Tutoriál č. 2 Jana Soukopová soukopova@econ.muni.cz Obsah tutoriálu oNákladově-výstupové metody nCMA, CEA, CUA, jiné nákladové metody, CBA oMimotržní metody oceňování oZáklady vícekriteriálního hodnocení Nákladově-výstupové metody o oDefinice nMezi inputově-outputové (nákladově-výstupové) metody hodnocení je možné zařadit takové metody, které pro hodnocení a výběr projektů používají pouze jedno rozhodovací kritérium související se vstupy a výstupy. o Klasifikace o o Mezi inputově-outputové (nákladově výstupové) metody hodnocení patří: nanalýza minimalizace nákladů (CMA), nanalýza nákladů a přínosů (CBA), nanalýza efektivnosti nákladů (CEA), nanalýza nákladů a užitku (CUA). o Co mají společné a čím se liší oSpolečné = cíl nprokázat měřitelným způsobem, co kdo získá a s jakými společenskými náklady. oLiší se = způsob měření výstupů o o Název metody Forma měření výstupu o CMA Neměří se o CBA Peněžní jednotky o CEA Počet výstupových jednotek z realizované jednotky nákladů o CUA Užitek plynoucí z projektu Analýza minimalizace nákadů oCost Minimizing Analysis - CMA oDefinice: nAnalýza minimalizace nákladů je metoda založená na hodnocení podle nejnižších nákladů n Kritérium hodnocení o o o o oKde C jsou náklady na projekt Vyjádření nákladů o Hodnotu celkových nákladů C lze vyjádřit následujícím způsobem: o o nKde n C0 je pořizovací cena (často také označovaná jako I) n Ct je náklad v období t, n n je konečný časový horizont, kdy projekt završí svou životnost. Postup hodnocení a výběru oKrok 1 Určí se výše nákladů na projekty pomocí metod ocenění. oKrok 2 Vybere se projekt s nejnižšími náklady. Výhody oJe velmi jednoduchá na použití. o Nevýhody oMůžeme ji použít pouze v případech, kdy jednoznačně víme, že i nejnižší cena garantuje potřebnou úroveň užitku a současně předpokládáme, že výstupy všech uvažovaných alternativ jsou v podstatě stejné a srovnatelné. oNeumožňuje hodnotit a srovnávat projekty s různou dobou životnosti. oHodnotí pouze náklady a neuvažuje možné přínosy veřejných projektů. Zhodnocení CMA o o Lze ji doporučit pouze u hodnocení malých a téměř srovnatelných projektů, které mají navíc stejnou dobou životnosti. Příklad o Obec Polička se rozhoduje pro výběr z následujících dvou projektů na realizaci sběrného dvora v obci: o nProjekt A - zřízení sběrného dvora na vlastním pozemku, který nemá přístupovou cestu nProjekt B - platby firmě, která by sběrný dvůr provozovala a má k dispozici pozemek s přístupovou cestou o o Porovnejte oba projekty pomocí CMA a NPV. Projekty mají předpokládanou dobu životnosti 3 roky a předpokládané diskontní sazbě 5% o Náklady a)Náklady na pronájem pozemku – 150 tis./ročně b)Náklady na nákup dřevěného domku pro osobu, která bude sběrný dvůr řídit, aj. – 50 tis. Kč c)Mzdové náklady pro 1 osobu – 10 tis./měsíc d)Režijní náklady (energie, aj.) – 2 tis./měsíc e)Faktury od firmy (předběžná cena za provozování sběrného dvora) – 50 tis. Kč/čtvrtletí f)Právnické náklady na sepsání smlouvy s firmou – 20 tis. Kč g)Roční náklady na svoz kontejnerů – 30 tis. Kč h)Náklady na zpracování rozhodovací analýzy – 50 tis. Kč i)Náklady na výstavbu místní komunikace – 300 tis. Kč j)Náklady na oplocení pozemku – 5 tis. Kč k)Náklady na nákup suchého WC – 2 tis. Kč l)Náklady na nákup přímotopů – 5 tis. Kč o Přínosy nPřínosy jako efekt zvýšení zaměstnanosti – 40% z nákladů na zaměstnance nPříspěvky ECO-Kom za třídění odpadů ročně o Položka Sazba EKO-KOM Předpokládaný objem PET láhve 4,6 tis.Kč / t 100 t PE fólie 4,6 tis.Kč / t 3 t Karton 1,8 tis.Kč / t 105 t papír směsný 1,8 tis.Kč / t 195 t Řešení CMA oCMA o Projekt A Položka nákladů tis. Kč rok 0 Následující roky rok 1 rok 2 rok 3 b) 50 50 