Lidský kapitál Ekonomie práce: přednáška 6 2 Struktura dnešní přednášky ✦ Prozkoumáme,  jak  se  lidé  rozhodují  o  tom,  jaké  vzdělání  získají.  Vysvětlíme,  že   investice  do  vzdělání  je  investice  jako  každá  jiná  a  upozorníme  na  možná  úskalí   kalkulace  výnosu  z  této  investice. ✦ Vysvětlíme  obecné  důsledky  teorie  lidského  kapitálu. ✦ Připomeneme  alternativní  přístup  –  signální  teorii. ✦ Investice  do  lidského  kapitálu  nekončí  zakončením  formálního  vzdělání,  ale  jsou   realizovány  i  v  průběhu  pracovní  kariéry  v  rámci  Iv.  pracovní  přípravy. Podíl dospělých s VŠ vzděláním 3 ší zaměstnatelnosti, náročnější práce a vyšší mzdy skutečně vysokoškolské vzdělání a čeho by titíž lidé dosáhli i bez diplomu; respektive jaká je opravdu přidaná hodnota vysokoškolského vzdělání a s jakou efektivností je vlastně poskytováno? Po uplynulých letech 2009 a 2010 je třeba se také zaměřit na vliv ekonomické krize na vysokoškolské vzdělání a uplatnění absolventů. první vysokoškolský diplom. Přestože ještě v zjišťovaný podíl vysokoškoláků pouze necel výrazně zvýšil a Česká republika se s téměř úrovni vyspělých zemí. Pokračující dynamika vývoje ovšem vedla k díl čerstvých absolventů vysokých škol dosáhn násobku proti roku 2000) a v roce 2011 př kdo končí své školní vzdělávání a přecház návacích žebříčcích půjde tedy Česká repu V důsledku uvedeného trendu budou kole sokoškolským a vyšším odborným vzdělán kohorty ve věku 25 34 let.To pochopitelně postavení na pracovním trhu z hlediska z i kvalifikační náročnosti práce. Zaměstnatelnost vysokoškoláků – tedy je žet si práci je v rozvinutých zemích sv něna celkovou ekonomickou situací zem kvalifikačních požadavků na pracovním v posledních dvou letech názorně ukáza pracovníků může proměnit v jejich nadby vysokoškoláků tedy souvisí s celkovou m ve většině evropských zemí je o třetinu a republice jsou na tom vysokoškoláci ještě zaměstnanosti oproti celostátnímu prům ani polovičních hodnot. Míru nezaměstnanosti hluboko pod c v posledních letech kromě nás především Průměrná mzda vysokoškoláků 4 tam totiž přestalo být postačující podmínkou pro dobré uplatnění na trhu práce a možnosti výběru kvalifikovaného povolání se absolventům podstatně zúžily. Čím více je na trhu práce vysokoškoláků než odpovídajících pracovních míst, tím častěji mají absolventi vysokých škol problém vůbec nějakou práci sehnat anebo získávají„jen“ práci méně kvalifikovanou. V některých u nás tradičně středoškolských povoláních, jako jsou mínají mzdovou nivelizaci, kter tam již také hovoří o tom, že m k vysokoškolskému studiu a na dinstalopřirozenousoučástíje k zajímavé a různorodé práci a Naproti tomu v USA je r dělení mnohem podobnějš tam získávají lidé bez jakéh většímu zastoupení vyšších amerického středoškoláka – výrazně pod celostátním nad vyššími stupni vzdělání koškolské mzdy jako celek o 35 %), než je tomu v Čes magistrů mezi terciárně vzd školáků vyšší o 66 %). Mzdy konce ještě výrazněji nad pr Získané poznatky o postav vinutých zemích světa umo vysokoškolákůnapracovním (míru nezaměstnanosti), kv covních příjmů. Srovnání uk vysokoškoláci oproti celé p ností (v roce 2005 to bylo 4 (v roce 2005 to bylo o 29 %) o 40 %). Souhrnný index posta Průměrná mzda vysokoškoláků 5 Pol- éně