohou mít významný dopad na více členských států či na EU jako
celek. Cílem je tedy zvýšení informovanosti mezi jednotlivými členskými státy EU o opatřeních
přijatých na národní úrovni. Tato opatření mohou představovat politické záměry, dlouhodobé
programování, navrhované a přijaté právní předpisy, pravomocná rozhodnutí nejvyšších soudů, která
aplikují nebo vykládají opatření vnitrostátního práva, správní rozhodnutí, která se týkají významného
počtu osob. Zároveň musí být splněna podmínka, že tato opatření jsou způsobilá mít významný dopad
na ostatní členské státy či EU jako celek a jsou v členském státě, který informaci poskytuje, veřejně
přístupná.
Evropský fond pro uprchlíky (EUF)
EUF byl zřízen Rozhodnutím Rady 2004/904/ES ze dne 2. prosince 2004 na období 2005 až
2010 a to za účelem spolufinancování akcí stanovených tímto rozhodnutím podporující a povzbuzující
úsilí, které členské státy EU vynakládají v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob a
s jeho důsledky, s ohledem na právní předpisy Společenství týkající se této otázky. Akce podporované
fondem by měly zejména přispívat k provádění souvisejících stávajících i budoucích předpisů
Společenství v oblasti společného azylového systému. Na základě podmínek Rozhodnutí je fond
spravován odpovědným orgánem v členském státě, kterým je v ČR Ministerstvo vnitra, odbor azylové
a migrační politiky.
S ohledem na cílové skupiny, požadavky a situaci v ČR jsou podporovány projekty v rámci
EUF, jež se vztahují na jednu nebo více následujících akcí :
a) Akce A : podmínky přijímání a azylové řízení
b) Akce B : integrace osob z cílových skupin, jejichž pobyt v členském státě je trvalý a
stálý
c) Akce C : dobrovolný návrat osob z cílových skupin, pokud nezískaly novou státní
příslušnost a neopustily území daného členského státu.
Na rok 2006 byla České republice přidělena celková částka cca 1,22 mil. Euro. V rámci tohoto
prvního ročníku bylo schváleno celkem 26 projektových žádostí z 98 (11 pro oblast přijímání, 14 pro
oblast integrace a 1 pro dobrovolné návraty). Přiznaná veřejná finanční podpora na tyto projekty činila
celkově 15 147 958 Kč.
Na rok 2007 byla alokovaná částka identická s předchozím rokem, přičemž v rámci výzvy bylo
předloženo 38 projektových žádostí a z toho bylo 22 žádostí doporučeno k realizaci a schváleno ( 10
pro oblast přijímání, 9 pro oblast integrace a 3 pro dobrovolné návraty). Přiznaná veřejná finanční
podpora činí v letošním roce 22 401 327 Kč.
Integrace
Integrace azylantů
Integrace azylantů v oblasti bydlení v roce 2006 byla realizována podle Zásad pro poskytování
dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obcí prostřednictvím krajů na zajištění bydlení pro azylanty
v roce 2006 podle varianty č. I, II a III a v souladu s usnesením vlády platným pro příslušný rok.
Zásady byly vydány ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Vláda souhlasila s uvolněním
rozpočtových prostředků ve výši 16 000 tis. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky
,,Prostředky na zabezpečení uprchlíků a přesídlenců" do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra ve
prospěch obcí prostřednictvím krajských úřadů na zajištění bydlení pro azylanty.
V roce 2006 bylo zabezpečeno 55 integračních bytů pro 139 azylantů (z toho 16 podle
varianty č. II a 4 podle varianty č. III). V této souvislosti bylo obcím uvolněno celkem 15 699 781,- Kč.
Též bylo poskytnuto bydlení v 13 uvolněných integračních bytech celkem 25 azylantům.
Ministerstvo vnitra vyhlásilo pro rok 2006 program na projekty nestátních neziskových
organizací (NNO). Záměrem tohoto programu bylo, s podporou dotací, zapojit NNO do realizace
státního integračního programu (SIP) a tím šířeji zabezpečit integraci azylantů. Cílem bylo rozšířit
možnosti zprostředkování většího počtu nabídek integračních bytů a pracovních míst dlouhodobě
nezaměstnaným azylantům. Do programu se přihlásilo a podmínky pro přijetí projektu splnilo těchto
šest nestátních neziskových organizací (Diecézní charita Brno, Centrum pro integraci cizinců, Poradna
pro integraci Praha, Diecézní charita Plzeň, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Sdružení občanů
zabývajících se emigranty).
Programu se však aktivně zúčastnily pouze dvě z uvedených organizací, a to Diecézní charita
Plzeň, která zprostředkovala a zajistila smlouvy na 2 integrační byty a zprostředkovala zaměstnání pro
2 azylanty a Centrum pro integraci cizinců, které zprostředkovalo zaměstnání pro 5 azylantů a zajistilo
nájemní smlouvy ke 3 integračním bytům.
Integrace cizinců
Nejvýznamnější součást aktivní politiky vlády České republiky v dané oblasti představuje
realizace Koncepce integrace cizinců na území České republiky (Koncepce). Do její realizace v roce
2006 byla aktivně zapojena ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra, školství, mládeže a
tělovýchovy, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, zdravotnictví, kultury a financí a další orgány a
instituce (např. Český statistický úřad a nestátní neziskové organizace). Meziresortní koordinaci
realizace Koncepce zajišťovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ministerstvo vnitra (MV) plnilo v roce 2006 resortní úkoly v oblasti integrace cizinců v souladu
s usnesením vlády č. 126 ze dne 8. února 2006 ke Koncepci integrace cizinců v roce 2005 a Plánem
integrační politiky ministerstva vnitra v letech 2004 až 2006.
Významnou pozornost MV věnovalo projektům na podporu integrace cizinců - finančně
podpořilo projekty, které byly zaměřeny zejména na poskytování bezplatného právního poradenství
dlouhodobě a legálně usazeným cizincům ve věcech jejich pobytu na území České republiky
a nabývání státního občanství České republiky. Na dvanáct vybraných projektů nestátních
neziskových organizací (včetně církevních právnických osob) byly poskytnuty dotace v celkové výši
3 042 000,- Kč.
Doplňkové projektové aktivity MV byly zaměřeny zejména na podporu vzdělávání policistů
v oblasti multikulturního přístupu a jazykové kompetence a na rozvoj komunikačních schopností
policistů při výkonu policejní služby. Součástí resortních doplňkových aktivit byla i realizace výzkumů
a studií zaměřených na problematiku obchodování s lidmi, muslimských komunit a analýzu nabídky a
zprostředkování práce pro cizince organizovanými zprostředkovateli. Náklady na realizaci šesti
vybraných projektů MV činily 1 958 000,- Kč.
MV se v roce 2006 aktivně podílelo i na vytváření podmínek pro perspektivní zvýšení jazykové
schopnosti cizinců, kteří dlouhodobě legálně žijí na území České republiky, jako významného aspektu
jejich budoucí úspěšné integrace. V daných ohledech MV navrhlo legislativní úpravu povinnosti
cizince prokázat znalosti českého jazyka, jako jedné z podmínek pro udělení trvalého pobytu, která je
součástí Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (návrh novely zákona).
Současně s připravovanými legislativními opatřeními je však nezbytné zajistit i organizační,
institucionální, technické a finanční předpoklady nabídky jazykové výuky, která umožní cizincům
požadovanou úroveň znalosti českého jazyka získat. MV společně s Ministerstvem práce a sociálních
věcí iniciovalo přijetí opatření, kterým se Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ukládá
zpracovat a vládě České republiky do 31. května 2007 předložit ,,Systém výuky českého a jazyka a
zkoušek pro cizince jako jedné z podmínek pro udělení trvalého pobytu".
Přesídlování krajanů
Program přesídlování osob s prokázaným českým původem (krajanů) byl v letech 1994 až
2001 zajišťován Ministerstvem vnitra ČR. Jeho smyslem bylo pomoci českým krajanům žijícím
v Kazachstánu a dalších vzdálených nebo ohrožených teritoriích získat v České republice trvalý pobyt
a začít zde nový život.
V průběhu roku 2006 probíhalo samostatné přesídlování krajanů (bez asistence MV). Podle
dostupných informací se při povolování trvalých pobytů této skupině cizinců (osoby s prokázaným
českým původem, jimž je povolován trvalý pobyt z humanitárních důvodů, nebo důvodů hodných
zvláštního zřetele) nevyskytovaly zásadnější problémy.
Dále v průběhu roku 2006 Ministerstvo vnitra ČR připravovalo dokončení programu, v jehož
rámci by bylo umožněno přesídlení zbylých krajanů z Kazachstánu do České republiky, které by MV
ČR realizovalo. Realizací tohoto přesídlení by mimo jiné došlo i k obnovení zpřetrhaných rodinných
vazem mezi blízkými příbuznými (sourozenci, rodiče a děti atd.), ke kterým došlo v minulosti
v souvislosti s přesídlením pouze části integrální komunity.
V létě 2006 dva pracovníci oddělení MV ČR navštívili krajanskou komunitu, aby ověřili její
skutečnou situaci, velikost komunity a zájem o přesídlení. Na základě těchto zjištění byl připraven
návrh usnesení vlády k Postupu při dokončení přesídlení osob s prokázaným českým původem
(krajanů) žijících v Kazachstánu, které bylo schváleno dne 1. listopadu 2006 pod číslem 1248.
Krajané budou na vlastní žádost přesídleni do České republiky hromadně na náklady tohoto
programu financovaného z rozpočtu ministerstva vnitra. Všem žadatelům, kteří splní podmínky pro
přesídlení, tedy bude se jednat o osoby s prokázaným českým původem ­ členy českého krajanského
sdružení, a jejich rodinné příslušníky (manželé, děti) bude na základě žádosti povolen trvalý pobyt §70
odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Přesídlencům
bude poskytnuto ubytování v obecních bytech. Na základě schváleného usnesení vlády začalo MV
ČR vyjednávat s obcemi a městy v celé ČR o možnostech ubytování krajanů.
Vzhledem k tomu, že bylo usnesení schváleno na konci roku, bude vlastní přesídlení
realizováno v roce 2007.
Projekty zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS)
V roce 2006 proběhla v gesci ministerstva vnitra na základě usnesení Vlády ČR ze dne 1.
června 2005 č. 664 k zahraniční rozvojové spolupráci v roce 2006 a střednědobému výhledu jejího
financování do roku 2008 realizace 12 bilaterálních projektů, a to ve spolupráci se Sdružením Česká
katolická charita (3 projekty), společností Člověk v tísni, o.p.s. (3 projekty), Mezinárodní organizací pro
migraci (4 projekty) a občanským sdružením Berkat (1 projekt). Jeden projekt byl realizován odborem
azylové a migrační politiky.
Ministerstvo vnitra podpořilo projektové aktivity jmenovaných neziskových organizací s
vědomím možnosti ovlivnění rozvoje cílových zemí, a to na poli migrace, dobré správy věcí veřejných
a bezpečnostní politiky. Koordinátorem všech projektů byl odbor azylové a migrační politiky.
Projekty byly sektorově zaměřeny na prevenci nelegální migrace, stabilizaci potenciálních
migrantů, pomoc při vytváření azylové infrastruktury a budování kapacit veřejné správy. Teritoriální
priority reflektovaly bezpečnostní aspekty cílových zemí a analýzu jejich migračních dopadů na
Českou republiku.
Mezi vybrané zdrojové a tranzitní země migrace, u kterých ministerstvo vnitra podpořilo
projektovou realizaci, patřily země jižního Kavkazu (Gruzie a Arménie), Ruská federace (Čečensko),
Ukrajina, Bosna a Hercegovina a Moldavsko. Většina projektů implementovaných ze strany
ministerstva vnitra v roce 2006 měla pokračující nebo navazující charakter.
Na podzim roku 2006 proběhla evaluace gruzínských projektů Sdružení Česká katolická
charita a společnosti Člověk v tísni, o.p.s., podniknutá Rozvojovým střediskem Ústavu mezinárodních
vztahů. Zároveň byl také uskutečněn monitoring gruzínských projektů Mezinárodní organizace pro
migraci, a to ze strany odboru azylové a migrační politiky.
Program humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel (Medical Evacuation,
MEDEVAC)
Jedná se o program, který je zajišťován ministerstvem vnitra ve spolupráci s ministerstvem
obrany a ministerstvem zdravotnictví, a to na základě příslušného vládního usnesení. Jeho smyslem
je poskytnout léčbu těm pacientům (přednostně dětským pacientům) z válkou postižených či jinak
potřebných zemí, kterým není možné zajistit léčbu v místních podmínkách a jejichž stav je natolik
vážný, že jsou ohroženi na životě.
V roce 2006 bylo v České republice léčeno celkem 18 pacientů z Pákistánu, Iráku a Kosova,
kteří se podrobili operacím rozštěpů horních pater, končetin, srdečních vad, močových kamenů a
hypospadie.
BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA
Vnitřní bezpečnostní politika státu je v rámci vymezené působnosti předmětem činnosti
odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Kompetence odboru zahrnují též oblast zbraní,
střeliva a pyrotechnického průzkumu, oblast připravenosti a řešení krizových situací souvisejících
s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a oblast dohledu na bezpečnost a plynulost silničního
provozu.
Základním principem odboru je především spokojenost veřejnosti. Odbor důsledně uplatňuje
zásady průběžné komunikace o potřebách a požadavcích veřejnosti, solidního a etického jednání,
korektní spolupráce s odbornou veřejností, prezentace výsledků práce odboru odborné a širší
veřejnosti, provádění sociologických výzkumů a pořádání tématických seminářů, kolokvií, konferencí,
kulatých stolů a otevřených diskusí.
Bezpečnostní situace a vnitřní bezpečnostní politika státu
V oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku je v rámci Ministerstva vnitra vypracován
systém koncepční činnosti, který reaguje na vývoj oblastí kriminality, na něž je zapotřebí ze strany
ústředních orgánů státní správy soustředit pozornost. Tyto oblasti jsou definovány a vládou České
republiky potvrzovány ve výročních zprávách o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného
pořádku. Cílem těchto zpráv je podat soubor informací souvisejících s problematikou vnitřní
bezpečnosti a komplexní pohled na kriminalitu, a umožnit tak využití získaných poznatků pro vytváření
účinné ochrany proti kriminalitě ve všech jejích aspektech.
Na poznatky navazují v oblasti rozhodování a řízení návrhy na koncepční, legislativní a další
opatření. Zprávy vytvářejí prostor pro komunikaci mezi všemi subjekty, které se podílejí na potlačování
kriminality.
Výstupem celkové analýzy bezpečnostní situace je stanovení určitých priorit bezpečnostní
politiky vlády, na které je třeba zaměřit zvláštní pozornost. Prioritami v roce 2006 byl boj proti:
kriminalitě zločineckých organizací (včetně obchodu s lidmi, protiprávního jednání v oblasti omamných
a psychotropních látek, nelegálního obchodu se zbraněmi a padělání), korupci, závažné hospodářské
kriminalitě (podvodům, daňovým únikům, tzv. praní špinavých peněz, kriminalitě na úseku duševního
vlastnictví, počítačové kriminalitě), nelegální migraci, terorismu, kriminalitě mládeže, kriminalitě s
extremistickým podtextem, loupežím, krádežím vloupáním, krádežím aut a věcí z nich, porušování
pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Rok 2006 byl, pokud se týká vývoje kriminality na území České republiky, charakteristický
mírným poklesem. Celkový počet zjištěných trestných činů v roce 2006 se podle údajů policejních
statistik snížil o 2,2 % na 336.446. Čtvrtým rokem dochází ke snižování počtu zjištěných trestných
činů, počet trestných činů v roce 2006 byl nejnižší od roku 1993.
Pokud se týká nejvýraznějších výkyvů ve vývoji kriminality: poklesl počet hospodářských,
majetkových, násilných i mravnostních trestných činů. V rámci majetkové kriminality poklesl počet
krádeží vloupáním (krádeží vloupáním do víkendových chat soukromých osob, do obchodů, do bytů i
do rodinných domků) i krádeží prostých (krádeží věcí z automobilů, motorových vozidel dvoustopých i
jízdních kol). Pokračoval nárůst krádeží kapesních. V rámci násilné kriminality došlo k poklesu
zjištěných úmyslných ublížení na zdraví, vydírání, loupeží i loupeží na finančních institucích. Ve
srovnání s rokem 2005 stoupl počet zjištěných vražd a vrátil se tak na úroveň let předchozích. V rámci
mravnostní kriminality poklesl počet trestných činů znásilnění a kuplířství.
Statistiky kriminality
K evidenci kriminality dochází na základě oznámení podaných občany či Policií ČR operativně
zjištěných skutečností, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Podmínkou jejich zařazení do
evidence kriminality je stanovení trestně právní kvalifikace. Při interpretaci statistických údajů o
kriminalitě je nezbytné vzít v úvahu, že Policie ČR eviduje důvodná podezření, že byl spáchán trestný
čin, ­ rozhodující instancí je až soud. Výše počtu evidovaných trestných činů může být ovlivňována
mírou důvěry občanů v policii (dle sociologických průzkumů občané oznamují jen asi polovinu
událostí, které by mohly být považovány za trestný čin) i intenzitou odhalování trestné činnosti
samotnou policií.
Česká republika - vývoj kriminality za období 1.1.-31.12.2005 a 1.1.-31.12.2006
Druh kriminality 2005 2006
změna v
% +/Vraždy
186 231 24,2
Loupeže 5 368 4 613 -14,1
Loupeže na finančních institucích 182 170 -6,6
Úmyslné ublížení na zdraví 6 439 5 765 -10,5
Nebezpečné vyhrožování 2 493 2 049 -17,8
Vydírání 1 608 1 292 -19,7
Násilná kriminalita celkem 21 684 19 171 -11,6
Objasněné trestné činy 16 046 14 028 -12,6
Tj. v % 74,0 73,17 Znásilnění
596 530 -11,1
Kuplířství 123 85 -30,9
Mravnostní kriminalita celkem 1 849 1 615 -12,7
Objasněné trestné činy 1 560 1 331 -14,7
Tj. v % 84,4 82,41 Krádeže
vloupáním:
do obchodů 4 093 3 461 -15,4
do bytů 5 537 5 047 -8,8
do víkendových chat soukr. osob 6 511 5 361 -17,7
do rodinných domků 4 824 4 556 -5,6
Krádeže vloupáním celkem 57 956 53 503 -7,7
Objasněné trestné činy 12 490 10 673 -14,5
Tj. v % 21,6 19,95 Krádeže
prosté:
kapesní 17 917 19 065 6,4
motorových vozidel dvoustopých 21 980 20 175 -8,2
věcí z automobilů 51 624 48 474 -6,1
jízdních kol 5 956 5 464 -8,3
Krádeže prosté celkem 154 124 151 136 -1,9
Objasněné trestné činy 27 207 25 860 -5,0
Tj. v % 17,7 17,1 Podvody
5 110 4 693 -8,2
Majetková kriminalita celkem 229 279 221 707 -3,3
Objasněné trestné činy 45 590 42 098 -7,7
Tj. v % 19,9 19,0 Ostatní
kriminalita:
Výtržnictví 3 293 3 073 -6,7
Nedov. výr. a d. psychotrop. látek a jedů 2 757 2 812 2,0
Šíření toxikomanie 158 110 -30,4
Maření výkonu úředního rozhodnutí 11 534 9 041 -21,6
Krácení daně 602 441 -26,7
Zpronevěra 3 205 2 905 -9,4
Podvody 6 409 5 186 -19,1
Neoprávněné držení plat. karty 7 739 7 908 2,2
Porušování autorského práva 791 354 -55,2
Pojistný podvod 489 496 1,4
Úvěrový podvod 14 032 13 814 -1,6
Hospodářská kriminalita 43 882 39 473 -10,0
Objasněné trestné činy 29 519 27 142 -8,1
Tj. v % 67,3 68,8 Škody
zjištěné (v tis. Kč) 32 279 456 13 712 076 -57,5
Zjištěné trestné činy celkem 344 060 336 446 -2,2
Objasněné trestné činy 135 281 133 695 -1,2
Tj. v % 39,3 39,7 Škody
zjištěné celkem (v tis. Kč) 42 984 656 24 262 154 -43,6
Zajištěné škody (v tis. Kč) 639 912 834 943 30,5
Boj proti korupci
Korupci můžeme charakterizovat jako jednání, kdy osoba v souvislosti s obstaráváním věcí
obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek. Pojem obecný zájem znamená, že se v daném
případě jedná o oblast, u níž se předpokládá, že na jejím fungování je zainteresována společnost jako
celek, případně určitá sociální skupina. Pojmem obstarávání věcí obecného zájmu se tedy rozumí
jednak veškeré činnosti (a rozhodování) orgánů státní moci a dále pak veškeré činnosti při
uspokojování lidských potřeb celospolečenského rozměru. Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda
spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má
dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Rozhodně se
nemusí jednat pouze o peníze. Korupčním médiem může být i libovolný předmět (,,věcný dar"), úsluha
či informace.
Počínaje vydáním programového prohlášení z roku 1998 patří problematika boje proti korupci
stabilně mezi priority činnosti vlády České republiky.
Vzhledem k tomu, že korupční jednání na sebe bere celou řadu podob, musí být i opatření
proti tomuto jevu stejně komplexní a široce pojatá. Z tohoto důvodu byl na přelomu let 1998 a 1999
Ministerstvem vnitra, ve spolupráci s dalšími resorty, vypracován "Vládní program boje proti korupci
v České republice". Program vláda schválila v únoru roku 1999 a uložila jednotlivým členům vlády
a vedoucím ústředních orgánům státní správy plnění úkolů legislativní, organizační i jiné povahy,
zaměřených na omezení korupčního jednání ve společnosti.
Od roku 2001 je vláda o plnění aktuálních protikorupčních úkolů informována v materiálu,
který zpracovává Ministerstvo vnitra a který se jmenuje "Zpráva o korupci v České republice a o plnění
harmonogramu opatření Vládního programu boje proti korupci". Tento materiál, zpracovávaný v rámci
Ministerstva vnitra, byl vytvářen každoročně. Od roku 2005 se s jeho vytvářením počítá v dvouletých
intervalech. Aktualizovaná Zpráva o korupci za léta 2005-2006 včetně vyhodnocení úkolů bude vládě
předložena do 30. dubna 2007.
Dne 25. října 2006 byla Usnesením vlády České republiky č. 1199 schválena Strategie
vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011. Dokument navazuje na aktualizovaný Vládní
program boje proti korupci přijatý usnesením vlády č. 560 ze dne 11. května 2005. Opatření
navrhovaná v Strategii dále rozvijí již plněné úkoly a reagují na současné potřeby vyplývající z
hodnocení situace v oblasti korupce v České republice.
V rámci mezinárodní spolupráce v boji proti korupci se ČR stala smluvní stranou několika
mezinárodních smluv - Civilněprávní úmluvy o korupci Rady Evropy, Trestněprávní úmluvy o korupci
Rady Evropy, Protikorupční úmluvy OECD. Přístup k dalším úmluvám se připravuje, zejména
k Úmluvě OSN o nadnárodním organizovaném zločinu (ČR ji podepsala, ale dosud neratifikovala) a
k Úmluvě OSN proti korupci (ČR ji podepsala, ale zatím neratifikovala, Úmluva dosud nevstoupila
v platnost).
Mezinárodní spolupráce dále probíhá účastí na mezivládních mechanismech hodnocení
plnění mezinárodních závazků v této oblasti (GRECO, OECD) a další aktivitou zástupců ČR
v mezinárodních organizacích (EU, Rada Evropy, Světová banka, MMF, OSN) a na mezinárodním
fóru obecně.
V roce 2006 bylo zhodnoceno plnění závazků České republiky podle protikorupčních
instrumentů OECD a Rady Evropy. Obě instituce daly ČR řadu závazných doporučení, například na
zavedení odpovědností právnických osob za korupci.
Terorismus
Současná situace v České republice je z hlediska teroristických projevů klidná. Česká
republika se v průběhu roku 2006 nestala dějištěm žádné akce, kterou lze označit za teroristický útok
klasického charakteru, tedy politicky motivované násilí, jehož cílem je (vedle případných obětí a škod
na místě útoku) zejména vyvolání atmosféry strachu ve společnosti.
Na druhou stranu byly v průběhu roku zaznamenány určité výhrůžky a další poznatky,
svědčící o ohrožení České republiky ze strany terorismu. Například v průběhu přelomu měsíců září a
října 2006 kulminovala opatření, zaměřená na ochranu konkrétních objektů a to zejména na území
hlavního města Prahy.
Zároveň existuje důvodné podezření na přítomnost a opakovaný transit kontaktních osob
některých zahraničních teroristických skupin na území České republiky. Rovněž byl zjištěn zájem o
nákupy zbraní či technologií ze strany osob podezřelých ze spolupráce s teroristickými organizacemi,
stejně jako snahy o založení poboček zahraničních nevládních organizací, podezřelých z podpory
terorismu.
Ačkoli se nejedná o klasické teroristické akce, je pro Českou republiku značně znepokojující
občasný výskyt incidentů, kdy dochází k použití nebo k výhrůžce použití výbušnin (ale i chemických a
biologických látek) při akcích kriminálního charakteru bez politického podtextu (,,vyřizování účtů" mezi
zločineckými skupinami, případy vydírání, adresované státu resp. jiným veřejným nebo soukromým
subjektům). Podcenit nelze ani možné ohrožení zájmů České republiky v zahraničí (zastupitelské
úřady, členové vojenských misí, jednotliví občané včetně turistů).
V souvislosti s tím patří mezi nejvíce exponované cíle potenciálního teroristického útoku
v České republice zastupitelské úřady některých zemí, nebo zařízení, související s civilním letectvím.
Pominout nelze ani tzv. ,,měkké", nestřežené cíle, ať již infrastrukturní povahy, nebo charakteristické
přítomností velkého množství osob (pražské metro, hypermarkety nebo větší kulturní a sportovní
akce).
Navzdory dosud v zásadě klidné situaci se Česká republika na eventualitu konfrontace
s terorismem soustavně připravuje. Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok
na jejím území, nebo proti jejím zájmům v zahraničí, je možné označit za odpovídající.
Sumarizací dosud dosažených výsledků a nově navrhovaných opatření je dokument Národní
akční plán boje proti terorismu. Jeho aktuálně platné znění (pro léta 2005 ­ 2007) bylo schváleno
usnesením vlády ze dne 16. listopadu 2005 č. 1466. Další aktualizace dokumentu se předpokládá
v průběhu roku 2007.
Zmínit je třeba rovněž skutečnost, že v průběhu roku 2006 Česká republika ratifikovala jak
Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu, tak Mezinárodní úmluvu o potlačování činů
jaderného terorismu. Česká republika je tak zemí, která je stranou všech třinácti tzv. ,,sektorálních"
protiteroristických úmluv Organizace spojených národů.
Veškerá protiteroristická opatření, ke kterým je v České republice přistupováno,
jsou koncipována s respektem k ochraně základních lidských práv a svobod.
Extremismus
Problematika extremismu patří i nadále mezi priority Evropské unie. Je kladen důraz na
průběžné monitorování projevů extremismu, rasismu, antisemitismu a xenofobie, ale i islámofobie.
Znovuotevřením a oživením diskuse nad návrhem dokumentu EK ,,Rámcové rozhodnutí o boji
s rasismem a xenofobií" se otevřel prostor snahám o takovou harmonizaci právních nástrojů států EU,
aby šíření výše uvedených projevů bylo stejně trestně postižitelné ve všech z nich bez rozdílu.
Česká republika si v oblasti extremismu zachovává standardní postavení, srovnatelné
s ostatními státy EU. V současné době se řadí, podle vyhodnocení Evropského monitorovacího
střediska rasismu a xenofobie - EUMC (orgán EU), mezi 9 unijních států, jejichž mechanismus sběru
dat pro evidenci rasistických incidentů a zabezpečení této problematiky jsou hodnoceny jako dobré.
Protiextremistická politika Ministerstva vnitra reflektuje postoje EU a mezinárodních organizací
a patří nadále mezi priority resortu. Vychází z řady opatření trvalého či dlouhodobého charakteru
směřujících jak do oblasti represivní, tak do řady preventivních programů. Do systému opatření se
přirozeně promítají i nové prvky zohledňující vývoj situace v euroatlantickém prostoru a doporučení
orgánů EU a mezinárodních organizací. V r. 2006 byla zvýšená pozornost věnována např.
antisemitismu a jeho projevům, zohledněna byla rovněž výzva unijních orgánů k otevření dialogu
s muslimskými komunitami. Dále byla pozornost zaměřena do oblastí identifikovaných v roce 2005
jako problémové. Jednalo se např. o konání pravicově extremistických hudebních produkcí na území
ČR. Pracovní skupina zabývající se touto problematikou vypracovala ,,Stanovisko k výkladu
skutkových podstat trestných činů páchaných pravicovými extremisty a problémům souvisejícím
s jejich dokazováním", které bude základem pro zpracování metodiky pro postup Policie ČR.
Meziresortní platformou pro koordinovaný postup orgánů státní správy v boji proti extremismu,
rasismu a xenofobii je nadále Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií, zřízená jako
poradní orgán ministra vnitra. Od roce 2005 tvoří rovněž expertní zázemí styčnému úředníkovi ČR pro
kontakt s EUMC a je kontaktním národním bodem ČR pro Úřad pro demokratické instituce a lidská
práva (ODIHR), který se zabývá problematikou incidentů spojených s nenávistnými projevy rasismu,
antisemitismu a xenofobie.
Ministerstvo vnitra a bezpečnostní složky věnují značnou pozornost soustavnému monitoringu
celého extremistického spektra, jeho proměnám, aktivitám a zahraničním kontaktům. Důraz je kladen
na zdokonalování policejní práce na úseku kriminality s extremistickým podtextem. Cílem resortu byla
a zůstává včasná identifikace a rychlá reakce na nové formy, podoby či projevy extremismu. Stejně
jako v předchozích letech, zůstává i v roce 2007 prioritou protiextremistické politiky úsilí o důsledné
odhalování a postih projevů extremismu a snaha o eliminaci jeho viditelných, ale i latentních forem.
Nemalý důraz je rovněž kladen na informovanost veřejnosti. Na webových stránkách Ministerstva
vnitra jsou veřejně dostupné ,,Zprávy o problematice extremismu na území ČR" a na ně navazující
,,Informace o problematice extremismu na území ČR", předkládaná od roce 2004 vládě a Poslanecké
sněmovně jako samostatná příloha ,,Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti
na území České republiky". Dále jsou veřejnosti dostupné aktuální příspěvky na webových stránkách
resortu vnitra a ve vysílání Radia Vnitro.
Podle shodného vyjádření zpravodajských služeb a Policie ČR nebyl v roce 2006
zaznamenán na české extremistické scéně takový vývoj, který by svědčil o výrazném nárůstu jejích
radikálních tendencí. Žádnému z registrovaných pravicově či levicově extremistických subjektů se
nepodařilo prosadit se na politické scéně, anebo výraznějším způsobem oslovit českou veřejnost.
Z hlediska bezpečnostních složek zůstávaly i v roce 2006 nejmilitantnějšími uskupeními této
scény neonacistická organizace Národní odpor (NO) a levicově extremistická Antifašistická akce
(AFA). Přetrvávajícím rizikem byly, a nadále jsou, jejich vzájemné střety, poznamenané narůstající
brutalitou. V roce 2006 se výraznějším způsobem profilovala neregistrovaná organizace Národní
korporativismus (NK), která má vazby jak do ultranacionalistického, tak do neonacistického prostředí a
představuje jakýsi spojující článek mezi nimi.
Organizovaný zločin
Organizovaný zločin představuje mimořádně závažné bezpečnostní riziko, ohrožující stabilitu
světového hospodářského systému a v případě některých států i systém politický.
K nejrozšířenějším formám organizovaného zločinu na území ČR patří výroba, pašování a
distribuce drog, organizování prostituce a obchod s lidmi, organizování nelegální migrace, praní
špinavých peněz, vydírání a vybírání poplatků za ochranu, korupce, padělání, mezinárodní obchod se
zbraněmi a výbušninami.
Různými aspekty boje proti organizovanému zločinu se zabývá řada koncepčních
a analytických materiálů Ministerstva vnitra.
Pracovníci odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra průběžně řeší jednotlivé formy
organizovaného zločinu, a to zejména v rámci ustavených meziresortních pracovních skupin, na
jejichž činnosti participují vedle orgánů státní správy rovněž zástupci nevládních organizací a
akademické sféry. Pracovními skupinami je pokryta např. problematika obchodu s lidmi, drogami,
korupce či organizovaný zločin cizích státních příslušníků. Výstupy pracovních skupin směřují ke
koordinaci a konkrétním návrhům opatření vedoucích ke zefektivnění boje proti nejzávažnějším
formám organizovaného zločinu.
V rámci České republiky představují hlavního partnera odboru v problematice boje proti
organizovanému zločinu zejména vybrané útvary Policie ČR s celorepublikovou působností (Útvar pro
odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogová centrála, Útvar odhalování korupce a
finanční kriminality) a zpravodajské služby ČR. Partneři jsou průběžně zváni na zasedání
meziresortních pracovních skupin a probíhá rovněž intenzivní expertní komunikace. S partnery je také
konzultována příprava koncepčních materiálů jednotlivé návrhy opatření.
Zástupci odboru bezpečnostní politiky se dlouhodobě a průběžně účastní mezinárodních
aktivit v boji proti organizovanému zločinu (pracovních skupin Evropské unie a Rady Evropy, aktivit
OSN, konferencí, odborných přednášek a seminářů).
V rámci bilaterální spolupráce se zahraničím byla v roce 2006 mj. uskutečněna expertní mise
zástupců Ministerstva vnitra a Policie ČR k boji proti organizovanému zločinu s cílem navázání
dlouhodobé expertní spolupráce s partnery v Černé Hoře. Mise byla následována školením
černohorských expertů v České republice.
Obchodování s lidmi
Z dlouhodobého hlediska je Česká republika zemí cílovou (pro Rusko, Ukrajinu, Bělorusku,
Moldávii, Slovensko, Bulharsko, Vietnamskou socialistickou republiku a země bývalé Jugoslávie),
zemí původu i zemí tranzitní. Struktura pachatelů dle země původu se v posledních letech také příliš
nemění, zvyšuje se podíl pachatelů vietnamské a čínské národnosti. Dlouhodobě je zaznamenáváno
propojení mezinárodních zločineckých skupin na české občany, kteří v těchto zločineckých skupinách
zaujímají různé pozice.
V roce 2006 se pozornost relevantních institucí zaměřila zejména na dvě formy obchodování
s lidmi ­ za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce. Kroky přijímané v této oblasti v roce
2006 vycházely zejména z poznatků získaných ze dvou pilotních výzkumů prostředí obchodování
s lidmi za jinými účely než je sexuální vykořisťování z konce roku 2005. Závěry a doporučení z těchto
výzkumů byly použity nejen v rámci vyhodnocení a aktualizace vládního materiálu nazvaného
,,Národní strategie boje proti obchodování s lidmi (pro období 2005 ­ 2007), (dále jen ,,Strategie")", ale
podpořily i přijetí řady dalších významných kroků v této oblasti. Jedním z nich je pilotní projekt
agentury zprostředkující práci pro občany Ukrajiny do ČR. Cílem projektu je eliminace nelegálních a
vykořisťujících praktik zločineckých sítí organizátorů a zprostředkovatelů práce.
Velkým přínosem byla od června roku 2006 účinná změna zákona o pobytu cizinců, která
zlepšila postavení obětí obchodu s lidmi. Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi (dále
jen ,,Program") je od té doby provozován plně v souladu s touto směrnicí. Program funguje v ČR již od
roku 2003, v průběhu roku 2006 bylo do Programu zařazeno 14 obětí obchodu s lidmi (10 žen, 4
muži), které spolupracovaly s orgány činnými v trestním řízení a v několika případech významným
způsobem přispěly k dopadení pachatelů.
V roce 2006 byla opakovaně medializována otázka práce severokorejských dělnic v některých
továrnách v ČR. Přestože Policie ČR ve spolupráci s inspektoráty práce, úřady práce, IOM i dalšími
relevantními institucemi opakovaně a pečlivě prošetřovala podezření z nekalých praktik, nebylo
zjištěno žádné porušení právních předpisů. K bezmocnosti příslušných orgánů přispívala i prohlášení
dělnic o spokojenosti. Přestože nebyla zjištěna žádná formální pochybení, bylo v roce 2006 na
základě jednání mezi MZV ČR a MV ČR rozhodnuto o postupném utlumování zaměstnávání
severokorejských dělnic prostřednictvím neudělování dalších víz nad 90 dní za účelem zaměstnávání.
Hlavním důvodem je možnost, že část odvodů z mezd dělnic KLDR je využívána jako zdroj
financování vojenského jaderného programu.
V rámci problematiky byla zpracována i řada dalších dokumentů a pomocných materiálů
(Analýza nabídky zprostředkování práce pro cizince organizovaná zprostředkovateli v ruskojazyčných
tiskovinách v ČR, IOM Praha, 2006; Potírání obchodu s lidmi v ČR a možnosti optimalizace
bezpečností politiky státu, Ivan Gabal Analysis and Consulting, 2006; Obchodování s lidmi ­ manuál
pro Policii ČR, OBP MV ČR, 2006; Obchod s lidmi za účelem nucené práce ­ Jak monitorovat nábor
migrujících pracovníků, překlad manuálu ILO, 2006 apod.). Zajímavou aktivitou je i výzkum IOM
týkající se motivace zákazníků komerčních sexuálních služeb k vyhledávání prostituce a na něj
navazující pilotní kampaň zaměřená na zákazníky komerčních sexuálních služeb.
Prostituce
Jedním z důležitých témat, kterým se Ministerstvo vnitra věnuje, je prostituce. Prostituce
jakožto sociálně patologický jev je spojena s řadou problémů, které ohrožují nejen samotné prostitutky
a jejich klienty, ale také širokou veřejnost, která je zdánlivě od tohoto prostředí oddělena. V prvé řadě
jsou to zdravotní rizika. Šíření pohlavně přenosných chorob je pro prostituční scénu typické. Oblasti,
kde se v masovém měřítku vyskytuje pouliční prostituce, se potýkají rovněž s vyšším výskytem
syfilidy, kapavky apod. V těchto oblastech je na první pohled zřejmé, jak pouliční prostituce hrubě
narušuje veřejný pořádek. Řada negativních jevů je ale spojena s prostitucí celkově, nejenom
s prostitucí pouliční. Kromě zmíněných zdravotních rizik jsou to různé druhy kriminality od kuplířství,
krádeží, zneužívání drog a daňových úniků přes vydírání, loupeže, ublížení na zdraví až po
nejzávažnější formy, mezi které patří obchodování s lidmi, legalizace výnosů z trestné činnosti a
samozřejmě vražda.
Ministerstvo vnitra situaci v této oblasti pravidelně analyzuje a přijímá potřebná opatření.
Součástí opatření je také příprava a prosazování příslušných legislativních úprav. V roce 2005 vláda
schválila usnesením č. 940 návrh zákona o regulaci prostituce a návrh zákona, kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci prostituce. Tento návrh byl v září 2005
postoupen k projednání vládě. Vzhledem k tomu, že je Česká republika vázána Úmluvou o
potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1951, se kterou byl
návrh zákona v rozporu, byl zároveň s návrhem zákona předložen návrh na vypovězení této úmluvy.
Začátkem roku 2006 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR spolu
s návrhem na vypovězení výše zmíněné úmluvy. Poslanecká sněmovna návrh na vypovězení úmluvy
zamítla. Z tohoto důvodu se nezabývala ani samotným návrhem zákona.
Komerční sexuální zneužívání dětí
Nejvýznamnější aktivitou v oblasti komerčního sexuálního zneužívání dětí v roce 2006 bylo
schválení Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí na období 2006 ­
2008 usnesením vlády č. 949.
Odbor bezpečnostní politiky v souladu s Národním plánem boje proti komerčnímu sexuálnímu
zneužívání dětí věnuje pozornost zefektivnění koordinace aktivit příslušných orgánů státní správy a
samosprávy, zabývajících se péčí o ohrožené děti a to jak na ústřední, tak na lokální úrovni.
