Ekonomie práce: přednáška 10 Nezaměstnanost i Dynamický pohled na trh práce opuštění trhu práce novi pracovnici nově přijatí, zavolaní zpět opuštění práce, vysazení z práce, nedobrovolné opuštění práce novi nezaměstnaní opuštění trhu práce nezaměstnaní Frikční nezaměstnanost Trh práce je charakteristický frikcemi: info jsou nedokonalé a zabere určitý čas a úsilí nezaměstnaným pracovníkům najít vhodné zaměstnání a zaměstnavatelům s volnými pracovními místy vhodné zaměstnance. Trh práce se z těchto důvodů nikdy plně nevyčistí. Frikční nezaměstnanost existuje i v případě, že se v agregátním pohledu rovná poptávka po práci s nabídkou práce. Výše frikční nezaměstnanosti je determinována toky pracovníků, kteří vstupují na trh práce a naopak trh práce opouštějí a rychlostí, s jakou nezaměstnaní nacházejí a obsazují pracovní místa. 3 Job Search Theory Předpokládejme nezaměstnaného pracovníka, který si hledá práci. Pracovník má určitou výši kvalifikace (K) a rezervační mzdu WR. Potenciální mzdové nabídky znázorňuje graf. Rozdělení mzdových nabídek 0 WR E(W) W*(K*) Mzdová sazba W(K) W* je maximální mzda, na kterou může pracovník vzhledem ke své kvalifikaci dosáhnout. E(W) je očekávaná mzda. 4 Job Search Theory (důsledky) ♦ vyšší rezervační mzda (a vyšší očekávaná mzda) snižuje pravděpodobnost nalezení akceptovatelného místa a prodlužuje délku nezaměstnanosti ♦ v důsledku nedokonalých informací bude většina pracovníků pobírat nižší mzdu než maximální, na kterou mohou vzhledem ke své kvalifikaci dosáhnout (W*(K)) ♦ pracovníci se stejnou kvalifikací nebudou pobírat stejné mzdy. Ve světě nedokonalých informací žádný ekonomický model nedokáže úplně vysvětlit rozdíly ve mzdách mezi pracovníky (i po zohlednění relevantních socio-ekonomických charakteristik) 5 Rezervační mzda Výši rezervační mzdy ovlivňuje (mimo jiné) výše náhradové míry podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Čím vyšší náhradové poměry, tím vyšší rezervační mzda a délka nezaměstnanosti. (a) výše podpor (b) náhradová míra Výše podpory v nezaměstnanosti (B) 'max 'min Náhradová míra (B/W) 0 w w vv mm YV max Předchozí mzda (W) 0 U7 • W v mm max Předchozí mzda (W) Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost existuje, i když je agregátní trh práce v rovnováze. Strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu nesouladu mezi poptávanou a nabízenou kvalifikační strukturou pracovníků v daném regionu nebo nerovnováhy mezi nabídkou pracovníků a poptávkou po nich mezi různými regiony. Strukturální nezaměstnanost (na rozdíl od frikční) postihuje určité skupiny pracovníků v důsledku technologické změny, úpadku nějakého odvětví, přesunu tvorby pracovních příležitostí. Strukturální nezaměstnanost bývá také dlouhodobější. 7 Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných zemích Unemployment: Overall Rate Percent of Unemployed Out of Work > One Year Unemployment: Long-Term Rate Belgium 8.4% 51.6% 4.3% Canada 6.8 9.6 0.7 Denmark 4.8 25.9 1.2 France 9.5 42.5 4.0 Germany 9.5 54.0 5.1 Ireland 4.3 34.3 1.5 Netherlands 4.8 40.1 1.9 Norway 4.6 9.4 0.4 United Kingdom 4.7 22.4 I.I United States 5.1 1 1.8 0.6 Source: OECD, Employment Outlook (Paris: OECD, 2006), Tables A and G. 8 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných zemích (i ............. .......... 11É: lilii ííííí iiiš.....!....... mmmm\ II j............................... I......... 1998 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 cz 2,0 3,7 3,8 4,2 4,2 3,9 2,8 2,2 AT 1.3 1,1 1.1 1,4 1,3 1,3 1.2 0,9 DE 4,7 4,0 4,6 5,5 5,7 5,5 4,7 3,8 PT 2,2 1.8 2,2 3,0 3.7 3,9 3,8 3.7 HU 4,2 2,5 2,4 2,7 3,2 3,4 3,4 3,6 PL 4,7 10,9 11,0 10,3 10,3 7,8 4,9 2,4 SI 3,3 3,5 3,5 3,2 3.1 2,9 2,2 1.9 SK 6,5 12,2 11,4 11,8 11,7 10,2 8,3 6,6 Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti (v %) [■x:::::::::::::x:: lilii 1998 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 cz 31 50 49 51 53 54 52 49 lllll AT 30 27 26 28 25 27 27 24 DE 51 48 50 56 53 56 57 53 PT 43 35 35 44 48 50 47 47 ::::::ví::-:-:-::: HU 50 43 41 44 45 45 47 47 :::::::::::::::::::::: PL 47 55 56 54 58 56 51 34 lili ::::::::x:v:x':-: SI 45 56 53 52 47 49 46 42 ífKiíKÍÍK III SK 52 65 65 65 72 76 74 70 Efektivnostní mzdy Některé firmy si efektivnostní mzdou „kupují" lepší spolupráci se zaměstnanci. Protože efektivnostní mzdy jsou vyšší než mzdy rovnovážné (obvyklé), v ekonomice vytvářejí nedobrovolnou nezaměstnanost. Efektivnostní mzdy jsou mzdy, které firmám zajišťují maximální zisk - nejsou zde proto tlaky na jejich snižování směrem k rovnovážné úrovni. 