30.4.2012
1
Odbory a trh práce
Ekonomie práce: přednáška 9
1
Charakteristika odborových svazů
Odborové svazy jsou organizace pracovníků, jejichž hlavním cílem je zlepšit peněžní a
nepeněžní podmínky v zaměstnání svých členů.
Rozlišují se dva typy odborových svazů:
✦ odvětvové odbory (např. OS KOVO, IG METALL)
✦ profesní odborové svazy (např. Profesní odborová organizace zdravotnických
pracovníků)
Vyjednávání odborů se zaměstnavateli může být:
✦ centralizované (na úrovni celého odvětví)
✦ decentralizované (na úrovni firmy)
Odbory představují v demokratických zemí významnou politickou sílu.
2
Význam odborů (mezinárodní srovnání)
3
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
2
Podíl pracovníků angažovaných v odborech
4
Míra odborové angažovanosti
Míru odborové angažovanosti je dána „poptávkou“ po službách odborů a jejich
„nabídkou“.
Poptávka je ovlivněna tím, jak pracovníci vnímají výnosy z případného členství,
preferencemi atd. Nabídkovou stranu ovlivňuje např. legislativa, struktura
zaměstnanosti a jiné faktory, které ztěžují nebo naopak umožňují lepší organizaci
pracovníků.
Ke snížení odborové angažovanosti přispěly tyto faktory:
✦ demografické změny (zvyšující se míra pracovní participace žen)
✦ změna struktury zaměstnanosti v důsledku strukturálních změn (klesá podíl
sekundárního sektoru)
✦ sílící konkurence (v důsledku liberalizace, ekonomické integrace)
✦ aktivity státu blahobytu (řadu sociálních programů a programů na trhu práce zajišťuje
stát)
5
Tržní omezení aktivit odborových svazů
Předpokládejme, že hlavním cílem aktivit odborů je vyjednat vyšší mzdu. Ale odbory
naráží na určitá omezení. Základním tržním omezením schopnosti odborů dosáhnout
svého cíle je poloha a elasticita poptávky po práci.
6
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
3
Tržní omezení aktivit odborových svazů
Odborům vyhovují podmínky rostoucích odvětví s nízkou elasticitou poptávky po
práci.
Pokud se odborům podaří vyjednat vyšší mzdu, dopad na zaměstnanost závisí na
elasticitě poptávky po práci – čím menší elasticita, tím menší snížení zaměstnanosti (za
jinak stejných okolností).
Dopad na zaměstnanost také závisí na ekonomické prosperitě daného odvětví – v
případě dynamicky rozvíjejícího se odvětví vysoká poptávka po práci tento dopad
tlumí (za jinak stejných okolností).
7
Odbory a poptávka po práci
Odbory se vzhledem k svým cílům snaží o zmírnění tržního omezení. Jejich zájmům
tedy vyhovuje vyšší poptávka po pracovnících a nižší cenová elasticita poptávka po
práci. Proto se mohou zaměřovat na:
✦ stimulaci poptávky po domácím zboží
✦ omezení substituce pracovníků pomocí legislativy nebo vyjednávání
8
Odbory a nabídka práce (1/2)
Obory si mohou zajistit zvýšení mezd tím, že vyvíjejí aktivity směrem k omezení
nabídky práce.
9
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
4
Odbory a nabídka práce (2/2)
Odbory mohou docílit snížení nabídky práce tím, že vyžadují přijetí určitých opatření
nebo podporují vládní programy, které ovlivňují determinanty nabídky práce. Odbory
proto často podporují tato opatření:
✦ omezení imigrace
✦ zákony zakazující dětskou práci
✦ kratší pracovní týden
✦ povinné odchody do penzí
✦ profesní licence
✦ různé formy zvyšování nepracovních příjmů (podpory v nezaměstnanosti a jiné
sociální dávky), které snižují pracovní participaci.
10
Model: odbory v postavení monopolu (1/2)
Ekonomové obvykle předpokládají, že hlavními cíli odborů jsou vyšší mzdy a vyšší
zaměstnanost členů.
Za předpokladu, že:
✦ odbory mají užitek z mezd a míry zaměstnanosti členů
✦ je možné agregovat preference členů odborů
⇩
můžeme zakreslit indiferenční křivky. Indiferenční křivka zde bude znázorňovat
kombinace mezd a míry zaměstnanosti, které odborům přinášejí stejný užitek.