Pozornost je věnována posílení analytiky a sběru informací o různých formách sociálně patologických
jevů, které jsou úzce provázány se všemi formami násilí na dětech. Usilujeme o větší ochranu dětí
před jejich zneužíváním, a to např. prostřednictvím legislativní úpravy podmínek pro práci s dětmi a
mládeží, zavedením trestnosti pouhého držení dětské pornografie. Podporujeme snahy o rozšiřování
nabídky a dostupnosti volnočasových aktivit pro děti ze všech sociálních vrstev obyvatel, zejména ze
sociálně vyloučených komunit. V kontextu dlouhodobého cíle věnujeme pozornost snižování počtu
dětí svěřovaných do zařízení pro výkon institucionální péče se snahou o zavedení mechanismů,
jejichž pomocí budou průběžně identifikovány a následně odstraňovány překážky bránící efektivnější
využitelnosti náhradní rodinné péče. Celkové úsilí odboru směřuje k posílení povědomí o komerčním
sexuálním zneužívání dětí mezi novináři, rodiči, odbornou a laickou veřejností a zvýšení jejich citlivosti
ve vnímání tohoto jevu zejména v rizikových lokalitách. Snažíme se o vytvoření tzv. přátelského
prostředí pro dětské oběti a svědky v trestním řízení.
V souvislosti s komerčním sexuálním zneužíváním dětí odbor bezpečnostní politiky věnuje
pozornost spolupráci a koordinaci činnosti s ústředními státními úřady, neziskovými organizacemi
a zahraničními vládními orgány a organizacemi. Odbor organizuje a jeho pracovníci se zúčastňují
odborných seminářů, kulatých stolů a symposií k dané problematice např. ,,Práce s pachateli
pohlavního zneužívání", ,,Komerčně sexuálně zneužívané dítě", ,,Priority Národního plánu boje proti
komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí", ,,Dětská prostituce", ,,Pátrání po pohřešovaných dětech
a pomoci sexuálně zneužívaným dětem".
Za významnou legislativní změnu lze považovat novelu zákona č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, která by měla mimo jiné přispět k širšímu využívání všech forem
náhradní péče o děti, posílení práce s biologickou rodinou, zkvalitnění péče o děti žijící v ústavních
zařízeních apod. Novela nabyla účinnosti dne 1. června 2006.
Drogová problematika
Dne 13. července 2005 schválila vláda ČR svým usnesením č. 886 Akční plán realizace
Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2006, který byl vypracován na základě
Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 ­ 2009. Akční plán vychází z akčních plánů pro
jednotlivé oblasti protidrogové politiky ČR, zpracovaných jednotlivými ministry a je v souladu
s Protidrogovou strategií EU (na období 2005 ­ 2012) a s Protidrogovým akčním plánem EU (na
období 2005 ­ 2008). V prosinci 2006 byly úkoly plynoucí z výše uvedeného Akčního plánu
příslušnými resorty vyhodnoceny. Dne 1. ledna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 379/2005 Sb., o
opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami, na základě něhož Policie ČR získala oprávnění k provádění orientačního vyšetření ke zjištění
přítomnosti omamných a psychotropních látek u řidičů motorových vozidel. V roce 2006 proběhlo
v rámci Policie ČR testování vybraných detekčních souprav k orientačnímu vyšetření na přítomnost
drog u řidičů. Následně byla vybrána testovací pomůcka DRUGWIPE 5. Současně byli příslušní
policisté proškoleni v používání a metodice zacházení s výše uvedenou detekční soupravou.
Policie a minority
Ministerstvo vnitra je zodpovědné za koordinaci úkolů vyplývajících ze Strategie pro práci
Policie ČR ve vztahu k menšinám. Hlavním úkolem resortu je tvorba, vyhodnocování a aktualizace
tohoto dokumentu. Cílem Strategie je, aby se policisté zdokonalili v efektivní práci ve vztahu
k menšinám a v kvalitním přístupu k nim. Strategie se soustřeďuje zejména na vzdělávání policistů,
důsledné uplatňování antidiskriminačních postupů v policejní práci, prevenci kriminality v menšinových
komunitách a klade také velký důraz na spolupráci policie se samosprávou a nevládním sektorem.
Ministerstvo vnitra zodpovídá také za shromažďování informací z oblasti policejní práce
s menšinami, analýzu těchto informací a podrobný monitoring naplňování úkolů stanovených Strategií.
V rámci svojí působnosti se podílí na organizačním zajištění podmínek činnosti policistů vyčleněných
pro práci s menšinami i na dílčích aktivitách jednotlivých útvarů MV a Policie ČR věnujících se této
problematice (metodicky se podílíme na projektech na místní úrovni, účastníme se kulatých stolů,
seminářů apod.). Pořádá také řadu workshopů pro resortní i mimoresortní specialisty a specializační
kurzy pro policisty k danému tématu.
Od roku 2005 působí ve všech krajích styční důstojníci pro menšiny a rozšiřuje
se mechanismus asistenta Policie ČR. Styčný důstojník je policistou specializovaným na problematiku
menšin, který působí jako zprostředkovatel kontaktu a komunikace mezi menšinami a Policií ČR.
Asistuje také při řešení případných konfliktů a závažných deliktů a nabízí členům menšin pomoc při
řešení konkrétních problémů.
Práci styčných důstojníků pro menšiny mohou v lokalitách s vyšším populačním zastoupením
menšin doplňovat tzv. asistenti policie. Policejní asistence je terénní službou, která usnadňuje
obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, obývaných převážně menšinovou populací, kontakt a
komunikaci s policií. Klienty asistentů policie jsou především oběti a svědci latentní kriminality (lichvy,
kuplířství, distribuce drog, obchodu s lidmi, kriminality mládeže atd.). Kromě pomoci svým klientům
poskytují asistenti policie pomoc také policistům. Svou znalostí prostředí a lidí v něm žijících pomáhají
asistenti policistům v lepší a rychlejší orientaci ve specifickém prostředí. Během realizace projektů se
ukázalo, že využívání asistenčních služeb má v policejní práci své opodstatnění, neboť představuje
pro Policii ČR účinný nástroj k výrazné eliminaci kriminality v problémových lokalitách. V současné
době využívají asistenty policie Ostrava, Cheb, Brno, Plzeň a Karviná. Asistenta policie zaměstnává
buď samospráva, nebo nevládní organizace, a projekt je tedy vždy postaven na partnerství a úzké
spolupráci Policie ČR s dalšími subjekty.
V oblasti bezpečnostních aspektů integrace menšin spolupracuje MV také s řadou organizací
nevládního sektoru, zejména při vzdělávacích aktivitách, spolupráci na tvorbě odborných textů a
dokumentů a realizaci kvalitativních výzkumů zaměřených na mapování kriminality zasahující
menšinová společenství.
Krádeže motorových vozidel
V roce 2006 bylo v České republice odcizeno 20. 996 motorových vozidel (20.175
dvoustopých vozidel a 821 jednostopých vozidel). Přes 90 % krádeží vozidel se týká dvoustopých
motorových vozidel. Objasněnost se u této kategorie pohybuje od poloviny devadesátých let kolem 16
%. V roce 2006 dokonce pouhých 14 %. Znamená to, že v průměru bylo na území České republiky
v roce 2006 odcizeno 57 motorových vozidel denně.
Oproti roku 2005 se počet odcizených motorových vozidel snížil o 2.044, nicméně krádeže
motorových vozidel spolu s krádežemi věcí z nich a krádežemi součástek stále tvoří více než třetinu
z celkově evidované majetkové kriminality a téměř čtvrtinu celkově evidované kriminality v České
republice. Počet nalezených vozidel se v České republice pohybuje kolem 30 %, zatímco v ostatních
státech EU kolem 60 %. V roce 2006, stejně jako v roce 2005, bylo v České republice zajištěno pouhé
1 % hodnoty odcizených vozidel.
Tato neuspokojivá situace v oblasti krádeží motorových vozidel vyžaduje radikální změnu
přístupu k řešení této problematiky. Za tímto účelem byla na ministerstvu vnitra zřízena meziresortní
pracovní skupina složená ze zástupců státního i soukromého sektoru, která se systémovými změnami
zabývá. Prioritní oblastí, na níž se při řešení krádeží motorových vozidel zaměřila, je zejména
evidenční kontrola, nakládání s autovraky a použitými náhradními díly a vzhledem k vysoké latenci i
problematika pojistných podvodů.
Krádeže motorových vozidel a zejména pak jejich vývoz do zahraničí a páchání pojistných
podvodů vykazují v řadě případů prvky organizovaného zločinu. Při řešení problematiky je proto
zapotřebí zaměřit se i na možnosti operativního rozkrytí organizovaných skupin a následné důkazní
procesy včetně prokázání legalizace výnosů z trestné činnosti. To se neobejde bez zkvalitnění práce
policistů včetně vytvoření odpovídajících podmínek pro tuto práci.
Snižování počtu odcizených motorových vozidel a věcí z nich není však možné ani bez kvalitní
prevence. Jak ukázaly výsledky výzkumu veřejného mínění, který v roce 2006 provedl institut pro
kriminologii a sociální prevenci, většina občanů si je vědoma vlastní odpovědnosti za ochranu svého
majetku před odcizením. Řada řidičů si proto pořídila do svých vozidel zabezpečovací zařízení, ve
vozidle nenechává žádné důležité či cenné věci, parkuje pokud možno na chráněných parkovištích
apod. Ministerstvo vnitra se ve spolupráci s dalšími subjekty snaží občanům poskytnout či
zprostředkovat maximum informací nezbytných pro jejich kvalifikované rozhodování prostřednictvím
webových stránek ministerstva vnitra, odborně populárních publikací nebo na speciálně zaměřených
veletrzích, ale také např. podporou městských kamerových systémů.
Bezpečnost silničního provozu
V roce 2004 byla usnesením vlády č. 394 schválena ,,Národní strategie bezpečnosti silničního
provozu". Tímto dokumentem se Česká republika připojila k cíli Evropské komise snížit počet
usmrcených při dopravních nehodách z více než 40 000 v roce 2000 na 50 % v roce 2010. Jednotlivé
nástroje uvedené v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu, jež jsou v gesci Ministerstva
vnitra, jsou na úrovni Ministerstva vnitra rozpracovány v každoročně vyhodnocovaném a
aktualizovaném Resortním akčním plánu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (,,RAP").
RAP pro rok 2006 byl zaměřen v oblasti dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu
na: překračování limitů povolené rychlosti, kontrolu používání zádržných systémů, dohled nad
přecházením vozovky chodci a chováním chodců a řidičů na přechodech pro chodce, kontrolu řízení
motorových vozidel pod vlivem alkoholu. V oblasti prevence, kromě podpory dohledu ze strany Policie
ČR, zejména na vznik Centra dopravní prevence MV a policie v Muzeu Policie ČR. Dále byl RAP 2006
zaměřen na zajištění materiálně technického vybavení pro realizaci prioritních úkolů Policie ČR
v oblasti dohledu a prevence a zkvalitnění plánování finančních prostředků podle priorit.
Počet usmrcených osob v roce 2006 poklesl na území všech krajů. Meziroční pokles počtu
usmrcených osob je za posledních 26 let druhý nejvyšší. Snížil se i počet těžce a lehce zraněných
osob. Snížil se i počet dopravních nehod. Významný podíl na této skutečnosti má přijetí nového
zákona o silničním provozu, zejména zavedení bodového systému a zpřísnění sankcí, což mělo
příznivý dopad na vyšší míru respektování pravidel provozu na pozemních komunikacích většinou
účastníků silničního provozu.
Díky projektu realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR se zkvalitnil i
přístup veřejnosti k dopravním informacím.
Divácké násilí
V roce 2005 se stalo Ministerstvo vnitra partnerem preventivního projektu pro fotbalové
fanoušky, který je zastřešen občanským sdružením ProFotbalFans. Jedná se o projekt ,,Vzdělávací
program pro sociální pracovníky ­ streetworkery, kontaktní a klubové pracovníky pracující s cílovou
skupinou fotbalových fanoušků". Hlavním cílem projektu je vzdělávání sociálních pracovníků a jejich
příprava na působení v oblasti kontaktní a klubové práce s fotbalovými fanoušky, především na úrovni
fotbalových klubů.
Aktivity v rámci projektu pokračovaly i v průběhu roku 2006. V lednu 2006 se v Brně
uskutečnilo školení sociálních pracovníků za účasti lektorů ze Spolkové republiky Německo a v května
2006 proběhla ve Frankfurtu nad Mohanem expertní mise sociálních pracovníků, spojená se
školením). V rámci aktivit ProFotbalFans se dne 2. září 2006 uskutečnilo rovněž přátelské utkání mezi
fotbalovými fanoušky České republiky a Walesu u příležitosti kvalifikačního utkání reprezentací obou
států o účast na Mistrovství Evropy v kopané v roce 2008.
V rámci přípravy bezpečnostních opatření na fotbalové MS 2006 deklarovala německá strana
záměr, vyjádřit plánovanou spolupráci formou dokumentu ,,Společného prohlášení o spolupráci
v otázkách týkajících se bezpečnosti při příležitosti Mistrovství světa v kopané 2006 mezi spolkovým
ministrem vnitra Spolkové republiky Německo a ministrem vnitra ČR". Jednalo se o politickou
deklaraci, obdobnou, jaká byla uzavřena i před ME 2000 v kopané. Text deklarace byl schválen
oběma ministry v průběhu měsíce května 2006.
Zástupce odboru bezpečnostní politiky MV participoval na zasedání štábu k přípravě
bezpečnostních opatření Policie ČR v souvislosti s konáním MS v kopané 2006. Štáb se scházel od
ledna 2006 ve čtrnáctidenních intervalech pod vedením policejního prezidenta. Štáb zejména
koordinoval požadavky a potřeby na činnost a prostředky Policie ČR v souvislosti se zajištěním
bezpečnostních opatření v průběhu MS 2006 a byl relativně novou koordinační platformou pro akce
obdobného rozsahu.
Domácí násilí
V březnu 2006 byl schválen zákon 135/2006 Sb., který nabyl účinností od 1. ledna 2007.
Tímto zákonem se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Nová právní úprava
rozšířila katalog oprávnění policistů, kteří tak nově mohou násilnou osobu dopouštějící se domácího
násilí vykázat ze společného obydlí na dobu deseti dnů, a to zásadně bez ohledu na souhlas
ohrožené osoby s vykázáním.
Základem boje proti domácímu násilí je interdisciplinární přístup, který zahrnuje nejen složku
policie a intervenční centra, která poskytují osobám ohroženým domácím násilím psychologickou,
sociální a právní pomoc, ale také oblast justice, v rámci níž soudy v civilním řízení na návrh ohrožené
osoby vydávají předběžné opatření o zákazu vstupu násilné osoby do společného obydlí. Pro zajištění
aplikace institutu vykázání byl vydán Závazný pokyn policejního prezidenta č. 179/2006, kterým se
stanoví postup příslušníků Policie České republiky v případech domácího násilí.
Před nabytím účinnosti zmíněného zákona byli policisté v oblasti boje proti domácímu násilí
proškoleni. Lektory těchto školení byli pracovníci Bílého kruhu bezpečí, dále zástupci odboru
bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a zástupci Ředitelství služby pořádkové policie a služby
železniční policie. Výcvik byl zaměřen na rozpoznání znaků domácího násilí, zásady komunikace
s ohroženou a násilnou osobou, osvojení práce s metodou SARA DN, kterou budou policisté používat
při vyhodnocování rizika dalších útoků ze strany násilné osoby vůči ohrožené osobě, přičemž součástí
výcviku byl také nácvik modelových situací. Tento výcvik rovněž zahrnuje seznámení s novou právní
úpravou, pojednání o možných způsobech reakce na případy domácího násilí a školení samotného
postupu policisty při řešení případu domácího násilí, který je upraven výše uvedeným pokynem
policejního prezidenta.
Informační kriminalita
Informační kriminalitou je trestná činnost, při níž došlo k samotnému útoku na cíl, kterým byly
informační technologie (samotné počítačové systémy a elektronická data), a dále trestná činnost, u níž
bylo zásadním způsobem využito informačních technologií k jejímu spáchání. V dnešní době se
zejména jedná o zneužívání internetu k páchání trestné činnosti. Dle četnosti se jedná nejčastěji o
porušování autorských práv, šíření zakázané pornografie, extrémistické projevy, podvodná jednání,
výhrůžky, vydírání, šíření poplašných zpráv, pomluvy, útoky na data, to vše páchané v prostředí
informačních technologií. Pokud se týká změny trendů, je nutno stávající situaci hodnotit ve všech
aspektech jako rostoucí, a to v důsledku penetrace informačních technologií do společnosti, tedy i do
páchaných trestných činů.
V roce 2006 byly nejčetnější útoky detekovány v prostředí výměnných sítí. Jedná se o sdílení
digitalizovaných audio a video materiálů, přičemž jsou velmi často porušována autorská práva, dále
pak je tímto způsobem šířen extrémistický materiál a sdíleny materiály obsahující zakázanou
pornografii. Došlo k napadení několika bankovních ústavů (formou tzv. ,,phishingu"), a to i opakovaně.
Neustále vzestupnou tendenci mají podvody prodeje motorových vozidel, které jsou realizovány
prostřednictvím nabídek na internetu, po němž probíhá i veškerá související komunikace. Další
podvodnou formou spjatou s komunikací po internetu je zneužívání platebních karet. Novou formou
této trestné činnosti je zneužívání přes zprostředkovatele. Jako nový fenomén se objevují činy
charakteru krádeží identity prostřednictvím internetu a jejich zneužití k diskreditaci osoby za kterou se
útočník vydává.
V roce 2006 byl vypracován materiál ,,Aktuální úroveň zajištění kybernetické bezpečnosti
České republiky". V materiálu je proveden rozbor činnosti orgánů prosazování práva při boji s
informační kriminalitou. Dále je zmíněn i potenciál hrozeb, souvisejících s tzv. informační válkou,
špionáží a terorismem. Předkládaný dokument nepopisuje pouze daný stav, ale aktivně navrhuje
praktické kroky, zaměřené na co nejefektivnější překlenutí zjištěných slabin. Jako nejvhodnější
završení snahy a trvalé organizačně-technické řešení nedostatků stávajícího stavu je navrhováno
vytvoření specializovaného ,,Centra pro boj s kybernetickými hrozbami". V jeho rámci by byly spojeny
existující personální a technické kapacity, dnes roztříštěně působící v řadě institucí. Zde by mohl být
vykonáván přesně specifikovaný servis pro zainteresované součásti veřejné sféry České republiky
(zvláště pro specializované policejní složky), dále aplikovaný výzkum a vývoj, využitelný jednotlivými
částmi bezpečnostní komunity. Mezi očekávané výstupy uvedeného Centra by patřily i aktivity v
oblasti vzdělávací, metodické a osvětové a rovněž činnost, zaměřená na zisk (pokud by to neohrozilo
bezpečnostní zájmy státu).
V roce 2006 byla zahájena aktualizace ,,Koncepce boje proti trestné činnosti v oblasti
informačních technologií" (vnitroresortní materiál Ministerstva vnitra). V rámci Bezpečnostního
výzkumu Ministerstva vnitra pro roky 2006 ­ 2010 byly vypsány nebo jsou připravovány projekty
,,Informační podpora při předcházení trestné činnosti a odhalování latentní kriminality, páchané
prostřednictvím Internetu" a ,,Problematika kybernetických hrozeb z hlediska bezpečnostních zájmů
České republiky". V oblasti spolupráce se zpravodajskými službami byl nastaven systém přímého
předávání zkušeností a technických informací na pracovních schůzkách specializovaných pracovišť
majících na starosti problematiku kybernetického prostředí.
Krizové řízení
Ministerstvo vnitra je významným ústředním správním úřadem s působností pro koordinaci
činnosti správních orgánů a právnických a fyzických osob při vyhlášení krizových stavů a jejich řešení.
Vnitřní koordinaci resortu ministerstva na činnost za krizových stavů včetně válečného ohrožení
zajišťuje odbor bezpečnostní politiky. Podle krizového zákona a organizačního řádu MV dále tento
odbor odpovídá spolu s Policií ČR za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní
bezpečností a veřejným pořádkem. K tomu sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů,
obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob, organizuje instruktáže a školení a
provádí kontroly dokumentace krizového plánování.
V rámci aktualizace krizového plánu Ministerstva vnitra, který obsahuje souhrn krizových
opatření a postupů, jež budou v rámci Ministerstva vnitra realizovány v případě krizové situace, byly
v roce 2006 průběžně upřesňovány jeho dílčí části a navazující dokumentace. Z plánovaných a
připravených opatření pro mimořádné události a krizové situace byly realizovány cestou jednání
krizových štábů a v rámci spolupráce s Policií ČR a dalšími orgány krizového řízení dílčí činnosti při
řešení jarních povodní 2006 a zabezpečení opatření při výskytu ptačí chřipky na území ČR. V souladu
s pokyny NATO a Ministerstva obrany byl průběžně dopracováván systém přechodu Ministerstva
vnitra z mírového do válečného stavu a zabezpečeno podrobné rozpracování katalogových listů v
Národním systému reakce na krize.
Pro zabezpečování opatření k zajištění veřejného pořádku při řešení mimořádných událostí a
krizových situací a plnění úkolů z Národního akčního plánu boje proti terorismu byly opět vytvořeny
podmínky pro plnění úkolů i plánovaných krizových opatření nad personální možnosti Policie ČR
cestou zajištění posil od ozbrojených sil ČR a dalších orgánů a organizací.
Při realizace usnesení vlády k optimalizaci bezpečnostního systému ČR byly v rámci
meziresortních týmů např. zahájeny práce na analýze a slaďování právních předpisů včetně případné
novelizace ústavního zákona č. 110/1998 Sb., prohlubování spolupráce s veřejností a podnikatelskými
subjekty na posilování bezpečností v rámci PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) a
zlepšováni koordinace vzdělávání v oblasti krizového řízení.
Podle aktualizované koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení bylo v roce 2006
organizováno školení odborníků zabezpečujících přípravu na krizové stavy a odbor se v rámci
spolupráce s resorty a vzdělávacími zařízeními v ještě větším rozsahu podílel na přednáškové
činnosti.
V rámci příprav na řešení krizových situací bylo vynaloženo značné úsilí pro zkvalitňování
podmínek činnosti Krizového štábu Ministerstva vnitra a Ústředního krizového štábu. Toto úsilí bylo
zaměřeno na zajišťování jejich aktivace, realizace opatření ke zlepšení technické vybavenosti
a zdokonalování servisních služeb a modernizaci záložních míst jednání.
Cvičení orgánů krizového řízení
V červnu 2006 se uskutečnilo meziresortní štábní cvičení orgánů krizového řízení s účastí
výkonných prvků Ochrana 2006.
Tématem cvičení byla činnost bezpečnostních složek při řešení mimořádné situace spojené
s narušováním zákonnosti velkého rozsahu. Základ námětu cvičení tvořilo, v souvislosti s aktivitami
České republiky na podporu demokracie v zahraničí, rozhodnutí mezinárodní teroristické skupiny zahájit
v ČR odvetnou koordinovanou akci s cílem provést teroristické útoky v Brně a Ústí nad Labem. Cvičení
se zúčastnilo celkem 756 osob a 133 ks techniky.
Bezpečnost civilního letectví
Ministerstvo vnitra průběžně sleduje vývoj mezinárodní bezpečnostní situace a v reakci na
možná rizika navrhuje přijetí zvýšených bezpečnostních opatření. V roce 2006 došlo k výraznému
zvýšení bezpečnostních opatření v civilním letectví zejména po odhalení teroristického spiknutí ve
Velké Británii a dále v návaznosti na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.
Kromě aktuální reakce na vývoj bezpečnostní situace jsme úzce spolupracovali
s Ministerstvem dopravy na přípravě novelizovaného zákona o civilním letectví a prováděcích
právních norem. Novela nabyla účinnosti ke dni 1. července 2006.
Ministerstvo vnitra také podporuje vzdělávací aktivity v oblasti bezpečnosti civilního letectví.
Proto jsme v polovině roku 2006 ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha připravili instruktážní
film, který zachycuje postupy českých bezpečnostních složek v případě únosu letadla. Film byl
distribuován širokému spektru subjektů, které se podílejí na ochraně českého civilního letectví před
protiprávními činy a prezentovali jsme ho i na několika odborných konferencích v zahraničí.
Zbraně a střelivo
V roce 2006 došlo k novelizaci zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, a to zákonem č. 310/2006
Sb. o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České
republiky a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem) a novelizaci vyhlášky č.
433/2006 Sb., o výčtu bezpečnostního materiálu. Nejvýznamnější změnou je změna definice
historické zbraně, za kterou se považuje střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, a
současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890.
Na internetových stránkách Ministerstva vnitra jsou v rubrice Zbraně a střelivo uveřejňovány
podrobné informace o právní úpravě a problematice zbraní a střeliva, které slouží držitelům zbrojních
průkazů a zbrojních licencí. Dále jsou zveřejňovány v češtině a angličtině průběžně aktualizované
informace o početních stavech ručních zbraní u držitelů zbrojních průkazů a zbrojních licencí na území
České republiky a o přestupcích a trestných činech v této oblasti.
Výnosy z trestné činnosti
Problematika odčerpávání výnosů plynoucích z trestné činnosti zaznamenala v roce 2006
řadu významných změn. Mezi největší z nich se řadí jednak přijetí a nabytí účinnosti zákona č.
253/2006 Sb. (trestní řád), tak i zrušení Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality
SKPV (dále jen finanční policie). Ač tyto změny lze v určitých aspektech považovat za přínosné, stále
není dosaženo konečného žádoucího stavu a bude nutno pokračovat v započatém úsilí, tedy ve
vytvoření dostatečných podmínek pro odčerpání výnosů z trestné činnosti a účinnému zabránění jejich
legalizaci.
Přijetím zákona č. 253/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 došlo ke změně trestního
zákona a trestního řádu, a to konkrétně v ustanoveních umožňujících zajišťování a konfiskaci majetku
v trestním řízení (tedy i výnosů z trestné činnosti). Odbor bezpečnostní politiky MV se přímo podílel na
připomínkovém řízení k návrhu tohoto zákona.
Ačkoli tato novela představuje podstatný pokrok v zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné
činnosti, stále zde přetrvávají některé nedostatky platné právní úpravy, které budou předloženy k
projednání pracovní skupině ,,Výnosy", jejíž vznik na počátku roku 2005 iniciovalo Ministerstvo vnitra,
složené ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího státního zastupitelství,
Nejvyššího soudu a Policie ČR. Cílem pracovní skupiny je podrobně analyzovat problematiku
vyhledávání, zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti a navrhovat řešení v legislativní i
nelegislativní oblasti. Postupně by měl být vytvořen systém, který umožní efektivně odčerpávat co
možná největší část nelegálních zisků, a to jak prostředky trestně právními, tak i mimotrestními,
např. s využitím institutů daňového práva.
K 1. lednu 2007 došlo po dvouletém fungování finanční policie k jejímu zrušení. Pravomoci
FIPO byly rozděleny mezi několik policejních útvarů, a to ÚOKFK, NPC, ÚOOZ a PČR odbory správ
krajů a správy hl. města Prahy SKPV zabývající se odhalováním a vyšetřováním hospodářské
kriminality. Malá část finančních policistů byla systematizací rovněž zařazena na Policejní prezídium
ČR.
Problematikou zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti se Ministerstvo vnitra
zabývá i na mezinárodní úrovni. Jeho zástupci se účastní mezinárodních konferencí a zahraničních
pracovních cest týkajících se zajištění a odčerpání výnosů z trestné činnosti; v rámci OSN se podíleli
na vytváření modelové bilaterální smlouvy o sdílení konfiskovaných výnosů z trestné činnosti; zapojeni
byli též do příprav revize Úmluvy o praní, vyhledávání, zajišťování a konfiskaci výnosů ze zločinu (č.
33/1997 Sb.) v rámci Rady Evropy.
Ministerstvo se rovněž snaží prosadit zřízení centrálního registru účtů, který by byl velmi
vhodným nástrojem k zefektivnění činnosti orgánů v trestním řízení, zejména v souvislosti se
zajišťováním peněžních prostředků na účtech. Existence takového registru by také zkvalitnila
poskytování právní pomoci v rámci mezinárodní spolupráce a zjednodušila by práci orgánů v boji proti
financování terorismu.
V oblasti vnitřní bezpečnosti v červnu 2006 nabyl účinnosti zákon č. 321/2006 Sb., kterým se
mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů a
zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozšiřuje
oprávnění příslušníků policie provádět, za splnění zákonem daných podmínek, identifikační úkony i
přes nesouhlas a odpor podezřelé a obviněné osoby, jakož i osoby, která již byla pravomocně
odsouzena za úmyslný trestný čin.
VEŘEJNÁ SPRÁVA
V průběhu roku 2006 došlo k výrazným organizačním změnám na úseku veřejné správy.
Důvodem bylo především ukončení některých základních etap prací na reformě veřejné správy a
nutnost daleko výraznějšího zaměření na zlepšování kvality veřejných služeb, modernizaci a
dostupnost veřejné správy tak, aby plně odpovídala potřebám moderní demokratické společnosti.
Proto došlo nejen k organizačním změnám v jednotlivých odborech sekce veřejné správy, ale i ke
změnám náplně jejich činnosti v souvislosti s organizačními změnami na celém Ministerstvu vnitra.
V sekci veřejné správy tak byly v závěru roku 2006 tyto odbory:
Odbor územní veřejné správy
Odbor reformy regulace a kvality veřejné správy
Odbor rozvoje lidských zdrojů
Odbor dozoru a kontroly veřejné správy
V roce 2006 se zabývaly především následujícími aktivitami:
Územní veřejná správa
V oblasti územní veřejné správy se Ministerstvo vnitra v roce 2006 zaměřilo především na:
* odstranění diferencí v územní působnosti orgánů vykonávajících činnost státu na
jednotlivých stupních v území,
* řešení problematiky malých obcí,
* lepší koordinaci ústřední státní správy směrem k územní veřejné správě,
* revizi a zjednodušení činnosti orgánů územní veřejné správy za účelem snižování
administrativní náročnosti a ekonomických a personálních nároků na výkon veřejné
správy,
* stanovení příspěvku v členění pro jednotlivé obce na výkon státní správy pro rok 2007,
* vydávání souhlasu s veřejnoprávními smlouvami obcí.
Dne 3. listopadu 2006 byla schválena vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.
564/2002 Sb., o stanovení území okresů ČR a území obvodů hl. m. Prahy, ve znění pozdějších
předpisů. Vyhláškou došlo k 1. 1. 2007 ke změně okresní příslušnosti u celkem 119 obcí. Okresní
příslušnost se změnila u těch obcí, které spadaly pod obec s rozšířenou působností v jiném okrese,
než ve kterém se samy nacházely. Změna okresní příslušnosti byla nezbytným krokem, který
navazoval na II. fázi reformy územní veřejné správy.
V roce 2006 pokračovala činnost Pracovní skupiny pro problematiku malých obcí.
Převažujícím názorem, který je výsledkem složitých jednání této pracovní skupiny, je koncept
dobrovolné a finančně motivované spolupráce při jasně stanovených úkolech i odpovědnosti za jejich
plnění přenesených na společenství obcí ­ nový subjekt spolupráce. V pracovní skupině byl široce
diskutováno o procesu založení společenství obcí a problematice případné transformace stávajících
svazků obcí do společenství obcí. Byl zrekapitulován celý proces založení společenství obcí, počínaje
založením přípravného výboru, dále pak příprava návrhu zakladatelské smlouvy a statutu společenství
obcí. Současně probíhala činnost související expertní skupiny s představiteli vybraných mikroregionů.
Zde byla zejména diskutována problematika kontrolních mechanismů (složení a činnost kontrolního a
finančního výboru) a způsob odměňování. Jedním z podkladů pro přípravu meziobecní spolupráce
bylo i vypracování analýzy hospodaření malých obcí a dobrovolných svazků.
Usnesením vlády ze dne 18. ledna 2006 č. 72 byl na základě žádosti MV ČR prodloužen
termín pro zpracování a předložení ,,Věcného návrhu řešení koordinovaného přístupu ústřední státní
správy k územní veřejné správě", což je úkol vyplývající z usnesení vlády ze dne 17. března 2004 č.
237 k postupu a hlavním směrům reformy a modernizace ústřední státní správy. Na základě výše
citovaného usnesení vlády č. 72 pokračoval projektový tým v plnění dílčích úkolů, které vyústily do
zpracování závěrečného materiálu ,,Návrh věcného řešení pro zlepšení koordinace ústřední státní
správy směrem k územní veřejné správě".
Změny ve vedení Ministerstva vnitra s sebou přinesly i určitou změnu v přístupu
k navrhovaným řešením. Na základě rozhodnutí vedení resortu bylo pozastaveno předložení materiálu
k projednání ve vládě.
Vedení projektového týmu v užším složení pokračovalo v přípravě dílčích řešení, které
vyplývají ze závěrečného materiálu.
Ve vazbě na usnesení vlády ze den 17. března 2004 č. 238 přijala vláda dne 22. listopadu
2006 svým usnesením č. 1325 Souhrnnou analýzu kompetencí vykonávaných orgány územních
samosprávných celků, mimo jiné tím schválila projekt Identifikace kompetencí zatěžujících výkon
veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím. Jeho prioritou je zajistit lepší komunikaci
s malými obcemi a vyhledání a pojmenování nadbytečných a nevykonávaných kompetencí na úrovni
základních obcí s následným očištěním právního řádu. Důkladnou analýzou by měly být zjištěny a
přesně identifikovány kompetence, které:
* jsou vykonávány duplicitně s jinými orgány veřejné správy,
* jsou vykonávány z hlediska samospráv nadbytečně,
* nejsou vykonávány vůbec,
* by bylo žádoucí převést podle jejich povahy (z hlediska zefektivnění
a hospodárnosti výkonu) na vyšší stupeň v rámci výkonu veřejné správy,
* mohou obce vykonávat v rámci meziobecní spolupráce (dobrovolné svazky obcí nebo
nová forma spolupráce).
Ministerstvo vnitra zpracovalo a předložilo Ministerstvu financí návrh příloh k zákonu o státním
rozpočtu na rok 2007, které se týkají příspěvku na výkon státní správy poskytovaného územním
samosprávným celkům. Proti předchozímu roku došlo ke změně koeficientů stanovených podle
rozsahu přenesené působnosti, byl navýšen objem finančních prostředků z roku 2006 o 5 % a byly
zohledněny dopady nových zákonů. Došlo ke změně financování sociálně - právní ochrany dětí, která
bude od roku 2007 financována zúčtovatelnou dotací. Dále došlo k poklesu počtu obcí, které obdrží
mimořádný příspěvek z důvodu kompenzace poklesu příspěvku v souvislosti s přechodem na novou
metodiku.
Při stanovování výše příspěvku bylo snahou MV pokračovat i pro příští rok v naplňování cíle
stejného krytí nákladů na výkon přenesené působnosti u všech obcí bez ohledu
na rozsah vykonávané působnosti.
Ve spolupráci s kraji pokračují práce na aktualizaci Katalogu činností krajských úřadů.
Zástupci krajů ocenili neustálý monitoring právních předpisů, které se týkají činnosti krajských úřadů.
V současné době je Katalog činností spouštěn na webovém serveru umístěném na serveru kraje
Vysočina. Právo měnit tuto databázi má pouze MV
na základě rozhodnutí Redakční rady, v ostatních případech mohou oprávněné subjekty databázi
využívat pouze pro čtení.
Regulace a kvalita veřejné správy
Odbor reformy regulace a kvality veřejné správy (ORR) vznikl 1. listopadu 2006 v důsledku
přesunu některých agend, mj. koordinace problematiky reformy regulace a reformy ústřední státní
správy, z Úřadu vlády na Ministerstvo vnitra České republiky a kontinuálně navázal na práci bývalého
odboru modernizace veřejné správy. Smyslem přesunu bylo sjednotit veškeré agendy v oblasti
modernizace veřejné správy tzv. ,,pod jednu střechu".
Náplní činnosti odboru se stala především tvorba koncepčních materiálů a příprava a
zavádění nástrojů směřujících k systematickému zkvalitňování a zefektivňování fungování veřejné
správy na všech jejích úrovních, odstranění nadměrné byrokratické zátěže plynoucí z existující
regulace, zamezení nárůstu byrokratické zátěže novou regulací, zefektivnění rozhodovacích procesů
ve veřejné správě, posílení transparentnosti a kontrolovatelnosti a zvýšení kvality výkonu veřejné
správy s důrazem na občana jako klienta.
Odbor reformy regulace a kvality veřejné správy se ve své činnosti řídil vizí veřejné správy,
kdy tato je primárně pojata jako služba občanovi, která naplňuje principy dobré správy, funguje
efektivně a výkonně, přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky a ke
zvyšování kvality života obyvatel našeho státu.
Odbor rovněž zajišťoval zastoupení České republiky v pracovních orgánech EU, OECD a
v dalších mezinárodních organizacích, které se zabývají problematikou reformy regulace a
modernizace veřejné správy.
V rámci rozdělených úkolů se odbor členil na tři oddělení: - oddělení hodnocení dopadů
regulace, oddělení kvality regulace a na oddělení strategií a koncepcí.
Oddělení hodnocení dopadů regulace se soustředilo zejména na hodnocení dopadů
nových právních předpisů. Základním nástrojem, který využívalo, bylo hodnocení dopadů regulace
(Regulatory Impact Assessment), zkráceně RIA, což obsahovalo využití soustavy analytických metod
směřujících k systematickému hodnocení negativních i pozitivních dopadů, navrhovaných či
existujících právních předpisů v oblasti hospodářské, sociální a enviromentální.
Smyslem této činnosti bylo dosažení maximální kvality právních předpisů z pohledu nákladové
efektivnosti, vytvoření transparentního prostředí v legislativním procesu a dosažení vyšší kvality
přijímaných právních předpisů. Cílem rovněž bylo zabránit vytváření zbytečné nové regulace a
nepřiměřeného legislativního zatěžování podnikatelů, občanů i samotné veřejné správy.
Oddělení kvality regulace připravovalo a koordinovalo programy přezkumu a
zjednodušování existující regulace (tj. stávajících právních předpisů, procesních pravidel a
institucionálního rozdělení). Výraznou aktivitou směřující ke zjednodušení a zefektivnění právního
prostředí bylo hodnocení a snižování administrativní zátěže.
Rovněž byla vypracována ,,Strategie zlepšování regulace 2007 ­ 2013", ve které byly uvedeny
všechny podstatné kroky, jenž by měly být realizovány pro zlepšení kvality současné i budoucí
regulace, a která také obsahuje soubory nástrojů a opatření procesních a institucionálních charakterů,
vedoucích ke zlepšení a zjednodušení regulačního prostředí.
Oddělení strategií a koncepcí se zabývalo přípravou rozhodujících materiálů směřujících
k zajištění větší efektivity procesů ve veřejné správě a k posílení transparentnosti a otevřenosti jejího
výkonu směrem k občanovi. Za tím účelem byla vytvářena pravidla pro systematické zapojování
odborné a laické veřejnosti do tvorby vládních dokumentů a pro získávání nejširšího spektra názorů
na řešené problémy.
Vedle konzultací s veřejností se činnost oddělení zaměřovala na implementaci metod řízení
kvality do veřejné správy, zejména modelu CAF (Common Assessment Framework) ­ Společného
hodnotícího rámce a modelu Benchmarkingu, který lze charakterizovat, jako hledání porovnávacích
ukazatelů, za účelem zlepšování vlastní činnosti a výkonů.
Práce oddělení sledovala primární cíl ­ zajistit, aby veřejná správa fungovala na otevřeném
principu, a aby byla posílena zpětná vazba mezi uživateli a poskytovateli veřejných služeb.
Zahraniční styky
V souladu se schváleným plánem zahraničních styků bývalého odboru modernizace veřejné
správy na rok 2006, byly v rámci odboru realizovány především akce, které souvisely s úkoly
spojenými s procesy modernizace veřejné správy, se zvyšováním kvality a dostupnosti veřejných
služeb, a také akce vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a ze spolupráce
s mezinárodními organizacemi, především s Radou Evropy, OECD a z členství zástupců odboru ve
výborech a pracovních skupinách mezinárodních organizací, včetně vědeckých a vzdělávacích
institucí (např. EIPA) a též ze smluvních i mimosmluvních vztahů se zahraničními partnery.
