Ekonomie práce: přednáška 10 Nezaměstnanost Dynamický pohled na trh práce zaměstnáni opuštění trhu práce noví pracovnici zavolaní zpět opuštěni práce, vysazení z práce, nedobrovolné opuštěni práce opuštění trhu práce nezaměstnaní Frikční nezaměstnanost Trh práce je charakteristický frikcemi: inŕo jsou nedokonalé a zabere určitý čas a úsilí nezaměstnaným pracovníkům najít vhodné zaměstnání a zaměstnavatelům s volnými pracovními místy vhodné zaměstnance. Trh práce se z těchto důvodů nikdy plně nevyčistí. Frikční nezaměstnanost existuje i v případě, že se v agregátu tm pohledu rovná poptávka po prácis nabídkou práce. Výše ŕrikční nezaměstnanosti je determinována toky pracovníků, kteří vstupuji na trh práce a naopak trh práce opouštějí a rychlosti, s jakou nezaměstnaní nacházejí a obsazují pracovní místa. Job Search Theory Předpokládejme nezaměstnaného pracovníka, který si hledá práci. Pracovník má určitou výši kvalifikace (K) a rezervační mzdu WR. Potenciální mzdové nabídky znázorňuje grař. E(W) W*(K*) >vá sazba W(K) W* je maximální mzda, na kterou může pracovník vzhledem ke své kvalifikaci dosáhnout. E(W) je očekávaná mzda. 4 Job Search Theory (důsledky) vyšší rezervační mzda (a vyšší očekávaná mzda) snižuje pravděpodobnost nalezení akceptovatelného místa a prodlužuje délku nezaměstnanosti v důsledku nedokonalých informací bude většina pracovníků pobírat nižší mzdu než maximální, na kterou mohou vzhledem ke své kvalifikaci dosáhnout (W*(K)) pracovníci se stejnou kvalifikací nebudou pobírat stejné mzdy. Ve světě nedokonalých informací žádný ekonomický model nedokáže úplně vysvětlit rozdíly ve mzdách mezi pracovníky (i po zohlednění relevantních socio-ekonomických charakteristik) Rezervační mzda Výši rezervační mzdy ovlivňuje (mimo jiné) výše náhradové míry podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Čím vyšší náhradové poměry, tím vyšší rezervační mzda a délka nezaměstnanosti. Výše podpory v nezamestnanosti (B} (a) výše podpor Náhradová (BIW) (b) náhradová mira ^-V i i 0 W^, w„ra Předchozí mzdo (W) Předchozí mzda (W) Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost existuje, i když je agregátní trh práce v rovnováze. Strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu nesouladu mezi poptávanou a nabízenou kvalifikační strukturou pracovníků v daném regionu nebo nerovnováhy mezi nabídkou pracovníků a poptávkou po nich mezi různými regiony. Strukturální nezaměstnanost (na rozdíl od ŕrikční) postihuje určité skupiny pracovníků v důsledku technologické změny, úpadku nějakého odvětví, přesunu tvorby pracovních příležitostí. Strukturální nezaměstnanost bývá také dlouhodobější. Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných zemích 1 Unemployment: 1 Overall Rate Percent of Unemployt ofWork > One Ye Belgium 8.4% 51.6% 4.3% Canada 68 9.6 07 Denmark 48 2S.9 1.2 France 9,5 415 4.0 German/ 9,5 54.0 5.1 Ireland 4.3 34.3 I.S Netherlands 4.8 40.1 1.9 Norway 4.6 9.4 0,4 United Kingdom 4.7 22.4 I.I United States 5.1 11.8 0.6 Soura: OECD. Empicymtm Ouiloak (Paris: OECD. 2006). Tables A and G. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných zemích (v 1998 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 cz 2,0 3,7 3,8 4,2 4,2 3,9 2,6 2,2 AT 1.3 l, l 1.1 1 4 I 3 i? 0,9 DE 4,7 4.0 4,6 •■ 4,7 3,8 PT 2,2 1.« 2,2 3.0 :i !i 3,6 3,7 HU 4,2 2,4 2,7 32 3.4 3,4 3,6 PL 4,7 10.'./ 11,0 103 10,3 7,8 ■1.9 2,4 SI 3,3 3,5 35 3,2 3,1 2.9 2,2 lij SK 6,5 122 11.4 : : i 10.2 8.3 6.6 Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti (v %) 1998 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 cz 31 50 49 51 53 54 52 49 AT M) 27 ?ii 28 ?'■ 27 27 24 de 51 4a m) mí m r*; f.7 PT 43 36 :i;> 44 48 50 47 47 HU 50 43 41 44 45 45 47 ■i/ PL ■1/ 55 '■,ťl 54 58 51 34 SI 45 56 53 ■17 4 Ei 46 42 SK 52 65 65 65 72 76 74 70 Efektivnosti!