6. Kompenzující mzdové rozdíly 1. Vysvětlete obsah teorie kompenzujících mzdových rozdílů. Proč je těžké existenci kompenzujících mzdových rozdílů obtížné empiricky prokázat? 2. Zkuste vysvětlit, proč učitelé obecně vydělávají méně než vysokoškolsky vzdělaní lidé v soukromém sektoru. 3. Zpochybňují následující tvrzení platnost teorie kompenzujících mzdových rozdílů? a. Lidé s nižšími mzdami mají také nižší zaměstnanecké benefity. b. Řada lidí, kteří pracují ve špinavém (nebo jinak nepříjemném) prostředí, mají nižší mzdy než lidé pracující v příjemnějším prostředí. 4. Parlament schválí zákon, který stanoví zaměstnavateli povinnost platit zaměstnancům životní pojištění. Jaké budou dopady tohoto zákonného opatření na zaměstnanost a blahobyt pracovníků? 5. Uvažujte dva uhelné doly, které se liší rizikem pracovního úrazu. Odbory vyjednají pro všechny pracovníky v obou dolech stejnou mzdu. Znamená to, že koncept kompenzujících mzdových rozdílů zde neplatí? 6. Co vyjadřuje nabídková křivka zaměstnavatele? Graficky ji odvoďte. Jak souvisí s hedonickou mzdovou funkcí? 7. Marie je indiferentní mezi rizikem úrazu 2 % a hodinovou mzdovou sazbou 225 Kč a 3 % rizikem při mzdové sazbě 270 Kč. Jana je indiferentní mezi kombinacemi 2 % riziko při mzdě 240 Kč a 3 % rizikem při mzdě 270 Kč. a. Která z nich má silnější averzi k riziku? b. Předpokládejte konkávní tržní nabídkovou křivku zaměstnavatele. V které části této křivky bude pravděpodobně maximální užitek Marie a v které maximální užitek Jany? Vysvětlete. 8. Poptávka po práci v zaměstnání A je vyjádřena rovnicí LD = 20 - W, nabídka práce LS = -1.25 + 0.5W. V zaměstnání B je rovnice křivky poptávky stejná jako v A, ale rovnice křivky nabídky je LS = -0.5 + 0.6W. Jaký je kompenzující mzdový rozdíl mezi těmito dvěma zaměstnáními? 9. Rovnice křivky stejného zisku firmy ABC je W = 4 + 0.5R a firmy XY je W = 3 +0.75R. a. Zakreslete křivku stejného zisky pro obě firmy. Za jakých podmínek je lineární? b. Při jaké úrovni rizika budou firmy nabízet stejnou mzdu? c. Jaká firma bude pracovníky preferována při nižší míře rizika? Která při vyšší? Vysvětlete. 10. Je zavedení přísnějších bezpečnostních standardů prospěšné pro všechny pracovníky? Vysvětlete a graficky ilustrujte. 11. Mnozí zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům různé benefity jako životní pojištění, penzijní připojištění, permanentky do fitness, příspěvky na stravování atd.). Proč? Seminář 27.3. 2012 6. Lidský kapitál 1. Ženy v průměru pobírají nižší mzdy než muži ve stejném věku. Jak byste tento mzdový rozdíl vysvětlili pomocí teorie lidského kapitálu? 2. Představte si, že se vláda pokusí snížit mzdové rozdíly mezi pracovníky s různou kvalifikací. Jaké by byly ekonomické dopady? 3. Předpokládejte, že Vám někdo nabídne 2.000 Kč teď nebo 2.500 Kč za pět let. Úroková míra je 4 %. Vypočítejte současnou hodnotu 2.500 Kč. Jakou možnost byste si vybrali, pokud je Vaším cílem vyšší současná hodnota? 4. Předpokládejme, že pracovník ve svém současném zaměstnání vydělává 180 tisíc Kč ročně. Přemýšlí, zda se nezapsat do kurzu, který by zvýšil jeho kvalifikaci. Náklady spojené s absolvováním kurzu jsou 30 tisíc Kč. Po jeho absolvování by v následujících třech letech vydělával 200 tisíc Kč ročně a poté odešel do penze. Úroková sazba je 10 %. Měl by se do kurzu zapsat? 5. Pracovník uvažuje o tom, že by na dva roky přerušil své pracovní aktivity a absolvoval kurz MBA. V současném zaměstnání vydělává $40,000 ročně (po zdanění). V případě absolvování MBA by mohl vydělávat $55,000 ročně (po zdanění). Školné je $10,000 za rok, náklady na ubytování v místě školy je také $10,000. Diskontní míra pracovníka je 6 %. Tento pracovník zrovna oslavil 48. narozeniny a plánuje, že pracovní kariéru ukončí po dosažení šedesáti let (bez ohledu na to, zda získá MBA či nikoliv). Měla by tento pracovník kurz MBA absolvovat? 6. Jak může počet VŠ studentů ovlivnit ekonomická recese? 7. Jana má 3 ročníky vysoké školy, Petra dva a Marie jeden. Jana vydělává 210 Kč za hodinu, Petra 190 a Marie 160 Kč. Rozdíl v počtu let vzdělání je plně vysvětlen rozdílem v diskontních mírách. Jaké jsou jejich diskontní míry? 8. Předpokládejte, že se pracovníci liší ve svých schopnostech, ale mají stejnou diskontní míru. Je možné, aby schopnější pracovník dosáhl na nižší stupeň vzdělání? 9. Na majetkové trestné činy můžeme pohlížet tak, že přinášejí okamžité zisky, ale riziko dlouhodobých nákladů.V případě uvěznění dochází ke ztrátě příjmů (ať už z legálních či nelegálních) aktivit. Jaká bude pravděpodobně diskontní míra lidí, kteří páchají trestnou činnost? Co by mohla společnost udělat, aby se snížila tato kriminalita? 10. V řadě zemí vláda silně subvencuje vysoké školství. Pomocí teorie lidského kapitálu uveďte argumenty, proč by to vláda měla dělat a jaká jsou rizika. 11. Někteří politikové v zemích, které se vyznačují vysokým přílivem imigrantů, prosazují přijetí zákonů, které vyžadují od imigrantů prokázání znalosti místního jazyka. Jeden ekonom při komentování těchto návrhů uvedl: “Tyto zákony jsou zbytečné, protože trh sám vytváří stimuly, aby se imigranti místní jazyk naučili”. Pomocí ekonomické teorie popište mechanismus vytváření těchto stimulů. Čím se vyznačují imigranti, kteří se pravděpodobně cizí jazyk naučí? 12. Srovnejte závěry, které vyplývají z teorie lidského kapitálu a signální teorie vzdělání. 13. Uvažujte dvě skupiny lidí: méně schopné a schopnější. Získální vysokoškolského diplomu u schopných znamená vynaložit náklady ve výši 80 tis. Kč a u méně schopných 200 tis. Kč. Firmy nahlížejí na VŠ diplom jako na signál - zaměstnancům bez diplomu platí 250 tis. Kč ročně a zaměstnancům s diplomem X Kč. V jakém rozmezí musí X být, aby byl diplom efektivním signálem? 14. Je studium MBA specifickým nebo obecným vzdělávacím programem? Kdo bude hradit náklady s ním spojené, zaměstnanec nebo zaměstnavatel? Seminář 27.3. 2012