Po ustavení odboru reformy regulace a kvality veřejné správy, byly v rámci nového odboru
uskutečněny také pracovní zahraniční cesty zaměřené k řešení otázek regulatorní politiky, např. na
jednání pracovních skupin Rady EU pro konkurenceschopnost a růst, Skupiny na vysoké úrovni
expertů pro otázky zlepšování regulace, Skupiny pro regulatorní politiku, která v rámci OECD
zastřešuje průřezové projekty regulatorní politiky a Pracovní skupiny pro řízení a reformu regulace.
OECD
V roce 2006 byla uskutečněna dvě setkání Výboru pro veřejnou správu (PGC/OECD), kde
hlavním tématem prvního zasedání bylo zhodnocení realizovaných a plánovaných reforem veřejné
správy, otevřená tvorba politik a zapojování občanů do veřejného života, problematika řízení rizik,
transparentnost a výkonnost veřejné správy.
Předmětem druhého setkání byla zejména problematika stárnutí obyvatelstva, výzvy a rizika
pro řízení veřejné správy, zejména s ohledem na dlouhodobé plánování rozpočtů a zvyšování
výkonnosti ve veřejné správě a výkonnostní indikátory, snižování administrativní zátěže a využití e-
governmentu.
Zástupce odboru se v lednu 2006 zúčastnil také zasedání pracovní skupiny pro řízení konfliktů
ve veřejné správě. Cílem jednání bylo, na základě dotazníkového šetření z října 2005, zhodnotit
dosažený pokrok v řízení konfliktů zájmů se zaměřením na problematiku zaměstnávání státních
úředníků po odchodu z úřadu, projednat otázky lobbyismu a zadávání veřejných zakázek.
SIGMA/OECD
V roce 2006 Ministerstvo vnitra České republiky ve spolupráci se zahraničními odborníky
programu SIGMA připravilo projekt Charta pro občana, jehož cílem bylo zkvalitnit výkon správních
činností a veřejných služeb na pracovištích, která přicházejí bezprostředně do styku s občany.
Samotným cílem projektu Charta pro občana byla pomoc úřadům a institucím v komunikaci s občany,
seznámení jejich pracovníků s názornými případy řešení problémů a naučit je jak lépe reagovat na
podněty, potřeby a očekávání občanů a zároveň zkvalitnit a zefektivnit výkon veřejné správy.
Rada Evropy
V červnu roku 2006 se zástupci odboru zúčastnili ve finském Tampere konference konané na
téma ­ Nástroje k posílení demokratické účasti na místní úrovni, pořádané společně Radou Evropy a
finským ministerstvem vnitra a městem Tampere. Cílem konference byla prezentace a vyhodnocení
výsledků modelu C.L.E.A.R (Nástroje hodnocení účasti občanů v místním veřejném životě) a zabývat
se i dalšími aspekty účasti občanů ve veřejném životě na místní úrovni, které spadají do pracovní
agendy Výboru expertů na demokratickou účast a veřejnou etiku (LR-DP) Rady Evropy.
Model CAF
Zástupci odboru se podíleli na práci mezinárodní odborné skupiny pro přípravu nové verze
modelu CAF ­ 2006. Práce skupiny byla zahájena na podzim roku 2005 a v roce 2006 proběhla
jednání ve Vídni a v Kodani. Výsledky odborné skupiny byly následně prezentovány na 4. Konferenci
kvality ve veřejné správě EU ve finském Tampere v září 2006.
V průběhu roku 2006 probíhala soutěž o získání cen Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a
inovaci v územní veřejné správě. Soutěže se zúčastnilo 41 úřadů a organizací.
Ministerstvo vnitra ČR bylo v roce 2006 partnerem projektů financovaných z Evropského
sociálního fondu ­ Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech a Podpora zvyšování kvality
činnosti veřejné správy pomocí managementu kvality, zasazených do struktury modelu CAF, díky
kterým se dařilo rozšiřovat počty úřadů, které využívají ve své práci moderní manažerské metody a
přístupy k občanům.
Odměňování zaměstnanců a zastupitelů samosprávných celků.
Dne 1. 7. 2006 nabyla na účinnosti nová právní úprava na úseku odměňování členů
zastupitelstev obcí (zákon č. 234/2006 Sb.) V tomto smyslu byla poskytována metodická pomoc
dotčeným územně samosprávným celkům, zejména výklad příslušných pasáží zákona č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Dotazy byly zaměřeny zvláště na
problematiku související s poskytováním odměn při skončení volebního období členů obecních
zastupitelstev a zastupitelstva hl. města Prahy. Metodická pomoc byla také zaměřena na oblast
pracovně právních vztahů zaměstnanců územních samosprávných celků, a to zejména v souvislosti
s novelou zákoníku práce a souvisejících právních předpisů.
Informatizace veřejné správy
Informatizace krajů
Podle zákona č. 129/2000 Sb., okrajích, v platném znění Ministerstvo vnitra řídí
a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů
a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.
Ve vazbě na první etapu informatizace krajů, která byla ukončena v roce 2002, byla v témže
roce vládou schválena Koncepce komplexní informatizace krajských úřadů, která zahájila řešení druhé
etapy - etapy komplexní informatizace krajů. Vláda je o postupu prací pravidelně informována, zásadní
kroky vláda svými usneseními schvaluje.
V etapě komplexní informatizace bylo až dosud uskutečněno zejména:
* vypracování studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů (prosinec 2002),
* aktualizace studie proveditelnosti, včetně vypracování projektu ,,Malá integrace" (prosinec 2003),
* další aktualizace studie proveditelnosti, včetně návrhu strategie postupu (prosinec 2006).
Tato aktualizovaná studie proveditelnosti, včetně projektu Malá integrace (viz níže), bude
základním dokumentem pro zadání systémového projektu komplexní informatizace krajů. Jeho zadání
se předpokládá v roce 2007.
Hlavní myšlenkou chystaného systémového projektu komplexní informatizace krajů je posílení
odpovědnosti a postupný přesun finančního zatížení rozvoje informatizace krajů na kraje samotné. Je
však v prvé řadě nezbytné, aby si stát zajistil a finančně podpořil v činnostech územních orgánů
veřejné správy jím požadované funkce ve výkonu státní správy v přenesené působnosti, a to zejména
na krajích a s jejich rozhodující podporou i na obcích s rozšířenou působností. Zároveň s tím také
musí jít o nastavení takových výchozích podmínek, aby i v budoucnu, kdy rozhodující podíl
odpovědnosti za výkon státní správy v území a za rozvoj informační podpory těchto činností ponesou
územní orgány veřejné správy, byly funkce a potřeby státu bezchybně zajištěny. Nedílnou součástí
dalšího postupu řešení tedy budou i projekty, zahrnující analýzy procesů veřejné správy a jejich
žádoucí změny (reinženýring). Optimalizací a standardizací procesů veřejné správy a zajištěním jejich
odpovídající informační podpory bude dosaženo zkvalitnění služeb pro veřejnost, především pro
občany, a bude tak garantována nejen žádoucí výkonnost a kvalita činností veřejné správy v území,
ale také návratnost finančních prostředků, státem do rozvoje informatizace územních orgánů veřejné
správy vložených.
Systémový projekt by měl v zásadě iniciovat další, rozsáhlejší investice do komplexní
technické a informační infrastruktury krajů, s provázáním na příslušné systémy nejen centra (a
jeho prostřednictvím i na systémy evropské), ale také na informační systémy obcí, především
obcí s rozšířenou působností. Přestože v realizační fázi, jak výše uvedeno, významný podíl
investic půjde z vlastních rozpočtů krajů, nepříznivá situace ve státním rozpočtu nepředstavuje
pro další efektivní, systémový rozvoj informatizace krajů dostatečnou záruku. Proto byly v roce
2006 práce v této oblasti soustředěny, vedle údržby a rozvoje funkcionalit realizovaných
aplikačních systémů (viz níže), spíše na činnosti standardizačního charakteru a na zvyšování
efektivnosti využívání jednotlivých systémů, což by mělo v oblasti informatizace krajů
zabezpečit udržitelný rozvoj. V duchu nezbytné standardizace, prohloubení koordinace řešení
a zvyšování efektivity využívání stávajících informačních systémů a informačních zdrojů ve
veřejné správě byly formulovány i záměry řešení projektů, zamýšlených k řešení v rámci
operačních programů, financovaných z prostředků Evropské unie v plánovacím období 2007 ­
2013. Pokud se realizaci příslušných operačních programů podaří prosadit, mohou být
finanční prostředky Evropské unie pro další rozvoj informatizace krajů významnou až
rozhodující pomocí.
Speciální projekty realizované zejména ve spolupráci s kraji a související s informatizací krajů,
jejichž výstupy jsou využitelné i pro obce
Projekt Elektronický portál územních samospráv (ePUSA) primárně řeší problematiku kontaktů
na kraje, města a obce až na úroveň kontaktních pracovníků. Nezbytnost vedení takových údajů je
dána řadou zákonů - zákonem o územním členění státu, zákonem o svobodném přístupu
k informacím, zákonem o krizovém řízení, zákonem o obcích, zákonem o krajích, zákonem o hlavním
městě Praze. Systém ePUSA splňuje podmínky těchto zákonů ve smyslu naplnění povinnosti
zveřejňování kontaktních údajů na krajské, městské a obecní úřady pro občany i pro potřeby ostatních
orgánů veřejné správy, včetně naplňování povinnosti zveřejňování těchto údajů pro případ krizových
situací. Vlastní provoz systému je zajišťován jako nepřetržitá služba ve webovém prostředí.
Spoluprací s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru je ePUSA také součástí
informačního systému krizového řízení, dostupný i pro Policii ČR a zdravotnické služby. Již od roku
2005 je systém ePUSA deklarován jako základní zdroj kontaktních údajů o územní veřejné správě
pro projekt Ministerstva informatiky Portál veřejné správy (PVS). Mezi oběma systémy byly spuštěny
webové služby, podporující sdílení a výměnu dat mezi projekty ePUSA a PVS. V tomto smyslu jsou
postupně realizovány webové služby také pro spolupráci s dalšími projekty (Ministerstvo financí,
Ministerstvo obrany, Český úřad zeměměřický a katastrální). Generální ředitelství Hasičského
záchranného sboru navíc integrovalo funkcionality ePUSA do systému pro telefonní seznam krizových
telefonů (včetně informace na wap). Aktualizace dat v systému pusa byla významně podpořena
dopisem ministra vnitra a ministra informatiky na všechny obce s vysvětlením významu tohoto
systému.
Projekt Krajské evidenční systémy (KEVIS) umožňuje pracovníkům krajských úřadů pracovat
s evidencemi, popř. dalšími aplikačními projekty, na standardizované aplikační a datové platformě.
S jeho pomocí byla, poměrně jednoduchým způsobem, naplněna a je provozována řada evidencí,
vyplývajících pro krajské úřady ze zákona, pokud tato zákonná povinnost není řešena jiným
informačním systémem, např. resortním, stejně jako jsou realizovány ad hoc šetření a evidence,
vyžadované od krajských úřadů ústředními správními úřady.
Oba tyto systémy jsou provozovány jak v krajských, tak v centrální verzi. Jejich význam byl dále
podtržen přijetím usnesení vlády ze dne 7. června 2006 č. 692, k dalšímu využití služeb Portálu
veřejné správy při zjišťování údajů z území, kterým vláda uložila všem ministrům a vedoucím
ústředních orgánů státní správy od 1. července 2006 spolupracovat s Ministerstvem informatiky a
Ministerstvem vnitra na sběru dat z územních samosprávných celků a subjektů státní správy
s využitím služeb Portálu veřejné správy. Znamená to, že všechna šetření a sběr dat z územních
samosprávných celků, které potřebuje jakýkoliv orgán centrální správy pro svoji činnost, mají být po
technické stránce konzultována s Ministerstvem informatiky, jako provozovatelem PVS, a po
metodicko-věcné stránce s Ministerstvem vnitra. To využívá, zejména v otázkách posuzování
dotazování k územním samosprávám a otázkám publikování získaných dat, již existující meziresortní
pracovní skupinu zástupců resortů pro modernizaci a rozvoj územní veřejné správy.
Pro oba systémy byly v roce 2006 vypracovány koncepce jejich dalšího rozvoje.
Záměrem projektu Správa datových zdrojů a aplikací (SDZA) je ukládání a využívání informací
o datových zdrojích a agendách, řešených územními orgány samosprávy podle kompetencí,
definovaných v zákonech. Systém k jednotlivým zákonným ustanovením přiřazuje výkonné agendy a
příslušné funkce (pracovníky) úřadů. Slouží také jako nástroj pro vedení a aktualizaci katalogu činností
a typových úloh orgánů územní veřejné správy, včetně jednotného a jednoznačného slovníku pojmů,
inventarizace všech dostupných dat pro podporu typových úloh a stanovení vazeb mezi typovými
úlohami a informacemi. Vyřešeno bylo provázání výstupů mezi SDZA a projektem Jednotná struktura
řízení klíčových procesů veřejné správy (JSŘKP). Systém SDZA ve svém důsledku umožňuje prostřednictvím
systému ePUSA - spojení na konkrétní výkon kompetence přenesené státní správy
(i samosprávy) ve správním území tak, aby bylo možné tyto informace získat i prostřednictvím web
aplikace na internetu.
Projekt Jednotná struktura řízení klíčových procesů veřejné správy (JSŘKP) řeší
zejména jednotnou klasifikaci (katalog) činností územní veřejné správy, včetně závazných
manuálů popisujících průběh procesu a systému řízení těchto manuálů, včetně vytváření
podkladů pro plánování zdrojů a kapacit. Primárně byla vytvořena základní, jednotná verze
katalogu a zajištěn mechanismus jeho aktualizace prostřednictvím SDZA, po ověření byla
navržena a je realizována upravená verze katalogu, s vhodnější strukturalizací jednotlivých
činností a agend.
Aplikace Metainformační vyhledávací systém (MIVS) slouží k vytváření popisných dat
o informacích z veřejné správy podle doporučení konsorcia W3C, které jsou používány k ukládání a
následnému vyhledávání potřebných informací, uložených na různých místech ve veřejné správě. V
projektu je systém koncipován na popis a následné mnohacestné vyhledávání podle nejrůznějších
kritérií. Podle zadaných podmínek hledání je konstruován dotazovací příkaz pro vyhledávání. V rámci
vícejazyčného vyhledávání byla realizována unikátní metoda aplikace řízeného slovníku EU ­
EuroVoc, která umožňuje, po zařazení informačního hesla, vyhledávat i v jednacích jazycích EU.
Systém je tedy vhodnýma efektivním nástrojem pro vytvoření utříděné nabídky informací z prostředí
orgánů veřejné správy pro občana, který má přístup k internetu, což významně přispívá k povinnosti
orgánů veřejné správy zveřejňovat informace ze své činnosti, stanovenou zákonem č.106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Podařilo se vytvořit nástroj pro vytváření
strukturovaných dokumentů, realizovat ukládání a vyhledávání informací o životních situacích občanů,
s možností popisu obecných dokumentů veřejné správy, soustředit veřejné informace od jednotlivých
orgánů veřejné správy a umožnit k nim dálkový přístup prostřednictvím jednoho zdroje pro
poskytování elektronických služeb, tj. z Portálu veřejné správy.
Projekt HelpDesk je systém pro elektronicky podporované postupy hlášení
a vyřizování požadavků uživatelů, primárně zaměřených do oblasti informačních technologií.
Mimo lokálního nasazení systému HelpDesk na jednotlivých krajských úřadech existuje
předpoklad využití tohoto systému i jako nástroje pro podporu rozvoje informačních
technologií a zefektivnění rutinních činností na jednotlivých samosprávách v rámci kraje.
Stejně tak je očekáváno využití výstupů z tohoto systému v rámci celostátní (mezikrajské)
informační databáze. Hlavním výstupem projektu bude znalostní databáze řešených problémů
u nejpoužívanějších aplikačních systémů, spolu s centralizovanou evidencí aplikací a systémů
s vazbou na řešené problémy.
Záměrem projektu Regionální a municipální informační systém (RAMIS) bylo zajistit základní
informační podporu rozhodovacích procesů orgánů kraje a výkonných činností příslušných orgánů
veřejné správy. Obsahem databáze RAMIS jsou data, získávaná jak na úrovni příslušných oblastí jako
celku, tak i informace o jednotlivých organizacích, které ve spravované oblasti působí. Výstupy dat
a informací jsou prezentovány, prostřednictvím internetu, formou předdefinovaných standardních
tabelárních, grafických a kartografických výstupů a výstupů prostorových analýz. Informačními zdroji
jsou statistické a resortní výkazy, případně informace, získávané administrativním sběrem za účelem
využití pro potřeby Integrovaného záchranného systému a systému krizového plánování a řízení. Již
od roku 2005 se projekt RAMIS stal součástí Informačního systému krizového řízení (ISKŘ).
Vzhledem k nízkému stupni využívání na jednotlivých krajích (z důvodu určitých problémů při
zabezpečování flexibilní a spolehlivé aktualizace v systému vedených dat a informací) bylo
provozování RAMIS pro krajské úřady pozastaveno a projekt RAMIS je nadále provozován jako
organická součást ISKŘ.
Projekt Malá integrace je jedním z výstupů první fáze etapy komplexní informatizace
krajů, tedy Studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů, v její aktualizované verzi
1.04. Projekt Malá integrace má svým charakterem podstatný vliv na další průběh rozvoje
informatizace krajů, zejména v oblastech integrace systému a komunikací. Jeho účelem a
cílem je zejména vytvořit podmínky a předpoklady pro transparentní výkon veřejné správy na
úrovni kraje, v prvé řadě na základě definovaných a uplatňovaných standardů reálného
prostředí veřejné správy. Půjde tedy o standardizované členění činností veřejné správy,
standardizaci pracovních pozic, model organizační struktury, vzájemné vazby mezi objekty
apod. Analytické práce v oblasti funkcí budoucího systému byly modelově zaměřeny
na analýzu vazeb mezi třemi výše uvedenými aplikačními systémy Elektronický portál
územních samospráv (ePUSA), Správa datových zdrojů a aplikací (SDZA) a Metainformační
vyhledávací systém (MIVS). Jejich integrace vede k jednotnému datovému fondu o životních
situacích, k jednotnému popisu činností, které tyto situace naplňují, i ke kontaktům na
konkrétní pracovníky, kteří tyto činnosti vykonávají. Základním výstupem je soupis funkcí
systému, včetně konceptuálního schématu a dalších souvisejících atributů, jako je technické
řešení, správa systému apod. Přehled činností, kontaktů a životních situací se zpřístupňuje
občanům pomocí aplikace ePUSA, která je, jak výše uvedeno, webovou službou integrována
s PVS.
Projekt ,,Integrovaný informační systém správních a dopravně správních evidencí" - IISSDE
zajišťuje primárně evidenci obyvatel, evidenci občanských průkazů, evidenci cestovních dokladů a
evidenci motorových vozidel, kterou provozuje MV na základě meziresortní smlouvy s Ministerstvem
dopravy (MD). Evidenci řidičů, která byla dříve součástí IISSDE, již od poloviny r. 2006 provozuje MD.
Základem IISSDE zůstává nadále evidence obyvatel, která poskytuje základní identifikační a
lokační údaje všem dalším evidencím (i evidenci řidičů) a je základním zdrojem dat i pro výrobu všech
dokladů.
Po novele zákona č. 133/2000 Sb., byl umožněn přístup k datům EO i dalším subjektům,
kterých je více jak 40. To značně zefektivnilo činnost celé veřejné správy a napomáhá to i k vyčištění
dat evidence obyvatel. Evidence obyvatel se tak stává základním a klíčovým registrem veřejné správy.
Dále v rámci příprav na vstup ČR do Schengenského prostoru jsou již z IISSDE poskytovány údaje o
odcizených či neplatných dokladech.
V roce 2006 se nepodařilo bohužel převést IISSDE na modernější web technologii, ale MV od
tohoto záměru neustoupilo a jeho realizace se předpokládá počátkem roku 2008.
Novým prvkem v oblasti cestovních dokladů je povinnost zavést v cestovních dokladech
občanů biometrické prvky. Dne 13. prosince 2004 schválila Rada EU Nařízení (ES) č. 2252/2004
o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech
vydávaných členskými státy. Jeho cílem je zvýšit minimální bezpečnostní standardy pro cestovní
doklady, vydávané členskými státy Evropské unie. Kontrola biometrických údajů směřuje
k jednoznačné identifikaci držitele cestovního dokladu metodami nezávislými na smyslových
schopnostech kontrolujícího a představuje tak spolehlivý způsob ztotožnění držitele. Zavedení
cestovních dokladů s biometrickými prvky je dále podmínkou, stanovenou Spojenými státy americkými
pro zachování, resp. - v případě České republiky - zavedení bezvízového styku mezi dotčenými
zeměmi. Jde o časově a organizačně náročný úkol, jehož realizace bude provázena nejen
legislativními a organizačními změnami, ale také čerpáním nemalých finančních prostředků.
Od září 2006 vydává Česká republika cestovní doklady, které odpovídají požadavkům
Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO a Evropské unie na elektronický cestovní doklad
s biometrickými prvky držitele. Česká republika tak splnila požadavek EU vydávat tyto cestovní
doklady.
Zavedení biometrických prvků do cestovních dokladů je prvním krokem k širšímu využití
biometriky. Dále se v současnosti v orgánech EU jedná o zavedení biometrických prvků do víz a
povolení k pobytu a o jejich využití v rámci Vízového informačního systému (VIS) a Schengenského
informačního systému (SIS). Při uskutečňování dalších kroků v zavádění biometriky bude nutné
zohlednit vzájemnou kompatibilitu kooperujících systémů.
V roce 2006 pokračovaly také práce na postupném vytvoření registru rodných čísel, jehož plné
zavedení bude znamenat zefektivnění výkonu státní správy, čímž postupně odpadne vyhledávání
jednotlivých záznamů v archivech manuálních evidencí a zabrání se chybám při přidělování,
ověřování a změně rodných čísel.
Při vytváření registru rodných čísel byly postupně odstraňovány případné duplicity rodných
čísel i další zjištěné nesoulady v informačním systému evidence obyvatel.
I nadále byla poskytována rodná čísla Policii České republiky, která je přiděluje cizincům
s povolením k pobytu na území České republiky a cizincům, kterým byl udělen azyl na území České
republiky.
Shrnutí aktivit v této oblasti v roce 2006
Vzhledem ke zmíněnému nedostatku finančních zdrojů pro globální systémový rozvoj
informatizace krajů (tedy především pro rozvoj komplexního informačního systému kraje) byla
pozornost zaměřena na upřesňování strategií rozvoje, jeho metodickou a metodologickou stránku
v nových podmínkách legislativního prostředí a vazeb na evropské struktury a systémy, včetně
spolupráce při přípravě příslušných operačních programů a formulace záměrů konkrétních projektů.
Nové prvky, vyplývající z identifikace změn v prostředí veřejné správy a jejich dopadů na informatizaci
krajů, včetně dopadů změn v působnostech krajů i včetně modifikace náhledů na informatizaci ze
strany krajů samotných, byly zohledněny nejen v základním realizačním dokumentu komplexní
informatizace krajů, tedy ve studii proveditelnosti komplexní informatizace krajů (její průběžnou
aktualizací), ale také ve všech strategických, koncepčních a dalších podpůrných dokumentech,
souvisejících s přípravou příjmu finanční podpory Evropské unie v plánovacím období 2007 ­ 2013
a to zejména rámci Integrovaného operačního programu (IOP).
Dalšími aktivitami byly například:
* vypracování metodického návodu ve věci elektronických úředních desek a její prezentace,
* zpracování Vyhlášky 550/2006 Sb., kterou se stanoví seznam dalších obecních úřadů, které
vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy,
* konzultace při přípravě strategií rozvoje informatizace v jednotlivých krajích,
* významný podíl na seminářích společnosti INFOCOM k problematice elektronických
podatelen (ve všech krajích ČR),
* spolupráce na projektu společnosti INFOCOM a časopisu eGovernment ve věci prezentace
výsledků úspěšných projektů veřejné správy a jejich hodnocení (pro rok 2006 se na druhém místě
mezi vyhodnocenými projekty umístil projekt ePUSA ­ dlužno podotknout, že ne ,,zásluhou" zástupců
Ministerstva vnitra),
* podíl na přípravě významových i překladových slovníků veřejné správy (v oblasti informatizace
a informačních systémů),
prezentace výsledků a výměna zkušeností na národních i mezinárodních konferencích v České
republice i v zahraničí - např. ISSS/LORIS 2006 (Internet ve státní správě a samosprávě), INVEX,
INFOSEM (Slovensko), ITAPA (Slovensko), Evropské fórum elektronické správy (Francie) atd., včetně
spolupráce v příslušné pracovní skupině Visegr
Evidence obyvatel a rodných čísel
V roce 2006 nadále probíhá kontrola informačního systému evidence obyvatel a odstraňování
zjištěných nesouladů. Průběžně se uskutečňuje poskytování údajů z informačního systému evidence
obyvatel.
Pro informaci uvádíme, že za rok 2006 bylo zpracováno 26 750 dotazů na poskytnutí údajů
z informačního systému evidence obyvatel.
Dnem 3. července 2006 nabyla účinnosti novela zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.
Na úseku rodných čísel zvýšila novela zákona ochranu práv osvojovaných dětí. Jedná se o zakotvení
povinnosti provést na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení změnu rodného čísla
osvojovanému dítěti, a to bez ohledu na stupeň osvojení. Oproti dřívější právní úpravě je změna
rodného čísla prováděna i v případech tzv. zrušitelného osvojení (I. stupeň). Důvodem je
minimalizovat možnost zjištění identity osvojitelů, jakož i primární vazby k biologickým rodičům.
Další významnou změnou, která vychází z praktických zkušeností Ministerstva vnitra
získaných při výkonu státní správy na úseku rodných čísel, je zakotvení podmínek, při jejichž splnění
nemusí být fyzické osobě změněno rodné číslo, přestože užívá jiné než jí bylo ve skutečnosti
přiděleno. Jedná se o případy, kdy rodné číslo odpovídá definici rodného čísla, datu narození a
pohlaví příslušné fyzické osoby, avšak jeho koncovka byla vytvořena nesprávným přepisem do
osobních dokladů a dalších listin.
Novelami zákona o evidenci obyvatel byly vymezeny doklady, které je nutné předložit spolu
s žádostí o ověření rodného čísla a byl rozšířen výčet dokladů, kterými lze rodné číslo prokázat.
V průběhu roku 2006 pokračovaly práce na postupném vytvoření registru rodných čísel
v elektronické podobě, jehož plné zavedení bude znamenat zefektivnění výkonu státní správy v oblasti
určování, poskytování, přidělování, ověřování, osvědčování a provádění změn rodných čísel.
Pro informaci lze uvést, že za toto období bylo zaevidováno přes 65 000 žádostí o ověření,
osvědčení, přidělení nebo poskytnutí rodného čísla.
Občanské průkazy a cestovní doklady
V roce 2006 pokračovala výměna občanských průkazů bez strojově čitelných údajů. Nahrazují
je mnohem bezpečnější doklady, které již obsahují strojově čitelné údaje s názvy rubrik v anglickém a
francouzském jazyce, a tím umožňují bezproblémové využívání občanských průkazů jako cestovních
dokladů v rámci Evropské unie.
Za období roku 2006 bylo vydáno 1 703 503 občanských průkazů se strojově čitelnými údaji.
K zabezpečení výkonu volebního práva, případně v důsledku katastrofy nebo technické
závady na výrobní technologii lze po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra vydávat i nadále
občanské průkazy bez strojově čitelných údajů s platností na jeden rok.
V případě ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu lze od 1. 9. 2006
vydat občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s platností na jeden měsíc.
V souladu s Nařízením Rady Evropské unie č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004
o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech
vydávaných členskými státy, se od 1. září 2006 začaly vydávat občanům starším 5 let cestovní pasy
se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
Těchto cestovních pasů se za období od 1. 9. 2006 do konce roku vydalo 78 531.
Pro občany mladší pěti let nebo pokud občan žádá o vydání cestovního pasu ve lhůtě kratší
než 30 dnů nebo je-li žádost podána v zahraničí ve lhůtě kratší než 120 dnů se i nadále vydávají
cestovní pasy bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji s platností na šest
měsíců.
Rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě
V souladu s usnesením vlády ze dne 25. října 2006 č. 1232 došlo k převodu personálních a
vzdělávacích činností ve státní správě z Úřadu vlády České republiky na Ministerstvo vnitra. Součástí
tohoto převodu byla i delimitace významné kompetence ­ mezinárodní spolupráce ve jmenovaných
oblastech. V rámci Ministerstva vnitra byla pak provedena organizační změna působností dnes již
bývalého oboru vzdělávání a informací ve veřejné správě, který byl přejmenován na odbor rozvoje
lidských zdrojů ve veřejné správě a do jeho působnosti byla začleněna delimitovaná činnost z Úřadu
vlády. Dvě oddělení odboru pak komplexně zabezpečují systém rozvoje lidských zdrojů ve státní
správě a územní samosprávě s cílem obdobné činnosti sjednotit a tím i koordinovat na vyšší
profesionální úrovni. To ostatně odpovídá i záměrům v legislativní oblasti, kdy bude v souladu
s vládním programem připravena jednotná právní úprava postavení úředníků veřejné správy v České
republice.
Odbor v roce 2006 realizoval celou řadu aktivit: např. ve dnech 30.8.-1.9. 2006 uspořádal
v Olomouci v pořadí již osmou konferenci k rozvoji vzdělávání úředníků ve veřejné správě v ČR.
Konference se uskutečnila pod záštitou rektora Palackého univerzity prof. RNDr. Lubomíra Dvořáka,
CSc., a hejtmana Olomouckého kraje RNDr. Ivana Kosatíka. Jedním z nosných témat konference bylo
zavádění moderních forem do systému přípravy včetně využití distančního vzdělávání. Sborník
příspěvků, který vydalo Centrum distančního vzdělávání UP v Olomouci, je k dispozici na webových
stránkách MV. Současně byl a nadále je odbor rozvoje lidských zdrojů MV odborným garantem části
vzdělávání programu OP RLZ v oblasti cestovního ruchu. Jedním z výstupů projektu je rozsáhlá a
ojedinělá publikace ,,Standardy a metodika vzdělávání pracovníků územní veřejné správy v oblasti
cestovního ruchu" (je mj. k dispozici na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj). Na jejím
vzniku se podíleli přední odborníci z oblasti vzdělávání dospělých z Filozofické fakulty UK Praha,
Pedagogické a Právnické fakulty UP Olomouc a Ekonomicko-správní fakulty MU Brno. Je určena jak
územním samosprávným celkům, tak i vzdělávacím institucích, které realizují vzdělávání úředníků
územních samosprávných celků v souladu s udělenou akreditací Ministerstvem vnitra.
Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a její Ekonomicko-správní fakultou vydal
odbor rozvoje lidských zdrojů odbornou publikaci ,,Personalistika ve veřejné správě (manuál pro
personalisty územních samosprávných celků)". Na jejím sestavení se sešli odborníci z praxe (např.
PhDr. Vlasta Leštinská, vedoucí personálního oddělení Úřadu města Olomouce, tak i zástupci
akademické sféry ­ Doc. JUDr. Olga Vidláková, Doc. Ing. Jan Šelešovský a Ing,. David Špaček).
Jedná se o první praktickou příručku svého druhu určenou k pomoci rozvoje personálních systémů
v územní veřejné správy u nás, což je aktuální úkol odboru i v dalším období.
V roce 2006 bylo Ministerstvem vnitra akreditováno v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb.,
o úřednících územních samosprávných celků 50 vzdělávacích institucí a 468 vzdělávacích programů
průběžného vzdělávání a vzdělávání vedoucích úředníků. Tak je již prakticky pokryta poptávka po
jednotlivých druzích vzdělávání včetně aktuálních témat souvisejících např. s čerpáním evropských
fondů a regionálním rozvojem. V akreditovaných vzdělávacích institucích v ČR bylo provedeno celkem
17 státních kontrol zaměřených na kvalitu poskytovaného vzdělávání v jednotlivých oblastech.
Současně bylo Ministerstvu vnitra podáno 1230 žádostí úředníků krajů a obcí o uznání rovnocennosti
vzdělání podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Jedná se o
významný institut - uznání předcházejícího získaného vzdělání pro činnosti v územní veřejné správě.
Rozhodnutí o uznání bylo uděleno celkem 947.
Významnou metodickou činností odboru jsou konzultace v oblasti pracovněprávních vztahů
úředníků a odměňování volených členů zastupitelstev. Ve spolupráci s profesními organizacemi
připravuje odbor metodické dny určené zejména personalistům ústředních správních úřadů ( např.
cyklus seminářů na téma aplikace nového zákoníku práce v praxi), ale i územních samosprávných
celků, které se budou konat přímo v jednotlivých regionech.
Podrobnosti, včetně výhledu pro nejbližší období jsou uvedeny na webových stránkách odboru
: www.mvcr.cz /Odbor rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě/, kde je m.j. aktuální seznam
akreditovaných vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů, metodické rady v oblasti
pracovněprávních vztahů, aktuální vzorové vzdělávací programy a další.
Část ,,Legislativní činnost v oblasti veřejné správy"
Na úseku evidence obyvatel a rodných čísel bylo v roce 2006 přijato několik novel zákona
č.133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci
obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, které se týkaly především právní úpravy na úseku údajů
vedených v informačního systému evidence obyvatel a poskytování údajů z tohoto informačního
systému.
Jedná se například o vedení údajů v případech, kdy ženy, kterým se narodí dítě, požádají
v souvislosti s tímto porodem o utajení své osoby (zákon č. 68/2006 Sb.), o vedení údajů v souvislosti
s přijetím zákona o registrovaném partnerství (zákon č. 115/2006 Sb.) a vedení údajů v souvislosti
s přijetím novel zákona o pobytu cizinců (zákon č. 161/2006 Sb.) a zákona o azylu (zákon č.
165/2006).
Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel
a některé další zákony, přinesl zmíněné zvýšení ochrany práv osvojených dětí a upravil poskytování
údajů z informačního systému evidence obyvatel Ministerstvem vnitra oprávněným subjektům.
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, byl
novelizován v souvislosti s přijetím zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně
některých souvisejících zákonů. Na základě této novely se například údaje o registrovaném
partnerství zapisují do občanských průkazů. Dále byl zákon o občanských průkazech novelizován
zákonem č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů. Tato novela
umožnila především vydávání občanských průkazů s dobou platnosti na jeden měsíc v případech
ztráty, odcizení, poškození nebo zničení občanského průkazu.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších
předpisů, byl novelizován zákonem č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku
cestovních dokladů. Tato novela umožnila aplikovat Nařízení Rady Evropských společenství č.
2252/2004, které stanoví povinnost, aby cestovní doklady s dobou platnosti delší než 12 měsíců
obsahovaly biometrické identifikátory zaručující jednoznačné ztotožnění držitele cestovního dokladu
s dokladem samotným.
V souvislosti s přijetím zákona č. 136/2006 Sb., byly přijaty rovněž prováděcí předpisy. Jedná
se zejména o vyhlášku č. 415/2006, kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a
dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu, a dále o
vyhlášku č. 417/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o
občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, kterou se nově stanoví požadavky na
technické provedení fotografie.
Dozor a kontrola ve veřejné správě
Nová legislativa v oblasti dozoru a kontroly veřejné správy
Na základě výsledků analýzy fungování dozorového a kontrolního systému připravilo
Ministerstvo vnitra (odbor dozoru a kontroly ve veřejné správě) návrh novelizace některých ustanovení
zákonů o územních samosprávných celcích (zákony o obcích, krajích, hl. m. Praze), které v polovině
roku 2006 vstoupily v život. K 1. červenci 2006 nabyl účinnosti zákon č. 234/2006 Sb., kterým kromě
novelizace zákonů o územních samosprávných celcích byl novelizován i zákon o Ústavním soudu,
zákon o místním referendu a zákon o úřednících územních samosprávných celků. Touto novelou
došlo mimo jiné k podstatné změně právní úpravy výkonu dozoru a kontroly nad samostatnou a
přenesenou působností obcí, krajů a hlavního města Prahy, respektive dosavadní právní úprava byla
v plném rozsahu nahrazena úpravou novou.
Dozorový proces se díky zpřesnění vymezení působnosti dozorových orgánů,
významným způsobem zjednodušil. Ministerstvu vnitra byl svěřen dozor nad samostatnou
působností všech územních samosprávných celků. Dozor nad přenesenou působností krajů
byl svěřen věcně příslušným resortům. Krajské úřady nyní vykonávají dozor nad přenesenou
působností obcí.
Současně došlo k oddělení institutů dozoru a kontroly, které byly doposud často
nesprávně vnímány jako zaměnitelné. V průběhu legislativního procesu v Parlamentu byly
pozměňovacími návrhy přidány k zamýšlené novele též změny dalších právních institutů, kdy
za všechny je možné jmenovat např. obnovení statutu městys pro některé obce, rozšíření
okruhu statutárních měst, novou právní úpravu oddělování části obce, změny v odměňování
uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstva obce apod.
Prostřednictvím uvedené novely se podařilo zjednodušit, zprůhlednit a zhospodárnit
systém dozoru a naopak zachovat a zefektivnit metodickou pomoc obcím.
Ministerstvo vnitra nadále sledovalo a analyzovalo zákony o územních samosprávných
celcích a v případě potřeby navrhovalo legislativní opatření. Aktuálně se začala připravovat
v návaznosti na Usnesení vlády ze dne 25. října 2006, č. 1199 (Strategie vlády v boji proti korupci na
období let 2006 až 2011) změna zákonů o územních samosprávných celcích v otázkách zpřesnění
podmínek pro právní úkony při nakládání s majetkem a finančními prostředky kraje nebo obce, jejich
organizačními složkami, příspěvkovými organizacemi a právnickými osobami jimi jinak ovládanými ve
smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku.
Úsek dozoru
Ministerstvo vnitra, odbor dozoru a kontroly veřejné správy, vykonává podle zákonů o obcích,
o krajích a o hlavním městě Praze dozor nad zákonností právních předpisů územních
samosprávných celků a dozor nad zákonností jiných opatření vydaných v samostatné
působnosti. Dozor je vykonáván průběžně na základě vlastní dozorové aktivity i na základě vnějších
podnětů. V přímém dozorovém a metodickém kontaktu s obcemi jsou především územní oddělení
odboru dozoru a kontroly veřejné správy, se sídlem v každém kraji.
V roce 2006 posoudilo Ministerstvo vnitra celkem cca 9 500 právních předpisů obcí a
3 předpisy krajů - včetně jejich návrhů. I v roce 2006 se Ministerstvo vnitra zaměřilo zejména na
posouzení právních předpisů statutárních měst a obcí s rozšířenou působností (obce III). Díky
metodické pomoci Ministerstva vnitra byla celá řada předpisů vykazujících vady opravena.
Ministerstvo vnitra kromě právních předpisů posuzuje i akty orgánů obce a kraje v samostatné
působnosti (v roce 2006 posouzeno přibližně 18 000 aktů).
Vedle výkonu své dozorové působnosti se Ministerstvo vnitra podstatným způsobem věnuje
metodické pomoci obcím, kterou lze považovat za nedílnou, ,,preventivní" součást výkonu dozoru.
Metodická pomoc je poskytována zejména menším městům a obcím, které nedisponují dostatečným
odborným aparátem. Z pravidelných akcí pořádaných Ministerstvem vnitra lze uvést měsíční porady
pracovník ministerstva a zástupců krajských úřadů, odborné semináře na aktuální téma dle potřeb
praxe, konzultační dny pro zástupce územních samospráv, účast zástupců na setkávání starostů a
tajemníků obecních úřadů, ředitelů krajských úřadů. Kromě toho Ministerstvo vnitra zpracovává
odpovědi na dotazy a vypracovává stanoviska k aktuálním výkladovým otázkám. Ministerstvo vnitra
též zpracovalo vzorové právní předpisy obcí. Od 1. července 2006 se však tyto vzorové předpisy
omezují toliko na vzorové obecně závazné vyhlášky.