atří po- lad ch- ako po- opě ání příliš velkou ekonomickou výhodu. Hrubé mzdy jsou tam navíc mnohem progresivněji zdaňovány, což dále snižuje skutečný čistý příjem vyšších příjmových skupin. Mzdové rozdíly v roce 2009 podle vzdělání jsou ve Švédsku podstatně menší než v České republice nebo v USA a mnohem více připo- Postavení a podíl vysokoškoláků na trhu práce 6 racovníků České rech skupin školáci ze a vyšších a za práci sokoškolv průměru růměrnou 2009 více růměrem. nutých zenás. Opět vyšší v zeě nadprůelkově větěrně malý- poskytuje vykonávají o 35 % kvalifikovanější práci (v roce 2005 to bylo o 39 %) a mají o 66 % vyšší mzdy (v roce 2005 to bylo zhruba stejně). Souhrnný index jejich postavení na pracovním trhu proto v roce 2009 převýšil běžnou populaci o 52 %. Oproti roku 2005, kdy činil ještě 58 %, došlo tedy k jeho snížení. odměn a náhrad, přepočítanou na průměrnou mzdu měsíční. Lidský kapitál Lidský  kapitál  je  akumulace  investic  do  pracovní  síly.  Jakákoli  činnost,  která  zvyšuje   produktivitu  práce,  může  být  chápána  jako  investice  do  lidského  kapitálu. Investice  do  lidského  kapitálu  nezahrnují  jen  investice  do  formálního  vzdělávání  nebo   školení,  ale  také  investice  do  zdraví,  hledání  pracovního  místa,  migrace.. Akumulace  znalostí  a  talentů  je  největším  zdrojem  reálného  bohatství  v  dané   společnosti. 7 Investice do lidského kapitálu Investice  do  lidského  kapitálu  (stejně  jako  jakákoli  jiná  investice)  vyžaduje  vynaložení   určitých  nákladů  v  současnosti  (nebo  blízké  budoucnosti),  zatímco  výnosy  jsou   inkasovány  v  budoucnosti. Racionální  člověk  porovnává  výnosy  a  náklady  spojené  s  dalším  stupněm  vzdělání. Náklady  mají  podobu: ✦      přímých  výdajů  (nákupy  knih,  školné  atd.) ✦      nákladů  příležitosti  (ušlý  výdělek) ✦      psychických  nákladů  (námaha  spojená  s  učením  J) Očekávané  výnosy  mají  podobu  vyšších  budoucích  výdělků  nebo  většího  uspokojení  z   práce  v  průběhu  života.   8 Věkově-výdělkový profil podle výše vzdělání 9 Diskontování a současná hodnota Investiční  výdaje  jsou  obvykle  realizovány  v  jiném  období  než  jsou  inkasovány   očekávané  výnosy  z  investice.  Potom  je  třeba  srovnávat  současnou  hodnotu  očekávaných   výnosů  a  výdajů. Příklad.  Máme  1.000  Kč,  uvažujeme  2  období  (teď  a  za  rok),  úroková  míra  je  5  %.   Potom  budoucí  hodnota  1.000  Kč  je  1.050  Kč  a  současná  hodnota  (Vp)  1.050  Kč  je  1.000   Kč. Obecně  platí  (v  případě  jednoho  roku): Vp  =  V1  /  (1+r),    kde  r  je  úroková  nebo  diskontní  míra V  případě  n  let: Vp  =  V0  +  V1/(1+r)  +  V2/(1+r)2  +  V3/(1+r)3+  …  +  Vn/(1+r)n 10 Kdy se vyplatí investice do vzdělání? Investice  do  vzdělání  bude  atraktivní,  pokud  současná  hodnota  budoucích  výnosů   převýší  náklady  (C)  (resp.  současnou  hodnotu  budoucích  nákladů):    Vp  >  C Příklad.  Adam  se  rozhoduje,  zda  absolvovat  další  stupeň  vzdělání.  Vyšší  vzdělání  by  pro   něj  bylo  v  dalším  období  spojeno  s  nárůstem  mzdy  o  150  tisíc,  ale  musel  by  vynaložit   náklady  135  tisíc.  