c) 120 120 114,29 108,84 103,66 d) 24 24 22,86 21,77 20,73 g) 30 30 28,57 27,21 25,92 i) 300 300 j) 5 5 k) 2 2 l) 5 5 Celkové náklady 362 165,72 157,82 150,31 CMA v tis. Kč 835,85 Řešení CMA oCMA - Projekt B o Položka nákladů tis. Kč rok 0 následující roky rok 1 rok 2 rok 3 a) 150 150 142,86 136,05 129,58 e) 200 200 190,48 181,41 172,77 f) 20 20 Celkové náklady 20 333,34 317,46 302,35 CMA v tis. Kč 973,15 Řešení NPV – Projekt A rok 0 následující roky rok 1 rok 2 rok 3 přínosy ze zaměstnanců 48 47,71 43,54 41,46 přínosy EKO-KOM 1 013,80 965,52 919,55 875,76 Přínosy 1061,8 1011,23 963,09 917,22 Náklady 362 -165,72 -157,82 -150,31 CF -362 845,51 805,27 766,91 NPV 2055,69 Řešení NPV – Projekt B rok 0 následující roky diskontované položky rok 1 rok 2 rok 3 Náklady 20 350 333,34 317,46 302,35 Přínosy 1061,8 965,52 919,55 875,76 CF -20 632,18 602,09 573,41 NPV 1787,68 Analýza efektivnosti nákladů oCost-effectiveness analysis – CEA oDefinice: nPoměřuje náklady a přínosy mezi sebou a na základě toho hodnotí veřejné projekty. Je to modifikovaná forma CBA, která se používá, pokud je ocenění výstupů pomocí CBA komplikované. o Rozdíly oproti CBA oefektivnost projektu nevyjadřuje prostřednictvím peněžních jednotek, ovýstupy měří prostřednictvím vhodných naturálních nebo fyzických jednotek Kritérium hodnocení o o o o oKde C jsou náklady na projekt o E jsou výstupy Způsoby stanovení pořadí projektů pomocí CEA ostanovením nákladů na jednotku výstupu, oformou sestupné efektivnosti pro stejné náklady, ovzrůstajícími náklady pro stejnou efektivnost. Problémy s využitím CEA oSouvisí s výběrem ukazatele výstupu oexistuje více druhů užitků onení možné jednotlivé užitky navzájem porovnat o Příklad o Mějme projekty z oblasti zdravotnictví s následujícími parametry (náklady jsou v tis. Kč a výstupy jsou zachráněné životy.Vstupní údaje a výsledný ukazatel C/E ukazuje tabulka: o o o Projekt Náklady (C) Výstup (E) C/E A 100 10 10 B 100 12 8,333 C 200 12 16,667 D 200 15 13,333 Příklad oMikroregion Ponava se rozhoduje pro výběr z následujících dvou projektů na realizaci cyklostezky nProjekt A – Cyklostezka na již existujících komunikacích vedoucích přes 3 obce mikroregionu dělající okruh nProjekt B – Cyklostezka na nově vybudovaných komunikacích vedoucích kolem plovárny obce Vranov, a relaxačního centra obce Lelekovice. Obec Vranov předpokládá, že se tím stane plovárna vyhledávaným letním přírodním koupalištěm. oPředpokládaná životnost projektů je 4 roky a diskontní sazba je 0,05. Příklad o oZpracujte pro oba projekty analýzu minimalizace nákladů oVyhodnoťte projekty podle kritéria NPV oZpracujte Analýzu CEA, kdy budete porovnávat podle osob využívajících cyklostezku ročně nPředpokládaný počet osob u projektu A je 20 tis. nPředpokládaný počet osobu projektu B je 50 tis. oOkomentujte a porovnejte výsledky těchto jednokriteriálních metod a zhodnoťte, kterou metodu by jste pro hodnocení uvedených projektů použili a kterou ne a z jakých důvodů. Jsou všechny uvedené metody vhodné pro hodnocení těchto projektů? ´ Příklad oNáklady a přínosy: a)Investiční náklady na realizaci nových komunikací pro cyklostezku – 1 mil. Kč b)Náklady na značení cyklostezky – 50 tis. Kč c)Náklady na zpracování rozhodovací analýzy – 50 tis. Kč d)Měsíční náklady na údržbu cyklostezky – 2 tis. Kč (údržba od dubna do listopadu) e)Měsíční mzdové náklady pro osobu udržující cyklostezku – 3 tis. Kč f)Přínos z nové pracovní síly – 2/3 z nákladů na mzdy g)Přínos životnímu prostředí – u obou projektů stanoven dle mimotržních metod ročně 65 tis. Kč h)Zvýšené zisky obecní plovárny – 50 tis. měsíčně po dobu letní sezóny (4 měsíce) i)Přínosy na daních spadajících do