Pozitivní přístup obcí k doporučené nápravě závad minimalizuje důvody přistupovat
k pozastavování účinnosti těchto předpisů a k podávání návrhů Ústavnímu soudu na jejich zrušení.
V roce 2006 podal ministr vnitra jen 23 návrhů, soud z nich rozhodl v 5 případech, ve 4 z nich návrhu
ministra vnitra na zrušení předpisu zcela nebo zčásti vyhověl. Celkem šlo tedy o 60 podaných návrhů,
z nichž soud již rozhodl ve 32 případech, kdy 29 návrhům soud zcela nebo zčásti vyhověl a 3
nevyhověl. Podstatnou příčinou nízkého rozsahu dozorové represe je poskytování rozsáhlé metodické
pomoci.
Metodická pomoc je pravidelně aktualizována na internetových stránkách odboru
(www.mvcr.cz/odk).
Projekt analýzy zákonných zmocnění k vydávání právních předpisů obcí a krajů
Na základě četných kritických podnětů zejména obcí a praktických poznatků z dozorové a
metodické činnosti, poukazujících na nedostatky zákonných zmocnění k vydávání právních předpisů
obcí a krajů, které mají za následek přijímání vadných právních předpisů, byla zpracována analýza.
Zákonná zmocnění byla hodnocena zejména z hlediska frekvence jejich využití, předmětu a
účelu, jednoznačnosti a srozumitelnosti právního textu a kolizí s jinými právními předpisy.
Na projektu spolupracovali zástupci krajských úřadů a věcně příslušných ministerstev.
Výsledkem je materiál ,,Analýza zákonných zmocnění pro vydávání právních předpisů obcí a
krajů", který vláda schválila usnesením č. 1624 ze dne 14. prosince 2005. Předmětem analýzy jsou
tzv. výslovná zákonná zmocnění, tedy zákonem vymezené oblasti, v jejichž rámci jsou obce a kraje
oprávněny prostřednictvím obecně závazných vyhlášek a nařízení ukládat fyzickým a právnickým
osobám povinnosti. Na základě přijatého usnesení vlády Ministerstvo vnitra ve spolupráci
s příslušnými resorty přistupuje k řešení zejména legislativní cestou, která by měla vést k větší
srozumitelnosti a jednoznačnosti zákonných zmocnění. Cílem je rovněž zmocnění obcí k právním
regulacím v těch oblastech, v nichž to opravdu potřebují. Jednotlivá výslovná zákonná zmocnění
jsou obsažena ve zvláštních zákonech, např. zákoně o obcích, zákoně o krajích, zákoně
o hlavním městě Praze a řadě dalších, odvětvově orientovaných, právních předpisů. K 1. září
2006 existovalo 68 těchto zmocnění. Zákonná zmocnění byla a stále jsou předmětem
připomínek, a to zejména ze strany obcí, které je aplikují v praxi. Tyto připomínky jsou často
adresovány orgánům dozoru nad samostatnou a přenesenou působností, tedy krajským
úřadům (přenesená působnost) a Ministerstvu vnitra (samostatná působnost). Předmětem
připomínek je zejména nesrozumitelnost, nekonkrétnost a obtížná aplikovatelnost zákonných
zmocnění.
Úsek kontroly
Novela zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze provedená s účinností od 1. 7.
2006 zákonem č. 234/2006 Sb. podstatným způsobem zasáhla nejen do oblasti dozoru, ale rovněž i
do oblasti kontroly nad výkonem samostatné a přenesené působnosti územních samosprávných
celků. Zásadní změna na úseku kontroly související s přijetím výše uvedené novely spočívá
v zavedení nového institutu kontroly výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům
územních samosprávných celků (tj. obcí, krajů a hlavního města Prahy), kterou provádí Ministerstvo
vnitra. Jedná se zejména o kontrolu naplňování práva občana obce jako např.:
* vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k
projednávaným věcem,
* požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo
zastupitelstvem obce ve stanovených lhůtách,
* podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, jež mají orgány obce v zákonem
stanovené lhůtě povinnost vyřídit.
Kontrola výkonu přenesené působnosti krajů a hlavního města Prahy je i nadále svěřena
věcně příslušným ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům, kontrolu výkonu přenesené
působnosti obcí stejně jako doposud vykonávají krajské úřady. V této oblasti plní Ministerstvo vnitra
významné koordinační funkce, kdy mj. každé dva roky předkládá vládě zprávu o provedených
kontrolách a navrhuje přijetí opatření při zjištění systémových nedostatků, zpracovává plán kontrol
apod.
Ostatní činnosti odboru dozoru a kontroly ve veřejné správě
Odbor kromě výkonu dozorové a kontrolní působnosti Ministerstva vnitra na změněných
právních základech plnil další nové nebo upravené působnosti Ministerstva vnitra stanovené zákony o
územních samosprávných celcích a dále např. vykonával úlohu nadřízeného správního orgánu podle
§ 178 nového správního řádu ve vztahu k orgánům krajů (a hlavního města Prahy), rozhodujícím
v oblasti samostatné působnosti. Mezi další významné činnosti v roce 2006 patřilo např. vedení
správních činností (odvolání proti rozhodnutím krajských úřadů některých oblastech), ale odbor
vykonával v některých případech činnost správce obce, plnil úkoly související s rozpuštěním
zastupitelstva územního samosprávného celku, svolával ustavující zasedání zastupitelstva v zákonem
stanovených případech, plnil úkoly související s určováním obcí městem nebo městysem a řadu
dalších daných mu zákonem.
Odbor ovšem kromě zákonných působností vykonával činnosti, které z těchto působností
vyplývají a jsou z hlediska frekvence, spotřeby času a odbornosti velmi náročné. Jedná se o
soustavnou metodiku v oblasti zákonů o územních samosprávných celcích, odpovědi na dotazy,
zpracovávání a veřejnou prezentaci výkladových stanovisek a o legislativní změny těchto zákonů.
Více podrobnějších informací lze nalézt na internetových stránkách odboru (www.mvcr.cz/odk).
LEGISLATIVNÍ ČINNOST
,,Legislativní proces je ukončen:",
* u zákona č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů
Zákon byl připraven v návaznosti na nařízení Rady EU č. 2252/2004, o normách pro
bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných
členskými státy Evropské unie, podle něhož jsou členské státy EU povinny začlenit do
cestovních dokladů s dobou platnosti delší než 1 rok biometrické údaje umožňující ztotožnit
cestovní doklad s jeho držitelem. Biometrickými údaji se pro účely nařízení rozumí údaj
o zobrazení obličeje a údaj o otiscích prstů. Zákon nabyl účinnosti dne 1. září 2006.
* u zákona č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a
zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.
Zákon rozšiřuje působnost krajských úřadů v oblasti dozoru nad usneseními, rozhodnutími a
jinými opatřeními orgánů obcí v přenesené působnosti o dozor nad nařízeními obcí včetně
pozastavení účinnosti těchto právních předpisů, a v té souvislosti zakládá novou pravomoc
ředitele krajského úřadu podat návrh na zrušení nařízení obce Ústavnímu soudu. Zákon dále
obnovuje městyse jako kategorii obcí, modifikuje problematiku slučování obcí, připojování
obce k jiné obci, oddělení části obce. Zákon nabyl účinnosti dne 1. července 2006.
* u zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence
obyvatel a některé další zákony
Účelem zákona je zejména zajištění úplnosti a správnosti údajů vedených v informačním
systému evidence obyvatel včetně jejich aktualizace, zajištění bezpečnosti zpracovávání
osobních údajů a stanovení podmínek pro poskytování údajů z informačního systému
evidence obyvatel dalším subjektům. V zájmu administrativního zjednodušení výkonu
správních činností se upravuje oprávnění Ministerstva vnitra a orgánů územních
samosprávných celků k pořizování fotokopie občanského průkazu a cestovního dokladu.
Zákon nabyl účinnosti dne 3. července 2006.
* u zákona č. 323/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do
Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Zákon mění území některých volebních obvodů v souvislosti se změnami počtu obyvatel
v těchto obvodech. Zákon nabyl účinnosti 30. června 2006.
* u zákona č. 213/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních
symbolů České republiky a o změně některých zákonů, a zákon č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon rozšiřuje možnost užívat státní znak České republiky oprávněnými osobami nejen při
činnosti, kdy jsou vydávány správní akty, ale i při činnosti, která je ve své podstatě
,,prezentací" oprávněných osob při výkonu jejich působnosti (tj. i na hlavičkových papírech,
vizitkách, internetových stránkách, při mediální prezentaci apod.). Dále zvláště upravuje
používání státní vlajky při příležitosti vyhlášení dne smutku a dne státního smutku. Zákon
nabyl účinnosti dne 18. června 2006.
* u zákona č. 321/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon nově umožňuje odběr tělných tekutin z nichž je možné získat vzorek DNA (nejčastěji se
bude jednat o bukální stěr, a to i bez souhlasu osoby obviněné nebo osoby podezřelé ze
spáchání trestného činu (u ní je zapotřebí souhlas státního zástupce).
Odbor legislativy a koordinace předpisů se i v roce 2006 podílel na změnách právní úpravy
v oblasti pobytu cizinců a azylantů, tak jak vyplynuly z unijních předpisů. Z řady novel, jenž
implementují unijní právo, lze poukázat například na zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
Dále odbor legislativy a koordinace předpisů v roce 2006 koordinoval veškeré právní úpravy
týkající se správního trestání na jednotlivých úsecích výkonu veřejné správy, tj. komplexně plnil úkol,
který Ministerstvu vnitra ukládá kompetenční zákon.
Seznam nařízení vlády a vyhlášek Ministerstva vnitra, připravených v roce 2006 v gesci
odboru legislativy a koordinace předpisů:
Nařízení vlády:
* Nařízení vlády č. 50/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za
výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů;
* Nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v
informačních systémech veřejné správy;
* Nařízení vlády č. 614/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za
výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů.
* Nařízení vlády č. 556/2006 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky
bezpečnostních sborů na rok 2007.
Vyhlášky:
* Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti
podpisu;
* Vyhláška č. 41/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné
způsobilosti úředníků územních samosprávných celků;
* Vyhláška č. 299/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon
o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, a vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou
se provádí zákon o evidenci obyvatel a kterou se mění vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se
provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních
dokladech, ve znění pozdějších předpisů;
* Vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném
partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001
Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
ˇ Vyhláška č. 331/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu
nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu;
* Vyhláška č. 352/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon
č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů;
* Vyhláška č. 361/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních
obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
ve znění vyhlášky č. 388/2004 Sb., a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů
České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb.;
* Vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a
dalším zpracovávání biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu;
* Vyhláška č. 416/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., kterou
se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění
pozdějších předpisů;
* Vyhláška č. 417/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon
o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb.;
* Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území
okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů;
* Vyhláška č. 550/2006 Sb., kterou se stanoví seznam dalších obecních úřadů, které vydávají
ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy;
* Vyhláška č. 414/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou
se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve
znění pozdějších předpisů;
* Vyhláška č. 174/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 376/2005 Sb., kterou se stanoví výše
úhrady za stravu a ubytování poskytnuté v azylovém zařízení, výše kapesného a termíny jeho
výplaty;
* Vyhláška č. 356/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 446/2005 Sb., kterou se stanoví okruh
cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České
republiky pouze na základě uděleného letištního víza;
* Vyhláška č. 418/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 446/2005 Sb., kterou se stanoví okruh
cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České
republiky pouze na základě uděleného letištního víza, ve znění vyhlášky č. 356/2006 Sb.;
* Vyhláška č. 13/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 446/2005 Sb., kterou se stanoví okruh
cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České
republiky pouze na základě uděleného letištního víza, ve znění vyhlášky č. 356/2006 Sb. a
vyhlášky č. 418/2006 Sb.;
* Vyhláška č. 456/2006 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany;
* Vyhláška č. 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod;
* Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o
rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu;
V roce 2006 vedle uvedeného úspěšně pokračoval provoz telefonické ,,horké" linky k zákonu
č. 500/2004 Sb., správní řád, jejíž prostřednictvím bylo zodpovězeno na cca 1800 dotazů týkajících se
problematiky správního řízení. Dotazy přicházely nejvíce z okruhu osob činných ve veřejné správě
(zejména od zaměstnanců krajských a obecních úřadů).
Stejně tak po celý uplynulý rok pokračovala činnost poradního sboru ministra vnitra ke
správnímu řádu, kde jsou projednávány nejsložitější dotazy z oblasti správního řízení.
Dále byly zahájeny práce na projektu informačního systému připojeného do sítí intranet MV a
internet, díky němuž by mělo být možno vyhledat právní stanoviska k právním předpisům
zpracovávaným v gesci MV.
Graf s přehledem o počtu právních předpisů v gesci MV vyhlášených ve Sbírce zákonů v uplynulých letech.
Počty právních předpisů MV v letech 2000-2006
14
7
18
12
14
8
10
19
16
22
9
17
5
22
11
6
20
7
14
5
8
44
29
60
28
45
18
40
0
10
20
30
40
50
60
70
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
rok
počet
zákony vyhlášky nařízení vlády celkem
OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, ORGANIZACE S MEZINÁRODNÍM
PRVKEM, POLITICKÉ STRANY A POLITICKÁ HNUTÍ,
VOLBY, MATRIKY, STÁTNÍ OBČANSTVÍ
Sdružování
Do zákonné působnosti Ministerstva vnitra patří též výkon státní správy na úseku
sdružovacího práva. Na základě příslušných zákonů Ministerstvo vnitra provádí registraci občanských
sdružení, politických stran a politických hnutí, evidenci odborových organizací a organizací
zaměstnavatelů, jakož i povoluje tzv. organizacím s mezinárodním prvkem působit v České republice.
V této souvislosti lze poukázat na dvě dílčí, leč důležité změny zákonné úpravy sdružovacího práva.
Dnem 27. dubna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č.
326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož součástí je i změna zákona č. 116/1985 Sb.,
o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR, ve znění pozdějších předpisů.
Citovaná právní úprava zrušila organizačně právní formu právnické osoby s názvem ,,organizace
cizích státních příslušníků". Dosavadní organizace cizích státních příslušníků jsou nyní považovány za
občanská sdružení registrovaná podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění
pozdějších předpisů.
Dále byl schválen zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí
evidence obyvatel a některé další zákony. Uvedený zákon obsahuje novelu zákona č. 83/1990 Sb.,
o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, která mj. nahrazuje údaje o rodných číslech členů
přípravného výboru údaji o datu narození.
Předmětné novely tak vytvořily stejné podmínky pro sdružování občanů a cizinců, které je nyní
podrobeno pouze registračnímu principu ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve
znění pozdějších předpisů.
Podání podle zákona č. 83/1990 Sb., který upravuje postup při registraci občanských sdružení
(spolků, společností, svazů, klubů apod.), popř. odmítnutí registrace, změnu stanov a zániku
občanských sdružení, jsou neustále velmi četná. V roce 2006 bylo zaregistrováno 3282 občanských
sdružení, 13 návrhů na registraci bylo odmítnuto (od 1.5.1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 83/1990
Sb., bylo k 31.12.2006 registrováno 66 611 těchto sdružení). V souladu s citovaným zákonem je
zajišťována rovněž evidence odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. V roce 2006 bylo
evidováno 17 odborových organizací a 16 organizací zaměstnavatelů.
Na základě zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním
prvkem v ČSSR, ve znění pozdějších předpisů, lze povolit zřízení mezinárodní nevládní organizace
nebo povolit takové organizaci vyvíjet činnost nebo mít sídlo v České republice. Dále lze povolit
zřízení zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodní nevládní organizaci.
V roce 2006 bylo vydáno 7 povolení podle tohoto zákona, 1 žádost byla zamítnuta (celkem působilo
v České republice 186 těchto organizací).
Při registraci politických stran a politických hnutí popř. při jejím odmítnutí, při změně stanov a
při zániku těchto subjektů se postupuje podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2006 bylo registrováno 8
politických stran a 13 politických hnutí, žádný návrh na registraci nebyl odmítnut. V rejstříku stran a
hnutí bylo k 31. 12. 2006 vedeno celkem 94 stran a 45 hnutí.
Volby
Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo vnitra
ústředním orgánem státní správy mimo jiné rovněž pro volby do zastupitelstev územní samosprávy (tj.
volby do zastupitelstev obcí a volby do zastupitelstev krajů), volby do Parlamentu České republiky (tj.
jak volby do Poslanecké sněmovny, tak i volby do Senátu) a volby do Evropského parlamentu konané
na území České republiky.
Oddělení volební a sdružování odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra připravuje návrhy
právních předpisů na úseku voleb a celostátního i místního referenda, zajišťuje po organizační a
materiální stránce volby a případné konání celostátního referenda, plní úkoly sekretariátu Státní
volební komise, zpracovává odborná stanoviska k otázkám souvisejícím s volbami a k vyhlášení a
organizačně technickému zabezpečení místního referenda.
Volby v roce 2006
Ve dnech 2. a 3. června 2006 se konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky, (dále jen ,,Poslanecká sněmovna"). Volby do Poslanecké sněmovny proběhly zcela
standardně bez jakýchkoli podstatných problémů. Pro účely těchto voleb byly na informačním serveru
Ministerstva vnitra (www.mvcr.cz) zveřejněny nejdůležitější informace týkající se organizace voleb do
Poslanecké sněmovny a dále i nejčastější dotazy veřejnosti a volebních orgánů k volbám a odpovědi
na ně. Ve dnech 1. až 3. června 2006 byl zajištěn provoz ,,Informačního střediska Státní volební
komise", které obdobně jako při ostatních volbách bylo místem, kde členové sekretariátu Státní
volební komise byli připraveni odpovídat na dotazy veřejnosti k volbám na k tomuto účelu zřízených
telefonních linkách, které byly zveřejněny ve sdělovacích prostředcích. Tazatelé měli možnost své
dotazy zasílat také elektronicky na zveřejněnou e-mailovou adresu. Účelem tohoto střediska bylo
pomoci všem, kteří měli zájem o informace týkající se voleb a kteří potřebovali poradit v souvislosti
s výkonem svého volebního práva (zodpovězeno bylo přes tisíc dotazů). Voliči nejčastěji požadovali
informaci ohledně adresy konkrétní volební místnosti, doby hlasování, potřebných dokladů k prokázání
totožnosti ve volební místnosti, atd. Informování veřejnosti o průběhu zpracování výsledků voleb bylo
zajištěno prostřednictvím výsledkového serveru Českého statistického úřadu (www.volby.cz).
Již podruhé (poprvé tomu tak bylo ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002) měli státní
občané České republiky možnost účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny i tehdy, pokud se v době
konání voleb nacházeli v zahraničí, a to ve volebních místnostech zřízených na zastupitelských
úřadech České republiky. Vzhledem k tomu, že pro volby v zahraničí zákon o volbách do Parlamentu
stanoví rozdílně dobu hlasování pro tři skupiny zastupitelských úřadů v závislosti na časovém posunu
vzhledem k času na území České republiky, proběhly volby na zastupitelských úřadech v rozmezí od
čtvrtka 1. června 2006 od 19.00 hodin SELČ do soboty 3. června 2006 do 14.00 hodin SELČ.
K volbám do Poslanecké sněmovny v zahraničí se přitom v těchto volbách dostavil téměř dvojnásobný
počet voličů oproti volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2002. K termínu, který zákon o volbách do
Parlamentu stanoví pro zápis do zvláštních seznamů voličů vedených zastupitelskými úřady, bylo
v těchto seznamech zapsáno 5001 voličů žijících v zahraničí. K hlasování na zastupitelské úřady se
dostavilo 6744 voličů. Rozdíl mezi počtem voličů zapsaných ve zvláštních seznamech voličů a počtem
hlasujících voličů je dán tím, že na zastupitelských úřadech v zahraničí mohou hlasovat i voliči, kterým
byl vydán voličský průkaz na území České republiky. Odevzdáno bylo 6702 platných hlasů. Oproti
volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2002, kdy na zastupitelských úřadech hlasovalo celkem
3763 voličů, byl tedy zaznamenán výrazný nárůst zájmu voličů.
Z celkového počtu 8 333 305 voličů se k volbám do Poslanecké sněmovny dostavilo 5 372 449
voličů, tj. 64,47 %.
Na podzim 2006 proběhly rovněž volby do jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky
(dále jen ,,Senát"). První kolo voleb se konalo ve dnech 20. a 21. října 2006 a druhé kolo voleb 27. a
28. října 2006. Zvoleno bylo 27 senátorů, kteří nahradili senátory, kterým vypršelo šestileté funkční
období. Prvního kola voleb do Senátu se zúčastnilo 42,09 % a druhého kola 20,73 % voličů.
Současně s prvním kolem voleb do Senátu se ve dnech 20. a 21. října 2006 konaly volby do
zastupitelstev obcí. Volby proběhly v 6 365 obcích; volební účast činila 46,38 % voličů.
Dne 4. března 2006 proběhly nové volby do zastupitelstev pěti obcí. Nové volby
do zastupitelstva obce se konají, jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu
nebo poklesne pod hranici 5 a nejsou náhradníci, dojde-li ke vzniku nové obce, nové městské části
nebo nového městského obvodu nebo jestliže Ministerstvo vnitra rozhodne o rozpuštění zastupitelstva
obce, které se nesešlo po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet nebo které ani
přes výzvu ředitele krajského úřadu nepostupuje v souladu s rozhodnutím přijatým v místním
referendu.
Dne 16. prosince 2006 se konalo opakované hlasování ve volbách do zastupitelstev pěti obcí a
jedné městské části. Opakované hlasování se konalo, protože příslušné krajské soudy shledaly
oprávněnými návrhy na neplatnost hlasování. V takovém případě musí ministr vnitra podle zákona o
volbách do zastupitelstev obcí vyhlásit opakované hlasování do 30 dnů poté, co mu bylo oznámeno
usnesení soudu.
Pokud jde o nové právní předpisy na úseku voleb, je třeba zmínit zákon č. 323/2006 Sb.,
kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně
a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti
dne 30. června 2006. Touto novelou došlo v souvislosti se změnou počtu obyvatel ke změně
ve vymezení některých volebních obvodů pro volby do Senátu. Zákon o volbách do Parlamentu byl
dále novelizován zákonem č. 480/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 6. listopadu 2006 a jímž se
zvyšuje počet přednostních hlasů, které je možno využít při volbách do Poslanecké sněmovny, ze 2
na 4 a zároveň se snižuje procento, které musí kandidát z celkového počtu platných hlasů
odevzdaných pro politickou stranu, hnutí nebo koalici získat, aby mu byl přednostně přidělen mandát,
ze 7 % na 5 %.
Vyhláškou č. 251/2006 Sb., byly novelizovány prováděcí vyhlášky k jednotlivým volebním
zákonům v těch ustanoveních, která upravují výši zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové
volební komise. S účinností od 31. května 2006 tak byla navýšena tato zvláštní odměna zapisovateli
okrskové volební komise z 800 Kč na 1000 Kč a předsedovi okrskové volební komise z 1000 Kč na
1100 Kč.
Státní občanství České republiky
Právní úprava
Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a další otázky
související se státním občanstvím České republiky jsou upraveny zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání
a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Dalším zákonem, zákonem lex specialis, je pak zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství
některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č.
46/2006 Sb., který umožňuje určitým skupinám bývalých státních občanů České republiky nabýt státní
občanství České republiky zjednodušeným způsobem - prohlášením. Zákonem č. 46/2006 Sb., kterým
se mění zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních
občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., pak bylo stanoveno že prohlášení, která nebyla učiněna ve
lhůtě do 2. září 2004 (tj. v pětileté lhůtě stanovené v zákoně č. 193/1999 Sb.), lze opětovně činit, a to
bez omezení lhůtou možného provedení tohoto úkonu.
Působnost
Oddělení státního občanství a matrik odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra zejména
rozhoduje o udělení státního občanství České republiky, vede ústřední evidenci fyzických osob, které
nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, a vykonává působnost nadřízeného,
odvolacího a kontrolního orgánu ve vztahu ke krajským úřadům.
Ministerstvo vnitra v roce 2006 udělilo státní občanství České republiky celkem 1355 osobám,
přičemž do tohoto údaje nejsou zahrnuta udělená státní občanství České republiky státním občanům
Slovenské republiky (z tohoto počtu bylo ve 47 případech státní občanství České republiky uděleno
cizincům s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky).
V roce 2006 nabylo celkem 810 státních občanů Slovenské republiky státní občanství České
republiky. Z toho udělením nabylo 205 občanů Slovenské republiky a prohlášením 605 občanů
Slovenské republiky.
Konečně prohlášením podle § 6 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nabylo
státní občanství České republiky 18 fyzických osob.
Legislativní úkoly
Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 15. května 2005 č. 493 byla Ministerstvem
vnitra zpracována Analýza právní úpravy nabývání a pozbývání státního občanství České republiky,
kterou vláda České republiky vzala svým usnesením č. 881 dne 13. 7. 2005 na vědomí a uložila
ministru vnitra zpracovat a předložit vládě České republiky do 30. 9. 2006 věcný záměr zákona
o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.
Uvedený legislativní materiál byl dne 28. června 2006 rozeslán do meziresortního
připomínkového řízení.
Vzhledem k šíři a závažnosti řešené problematiky, která se dotýká i oblasti základních
lidských práv a svobod, a tudíž při jejímž řešení musí být přihlíženo jak k zájmům fyzických osob,
avšak zejména a logicky i zájmům státu, bylo meziresortní připomínkové řízení rozděleno na několik
pracovních fází tak, aby bylo dosaženo komplexní úpravy, postihující veškeré mezinárodně-právní
souvislosti a zahrnující veškeré vztahy, kterými Česká republika v rámci realizace institutů nabývání a
pozbývání státního občanství považuje za nutné vymezit svou mocenskou pozici vzhledem
k požadavkům svého objektivně definovaného veřejného zájmu a bezpečnosti. Vzhledem
k organizační a zpracovatelské náročnosti prováděných úkonů bylo vládou České republiky
rozhodnuto, že lhůta stanovená pro předložení uvedeného legislativního materiálu bude prodloužena
do 31. března 2007.
Matrika
Dnem 1. března 2006 nabyl účinnosti zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo
kopie s listinou (vidimace) a o ověřování pravosti podpisu (legalizace) a o změně některých
zákonů (zákon o ověřování). Téhož dne nabyla účinnosti vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování
shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu. V příloze č. 1 této vyhlášky se
stanoví seznam obecních úřadů, které s účinností od 1. března 2006 provádějí ověřování. Při
stanovení obecních úřadů provádějících vidimaci a legalizaci zachovalo Ministerstvo vnitra stávající
stav. Do budoucna bude možné tento okruh obecních úřadů vyhláškou Ministerstva vnitra rozšiřovat,
popř. zužovat podle aktuálních požadavků. Nově je možné vyznačit ověřovací doložku pomocí
výpočetní techniky.
Dnem 1. srpna 2006 nabyla účinnosti Směrnice Ministerstva vnitra k jednotnému postupu
při ověřování způsobilosti úředníka k provádění ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a
ověřování pravosti podpisu. Směrnice stanoví způsob a postup při ověřování způsobilosti úředníka
k provádění vidimace a legalizace podle zákona o ověřování. Dále stanoví obsah zkoušky, jíž se
ověřuje způsobilost úředníka k provádění vidimace a legalizace.
Dnem 1. července 2006 nabyl účinnosti zákon č. 115/2006 o registrovaném partnerství a o
změně některých souvisejících zákonů, (dále jen ,,zákon o partnerství). Tímto zákonem byl
do právního řádu České republiky zaveden nový právní institut, institut registrovaného partnerství.
Téhož dne nabyla účinnosti vyhláška č. 300/2006, kterou se provádí citovaný zákon, a
kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách,
jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V příloze č. 1 této vyhlášky jsou uvedeny matriční úřady, před nimiž se činí prohlášení o vstupu dvou
osob stejného pohlaví do registrovaného partnerství. Dále se touto vyhláškou stanoví způsob vedení
knihy registrovaného partnerství, provádění zápisů o vstupu do registrovaného partnerství, vedení
sbírek listin a vydávání potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, postup při vydávání dokladu o
partnerství, postup při zasílání dokladů do ciziny apod. V příloze č. 2 uvedené vyhlášky jsou
stanoveny vzory tiskopisů související se vstupem do registrovaného partnerství (např. dotazník k
registrovanému partnerství, doklad o registrovaném partnerství apod.).
V průběhu roku 2006 byl vypracován návrh zákona, kterým se mění některé zákony
související s registrovaným partnerstvím a některé další zákony, jehož účinnost se předpokládá
ode dne 01. 01. 2008.
Uvedeným zákonem se navrhují změnit některá ustanovení zákona č. 301/2000 Sb.,
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, která přímo souvisejí s institutem registrovaného partnerství - např. provádění zápisů
partnerství uzavřených státními občany České republiky v cizině do knihy registrovaného partnerství
vedené Úřadem městské části Brno-střed (§ 3 odst. 4 zákona o matrikách.
Zákonem o partnerství nebyl změněn ani zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů. Navrhuje se proto doplnění položky 3 a 12 Sazebníku o správní poplatky
na úseku registrovaného partnerství, tak aby tyto poplatky odpovídaly obdobným poplatkům při
uzavření manželství a vydávání druhopisů matričních dokladů.
Státní symboly ČR
Působnost Ministerstva vnitra jako ústředního orgánu státní správy na úseku státních symbolů
je dána § 12 odst. 1 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
V roce 2006 pokračoval legislativní proces ve věci návrhu zákona, kterým se mění zákon č.
352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. Zákon byl
vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 213/2006 Sb. a nabyl účinnosti dne 19. června 2006.
Novelizací zákona o užívání státních symbolů České republiky byla rozšířena možnost užívat
velký státní znak České republiky oprávněnými osobami v souvislosti s výkonem jejich působnosti, tj.
na hlavičkových papírech, vizitkách, internetových stránkách oprávněných osob apod., byla zakotvena
možnost používání jednobarevných napodobenin státních symbolů, výslovně byla upravena povinnost
vyvěsit státní vlajku v den smutku a v den státního smutku, bylo stanoveno, že den státního smutku
nebo den smutku vyhlašuje váda České republiky, byla přesunuta skutková podstata přestupku
chránícího státní symboly ze zákona o přestupcích do zákona o užívání státních symbolů a současně
byla zvýšena horní hranice sankce pokuty za předmětný přestupek z původních 3 000,- Kč na
10 000,- Kč. Zároveň touto úpravou došlo k odnětí oprávnění Policie ČR řešit tento přestupek formou
blokového řízení.
Veřejné sbírky
Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy vede centrální evidenci sbírek, která je
průběžně aktualizována dle informací poskytovaných krajskými úřady a zveřejňována na internetových
stránkách ministerstva. V případech, kdy koná sbírku kraj nebo hlavní město Praha, plní Ministerstvo
vnitra úkoly stanovené zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů
(zákon o veřejných sbírkách) příslušným krajským úřadům.
Právní úpravu obsaženou v zákoně o veřejných sbírkách lze považovat v zásadě za funkční a
oproti předchozí úpravě za zjevně lepší. Při její aplikaci se však v praxi vyskytly určité obtíže, které
nelze překlenout pouhým výkladem, a by bylo vhodné je odstranit novelizací. Potřebu novelizací
pociťují jak zástupci správních úřadů zabývající se agendou veřejných sbírek, tak subjekty veřejné
sbírky pořádající.
Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) získala na rok 2005 od Nadace VIA grant na
přípravu novely zákona o veřejných sbírkách. Při zahájení tohoto projektu byl osloven odbor
všeobecné správy Ministerstva vnitra, jakožto gestor problematiky veřejných sbírek, s nabídkou
spolupráce na tomto projektu. Ministerstvo vnitra tuto nabídku přijalo a následně se i s NROS dohodlo,
že návrh novely zákona o veřejných sbírkách bude předložen jako vládní návrh.
Na jaře roku 2005 byla ustavena pracovní skupina ze zástupců neziskového sektoru a veřejné
správy. Úkolem této pracovní skupiny bylo připravit podklady pro novelu zákona č. 117/2001 Sb.,
o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), jejíž projednání bylo
součástí plánu legislativních prací vlády na rok 2006. V průběhu roku 2006 připravila tzv. legislativní
skupina paragrafové znění návrhu novely zákona o veřejných sbírkách (včetně důvodové zprávy),
který byl v listopadu roku 2006 předložen Ministerstvem vnitra vládě. Návrh byl projednán ve dvou
pracovních komisích Legislativní rady vlády a to v komisi pro veřejné právo III a v komisi pro soukromé
právo. Připomínky pracovních komisí směřovaly k nedostatkům legislativně technického a
formulačního charakteru. Počátkem roku 2007 byl návrh zákona předložen Legislativní radě vlády.
V souvislosti s přípravou novely zákona o veřejných sbírkách bylo přistoupeno i k zajištění
možnosti větší informovanosti laické i odborné veřejnosti v oblasti veřejných sbírek, a to
prostřednictvím portálu www.verejnesbirky.cz. Tato doména byla zaregistrována již před několika lety
občanským sdružením 3 . Posledně zmiňované občanské sdružení pak umožnilo využití této
domény pro výše uvedený účel. Občanské sdružení 3  spravuje zmiňovanou doménu ve spolupráci
s dalšími subjekty, mj. i Ministerstvem vnitra.
Správa státních hranic
Obecně
Správa státních hranic i v roce 2006 zabezpečovala především úkoly vyplývající z příslušných
smluv o státních hranicích prostřednictvím Stálých hraničních komisí. Nedílnou součástí je
zabezpečování průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích v úzké spolupráci především
s Komisemi pro hraniční vody. Problematika míst pro překračování státních hranic rovněž vycházela
ze závazků, vyplývajících z příslušných mezinárodních smluv a dohod.
V problematice míst pro překračování státních hranic se v roce 2006 Česká republika
nacházela v období před plným zapojením do schengenského prostoru. V této souvislosti se správa
státních hranic řídila úkoly vyplývajícími z usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2006 č.
39. Konkrétní výsledky jsou uvedeny v rámci jednotlivých úseků státních hranic.
Usnesením vlády ze 14. června 2006 č. 729 vláda vyslovila souhlas se zřízením hraničního
přechodu na neveřejném mezinárodním letišti Letňany.
Pokud bylo jednotlivými žadateli požadováno překračování státních hranic přes hraniční
přechody nad stanovený rozsah provozu a provozní doby, byly tyto žádosti posuzovány v souladu
s usnesením vlády České republiky ze dne 11. října 2004 č. 982. Celkový počet těchto výjimek byl
v roce 2006 cca 250.
Úsek státních hranic s Rakouskou republikou
S Rakouskou republikou probíhá údržba vyznačení státních hranic ve smyslu čl. 22 Smlouvy
mezi ČSSR a RR o společných státních hranicích ve znění Smlouvy mezi ČR a RR, kterou se mění a
doplňuje Smlouva mezi ČSSR a RR o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973.
Konkrétně proběhla údržba v hraničním úseku VII (přibližně od Horní Bystřice po Vratěnín).
Dále byly připravovány geodeticko technické podklady pro přípravu smlouvy o změně průběhu
státních hranic v důsledku změn polohy hraničního vodního toku Dyje a průpichů na tomto toku. Byly
započaty práce na aktualizaci trojstranného protokolu mezi ČR-SR-RR o vymezení bodu styku
státních hranic ,,Dyje-Morava".
Dne 17. září 2005 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou
o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních
případech. Dne 9. prosince 2005 bylo podepsáno Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou
spolkovou vládou o zřízení určených míst na turistických stezkách k výše uvedené Smlouvě. Oba
smluvní dokumenty vstoupily v platnost dne 7. května 2006. Státní hranice s Rakouskou republikou lze
za účelem pěší turistiky, provozování cyklistického, lyžařského, vodního a jezdeckého sportu a v rámci
sportovních, náboženských dalších společenských akcí překračovat na celkem 25 určených místech
na turistických stezkách, konkrétní seznam je publikován ve Sbírce mezinárodních smluv č. 46/2006.
Dne 9. prosince 2005 byla podepsána Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou
spolkovou vládou o zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť na nádražích Brnohlavní
nádraží, Břeclav, Hohenau a Wien-Südbanhof/Vídeň-Jižní nádraží, jakož i o pohraničním
odbavování během jízdy na trase mezi nádražími Brno-hlavní nádraží a Wien-Südbanhof/Vídeň-Jižní
nádraží, Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení
předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť na hraničním přechodu Slavonice ­ Fratres a
Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení předsunutých
pohraničních odbavovacích stanovišť na hraničním přechodu Nová Bystřice ­ Grametten. Uvedená
Ujednání vstoupila v platnost dne 1. února 2006.
Úsek státních hranic se Spolkovou republikou Německo
Se Spolkovou republikou Německo probíhá údržba a nové zaměření státních hranic v jejich
části se Svobodným státem Sasko v hraničních úsecích IV (severní část Šluknovského výběžku) a X
(oblast Krušných hor ­ okolo Cínovce), ve smyslu čl. 10 a 13 Smlouvy mezi ČR a SRN o společných
státních hranicích ze dne 3. listopadu 1994.
V návaznosti na jednání expertů České republiky a Spolkové republiky Německo o hraničních
přechodech v letech 2004 ­ 2005 vstoupilo v březnu 2006 v platnost Ujednání mezi vládou České
republiky a vládou Spolkové republiky Německo, kterým se doplňuje Dohoda mezi vládou České
republiky a vládou Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech na společných státních
hranicích ze dne 18. listopadu 1996. Uvedený smluvní dokument nově upravil podmínky pro
povolování regionální nákladní dopravy. Na silničních hraničních přechodech Vejprty ­ Bärenstein a
Potůčky ­ Johanngeorgenstadt bylo dohodnuto v návaznosti na ukončení stavebních prací rozšíření
rozsahu dopravy o motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 tuny. Na silničních hraničních
přechodech pro osobní automobily bylo umožněno odbavování všech motorových vozidel do největší
povolené hmotnosti 3,5 tuny. V prosinci roku 2006 byl otevřen nový dálniční hraniční přechod Krásný
Les ­ Breitenau (dálnice). K tomuto datu bylo sjednáno prováděcí ujednání o zřízení předsunutého
českého pohraničního odbavovacího stanoviště na uvedeném hraničním přechodu. Dne 9. března
2006 vstoupilo v platnost prováděcí ujednání o zřízení předsunutého pohraničního odbavovacího
stanoviště na železničním hraničním přechodu Varnsdorf ­ Großschönau, které umožnilo následné
zprovoznění nového železničního hraničního přechodu.
Na základě článku 3 odst. 1 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky
Německo byla sjednána Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky
Německo, kterými byla v květnu 2006 otevřena turistická stezka Cheb ­ Waldsassen a turistická
stezka Pomezí nad Ohří ­ Rathsamerweg (Schirding).
Úsek státních hranic s Polskou republikou
V roce 2006 byly zabezpečovány úkoly vyplývající z čl. 9 a čl. 22 až 24 Smlouvy mezi ČR a
PR o společných státních hranicích ze dne 17. ledna 1995. Pokračovala jednání vedoucích
pracovníků Ministerstva vnitra ČR se zástupci polské strany o řešení problematiky územního dluhu
vůči Polské republice z roku 1958. Na základě výsledků těchto jednání bude připravena v roce 2007
informace pro vládu České republiky.
V návaznosti na jednání delegací expertů České republiky a Polské republiky o hraničních
přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice konané v roce 2004
v Jablonci nad Nisou byl v roce 2006 rozšířen provoz na hraničním přechodu Srbská ­ Miloszów pro
občany třetích států a o provoz osobních automobilů. Na železničním hraničním přechodu Mikulovice
­ Glucholazy byl rozšířen provoz o osobní dopravu a byl zřízen nový železniční hraniční přechod
Jindřichov ­ Glucholazy.
Na základě ujednání, které vstoupilo v platnost dne 18.1.2006 byly zřízeny dva nové přechody
na turistických stezkách a to Černousy/Ves ­ Zawidów a Višňová ­ Wigancice Źitawskie.