Vyplatí  se  mu  to,  když  bude  diskontní  míra  5  %? Vp  =  150000/1,05  =  142857    =>  Vp  >  C,  další  vzdělání  se  vyplatí Jak  by  se  situace  změnila,  kdyby  byla  diskontní  míra  15  %? Vp  =  150000/1,15  =  130435  =>  Vp  <  C,  další  vzdělání  se  nevyplatí Klíčovou  roli  zde  hraje  diskontní  míra.  Někdy  bývá  ztotožňována  s  tržní  úrokovou   mírou.  Diskontní  míra  ale  také  odráží  naše  časové  preference:  čím  více  diskontujeme   budoucnost  (upřednostňujeme  přítomnost),  tím  méně  jsme  ochotni  investovat  do   dalšího  vzdělávání. 11 Vnitřní míra výnosu Alternativní  možností,  jak  posoudit  výhodnost  investice  do  lidského  kapitálu,  je  metoda   vnitřního  výnosového  procenta.  Vnitřní  výnosové  procento  je  taková  míra  výnosu,  při   které  se  čistá  současná  hodnota  výnosu  investice  do  lidského  kapitálu  rovná  nule.   V0  +  V1/(1+r)  +  V2/(1+r)2  +  V3/(1+r)3+  …  +  Vn/(1+r)n  –  C  =  0, kde  r  je  vnitřní  výnosové  procento. Vnitřní  míru  výnosu  pak  porovnáváme  s  mírou  výnosu  z  ostatních  investic. 12 Vztah mezi výší příjmu a vzděláním jednotlivce Tato  křivka  je  pro  každého  jednotlivce  specifická.  Obecně  vykazuje   určité  vlastnosti: ✦ je  rostoucí  (pracovník  s  vyšším  vzděláním  vydělává  více) ✦ sklon  křivky  vyjadřuje  mezní  míra  výnosu  z  lidského  kapitálu   (MRR),  která  nám  říká,  o  kolik  se  zvýší  náš  výdělek,  jestliže  se   13 Optimální délka (výše) vzdělání Předpokládáme,  že  se  naše  diskontní  míra  nemění. Na  rozhodování  o  výši  vzdělání  můžeme  nahlížet  tak,  že  porovnáváme  mezní  míru   výnosu  ze  vzdělání  s  diskontní  mírou. 14 Vzdělání a výdělky a různé diskontní míry 15 Příklad. Pavel má vyšší diskontní míru než Petr, ale oba mají stejné schopnosti. Pavel nedokončí SŠ a na trhu práce dosáhne na nižší mzdu. Mezní míra výnosu ze vzdělání je dána rozdílem mzdy Petra a Pavla. Vzdělání a výdělky a různé schopnosti Příklad. Petr a Pavel mají stejnou diskontní míru, ale Pavel je ve škole lepší. Mzdový rozdíl mezi oběma vznikne proto, že Pavel má vyšší vzdělání a zároveň má lepší schopnosti. Neříká nám však, jak by vzrostla mzda Petra, pokud by dokončil SŠ. 16 Měření výnosu ze vzdělání Ze  dvou  předchozích  grafů  vyplývá,  že  mezní  míru  výnosu  ze  vzdělání  můžeme  určit   pomocí  mzdových  diferenciálů  pouze  tehdy,  když  se  pracovníci  liší  pouze  v   diskontních  mírách.  V  realitě  se  ale  pracovníci  liší  i  ve  svých  schopnostech,  a  proto   mzdové  rozdíly  nejsou  spolehlivým  odhadem  výnosu  ze  vzdělání. Míra  výnosu  ze  vzdělání  se  obvykle  odhaduje  pomocí  regresního  modelu: log  w  =  b.s  +  ostatní  proměnné, kde  w  je  mzda  pracovníka,  s  počet  let  vzdělávání  a  b  procentní  mzdový  diferenciál  mezi   dvěma  pracovníky,  kteří  se  liší  délkou  vzdělání  o  jeden  rok,  což  je  vlastně  míra  výnosu   ze  vzdělání. 17 Problémy s měřením výnosu ze vzdělání S  měřením  výnosů  ze  vzdělání  jsou  spojeny  určité  problémy,  které  jsou  předmětem   kritiky  teorie  lidského  kapitálu: ✦ Dochází  ke  zkreslení  v  důsledku  toho,  že  pracovníci  mají  různé  schopnosti.  Jak  tento   problém  řešit?  Zohledňovat  IQ  pracovníků?  