kompetence obce u podnikatelských subjektů působících v relax. centru – 60 tis. Kč j)Přínosy na daních spadajících do kompetence obce u podnikatelských subjektů působících v obecní plovárně – 30 tis. Kč Řešení projekt A náklad přínos 0. rok 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok CELKEM a 0 b -50 -50 d -16 -15,24 -14,51 -13,82 -13,16 e -24 -22,86 -21,77 -20,73 -19,74 f 16 15,24 14,51 13,82 13,16 g 65 61,90 58,96 56,15 53,48 C -50 -38,10 -36,28 -34,55 -32,91 -191,838 B 77,14 73,47 69,97 66,64 287,22 NPV -50 39,05 37,19 35,42 33,73 95,38397 CEA 20 9,591901 Řešení projekt B náklad přínos 0. rok 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok CELKEM a -1000 -1000 b -50 -50 d -16 -15,24 -14,51 -13,82 -13,16 e -24 -22,86 -21,77 -20,73 -19,74 f 16 15,24 14,51 13,82 13,16 g 65 61,90 58,96 56,15 53,48 h 200 190,48 181,41 172,77 164,54 i 60 57,14 54,42 51,83 49,36 j 30 28,57 27,21 25,92 24,68 C -1050 -38,10 -36,28 -34,55 -32,91 -1191,84 B 353,33 336,51 320,48 305,22 1315,55 NPV -1050 315,24 300,23 285,93 272,31 123,71 CEA 50 23,83676 Předpoklady pro efektivní použití CEA ovstupy můžeme ohodnotit peněžně, ohlavní cíl je relativně jednoduchý a může být přímo měřen v nákladech na jednotku výstupu, ovýstupy jsou hmotné povahy, ovýstupy jsou stejnorodé. oexistuje jen jeden cíl projektu a pokud má projekt více cílů, všechny posuzované varianty dosahují tyto cíle ve stejné míře. Analýza užitečnosti nákladů oangl. Cost-utility analysis – CUA oDefinice: nvarianta analýzy nákladů a přínosů, která vznikla v souvislosti s ekonomickou analýzou zdraví a používá se především pro hodnocení veřejných projektů a programů z oblasti zdravotnictví Podstata CUA oInkrementální náklady jsou porovnávány s inkrementálními výsledky tak jako v případě CEA, ale výsledky jsou měřeny speciální formou, nejčastěji pomocí získaných roků zlepšené kvality života, (Quality-Adjusted Life Years, QALY). Měření užitečnosti oPřínosy se měří v jednotkách tzv. životnosti, upravené o kvalitu života. Rovněž se používá měření prostřednictvím i jiné nepeněžní míry, kdy je identifikován užitek pro pacienta jiné alternativy QUALY o Jiné alternativy QUALY oPokud je užita jiná podobná alternativa, je třeba zdůvodnit, proč nebyla QALY použita. oJiné alternativy jsou např. následující: nRok zdravého života (HeLY), který též začleňuje riziko mortality a morbidity do jediného čísla. nTwiST (čas strávený bez příznaků nemoci a toxicity léčby), nDALY (rok kvality života o snížené kvalitě) apod. Kvalita života oKvalita života (QoL) může být měřena obecnými dotazníky nebo dotazníky specifickými pro dané onemocnění. K vyjádření kvality života se používají nástroje utility/užitečnosti Dotazníky oBodové stupnice či škály v nichž uživatel (respondent) vyjadřuje pocit svého uspokojení z porovnávaných alternativ. oPodstatou je subjektivní výpověď respondenta o očekávání toku užitků. oMožná očekávání jsou seřazena do škál od jednoho extrému k druhému. Dotazníky kvality života specifické pro onemocnění oOtázky jsou vztaženy k oblastem kvality života, které je nejvíce ovlivněna danou chorobou. oCitlivěji zohledňují kvalitativní stránku pacientova zdravotního stavu při určitém onemocnění. oPři jejich použití není možné hodnotit různé choroby mezi sebou (jsou proto určeny pouze posouzení různých intervencí v rámci jedné chorobné jednotky). Obecné dotazníky kvality života oPostihují problematiku kvality života v co největší šíři. oMohou být proto použity pro široké skupiny pacientů a dovoluji porovnávat kvalitu života při jednotlivých onemocněních mezi sebou nebo se zdravou populací. oMezi doporučené dotazníky pro obecné hodnocení kvality života patří: nShort