Úsek státních hranic se Slovenskou republikou
V roce 2006 pokračovala údržba vyznačení státních hranic a 2. přezkoušení průběhu státních
hranic na hraničních vodních tocích ve smyslu čl. 14 Smlouvy mezi ČR a SR o společných státních
hranicích ze dne 4. ledna 1996. Po ukončení uvedeného přezkoušení a na základě výsledků bude
zvážena možnost změny charakteru státních hranic z pohyblivých na nepohyblivé.
V rámci jednání Stálé česko-slovenské hraniční komise byly připraveny podklady pro započetí
prací na aktualizaci trojstranného protokolu mezi ČR-SR-RR o vymezení bodu styku státních hranic
,,Dyje-Morava".
V návaznosti na usnesení vlády ze dne 11. ledna 2006 č. 39, kterým vláda vyslovila souhlas
s návrhem postupu při zřizování hraničních přechodů a dalších míst pro překračování státních hranic a
výstavbě objektů hraničních přechodů do plného zapojení ČR do schengenského prostoru došlo
koncem roku 2006 na základě požadavků příslušných měst a obcí ke zřízení tří říčních hraničních
přechodů, a to Hodonín přístaviště ­ Skalica prístavisko, Rohatec přístaviště ­ Skalica prístavisko a
Sudoměřice (Výklopník) ­ Skalica prístav. Zřízení výše uvedených říčních hraničních přechodů
umožní přeshraniční plavbu osobní lodní dopravy a malých plavidel.
SPRÁVA UPRCHLICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR zajišťuje služby žadatelům o udělení
mezinárodní ochrany a azylantům v celkem 12 azylových zařízeních, které se rozlišují na tři typy.
Přijímací středisko slouží k ubytování nově příchozích žadatelů až do doby ukončení vstupních
procedur nebo po dobu stanovenou zákonem o azylu. Pobytové středisko slouží k ubytování
žadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby pravomocného ukončení řízení o udělení
mezinárodní ochrany. Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantů.
Zřizovatelem azylových zařízení je podle zákona o azylu Ministerstvo vnitra ČR, které je
rovněž výlučným provozovatelem přijímacích středisek. Provozovatelem pobytových středisek a
integračních azylových středisek může být ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření
uděleného ministerstvem a za úplatu.
Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR provozuje dvě přijímací střediska, a to
přijímací středisko Vyšní Lhoty a přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště PrahaRuzyně.
V červenci 2006 bylo dále otevřeno detašované pracoviště přijímacího střediska PrahaRuzyně
ve Velkých Přílepech.
Kapacita přijímacích a pobytových středisek k 31.12.2006
Typ azylového zařízení Kapacita
Přijímací střediska
Vyšní Lhoty 422
Praha-Ruzyně 45
Praha-Ruzyně ­ detašované pracoviště
Velké Přílepy
115
Celkem přijímací střediska 582
Pobytová střediska
Zastávka u Brna 225
Havířov 42
Kostelec nad Orlicí 275
Zbýšov 110
Stráž pod Ralskem 62
Celkem pobytová střediska 714
Celkem 1296
Integrační azylová střediska slouží jako první etapa integrace pro dočasné ubytování osob,
kterým byl přiznán azyl. K 31.12.2006 bylo Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR
provozováno celkem pět integračních azylových středisek, ve kterých je dohromady 72 ubytovacích
jednotek (jsou obsazovány podle velikosti a charakteru ubytovaných rodin) s maximální kapacitou 267
lůžek.
Kapacita integračních azylových středisek
Integrační azylové
středisko
Počet
ubytovacích
jednotek
Počet
lůžek
Havířov 15 78
Jaroměř 10 36
Předlice 12 44
Stráž pod Ralskem 12 48
Zastávka u Brna 23 61
Celkem 72 267
Vytíženost ubytovacích kapacit v roce 2006
V roce 2006 přišlo do azylových zařízení celkem 2 810 nově příchozích cizinců - žadatelů o
udělení mezinárodní ochrany (včetně novorozenců narozených v průběhu pobytu matky v azylových
zařízeních). Základní kapacita přijímacích a pobytových středisek byla vytížena v průměru na 50 %,
přičemž do tohoto údaje jsou započítávány pouze osoby fyzicky pobývající v azylových zařízeních.
Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany ubytovaní v pobytovém středisku mají možnost na
základě žádosti toto středisko dlouhodobě opustit. V roce 2006 tuto možnost využívalo průměrně 65 %
evidovaných žadatelů.
Zařízení pro zajištění cizinců
Na základě zákona č. 428/2005 Sb., kterým byl novelizován zákon o pobytu cizinců, bylo
oprávnění ke zřizování a provozování zařízení pro zajištění cizinců převedeno z Policie České
republiky na Ministerstvo vnitra ČR. V rámci ministerstva byla tímto úkolem pověřena Správa
uprchlických zařízení. S účinností od 1. ledna 2006 provozuje Správa uprchlických zařízení čtyři
zařízení pro zajištění cizinců, a to ve Velkých Přílepech (Středočeský kraj), Frýdku - Místku
(Moravskoslezký kraj), Poštorné (Jihomoravský kraj) a Bělé pod Bezdězem - Jezové (Středočeský
kraj), v nichž je cizinec povinen se zdržovat na základě rozhodnutí o zajištění za účelem správního
vyhoštění.
Policisté nadále vykonávají službu v těchto zařízeních v rozsahu, který jim novela zákona o
pobytu cizinců určuje (úkony spojené s příjmem cizinců do zařízení, střežení zpřísněného režimu,
střežení cizinců v případě hospitalizace v nemocnicích na neuzavřených oddělení aj.).
Kapacita zařízení pro zajištění cizinců k 31. 12. 2006
Kapacita
Zařízení pro zajištění
cizinců Mírný režim
zajištění
Přísný režim
zajištění
Celkem
Velké Přílepy 0 17 17
Bělá - Jezová 206 0 206
Poštorná 164 6 170
Frýdek - Místek 37 6 43
Celkem 407 29 436
Od zprovoznění prvního zařízení dne 5. listopadu 1998 do 31. prosince 2006 jimi prošlo
celkem 25 702 cizinců. Za rok 2006 to bylo 1 605 cizinců .
Nelegální migrace přes státní hranice České republiky - zařízení pro zajištění cizinců porovnání
shodného období roku 2005/2006
Období / rok
1.1. -
31.12.
1.1. -
31.12.
Změna oproti
předchozímu období
2005 tj.% 2006 tj.% absolutní číslo
CELKEM ZAŘÍZENÍMI prošlo cizinců 1 965 100,0 1 605 100,0 -360
celkem propuštěno ze zařízení 2 036 103,6 1 322 82,4 -714
podáno žádostí o azyl v zařízení
pro zajištění cizinců
505 25,7 409 25,5 -96
vyhoštěno 772 39,3 722 45,0 -50
FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2006, jehož součástí je i rozpočet kapitoly
314 - Ministerstvo vnitra (dále jen ,,kapitola MV"), schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky dne 2. prosince 2005 svým usnesením č. 2016. Ve Sbírce zákonů byl tento zákon zveřejněn
dne 30. prosince 2005 pod č. 543/2005 Sb.
Následným rozpisem ukazatelů státního rozpočtu pro kapitolu MV na rok 2006 byly
Ministerstvu vnitra (resp. organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím v působnosti
kapitoly MV) stanoveny rozpočtové příjmy celkem ve výši 7 143 694 tis. Kč a výdaje celkem ve výši 51
170 004 tis. Kč.
Údaje o rozpočtu příjmů a skutečnosti jsou uvedeny v následujícím přehledu:
v tis. Kč
Rozpočet
schválený
Rozpočet
upravený
Skutečnost Rozdíl
skutečnost a
R2
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a
přijaté dotace celkem
340 500 340 500 4 226 219 3 885 719
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a
příspěvku na st. politiku zaměstnanos.
6 803 194 6 803 194 6 551 027 - 252 167
z toho: pojistné na důchodové pojištění 5 602 631 5 602 631 5 394 329 - 208 302
Příjmy celkem 7 143 694 7 143 694 10 777 246 3 633 552
Schválený rozpočet příjmů v hodnoceném roce nedoznal žádných změn. Porovnáním
skutečných celkových příjmů a upraveného rozpočtu v roce 2006 je zřejmé, že došlo
k překročení příjmů celkem o 3 633 552 tis. Kč, z toho nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté
dotace byly překročeny celkem o 3 885 719 tis. Kč a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebyly naplněny ve výši 252 167 tis. Kč.
Překročení nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a přijatých dotací bylo zapříčiněno
především zapojením mimorozpočtových zdrojů, zejména použitím převedených prostředků do
rezervního fondu z minulých let. Skutečnost v oblasti příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se váže k zúčtovaným prostředkům na platy příslušníků
Policie ČR a HZS ČR.
Skutečné příjmy za rok 2006 činily 10 777 246 tis. Kč. Při porovnání se skutečností roku
2005 byly vyšší o 2 735 952 tis. Kč, z toho nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace o 2 583
471 tis. Kč a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
o 152 481 tis. Kč.
Údaje o rozpočtu výdajů a skutečnosti jsou uvedeny v následujícím přehledu:
v tis. Kč
Rozpočet
schválený
Rozpočet
upravený
Skutečnost
Běžné výdaje 45 540 002 45 833 882 47 024 392
Výdaje na financování programů
reprodukce majetku
5 617 932 6 711 304 8 556 517
Výdaje na výzkum a vývoj 12 070 13 278 29 569
Výdaje celkem 51 170 004 52 558 464 55 610 478
Schválený rozpočet výdajů kapitoly MV doznal v průběhu rozpočtového roku 2006 celé řady
změn. Celkem byly výdaje kapitoly MV navýšeny prostřednictvím MF o 1 730 819 tis. Kč. Jedná se o
finanční prostředky uvolněné z kapitoly Všeobecná pokladní správa a finanční prostředky převedené
z jiných kapitol.
Do kapitoly MV byly v průběhu roku uvolněny prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní
správa (dále jen ,,VPS") ve výši 1 539 128 tis. Kč, a to zejména prostředky na:
zabezpečení bezpečnostních a biometrických prvků v cestovních dokladech, vládní
utajené spojení, volby do Parlamentu ČR (Poslanecké sněmovny a Senátu) a volby do
zastupitelstev obcí, zabezpečení uprchlíků a přesídlenců, zahraniční rozvojovou
pomoc, strategii prevence kriminality na místní úrovni, péči o azylanty a o cizince,
mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb. a řešení krizových situací podle
zákona č. 240/2000 Sb.
Další finanční prostředky byly do rozpočtu MV převedeny například od Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy na sportovní reprezentaci, od Ministerstva dopravy na úhradu poplatků
navýšení kapacit komunikačních linek Centrálního registru řidičů na obcích, od Ministerstva
zdravotnictví na zabezpečení činnosti Letecké záchranné služby, od Ministerstva zemědělství na
Leteckou hasičskou službu, od Úřadu vlády České republiky v souvislosti s delimitacemi pracovníků
a jejich činností k Ministerstvu vnitra. Z uvedených a dalších kapitol státního rozpočtu bylo do rozpočtu
kapitoly MV převedeno na základě rozpočtových opatření Ministerstva financí celkem 191 691 tis. Kč.
Současně byl rozpočet kapitoly MV ve sledovaném období snížen o 342 359 tis. Kč, což
představuje především snížení výdajů kapitoly v návaznosti na usnesení vlády č. 179/2006 (celkem
338 673 tis. Kč) a dále převod prostředků na provádění toxikologických analýz ve prospěch rozpočtu
Ministerstva obrany, delimitace 2 míst s činnostmi na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Čerpání skutečných výdajů roku 2006 činilo 55 610 478 tis. Kč a zahrnuje i převod do
rezervního fondu ve výši 2 066 692 tis. Kč. Rozdíl oproti upravenému rozpočtu představuje zapojení
mimorozpočtových zdrojů ve výši 3 025 645 tis. Kč. Oproti roku 2005 bylo čerpání vyšší o 4 093
733 tis. Kč.
Finanční prostředky sloužily k zabezpečení každodenního chodu útvarů Policie ČR, HZS ČR a
dalších OSS a SPO v působnosti kapitoly včetně obměny nezbytných potřeb v oblasti movitého a
nemovitého majetku. Dále též kapitola vykonávala nové úkoly vyplývající ze stávajících a nových
zákonů a usnesení vlády.
V roce 2006 byl zahájen prioritní úkol Projekt 1000, který bude pokračovat i v následujících
letech. Jeho cílem je modernizovat služebny základních útvarů Policie ČR, tj. místa kde dochází k
největšímu styku s veřejností (např. vybudování otevřených recepcí) i modernizace pracovního
prostředí policistů včetně příslušného vybavení. Dobudován byl radiokomunikační systém hlavních
složek Integrovaného záchranného systému ­ PEGAS. Značná pozornost byla rovněž věnována
přípravě projektů ,,Národní vízový informační systém ČR" a ,,Národní schengenský informační systém
ČR". Realizace a spuštění uvedených projektů je jednou z podmínek pro plné zapojení ČR do
schengenského prostoru. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci EU přijala dne 5. 12. 2006 postup, který
by měl umožnit zrušení kontrol na vnitřních hranicích EU v prosinci 2007 resp. nejpozději v březnu
2008.
Čerpání finančních prostředků rozpočtu resortu na jednotlivé skupiny výdajů je uvedeno
v následujícím grafu:
Čerpání výdajů kapitoly
(bez převodu do rezervního fondu)
Výdaje na financování
programů bez VaV
14%
Důchody a ostatní
sociální dávky
10%
Převody fondu
kulturních a sociálních
potřeb
1%
Povinné pojistné
placené
zaměstnavatelem
15%
Ostatní výdaje a platby
15%
Platy zaměstnanců a
ostatní platby za
provedenou práci
45%
SEKCE MAJETKU A INVESTIC
Sekce majetku a investic MV byla nově zřízena v návaznosti na vydání nového organizačního
řádu dle NMV č. 51 ze 7. září 2006. Sekci tvoří odbor programového financování, odbor správy
majetku a odbor ekonomického zabezpečení.
Odbor programového financování
vykonává činnosti ve dvou oblastech: metodicky usměrňuje a řídí zadavatele při zadávání
veřejných zakázek a vykonává funkci správce programů.
1. Zadávání veřejných zakázek
Činnost byla prováděna u veřejných zakázek zadávaných podle zákona č. 40/2004 Sb. a od 1.
července 2006 podle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Přehled realizovaných veřejných zakázek v roce 2006 podle jednotlivých druhů zadávacích
řízení s vyčíslením finančního objemu je uveden níže v grafech v členění na jednotlivé zákony.
155
2
0
48
0
0
20
40
60
80
100
120
140
160
1
Počet realizovaných veřejných zakázek
v r. 2006 podle zákona č. 40/2004 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 25/2a
§ 25/2b
§ 26
§ 27
§ 28
2163001
8898
0
1012381
0
0
500000
1000000
1500000
2000000
2500000
1
Finanční objem realizovaných veřejných zakázek v roce
2006 podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů v tis. Kč.
§ 25/2a
§ 25/2b
§ 26
§ 27
§ 28
21
0
1
19
0
24
0
5
10
15
20
25
1
Počet realizovaných veřejných zakázek v r. 2006 podle
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
§ 21/1a
§ 21/1b
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
400649
0
2900
202674
0
134999
0
50000
100000
150000
200000
250000
300000
350000
400000
450000
1
Finanční objem realizovaných veřejných zakázek v roce
2006 podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
v tis.Kč.
§ 21/1a
§ 21/1b
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
2. Programové financování
V rámci programového financování byly v roce 2006 realizovány výdaje kapitoly MV spadající
do závazného ukazatele státního rozpočtu v souladu s platnou metodikou ve výši 7 684 825 tis. Kč, a
to ve 14 programech.
Výdaje v roce 2006 byly v rámci programového financování směrovány zejména na pořízení a
reprodukci majetku, jeho opravy, údržbu a v případě majetku informačních a komunikačních
technologií (ICT) i na jeho provoz.
Významnou oblast financovaní tvořilo materiální zabezpečení útvarů Policie ČR, Hasičských
záchranných sborů včetně školských zařízení v působnosti GŘ HZS i samotných útvarů Ministerstva
vnitra a organizací jim zřízených v oblasti ICT. Věcně se jednalo např. o zabezpečení budování a
provozování centrálních informačních systémů, pořizování i reprodukci výpočetní a komunikační
techniky s určením pro útvary v působnosti MV. Byly vytvářeny podmínky pro zajištění zpracovávání i
uchovávání dat v centrálních informačních systémech, zabezpečení jejich přístupů a fungování
v rámci veřejné správy apod. Značná pozornost byla rovněž věnována v tomto roce projektům
,,Národní vízový informační systém ČR" a ,,Národní schengenský informační systém ČR". Realizace a
spuštění uvedených projektů je jednou z podmínek pro plné zapojení ČR do schengenského prostoru.
Další oblast financování tvořilo pořízení a technické zhodnocení ostatního movitého
a nemovitého majetku. Zejména se jednalo o reprodukci služebních dopravních prostředků,
kancelářské, speciální a zabezpečovací techniky i pořízení 2 ks vrtulníků v policejní verzi. V oblasti
nemovitého majetku se jednalo zejména o zabezpečení rekonstrukcí, dostaveb, přístaveb jednotlivých
objektů a areálů v rámci dislokace jednotlivých útvarů. Pokračovala např. výstavba nového objektu
Moravského zemského archivu v Brně apod. V roce 2006 byl rovněž zahájen prioritní úkol Projekt
1000 jehož cílem je modernizovat služebny základních útvarů Policie ČR, tj. místa kde dochází k
největšímu styku s veřejností (např. vybudování otevřených recepcí) i modernizace pracovního
prostředí policistů včetně příslušného vybavení.
V roce 2006 byly v rámci programového financování poskytovány dotace v oblasti prevence
kriminality na regionální úrovni. Dotace byly směrovány na řešení úkolů v oblasti situační a sociální
prevence. Z věcného pohledu se jednalo zejména o podporu budování kamerových systémů ve
vybraných městech a pořízení zařízení pro volnočasové aktivity mládeže (vybavení hřišť apod.).
V oblasti spolufinancování společných projektů EU (Phare a Transition Facility) byly finanční
prostředky v roce 2006 směrovány zejména na řešení následujících úkolů:
V oblasti ,,Podpory Národního schengenského informačního systému" (CZ 030505) se jednalo
o obměnu resortního systému elektronické pošty.
V oblasti ,,Zlepšení boje proti násilnému a organizovanému zločinu" (CZ030504) se jednalo o
zabezpečení výpočetní techniky.
V oblasti ,,Podpory strategického vývoje Dublinského střediska" (CZ040702) se jednalo
o zabezpečení kancelářské techniky, výpočetní techniky a programového vybavení.
V oblasti ,,Podpory při zdokonalování policejní práce v oblasti prevence a jako služby
veřejnosti" (CZ040703) se jednalo o pořízení výpočetní techniky.
V oblasti ,,Posílení kapacity finanční policie"(CZ 050401) jednalo se o pořízení výpočetní
techniky.
V oblasti ,,Posílení schopnosti Policie ČR v boji proti korupci a hospodářské kriminalitě" (CZ
050402) se jednalo o pořízení výpočetní a speciální techniky
Odbor správy majetku
Hlavním předmětem činnosti odboru správy majetku (dále jen ,,odbor") je správa majetku
státu. Odbor tuto činnost zabezpečuje ve smyslu právní úpravy v oblasti hospodaření a nakládání
s majetkem státu. Základní úkoly vychází ze zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
V roce 2006 odbor prioritně řešil zejména následující úkoly:
v oblasti nakládání s nepotřebným majetkem v rámci rozpočtové kapitoly MV odbor
přímo realizoval některé stěžejní obchodní případy a podílel se tak na naplňování příjmu
státního rozpočtu,
v rámci majetkového auditu vypracoval informaci o možnostech dalšího postupu při odprodeji
nepotřebného nemovitého majetku,
v rámci nakládání s majetkem zabraným a propadlým v trestním, přestupkovém a
jiném obdobném řízení nebo při výkonu dozoru řešil cca 1100 případů takto zabraného
majetku,
ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a z titulu funkce
stavebního úřadu ministerstva u staveb pro bezpečnost státu připravoval odbor rozhodnutí
v rámci stavebně správních řízení. Jednalo se např. o 93 případů vydání oznámení zahájení
stavebního řízení, 84 případů vydání rozhodnutí o povolení stavby (stavební povolení), 222
případů ověření projektové dokumentace, 88 případů vydání kolaudačního rozhodnutí, 42
případů kontrol odstranění vad a nedodělků z kolaudačního řízení,
v rámci systému správy majetku zabezpečoval odbor koordinaci právní ochrany
průmyslového vlastnictví resortu, přičemž zabezpečoval a realizoval příslušné právní úkony na
úseku ochrany průmyslového vlastnictví resortu,
v souladu se zákonnou povinností ve smyslu § 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách
provozu vozidel na pozemních komunikacích plnil odbor funkci registračního místa
ministerstva pro registrací silničních vozidel používaných pro jeho účely a pro účely celních
orgánů. V rámci registračního místa byly k tomu zabezpečovány úkony např. 1323 případů
registrace nových vozidel, 22 případů přeregistrace vozidel, 411 případů dočasného vyřazení
z evidence, 475 případů převodu vozidel (prodeje), vydáno 1700 osvědčení o registraci
vozidel, zrušeno 1196 osvědčení o registraci vozidel a zařazeno 6239 protokolů STK ­
technické prohlídky
Odbor ekonomického zabezpečení pro MV
Odbor ekonomického zabezpečení pro MV plní úkoly na úseku zabezpečení efektivního
fungování ekonomického a materiálního zabezpečení pro všechny útvary územního pracoviště.
Obhospodařuje majetek v celkové hodnotě cca 8 mld. Kč.
V rámci finančního zabezpečení odbor hospodařil s příjmy rozpočtu ve výši 1,6 mld. Kč a
rozpočtovými výdaji ve výši 10,1 mld. Kč. Zajišťoval finanční plánování, vedení účetnictví, výkaznictví,
výplatu mezd, plnil úkoly v sociálním zabezpečení a zabezpečoval výkon správce fondu kulturních a
sociálních potřeb. Finančně zabezpečoval cca 210 příslušníků ve služebním poměru a 2400
zaměstnanců.
V rámci veřejných zakázek bylo realizováno odborem 82 veřejných zakázek v hodnotě cca 2
mld. Kč.
V rámci materiálního zabezpečení odbor zabezpečoval hospodaření a správu s movitým
majetkem (tj. nákup, obměnu, vyřazování) v rámci územního pracoviště. Celková hodnota
obhospodařovaného movitého majetku činí cca 6,5 mld. Kč.
V rámci stavebně provozní činnosti odbor zabezpečoval stavební investiční akce, údržbu a
opravy spravovaných objektu, včetně servisu, dodávek všech paliv a energií. V rámci integrovaného
záchranného systému PEGAS-MATRA má odbor svěřen výkon hospodaření k cca 40 areálům a 50
stanovištím tohoto systému po celém území ČR. Celková hodnota obhospodařovaného nemovitého
majetku činí cca 1,5 mld. Kč.
Pro zajištění potřeb dislokace útvarů Ministerstva vnitra v cizích objektech má odbor uzavřeno
cca 120 nájemních smluv a 75 výpůjček. Hodnota najatého a vypůjčeného majetku činí cca 315 mil.
Kč.
Pro zajištění konání akcí vedení Ministerstva vnitra a zajištění ubytování odbor spravoval
reprezentační vily (Fetrovská, Spiritka).
ODBOR ARCHIVNÍ SPRÁVY A SPISOVÉ SLUŽBY MV
Ke dni 7. září 2006 byla zřízena sekce archivnictví, do níž byly začleněny odbor archivní
správy a odbor archivní a spisové služby. Řízením sekce archivnictví byl pověřen ředitel odboru
archivní správy PhDr. Vácslav Babička. K další organizační změně na úseku archivnictví došlo ke dni
1. listopadu 2006. Z odboru archivní a spisové služby byly vyčleněny správní archiv a úsek spisové
služby a byly začleněny do odboru archivní správy, který změnil název na odbor archivní správy a
spisové služby. Dosavadní odbor archivní a spisové služby se přejmenoval na odbor archiv
bezpečnostních složek a začal plnit úkoly spojené s archiváliemi bezpečnostních složek státu z období
1948 ­ 1989. Odbor archivní správy a spisové služby kromě své dosavadní činnosti převzal gesci za
spisovou službu na Ministerstvu vnitra a začal spravovat správní archiv, do něhož budou ukládány
dokumenty s dlouhými skartačními lhůtami.
Odbor archivní správy a spisové služby pokračoval během roku 2006 v intenzivní činnosti
zaměřené na oblast spisové služby. Činnost se soustředila zejména na spolupráci s ústředními
správními úřady a samosprávnými orgány, na konzultace se státními archivy a archivy měst
soustředěné na oblast teoretického přístupu a na poskytování metodické pomoci určeným původcům
při uvádění nových spisových norem pro vedení spisové služby do praxe. Na několika poradách
projednal se zástupci státních archivů a archivů měst vybrané části problematiky spisové služby,
zásady spolupráce archivů v oblasti předarchivní péče v souvislosti s rozdělením původců dokumentů,
a prodiskutovával postup při konkrétních jednáních s ústředními správními úřady a některými
nestátními původci dokumentů. V této souvislosti byly vydány metodiky pro vyřazování dokumentů s
utajovanými informacemi, návod k provádění kontroly státními archivy podle zákona o státní kontrole a
metodiku k vydávání výstupů, resp. ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy podle
zákona č. 81/2006 Sb. Metodiky byly zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
Další rozsáhlou oblastí působnosti se stala spolupráce s původci dokumentů při přechodu
spisové služby v listinné podobě na spisovou službu vykonávanou elektronicky a s výrobci
softwarových produktů pro vedení spisové služby v elektronické podobě. K této problematice připravil
k vydání Specifikaci MoReq (modelové požadavky pro vedení elektronické spisové služby).
Odbor archivní správy a spisové služby poskytoval rovněž metodické konzultace v oblasti
spisové služby a zejména tvorby spisových norem původcům dokumentů z oblasti veřejné správy a
nestátním původcům. Během roku 2006 poskytl několik desítek metodických konzultací a vykonal na
20 návštěv u původců dokumentů a zodpověděl několik stovek dotazů.
V průběhu roku 2006 byla zpracována řada metodických návodů a pokynů navazujících na
nový archivní zákon a prováděcí legislativu. Za všechny jmenujme alespoň: Pokyn ředitele odboru
archivní správy týkající se způsobu vedení evidence NAD archivních souborů , které jsou předmětem
smlouvy o výpůjčce archiválií a Metodický návod odboru archivní správy a spisové služby MV k
postupu při podávání žádostí o státní příspěvky podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a
spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č.
645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o
změně některých zákonů.
Mezi metodickými návody má zvláštní postavení Metodický návod odboru archivní správy MV,
kterým se zavádí standard pro ukládání a zasílání archivních pomůcek druhu inventář a dílčí inventář
v digitální podobě, vydaný v červnu 2006. Tento návod upravuje digitální podobu vytvářených a
zasílaných archivních pomůcek druhu inventář a dílčí inventář. Návod zavádí schéma podle § 8 odst.
3 vyhlášky č. 645/2004 Sb., který upravuje zasílání dalšího stejnopisu archivní pomůcky v digitální
podobě do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví (dále jen "NAD"). Vznik tohoto
schématu zajišťuje přenositelnost údajů a jejich srovnatelnost, která vzniká v důsledku narůstajícího
počtu pomůcek vytvářených ve specializovaných programech pro pořádání a inventarizaci archiválií,
definuje a standardizuje formát a základní logickou strukturu archivní pomůcky v digitální podobě
potřebnou mimo jiné pro její dlouhodobé uložení pomůcek v digitální podobě, vytváří podmínky pro
zpřístupnění všech archivních pomůcek v digitální podobě na centrální úrovni (integrace pomůcek do
systémů pro vedení evidence NAD) a vytváří podmínky pro tvorbu Národního archivního inventáře,
jako centrální databáze inventárních záznamů s globálními rejstříky a dalším vyhledávacím aparátem.
Standard je zpřístupněn dálkovým přístupem na webových stránkách Ministerstva vnitra
(http://www.mvcr.cz/archivnictvi/standardy/ ).
V průběhu roku 2006 byl dokončen a na několika konferencích prezentován český překlad
standardu Modelové požadavky pro správu elektronických dokumentů (MoReq). Překlad byl umístěn,
tak jako ostatní překlady na webové stránce firmy Cornwell Affiliates ­ www.cornwell.co.uk (tvůrce
standardu pověřený Evropskou komisí). Česká republika se tak stala osmou evropskou zemí, která
tento standard přeložila. Se souhlasem Evropských společenství, která vlastní autorská práva
k tomuto standardu, vydá odbor archivní správy MV český překlad tiskem v roce 2007.
V průběhu roku 2006 pracovala metodická skupina pracovníků odboru archivní správy a
spisové služby MV a archiváři z konkrétních archivů na stanovení struktury popisu matriky, na jehož
základě bude v roce 2007 navrženo technické řešení pro předávání popisů matrik.
Byla vytvořena nová zdokonalená verze programu PEvA /verze 1. (07)/. Program PEvA slouží
jako nástroj k evidenci archiválií v celé archivní síti České republiky. Kromě řady dílčích zlepšení
v oblasti vedení jednotlivých evidencí, nápověd, tiskových sestav atd. nová verze umožňuje lepší
komunikaci s dalšími programy a zlepšuje možnost publikování údajů z evidence Národního
archivního dědictví. V ústřední evidenci archiválií bylo evidováno 151 692 archivních souborů (celkem
761 462 bm archiválií), počet evidovaných archivních pomůcek dosáhl počtu 149 537.
Dne 12. prosince 2006 byla prohlášena archivní kulturní památka č. 146 Soubor nejstarších
archiválií k dějinám ČVUT z let 1705-1744. Byla vytvořena prezentace archivních kulturních památek
a národních kulturních památek na webové stránce odboru archivní správy a spisové služby MV.
V roce 2006 plnily státní archivy v celé šíři své úkoly na úseku předarchivní péče a přejímání
archivních dokumentů a s maximálním nasazením uplatňovaly odbornou metodickou pomoc při tvorbě
základních vnitřních spisových norem institucí a organizací. Na úseku zpřístupňování archivních fondů
byla definitivně zpracována řada rozsáhlých fondů, přičemž zvláštní důraz byl kladen na materiály
k moderním dějinám a badatelsky nejfrekventovanější soubory dokumentů včetně jejich využití pro
státní správu a celostátní soupisové akce. V rámci rozšiřování a zkvalitňování služeb badatelům došlo
k dalšímu rozvoji a aplikaci informačních technologií, tvorbě studijních kopií mikrofilmů vybraných
archivních souborů, znásobení objemu digitalizace atd. Přitom byl sledován i další neméně důležitý
aspekt ­ totiž přispět tímto způsobem k ochraně unikátních dokumentů před fyzickou degradací a
případným poškozením při předkládání badatelům včetně snahy minimalizovat nebezpečí jejich
případného odcizení.
Během roku uskutečnily archivy řadu úspěšných popularizačních akcí, z nichž některé
překročily regionální rámec. Zde je možné jmenovat např. zvláště pozoruhodnou výstavu ,,Doba vlády
Karla IV." v Národním archivu. Ocenit je třeba i široký záběr publikační činnosti pracovníků státních
archivů a vyzdvihnout výsledky práce restaurátorských a konzervátorských pracovišť, zejména pak
Národního archivu, které si získalo ocenění i v zahraničí. Příkladem může být pomoc odborníků
Národního archivu při záchraně iráckého kulturního dědictví. V polovině roku 2006 bylo v Kurdistánu
instalováno restaurátorské pracoviště pro irácký Národní archiv a Národní knihovnu a zároveň
proběhlo zaškolení iráckých restaurátorů.
Rychlým tempem pokračovala výstavba účelového objektu pro Moravský zemský archiv
v Brně a další práce na rekonstrukci depotních objektů v Nepomuku (pro Státní oblastní archiv v Plzni)
a v Krnově (pro Zemský archiv v Opavě), do jehož opravené části se již v uplynulém roce přestěhoval
Státní okresní archiv Bruntál. Jeho předchozí umístění v zakladačové hale bývalého stavebního
podniku nesplňovalo ani základní požadavky na činnost archivu a uložení archiválií.
V rámci zahraničních služebních styků odboru archivní správy MV v roce 2006 bylo
uskutečněno celkem 14 zahraničních cest a 14 přijetí zahraničních subjektů.
Mezi reprezentační cesty patří cesta PhDr. Babičky do Maďarska, která se uskutečnila na
pozvání Maďarského státního archivu u příležitosti oslav 250. výročí jeho založení.
Na pozvání generálního ředitele univ. prof. dr. Cornelia Mihaila Lunga se Dr. Babička
zúčastnil oslav 175. výročí založení Národního archivu Rumunska v Bukurešti.
Cesta Dr. Babičky spolu s náměstkem ministra vnitra pro sociální oblast a archivnictví Ing.
Vladimírem Zemanem do Moskvy se uskutečnila v květnu. Účelem cesty bylo jednání s ruskými
archivními orgány o budoucí spolupráci.
Účelem cesty Dr. Vácslava Babičky do Mnichova byla účast na prezentaci jubilejního sborníku
k 65. narozeninám generálního ředitele bavorských státních archivů Prof. Dr. Hermanna
Rumschöttela. Při této slavnostní příležitosti předal Dr. Babička Prof. Rumschöttelovi medaili Za
zásluhy o české archivnictví.
Cesta ředitele odboru archivní správy do Černé Hory se uskutečnila za účelem podepsání
Dohody o spolupráci mezi Státním archivem Černé Hory a odborem archivní správy Ministerstva vnitra
ČR. Podobná dohoda byla v roce 2006 rovněž podepsána s Peruánskou republikou. Tato dohoda je
zaměřena především na výměnu zkušeností v oblasti restaurování a konzervace dokumentů.
Do kategorie výjezdů, které souvisejí s členstvím v mezinárodních organizacích, patří i cesta
Ing. Oskara Macka a Dr. Michala Wannera do Vídně na pravidelné zasedání členů fóra DLM o
elektronických dokumentech. Toto zasedání se koná dvakrát ročně, zpravidla v Národním archivu
předsedající země EU.
Dr. Babička se zúčastnil obou zasedání Evropského výboru národních archivářů (EBNA),
které se koná pravidelně každého půl roku v zemi, která předsedá Evropské unii. Jarní schůze
proběhla ve Vídni a podzimní v Helsinkách.
Na základě doporučení Mezinárodní archivní rady ze dne 14. 11. 2005 ohledně prioritních akcí
k posílení spolupráce v oblasti archivnictví v Evropě byla svolána 1. schůze skupiny evropských
archivářů na 28. dubna 2006 do sídla Evropské komise v paláci Berlaymont v Bruselu. České
archivnictví reprezentoval dr. Babička., který se zúčastnil i 2. zasedání v prosinci 2006.
V roce 2006 se uskutečnila pouze jedna zahraniční studijní cesta, a to do Paříže. Zúčastnili se
jí Ing. Oskar Macek, vedoucí 2. oddělení odboru archivní správy a PhDr. Lenka Linhartová, odborná
pracovnice 1. oddělení odboru archivní správy. Cílem cesty bylo získávání zkušeností z oblasti
ukládání, zpracování a zpřístupnění produktů elektronického úřadování, řešení otázek autentičnosti
elektronických dokumentů včetně okruhu otázek souvisejících s problematikou elektronického
podpisu, předarchivní péče v centrálních úřadech státní správy.
Pravidelného zasedání redakční rady odborného archivního časopisu Slovenská archivistika
se zúčastnila PhDr. Jana Pražáková ve dnech 6.- 7. června.
V případě cesty do francouzského Roubaix, která se uskutečnila v červnu, zajišťoval odbor
archivní správy dopravu katalogů k výstavě ,,Industries et commerce tchques en France XIXe ­ XXe
sicles ( Český průmysl a obchod ve Francii v XIX. ­ XX. století ). Tato výstava se konala v roce 2004
v Centre des Archives du Monde deTravail v Roubaix a v září 2006 byla představena i české
veřejnosti v Národním archivu na Chodovci. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnila paní Martine
de Boisdeffre, generální ředitelka francouzských archivů.
Většina přijetí zahraničních partnerů byla realizována na základě dohod o spolupráci v oblasti
archivnictví. Uskutečnilo se přijetí delegátů ze SRN, Slovinska, Bulharska, Chorvatska, Francie a
Polska. Většina těchto návštěv byla věnována archivnímu výzkumu pramenů k dějinám příslušného
státu, výměně zkušeností z oblasti restaurování a konzervace archivních dokumentů a navázání
užších kontaktů mezi našimi archivy a archivy zahraničních partnerů.
Prestižní záležitostí z hlediska mezinárodní spolupráce bylo zasedání komise pro ochranu a
ukládání archiválií v mírném klimatickém pásmu Mezinárodní archivní rady v Praze. Ubytování bylo
zajištěno v ubytovacím zařízení MV ČR Spiritka, kde také probíhala většina jednání komise.
Návštěvníci se zúčastnili semináře v Národním technickém muzeu v Praze a následné exkurzi po
pracovišti muzea, kde jsou vysoušeny dokumenty zaplavené povodněmi v roce 2002. Další
významnou akcí byla exkurze vysoušecího pracoviště firmy Belfor Praha s.r.o. v Jirnech. V rámci
doprovodného programu navštívili členové komise Pražský hrad, Národní archiv a Národní knihovnu.
Odbor archivní správy a spisové služby MV pravidelně vydává dvě odborná archivní periodika; v roce
2006 vyšel Archivní časopis ročník 56, 2006, č. 1-4 a Sborník archivních prací, ročník 56, 2006, č.
1-2.
Kromě toho vydal odbor následující publikace:
Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek I/1. Národní archiv
Daniel Kovář, Tragédie Ondřeje Puklice. Budějovický purkmistr a jeho zavraždění 25. května 1467 (ve
spolupráci se Státním okresním archivem České Budějovice u příležitosti konání Druhé archivní
knihvazačské soutěžní přehlídky)
Archiv České koruny. Edice faksimilií IV, textový svazek 6 (ve spolupráci s Národním archivem)
Katalog k výstavě Karel IV. - císař z boží milosti... (ve spolupráci s Národním archivem)
Odbor archiv bezpečnostních složek MV
Rozhodnutím ministra vnitra ČR byl k 1. listopadu 2006 reorganizován původní odbor archivní
a spisové služby MV na odbor archiv bezpečnostních složek MV, přičemž byla z jeho gesce na odbor
archivní správy převedena spisová služba a správní archiv. Zásadní změnu znamenala reorganizace
pro vnitřní strukturu odboru, kdy si oddělení vyšetřovacích a operativních spisů podřídilo skupiny
evidence a zpřístupňování (badatelna Pardubice), dosavadní bezpečnostní archiv v Brně Kanicích byl
rozčleněn na tři samostatná oddělení (odd. Státní bezpečnosti, odd. Veřejné bezpečnosti a odd.
personálních spisů a vojsk MV). V pravomoci technického oddělení pak zůstaly skupiny informatiky a
digitalizace.
Odbor archiv bezpečnostních složek MV:
* je archivním orgánem pro bezpečnostní složky MV a ministerstva vnitra z let 1945 až
1990, respektive 1992,
* pečuje o archiválie převzaté od původců,
* vede příslušnou evidenci archiválií podle zákona č. 499/2004 Sb.,
* spravuje a vyhodnocuje evidence bývalé Státní bezpečnosti,
* zpřístupňuje žadatelům svazky a jiné archivní materiály vzniklé činností bývalé StB,
vydává jejich kopie a k tomu vytváří informační systémy,
* provádí odbornou, vědeckou a publikační činnost v oblasti archivnictví, pomocných
věd historických a vědních oborů souvisejících s obsahem uložených archivních fondů
a sbírek,
* vyhledává archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek
státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje
z nich výpisy, opisy a kopie,
* podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných
ministerstvem,
* plní další odborné archivní úkoly uložené ministerstvem,
* zpracovává podklady pro vydání lustračních osvědčení,
* vyhledává podklady a zpracovává stanoviska za ministerstvo k žádostem o vydání
osvědčení o odbojové činnosti za II. světové války,
* spolupracuje s jinými ústředními správními orgány, ostatními orgány a organizacemi,
* vyřizuje stížnosti, podání, oznámení, dotazy osob a podílí se na vyřizování petic,
* zabezpečuje další úkoly uložené ministrem vnitra a náměstkem pro veřejnou správu,
informatiku, legislativu a archivnictví.