V tomto modelu mají odbory efektivní monopol na „pronájem“ pracovníků: určují
mzdu a zaměstnavatel této mzdě přizpůsobuje počet pracovníků, aby maximalizoval
zisk.
11
Model: odbory v postavení monopolu (2/2)
W0
WU
LU L0
D
B
A
IC1
IC2
mzdy odborářů
zaměstnanost odborářů
Bod B znázorňuje nejvyšší užitek,
kterého mohou odbory při daném
omezení (poptávce po práci) dosáhnout.
12
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
5
Model: odbory v postavení monopolu
Viz předchozí graf. Předpokládejme, že tržní mzda na konkurenčním trhu je W0. Firma za
tuto mzdu najme L0 pracovníků (kombinaci práce a zaměstnanosti vyjadřuje bod A).
Ve firmě vzniknou odbory a všichni pracovníci se stanou členy odborů. Odbory díky
své monopolní síle jsou schopny vyjednat mzdu WU. Zaměstnavatel této mzdě
přizpůsobí počet zaměstnanců (LU). Všimněme si, že odbory lépe dosahují svých cílů v
případě neelastické poptávky po práci.
Vlastností tohoto modelu je, že není efektivní. Obě strany by na tom mohly být lépe,
kdyby se dohodly na společném určení mezd a zaměstnanosti.
13
Model efektivních kontraktů (1/4)
Efektivní kontrakty jsou dohody mezi odbory a zaměstnavateli na takové kombinaci
mezd a zaměstnanosti, kdy si alespoň jedna strana polepší a druhá si nepohorší.
Pozor! Efektivní kontrakty však z hlediska celospolečenského znamenají neefektivní
využívání práce (kromě specifického případu tzv. silně efektivních kontraktů – viz dále).
14
Model efektivních kontraktů (2/4)
W0
WU
LU L0
D
B
A
Mzdy
Zaměstnanost
I0 (zisk = 200.000)
I1 (zisk = 150.000)
I2 (zisk = 100.000)
Poptávka po práci a kombinace mzdy a zaměstnanosti A a B
jsou přenesené zpředchozího grafu (viz slide 12). Navíc
jsou zde různé izoziskové křivky, které v této souvislosti
znamenají kombinace mezd a zaměstnanosti, které firmě
přinesou stejnou výši zisku. Jiné počty zaměstnanců než LU
a L0 nejsou optimální, a proto firma musí snížit mzdu, aby
zachovala stejnou výši zisku.
15
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
6
Model efektivních kontraktů (3/4)
W0
WU
LU L0
D
B
A
Mzdy
Zaměstnanost
I1
I2
IC2
IC3
D
E
LE LD
WD
WE
Nyní do grafu znázorníme indiferenční křivky.
Dostáváme smluvní křivku DE, kde se nacházejí
efektivní kontrakty.
Na jakém konkrétním bodu se obě strany
dohodnou, závisí na jejich vyjednávací síle.
16
Model efektivních kontraktů (4/4)
Viz předchozí graf. Výchozí situace: odbory v postavení monopolu, za mzdu WU pracuje
LU zaměstnanců. Obě strany si mohou polepšit (v krajních bodech D a E si jedna polepší
a druhá nepohorší), když se dohodnou na jiné kombinaci mezd a zaměstnanosti na
smluvní křivce DE.
Smluvní křivka leží vpravo od křivky poptávky po práci => firma při každé mzdě
najímá více pracovníků než by najímala, kdyby měla zaměstnanost a mzdy plně pod
svojí kontrolou. Z celospolečenského hlediska to není efektivní výsledek, protože není
najímán „správný“ (optimální) počet zaměstnanců.
Specifický je případ tzv. silně efektivních kontraktů, kdy by smluvní křivka byla vertikální
a vycházela z bodu A. Firma by najímala optimální počet zaměstnanců a situace by byla
z hlediska alokace zdrojů efektivní. Celkový zisk by byl maximalizován a přítomnost
odborů by vedla pouze k jeho redistribuci.
17
Vyjednávání a hrozba stávky (1/3)
Hlavním zdrojem vyjednávací síly odborů je hrozba stávky. Protože stávka je pro obě
strany (zaměstnavatele i zaměstnance) nákladná, drtivá většina vyjednávání končí
dohodou (bez stávky).
Proč tedy ke stávkám dochází?
18
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
7
Vyjednávání a hrozba stávky (2/3)
Křivka EC vyjadřuje maximální mzdu
(nebo nárůst mzdy), kterou je firma
ochotna nabídnout v závislosti na
očekávané délce stávky (ochotu firem k
ústupkům).