Form 36 (SF-36), nSickness Impact Profile (SIP), nNottingham Health Profile (NHP), nEuroQol EQ-5D. Užitečnost oPoužitím utility (užitečnosti) lze vyjádřit parametr kvality života jedním číslem. oNejpřesnějších výsledků dosáhneme použitím Utility zjištěných lokálně v ČR. oPokud nejsou lokální Utility pro dané onemocnění k dispozici, je možné pro adaptace farmakoekonomických modelů použít Utility z jiné země, nejlépe z Evropy. o Použití a limity použití oPoužití nKvalita života je používána jednak v rámci ekonomických analýz, ale je běžně zařazována i do klinických studií bez ekonomických aspektů. nJe přínosná pro chronické stavy s nízkou mortalitou (např. Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, astma a další). oLimity použití nJejí přínos u stavů, kde jsou sledovány krátkodobé výsledky (např. použití anestesie u dentálních výkonů) je problematický. Výsledky CUA oSamotné přežití a výsledky ve smyslu kvality života musí být ve studii uvedeny samostatně. oMusí být zřetelně popsáno, jakým souhrnným způsobem se pak tyto zpracovávají. oVýběr ukazatelů je třeba zdůvodnit (QALY, DALY a další jiné). nBude-li použita DALY, je třeba pro každý rok stanovit, jaká je aktuální očekávaná průměrná doba života pro muže a ženy (rozhodně nelze užít průměrnou dobu života pro narození, pokud se nejedná o péči o novorozence). Zhodnocení CUA oFinální analýza (CUA) umožní posoudit přínos různých technologií se zohledněním jak nákladů tak i kvality života – cena/QALY (Quality-Adjusted-Life-Year); kombinuje tedy kvalitativní a kvantitativní ukazatele. oPokud má být parametr kvality života zařazen do sledování, musí být spolehlivě měřen a vyhodnocen. oRozhodnutí o zařazení či vynechání parametru musí být vysvětleno a podpořeno argumenty. Jiné jednokriteriální analýzy oZdravotnictví nAnalýza nákladů a dopadů n„cost of illness“ (cena nemoci) a n„budget impact“ (očekávaný dopad nového léku na veřejný rozpočet), což je zvláštní typ CCA. oŽivotní prostředí nTotal Cost Assessment (TCA) nOpční hodnota nMetoda Full Cost Accounting nmetoda životního cyklu výrobku (LCA) n Analýza nákladů a dopadů oAngl. Cost-Consequence Analysis (CCA) oPoužívaná ve zdravotnictví oPodstata nNáklady na lék a výsledky jeho podávání jsou prezentovány odděleně, přičemž jak náklady, tak výsledky jsou porovnávány s komparátorem (např. separátní vyčíslení nákladů na samotný lék, na hospitalizaci, ostatní náklady, počet odvrácených případů, cévní mozkové příhody, počet závažných i nezávažných nežádoucích příhod, atd.) jednak u nového léku a jednak u léku, se kterým je nový lék srovnáván. oSumární hodnocení je přeneseno na čtenáře studie. Total Cost Assessment oZákladní myšlenka - porovnání investičních alternativ. oMůže být vymezeno jako souhrnná finanční analýza interních nákladů a úspor spojených s investicí. oTradiční přístup k hodnocení investic, který zpracovává přímé a viditelné náklady. nvybízí k zohlednění environmentálních aspektů (především nákladů). oKlíčovým prvkem je posouzení ziskovosti investice po zohlednění environmentálních aspektů. Opční hodnota ozaloženaa na čisté současné hodnotě (NPV) rozšířené o strategickou hodnotu investic. oJestliže jsou podstupovány projekty, které nesplňují kritérium NPV ≥ 0, rozhodujícím faktorem je strategická hodnota investice. oReálné opce jsou obchodované tradičně na kapitálových trzích. Strategické investiční rozhodování založené na reálných opcích spočívá v posouzení možnosti získat určité výnosy v pozdějším období. nNapř. environmentální opatření, které nyní není ekonomicky výhodné, může mít opční hodnotu vycházející z toho, že zanedbání či opomenutí takového opatření v současnosti může v dalších