í mzdy Některé firmy si eŕektivnostní mzdou „kupují" lepší spolupráci se zaměstnanci. Protože eŕektivnostní mzdy jsou vyšší než mzdy rovnovážné (obvyklé), v ekonomice vytvářejí nedobrovolnou nezaměstnanost. Eŕektivnostní mzdy jsou mzdy, které firmám zajišťují maximální zisk - nejsou zde proto tlaky na jejich snižování směrem k rovnovážné úrovni. Determinace efektivnostní mzdy Rovnováhu na trhu práce představuje bod P, pracovníci pobírají rovnovážnou mzdu W*. Firmy mohou pracovníky stimulovat k větší produktivitě vyplácením efektivnostní mzdy - jejich nabídku znázorňuje křivka NS. Čím vyšší míra zaměstnanosti 1 Recese a efektivnostní mzdy koruny Pokles poptávky ve fázi recese sníží efektivnostní mzdu. Pokles efektivnostních mezd je však nižší než by byl pokles rovnovážných mezd - efektivnostní mzdy jsou méně citlivé na změnv v poptávce._ Mzdová křivka Empirická data ukazují, že regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti mají obvykle nižší mzdy a regiony s nižší mírou nezaměstnanosti vyšší mzdy. Tento vztah znázorňuje mzdová křivka (wage curve). Regionální míra nezamestnanosti Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickými fluktuacemi ekonomické aktivity. Pokles agregátní poptávky ve řázi recese způsobí pokles agregátní poptávky po práci. V důsledku mezd nepružných směrem dolů vznikne nedobrovolná nezaměstnanost. W D °» 15 Beveridgeova křivka K rozlišení jednotlivých typů nezaměstnanosti slouží tzv. Beveridgeova křivka. Linie 45° znázorňuje rovnováhu na trhu práce, kdy počet lidí hledajících zaměstnání je stejný jako počet volných pracovních míst (plnou zaměstnanost). Nárůst strukturální nebo frikční nezaměstnanosti znázorňuje posun Beveridgeovv křivky (z bodu Beveridgeova křivka v ČR 17 Strukturální nezaměstnanost v zemích OECD (2010) 1 1 . . 1 1 1 1 1 ■■■■■■■■■■■ El c — □'ď o o -Jí -a o < u c cě ta o o? o o o oq^sqqp c s|j B"Jj *j Mil MMjj Elasticita reálných mezd na míru nezaměstnanosti 1996-2001 2001-2009 cz -0,018 ' -0,005 AT -0,090 " -0,003 DE _ -0,029 * PT -0,012 -0,023 ' HU -0,041 " -0,030 " PL -0,027 * -0,009 SI 0,001 -0,027 ' SK -0,032 " 0.009 EU-16 -0.0 l I Příčiny strnulosti mezd směrem dolů ♦ vliv odborů, minimální mzda ♦ investice do zaměstnanců ze strany firem ♦ společenské postavení pracovníka a společenské normy ♦ implicitní dohody ♦ eŕektivnostní mzdy Vliv odborů I v nepříznivých ekonomických podmínkách odbory jen neochotně přistupují na dočasné snížení mezd zaměstnanců. Důvodem může být to, že snížení mezd se dotýká všech zaměstnanců, zatímco potenciální propouštění by postihlo jen část. Členové odborových svazů mohou být chápáni jako insideři, kteří hájí své zájmy často na úkor outsiderů (lidé bez zaměstnání). Insideři těží z toho, že počet outsiderů je relativně malý a mohou se zaměstnavateli vyjednat takové mzdy, že firmy neochotně najímají nové pracovníky (insider-outsider hypotéza). investice do zaměstnanců ze strany firem Firmy na nepříznivou ekonomickou situaci reagují často tak, že místo plošného snížení mezd raději propustí část zaměstnanců. Důvodem může být, že firmy si chtějí udržet kvalifikované a zkušené pracovníky a pracovníky, do jejichž vzdělávání investovaly. implicitní dohody Implicitní dohody jsou neformální, nepsaná ujednání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zaměstnanci preferují stálý příjem, a proto zaměstnavatelé drží nominální mzdy na určité úrovni a na ekonomické výkyvy reagují změnou počtu pracovníků. Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost se podobá cyklické nezaměstnanosti v tom smyslu, že je způsobena fluktuacemi poptávky po práci. Fluktuace jsou však předvídatelné a mají pravidelný průběh. Přirozená míra nezaměstnanosti Jaká míra nezaměstnanosti představuje plnou zaměstnanosti Definice jsou různé, např. ♦ míra nezaměstnanosti, kdy se počet volných pracovních míst rovná počtu nezaměstnaných pracovníků ♦ míra nezaměstnanosti, která je tvořena pouze dobrovolnou nezaměstnaností Plná nezaměstnanost je často ztotožňována s přirozenou mírou nezaměstnanosti (mírou nezaměstnanosti, která v ekonomice dlouhodobě převažuje). Přirozená míra nezaměstnanosti se může v čase měnit (např. v důsledku opatření hospodářské (sociální) politiky, demografického vývoje, strukturálních změn) Literatura ♦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics ; Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 - kapitola 14, s. 497-532 ♦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd. : McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708 - kapitola 12, s. 497-541 ♦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 - kapitola 13, s. 666-708