Cholera for Sale in New York! nhttp://www.youtube.com/watch?v=TtOQda0aKIc Fundraising q Vymezení fundraisingu q Aktivity fundraisingu (plánování, administrativa, komunikace) q Očekávání a praxe fundraisingu v ČR a zahraničí q Zdroje financování NS dle charakteru, geografického vymezení, institucionálního původu, způsobu získání q Metody (benefiční akce, písemná žádost o grant (dotaci), fundraising od dveří ke dveřím, pouliční fundraising, osobní návštěva, členství, testament fundraising, online fundraising, dms, vlastní činnost, atd…) qMěření úspěšnosti q Fundraising Fundraising nhledání, získávání a pěstování zdrojů, resp. řízení a správa zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dosáhnout stanovených cílů a naplnit poslání organizace. n nzahrnuje různé metody a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskovým organizací. n nManagement zdrojů n Fundraising n n„Věda“ o tom, jak úspěšně přesvědčit ndruhé, že právě vy a vaše činnost njsou důležité, a že se do nich nvyplatí investovat. n (Ledvinová, J.) n Aktivity fundraisingu nplánování: vytváření fundraisingového plánu, spolupráce s ekonomem na přípravě rozpočtů a sledování jejich plnění, příprava komunikace s dárci, pravidelné vyhodnocování fundrasingových činností a plánu, podílení se na strategickém plánování a vedení organizace; nadministrativu: vedení evidence spojené s realizací projektů, správa databází dárců a kontaktů, zpracování průběžných a závěrečných zpráv, příprava podkladů pro jednání správní rady, ale také spolupráce na vytváření nových projektů (žádosti o udělení grantů a dotací); nkomunikaci: reprezentace organizace, komunikace se stávajícími i potenciálními dárci, žádání o dar popř. spolupráci, vytváření a distribuce fundraisingových materiálů (nabídky, prezentace, informace ad.). Kdo by se měl fundraisingu věnovat? •Správní rada, představenstvo •Ředitel •Profesionální fundraiser •Dobrovolník •Konzultant fundraisingu • Kdo by se měl fundraisingu věnovat? stav v 2004 (spiralis výzkum 455 NO) nFundraising v malých NO je zabezpečován vedením organizace, správní rady, představenstva nS růstem velikosti NO přesun výkonu fundraisingu na jiné osoby (fundraisery) n1/3 NO měla fundraisera nU velkých NO zaměstnanci u menších NO dobrovolníci Očekávání NO a praxe ze zahraničí nNeziskové organizace od fundraisera očekávají, že bude stratégem a manažerem fundraisingu, výkonnou silou pro realizaci fundraisingu v celém jeho rozsahu a pečlivým úředníkem. nPodle zkušeností zahraničí je fundraiser manažerem, který vede dobrovolníky, zaměstnance, členy správní rady, členy sdružení atd., nikoliv člověkem, který sám peníze získává. nFundraiser je manažera fundraisingu n n Dovednosti fundraisera nSilná osobnost nZápal pro věc - „věřit z celého srdce“ nSchopnost požádat - „peníze nejsou tabu“ nPřesvědčivost - působivá argumentů nSebedůvěra - „nemám se za co stydět, neomlouvám se“ nPravdomluvnost nSociální dovednosti - „práce s lidmi“ nOrganizační dovednosti nKontakty a schopnosti nPohotovost - „nepromarnit žádnou příležitost nVytrvalost - „nevzdávat se“ Osoba fundraisera ninterní fundraiser, který pracuje přímo v organizaci (člen správní rady, vedoucí organizace, někdo z top managementu, specializovaný zaměstnanec, či dobrovolník/ příznivec organizace) nexterní, najímaný fundraiser popř. konzultant, který je smluvně zavázán klientovi (organizaci). n Help the oma – Frankfurt diakonie n n n n n nhttp://vimeo.com/11330566 Kdo všechno může být objekt fundrasingu? Zdroje NO nPodle charakteru (finanční x