obdobích vytvářet dodatečné náklady nebo vést k ukončení procesu vytváření užitné hodnoty. oOpční hodnota pak umožňuje managementu posoudit příslušné strategické souvislosti, které jsou vždy shodné s očekávanými finančními výnosy opatření. Metoda Full Cost Accounting oNástroj k identifikaci, kvantifikaci a alokaci přímých a nepřímých environmentálních nákladů probíhajících aktivit podniku nebo investic. oIdentifikuje a vyčísluje následující typy nákladů výrobku, procesu či projektu: npřímé náklady (např. kapitál, suroviny apod.), nskryté náklady (např. monitoring, podávání zpráv), npodmíněné náklady spojené s odpovědností (např. odpovědnost za škodu a náklady na nápravu škody), nnáklady mající nehmotný charakter (tj. public relations, goodwill). o Analýza nákladů a přínosů oangl. Cost-benefit Analysis (CBA) o oDefinice nanalytický rámec pro vyhodnocování investičních projektů ve vládním sektoru nmetodický postup, který svým průběhem postupně zodpovídá základní otázku: Co komu realizace investičního projektu přináší a co komu bere? Základní rys CBA onáklady a přínosy (vstupy a výstupy) vždy oceňuje v peněžních jednotkách o o Náklady ov pojetí CBA souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro získání specifického produktu. Nepeněžní prvky oMezi nepeněžní prvky lze zahrnout: nomezení plynoucí ze státních regulačních opatření, nškody pociťované jinými subjekty, nznehodnocení životního prostředí, nnegativní externality a n“náklady příležitosti”, které označují výhody plynoucí z alternativního použití týchž zdrojů. o Přínosy ov pojetí CBA souhrnem uspokojení (užitků) jednotlivců, skupiny jednotlivců či komunity, které projekt generuje. Mohou mít primárně peněžní i nepeněžní formu. o Formy CBA o o2 formy CBA: 1.imanentní (vlastní) forma CBA, kde se náklady i přínosy vztahují pouze k dané investiční akci. 2.společenská forma CBA, kde jsou uvažovány veškeré přínosy a náklady bez ohledu na to, kdo je jejich adresátem. n Kritéria hodnocení CBA oNPV ≥0 oIRR ≥r oRi ≥0 oDN ≤ DŽ nprostá nreálná oB/C ≥1 o Konstrukce ukazatele B/C oukazatel B/C je odefinován vztahem: o o o oKde Bt je přínos v období t, o Ct je náklad v období t, o r je diskontní sazba, o t je dané časové období, o n je konečný časový horizont, kdy projekt završí svou ekonomickou životnost. Kritérium hodnocení o o Kritérium Interpretace o B/C ≥ 1 projekt je přijatelný o B/C < 1 projekt není přijatelný o Postup hodnocení a výběru při CBA oKrok 1 o Určí se výše nákladů a přínosů na projekt v peněžních jednotkách za použití různých metod podle zaměření projektu oKrok 2 o Zvolí se kritérium nebo kritéria hodnocení o (NPV, B/C, DN, Ri, IRR). oKrok 3 o Projekty se seřadí podle výsledných hodnot ukazatelů. oKrok 4 o Vybere se nejlepší projekt či skupina projektů Nedostatky CBA oproblém ocenění užitků (přínosů) a nákladů, oproblém zahrnutí faktoru času (problematika diskontní sazby). oproblém výběru vhodného kritéria Problém ocenění nákladů a přínosů oJedno ze kritických míst při použití téměř všech nákladově-výstupových metod!! oLze zmírnit metodikou ocenění nákladů a přínosů Metodika ocenění nákladů a přínosů oKrok 1 Identifikace nákladů a přínosů oKrok 2 Kontrola oKrok 3 U nákladů a přínosů, které nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách (vzhledem k obtížnosti ocenění) zohlednění přípustných podmínek oKrok 4 Ocenění netržních nákladů a přínosů za pomoci vhodné metody Identifikace nákladů a přínosů o Přínosy Náklady Přímé Netržní Netržní statky Výdaje na výrobní faktory a jiné vstupy Časové zisky Ušetřené lidské životy Finanční náklady Tržní Prodané výrobky Náklady projektu Nepřímé Netržní Pozitivní externality Negativní