Křivka UR vyjadřuje minimální mzdu,
kterou jsou odboráři ochotniakceptovat
(míru rezistence odborů).
Křivky EC a UR se někdy označujíjako
reakční křivky.
EC ovlivňují elasticita poptávky po zboží, elasticita poptávky po práci, výše zásob,
dostupnost náhradních pracovníků..
Na UR má vliv např. výše nákladů spojených s organizací stávky, ekonomickým
cyklem.
19
Vyjednávání a hrozba stávky (3/3)
Kdy tedy dojde ke vzniku stávky?
✦ jedna strana špatně odhadne reakční křivku druhé strany (např. odbory přecení
ochotu k ústupkům zaměstnavatele)
✦ informační asymetrie – odbory mají horší info o hospodaření (hrozbou stávky chtějí
firmy zjistit skutečné finanční možnosti firmy)
✦ stávka může sloužit jako nástroj na posílení vnitřní soudržnosti odborů
20
Ekonomický cyklus a stávková aktivita (USA)
21
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
8
Stávková aktivita – mezinárodní srovnání
22
Odbory a výše mezd (1/3)
Předpokládejme dvě skupiny pracovníků:
✦ odborově organizovaní se mzdou WU
✦ odborově neorganizovaní se mzdou WN
23
Odbory a výše mezd (2/3)
Su0
Du
Sn0
Dn
Mzda Mzda
Zaměstnanost
W0 W0
Lu0 Ln0
Zaměstnanost
Wu1
Sektor s odborově
organizovanými pracovníky
Sektor s neorganizovanými
pracovníky
24
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
9
Odbory a výše mezd (3/3)
Relativní mzdová výhoda (R), kterou odbory zajistily svým členům, je dána:
R = (WU - WN) / WN
V odhadech relativní mzdové výhody je třeba zohlednit rozdíly v socio-ekonomických
charakteristikách (vzdělání, věk, odvětví, region,..)
25
Relativní mzdová výhoda v USA
26
Důsledek: nezaměstnaní pracovníci proudí do
sektoru bez přítomnosti odborů (spillover effect)
Su0
Du
Sn0
Dn
Mzda Mzda
Zaměstnanost
W0
W0
Lu0 Ln0
Zaměstnanost
Wu1
Lu1
Su1
Sektor s odborově
organizovanými pracovníky
Sektor s neorganizovanými
pracovníky
Ln1
Wn1
Sn1
27
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
10
Důsledek: pracovníci proudí do sektoru bez
přítomnosti odborů (spillover effect)
Relativní mzdová výhoda odborářů R1 pak bude:
R1 = (Wu1 – Wn1) / Wn1
a bude větší než skutečný dopad na reálnou mzdu odborově angažovaných pracovníků.
28
Důsledek: zaměstnavatelé v sektoru bez odborů
mohou zvýšit mzdu (threat effect)
Sn0
Dn
Mzda
W0
Ln0
Zaměstnanost
Sektor s neorganizovanými
pracovníky
L*0
Sn1
L*n
W*n
Wu1
Relativní mzdová výhoda
odborů
R2 = (Wu1-W*n)/W*n
bude nižší než dopad na reálné
mzdy odborářů
29
Odbory a výše mezd (další důsledky)
✦ nižší mzdové rozdíly ve firmách s odbory (pracovníci jsou více homogenní, míra
výnosu ze vzdělání je nižší než ve firmách bez přítomnosti odborů)
✦ větší podíl zaměstnaneckých benefitů ve firmách s odbory
30
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
30.4.2012
11
Nemzdové důsledky odborů
✦ vliv na produktivitu není jednoznačný
✦ odbory zprostředkovávají komunikaci mezi managementem a zaměstnanci,
pracovníci jsou motivovanější, fluktuace zaměstnanců nižší, vyšší investice do
vzdělávání zaměstnanců => produktivita zaměstnanců vzroste
✦ odbory mohou brzdit zavádění nových technologií (zvláště těch, které mají
minimalizovat pracovní náklady) => produktivita klesne
✦ vliv na zaměstnanost je negativní (slabší nárůst pracovních míst v sektorech s odbory)
31
32
Literatura
✦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics : Theory and
Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-
0-321-53896 -- kapitola 13, s. 445-496
✦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd. : McGraw Hill Higher Education, 2010.
ISBN 978-0070172708 -- kapitola 10, s. 418-462
✦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson
Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 -- kapitola 11 a 12, s. 558-660
You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)