Použít  metodu  identických  dvojčat? ✦ Ne  všechny  výdaje  na  vzdělání  jsou  výdaji  investičními  –  některé  z  nich  mají   charakter  spotřebních  výdajů. ✦ Lidé  s  vyšším  vzděláním  mohou  obsazovat  pracovní  místa  s  lepšími  nepěžními   charakteristikami  (např.  příjemnější  pracovní  prostředí)  nebo  velkorysejšími   zaměstnaneckými  benefity.   18 Míra výnosu z VŠ vzdělání 19 0 3.8 7.5 11.3 15.0 U nited K ingdomU nited States C anada France G erm any Sw eden D enm ark 4.4 5.1 8.08.4 9.4 11.0 14.3 Chart Title RateofReturn(%) Aplikace. Kvalita škol a výdělky 20 Aplikace. Kvalita škol a výdělky 21 Implikace základního modelu lidského kapitálu Jaké  jsou  hlavní  důsledky  modelu  nákladů  a  výnosů  z  investice  do  lidského  kapitálu? ✦ Čím  delší  je  tok  očekávaných  budoucích  výdělků  po  realizaci  investice,  tím   pravděpodobnější  je,  že  čistá  současná  hodnota  investice  bude  kladná  (za  jinak   stejných  okolností).   ✦ Lidé  orientovaní  na  přítomnost  budou  pravděpodobně  méně  ochotni  absolvovat  VŠ   vzdělání  než  lidé  uvažující  v  delším  časovém  horizontu. ✦ Čím  nižší  budou  náklady  na  investici  do  lidského  kapitálu,  tím  bude  ziskovější  (za   jinak  stejných  okolností).   ✦ Čím  vyšší  jsou  rozdíly  ve  výdělcích  mezi  středoškoláky  a  vysokoškoláky,  tím  více  lidí   bude  chtít  investovat  do  VŠ  vzdělání  (za  jinak  stejných  okolností). 22 Věkově-výdělkové profily pracovníků (USA, 2007) 23 Vlastnosti věkově výdělkových profilů Z  předchozího  grafu  můžeme  vyvodit  následující  závěry: ✦ Pracovníci  s  vyšším  vzděláním  vydělávají  více. ✦ Věkově-­‐‑výdělkové  profily  jsou  konkávní  (výdělky  rostou,  ale  v  klesající  míře). ✦ Věkově  výdělkové  profily  různých  skupin  pracovníků  se  rozevírají  (příjmy  rostou   rychleji  u  vzdělanějších  pracovníků).  Možné  zdůvodnění?  Pracovníci  s  vyšším   vzděláním  zároveň  více  investují  do  dalšího  vzdělávání. 24 Signální teorie vzdělání Podle  teorie  lidského  kapitálu  vzdělání  zvyšuje  produktivitu  práce  a  z  toho  důvodu   mají  pracovníci  vyšší  mzdy. Podle  signální  teorie  vzdělání  přímo  nezvyšuje  produktivitu  práce,  ale  je  jakýmsi   signálem  pro  zaměstnavatele,  že  uchazeč  disponuje  určitými  schopnostmi.  Na  základě   tohoto  signálu  se  může  firma  rozhodovat  v  případě,  že  si  sama  nemůže  přímo  ověřit   schopnosti  uchazeče.    Pracovníci    získávají  potřebné  znalosti  a  dovednosti  až  po  vstupu   na  trh  práce. Příklad.  Pokud  má  firma  za  to,  že  vysokoškoláci  jsou  v  průměru  schopnější  než   středoškoláci,  může  se  při  najímání  pracovníků  či  jejich  odměnování  řídit  podle   stanoveného  vzdělanostního  standardu  v  podobě  VŠ  vzdělání.   25 Soukromá a společenská míra výnosu ze vzdělání Podle  teorie  lidského  kapitálu  by  stát  měl  podporovat  investice  do  vzdělání,  protože   důsledkem  bude  nárůst  znalostí  a  dovedností  pracovníků  –  zlepšení  produktivních   charakteristik  národní  pracovní  síly  a  vyšší  ekonomický  růst  (společenský  i  soukromý   výnos  ze  vzdělání  je  kladný). Podle  signální  teorie  pracovníci  investují  do  signálů,  aby  ukázali,  že  jsou   produktivnější.  Národní  důchod  ale  nevzroste  (podle  tohoto  přístupu  zůstane   produktivita  pracovníků  stejná).  