externality Tržní Explicitní redistribuce důchodů Tytéž proměnné hodnocené záporně Implicitní redistribuce důchodů v případě strukturál. projektů Identifikace nákladů a přínosů opodle subjektu, kterého se dotýkají: nstátu (dopady na státní rozpočet), nmunicipální sféry (obcí, svazků obcí, krajů), npodnikatelských subjektů, nostatních organizací (spolků, NNO, profesních sdružení apod.), nobyvatel (domácností). opodle fází projektu, do kterého časově spadají: npředinvestiční fáze (nesmí být do hodnocení zahrnuty), ninvestiční (výstavbové) fáze, nprovozní fáze a popř. poprovozní fáze. opodle věcné povahy: nhmotné, nehmotné a finanční povahy. opodle schopnosti vyjádřit v kvantitativních jednotkách: nkvantifikovatelné a nekvantifikovatelné opodle jednoznačnosti příčinné souvislosti s investičním projektem: npřímo a nepřímo (indukovaně) plynoucí z projektu. Kontrola ozda některý z přínosů konkrétního subjektu není zároveň nákladem jiného subjektu a pokud tomu tak je, že jsou oba zahrnuty do analýzy; onedošlo k neoprávněnému duplicitnímu zahrnutí nákladů (přínosů) ; oodhady výše a struktury všech nákladů (přínosů) jsou v souladu s identickou nulovou resp. investiční variantou. o Přípustné podmínky oPřínosy (náklady) je nutné ocenit pokud: ose tím zvýší kvalita našeho rozhodování; oje pravděpodobné, že shromáždění dalších dodatečných informací o netržních položkách změní výsledek analýzy; omůžeme si dovolit vynaložit náklady potřebné k získání dodatečných informací. Vhodné metody oMimotržní metody oceňování npreferenční nnepreferenční oNáhražkové trhy oStínové ceny Problém stanovení diskontní sazby oProblém zahrnutí faktoru času je možné vyřešit diskontováním oceněných nákladů a přínosů na současnou hodnotu pomocí diskontní sazby Diskontní sazba oDefinice nTeoreticky - nejlepší možný výnos alternativní investice k investici posuzované se stejným rizikem. oSpolečenská diskontní sazba nDiskontní sazba používaná vládou. Výše diskontní sazby oDaná mírou zhodnocení využívaných zdrojů v případě jejich použití v soukromém sektoru. oVelmi diskutovaná zvláště v případech dlouhodobých VP (desetiletí a více) oNízká diskontní sazba nejvíce ovlivní VP, přinášející přínosy v dlouhém časovém období. Přístupy ke stanovení diskontní sazby 1.Užití společenské funkce blahobytu k ohodnocení přínosů a ztrát různých generací. 2.Použití vlastní společenské diskontní sazby. oV současné době je obvyklé, že diskontní sazbu stanovuje poskytovatel dotace s tím, že tato sazba může být průběžně aktualizována. Např. pro první kolo přijímání žádostí o finanční pomoc ze SROP a OP Infrastruktura je dlouhodobá reálná společenská diskontní sazba stanovena ve výši 5% p.a. Nominální a reálná diskontní sazba oZohledňuje vliv inflace o o o oKde Rr je reálná diskontní sazba, o Nr je nominální diskontní sazba. n IE je inflační koeficient od období 0 (základní období) do období t. Problém výběru vhodného kritéria o o o Projekt Náklady (C) Přínosy (B) B/C Pořadí projektů NPV Pořadí projektů A 120 180 1,5 2 60 1 B 80 120 1,5 2 40 3 C 50 100 2 1 50 2 Porovnání ukazatelů hodnocení Vlastnosti ukazatele B/C NPV IRR DN prostá DN reálná Ri Uvažuje časovou hodnotu peněz ano ano ano ne ano ano Uvažuje všechny relevantní hotovostní toky ano ano ano ne ne ano Závislost na odhadu diskontní sazby r ano ano ne ne ano ano Závislost na odhadu hotovostních toků ano ano ano ano ano ano Vlastnost aditivity ne ano ne ne ne ne Metodika EU oPostup CBA nAnalýza souvislostí, definice cílů nIdentifikace projektu nStudie proveditelnosti a možností nFinanční analýza nEkonomická analýza nAnalýza citlivosti a analýza rizik Definice cílů, analýza souvislostí oPrvním krokem při