EKONOMIE PRÁCE ALEŠ FRANC konzultace: PO 16:30-18:00 20.2. 2012 Podmínky úspěšného zakončení kurzu + splnit podmínku pro připuštění ke zkoušce: získat alespoň 18 bodů ze 30 maximálně možných z průběžné práce: 2 průběžné testy kvalifikovaná účast na seminářích projekt + uspět v písemném zkouškovém testu 20 Bližší informace v ISu. Literatura povinná: + Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modem Labor Economics : Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 doporučená: + Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd.: McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708. + McConnell, Campbell R. - Brue, Stanley L. - Macpherson, David A. Contemporary Labor Economics. 8th ed. Boston : McGraw-Hill Higher Education, 2009. 625 s. ISBN 978-0-07-351132. + Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 3 1. Úvod do ekonomie práce 4 Specifika trhu práce Trh práce je trh jako každý jiný, vyznačuje se však určitými specifiky: + poptávka na tomto trhu je odvozenou poptávkou + zbožím je zde služba práce, kterou si najímají firmy + kromě ceny jsou také důležité i podmínky, ve kterých je práce vykonávána (pracovní prostředí, riziko úrazu, flexibilita pracovní doby atd.) + důležitou roli zde hrají instituce a legislativa Ekonomie práce zkoumá fungování trhu práce a jeho výsledky, popisuje chování jeho účastníků v reakci na různé stimuly v podobě mezd, zisků, cen a dalších nepeněžních aspektů zaměstnaneckého vztahu a důsledky různých veřejných programů. 5 Role trhu práce Trh práce je jedním ze tří trhů, na kterém musí firma úspěšně fungovat, má-li v konkurenčním prostředí obstát. Capital Market Workers 1 Labor Market OUTCOMES Terms of Employmen Levels of Employment ■■} Product Market ( Consumers for various occupational, skill, and demographic groups 6 Trh práce: základní kategorie + pracovní síla (labor force, LF): LF = zaměstnaní + nezaměstnaní + míra nezaměstnanosti u = nezaměstnaní / (zaměstnaní + nezaměstnaní) -100 (v %) + míra participace: podíl pracovní síly na populaci (obvykle ve věku 15-64 let) + míra zaměstnanosti: podíl zaměstnaných na populaci 7 Míra participace mužů a žen v různých zemích Women, age 25 to 54 Country 1973 1983 1993 2004 Canada 33.9 44.0 65.1 75.6 81.6 France 42.8 54.1 67.0 76.1 80.3 Germany 46.1 50.5 58.3 72.5 82.0 Japan — 53.0» 59.5 65.2 68.1 Sweden 56.0 68.9 87.1 88.2 85.3 United States 45.1 52.0 67.1 74.6 75.3 Men, age 55 to 64 Canada 86.4 81.3 72.3 60.4 66.0 France 76.0 72.1 53.6 43.5 48.0 Germany 84.6 73.4 63.1 53.0 54.8 Japan — 86.3» 84.7 85.4 82.5 Sweden 88.3 82.7 77.0 70.9 76.0 United States 82.9 76.9 69.4 66.5 68.7 JData are for 1974 (earlier data not comparable) Source: Organisation for Economic Co-operation and Development. Labour Force Statistics (Paris: OECD, various dates). 8 Poptávka po práci Poptávka po práci vyjadřuje, jak se mění požadovaná úroveň zaměstnanosti v závislosti na ceně práce. Počet pracovníků, který budou firmy najímat, je ovlivněn těmito faktory: + poptávkou po statku, který firma vyrábí + cenou zdrojů (kapitálu a práce), které firma nakupuje + technologiemi používanými ve výrobě 9 Změna Jak se změní počet zaměstnanců, který budou firmy poptávat, když vzroste mzda (za jinak stejných okolností)? + efekt rozsahu výroby (scale effect): vyšší mzdy => vyšší náklady na výrobu => vyšší ceny zboží. Spotřebitelé omezují nákupy => firmy snižují produkci a zaměstnanost. + substituční efekt: vyšší mzdy => firmy nahrazují ve výrobě práci kapitálem Změna mzdy způsobuje posun po křivce poptávky po práci. 