Soukromý  výnos  ze  vzdělání  je  kladný,  ale   společenský  je  nulový  =>  veřejné  výdaje  na  vzdělání  jsou  plýtváním. Ale  i  v  signálním  modelu  hraje  vzdělání  roli  při  přiřazování  správných  pracovníků  na   správná  pracovní  místa  (produktivnějších  pracovníků  na  kvalifikovanější  pracovní   místa)  =>  vzdělání  může  mít  pozitivní  společenskou  míru  výnosu,  i  když  přímo   nezvyšuje  produktivitu. Záleží  také  na  tom,  jak  široce  chápeme  „společenskou“  míru  výnosu.  Například   vzdělanější  lidé  volí  odpovědněji  ve  volbách,  podporují  svobodu,  demokracii.. 26 Pracovní příprava Část  schopností  a  dovedností  pracovníci  získávají  v  rámci  pracovní  přípravy  (on-­‐‑the-­‐‑job   training). Všeobecná  pracovní  příprava  (general  training)    vytváří  takové  dovednosti,  které  jsou   přenositelné  do  jiné  firmy  (např.  práce  s  PC,  řidičák  atd..) Speciální  příprava  (specific  training)  zajišťuje  takové  schopnosti,  které  jsou  uplatnitelné   pouze  v  určité  firmě  (např.  práce  se  specifickým  IS,  řízení  tanku  v  armádě  atd.). V  realitě  je  pracovní  příprava  kombinací  všeobecné  a  specifické  pracovní  přípravy. 27 Kdo zaplatí všeobecnou pracovní přípravu? Konkurenční  firmy  nebudou  chtít  nést  náklady  spojené  se  všeobecnou  přípravou  –   pracovník  by  mohl  odejít  k  jiné  firmě,  která  by  inkasovala  výnosy  z  této  přípravy   (pokud  si  ho  firma  nezaváže  smluvně).  Alternativně  by  mu  musela  původní  firma   nabídnout  vyšší  mzdu,  čímž  by  se  stejně  připravila  o  výnosy  z  této  investice. 28 Kdo zaplatí specifickou pracovní přípravu? Pokud zaměstnavatel nemá jistotu, že vyškolený pracovník neodejde, nebude ochotna plně hradit náklady spojené se školením. Tyto náklady nebude chtít v plné míře hradit ani zaměstnanec, protože nemá jistotu, že nebude propuštěn. Na uhrazení nákladů spojených se speciální pracovní přípravou se budou podílet jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. 29 30 Shrnutí ✦ Lidé při rozhodování o výši vzdělání porovnávají současnou hodnotu celoživotních příjmů plynoucích z daného stupně vzdělání s náklady na něj. Alternativně se na toto rozhodování můžeme dívat tak, že srovnávají mezní míru výnosu s diskontní mírou. ✦ Pokud se lidé liší jen ve svých diskontních mírách, můžeme odhadnout výnos ze vzdělání na základě jejich mzdových diferenciálů. Pokud se liší také ve svých schopnostech, mzdový diferenciál není přesným odhadem výnosu ze vzdělání. ✦ Vzdělání může hrát na trhu práce signální roli. Podle tohoto přístupu vzdělání přímo nezvyšuje produktivitu práce, ale dává zaměstnavatelům signál o vrozených schopnostech pracovníka. ✦ Dovednosti získané v rámci obecné pracovní přípavy může pracovník uplatnit ve všech firmách. Pracovníci platí a zároveň inkasují výnosy z tohoto školení. V případě specifických vzdělávacích programů se na nákladech podílejí jak zaměstnanec tak zaměstnavatel. 31 Literatura ✦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics : Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 -- kapitola 9, s. 279✦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd. : McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708 -- kapitola 6, s. 236-286 ✦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 -- kapitola 7, s. 326-381