11 Determinace efektivnostní mz koruny NS S D Lns L zaměstnanost Rovnováhu na trhu práce představuje bod P, pracovníci pobírají rovnovážnou mzdu W*. Firmy mohou pracovníky stimulovat k větší produktivitě vyplácením efektivnostní mzdy - jejich nabídku znázorňuje křivka NS. Čím vyšší míra zaměstnanosti 1 Recese a efektivnostní mzdy koruny W0 MS MS w0* NS 5 , ns i ns Li L0 L zaměstnanost Pokles poptávky ve fázi recese sníží efektivnostní mzdu. Pokles efektivnostních mezd je však nižší než by byl pokles rovnovážných mezd - efektivnostní mzdy jsou méně citlivé na změny v poptávce. 13 Mzdová krivka Empirická data ukazují, že regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti mají obvykle nižší mzdy a regiony s nižší mírou nezaměstnanosti vyšší mzdy. Tento vztah znázorňuje mzdová křivka (wage curve). Regionálni mzdová sazba Regionální míra nezaměstnanosti nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickými fluktuacemi ekonomické aktivity. Pokles agregátní poptávky ve fázi recese způsobí pokles agregátní poptávky po práci. V důsledku mezd nepružných směrem dolů vznikne nedobrovolná nezaměstnanost. Beveridgeova krivka K rozlišení jednotlivých typů nezaměstnanosti slouží tzv. Beveridgeova křivka. Job vacancies (V) unemployed (U) Linie 45° znázorňuje rovnováhu na trhu práce, kdy počet lidí hledajících zaměstnání je stejný jako počet volných pracovních míst (plnou zaměstnanost). Nárůst strukturální nebo frikční nezaměstnanosti znázorňuje posun Beveridgeovv křivky (z bodu [ Beveridgeova krivka v ČB c z' z: C* - C/) N C/5 P P O C/l N o O ö 00 nWWDITJD>0 c*-i-cHmHN I o o o o o o o 8 8 8 2 2 . 8 S N) -»> -nI -»> Ní O 00 i » * i i i O O O O * w o o o o ^ O M O cd -vj cd i i i i i O O O O O * •» 1* ^* >* o o o o o U N) M O O o co cd co cn : • * Príčiny strnulosti mezd směrem dolů ♦ vliv odborů, minimální mzda ♦ investice do zaměstnanců ze strany firem ♦ společenské postavení pracovníka a společenské normy ♦ implicitní dohody ♦ efektivnostní mzdy 20 Vliv odborů I v nepříznivých ekonomických podmínkách odbory jen neochotně přistupují na dočasné snížení mezd zaměstnanců. Důvodem může být to, že snížení mezd se dotýká všech zaměstnanců, zatímco potenciální propouštění by postihlo jen část. Členové odborových svazů mohou být chápáni jako insideři, kteří hájí své zájmy často na úkor outsiderů (lidé bez zaměstnání). Insideři těží z toho, že počet outsiderů je relativně malý a mohou se zaměstnavateli vyjednat takové mzdy, že firmy neochotně najímají nové pracovníky (insider-outsider hypotéza). 21 Investice do zaměstnanců ze strany firem Firmy na nepříznivou ekonomickou situaci reagují často tak, že místo plošného snížení mezd raději propustí část zaměstnanců. Důvodem může být, že firmy si chtějí udržet kvalifikované a zkušené pracovníky a pracovníky, do jejichž vzdělávání investovaly. 22 Implicitní dohody Implicitní dohody jsou neformální, nepsaná ujednání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zaměstnanci preferují stálý příjem, a proto zaměstnavatelé drží nominální mzdy na určité úrovni a na ekonomické výkyvy reagují změnou počtu pracovníků. 23 Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost se podobá cyklické nezaměstnanosti v tom smyslu, že je způsobena fluktuacemi poptávky po práci. Fluktuace jsou však předvídatelné a mají pravidelný průběh. 24 Přirozená míra nezaměstnanosti Jaká míra nezaměstnanosti představuje plnou zaměstnanost? Definice jsou různé, např.: ♦ míra nezaměstnanosti, kdy se počet volných pracovních míst rovná počtu nezaměstnaných pracovníků ♦ míra nezaměstnanosti, která je tvořena pouze dobrovolnou nezaměstnaností Plná nezaměstnanost je často ztotožňována s přirozenou mírou nezaměstnanosti (mírou nezaměstnanosti, která v ekonomice dlouhodobě převažuje). Přirozená míra nezaměstnanosti se může v čase měnit (např. v důsledku opatření hospodářské (sociální) politiky, demografického vývoje, strukturálních změn) 25 Literatura ♦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics : Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/ Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 - kapitola 14, s. 497-532 ♦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd.: McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708 - kapitola 12, s. 497-541 ♦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 - kapitola 13, s. 666-708