nefinanční) nPodle geografického původu zdroje (domácí x zahraniční) nPůvod prostředků organizace (interní x externí – veřejné a soukromé) nDle kritéria způsobu nabití (přímé x nepřímé) nPůvod prostředků organizace může být: nz interních zdrojů organizace, neboli zdroje z vlastní činnosti; nz externích zdrojů, kde podporujícím subjektem jsou: ¨veřejné zdroje - veřejná správa; ¨individuální zdroje – jednotlivci; ¨soukromé zdroje – soukromé právnické osoby (nadace a nadační fondy, podnikatelské subjekty, živnostníci). n n….z vlastní činnosti nhospodářská činnost ¨příjmy z reklamy, ¨z pronájmu, ¨tržby z prodeje statků a služeb). nčlenské příspěvky npříjmy z pořádání loterií, aukcí, her, burz apod. z veřejných zdrojů nStátní rozpočet nStátní fondy nKrajské rozpočty nRozpočty nižších ÚSC – (obcí) nFond vysočiny apod. nFondy EU nNorský fond, Visegrádský fond, apod. n nNadační investiční fond nDotace – dotační řízení ¨Resortní politiky ¨Státní dotační politika vůči NNO a další meziresortní politiky nZakázky (faktury, licence, koncese) – veřejné zakázky nDaňové úlevy nSlevy a osvobození od poplatků, pronájmů, apod. nZe zákona (příspěvky Církvím a náboženských společnostem, politickým stranám, normativy apod. další oborové prostředky) n z neveřejných zdrojů n nFyzické osoby nŽivnostníci nPrávnické osoby – a.s., s.r.o apod. nPrávnické osoby nepodnikatelské – nadace a nadační fondy n nDary – financí, věcí, informací, know how, času (dobrovolníci), nGranty nSponzoring a partnerství n n n Příjmy NS 2009 (SUNI) nvyrovnané více - zdrojové financování v ČR. qze 27,4 % příjmy z prodeje statků, služeb a zboží. qze 26,3 % dotace z veřejných rozpočtů qze 21,0 % dary od domácností, firem a zahraničí a členské poplatky (6 %). qmezi zbylé příjmy patří například důchody z vlastnictví apod. • Příjmy NS 2009 (SUNI) nVýznamné zdroje pro NNO jsou i nepřímé způsoby financování NNO, které se nepromítají do příjmové stránky NNO. q služby poskytnuté NNO aniž by za ně musela platit (nájmy, reklama, půjčky apod.) qči bezplatně odvedená práce dobrovolníky. nV roce 2008 neziskové instituce sloužící domácnostem získaly bezplatnou dobrovolnou práci ve výši 6,2 mld. Kč (27,9 tis. osob FTE). • Jaké jsou trendy dneška? Dárcovství Tři stupně ve vztahu žádosti NO k dárci (sponzorovi): nnezisková organizace mu nemůže nabídnout nic – volí tedy formu prosby, protože očekává čistý dar, n nmůže nabídnout určitou protihodnotu, ale podstatně nižší – volí proto vztah „kvazipartnerství“, kdy např. prodává lístek na dobročinný koncert za přemrštěnou cenu, přičemž to ví i kupující, který se na koncert možná ani nedostaví, n nnabízí srovnatelnou protihodnotu – vede tedy obchodní jednání, aby získala např. placený inzerát do sponzorované knihy. Dárcovství nFiremní dárcovství nIndividuální dárcovství n nDary mohou mít podobu nFinanční pomoci nVěcné pomoci nLidského zdroje nKnow how a informací n Proč lidé dávají peníze? nKolik korun byste tento rok dali? nNa jaké účely tento dar vynaložíte? nJe nějaká konkrétní organizace, které byste chtěl(a) svůj dar dát? nVěděl(a) jste určitě, do jaké činnosti chcete své peníze investovat? nVázal(a) jste své darovací úmysly na nějakou konkrétní osobu? nBylo pro vaše rozhodování důležité, že máte v některé organizaci své přátele a známé, kterým důvěřujete? Členové NO uvádějí nejčastěji jako svou motivaci k dávání: npocit užitečnosti, nradost z dávání, nosobní uspokojení, nchuť pomoci jiným, nsnahu vyřešit problém. n Obecně lidé dávají peníze: njestliže k tomu mají významný a neodkladný