V archivu bezpečnostních složek MV je uloženo celkem 17 000 bm archivních materiálů,
z toho v 1. oddělení 4 000 bm, ve 2. oddělení 3 500 bm, v Brně-Kanicích (oddělení 3., 4. a 5.) 9 500
bm archiválií.
V oddělení vyšetřovacích a operativních spisů (1. oddělení) jsou materiály většiny fondů
přístupné přes jméno osoby, k níž se vztahují. Jedná se o systém jmenných rejstříků, tzv. evidenci
zájmových osob převzatou od původce a tzv. systém RAP, tj. počítačovou databázi údajů z
registračních a archivních protokolů. Archiválie jsou využívány pro potřeby badatelské veřejnosti i pro
potřeby úřední a zpřístupňovány žadatelům jak podle zákona č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (v badatelně v Pardubicích), tak podle zákona č. 499/2004 Sb. (badatelna v 2. oddělení,
badatelna v Brně-Kanicích); např. pro badatelnu v 2. oddělení bylo připraveno ke zpřístupnění celkem
3 513 svazků a 389 fiší. Badatelna v 1. oddělení slouží potřebám badatelů se služebním pověřením, v
roce 2006 zde bylo uskutečněno 1 123 badatelských návštěv, při nichž bylo předloženo ke studiu 2
482 svazků a 1 000 fiší. Byl pořízen inventární soupis sbírky "Staré archivní a registrační protokoly",
inventární soupis fondu objektových svazků Hradec Králové (OB HK), pokračují práce na inventarizaci
fondu Správy sledování (svazková agenda), byly zahájeny přípravné práce na uspořádání tzv. fondu
R (rehabilitace). Bylo zajištěno 16 exkurzí s odborným výkladem. Skupina zpřístupňování (badatelna
Pardubice) zpřístupnila podle zákona č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 70 158 stran
(238 žadatelů). Pokračovalo tzv. vytěžování objektových svazků (jmenná evidence). Skupina
evidence celkem vyřídila 4 760 žádostí (lustrací) k 79 468 osobám, zejména pro služební potřeby
(např. bezpečnostní odbor MV, Národní bezpečnostní úřad, Bezpečnostní informační službu, Úřad pro
zahraniční styky a informace).
V oddělení federálního MV (2. oddělení) jsou archivní materiály vyhledávány na základě
rozsáhlých jmenných a částečně i věcných kartoték, inventářů, inventárních soupisů, eventuelně i
předávacích protokolů. Badatelům jsou předkládány zejména podle zákona č. 499/2004 Sb. Archiválie
jsou využívány též pro úřední potřeby. Ve jmenné kartotéce bylo lustrováno 3 434 jmen a zjištěno a
vypsáno 14 240 údajů. Bylo zaevidováno 496 badatelů, kteří uskutečnili 1 805 badatelských návštěv,
při kterých jim bylo předloženo 9 634 archivních jednotek. Archivní materiály byly předloženy rovněž 7
televizním a filmovým štábům, dále byl zajišťován výklad s ukázkami při exkurzích především pro
studenty vysokých škol. Bylo prověřeno 667 žádostí o vydání osvědčení podle zákona č. 255/1946
Sb. a o vydání potvrzení podle zákona č. 357/2005 Sb. K prověřeným žádostem byly zhotoveny a
žadatelům zasílány úředně ověřené kopie z archivních materiálů. Byla dokončena inventarizace fondu
39 - Emanuel Moravec a pořádán fond 137 - Internační tábory pro Němce. Pokračovala inventarizace
II. správy SNB a soupis fondu 2M - Archiv politického zpravodajství 1945 - 1948. Bylo zahájeno
pořádání Kanceláře federálního ministra vnitra a pokračovala vnitřní skartace materiálů Pohraniční
stráže. Výběr archiválií byl zajišťován prostřednictvím archivních prohlídek, které byly provedeny u 73
útvarů na cca 300 evidenčních místech. Do archivu bylo přijato a zaevidováno 79 přírůstků archivních
materiálů. Od 1. listopadu 2006 jsou archivní prohlídky v náplni práce odboru archivní správy a
spisové služby MV.
V archivních odděleních v Kanicích (3., 4. a 5.) jsou archivní materiály přístupné
prostřednictvím inventářů, prozatímních inventárních seznamů, jmenných kartoték, rejstříků a
předávacích protokolů. Výběr archiválií byl uskutečňován prostřednictvím archivních prohlídek, kterých
bylo uskutečněno 16 u útvarů na území moravských krajů (HZS, škol PO a SPŠ). Bylo přijato 1 183
balíků archiválií, další přírůstky archiválií byly uloženy do 170 krabic (nárůst o 130 bm), v této
souvislosti aktualizováno 224 karet NAD. Dokončena byla inventarizace fondu KS SNB Hradec
Králové, pokračovalo pořádání a tvorba prozatímního inventárního seznamu u fondu brigády PS
Sušice. Dále byl inventarizován fond kádrových rozkazů, byly zpracovávány písemnosti 6. odboru SStB
Brno (kartotéka prověrky korespondence; 48 kartonů). Úřadu pro zahraniční styky a informace
byly systematicky předkládány k vyjádření utajované písemnosti z fondu A 11 (FMV - odbor pro
mezinárodní styky). Archiválie jsou využívány jednak pro úřední potřebu jednak badatelskou
veřejností. Badatelům jsou předkládány zejména podle zákona č. 499/2004 Sb. Žadatelům jsou
zpřístupňovány i personální spisy bývalých příslušníků bezpečnostních složek. Bylo zaevidováno 106
badatelů, kteří uskutečnili 221 badatelských návštěv, při kterých jim bylo předloženo 22 inventářů, 1
předávací seznam a 1 747 různých jednotek (inventárních jednotek, kartonů, balíků, personálních
spisů, svazků, čísel jednacích ap.). Řada materiálů byla rovněž filmována (např. pro cyklus Příběhy
železné opony) a byly využívány i materiály z archivní knihovny. Pracovníci odboru se ve velké míře
podíleli na Sborníku AMV č. 4/2006 a jeho redakční radě, dále na řešení otázek spojených s generální
inventurou a evidencí NAD.
Přehled akreditací archivů za rok 2006
Archiv Univerzity Palackého v Olomouci
Zřizovatel: UP v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc,
Rozhodnutí: o akreditaci specializovaného A ze dne 6.1.2006, č.j.:AS-344/1-2005, PM 26.1.2006.
Archiv DIAMO Příbram
Zřizovatel:DIAMO, státní podnik, 471 27 Stráž pod Ralskem,
Rozhodnutí: akreditace specializovaného A dne 22.11.2005, č.j.: AS-872/1-2005, PM 27.1.2006.
Archiv Moravské galerie v Brně
Zřizovatel: Moravská galerie v Brně (její Min. kultury ČR), Husova 18, 662 26 Brno
Rozhodnutí: akreditace specializovaného A dne 11.12.2006, č.j.: AS-977/1-2006, PM dne
29.12.2006.
Archiv Akademie výtvarných umění
Zřizovatel: AVU v Praze, U Akademie 4, 170 22 Praha 7
Rozhodnutí: akreditace specializovaného A dne 12.12.2006, č.j.: AS-571/1-2006, PM dne
5.1.2007.
Archiv Bezpečnostní informační služby
Zřizovatel: Bezpečnostní informační služba, Nárožní 1111/2, 155 00 Praha 5, P.O.Box 1, 150 07
Praha 57,
Sdělení (podle SŘ) dopisem ze dne 1.12.06, č.j.:AS-1440/1-06, prokázání splnění podmínek
akreditovaného bezpečnostního archivu ke dni 1.12.2006
Archiv města Brna
Zřizovatel: Statutární město Brno, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno,
Sdělení (podle SŘ) dopisem ze dne 10.10.06, č.j.: AS-903/1-06, prokázání splnění podmínek
akreditovaného archivu územního samosprávného celku ke dni 10.10.2006.
Archiv společnosti OKD
Zřizovatel: OKD, a. s., Prokešovo nám. 6/2020, 728 30 Ostrava-Moravská Ostrava,
Rozhodnutí: o akreditaci soukromého archivu ze dne 12.6.2006, č.j.: AS-1745/1-2006, PM
11.7.2006.
Archiv společnosti ŽDB GROUP
Zřizovatel: ŽDB, a.s., Bezručova 300, 735 93 Bohumín, IČ: 47672412,
Rozhodnutí: o akreditaci soukromého archivu ze dne 12.12.2005, č.j.: AS-1230/1-2005, PM
16.1.2006.
Archiv Škoda Plzeň
Zřizovatel: ŠKODA HOLDING, a.s., Tylova 1/57, 316 00 Plzeň, IČ: 26163632
Rozhodnutí: o akreditaci soukromého archivu ze dne 8.6.2006, č.j.: AS-1091/1-2005, PM
10.7.2006
Archiv Nová Huť - Ostrava
Zřizovatel: Nová huť - Ostrava, s.r.o., Lešetínská 39, 707 02 Ostrava-Kunčice,
Řízení: žádost ze dne 6.3.2006, obhlídka A dne 20.6.2006,
Rozhodnutí: o akreditaci soukromého archivu ze dne 12.7.2006, č.j.: AS-388/1-2006, PM 4.9.2006
Archiv společnosti Vítkovice
Zřizovatel: Vítkovice, a.s., Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava-Vítkovice, IČ:45193070
Rozhodnutí: o akreditaci soukromého archivu ze dne 24.3.2006, č.j.: AS-1897/1-2005, PM 9.5.200
Archiv společnosti ZČE Plzeň
Zřizovatel: Západočeská energetika, a.s., Guldenerova 19, 303 28 Plzeň,
Rozhodnutí: o akreditaci soukromého archivu ze dne 6.4.2006, č.j.: AS-1085/1-2005, PM
29.4.2006.
SEKCE SPOJENÍ A KOMUNIKACÍ
Komunikační systémy
Dlouhodobým a prioritním úkolem sekce spojení a komunikací je posílení a modernizace páteřních
komunikačních systémů a rozšíření služeb s garantovanou kvalitou až k základním útvarům
Policie ČR. Modernizace probíhá ve dvou hlavních oblastech obsažených v ,,Rozvojovém projektu
komunikačních sítí MV s integrovanými službami". V oblasti radiokomunikací jde o projekt PEGAS,
v oblasti telekomunikací a přenosu dat jde o projekt HELIOS.
Projekt PEGAS
Radiokomunikační systém PEGAS poskytuje kvalitní komunikační služby hlavním složkám
Integrovaného záchranného systému, které mohou využívat kromě hlasových služeb zabezpečených
šifrovou ochranou i datové služby spočívající v přenosu statusů, SMS a dotazů do určených
informačních systémů.
V roce 2006 byla dále zlepšována kvalita a kapacita infrastruktury systému přechodem řízení
tří regionálních sítí na vyšší procesorovou verzi a rozšířením počtu přenosových kanálů dvou
základnových radiostanic v regionálních centrech. Pokračovalo i zlepšování pokrytí teritoria rádiovým
signálem výstavbou jedné nové základnové radiostanice a 22 skupinových opakovačů, pokrytí
pražského metra bylo rozšířeno o nově vybudované stanice Ládví a Kobylisy.
Do pilotního provozu byla zavedena služba automatické lokalizace polohy a pohybu
služebních vozidel na operačních střediscích Policie ČR a HZS.
Rovněž v oblasti vybavení koncovými terminály byla realizována dodávka radiostanic 2. a
3.generace, náhradních zdrojů, speciálních náhlavních souprav a dalšího příslušenství.
Projekt HELIOS
V rámci rozvoje a výstavby komunikací pokračovala v roce 2006 realizace projektu další
modernizací a výstavbou digitálních komunikačních uzlů s technologií pro hlasovou a datovou
komunikaci i zabezpečením přenosového prostředí sdíleného všemi komunikačními systémy. Byla
rozšířena přenosová a dohledová technologie a vytvořeny podmínky k pokrytí narůstajících
komunikačních služeb a bezpečnosti jednotlivých systémů, sítí a zařízení. Pozitivním důsledkem jsou
progresivní změny v procesu dálkové správy a řídícího managementu integrované telekomunikační
sítě MV.
Podle plánované obměny zastaralé technologie se realizovala výstavba nové digitální
technologie v objektech MV a Policie ČR v Mělníce, Kutné Hoře, Blansku a Rokycanech. Digitalizace
technologií umožnila výrazné zkvalitnění komunikačních služeb nejen pro útvary dislokované
v uvedených objektech, ale i pro základní útvary Policie ČR v dané lokalitě.
V oblasti páteřní přenosové sítě sdílené všemi komunikačními systémy byla zahájena
realizace výstavby nové páteřní přenosové sítě založené na optických vláknech, jejichž efektivní
využití zajistí optické multiplexory. Budou tak provozovány dvě samostatné sítě ­ datová síť
s protokolem IP a kapacitou min 2x1Gbit/s a síť s protokolem ATM a kapacitou 150 Mbit/s. V této
souvislosti byl dokončen upgrade přenosové ATM sítě a tato síť byla začleněna do budované páteřní
optické sítě MV. Rovněž v oblasti datové sítě byla zahájena výstavba nové vysoce výkonné
infrastruktury založené na nejmodernějších datových směrovačích.
V rámci projektu P1000 byla pořízena potřebná infrastruktura a navýšeny přenosové rychlosti
pro zavedení služeb Internetu k 1000 základním útvarům Policie ČR.
V oblasti komunikační podpory Policie ČR bylo vybudováno a předáno do užívání integrované
operační středisko OŘ PČR v Jihlavě. Nové pracoviště je vybaveno osmi dispečerskými stoly s
integrací rádiového a telefonního spojení ovládané pomocí dotykových obrazovek, novým
záznamovým zařízením a audiovizuálním systémem s velkoplošným interaktivním zobrazením. Jedná
se o plně sdružené operační středisko Policie, umožňující řízení policejních akcí včetně příjmu
tísňových linek 158 a 112 všech sil a prostředků okresů Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův
Brod a Pelhřimov.
Informační systémy
Rozvojové projekty plánované v oblasti rozvoje informačních systémů jsou v rezortu
Ministerstva vnitra dlouhodobě orientovány na hlavní úkoly rezortu, vyplývající z kompetenčního
zákona a zřizovacích listin a organizačních řádů organizačních složek MV. Informační systémy jsou
vesměs řešeny jako podpůrné prostředky pro optimalizaci činností jednotlivých organizačních součástí
MV a jako informační nástroje pro automatizaci administrativních agend vedených podle zákonného
pověření. Jedním z hlavních cílů rozvojových informačních systémů je postupné prohlubování jejich
integrace s informačními systémy EU.
Biometrika
V souladu s direktivou Rady EU o normalizaci bezpečnostních a biometrických prvků
obsažených v cestovních dokladech, vydávaných členskými státy EU zavádějí členské státy cestovní
doklady (e-pasy), jejichž součástí jsou bezkontaktní elektronické prvky obsahující biometrické údaje o
jejich oprávněném držiteli.
V této souvislosti byla mezi Ministerstvem vnitra a Státní tiskárnou cenin s. p. uzavřena
obchodní smlouva o ,,Dodávání cestovních dokladů se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat
s biometrickými údaji, včetně systému zpracovávání žádostí, pořizování a zpracovávání dat". Na
základě této smlouvy byla realizována první etapa realizace procesu elektronizace cestovních
dokladů, a to vydávání elektronických cestovních dokladů s biometrickým prvkem ­ elektronickou
podobenkou držitele. Od 1. září 2006 se na 227 obecních úřadech a 7 oblastních ředitelstvích
cizinecké a pohraniční policie PČR začaly vydávat strojově čitelné cestovní pasy České republiky
občanům České republiky, strojově čitelné cizinecké pasy České republiky a strojově čitelné
uprchlické pasy České republiky.
Zavedení druhého biometrického prvku, tj. otisku dvou prstů v cestovních dokladech České
republiky se předpokládá k datu 1. května 2008.
Národní schengenský informační systém
Česká republika se zavázala k převzetí schengenského acquis, jehož základ tvoří
,,Schengenská dohoda", ,,Schengenská prováděcí úmluva" a protokoly úmluvy o přistoupení vytvořené
po nabytí účinnosti Amsterodamské smlouvy.
Účastnické státy, které přistoupily na schengenské acquis, vytvořily pro podporu a ochranu
evropského schengenského prostoru společný informační systém SIS. Usnesením vlády ČR se
Ministerstvu vnitra ukládá vybudovat Národní schengenský informační systém (N-SIS) jako součást
nového celoevropského projektu SIS II. Vzhledem k problémům ve výstavbě jeho centrální části, za
kterou nese odpovědnost Evropská komise, bude celý projekt SIS II dokončen až v roce 2009.
Na základě rozhodnutí Rady pro justici a vnitro (JHA) Evropské unie o realizaci projektu
SISone4ALL budou nové členské státy EU urychleně realizovat připojení do současného
Schengenského informačního systému (SIS 1+). Tento systém bude využíván do doby, než bude
zprovozněn celoevropský systém SIS II.
Národní vízový informační systém (VIS)
Jednotný vízový informační systém uvnitř EU zatím neexistuje. Po jeho vytvoření bude
systémem pro výměnu vízových dat mezi členskými státy EU a nástrojem pro podporu společné
vízové politiky unie. Usnadní a zefektivní kontroly na vnějších hranicích společného schengenského
prostoru i na vnitřním území členských států a spolu se Schengenským informačním systémem bude
jedním z účinných nástrojů pro vytváření životního prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
Vízový informační systém ČR je realizován podle obchodní smlouvy. Realizace národní části
informačního systému má být ukončena akceptací VI. fáze systému v termínu prosinec 2007.
Vzhledem k existujícímu zpoždění výstavby centrální části evropského vízového informačního
systému C-VIS musela být realizace Národního vízového informačního systému ČR rozdělena do
dvou větví, a sice na výstavbu národní části systému, dále označovanou jako NS-VIS a výstavbu
systému umožňujícího pozdější připojení NS-VIS na centrální část evropského informačního systému
označovanou CS-VIS. Připojení NS-VIS k centrální části evropského vízového informačního systému
se předpokládá v termínu srpen 2008. Splnění tohoto termínu je závislé na postupu výstavby C-VIS.
NS-VIS není předmětem evaluací ČR před vstupem do Schengenského prostoru.
Informační systémy správních evidencí (evidence obyvatel, evidence občanských průkazů,
evidence cestovních dokladů)
Ministerstvo vnitra provozuje podle zákonů č. 133/2000 Sb., č. 328/1999 Sb., a č. 329/1999
Sb. informační systémy správních evidencí a poskytuje z těchto systémů oprávněným subjektům
údaje. V souladu s přijatým zákonem č. 342/2006 Sb., byly v roce 2006 postupně připojovány zejména
k centru informačního systému evidence obyvatel oprávněné subjekty nepřetržitým dálkovým
způsobem. V roce 2007 pokračuje připojování zbývajících subjektů k centrům těchto evidencí, pokud
tyto subjekty o připojení požádají a budou na bezpečné připojení připraveny.
Záložní pracoviště pro centrální informační systémy správních evidencí
V polovině roku 2006 bylo dokončeno vybudování záložního pracoviště pro centrální
informační systémy správních evidencí a pro centrální systém cestovních dokladů s biometrickými
prvky (e-Pasy). Ve druhé polovině roku bylo záložní pracoviště centrálního systému e- Pasy plně
funkční. V roce 2007 budou postupně zprovozněny záložní systémy pro centrální informační systémy
správních evidencí.
Informační systémy dopravních evidencí (registr řidičů a registr silničních vozidel)
Ministerstvo vnitra na základě dohody s Ministerstvem dopravy provozovalo do roku 2006
informační systém registr řidičů a informační systém registr silničních vozidel. Vedení Ministerstva
dopravy rozhodlo o převedení provozu informačního systému registr řidičů a informačního systému
registr silničních vozidel na pracoviště Ministerstva dopravy. Po velmi intenzivní spolupráci mezi
Ministerstvem vnitra a Ministerstvem dopravy byl v první polovině roku 2006 vybudován na
Ministerstvu dopravy nový informační systém centrální registr řidičů (Eliška) a k 1. červenci spuštěn
jeho ověřovací provoz. I nadále probíhá úzká spolupráce mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem
vnitra, protože nový systém Eliška přebírá údaje o řidičích z centrálního informačního systému
evidence obyvatel. Převod provozu informačního systému registr silničních vozidel připravuje
Ministerstvo dopravy na počátek roku 2008.
ORGANIZACE, KONCEPČNÍ ČINNOST, VÝZKUM A VÝVOJ,
ŘÍZENÍ JAKOSTI A PROBLEMATIKA STÁRNUTÍ
Oblast organizace
V rámci vytváření nezbytných organizačních předpokladů k zajištění úkolů Ministerstva vnitra,
vyplývajících zejména z příslušné právní úpravy jeho působnosti a z usnesení vlády, byla v září 2006
provedena zásadní reorganizace ministerstva. Při této reorganizaci se o polovinu snížil počet
náměstků ministra vnitra a jimi řízených úseků ministerstva (z šesti na tři) a bylo zavedeno
sekční uspořádání ministerstva. Na základě usnesení vlády č. 1232/2006 převzalo Ministerstvo
vnitra některé činnosti vykonávané dosud Úřadem vlády v oblasti regulatorní reformy
a modernizace státní správy. V závěru roku 2006 byly v souvislosti s reorganizací MV provedeny tzv.
vstupní audity tj. procesně - organizační, právní, ekonomický a komplexní audit Zařízení služeb MV.
Výsledky provedených auditů se do organizace výkonu působnosti ministerstva promítnou v průběhu
roku 2007.
V oblasti organizace a systému řízení Policie ČR došlo k zásadním změnám ve struktuře
policejních útvarů až v závěru roku 2006, kdy byla zrušena Policie České republiky útvar
odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality služby kriminální policie a vyšetřování jako
útvar s působností na celém území České republiky, jejíž úkoly od 1.1.2007 plní jiné policejní útvary.
Dále byla sloučena Policie České republiky okresní ředitelství Praha-východ a Praha-západ.
Jejich nástupnickým útvarem je Policie České republiky okresní ředitelství Praha-venkov. Rovněž byly
provedeny či připraveny k realizaci dílčí změny ve vnitřní organizaci některých útvarů. Např. byla
provedena reorganizace Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR
s cílem zefektivnit jeho metodickou a koordinační činnost při účelném využití lidských zdrojů a
provedena úprava územní působnosti P ČR správy Jihomoravského kraje a P ČR správy
Severomoravského kraje.
Koncepční činnost ministerstva
Vedení ministerstva projednalo a následně schválilo na své poradě dne 20. dubna 2006 zcela
novou formální podobu a strukturu ,,Střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva
vnitra ČR (aktualizace pro období 2004-2007)". Tento dokument shrnuje dílčí koncepce
zpracovávané v jednotlivých úsecích a ostatních útvarech Ministerstva vnitra do jednoho resortního
kontextu. Schválená formální úprava odpovídá moderní podobě strategicko ­ koncepčního
materiálu. Dokument je koncipován tak, aby neplnil pouze určitou deklaratorní funkci, ale byl plně
využitelný v praxi v procesu plánování a rozhodování.
V hodnoceném období pokračovala realizace připravovaného projektu ,,ELANES".
S vlastním postupem této realizace byl novým vedením resortu vysloven souhlas dne 6. října
2006. Připravované zprovoznění tohoto uceleného celoresortního evidenčního systému
koncepčních materiálů MV má umožnit komplexní pokrytí dosud nezajišťované oblasti jejich
evidence ve sjednocené formě, zkvalitnění jejich uživatelské dostupnosti, aktualizaci přehledu
a zvýšení využitelnosti v oblasti programového financování a koncepční a analytické činnosti v resortu.
Výzkum a vývoj v rámci Ministerstva vnitra
Realizace výzkumných a vývojových aktivit koresponduje s Národní politikou výzkumu
a vývoje České republiky na léta 2004 až 2008 schválené usnesením vlády č. 5, ze dne 7. 1. 2004
a Koncepcí výzkumné a vývojové činnosti Ministerstva vnitra na léta 2005 ­ 2008.
Vláda ČR svým usnesením č. 189 ze dne 22. února 2006 schválila výzkumný program
,,Bezpečnostní výzkum" na období 2006 až 2010. Tento výzkumný program vychází
z Bezpečnostní strategie ČR, schválené usnesením vlády č. 80, ze dne 22. 1. 2001, z Priorit
bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, schválených usnesením vlády
č. 662, ze dne 30. 6. 2004, Střednědobé koncepce resortní politiky Ministerstva vnitra ČR v letech
2002 ­ 2005 a zohledňuje Dlouhodobé základní směry výzkumu, které byly schváleny usnesením
vlády č. 661, ze dne 1. 6. 2005.
Výzkumný program se člení na dva podprogramy. První je zaměřen na problematiku výzkumu
krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného
systému a požární ochrany. Druhý podprogram je zaměřen do problematik rozvoje nových metod
a nových metodik řešení boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, nejzávažnějších daňových
podvodů, financování terorismu, ochrany počítačových sítí a souvisejících informačních technologií
(ochrana před tzv. kybernetickými hrozbami), rozvoje progresivních metod kriminalistické identifikace
osob a věcí v extrémních podmínkách (teroristické útoky, živelné katastrofy apod.).
Těžiště aktivit v této oblasti směřovalo v roce 2006 k zahájení realizace veřejných zakázek ve
výzkumu a vývoji na projekty připravené v rámci výzkumného programu Ministerstva vnitra
,,Bezpečnostní výzkum". Do konce roku se podařilo zrealizovat 20 výběrových řízení na veřejné
zakázky ve výzkumu a vývoji. Dalších 8 výběrových řízení je připraveno k realizaci.
Souběžně s programem Bezpečnostní výzkum byl připravován výzkumný program Resortní
výzkum a vývoj, který byl zaměřen do oblasti veřejné správy a archivní správy. Na základě
doporučení Rady pro výzkum a vývoj budou jednotlivá témata zadávána formou jednotlivých
veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji.
Na základě oznámení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ,,MŠMT") o
možnosti poskytnutí institucionální podpory na návrhy výzkumných záměrů předložilo Ministerstvo
vnitra v řádném termínu tři návrhy na poskytnutí podpory se zahájením realizace v roce 2007. Na
základě výsledků hodnocení bylo odbornou hodnotící komisí vzhledem k charakteru výzkumného
záměru ,,Bezpečnostní výzkum v oblasti rozvoje specifických schopností státu zaměřených na
ochranu obyvatelstva při krizových situacích" doporučeno jej finančně zabezpečit z rozpočtu
Ministerstva vnitra. Výzkumný záměr ,,Metody a prostředky kriminalistické techniky" byl doporučen
k poskytnutí podpory z prostředků MŠMT za předpokladu, že dojde k jejich navýšení. Výzkumný
záměr ,,Výzkum moderních metod pro zjišťování příčin vzniku požárů a hodnocení
nebezpečných účinků požárů na osoby, majetek a životní prostředí" byl doporučen k realizaci, ale
nedoporučen k poskytnutí podpory z MŠMT.
Pokračovala realizace Výzkumného záměru Policejní akademie ČR na roky 2002-2008,
který je strategickým programem vědecké aktivity Policejní akademie ČR. Tento záměr vychází ze
současných trendů, dynamiky a vývoje rizik společenské praxe a prohlubuje poznání, z něhož může
vycházet represivní a progresivní působení státu v oblasti omezování kriminality a zvyšování
bezpečnosti státu.
Řízení jakosti a problematika stárnutí
Plnění úkolů vyplývajících pro resort z činnosti Rady ČR pro jakost, která působí v gesci MPO
a jejímž hlavním posláním je prosazování Národní politiky podpory jakosti v ČR, a to na základě
usnesení vlády ČR č. 458/2000.
Aktualizace a realizace úkolů, které určuje Resortní program přípravy na stárnutí populace
v ČR ve spolupráci s příslušnými odbory MV, jakož i aktivní účast na plnění požadavků Rady vlády pro
seniory a stárnutí populace, která vyvíjí svoji činnost na základě usnesení vlády ČR č. 288/2006
a působí v gesci MPSV.
SPORT
Odbor sportu plní úkoly Ministerstva vnitra zejména v oblasti vytváření podmínek pro přípravu
sportovců ke státní sportovní reprezentaci České republiky na vrcholné mezinárodní soutěže, včetně
odborného trenérského vedení, lékařsko-pedagogického sledování a péče o sportovní talenty.
V rámci činností uvnitř Ministerstva vnitra vytváří podmínky pro tělovýchovné a sportovní
aktivity policistů jako podporu a doplňující formy služební tělesné a střelecké přípravy policistů a
podmínky pro pohybově-rekreační aktivity všech zaměstnanců resortu vnitra. Zároveň celou tuto
oblast metodicky řídí a usměrňuje.
Mimo to je odbor sportu pověřen zajištěním služeb a provozu sportovních, zdravotnických a
ubytovacích zařízení Ministerstva vnitra svěřených do jeho působnosti.
Státní sportovní reprezentace
Součástí odboru sportu je 14 sportovních oddělení, organizačně sloučených v Resortním
sportovním centru Ministerstva vnitra, ve kterých se připravují k reprezentaci České republiky
sportovci seniorských i juniorských kategorií.
Příprava sportovců ke státní sportovní reprezentaci v odboru sportu probíhá v těchto
sportovních odvětvích: atletika, box, cyklistika, judo, moto, plavání, broková a kulová střelba, triatlon,
volejbal, vzpírání, zápas, zimní sporty a různé sporty. Odbor sportu zajišťuje přípravu sportovců po
stránce metodicko-trenérské, zdravotní a materiální. Pod odborným trenérským vedením se připravují
sportovci kategorie dospělých i juniorů nejen na sportovištích v Praze, ale dislokovaná pracoviště
odboru sportu se nacházejí také v Brně, Jablonci nad Nisou, Plzni, Hradci Králové . V různých
sportech jsou zařazeni vynikající jedinci těch sportovních odvětví, která nejsou v organizační struktuře
odboru sportu přímo začleněna. Jsou to například kanoista Martin Doktor, veslařka Miroslava
Knapková, sjezdařka Šárka Záhrobská, jachtařka Lenka Šmídová, rychlobruslařka Kateřina Novotná a
další. Součástí různých sportů je i tenis, kde příprava mladých tenistů zejména juniorských kategorií
probíhá v kvalitním zázemí sportovního areálu Ministerstva vnitra v pražské Stromovce.
V roce 2006 startovalo na XX. Zimních olympijských hrách v Turíně 22 sportovců zařazených
v RSC. Nejvýznamnějším úspěchem byla stříbrná medaile lyžaře - běžce Lukáše Bauera, kterou
vybojoval v závodě na 15 km klasickou technikou. Z dalších sportovců můžeme jmenovat například
rychlobruslařku Kateřinu Novotnou, která v olympijském závodě na 500 m na krátké dráze skončila na
6. místě. Umístění sportovců odboru sportu na ZOH 2006 je nejúspěšnějším vystoupením sportovců
v péči resortu MV na této nejvyšší sportovní soutěži od ZOH 1992 v Albertville.
Celkově získali sportovci resortu Ministerstva vnitra v roce 2006 na dalších vrcholných
mezinárodních soutěžích (mistrovství světa, mistrovství Evropy, mistrovství světa juniorů a mistrovství
Evropy juniorů) 46 medailových umístění.
1. místo na MS získali: Luboš Opelka ve střelbě z velkorážní terčovnice, Michal Prokop ve full crossu
2. místo na MS získali: Kateřina Kůrková vzduchová puška, Aleš Hutař člen družstva ve skeetu, Marek
Švec v zápase, Miroslava Knapková ve veslování, Ondřej Moravec a smíšená štafeta s podílem
Zdeňky Vejnarové, Jaroslava Soukupa a Ondřeje Moravce v letním biatlonu.
1. místo na ME získal: Jaroslav Soukup v biatlonu ­ závod na 10 km.
2. místo na ME získali: Martin Doktor v závodě C na 200m, Vendula Frintová a radka Vodičková jako
členky triatlonové štafety, Jana Horáková v BMX, Jana Šikulová v gymnastice ­ cvičení na bradlech,
Petra Nová ­ karate.
3. místa na ME získali: Kateřina Kůrková ­ vzduchová puška, Marek Švec ­ zápas, Aleš Hutař, člen
družstva ve skeetu, Jana Pechanová na závodech v dálkovém plvání na tratích 5 a 10 km.
V juniorských kategoriích se umístili: Eva Nývltová na MSJ v klasickém lyžování 2. místo na trati 5km
klasicky a 3.- místo v závodě na 2x5 km klasicky a volně. Václav Haman na MSJ ve střelbě 2. místo ­
libovolná malorážka.
Na dalších významných mezinárodních soutěžích (Světový a Evropský pohár, Grand Prix,
akademické mistrovství světa a turnaje kategorie ,,A") pak dalších 88 medailí. V nejvyšších domácích
soutěžích patřilo sportovcům odboru sportu 179 mistrovských titulů a na domácí i zahraniční půdě
vytvořili 31 českých rekordů.
Odbor sportu vydává časopis s názvem ,,Sportovec MV", který vychází čtyřikrát ročně jako
příloha časopisu ,,Policista" a je v něm možno nahlédnout do zákulisí sportovní přípravy reprezentantů
a seznámit se podrobněji se soutěžemi i výsledky v resortním sportu.
Resortní sport
Odbor sportu zajišťuje základní podmínky pro pořádání každoročně vyhlašovaných
celostátních policejních mistrovství ve vybraných sportovních odvětvích a speciálních činnostech
policie a odpovídá za nominaci a vysílání policejní sportovní reprezentace. Připravuje a koordinuje
systém různých postupových soutěží jako nominačních závodů pro mistrovství celostátní.
Jedním ze stěžejních bodů při vytváření podmínek k činnostem podporujícím služební
tělesnou a střeleckou přípravu policistů je každoroční vyhlašování veřejně prospěšného programu a
příprava rozhodnutí ministra vnitra o poskytnutí státní účelové dotace, která je využívána pro činnost
Unie tělovýchovných organizací Policie České republiky a sportovních klubů policie v ní sdružených.
Hlavní náplní těchto občanských sdružení je poskytovat a organizovat pohybové a sportovní
aktivity, které umožňují udržet a rozvíjet fyzickou zdatnost, speciální dovednosti a návyky potřebné pro
výkon služby policistů a tělovýchovně-rekreační aktivity pro další zaměstnance resortu.
Zároveň s přípravou na zajištění je odbor sportu pověřen i výkonem předběžné a průběžné
kontroly hospodaření s touto účelovou dotací.
V roce 2006 se konalo 8 policejních mistrovství České republiky:
1. PM ČR v lyžování ;
2. PM ČR v plavání;
3. PM ČR v jízdě na koni;
4. PM ČR ve střelbě ze služebních krátkých zbraní;
5. PM ČR ve volejbale;
6. PM ČR ve fotbale;
7. PM ČR psovodů se služebními psy;
8. PM ČR v policejním víceboji.
Policejní sportovní reprezentace se v roce 2006 zúčastnila tří policejních mistrovství Evropy:
1. PME v atletice (Česká republika, Praha), jehož uspořádáním byla Česká republika pověřena
Evropskou policejní sportovní asociací (USPE), a nad jehož organizací měl hlavní garanci
odbor sportu,
2. PME v triatlonu (Švýcarsko);
3. PME v maratonu (Turecko).
Nejlepšího umístění dosáhli ppor. JUDr. Martin Bohman ­ 4. místo na 100 m, dále podíly na 4.
místě ve štafetách 4 x 100 m a na 5. místě ve švédských štafetách a prap. Josef Rosůlek - 5. místo ve
vrhu koulí. Tito sportovci byli vyhodnoceni jako nejúspěšnější policisté - sportovci za rok 2006.
Vedle soutěží pořádaných mezinárodními policejními sportovními organizacemi byla vybraná
reprezentační družstva Policie ČR vyslána na několik dalších mezinárodních sportovních akcí v rámci
mezistátních recipročních vztahů. Jednalo se například:
1. Kvalifikační utkání pro Policejní mistrovství Evropy (Bulharsko);
2. Mezinárodní policejní cyklistický závod (Holandsko);
3. Mezinárodní přátelské utkání v judo;
4. Světový pohár v kopané (Holandsko);
5. Mezistátní přátelská utkání reprezentačních družstev Policie ČR a Policie Slovenska ve volejbalu,
fotbalu a tenisu (Slovenská republika, Bratislava);
6. Mezinárodní přátelské utkání ve fotbalu mezi reprezentačními družstvy Policie ČR a Slovenska
(Česká republika, Praha);
7. Mezinárodní přátelské utkání v judo mezi reprezentačními družstvy Policie ČR a Rakouska
(Česká republika, Praha).
VNITŘNÍ KONTROLA
Vnitřní kontrolní systém zahrnuje řídící finanční kontrolu, vykonávanou jako součást
finančního řízení, interní audit, jehož úkolem je zejména nezávislé a objektivní přezkoumávání a
vyhodnocování všech finančních a majetkových operací a vnitřního kontrolního systému, a dále
obecnou kontrolu a supervizní činnost vykonávanou na základě interního aktu řízení, která slouží
k získávání objektivních informací o činností zaměstnanců a příslušníků Policie České republiky a
Hasičského záchranného sboru České republiky při věcném naplňování působnosti Ministerstva vnitra
a realizaci předmětu jeho činnosti. Obecnou kontrolu v resortu vykonávají specializované kontrolní
útvary a dále kontrolní pracoviště a skupiny, které jsou součástí odborných útvarů.
Vrcholným článkem vnitřního kontrolního systému je odbor interního auditu a supervize
(dále jen ,,OIAS"), který je přímo podřízen ministrovi vnitra a v tomto smyslu je organizačně nezávislý
na řídících strukturách resortu. Svou činností výrazně ovlivňuje efektivitu vnitřního kontrolního
systému. OIAS je tvořen oddělením interního auditu, oddělením organizačním a výkonu supervize a
oddělením metodiky a informačních technologií.
V rámci OIAS plní významnou roli oddělení interního auditu, jehož úkolem je, mimo jiné, i
vyhodnocování účinnosti vnitřního kontrolního systému organizační složky státu Ministerstvo vnitra,
která zahrnuje útvary Ministerstva vnitra a Policii České republiky. V roce 2006 bylo tímto oddělením
provedeno 9 auditů (z toho 3 následné) a 2 následné veřejnosprávní kontroly.
Zjištění z auditů dokládají složité organizační uspořádání organizační složky státu Ministerstvo
vnitra a s tím související organizační náročnost procesů a řízení rizik. Nesrovnalosti byly zjištěny
zejména v oblasti pořizování majetku, nakládání s majetkem státu, v systému poskytování veřejné
finanční podpory v oblasti sportu a v nastavení a fungování řídící kontroly z hlediska efektivnosti a
hospodárnosti. U auditu zaměřeného na systém implementace projektů Phare a Transition Facility
byly zjištěny nedostatky při spolufinancování projektů z rozpočtové kapitoly 314 a v koordinaci a
přenosu informací mezi vysokým počtem zainteresovaných útvarů v rámci resortu.
Veřejnosprávní kontroly byly zaměřeny na dodržování pravidel, zásad a způsobu
zabezpečování kontroly užívání počítačových programů, vyplývajících z usnesení vlády č. 624/2001,
což je specifická oblast vyžadující odbornou znalost dané problematiky. Veřejnosprávní kontroly
přinesly značný rozsah negativních zjištění (např. neprokázání oprávněnosti používání počítačových
programů, nedostatky v evidenci majetku - zejména software, nepoužívání automatizovaných
softwarových prostředků určených k provádění kontrol), jejichž odstraňování bude sledováno.
