Ekonomie práce: přednáška 6 Lidský kapitál Struktura dnešní přednášky Prozkoumáme, jak se lidé rozhoduji o tom, jaké vzděláni ziskaji. Vysvetlime, že investice do vzděláni je investice jako každá jiná a upozornime na možná úskali kalkulace výnosu z této investice. Vysvetlime obecné důsledky teorie lidského kapitálu. Připomeneme alternatívni přistup - signálni teorii. Investice do lidského kapitálu nekonči zakončením formálního vzděláni, ale jsou realizovány i v průběhu pracovní kariéry v rámci tzv. pracovni přípravy. Podíl dospělých s VŠ vzděláním 3/26/12 Průměrná mzda vysokoškoláků 1 Průměrná mzda vysokoškoláků Postavení a podíl vysokoškoláků na trliu práce 2 Lidský kapitál Lidský kapitál je akumulace investic do pracovní síly. Jakákoli Činnost, která zvyšuje produktivitu práce, může být chápána jako investice do lidského kapitálu. Investice do lidského kapitálu nezahrnuji jen investice do formálního vzděláváni nebo školeni, ale také investice do zdraví, hledání pracovního místa, migrace.. Akumulace znalostí a talentů je nejvétším zdrojem reálného bohatství v dané společnosti. Investice do lidského kapitálu Investice do lidského kapitálu (stejné jako jakákoli jiná investice) vyžaduje vynaložení určitých nákladů v současnosti (nebo blízké budoucnosti), zatímco výnosy jsou inkasovány v budoucnosti. Racionální Človék porovnává výnosy a náklady spojené s dalším stupném vzdélání. Náklady mají podobu: ♦ přímých výdajů (nákupy knih, školné atd.) ♦ nákladů příležitosti (ušlý výdélek) ♦ psychických nákladů (námaha spojená s učením ©) Očekávané výnosy mají podobu vyšších budoucích výdélků nebo vétšího uspokojení z práce v průbéhu života. Věkově-vydělkový profil podle výše vzdělání B Náklady (korunv) ---tok j**""^ Benefits -T* výdělku A 18 Tuition, Books 22 věk pracovníka výdělky A pracovník je absolventem SS výdělky B - pracovník je absolventem VŽ Diskontovaní a současná hodnota Investiční výdaje jsou obvykle realizovány v jiném období než jsou inkasovány očekávané výnosy z investice. Fotom je treba srovnávat současnou hodnotu očekávaných výnosů a výdajů. Příklad. Máme 1.000 KČ, uvažujeme 2 období (teď a za rok), úroková míra je 5 %. Potom budoucí hodnota 1.000 KČ je 1.050 KČ a současná hodnota (Vp) 1.050 KČ je 1.000 Kč. Obecné platí (v případe jednoho roku): Vp = V, / (l+r), kde r je úroková nebo diskontní míra V případe n let: Vp=V0+ V,/tt+íO + V2/(l+r)2 + V3/(l+rP+ ... + VJ(l+r)" Kdy se vyplatí investice do vzdělání? Investice do vzdelaní bude atraktivní, pokud současná hodnota budoucích výnosů převýší náklady (C) (resp. současnou hodnotu budoucích nákladů): V?> C Příklad. Adam se rozhoduje, zda absolvovat další stupeň vzdélání. Vyšší vzdelaní by pro néj bylo v dalším období spojeno s nárůstem mzdy o 150 tisíc, ale musel by vynaložit náklady 135 tisíc. Vyplatí se mu to, když bude diskontní míra 5 %? Vv = 150000/1,05 = 142857 => Vp> C, další vzdélání se vyplatí Jak by se situace zménila, kdyby byla diskontní míra 15 %? Vv = 150000/1,15 = 130435 => Vp< C, další vzdélání se nevyplatí Klíčovou roli zde hraje diskontní míra. Nékdy bývá ztotožňována s tržní úrokovou mírou. Diskontní míra ale také odráží naše 'časové preference: Čím více diskontujeme budoucnost (upřednostňujeme přítomnost), tím méné jsme ochotni investovat do dalšího vzdelávaní. Vnitřní míra výnosu Alternativní možností, jak posoudit výhodnost investice do lidského kapitálu, je metoda vnitřního výnosového procenta. Vnitřní výnosové procento je taková míra výnosu, při které se Čistá současná hodnota výnosu investice do lidského kapitálu rovná nule. V0 + V,/tt+íO + V2/(l+r)2 + V3/(l+rP+ ... + VJ(l+r)" - C = 0, kde r je vnitřní výnosové procento. Vnitřní míru výnosu pak porovnáváme s mírou výnosu z ostatních investic. Vztah mezi výší příjmu a vzděláním jednotlivce Tato křivka je pro každého jednotlivce specifická. Obecně vykazuje určité vlastnosti: ♦ je rostoucí (pracovník s vyšším vzděláním vydělává více) ♦ sklon křivky vyjadřuje mezní míra výnosu z lidského