důvod, njsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené činnosti, nvidí ostatní, jak přispívají na tutéž činnost svým časem a penězi, nvědí, že jim bude neodkladně poděkováno nže budou viditelně spojováni s úspěchem projektu, n n Obecně lidé dávají peníze nže budou pravidelně informováni o rozvoji organizace, nvědí přesně, na co budou jejich peníze použity a že budou využity rozumně a šetrně, nnaplnění společných cílů, nže podpořená organizace je prosycená nadšením a optimismem a že jistě získá potřebné finance i od ostatních. n Obecně lidé dávají peníze: nMarketingové účely n (reklama dárce nebo jeho produktu, apod.) nŠirší podnikové cíle n (zlepšení postoje veřejnosti, distribuce jinak těžko použitelných výrobků, získání loajálního postoje ze strany NO, snížení daňového základu, apod.) nNegativní motivy n (pocit moci, praní špinavých peněz) nMotiv víry n (Atmosféra altruismu, spasení, pomoc bližnímu svému) Co víme o individuálních dárcích? nPrůměrný roční dar se pohybuje kolem 2 % ročního příjmu dárce. nToto procento se snižuje s narůstajícím příjmem dárce. nRelativní roční výše daru se naopak zvyšuje s věkem dárce. nLidé žijící v manželství mají tendence dávat více nežli svobodní. nČlenové různých NO a lidé věřící dávají v průměru více nežli lidé, kteří nejsou členy nějaké NO nebo jsou bez vyznání. nLidé, kteří někdy dobrovolně pomáhali v nějaké NO, dávají více než ti, kteří dobrovolných prací neúčastní. n Hledáme své dárce n nAč se to nezdá, potencionální dárci se vyskytují všude. Jde však o to, je správně vytipovat, oslovit a následně s nimi dále komunikovat. n Tradiční okruhy dárců: nmají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým organizacím - nadace, orgány veřejné správy, případně některé podniky. n nnemají vymezené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je - podnikatelé a podniky, obchodní společnosti, banky, individuální dárci, příznivci, členové, veřejnost. n Další vhodné členění je na ty, kteří: njsou dárci potencionální - domníváme se, že by nám mohli poskytnout podporu, n ndávají poprvé, n ndali již v minulosti . n Dříve než oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky: nje vůbec solventní? n njaké širší marketingové cíle sleduje? n ndo čeho chce dlouhodobě investovat? n nnachází v dobré situaci, aby se u něj prosadila myšlenka altruismu? Seznam dárců: nKdo z těch, které znáte, poskytne příspěvek vaší organizaci, i když to třeba bude méně, než kolik byste potřebovali nebo očekávali? nKteří jedinci nebo organizace mají zájem na tom, aby vaše organizace byla úspěšná a kteří, pokud je vhodně oslovíte, budou ochotni vás podpořit? nKdo nebo která organizace by vás podpořili, ale pouze když byste jim věnovali velkou pozornost a nejprve byste je pečlivě a dlouhodobě na dárcovství připravovali? Dříve než oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky: nje vůbec solventní? n njaké širší marketingové cíle sleduje? n ndo čeho chce dlouhodobě investovat? n nnachází v dobré situaci, aby se u něj prosadila myšlenka altruismu? Plánování fundraisingu Plánování fundraisingu nDlouhodobý proces nVěnovat se mu by měla 1/3 objemu činností neziskové organizace n nSpiralis 2004 ¨Pouze třetina NO zpracovává plán fundraisingu, ¨skoro polovina rozvíjí nebo promýšlí alespoň určitou strategii. Plánování fundraisingu: 1.definovat poslání organizace – stručně, jasně, výstižně, aby s ním byl srozuměn každý člen organizace a uměl ho reprodukovat, 2.určit konkrétních a měřitelných cílů – dárci bude jasné, že jsou dosažitelné, vědět co po dárcích chceme a jak mohou pomoci. 