10 Změna ceny kapitálu Jak se změní poptávka po práci, pokud se cena kapitálu sníží (za jinak stejných okolností)? + efekt rozsahu výroby: nižší cena kapitálu => nižší výrobní náklady => rozšíření produkce => zvýšení míry zaměstnanosti + substituční efekt: nižší cena kapitálu => firmy nahrazují práci kapitálem => snížení zaměstnanosti Převládá efekt rozsahu Převládá substituční efekt Změna ceny kapitálu vytvoří na poptávku po práci dva protichůdné tlaky a není jednoznačné, který efekt převáží. Individuální a tržní nabídka práce Tržní nabídka práce představuje různá množství práce, které jsou pracovníci ochotni na trhu nabízet při jakékoli mzdové sazbě. Individuální nabídku práce je možné chápat jako: + nabídku práce jedné firmě + nabídku práce jednotlivce 12 Nabídka práce jedné firmě Předpokládejme, že na trhu je velký počet firem a že pracovní místa v dané profesi jsou stejná (mají stejné nepeněžní charakteristiky) - tedy dokonale konkurenční trh práce. Potom jsou firmy i pracovníci mzdoví příjemci (wage takers), tzn. nemohou ovlivnit výši mzdy. Firmy vyplácejí svým pracovníkům obvyklou mzdu na trhu. Při této mzdě může firma najmout jakékoli množství pracovníků, a proto je nabídková křivka horizontální. Mzda Počet pracovníků >0 13 Nerovnováha na trhu práce Existuje mnoho faktorů, které brání přizpůsobení mezd a zaměstnanosti v reakci na změny v nabídce nebo poptávce. Jde o: + tržní síly (např. efektivnostní mzdy, náklady spojené se změnou pracovního místa, náklady spojené s přijímáním a propouštěním zaměstnanců) + netržní faktory: zákony (např. minimální mzda), zvyky, instituce (např. vliv odborů) V důsledku těchto sil je mzda udržována na vyšší než rovnovážné úrovni => vzniká nezaměstnanost. 14 Nezaměstnanost ve vybraných zemích (2005) Unemployment: Overall Rate Percent of Unemployed Out of Work > One Year Unemployment: Long-Term Rate Belgium 8.4% 51.6% 4.3% Canada 6.8 9.6 0.7 Denmark 4.8 25.9 1.2 France 9.5 42.5 4.0 Germany 9.5 54.0 5.1 Ireland 4.3 34.3 1.5 Netherlands 4.8 40.1 1.9 Norway 4.6 9.4 0.4 United Kingdom 4.7 22.4 I.I United States 5.1 1 1.8 0.6 Source: OECD, Employment Outlook (Paris: OECD, 2006), Tables A and G. Netržní faktory jsou pravděpodobně silnější v evropských zemích. 2. Nabídka práce: rozhodování o práci 16 v Řešené otázky: + jak se lidé rozhodují na trhu práce a jak se toto rozhodování dá modelově popsat + jak odvodit individuální nabídku práce + jaký bude dopad různých vládních programů na motivace k práci 17 Počet odpracovaných hodin Graf: Průměrný počet odpracovaných hodin za týden v USA (v sektoru výroby) 60 55 51) C J r 35 34) i i<*<> >4ii * cmr li-, i Počet odpracovaných hodin je ovlivněn poptávkovu stranou trhu a preferencemi zaměstnance na nabídkové straně trhu, zvláště v dlouhém období. Krátkodobé změny v počtu odpracovaných hodin jsou dány poptávkou. 18 Model volby mezi prací a volným časem Ekonomové k analýze nabídky práce používají neoklasický model volby mezi prací a volným časem. Disponibilní čas můžeme rozdělit na práci a volný čas => naše poptávka po volném čase a nabídka práce je důsledkem jednoho a téhož rozhodnutí. Volbu mezi prací a volným časem budeme zkoumat pomocí poptávky po volném času. Poptávka po jakémkoli statku závisí na řadě proměnných, zejména pak na preferencích, ceně tohoto statku a výši důchodu potenciálního kupujícího. Potom také poptávka po volném času (a tedy i nabídka práce) závisí na: + preferencích + nákladech příležitosti (tržní mzdě) + bohatství a dalším příjmu (nepracovním) 19 Preference Preference jednotlivce odráží indiferenční křivka. V tomto modelu si vybíráme mezi dvěma statky: volným časem a důchodem (spotřebou statků). Indiferenční křivka pak znázorňuje různé kombinace spotřeby a volného času, které nám přinášejí stejný užitek. Příklad. Předpokládejme pracovníka Pepu, jehož preference odráží tyto indiferenční křivky. 