kapitálu (MRR), která nám říká, o kolik se zvýší náš výdělek, jestliže se vzděláváme o rok déle ♦ je konkávni (přírůstky výdělků z každého dodatečného roku vzdělávání se snižují - MRK. klesá) 13 Optimální délka (výše) vzdělání Předpokládáme, že se naše diskontní míra nemění. Na rozhodování o výši vzdělání můžeme nahlížet tak, že porovnáváme mezní míru výnosu ze vzdělání s diskontní mírou. Vzdělání a výdělky a různé diskontní míry Příklad. Pavel má vyšší diskontní míru než Petr, ale oba mají stejné schopnosti. Pavel nedokoná SŠ a na trhu práce dosáhne na nižší mzdu. Mezní míra výnosu ze vzdělání je dána rozdílem mzdy Petra a Pavla. 3/26/12 Vzdělání a výdělky a různé schopnosti Příklad. Petr a Pavel mají stejnou diskontní míru, ale Pavel je ve škole lepší. Duk«ilni min g Mzdový rozdíl mezi oběma vznikne proto, že Pavel má vyšší vzdělání a zároveň má lepší schopnosti. Neříká nám však, jak by vzrostla mzda Petra, pokud by dokončil SŠ. Měření výnosu ze vzdělání Ze dvou předchozích grafů vyplývá, že mezní míru výnosu ze vzděláni můžeme určit pomoci mzdových diferenciálů pouze tehdy, když se pracovnici liši pouze v diskontních mirách. V realitě se ale pracovnici liši i ve svých schopnostech, a proto mzdově rozdily nejsou spolehlivým odhadem výnosu ze vzděláni. Mira výnosu ze vzděláni se obvykle odhaduje pomoci regresního modelu: log w = b.s + ostatni proměnně, kde w je mzda pracovníka, s počet let vzděláváni a b procentní mzdový diferenciál mezi dvěma pracovníky, kteří se liši dělkou vzděláni o jeden rok, což je vlastně mira výnosu ze vzděláni. Problémy s měřením výnosu ze vzdělání S měřenim výnosů ze vzděláni jsou spojeny určitě problěmy, kterě jsou předmětem kritiky teorie lidskěho kapitálu: ♦ Docházi ke zkresleni v důsledku toho, že pracovnici maji různě schopnosti. Jak tento problěm řešit? Zohledňovat IQ pracovníků? Použit metodu identických dvojčat? ♦ Ne všechny výdaje na vzděláni jsou výdaji investičními - některě z nich maji charakter spotřebních výdajů. ♦ Lidě s vyššim vzděláním mohou obsazovat pracovni mista s lepšimi nepěžnimi charakteristikami (např. příjemnější pracovni prostředí) nebo velkorysejšími zaměstnaneckými benefity. 6 Míra výnosu z VŠ vzdělání Aplikace. Kvalita škol a výdělky ťupiyTcKtKf KMHI l.il Iiii|ľ ľUpil-TcaťlKf H 20 Aplikace. Kvalita škol a výdělky os ms i u' u i.n : tctaivt TcKka «v Implikace základního modelu lidského kapitálu Jaké jsou hlavni důsledky modelu nákladů a výnosů z investice do lidského kapitálu? ♦ Čím delši je tok očekávaných budoucích výdělků po realizaci investice, tim pravděpodobnější je, že čistá současná hodnota investice bude kladná (za jinak stejných okolností). ♦ Lidé orientovaní na přítomnost budou pravděpodobně méně ochotni absolvovat VS vzdělání než lidé uvažující v delším Časovém horizontu. ♦ Čím nižší budou náklady na investici do lidského kapitálu, tím bude ziskovější (za jinak stejných okolností). ♦ Čím vyšší jsou rozdíly ve výdělcích mezi středoškoláky a vysokoškoláky, tím více lidí bude chtít investovat do VS vzdělání (za jinak stejných okolností). 22 Věkově-výdělkové profily pracovníků (USA, 2007) .^aA^-Av r -zr1--— II., i. 1 >,.,.-„i Sonic Collep: ľŕr~ ty ,',— Vlastnosti věkově výdělkovýcb profilů Z předchozího graíu můžeme vyvodit následující závěry: ♦ Pracovníci s vyšším vzděláním vydělávají více. ♦ Věkově-výdélkové profily jsou konkávni (výdělky rostou, ale v klesající míře). ♦ Věkově výdělkové profily různých skupin pracovníků se rozevírají (příjmy rostou rychleji u vzdělanějších pracovníků). Možné zdůvodnění? Pracovníci s vyšším vzděláním zároveň více investují do dalšího vzdělávání. 3/26/12 Signální teorie vzdělání Podle teorie lidského kapitálu vzděláni zvyšuje produktivitu práce a z toho důvodu maji pracovnici vyšší mzdy. Podle signálni teorie vzděláni přímo nezvyšuje produktivitu práce, ale je jakýmsi signálem pro zaměstnavatele, že uchazeč disponuje určitými schopnostmi. Na základě tohoto signálu se může firma rozhodovat v případě, že si sama nemůže přímo ověřit schopnosti uchazeče. Pracovnici získávají potřebně znalosti a dovednosti až po vstupu na trh práce. Příklad. Pokud má firma za to, že vysokoškoláci jsou v průměru schopnější než středoškoláci, může se při najimání pracovníků Či jejich odměňováni řídit podle stanoveného vzdelanostní ho standardu v podobě VS vzdělání. 