3.vypracovat realizační a časový plán aktivit, na základě čehož se zpracuje roční rozpočet, 4.ověřit, zda naše organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti, místo organizace na trhu 5.uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí, 6. Plánování fundraisingu: 5.vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody, 6.sestavit seznamu možných zdrojů, 7.specifikovat okruh dárců, 9.požádat o dar, 10.informovat dárce o použití jeho daru, 11.snažit se o obnovení a/nebo zvýšení daru n Veřejná sbírka Veřejná sbírka nVyhlášení veřejné sbírky •výzva předem neurčenému okruhu dárců sdělovacími prostředky (včetně plakátů a letáků) •vyžadují dobrou organizační přípravu •využití více prostředků propagace, prezentaci silného motivu pro dárce •svědomité pracovníky, dostatek fin. pr. a bezúhonnost organizace; n n Metody fundraisingu Fundraisingové metody nPřímý poštovní styk nInzerce nTelefonní fundraising nBenefiční akce nPísemná žádost o grant (dotaci) nFundraising od dveří ke dveřím nPouliční fundraising nOsobní návštěva nČlenství nTestament fundraising nOnline fundraising n Metody fundraisingu nVlastní příjmy, tzv. samofinancování •cesty k dlouhodobé stabilitě NNO • n METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008, Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs ¨pouze 83 NO nNejčastěji byly uváděny vládní granty, dále návštěvy firemních dárců. nNejméně efektivní byly dopisy jednotlivcům. nVětšina respondentů nevyužívala strategie získávání finančních prostředků spojené s textovými zprávami nebo online dárcovstvím. nRespondenti disponují širokou řadou technik, které označili za úspěšné pro svoji organizaci. Nejčastěji zmiňují budování vztahů, spolupráci s vládou, vytváření projektů, pořádání různých akcí, plánování schůzek s potenciálními donátory. n Metody fundraisingu – Spiralis 2004 nPři získávání peněz preferují NO osobní kontakt, ať už jakýmkoli způsobem. nMenšinovou formou komunikace je reklama, využívaná asi 20% NO. Jde o organizace s větším rozpočtem. nFinance získávají většinou jednorázovým platebním příkazem (82% organizací) nebo v hotovosti (66% NNO). Trvalým bankovním příkazem 24% NO. nZastoupení internetu a mobilu jako nástroje fundraisingu je statisticky nízké (14%) a jen občasné. Měření efektivnosti Měření efektivity fundraisingu nČistý příjem ¨Částka, kterou jste - po odečtení všech nákladů na fundraising - skutečně získali nNávratnost investic ¨Poměr mezi získaným příjmem a náklady na jeho získání nProcento odpovědí – návratnost ¨Procentuální podíl těch, kteří zareagují, z počtu lidí, které jste oslovili nPrůměrný příspěvek ¨Částka, kterou v průměru přispěje každý dárce nNáklady na získání dárce ¨Náklady vynaložené na získání nového dárce/průměrná celková hodnota dárce, tj. odhad celkové částky, kterou vám dárce daruje za celou dobu, kdy bude organizaci podporovat. Vyhodnocování fundraisingu Spiralis 2004 nPřibližně polovina neziskových organizací uvádí, že své fundraisingové aktivity vyhodnocuje. Většinou se však omezuje jen na hodnocení vlastních akcí. nPouze 15 % z celkového počtu respondentů hodnotí návratnost prostředků investovaných do fundraisingu. Ostatní způsoby vyhodnocování jsou percentuelně ještě slabší. n n Zájmová literatura Informační zdroje nLedvinová J. Pešta K.: Základy fundraisingu nNorton Michael: The Worldwide Fundraiser’s Handbook (Nadace VIA 2003) nSpiralis: Cesty k účinnému fundrasingu (http://www.spiralis-os.cz/) nhttp://www.fundraising.cz/