100 150 200 počet hodíc volatho ča:u 20 Mezní míra substituce Sklon indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce (spotřeby volným časem) MRS. MRS je množství spotřeby, které se musíme vzdát, pokud chceme další jednotku volného času, aniž by se změnil náš užitek. MRS = -dC / dH při konstantním užitku Pokud platí axiom rozmanitosti, MRS při pohybu po indiferenční křivce jihovýchodním směrem klesá => indiferenční křivky jsou konvexní. spotfetoa 0 11,11 H H 21 Rozdíly v preferencích mezi pracovníky Někteří lidé se více věnují práci, jiní zase preferují volný čas => indiferenční křivky pak mohou pro různé pracovníky vypadat různě. Příklad. Cindy preferuje spíše volný čas. Mindy je workoholik a většinu času tráví prací. Jak budou vypadat jejich indiferenční křivky? a < hhI» l> \i.n !. Mezní míra substituce Cindy je vysoká a indiferenční křivka strmá. Vyžaduje relativně vysoký nárůst mzdy, aby omezila volný čas - více pracovala (při stejném užitku). Mindy nepotřebuje vysoký peněžní "úplatek", aby pracovala více. Rozpočtové omezení Pracovník Pepa má k dispozici dva zdroje příjmů. Jeho nepracovní příjem činí 2 tisíce Kč týdně a pracuje za mzdu 200 Kč na hodinu. K dizpozici má 110 hodin týdně. Rozpočtové omezení znázorňuje všechny kombinace hodin volného času (a tedy i práce) a výše spotřeby, které jsou při dané mzdě a nepracovním příjmu maximálně dostupné. V grafu znázorněno pomocí linie rozpočtu, která je klesající se sklonem (-w). spotřeba 110 počet hodin volného času Rozhodnutí o počtu hodin práce (vnitřní řešení) Známe Pepovy preference, výši mzdy a nepracovního příjmu. Kolik hodin bude Pepa pracovat? 110 poj* hoAa vohriic 110 -i I 0 počet bodm ptač* Rovnovážným bodem je bod P, kde platí že MRS = w=> Pepa bude pracovat 40 hodin 24 Rozhodnutí o počtu hodin práce (rohové řešení) Někteří pracovníci, kteří silně preferují volný čas, maximalizují užitek v bodě E => nejsou součástí pracovní síly. 25 Růst tržní mz Předpokládejme, že mzda Pepy (náklad příležitosti volného času) vzroste z 200 Kč na 400 Kč. Jeho nepracovní příjem zůstane stejný. ■ Když vzroste mzda, bude Pepa bohatší a bude moci spotřebovávat více volného času (důchodový efekt) ■ Když vzroste mzda, zvýší se náklad příležitosti volného času => cena volného času relativně vzroste a Pepa jej bude spotřebovávat méně (substituční efekt) Celkový efekt není jasný. 26 Substituční a důchodový efekt graficky převažuje důchodový efekt převažuje substituční efekt 27 Pracovat či nepracovat? Příklad. Předpokládejme, že Jirka je v domácnosti a nepracuje. Mzda, na kterou by mohl dosáhnout v placeném zaměstnání, se zvýší. spotřeba Pokud tato mzda bude vyšší nebo rovna jeho rezervační mzdě, vstoupí na trh práce a bude pracovat 20 hodin týdně. Rozhodnutí o participaci na pracovní síle je důsledkem působení substitučního efektu. Důchodový efekt je zde nulový. U lidí, kteří naopak pracují hodně, bude důchodový efekt silnější. 