25 Soukromá a společenská míra výnosu ze vzdělání Podle teorie lidského kapitálu by stát měl podporovat investice do vzděláni, protože důsledkem bude nárůst znalosti a dovednosti pracovníků - zlepšení produktivních charakteristik národní pracovni sily a vyšši ekonomický růst (společenský i soukromý výnos ze vzděláni je kladný). Podle signálni teorie pracovnici investuji do signálů, aby ukázali, že jsou produktivnější. Národni důchod ale nevzroste (podle tohoto přístupu zůstane produktivita pracovníků stejná). Soukromý výnos ze vzděláni je kladný, ale společenský je nulový => veřejné výdaje na vzděláni jsou plýtváním. Ale i v signálním modelu hraje vzdělání roli při přiřazováni správných pracovníků na správná pracovní mista (produktivnějších pracovníků na kvalifikovanější pracovní mista) => vzdělání může mit pozitívni společenskou miru výnosu, i když přimo nezvyšuje produktivitu. Záleži také na tom, jak široce chápeme „společenskou" miru výnosu. Například vzdělanější lidé voli odpovědněji ve volbách, podporuji svobodu, demokracii.. 26 Pracovní příprava Část schopnosti a dovednosti pracovnici získávají v rámci pracovní přípravy (on-the-job training). Všeobecná pracovní příprava (generál training) vy tváři takové dovednosti, které jsou přenositelné do jiné firmy (např. práce s PC, řidičák atd..) Speciální příprava (specífic training) zajišťuje takové schopnosti, které jsou uplatnitelné pouze v určité firmě (např. práce se specifickým IS, řízení tanku v armádě atd.). V realitě je pracovni příprava kombinaci všeobecné a specifické pracovni přípravy. 27 9 Kdo zaplatí všeobecnou pracovní přípravu? Konkurenční firmy nebudou chtít nést náklady spojené se všeobecnou přípravou -pracovník by mohl odejít k jiné firmě, která by inkasovala výnosy z této přípravy (pokud si ho firma nezaváže smluvně). Alternativně by mu musela původní firma nabídnout vyšší mzdu. Čímž by se stejně připravila o výnosy z této investice. Kdo zaplatí specifickou pracovní přípravu? Pokud zaměstnavatel nemá jistotu, že vyškolený pracovník neodejde, nebude ochotna plně hradit náklady spojené se školením. Tyto náklady nebude chtít v plné míře hradit ani zaměstnanec, protože nemá jistotu, že nebude propuštěn. Na uhrazení nákladů spojených se speciální pracovní přípravou se budou podílet jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. 29 Shrnutí ♦ Lidé při rozhodování o výši vzdělání porovnávají současnou hodnotu celoživotních příjmů plynoucích z daného stupně vzdělání s náklady na něj. Alternativně se na toto rozhodování můžeme dívat tak, že srovnávají mezní míru výnosu s diskontní mírou. ♦ Pokud se lidé liší jen ve svých diskontních mírách, můžeme odhadnout výnos ze vzdělání na základě jejich mzdových diferenciálů. Pokud se liší také ve svých schopnostech, mzdový diferenciál není přesným odhadem výnosu ze vzdělání. ♦ Vzdělání může hrát na trhu práce signální roli. Podle tohoto přístupu vzdělání přímo nezvyšuje produktivitu práce, ale dává zaměstnavatelům signál o vrozených schopnostech pracovníka. ♦ Dovednosti získané v rámd obecné pracovní přípavy může pracovník uplatnit ve všech firmách. Pracovníci platí a zároveň inkasují výnosy z tohoto skolení. V případě specifických vzdělávacích programů se na nákladech podílejí jak zaměstnanec tak zaměstnavatel. 30 Literatura ♦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics : Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 - kapitola 9, s. 279- ♦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd. : McGrawHill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708 - kapitola 6, s. 236-286 ♦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 ~ kapitola 7, s. 326-381