V případech, kdy byl audit proveden u více auditovaných osob (tj. organizačních útvarů), byly
závěry z auditů včetně doporučení auditorů vždy projednány s odpovědnými vedoucími zaměstnanci
auditovaných osob, kteří k doporučením přijali opatření. Související systémové nesrovnalosti zjištěné
v auditovaných oblastech byly popsány v závěrečných zprávách z auditů (včetně doporučení) a
projednány s vedoucími zaměstnanci odpovědnými za řízení a kontrolu auditované činnosti a
s ministrem vnitra.
Oddělení organizační a výkonu supervize kromě obecné kontroly vykonává jako jediný
útvar v resortu Ministerstva vnitra, na základě plánu kontrolní činnosti a podle požadavků ministra
vnitra, specifickou supervizní činnost v rámci celého resortu. V roce 2006 bylo tímto oddělením
provedeno celkem 6 kontrolních akcí, z toho 3 supervize a 3 obecné kontroly. Dále bylo
vyhodnoceno plnění úkolů obsažených v Resortním interním protikorupčním programu a v červenci
2006 byl tento program aktualizován.
Provedené supervize a kontroly byly zaměřeny na fungování kontrolního systému,
plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných předcházejícími kontrolami,
nakládání s nemovitým majetkem a dále na personalistiku a odměňování a činnost státních
oblastních archivů.
V rámci ověřování účinnosti a přiměřenosti kontrolního systému se v roce 2006
supervize zaměřila na výkon státní kontroly (správního dozoru). Supervizí provedenou u 4
správ krajů PČR, 13 okresních ředitelství PČR, 4 státních oblastních archivů a 2 útvarů
ministerstva bylo zjištěno nejednotné a v některých případech i nedůsledné provádění této
kontroly u subjektů vně ministerstva.
Na základě kontroly plnění opatření k nápravě, přijatých předchozími
kontrolami nakládání s výbušninami používanými útvary PČR bylo konstatováno, že
k nápravě zjištěných nedostatků byla přijata příslušná systémová opatření. Přijetí
nezbytných systémových opatření bylo zjištěno také supervizí, provedenou u 7 správ
krajů PČR, která byla zaměřena na plnění opatření z kontroly Nejvyššího kontrolního
úřadu, týkající se hospodaření s majetkem státu. V tomto případě však účinnost
systémových opatření byla snížena přetrvávajícími dílčími pochybeními jednotlivých
zaměstnanců a příslušníků PČR a jejich nedůsledným řešením a nevyvozováním osobní
odpovědnosti ze strany vedoucích služebních funkcionářů.
Mimořádnou supervizí využití a hospodaření vybraných rekreačních a víceúčelových
zařízení PČR a HZS krajů byly zjištěny dílčí nedostatky v nakládání s majetkem státu.
Tématickou kontrolou, která byla zaměřena do oblasti s vyšším rizikem korupce (kontrola
dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebyly zjištěny případy zneužití veřejných
finančních prostředků. Kontrola však odhalila nedostatky jak systémové, tak i dílčí pochybení
jednotlivých vedoucích zaměstnanců útvarů Ministerstva vnitra i Policejního prezidia ČR.
Kontrolním průzkumem v oblasti archivnictví nebyly zjištěny nedostatky.
Zjištěné nedostatky uvedené ve zprávách z jednotlivých kontrol a supervizí byly projednány
s příslušnými odpovědnými vedoucími zaměstnanci či služebními funkcionáři. Výsledné
materiály s návrhy na přijetí opatření byly předloženy ke schválení ministrovi vnitra.
Oddělení metodiky a informačních technologií zpracovává a aktualizuje koncepci vnitřní
kontroly včetně interního auditu, s výjimkou řídící a veřejnosprávní finanční kontroly.
Zpracovává roční jednotný plán hlavních kontrolních úkolů MV a PČR a připravuje také interní
akty řízení upravující interní audit v rámci organizační složky MV a obecnou kontrolu v celém
resortu MV. Na základě požadavků ostatních kontrolních útvarů, kontrolních skupin a
kontrolních pracovišť resortu zpracovává metodické návody k těmto interním aktům řízení
usnadňující jejich aplikaci. Zaměstnanci oddělení se rovněž podílejí na průběžném vzdělávání
kontrolních pracovníků resortu.
Základním interním aktem řízení upravujícím obecnou kontrolu je nařízení MV č. 55/2003
o obecné kontrole a supervizní činnosti, které bylo počátkem roku 2006 novelizováno nařízením MV č.
1/2006.
V působnosti OIAS je také komplexní zajišťování fungování elektronického informačního
systému ,,Kontrolní činnost" a ,,Evidence podání". Slouží pro získávání informací a výstupů
z kontrolních akcí jednotlivých kontrolních útvarů, kontrolních pracovišť a kontrolních skupin
organizační složky státu MV a ostatních organizačních složek státu a státních příspěvkových
organizací v resortu. Informační systém sleduje všechny formy obecné kontroly, veřejnosprávní
kontroly, interní audity, státní kontroly (správní dozory) i externí kontroly a také stížnosti, petice a jiná
obdobná podání.
Jako každoročně, pořádal OIAS v roce 2006 seminář pro kontrolní pracovníky a interní
auditory organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací resortu. Účastníci byli
seznamováni nejen s aktualizovaným obsahem významných právních předpisů, které ovlivňují jejich
další práci a s novými interními akty řízení upravujícími jednotlivé kontrolní systémy, ale i se
zásadními trendy v oblasti výkonu interního auditu, řídící i obecné kontroly. Při seminářích byl vytvořen
dostatečný prostor pro diskuzi a výměnu zkušeností, s cílem pozitivně ovlivnit výkon kontrolní i auditní
činnosti v resortu.
V souladu s mezinárodními standardy pro profesní výkon interního auditu, uspořádal OIAS
v listopadu 2006 veřejnou prezentaci své činnosti. Jejím cílem bylo seznámit vedoucí zaměstnance
útvarů MV, PČR a ostatních organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací resortu
s výsledky auditní, kontrolní, supervizní a metodické činnosti OIAS a zobecnit poznatky o existujících
rizicích při výkonu některých činností v působnosti MV, včetně prezentace zjištěných nedostatků a
doporučení či přijatých opatření k jejich odstranění.
Odbor finanční kontroly
Odbor finanční kontroly (dále jen ,,OFK") realizoval v roce 2006 celkem 48 samostatných
kontrolních akcí. Jednalo se o 37 následných veřejnosprávních kontrol, 6 obecných kontrol a 5
průběžných veřejnosprávních kontrol. Celkem bylo zkontrolováno 330 mil. Kč. Oproti roku 2005 došlo
ke snížení objemu kontorlovaných veřejných prostředků, neboť v roce 2006 bylo realizováno 8 kontrol
plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných předchozími kontrolami.
U šesti organizačních složek státu a dvou státních příspěvkových organizací v působnosti
Ministerstva vnitra vykonal OFK následné veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky
za období roku 2005, včetně prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému. Kontrolami byla mimo
jiné zjištěna neprůkaznost účetních záznamů, porušení rozpočtové kázně a dalších povinností při
nakládání s majetkem, projevy nehospodárnosti při zakládání veřejných výdaajů, nedostatky ve
finančním řízení a nízká míra účinnosti vnitřního kontrolního systému. OFK rovněž zadokumentoval ve
dvou případech podezření ze spáchání tresného činu podvodu a zkrácení daně, poplatku a podobné
povinné platby.
OFK, v součinnosti s příslušnými útvary Ministerstva vnitra v postavení poskytovatelů veřejné
finanční podpory, vybral celkem 26 příjemců této podpory, konkrétně měst a nestátních neziskových
organizací, u kterých provedl následnou kontrolu využití účelově poskytnutých finančních prostředků
státního rozpočtu. U jedné neziskové organizace byla zjištěna neprůkaznost účetních dokladů, které
byly zpracovány v rozporu se zákonem o účetnictví a neobsahovaly předepsané podpisové záznamy
ani účtový předpis. Toto zjištění bylo zasláno k dalšímu řízení příslušnému finančnímu úřadu. Ostatní
kontrolovaní příjemci použili finanční prostředky ke stanovenému účelu, efektivně a hospodárně.
Náklady na projekty v roce 2005 byly zaúčtovány podle předložených dokladů v souladu se
stanovenými právními předpisy a kritérii poskytovatele. Účetní záznamy týkající se finančních operací
byly uschovány způsobem zaručujícím jejich trvanlivost. Evidence majetku, který byl z dotace pořízen,
je vedena průkazně.
V souvislosti s čerpáním finančních prostředků z Evropského fondu pro uprchlíky realizoval
OFK 5 průběžných veřejnosprávních kontrol u vybraných příjemců podpory. U jednoho z nich byly
zjištěny nedostatky v průkaznosti účetních dokladů.
PREVENCE KRIMINALITY
Cílem preventivní politiky je snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu
bezpečnosti občanů prostřednictvím nerepresivních metod a prostředků, na kterých se podílí široká
škála veřejných institucí i soukromých subjektů. Preventivní politika se zaměřuje na eliminaci
kriminogenních podmínek a kriminálně rizikových jevů a na pomoc obětem trestných činů.
V České republice byly institucionální podmínky pro rozvoj preventivní politiky vytvořeny
v roce 1995, kdy byl usnesením vlády zřízen stálý meziresortní poradní orgán ministra vnitra Republikový
výbor pro prevenci kriminality (dále jen ,,RVPPK"). Předsedou výboru je ministr vnitra a
výkonným místopředsedou je jeho první náměstek, do jehož gesce spadá oblast veřejného pořádku a
bezpečnosti. Předmětem činnosti RVPPK je vytváření preventivní politiky vlády České republiky na
meziresortní úrovni a podpora její realizace na úrovni místní. RVPPK rozhoduje také o přidělování
finančních prostředků na projekty vytvářené v rámci jednotlivých preventivních programů.
V současné době je preventivní politika v ČR určována ,,Strategií prevence kriminality
na léta 2004-2007" (dále jen ,,Strategie"), jejímž hlavním úkolem je omezování příležitostí k páchání
trestných činů.
Prioritou strategie prevence kriminality jsou programy prevence kriminality na místní
úrovni (majetková kriminalita, násilná kriminalita, kriminalita s rasistickým a extremistickým
podtextem, bezpečnost silničního provozu), centrálně vyhlašované programy směřující k řešení
specifických problémů (např. oběti obchodování s lidmi, korupce, násilí na fotbalových stadionech) a
rozvoj systému prevence kriminality v ČR. Z hlediska cílových skupin se jedná o aktivity směřující
k rizikovým skupinám dětí a mládeže, sociálně vyloučeným skupinám a komunitám a obětem
trestných činů, včetně obětí domácího násilí.
Odbor prevence kriminality (dále jen ,,OPK") odpovídá za zpracování materiálů pro jednání
vlády ČR z oblasti prevence kriminality a nese gesci za rozvoj systému prevence kriminality na místní
úrovni a za udělování dotací ze státního dotačního systému, za realizaci specifických programů a
projektů zaměřených na prevenci kriminálně rizikových jevů, za plnění úkolů na meziresortní a
mezinárodní úrovni. Současně plní OPK úkoly související s činností sekretariátu RVPPK a odpovídá
za rozvoj systému prevence kriminality v rámci resortu (posílení role Policie ČR a transformace její
práce jako služby veřejnosti, zvyšování odborné připravenosti pracovníků, kteří se preventivní činností
zabývají.
Prevence kriminality na místní úrovni
V souladu s prioritami vyplývajícími ze schválené Strategie pokračovala v roce 2006
realizace ,,Programu prevence kriminality na místní úrovni ­ Partnerství" (dále jen ,,program
Partnerství") v obcích a krajích a rozvíjela se spolupráce s krajskými úřady při plánování preventivních
opatření v krajích.
Hlavním cílem preventivních programů na místní úrovni, na které je od roku 1996 každoročně
poskytována účelová dotace ze státního rozpočtu, je snižování míry a závažnosti trestné činnosti,
zvyšování pocitu bezpečí občanů a začleňování prevence kriminality do generelu rozvoje obcí a od
roku 2006 také vyšších územně správních celků (krajů).
Na základě doporučení krajských správ Policie ČR bylo k realizaci programu Partnerství
vyzváno 118 obcí. Projekty předložilo 108 obcí. RVPPK schválil poskytnutí dotace ve výši 67 622
000,- Kč ve dvou kolech výběru (únor a duben 2006) na 192 projektů měst a obcí.
Projekty z oblasti sociální prevence směřovaly zejména k rizikovým skupinám dětí a mládeže
a týkaly se rozšíření nabídky volnočasových aktivit (nízkoprahové klubovny pro mládež, vybavení
skate areálů překážkami apod.) a resocializačních pobytů pro děti a mládež (podpořeno bylo 80
projektů částkou 15 913 000,- Kč).
Obsahem většiny projektů z oblasti situační prevence bylo především vybudování a rozšíření
městských kamerových dohlížecích systémů (dále jen ,,MKDS"), propojení MKDS z obecní policie na
Policie ČR, zabezpečení objektů měst a obcí, vybavení radarovými přímoukazujícími měřiči okamžité
rychlosti, měřiči rychlosti a zajištění bezpečných přechodů pro chodce (podpořeno bylo 94 projektů
částkou 49 515 000,- Kč).
Část projektů byla zaměřena na zpracování informačních materiálů, přípravu informačních
akcí a poradenskou činnost týkající se ochrany majetku a osob (bylo podpořeno 18 projektů částkou 2
194 000,- Kč).
V roce 2006 byla poprvé dána možnost realizovat program Partnerství také krajům.
Žádost o poskytnutí dotace podalo 8 krajů (Jihomoravský, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký,
hl.m. Praha, Středočeský, Ústecký a Zlínský). Krajské projekty byly z oblasti sociální prevence a
informování občanů o možnostech ochrany před trestnou činností (dva krajské projekty jsou věnovány
zvláště ohrožené skupině občanů ­ seniorům). Podpořeno bylo 12 projektů krajů částkou 3 807 000,-
Kč.
V rámci programu Partnerství bylo v roce 2006 celkem podpořeno 204 projektů měst,
obcí a krajů částkou 71 429 000,- Kč.
Hodnocení efektivity programů Partnerství ve městech a obcích se opírá o analýzy
závěrečných zpráv projektů, o hodnocení programu jako celku a o každoroční analýzy trestné činnosti.
Z výsledků analýzy trestné činnosti a z průběžného vyhodnocování programu vyplývá, že realizace
preventivních aktivit ve městech a obcích přispívá k její stabilizaci; v některých městech a obcích
dokonce došlo k poklesu vývoje trestné činnosti.
Specifické programy a projekty
V roce 2006 pokračovala realizace a podpora specifických preventivních programů, jejichž
realizátory jsou obce a nestátní neziskové organizace.
Stěžejním projektem zaměřeným na kriminálně rizikové a ohrožené děti a mladistvé je
,,Systém včasné intervence". Cílem projektu je vytvoření optimálních podmínek pro sociálně
nápravné intervence státní a veřejné správy i nestátních neziskových organizací ve stádiích, kdy se
děti a mladiství dostávají do konfliktu se zákony. V zásadě jde o vytvoření systému, kde budou na
základě stanovené metodiky spolupracovat všechny subjekty mající odpovědnost za řešení kriminality
mládeže. Základy Systému včasné intervence spočívají ve vytvoření týmu pro mládež, který je
klíčovým pro řešení kriminality, a současně ve vybudování jednotného informačního prostředí, jehož
úkolem je umožnění sdílet informace o kriminalitě mládeže a o přijatých opatřeních. V roce 2006 byl
tento projekt realizován ve městech Ostrava, Svitavy a Hradec Králové a pro rok 2007 bude tento
systém rozšířen nejméně do dalších 4 měst.
Pokračoval projekt ,,Bezpečná lokalita", jehož cílem je minimalizovat podmínky pro páchání
majetkové trestné činnosti dostupnými organizačními, stavebními a technickými prostředky. Projekt je
určen nejširší veřejnosti; zájemcům nabízí informace o možnostech ochrany majetku a konkrétní
bezplatnou pomoc podnikatelského sektoru při výběru a rozsahu kvalitního zbezpečení majetku.
Ministerstvo vnitra na této aktivitě spolupracuje s Asociací technických bezpečnostních služeb
Grémium Alarm (AGA) a Českou asociací pojišťoven (ČAP).
Projekt ,,Bezpečné Průhonice a Čestlice" je zaměřen na snížení a kontrolu narůstající
majetkové trestné činnosti v nákupní a obchodní zóně. V lokalitě byla postupně uplatňována
následující preventivní organizační, technická a informační opatření: bylo zřízeno Obvodní oddělení
Policie ČR v Čestlicích a rozvíjí se spolupráce zástupců samosprávy se zástupci Policie ČR a se
zástupci maloobchodních řetězců, je budován kamerový systém s propojením na OP v Průhonicích a
P ČR v Čestlicích, který postupně bude sledovat větší část obchodní zóny. Nad zónou je vypouštěn
vzdušný balón s nápisem ,,Bezpečná zóna" nesoucí kameru, který monitoruje situaci ze vzduchu.
Parkoviště jsou osazena informačními tabulemi Auto není trezor a v roce 2006 byl realizován i
preventivní projekt zaměřený na informování zákazníků obchodních řetězců formou informačních
letáků umístěných na nákupních vozících.
V rámci zvyšování bezpečnosti silničního provozu patřilo v roce 2006 mezi nejvýznamnější
projekty resortu vnitra vybudování ,,Centra dopravní prevence" Ministerstva vnitra a Policie České
republiky při Muzeu Policie České republiky (dále jen ,,Centrum"). Centrum zahájilo svou činnost v
prosinci 2006. Cílem projektu je adekvátními muzejními prostředky motivovat cílové skupiny občanů
ke zvýšení zájmu o dopravně bezpečnostní problematik a ovlivňovat jejich chování v silničním provozu
tak, aby se snížil počet dopravních nehod a jejich obětí. Projekt byl financován z prostředků resortu
vnitra a částečně z dotace programu Partnerství.
Hlavními partnery projektu jsou Ministerstvo dopravy ­ BESIP, kancelář Světové zdravotnické
organizace (WHO) v České republice, Centrum dopravního výzkumu, Nadace Partnerství, ÚDI Praha
a další.
,,Program podpory a ochrany obětí" tvoří pilíř Národní strategie boje proti obchodování s lidmi (pro
2005 ­ 2007). Program nabízí obětem obchodování s lidmi pomoc a motivuje je ke spolupráci
s orgány činnými v trestním řízení. Financování programu je realizováno formou dotací nestátním
neziskovým organizacím. V roce 2006 byla podpořena Arcidiecézní charita Praha částkou
1 721 tis. Kč.
Do Programu bylo dosud zařazeno celkem 47 obětí obchodování s lidmi (v r. 2006 celkem 14
obětí), které pocházely zejména z České republiky, Ukrajiny, Vietnamu a Bulharska. Většina z nich se
stala oběťmi sexuálního vykořisťování, pouze čtyři osoby byly identifikovány jako oběti nucené práce.
Díky preventivně-informačním aktivitám se podařilo zvýšit obecné povědomí o možnostech úpravy
pobytu na území ČR na základě zařazení do Programu a snížit tak počet žádostí obětí obchodování
s lidmi o azyl.
V roce 2006 realizovala mezivládní organizace IOM za finanční podpory MV pilotní projekt
zaměřený na snižování poptávky po sexuálních službách cestou oslovení klientů. Projekt se
zaměřil na vykreslení příznaků obchodovaní s lidmi a nedobrovolné prostituce a nabídl možnosti, jak
bezpečným a anonymním způsobem ohlásit podezření a dozvědět se více o fenoménu obchodu
s lidmi.
V rámci specifických programů je již třetím rokem prostřednictvím internetových stránek
Ministerstva vnitra vyhlašován dotační program ,,Prevence korupčního jednání". Dotace jsou určeny
na podporu aktivit směřujících k seznamování veřejnosti s charakterem a projevy korupce,
k posilování odmítavého postoje veřejnosti vůči korupčním praktikám, vytváření poradenské
infrastruktury pro občany, kteří se setkali s korupční situací a vlastnímu poskytování takovéhoto
poradenství. Dále na pořádání akcí pro občany či orgány veřejné správy k problematice korupce.
Cílovou skupinou dotačního programu je široká veřejnost, pracovníci veřejné správy a samosprávy,
pracovníci nestátních neziskových organizací, občané, kteří se setkali s korupcí. Na programu se
podílejí organizace Oživení a Transparency International Česká republika, které na svoje obdržely
dotaci ve výši 1 443 000,- Kč.
Rozvoj analytické činnosti a vědeckého výzkumu
V roce 2006 pokračoval výzkum zaměřený na další osudy mladých lidí, kteří odcházejí ze
zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jeho cílem je zjistit, v jaké míře se tito lidé
dopouštějí po opuštění zařízení protiprávní činnosti a nakolik jsou schopni se integrovat do běžného
života. Přípravu koordinuje RVPPK v součinnosti se všemi zainteresovanými členy. Gestorem
výzkumu je Ministerstvo vnitra, které spolupracuje zejména s Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy a Policejním prezídiem ČR. Byl dokončen sběr dat o 18 190 mladých lidech, kteří v letech
1995-2004 uvedená zařízení opustili. Detailní analýza sebraných údajů bude provedena v prvním
čtvrtletí 2007.
Institut pro kriminologii a sociální prevenci provedl v roce 2006 odbornou interpretaci
získaných dat výzkumu veřejného mínění k problematice prevence kriminality ,,Občané o kriminalitě
a prevenci". Provedení výzkumu na základě rozhodnutí RVPPK zadalo v roce 2005 Ministerstvo
vnitra. Obsahem výzkumné zprávy jsou názory občanů na stav a vývoj kriminality, hodnocení práce
policie a dalších orgánů činných v trestním řízení, názory na prevenci kriminality, míra zapojení
občanů do preventivních aktivit a pocit ohrožení kriminalitou (text je zveřejněn na www stránkách MV).
RVPPK rozhodl v roce 2006 také o zadání dvou dalších výzkumů, které jsou zaměřeny na zjišťování
viktimnosti v rámci České republiky a na zjištění názorů odborníků na bezpečnost a účinnost
preventivních opatření v jednotlivých krajích. Jejich výsledky budou využity při přípravě strategie
prevence kriminality na další období.
Integrace Policie ČR do preventivních systémů a zavádění proaktivních metod
práce Policie ČR
Pokračovala integrace Policie ČR do preventivních systémů ve smyslu principů
Community policing, zejména při přípravě a realizaci programu Partnerství, kde má Policie ČR
stěžejní úlohu při doporučování kriminálně rizikových lokalit do programu, při navrhování preventivních
opatření a při komunikaci se samosprávnými orgány.
Byly ukončeny a následně vyhodnoceny projekty:
,,Zavádění prvků community policing do praxe Policie ČR" (projekt byl realizován ve dvou
lokalitách ­ Tišnov a Zruč nad Sázavou od roku 2003 a spolupracovaly na něm odbor prevence
kriminality MV a o.p.s. Otevřená společnost. Na základě vyhodnocení projektu bude zpracován
manuál pro práci obvodního oddělení a vzdělávací modul pro policisty). Cílem projektu bylo
vydefinování partnerské role policie ve vztahu k občanům a institucím působícím na komunální úrovni.
Výsledky projektu Zavádění prvků community policing do praxe Policie ČR byly představeny na
konferenci ,,Společná cesta k bezpečí" v lednu 2007 v Praze. Konferenci připravilo Ministerstvo vnitra
ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy. Byla určena zástupcům samosprávy, manažerům prevence
kriminality a zástupcům Policie ČR.
Projekt ukázal, že metody práce, vycházející z filozofie community policing, jsou v ČR
veřejností i policisty dobře přijímané. Občané i obce jsou ochotni a schopni podílet se na prevenci a
účinném řešení kriminality ve svém okolí, ale musí jim být dán policií prostor. Policie také musí jasně
deklarovat ochotu s veřejností spolupracovat. V lokalitách, které uvedenými způsoby pracují
dlouhodoběji a komplexně, se podařilo vrátit policisty zpět na ulici, snížit nápad trestné činnosti a
zvýšit důvěru občanů v policejní složky.
Ze strany OPK pokračovala také metodická pomoc Preventivně informační skupinám Policie
ČR, a to při tvorbě projektů, při poradenské činnosti týkající se situační prevence a přípravě
přednáškových cyklů, které Policie ČR realizuje na školách.
Informování veřejnosti a ediční činnost
Komunikace s veřejností o kriminalitě a jejích příčinách je jednou z důležitých forem
prevence kriminality. Reaguje na potřeby občana, situaci ve společnosti, statistická zjištění a výzkumy
veřejného mínění. Mezi komunikační priority patří ochrana před obecnou kriminalitou, starost o
bezpečí osobní i blízkých lidí a bezpečnost sociálního prostředí, v němž žijeme.
Pracovníci odboru prevence kriminality informují veřejnost o možnostech ochrany před
trestnou činností i o preventivních aktivitách resortu prostřednictvím vystupování v médiích a
poskytováním odborných podkladů po jednotlivé relace (celostátní a regionální tisk, zpravodajské
relace a publicistické programy televizí a rozhlasových stanic).
Odborná i laická veřejnost byla informována o aktivitách resortu, měst a obcí i organizací a
institucí zabývajících se prevencí kriminality prostřednictvím měsíčníku odboru prevence kriminality
,,Informační servis prevence kriminality".
Koncepční i informativní materiály odboru prevence kriminality jsou pravidelně zveřejňovány
na webových stránkách a jsou průběžně aktualizovány. Problematika prevence se pravidelně
objevuje na stránkách a v přílohách profesních časopisů Policista a Kriminalistika.
Časopis Policista vydávaný OPK se v roce 2006 věnoval popularizaci práce Policie ČR a
MV, mapování pozitivních zkušeností z policejní praxe doma i v zahraničí, stálou pozornost věnoval
systému resortního školství, v pravidelných odborných přílohách nabízel policistům a všem
pracovníkům v oblasti předcházení a potírání kriminality fundované materiály, v široké míře se zabýval
prevencí kriminality. Časopis Kriminalistika je čtvrtletník ,,pro kriminalistickou teorii a praxi".
Z vědeckého hlediska rozpracovává problémy kriminalistiky a příbuzných oborů, často v širším,
mezinárodním měřítku.
Odbor také vydává a distribuuje další tiskoviny (letáky a skládačky, brožury, bulletiny aj.)
přinášející rady a doporučení k ,,bezpečnému chování" a informace o nových projektech. V roce 2006
byly vytištěny a distribuovány např. skládačka ,,Community policing ­ Společná cesta k bezpečí"
určená policistům na obvodních odděleních a informativní kartička pro motoristy ,,Co dělat
bezprostředně po nehodě".
OPK vydal český překlad publikace Rady Evropy ,,Prevence diváckého násilí při
sportovních utkáních", která přináší přehled nejlepších evropských zkušeností při prevenci
diváckého násilí, zejména příklady dobré praxe realizované místními orgány. Publikace byla
distribuována na vedení klubů 1. a 2. fotbalové ligy, představitele měst, která tyto kluby hostí, a široce
byla distribuována v rámci Policie ČR.
Byly zpracovány a do tisku jsou připraveny další dvě publikace ,,Bezpečná lokalita" a
,,Příklady dobré praxe - projekty prevence kriminality".
V únoru roku 2006 byla zahájena kampaň ,,NÁSILÍ NE!" setkáním ministra vnitra se zástupci
spolupracujících nestátních neziskových organizací (dále jen ,,NNO") a tiskovou konferencí na téma
,,Násilí ve společnosti". Populární společenský časopis přinesl článek s tématem kampaně, údaji o
pomoci poskytované českými NNO a jako příbalový dárek módní silikonový náramek ve
fialovočervené barvě evokující měnící se barvy podlitin. V červnu byl do dívčího a ženského časopisu
Katka vložen leták odboru prevence kriminality ,,Jak se vyhnout nebezpečí a nestát se obětí"
určený dívkám a ženám. Přináší rady a doporučení, jak se chovat bezpečně při cestování doma i
v zahraničí. V rámci kampaně byla zajištěna spolupráce médií, která během roku věnovala
problematice násilí ve společnosti zvýšenou pozornost a dávala prostor k vystoupení a článkům
odborníkům a pracovníkům NNO, kteří se touto problematikou zabývají.
Koncem roku 2006 byla zahájena příprava kampaně zaměřená na zvyšování
informovanosti seniorů o možnostech vhodné ochrany sebe, svého zdraví a majetku před
násilníky, zloději a podvodníky s názvem ,,(Ne)bezpečný věk". Obrátí pozornost i na soustředěné
dodržování pravidel bezpečnosti v silničním provozu. Kampaň chce také upozornit ostatní věkové
kategorie populace na společenský problém ohrožení seniorů a apelovat na potřebu jejich ochrany.
Aktivity celostátní kampaně se uskuteční v průběhu roku 2007.
Zahraniční aktivity na poli prevence kriminality
V roce 2006 pokračovala ČR ve svém zapojení do aktivit v rámci Evropské sítě prevence
kriminality (dále jen ,,EUCPN"). Ministerstvo vnitra odpovídá za vedení projektu ,,Monitoring
preventivních politik v rámci zemí EU". Na projektu se dále podílí Velká Británie, Švédsko, Finsko,
Maďarsko a Francie (Lucembursko jako pozorovatel).
Česká republika na začátku r. 2006 vypracovala návrh standardizovaného nástroje k popisu
politik prevence kriminality v členských státech EU, k němuž v dubnu 2006 na semináři v Praze
vyslovili připomínky a komentáře zástupci všech zemí participujících na projektu. Na základě výsledků
jednání zpracoval OPK pracovní verzi dotazníku (nově nazvaného SEDEF - Self-description
Framework) v podobě volně provázaných stěžejních oblastí prevence kriminality (např. strategie a
management, financování, evaluace atd.), který byl předložen radě EUCPN při konferenci k prevenci
kriminality v září 2006 ve Finsku. SEDEF bude na návrh Evropské komise také testován na úrovni EU.
V rámci pilotního projektu je nyní SEDEF testován v ČR a následně také ve vybraných zemích EU.
Popsané národní politiky prevence kriminality budou poté v navržené struktuře umístěny na webových
stránkách EUCPN.
V rámci rakouského předsednictví EUCPN se v květnu 2006 konala ve Vídni konference
k problematice domácího a sexuálního násilí, které se za ČR účastnili zástupkyně MV, Policie ČR
a zástupce Vězeňské služby. Konference přispěla zejména k přípravě policie na implementaci zákona
č. 135 /2006 Sb., kterým se zavádí v Rakousku osvědčený institut vykázání pachatele domácího násilí
z domácnosti.
V prosinci 2006 se ve Finsku uskutečnila Konference ,,Nejlepší praxe", jejímž ústředním
tématem byla kriminalita a narušování veřejného pořádku v souvislosti s konzumací alkoholu a drog.
Zástupce odboru prevence kriminality přednesl na konferenci příspěvek o názorech české veřejnosti
na roli alkoholu a drog ve vztahu ke kriminalitě a násilí.
Česká republika patřila ke třinácti členským státům, které nominovaly svůj projekt do soutěže
o Evropskou cenu prevence kriminality (ECPA). Nominovaným projektem byl projekt Správy
Severomoravské Policie ČR ,,Společný svět". Přestože se tento projekt nestal vítězem, byl porotou
velmi kladně hodnocen.
V prosinci 2006 uspořádala v Praze mezinárodní nevládní organizace EFUS (Evropské forum
pro bezpečnost ve městech se sídlem v Paříži) ve spolupráci s Mezinárodním poradenským centrem
(MEPCO) a Svazem měst a obcí České republiky seminář na téma ,,Aktivní zapojování občanů a
bezpečí ve městech". Účastníky semináře byli manažeři prevence kriminality a další zástupci
statutárních měst ČR. Cílem semináře byla výměna zkušeností při analytické činnosti, tvorbě strategií
prevence kriminality a při realizaci konkrétních preventivních programů prevence kriminality ve
městech Velké Británie, Francie a České republiky. Současně byli účastníci informování o možnosti
zapojení českých měst do sítě EFUS. Obsahovou stránku zajistily EFUS a odbor prevence kriminality
MV.
Česká republika se také zapojila do mezinárodního projektu vedeného Německem
,,Beccaria" zaměřeného na zvyšování kvality v prevenci kriminality. V rámci projektu byla zpracována
mezinárodní publikace, obsahující i část popisující systém prevence kriminality a klíčové aktivity
v České republice.
Pokračovalo aktivní zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce v oblasti prevence
a potlačování diváckého násilí, realizované v rámci Rady Evropy i Evropské unie. Pracovník
Ministerstva vnitra byl v červnu znovu zvolen předsedou Stálého výboru Evropské úmluvy
k diváckému násilí při Radě Evropy.
V souvislosti s konáním Mistrovství světa ve fotbale v Německu byla realizována řada
preventivních aktivit. Zejména bylo Ministerstvem vnitra podpořeno zřízení české Fan-ambasády
v místech zápasů českého týmu. Cílem jejího působení bylo poskytovat informace, poradenství a
pomoc českým fanouškům v Německu, a tak přispívat k prevenci incidentů způsobených frustrací
z praktických problémů.
V rámci programu EU DAPHNE II se v roce 2006 odbor prevence kriminality, jako gestor za
Českou republiku, účastnil aktivit souvisejících s prováděním tohoto programu. Na internetové stránce
Ministerstva vnitra věnované programu DAPHNE byly průběžně zveřejňovány aktuální informace
týkající se programu, včetně výzvy pro rok 2006 a příslušných formulářů. V červenci 2006 se zástupce
odboru zúčastnil jednání Řídícího výboru programu, kde byly mimo jiné prezentovány výsledky výběru
projektů v roce 2006. Oproti roku 2005, kdy bylo podpořeno celkem pět projektů čtyř českých
organizací, v roce 2006 žádná česká organizace s vlastním projektem neuspěla. České organizace a
instituce figurují ve vybraných projektech pouze jako organizace partnerské.
Na půdě pracovní skupiny Rady EU pro sociální otázky se zástupce odboru aktivně zapojil do
projednávání návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2007-2013
zavádí zvláštní program pro prevenci a potírání násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách
a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne III) jako součást obecného programu
,,Základní práva a spravedlnost". Tento program naváže na stávající program Daphne II.
Oddělení pro lidská práva odboru prevence kriminality se v roce 2006 věnovalo otázkám prevence
porušování lidských práv v policejních celách. Ve dnech 27. března až 7. dubna a 21. až 24. června
2006 uskutečnil Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení
nebo trestání (CPT) historicky třetí návštěvou České republiky. Výbor při ní navštívil mimo jiných
zařízení, v nichž jsou osoby omezené na svobodě, i policejní cely. Na základě zjištění z této návštěvy
přijal CPT v souladu s článkem 10 odst. 1 Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či
ponižujícímu zacházení nebo trestání závěrečnou zprávu pro vládu České republiky.
Závěry z návštěvy CPT byly zapracovány do návrhu nového závazného pokynu policejního
prezidenta o policejních celách, který po svém schválení bude bezesporu znamenat pokrok v aplikaci
lidských práv v České republice.
Dobrovolnická služba
I v průběhu roku 2006 pokračovalo Ministerstvo vnitra v naplňování úkolů spojených s aplikací
zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické
službě).
Na základě zákona o dobrovolnické službě uděluje Ministerstvo vnitra akreditace v oblasti
dobrovolnické služby nestátním neziskovým organizacím (občanská sdružení, obecně prospěšné
společnosti, církve nebo náboženské společnosti nebo evidované právnické osoby církví a
náboženských společností), které organizují výběr, evidenci, přípravu, pojištění, smluvní
zabezpečení a další podmínky pro vysílání dobrovolníků. Po udělení akreditace mohou nestátní
neziskové organizace požádat Ministerstvo vnitra o státní dotaci na část výdajů spojených
s výkonem dobrovolnické služby. Ministerstvo každoročně disponuje částkou ve výši 15 000 000,-
Kč.
Mezi akreditovanými projekty v oblasti dobrovolnické služby je nejvíce zastoupena oblast
pomoci při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase (z toho se nejčastěji jedná o různé formy
preventivních volnočasových aktivit u neorganizovaných dětí a mládeže např. v programu ,,Pět P"
nebo v rámci nízkoprahových středisek zaměřených na děti ze sociálně i jinak znevýhodněných rodin).
Kontakty na akreditované organizace a podrobnosti o jejich činnosti lze nalézt v seznamu
akreditovaných organizací, který je uveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
V oblasti působnosti Ministerstva vnitra vysílají akreditované organizace dobrovolníky mimo
již zmiňovanou oblast pomoci při preventivně zaměřených aktivitách pro ohrožené děti a mládež též
do oblasti pomoci obětem přírodních, ekologických a jiných katastrof, hromadných nehod a krizových
situací, na pomoc obětem trestné činnosti (např. domácího násilí) nebo žadatelům o azyl.
V roce 2006 získalo akreditaci 48 organizací na 64 projektů. Jejich činnost byla podpořena
částkou 12 801 000,- Kč.
PRÁVNÍ ODBOR
Zcela novou agendou Ministerstva vnitra je projednávání a rozhodování o poskytnutí
jednorázové finanční částky podle zák. č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace
Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky,
Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Na základě
uvedeného zákona provádí Ministerstvo vnitra správní řízení o žádostech poškozených osob (či
pozůstalých po poškozených osobách) a následně o poskytnutí či neposkytnutí vydává správní
rozhodnutí.
V roce 2005 bylo podáno celkem 304 žádostí, z toho bylo do konce roku rozhodnuto o celkem
152 žádostech. Z celkového počtu vydaných rozhodnutí bylo žadatelům vyhověno pouze v 19
případech, v ostatních případech bylo ministerstvo nuceno žádosti zamítnout, neboť nebyly splněny
podmínky pro odškodnění stanovené zák. č. 203/2005 Sb. Celkem bylo oprávněným osobám
vyplaceno 850.000,- Kč.
BEZPEČNOSTNÍ ODBOR
Předmětem činnosti bezpečnostního odboru v rámci vnitřní správy je výkon, řízení a
koordinace ochrany utajovaných informací v útvarech Ministerstva vnitra, v organizačních složkách
státu zřízených k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva vnitra a v útvarech Policie České
republiky.
Bezpečnostní odbor v oblasti vnitřní správy zabezpečuje úkoly v oblasti ochrany utajovaných
informací, krycích dokladů, evidenční ochrany osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby,
bezpečnostní ochrany objektů a vládního utajeného spojení. Je rovněž útvarem Ministerstva vnitra pro
výkon vymezené působnosti, v rámci které zajišťuje úkoly vyplývající z oblasti tzv. lustračního zákona.
Z pověření ministra vnitra vykonává ředitel bezpečnostního odboru funkci bezpečnostního
ředitele a plní povinnosti, které jsou ministrovi vnitra, jako odpovědné osobě, uloženy zákonem č.
412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
V rámci vymezené působnosti stanovené zákonem č. 451/1991 Sb., a zákonem č. 279/1992
Sb., - tzv. lustračního zákona, bylo vydáno od účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2006 celkem 458
343 osvědčení, z toho 2,2 % pozitivních. V rámci svěřené působnosti plní povinnosti vyplývající ze
zákona při provádění šetření Národního bezpečnostního úřadu pro zajištění bezpečnostní
spolehlivosti a bezpečnostní způsobilosti fyzických osob.
Zpracovává návrhy na zproštění povinnosti mlčenlivosti o utajovaných informacích nebo
obecné povinnosti mlčenlivosti. V roce 2006 bylo na základě dožádání soudů nebo orgánů státu
zproštěno povinnosti zachovávat mlčenlivost celkem 212 osob. Na základě dožádání oprávněných
orgánů provádí posuzování stupňů utajení u archivních materiálů.
Poskytuje poradenskou a metodickou pomoc při aplikaci zákona a prováděcích předpisů do
podmínek Ministerstva vnitra. Podílí se na přípravě materiálů pro jednání vlády, Bezpečnostní rady
státu a na činnosti Ústředního krizového štábu.
ODBOR SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra je útvarem Ministerstva vnitra, který působí
v oblasti sociálního zabezpečení příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského
záchranného sboru České republiky, příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a
bezpečnostních služeb (dále jen ,,příslušník").
Odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra plní funkci orgánu sociálního zabezpečení
podle ustanovení § 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Odbor sociálního zabezpečení v roce 2006 řídil, kontroloval a prováděl důchodové pojištění výše
uvedených příslušníků a řídil a kontroloval nemocenskou péči. Pro příslušníky Policie České republiky
a Hasičského záchranného sboru České republiky plnil úkoly v oblasti přiznávání a výplat příspěvků
za službu a platových vyrovnání podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky.
K 31. prosinci 2006 bylo vyplaceno celkem:
druh dávky počet dávek
důchodové dávky
příspěvek za službu
platové vyrovnání
zvýšení důchodů pro bezmocnost
26 660
17 316
287
736
Odbor sociálního zabezpečení v roce 2006 vyplatil:
druh výplaty výše platby (v Kč)
důchody
zvýšení důchodů pro bezmocnost
příspěvky za službu
platové vyrovnání
jednorázový příspěvek k důchodům podle
zákona č. 237/2004 Sb.
odškodnění podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb.
odškodnění podle zákona č. 357/2005 Sb.
odškodnění podle zákona č. 261/2001 Sb.
2 999 454 240
7 484 423
1 813 798 148
1 936 507
11 000
1 514 264
10 182 048
69 000
OBECNÍ POLICIE
Obecní policie je orgánem obce, jehož hlavním úkolem je zabezpečování místních záležitostí
veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Obecní policie není orgánem povinně zřizovaným. Pokud
se obec rozhodne jej zřídit nebo zrušit, učiní tak obecní zastupitelstvo formou obecně závazné
vyhlášky. Veřejnoprávní smlouvou lze rozšířit oblast působnosti obecní policie i na území jiné obce.
Dle údajů dostupných MV je v současné době uzavřeno celkem 86 těchto veřejnoprávních smluv.
K 31. prosinci 2006 bylo zřízeno na území ČR 330 obecních policií se 7 988 strážníky.
Od 1. července 2006 došlo v souvislosti s výraznou novelou zákona č. 361/2000 Sb.,
o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, k nárůstu oprávnění strážníků obecních policií
v dopravě. V současné době se tak strážníci významným způsobem podílí také na bezpečnosti silniční
dopravy ve městech a obcích.
Ministerstvo vnitra je ve vztahu k obecní policii pověřeno:
* přípravou návrhů obecně závazných právních předpisů v oblasti místních záležitostí veřejného
pořádku zabezpečovaných obecní policií, právních předpisů stanovících odborné předpoklady
strážníků včetně jejich ověřování, a právních norem v oblasti jednotných prvků stejnokrojů a
označení motorových vozidel obecní policie;
ˇ zpracováváním odborných stanovisek a právních názorů k věcným otázkám souvisejícím
s činností obecních policií i v součinnosti s odvětvovými odbory ministerstva, jinými ústředními
orgány státní správy a dalšími;
* stanovením náplně odborných předpokladů strážníků, organizací a ověřováním (ve spolupráci
s orgány Policie České republiky) odborné způsobilosti strážníků; pro informaci lze uvést, že
v roce 2006 bylo realizováno 152 zkoušek, při kterých bylo vyzkoušeno 2 554 strážníků;
* zpracováním písemných a ústních otázek pro zkoušky odborné způsobilosti strážníků a jejich
průběžnou aktualizací, která reflektuje změny právních předpisů;
* výkonem státní správy v I. stupni v hlavním městě Praze v oblasti správního řízení o pozastavení
platnosti osvědčení o odborné způsobilosti strážníka resp. o jeho odnětí nebo vrácení;
* výkonem státní správy ve II. stupni na ostatním území ČR v oblasti správního řízení o pozastavení
platnosti osvědčení o odborné způsobilosti strážníka resp. o jeho odnětí nebo vrácení a
rozhodováním jako správní orgán vyššího stupně při podnětech k přezkoumání rozhodnutí o
uložení blokové pokuty mimo odvolací řízení.
VZDĚLÁVÁNÍ POLICISTŮ A POLICEJNÍ ŠKOLSTVÍ
Priority policejního vzdělávání vycházejí z úkolů vyplývajících z členství ČR v EU, úkolů
Policie ČR, stanovených zákonem ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky a priorit
bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Policejní vzdělávání prošlo
v období 2000-2006 zásadní reformou, zahájenou projektem Phare, jímž byl nastaven nový
systém vzdělávání a výcviku. Výsledky projektu Phare byly implementovány do nové Koncepce
vzdělávání policistů, na ni navazovala Koncepce vzdělávání pedagogických pracovníků SPŠ MV,
Koncepce vzdělávání policejních instruktorů, nový informační systém SAP HR a povinné zavedení
modelu kvality EFQM do policejních škol a vzdělávacích programů. Nový systém je zajištěn
legislativně, plně respektuje evropské trendy vzdělávání (dané zejména Lisabonskou strategií, závěry
z Bergenu a Evropským policejním etickým kodexem), priority CEPOL (European Police College,
orgán EU) a akční plán Haagského programu. Nový systém vzdělávání policistů je založen na novém
filosofickém pojetí policejní práce, charakterizovaném těmito hlavními principy:
* policejní práce musí být službou občanovi (prioritou této služby je uspokojení občanských
potřeb),
* policista musí být vysoce profesionální, kvalifikovaný, motivovaný, disponující vysokým
etickým standardem, který od něj společnost očekává a právem vyžaduje (,,nová image
policisty"),
* vzdělávání policistů musí být založeno na kompetenčním přístupu (odklon
od encyklopedického shromažďování informací),
* ve vzdělávání je nutno, vedle odpovědnosti a povinností služebních funkcionářů, zdůraznit i
osobní odpovědnost každého jednotlivce za odbornou připravenost k výkonu služby.
Koncepční, projektové a legislativní aktivity
V roce 2006 pokračoval rozvoj moderního systému vzdělávání policistů zejména v oblasti
zkvalitňování procesů tvorby a inovace vzdělávacích programů, vzdělávání učitelů a instruktorů a
pedagogické evaluace v souladu se schválenými koncepcemi a evropskými trendy v policejním
vzděláváním.
Vzdělávací programy policejních škol se vytváří na základě profilu absolventa, přesně
definujícího jakými kompetencemi (znalostmi, dovednostmi, postoji, návyky) má být vybaven policista
v konkrétní funkci (kompetenční přístup). Profil absolventa vzdělávacího programu je vytvářen prvotně
policií ve spolupráci s ministerstvem a školami, které doplňují profil o společenskou zakázku
vyplývající z resortních, vládních, koncepčních, legislativních materiálů a mezinárodních závazků. Tím
je zajištěna aktuálnost, adresnost a flexibilita vzdělávacích programů. Hlavním přínosem je úzké
sepětí s praxí.
Základními principy vzdělávacích programů jsou především integrace vzdělávání, bloková
výuka a moderní pojetí diagnostiky. Ve vzdělávání jsou aplikovány nové vzdělávací formy a metody,
zejména praktická cvičení a modelové situace. Evaluace vzdělávacího procesu je součástí každého
vzdělávacího programu.
V roce 2006 probíhalo pilotní ověřování nové 18-ti měsíční ,,Základní odborné přípravy
policistů pořádkové, dopravní, železniční policie", založené na výše uvedených principech. Je
definováno celkem 206 cílů postihujících spektrum činností policisty v základní funkci. Byla provedena
taxonomie vzdělávacích cílů - kognitivních, afektivních, psychomotorických. Této taxonomie se využilo
při tvorbě školního vzdělávacího programu a tvorbě nového motivačního a efektivního systému
pedagogické diagnostiky.
V roce 2006 byla dokončena nová ,,Základní odborná příprava policistů služby cizinecké a
pohraniční policie" a zahájeno její pilotní ověření. Základní rámec je shodný se ZOP policistů služby
pořádkové, dopravní a železniční policie, dále nová ZOP policistů služby CPP zohledňuje požadavky
EU, vyjádřené ve společném vzdělávacím základě (Core curriculum) a požadavky EU na jazykovou
vybavenost policistů CPP. V rámci ZOP je připraven intenzivní blok výuky jazyka v rozsahu 336 hodin
založeném na výuce formou modelových situací.
Ediční rada odboru vzdělávání a správy policejního školství MV připravila nové učební texty
pro ZOP, jimiž jsou vybavováni všichni posluchači (nová forma umožňuje rychlou obměnu dle aktuální
potřeby) a reagovala na zákonné změny jejich aktualizací. Dále připravila evaluační dotazníky pro
studující v pilotním běhu nové ZOP a z nich zpracovala analýzu využívání a efektivity nových
učebních textů. Základní učební dokumenty byly v průběhu roku rozšířeny o doplňující tematicky
zaměřené audiovizuální programy a pracovní sešity.
V roce 2006 probíhaly další specializační kurzy integrovaného výcviku pro instruktory služební
přípravy (výstup z Phare, s využitím kanadské techniky, zaměřený na komunikační dovednosti,
deeskalaci konfliktů, profesní psychologii, zvýšení právního vědomí, adekvátní použití zbraně).
V rámci projektu Transition facility ČR ,,Podpora posílení prevence a metody ,,community
policing" v práci PČR byl připraven nový kompetenční profil nejvyšších policejních manažerů a
vzdělávací aktivity k jejímu naplnění. Byl zahájen projekt ,,Antikorupční strategie v principech integrity
a etiky v policejní práci" pro program Transition Facility 2005.
Průběžně jsou plněny úkoly ,,Koncepce vzdělávání v oblasti schengenské spolupráce pro
příslušníky Policie ČR", hodnotící mise expertů EU ocenila reformu policejního vzdělávání
v ČR a jeho novou koncepci.
Resortní školství a výcvik policistů
Systém vzdělávání policistů je koncipován a řízen odborným útvarem MV ­ Odborem
vzdělávání a správy policejního školství (dále jen OVSPŠ) v úzké spolupráci se Skupinou
vzdělávání, služební přípravy a sportu PP ČR.
Základem resortního vzdělávacího systému je 6 středních policejních škol MV v Praze, Brně,
Jihlavě, Pardubicích a Holešově, s reálnou výukovou kapacitou 2876 míst, celkový počet absolventů
ve všech typech vzdělávacích programů škol je cca 11 000 ročně (430 učitelů). Školy zajišťují jak
základní nástupní přípravu, tak i další specializační profesní přípravu. V omezené míře školy
zajišťují rovněž přípravu zaměstnanců PČR a MV. Velká pozornost je věnovaná též jazykové přípravě
policistů. Od r. 2005 jsou pro vybraná služební místa v PČR stanoveny obligatorní požadavky na
jazykovou kvalifikaci. Pro naplnění této potřeby nabízí policejní školy jazykové vzdělávání dle
standardu schváleného MŠMT (cca 1 600 absolventů ročně).
V souladu s vyhláškou č. 1/2006 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných
Ministerstvem vnitra je ve středních policejních školách věnována značná pozornost začínajícím
učitelům odborných předmětů, kteří nemají odpovídající pedagogické vzdělání. Pro zdokonalování
aktuálních znalostí a dovedností souvisejících s procesem vzdělávání se pedagogičtí pracovníci
účastní metodických zaměstnání organizovaných OVSPŠ ve spolupráci s policejními školami a dále
využívají nabídek a zúčastňují se kurzů celoživotního vzdělávání pořádaných PA ČR.
V roce 2006 uskutečnilo OVSPŠ 5 obecných tematických kontrol. Předmětem byla realizace
služební přípravy příslušníků PČR stálého stavu ve vybraných policejních školách, přijímací řízení
v SPŠ MV v Holešově, vytíženost učitelů a soulad reálné výuky s učebním plánem. Ze všech kontrol
byly zpracovány Záznamy o provedené kontrole a statistické listy kontroly. V žádné škole nebyly
zjištěny takové skutečnosti, které by negativně ovlivňovaly celkovou kvalitu a efektivitu vzdělávacího
procesu.
Součástí systému vzdělávání policistů je také Policejní akademie ČR, která je dle zákona o
vysokých školách zřízena jako policejní vysoká škola sloužící k dosažení stupně vzdělání. PA ČR je
vrcholnou vzdělávací a vědeckou institucí ve studijním programu ,,Bezpečnostně právní studie"
v bakalářském programu, dále nabízí magisterské a doktorandské studium. Počet studujících ve
všech akreditovaných programech je 2 293 studentů, z toho 1 623 policistů (cca 100 učitelů).
Systém dále doplňuje 8 školních policejních středisek správ krajů a Správy hl. m. Prahy a
oddělení výkonu odborné praxe při SPŠ MV v Holešově s reálnou výukovou kapacitou cca 800
policistů (172 instruktorů, celkový počet absolventů cca 9 000 policistů/
rok), 4 výcviková střediska PČR služební kynologie a hipologie, oddělení speciálních
potápěčských činností a výcviku a vedení plavidel policie.
Do systému vzdělávání policistů je zahrnuta také další profesní příprava policistů ve výkonu
služby, v místě pracovního zařazení. V této oblasti je kladen důraz na rizikové faktory v práci
policistů, zejména na komunikační dovednosti, zvyšování právního vědomí, zvyšování
psychické odolnosti a zkvalitňování dovedností v používání donucovacích prostředků a
služební zbraně. Každý policista v přímém výkonu služby v průběhu výcvikového roku
absolvuje služební přípravu v rozsahu minimálně 120 hodin a prověrky ze střelecké přípravy,
kondiční přípravy a z přípravy k používání donucovacích prostředků. U specializovaných
složek Policie ČR dále probíhá další odborná příprava odvislá od specifických potřeb těchto
útvarů.
V roce 2006 probíhalo v rámci Policie ČR pilotní ověřování nového systému služební
přípravy příslušníků Policie ČR. Na základě vyhodnocení pilotního ověření byl zpracován
pokyn PP ČR, který odráží aktuální inovační prvky v systému služební přípravy na rok 2007.
Novým prvkem je zavedení atributu fyzické způsobilosti příslušníků PČR pro výkon funkce,
v souladu s nabytím zákona č. 361/203 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů.
Mezinárodní spolupráce v policejním vzdělávání
OVSPŠ zastřešuje zahraniční spolupráci pro oblast vzdělávání a výcviku policistů a to v rámci
multilaterálních a bilaterálních vztahů smluvního charakteru. Z této spolupráce vyplývá pro OVSPŠ
členství v řadě vrcholných orgánů mezinárodních vzdělávacích institucí a zabezpečení praktické
realizace veškerých plánovaných aktivit prostřednictvím kontaktních osob.
Zcela zásadní význam na poli evropského policejního vzdělávání a výcviku má CEPOL (European
Police College). CEPOL byl ustaven ke dni 1.1.2000 rozhodnutím Rady 2000/820/JHA jako síť
vrcholných národních vzdělávacích institucí zemí EU s cílem harmonizovat a optimalizovat systém
evropského policejního vzdělávání. V roce 2005 CEPOL získal právní subjektivitu se stálým sídlem
Sekretariátu v Bramshill (Velká Británii). K 1.1.2006 byl CEPOL rozhodnutím Rady 2005/681/JHA ze
dne 20.9.2005 ustaven orgánem EU.
CEPOL úzce spolupracuje s dalšími evropskými institucemi a organizacemi (např. Evropská
komise, Rada Evropy, Europol, Eurojust, European Chief of Police Task Force, Frontex, European
Foundation for Quality Management). Jsou stanovena kritéria spolupráce s kandidátskými,
přístupovými a nečlenskými zeměmi EU (Norsko, Švýcarsko, Island). V současné době se definují
možnosti spolupráce s Interpolem a FBI.
Rozsáhlé každoroční aktivity CEPOL jsou dány Akčním plánem, který schvaluje Řídící výbor.
Členkou Řídícího výboru s právem hlasovacím za ČR je ředitelka OVSPŠ. Koordinaci spolupráce
s centrálou CEPOL ve Velké Británii, členskými, kandidátskými a přístupovými zeměmi zajišťuje
národní kontaktní kancelář CEPOL OVSPŠ. Toto pracoviště vyslalo v roce 2006 57 policejních
důstojníků na 36 kurzů CEPOL konaných v zahraniční a uspořádalo 2 kurzy pro experty
z členských a kandidátských zemí EU (Mezinárodní zkušenosti z domácího násilí a Lidská
práva, policejní etika a prevence korupce).
Z Akčního plánu vychází také tvorba společných evropských kurikul, v roce 2006 zaměřená na
Obchodování s lidmi, Praní špinavých peněz a Domácí násilí. V rámci CEPOL pracují 4 komise a 16
pracovních skupin, v zásadních má OVSPŠ své zastoupení.
Významným projektem v rámci CEPOL je budování elektronické vzdělávací sítě EPLN (European
Police Learning Network) a e-Doc databáze, jejímž cílem je poskytnout přístup k vědeckým
publikacím a výzkumným projektům.
MEPA (Mitteleuropäische Polizeiakademie) je vzdělávací network 8 zemí (Rakouska, SRN,
Maďarska, Švýcarska, Slovinska, SR, Polska a ČR) uskutečňovaný na základě smlouvy
ministrů vnitra těchto zemí z května 2001 v Budapešti s cílem zkvalitnit vzdělávání v oblasti
boje proti organizovanému zločinu a přeshraniční spolupráci. Za sídlo Centrální koordinační
kanceláře MEPA byla zvolena Vídeň a zároveň bylo zřízeno osm národních kontaktních míst,
v ČR je jím Národní koordinační kancelář MEPA při OVSPŠ, která ručí za zajištění veškerých
aktivit vyplývajících ze vzdělávacích plánů MEPA. Ředitelka OVSPŠ je členkou vrcholného
řídícího orgánu ­ představenstva MEPA.
Plán ročních aktivit zahrnuje tříměsíční Hlavní kurz MEPA věnovaný organizované kriminalitě,
zakončený případovou studií obsahující zkušenosti ze všech 8 zemí. Tato příručka se překládá do
češtiny a užívá ve výcviku. Dále měsíční Speciální kurz pro integrovanou hraniční bezpečnost, 8-10
odborných seminářů zaměřených na aktuální témata, jazykové výcviky a odborné hospitace. V roce
2006 proběhl v ČR kurz ,,Extremismus, terorismus ­ zvláštní potřeby vyšetřování".
Dalším významným partnerem MV je Nadace Hannse Seidela, která má pobočky v 60 zemích.
Spolupráce se uskutečňuje na základě Dohody mezi MV ČR a MV Spolkové země Bavorsko z ledna
1991. Konkrétní akce probíhají na základě ročních plánů. Garantem za ČR je OVSPŠ. Jednotlivé
útvary P ČR orientují své vzdělávací aktivity obsahující jazykové stáže, studijní pobyty, výměnu
zkušeností a informací realizované ve spolupráci s NHS dle svého specifického odborného zaměření
na oblasti: komunikace při přeshraničním sledování, taktika policejního zásahu, policejní psychologie,
krizový management, práce s tiskem a veřejností, ilegální migrace, boj proti korupci, boj proti
organizované kriminalitě a terorismu, sportovní příprava, prevence a vyšetřování dopravních nehod,
problematika ověřování cestovních dokladů, falšování dokumentů, krádeže a pašování motorových
vozidel, potírání drogové kriminality atd. Na řadě aktivit se podílejí také SPŠ MV ČR a další pracovníci
resortu. V roce 2006 proběhlo 29 aktivit.
V oblasti mezinárodního policejního vzdělávání probíhá řada aktivit v rámci bilaterální
spolupráce. Příkladem takovýchto aktivit jsou 2 týdenní semináře, které uspořádal OVSPŠ ve
spolupráci s Velvyslanectvím USA a MF USA, na téma Korupce ve veřejné správě (50 expertů z řad P
ČR, Policajného zboru SR a SZ) a Financování terorismu a organizovaný zločin (48 expertů z řad P
ČR, Policajného zboru SR a SZ). Lektorsky zabezpečovali kurz agenti FBI a prokurátoři z Ministerstva
spravedlnosti USA.
Bilaterální zahraniční spolupráci vykazují též školy jedná se např. o spolupráci
s partnerskými školami v Německu (Chemnitz, Norimberk, Eichstätt), Slovensku (Košice),
Maďarsku (Policejní výcvikové a vzdělávací centrum v Budapešti), Polsku (Katovice), Francii
(Lyon, Remeš) a Nizozemí (Apeldoorn). V rámci této spolupráce probíhají zejména reciproční
stáže učitelů a instruktorů, případně studentů; účast na mezinárodních sportovních aktivitách
apod.
Na základě pokroku, kterého policejní vzdělávání v ČR dosáhlo v posledních letech a
kvality v oblasti obsahu, metod a výsledků vzdělávání srovnatelné se západoevropskými
členskými státy EU byla česká republika již několikrát požádána o poskytnutí pomoci při
budování moderního systému vzdělávání policistů v zemích na východ od EU. Mezi
nejvýznamnější a úspěšné aktivity tohoto typu patří zejména:
* Ázerbajdžán - na žádost OBSE (Organizace pro bezpečnost v Evropě) se stalo MV ČR
twinningovým partnerem pro tvorbu moderního systému vzdělávání policistů v Ázerbajdžánu.
V roce 2006 tento projekt pokračoval, učitelé policejní školy v Baku byli proškoleni v používání
moderních pedagogických forem a metod. Na základě velmi dobrých výsledků byl projekt
rozšířen i na oblast obsahu výuky; v prosinci 2006 proběhla mise 10 českých expertů
v Ázerbajdžánu, během které byl analyzován současný obsah výuky v policejní škole v Baku.
Ve vzájemné spolupráci, na základě této analýzy, bude v roce 2007 navržen a implementován
nový vzdělávací program pro nové policisty v Ázerbajdžánu.
* Irák ­ v roce 2006 dále pokračovalo zapojení ČR do vzdělávacích aktivit podporujících
demokratizaci policejních struktur zejména formou účasti na výcviku iráckých policistů v rámci
projektu rozvojové spolupráce Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), uskutečněny
vzdělávací aktivity v SPŠ Holešov, připraven kurz zaměřený na kontrolu dokumentů, bude
realizován v r. 2007.
ˇ Libanon - na základě pozvání policejního prezidenta Mgr. Husáka přijalo OVSPŠ MV
v prosinci 2006 tříčlennou delegaci VIP zástupců libanonské ISF ( International Security
Forces), která ­ kromě jiného ­ projevila zájem o školení v oblasti udržování veřejného
pořádku a o školení speciálních jednotek. Součástí týdenního programu delegace proto byly i
ukázky výcviku policejních jednotek určených k ochraně VIP, Speciální pořádkové jednotky,
Útvaru rychlého nasazení a návštěva Policejní akademie ČR. Během pobytu delegaci přijal 1.
náměstek ministra vnitra Ing. Salivar a policejní prezident Mgr. Husák. Jednalo se o první
kontakt s Libanonem tohoto druhu. Příští možná spolupráce bude předmětem dalších jednání.
Další významné aktivity v oblasti policejního vzdělávání
* Projekt ,,Zařazení lidských práv, respektu k menšinám a jejich ochrany a profesní etiky do
výcviku české policie a práce PČR" ­ výstupem projektu je kurz profesní etiky pro nižší
management Policie ČR, který byl pilotně ověřen ve Střední policejní škole MV v Praze ve dnech
6. ­ 8. března 2006.
Realizace úkolů boje proti extremismu - Pro odbornou prohlubující přípravu učitelů
středních policejních škol MV a instruktorů školních policejních středisek PČR bylo
uspořádáno instrukčně metodické zaměstnání Rasismus - extremismus, které se uskutečnilo
ve dnech 19. - 20. září 2006 ve Střední policejní škole MV v Jihlavě
* Drogová problematika - vláda svým usnesením č. 886 ze dne 13. července 2005 schválila
,,Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 ­ 2006:
V rámci plnění úkolů NAP byl proveden psychologickým pracovištěm SPŠ MV v Holešově
výzkum u žáků SOŠ, který byl zaměřen na zneužívání legálních a nelegálních drog. Závěry
výzkumu byly předány všem účastníkům jednání u kulatého stolu dne 5. září 2006.
SPŠ MV v Jihlavě realizuje v rámci výchovně-vzdělávacího procesu pro policisty zařazené u
dopravní policie specializační a inovační kurzy, které jsou zaměřené na odborné proškolení
pracovníků dopravních inspektorátů v oblasti drogové problematiky a v oblasti identifikace
vnějších znaků užití OPL. SPŠ MV v Jihlavě úzce spolupracuje s odborníky NPC SKPV,
RSDP PP ČR a s odborníky specializovaných zdravotnických zařízení.
Boj proti terorismu - plněny úkoly vyplývající z ,,Národního akčního plánu boje proti
terorismu", zejména úkoly ,,Koncepce vysílání policistů ČR na zahraniční mírové operace".
o Obchod s lidmi - ČR se zapojila do mezinárodního projektu ICMPD (International
Centre for Migration Policy Developement), v rámci kterého je připravováno společné
evropské kurikulum pro policisty v základních funkcích. Do vzdělávacích programů
nové nástupní základní odborné přípravy pro příslušníky PČR ve SPŠ MV byla
zařazena témata týkající se problematiky obchodu s lidmi.
o Domácí násilí ­ školení policistů za účasti českých i zahraničních lektorů.
o Jednání s obětí trestného činu - všechny SPŠ MV a ŠPS PČR správ krajů obdržely
manuály k jednání s obětí trestného činu. Všichni policisté obdrželi stručný prospekt
v 10 jazycích, jak rozpoznat oběť sexuálního zneužívání.
Zaměření policejního vzdělávání v roce 2007
* Příprava policistů cizinecké a pohraniční policie na splnění požadavků v oblasti
schengenské spolupráce.
ˇ Rozvoj moderního systému vzdělávání policistů zejména v oblasti zkvalitňování procesů
tvorby a inovace vzdělávacích programů, vzdělávání učitelů a instruktorů a pedagogické
evaluace v souladu se schválenými koncepcemi a evropskými trendy v policejním
vzděláváním a v souladu s principy řízení kvality.
* Tvorba, zpracování a evaluace vzdělávacích a výcvikových programů na základě
soustavné identifikace potřeb výkonu policejní služby se zřetelem na nové priority
vycházející ze zákona č. 361/2003 Sb.. Zabezpečení základní odborné přípravy a další
profesní přípravy policistů dle požadavků výkonu služby.
* Zavádění a uplatňování aktivačních a praktických forem a metod výuky vzdělávání
dospělých. Rozvoj moderních výukových metod a forem v úzkém kontextu na výstupy
z pracovních skupin Training and Research Committee CEPOL.
* Podpora a rozvoj všech forem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, učitelů,
instruktorů a lektorů včetně výměnných stáží u zahraničních vzdělávacích institucí a
policejních útvarů - naplňování Lisabonské strategie.
* Prioritou je i nadále etický výcvik policistů, výcvik v oblasti lidských práv, komunikační
výcvik a "community policing", v souladu s prioritami CEPOL.
* Aktivní zapojení do činnosti mezinárodních policejních vzdělávacích aktivit, zejména
Governing Board a komise CEPOL, rovněž i EPLN a MEPA.
* Koordinace a organizace zahraniční vzdělávacích aktivit policistů za účelem efektivního
přenosu zahraničních zkušeností v oblasti bezpečnostní problematiky spojené s členstvím
v EU, organizovaného zločinu, nelegální migrace, extremismu, výchovy policistů k lidským
právům, finanční kriminalitě, korupci, boje proti obchodu s drogami a dalším aktuálním
problémům v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
* Pomoc při budování moderních systémů policejního vzdělávání v rámci projektů
evropských organizací (OBSE, IOM) v Ázerbajdžánu, Iráku popř. dalších zemích.
* Realizace projektů Transition Facility, pozornost v r. 2006 bude zaměřena
především na projekt ,,Antikorupční strategie v principech integrity a etiky
v policejní práci".
* Zkvalitňování materiálního vybavení institucí a subjektů systému resortního vzdělávání;
efektivní investiční politikou zohledňovat potřebu další výukové a ubytovací kapacity,
tělocvičen, střelnic, budovat a rekonstruovat další učebny modelových situací,
multimediální učebny a učebny výpočetní techniky.
MUZEUM POLICIE ČR
Muzeum Policie ČR je umístěno v areálu pražského Karlova, který byl založen roku 1350
českým králem a pozdějším římským císařem Karlem IV. Původně zde bylo sídlo augustiniánského
klášterního řádu.
Cílem a účelem muzea je prezentace potřeby policejních složek v demokratickém právním
státě, prezentace jejich činnosti v v kontextu historického vývoje, včetně několika krátkých náhledů do
období Rakousko-Uherské monarchie, a při řešení reálných specifických případů z let minulých.
Stálá expozice seznamuje návštěvníka s objektivními dokumenty a fakty, podloženými více
než jedním tisícem exponátů, z nichž funkčnost některých technických, případně didaktických,
zařízení si může každý sám vyzkoušet, s osmi sty fotografiemi a prakticky dvojnásobným množstvím
textů.
Muzeum se soustavně podílí na preventivně bezpečnostní činnosti směrované především
do řad dětí a mládeže.V této oblasti úzce spolupracuje s fundovanými odborníky Služby kriminální
policie a vyšetřování nebo se specialisty z Národní protidrogové centrály.
Kvalita a úroveň dopravní výchovy pro mladší žáky a děti z mateřských škol je garantována
účastí dopravních policistů a městských strážníků.
Výstavní síně jsou využívány k pořádání tématických i uměleckých výstav, kromě toho
muzeum každoročně prezentuje činnost a úkoly ministerstva vnitra, Policie České republiky a
Hasičského záchranného sboru na nejrůznějších veletrzích a výstavách.
Komplexní informace o Muzeu Policie České republiky lze získat na internetových stránkách
Ministerstva vnitra.
V prosinci 2006 byla zahájena činnost Centra dopravní prevence Ministerstva vnitra a Policie
České republiky.Jeho cílem je adekvátním způsobem motivovat návštěvníky k vyššímu zájmu
o dopravně bezpečnostní problematiku a tím přispívat k větší bezpečnosti na dopravních
komunikacích.
INSPEKCE MINISTRA VNITRA
Ministerstvo vnitra je resort, do jehož působnosti patří i boj s trestnou činností policistů, která
je dlouhodobě považována za velmi nežádoucí společensky nebezpečný jev. Pro tyto účely je zřízen
specializovaný útvar Inspekce ministra vnitra (dále jen ,,inspekce"), jenž je přímo řízen ministrem vnitra
z důvodu celkové nezávislosti na Policii České republiky. Službu v inspekci konají policisté, kteří
nepodléhají řídící pravomoci žádného služebního funkcionáře Policie České republiky.
Postavení a základní předmět činnosti inspekce je především stanoven trestním řádem tj.
zákonem č. 141/1961 Sb. a zákonem o Policii České republiky tj. zákonem č. 283/1991 Sb. Spočívá
v odhalování a prověřování skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož
pachatelem je příslušník Policie ČR. Dalším předmětem činnosti inspekce je např. prošetřování
stížností ve vymezeném rozsahu.
Inspekce ministra vnitra zaznamenala v roce 2006 pokles objasněných trestných činů
policistů, při čemž statistické údaje jednoznačně vypovídají o nejnižším počtu objasněných trestných
činů policistů od roku 1997 viz. následující přehled uvedený v tabulce.
Vývoj trestné činnosti policistů Policie ČR v letech 1997 až 2006
Zdroj: OSŘI PP ČR - ESSK
V roce 2006 byl inspekcí zaznamenán nejvýraznější statistický pokles objasněné trestné
činnosti v oblasti zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naopak největší statistický nárůst
objasněné trestné činnosti inspekce zaznamenala u trestných činů ublížení na zdraví. Celkový přehled
se srovnáním oproti roku 2005 je uveden v následující tabulce.
Podíl na objasněné trestné činnosti policistů dle četnosti trestných činů
Pořadí Nejčastější TČ policistů
Rok
2006
Rok
2005 Rozdíl
Rozdíl v
%
1.
Zneužívání pravomoci veřejného činitele dle §
158 ar. ř.zákona
60 90 - 30 - 33,3%
2.
Trestná činnost na úseku dopravy dle
§§ 179, 180, 184, 201, 201a, 223, 224, 257 tr.
zákona
38 39 - 1 -2,6%
3. Podvod dle § 250 ar. z.zákona 14 14 0 0%
4. Pojistný podvod dle § 250a ar. z.zákona 11 13 - 2 -15,4%
5.
Neoprávněné nakládání s osobními údaji dle §
178 tr. zákona
4 13 - 9 -69,2%
6. Úplatkářství § 160 tr. zákona 7 10 - 3 -30%
Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem
Počet objasněných
trestných činů
287 373 438 603 665 453 599 325 284 228 4255
Meziroční změna v
%
-23,3 30 17,4 37,7 10,3 -31,9 32,2 -45,7 -12,6 -19,7
Počet pachatelů ­
policistů
objasněných
trestných činů
245 306 345 389 468 444 427 327 262 204 3417
Meziroční změna v
%
-19,7 24,9 12,7 12,8 20,3 -5,1 -3,8 -23,4 -19,9 -22,1
Počet objasněných
trestných činů
připadajících na
1000 policistů
6,4 8,3 9,7 13,1 14,5 9,8 12,6 6,8 6,2 4,9
7.
Ublížení na zdraví (úmyslné) dle §§ 221, 222 tr.
zákona
11 9 + 2 +22,2%
8. Výtržnictví dle § 202 tr. zákona 5 15 - 10 -66,7%
Zdroj: OSŘI PP ČR - ESSK
Dalším zajímavým přehledem, který vypovídá o objasněné trestné činnosti policistů je její
rozčlenění podle služebního zařazení policistů. V této souvislosti lze konstatovat, že nejvýraznější
pokles byl vloni zaznamenán u kritéria cizinecká a pohraniční policie a to o více jak 58 % objasněné
trestné činnosti. Naopak nárůst byl v roce 2006 zaznamenán u kritéria dopravní služba a to o 11%.
Celkový přehled jednotlivých kritérií (služeb) uvádí následující tabulka.
Podíl na objasněné trestné činnosti policistů dle sl. zařazení policistů
Podíl pachatelů TČ dle zařazení Rok 2006 Rok 2005 Rozdíl Rozdíl v %
Pořádková služba 101 130 - 29 - 22,3%
SKPV 43 53 - 10 - 18,9%
Dopravní služba 30 27 + 3 + 11,1%
Cizinecká a pohraniční policie 10 24 - 14 - 58,3%
Zdroj: OSŘI PP ČR - ESSK
Inspekce ministra vnitra je útvar, který se dlouhodobě věnuje trestné činnosti příslušníků
Policie České republiky, jenž má korupční charakter, neboť se jedná o velmi závažný a zcela
nežádoucí společenský jev, který negativně působí na obraz policie jako celku a její autoritu. V této
souvislosti je zapotřebí konstatovat, že korupce jako pojem není jednoznačně vymezen v rámci
právního řádu České republiky. Když se řekne slovo korupce, hovoříme nejčastěji o vybraných
trestných činech pachatelů, které jsou uvedeny v trestním zákoně č. 140/1961 Sb.
V rámci vybraných trestných činů bylo za posledních 10 let zjištěno celkem 2517 TČ, které lze
řadit do kategorie korupce. Největší podíl v této kategorii zaujímají trestné činy zneužívaní pravomocí
veřejného činitele dle § 158 trestního zákona, tj. 1600 trestných činů. Bližší pohled na problematiku
korupce je uveden v následující tabulce.
Právní kvalifikace vybraných trestných činů policistů v letech 1996 ­ 2006
Skutek 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem
Zneužívání
pravomocí
veřejného
činitele
§ 158
140 86 104 166 237 244 176 202 95 90 60 1600
Maření úkolu
veřejného
činitele
§ 159
0 0 0 5 7 11 12 19 6 10 11 81
Úplatkářství
§§ 160-162
10 11 10 10 14 14 4 15 11 10 7 116
Účast na
zločinném
spolčení §§
163a/1,
163b, 163c
0 0 0 4 0 0 0 1 1 0 0 6
Nadržování §
166
2 0 1 0 0 3 0 1 0 0 0 7
Neoprávněné
nakládání
s osobními
údaji
§ 178
1 0 1 2 0 7 4 17 6 13 0 51
Podvod §
250
25 36 26 44 50 35 19 45 19 14 14 327
Pojistný
podvod
§ 250a
0 0 0 12 49 98 47 51 22 13 8 300
Úvěrový
podvod
§ 250b
0 0 0 0 0 2 3 7 2 2 11 27
Porušování
povinností při
správě cizího
majetku §
255
0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 2
Celkem za
rok 178 133 142 243 358 414 265 359 162 152 111 2517
Zdroj: OSŘI PP ČR -
ESSK
Závěrem lze konstatovat, že Inspekce ministra vnitra v roce 2006 zaznamenala pokračování
poklesu počtu objasněných trestných činů příslušníků Policie ČR na celkových 228. V porovnání
s rokem 2005 se jedná o pokles o 56 trestných činů, tj. o 19,7 %. Další výrazný pokles byl
zaznamenán u počtu pachatelů objasněných trestných činů, který činil v loňském roce celkem 204,
což představuje pokles oproti roku 2005 o 58 (pokles o 22,1 %) pachatelů. Objasněná trestná činnost
policistů se tak vrací před rok 1997 a je nejnižší za posledních 10 let.
INSTITUT PRO MÍSTNÍ SPRÁVU PRAHA
Státní příspěvková organizace Institut pro místní správu Praha (homepage:
www.institutpraha.cz) zabezpečuje na základě rozhodnutí zřizovatele, tj. Ministerstva vnitra ČR,
vybrané působnosti vyplývající ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných
celků a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Institut plní dvě základní funkce.
Působí jako vzdělávací instituce poskytující nabídku vzdělávacích programů pro prohlubování
kvalifikace úředníků územních samosprávných celků a členů zastupitelstev obcí a krajů. Zároveň
zabezpečuje úlohu orgánu veřejné správy, který s celostátní působností plní vybrané působnosti
výkonu státní správy na úseku vzdělávání úředníků územních samosprávných celků.
V roce 2006 připravil a zrealizoval Institut pro místní správu Praha ve spolupráci se členy
vlastního lektorského sboru, odborníky z ministerstev, územních samosprávných celků, privátního
sektoru a vysokých škol, celkem 392 vzdělávacích akcí pro 8981 úředníků územních samosprávných
celků.
Za všechny druhy prohlubování kvalifikace vydal Institut 5154 osvědčení. Přehled podle
jednotlivých druhů prohlubování kvalifikace je uveden v následujícím grafu:
Rok 2006 se na poli zahraniční spolupráce v Institutu nesl nejvíce ve znamení pokračujících
prací na projektu Evropské komise realizovaný v rámci finančního programu Leonardo. Jde o projekt,
na kterém Institut pro místní správu Praha spolupracuje s institucemi z Itálie, Portugalska, Francie a
Bulharska. V tomto projektu nazvaném ,,Identifikace a validace kompetencí evropských úředníků ­
cesta ke společnému způsobu vzdělávání", jde o nalezení společných kritérií, cílů a motivace pro
realizaci konkrétního typu vzdělávání úředníků evropských zemích, které bude ve zúčastněných
zemích využívat projektem ověřenou standardizovanou metodologii.
V roce 2006 zaměstnanci Institutu připravili a ve spolupráci s externím konzultantem natočili
instruktážní film, který seznamuje zainteresovaného diváka s organizací ověření zvláštní odborné
způsobilosti zkoušku a s vlastním průběhem zkoušky. Film byl 5. září 2006 slavnostně pokřtěn ve
vzdělávacím středisku v Benešově v rámci setkání vedení Institutu s lektory.
Jedním z pilířů kvalitního vzdělávání je studijní literatura. Proto Institut ve spolupráci se
špičkovými grafiky zcela přepracoval grafickou úpravu vydávaných publikací. Nová podoba usnadňuje
orientaci čtenáře v textu, a umožňuje mu tak snadnější vstup do často velmi složité problematiky.
V roce 2006 byl Institut plně personálně i ekonomicky stabilizovanou institucí, která
bezezbytku plnila svěřené úkoly. Nad rámec těchto úkolů pracoval Institut na zvyšování kvality
nabízených služeb, včetně modernizace vzdělávacího střediska. V neposlední řadě se Institut
orientoval na stanovení dalších strategických cílů na střednědobé období a vymezení postupu jejich
dosažení.