28 Růst nepracovní ho příjmu Příklad. Nepracovní příjem Pepy se zvýší z 2 000 Kč na 4 000 Kč. spotřeba (v Kč i volného času Vzniká pouze kladný důchodový efekt - Pepa bude pracovat o 10 hodin méně. (Předpokládáme, že volný čas je normálním statkem.) Odvození nabídky práce Nabídka práce jednotlivce může být zpětně zahnutá, pokud převažuje důchodový efekt a s rostoucí mzdou počet odpracovaných hodin klesá. 30 Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Dávka sociálního pojištění Príklad. Předpokládejme opět pracovníka Pepu, který získal nárok na nějakou dávku sociálního pojištění (např. nemocenská, příspěvek v nezaměstnanosti atd.). Jak tato dávka ovlivní jeho motivaci pracovat? spotřeba 0 8 -»■ 16 hodiny volného času 16 8 R' * 0 hodiny práce Sociální programy omezují motivace k práci, protože zvyšují rezervační mzdu pracovníků^ Sociální systém jim pak poskytuje lepší příležitosti než trh. Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Minimální příjem Uvažujme jiný sociální program. Stát garantuje všem příjem ve výši Yn. Jak ovlivní motivace pracovat? Income Income 16 Hours of Leisure 0 Hours of Work 0 1<> 16 Hours of Leisure 0 Hours of Work Tento program vytváří nové rozpočtové omezení ABCD. Levý graf ukazuje demotivační účinky tohoto programu. Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Sociální dávka podmíněná povinností pracovat Předpokládejme, že nárok na sociální dávku vznikne, pokud žadatel odpracuje alespoň 6 hodin denně. spotřeba | důchod) 0 10 - 16 Hours of Leisure 16 6 ~a- 0 Hours of Work Program vytváří nové rozpočtové omezení ABCDE. Určitá část pracovníků může být opět demotivována; jde o ty, kteří vzhledem ke svým preferecím na tom budou lépe, pokud odpracují minimální počet hodin k získání nároku na dávku (bod C). Príklad. Válečné odvody farmářů a motivace pracovat (a) rozpočtové omezení farmářů během občanské pfifem války v Rusku spotřeba* volny čas hodiny prace (b) rozpočtové omezení japonských farmářů během WWII volny čas hodiny prace Farmáři v Rusku museli odevzdat veškerou půdu nad stanovenou hranicí => rozloha orné půdy se snížila o 27 % a objem sklizně o 50%. V Japonsku farmáři museli dodat státu určité množství komodit za uměle nízké ceny => v důsledku důchodového efektu produkce např. rýže vzrostla. 34 Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Program EITC (Earned Income Tax Credit) 35 Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Program EITC (Earned Income Tax Credit) - pokrač. Jaké jsou důsledky programy podle ekonomické teorie? + úsek AB: SE a IE působí proti sobě. Někteří lidé, kteří původně nepracovali, začnou pracovat. + úsek BD: působí čistý IE. Lidé budou pracovat méně. + úsek DE: SE a IE působí ve stejném směru. Nabídka práce se sníží. Shrnutí + Pracovníci rozkládají svůj disponibilní čas mezi spotřebu a práci tak, aby maximalizovali svůj užitek. + Zvýšení nepracovního příjmu způsobuje čistý důchodový efekt a snižuje počet odpracovaných hodin pracovníků. + Zvýšení mzdy u lidí, kteří již pracují, vyvolává důchodový a substituční efekt. Důchodový efekt snižuje počet hodin práce; substituční efekt počet hodin práce zvyšuje. Křivka nabídky práce jednotlivce je proto rostoucí, pokud převažuje substituční efekt nad důchodovým a klesající, jestliže převažuje důchodový efekt. + Zvýšení nepracovního příjmu snižuje pravděpodobnost, že bude člověk participovat na pracovní síle. Nárůst mzdy zvyšuje pravděpodobnost, že člověk vstoupí na trh práce. 37