stanovení cílů projektu je porozumění sociálním, ekonomickým a institucionálním souvislostem ve kterých bude projekt implementován oJaké služby a zboží bude projekt generovat Stanovení cílů oPro hodnocení veřejných projektů je důležité dodržení následujících požadavků podstatných pro výběr vhodné metody hodnocení: npředmětnost cílů, tedy to, aby cíle byly odvozeny od očekávání veřejných projektů, od jejich užitků, nverifikovatelnost cílů, která umožní zjistit, zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo, nreálnost cílů, tedy zda jsou splnitelné, nkonzistentnost cílů, tedy jejich vzájemná návaznost, nkvantifikovatelnost cílů, zaručující, že přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny a nzda cíle pokrývají dané potřeby. Nastavení cílů v souvislosti s metodikou EU oNAVÍC DŮLEŽITÉ, ZVAŽOVAT KONSISTENTNOST CÍLŮ S LEGISLATIVOU EU I ČR oBYL V KONSISTENCI S EU A NÁRODNÍM POLITIKOU V DANÉ OBLASTI Identifikace projektu oProjekt je definován souborem technických, organizačních, marketingových a finančních řešení, které tvoří logicky provázaný funkční celek, který má určitý dopad na socioekonomickou situaci určitých členů společnosti. oZ hlediska investičního pak můžeme na projekt pohlížet jako na určité aktivum, které si pořizujeme proto, aby nám přinášelo užitek. Již jsme jednoznačně řekli, že k tomu, abychom se mohli rozhodnout o smysluplnosti realizace projektu, musíme znát důsledky jeho přijetí. Identifikace projektu oPři identifikaci projektu je nutné zvažovat: nInvestiční variantu nNulovou variantu Studie proveditelnosti a možností oMěl by být poskytnut důkaz, že vybraný projekt je z uvažovaných možností nejvhodnější alternativou. Tuto informaci by obvykle měly obsahovat výsledky studií proveditelnosti, které musejí být předkládány Komisi podle čl. 40 písm. c). Finanční analýza oHlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. oK posouzení finanční návratnosti projektu můžeme využít standardně finanční čistou současnou hodnotu (Financial Net Present Value – FNPV) a finanční vnitřní výnosové procento (Financial Internet Rate of Return – FIRR) a to ve formách výnosnosti projektu (FIRRC, resp. FNPVC) a výnosnosti kapitálu (FIRRK , resp. FNPVK). Finanční analýza oFinanční analýza prováděná v rámci analýzy nákladů a přínosů velkého projektu, která má být poskytnuta Komisi, by se měla zejména zaměřit na: nzhodnocení finanční ziskovosti investice a vlastního (státního) kapitálu, nstanovení vhodného (maximálního) příspěvku z fondů, nkontrolu finanční udržitelnosti projektu. Výše dotace oVýše grantu EU se stanovuje v souladu s článkem 55. oJe nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek z fondů upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. o Finanční udržitelnost oFinanční udržitelnost projektu by se měla posuzovat kontrolou toho, že kumulované (nediskontované) čisté peněžní toky jsou po celé uvažované referenční období kladné. oČisté peněžní toky pro tyto účely by měly zohledňovat investiční náklady, veškeré finanční zdroje (státní i EU) a čisté příjmy. oZbytková hodnota se zde nezohledňuje, nejsou-li aktiva v posledním roce uvažované analýzy skutečně zlikvidována. Ekonomická analýza oDůvodem ekonomického hodnocení je skutečnost, že vstupy do projektu by měly být oceněny náklady příležitosti a výstupy z projektu ochotou spotřebitelů platit. 1. Krok ekonomické analýzy oVýchozím bodem ekonomické analýzy jsou peněžní toky používané ve finanční analýze. Při určování ukazatelů hospodářské výkonnosti je třeba provést určité úpravy. nDaňové opravy: je nutné odečíst nepřímé daně (např. DPH), subvence a čisté převody (např. platby na sociální zabezpečení). Do cen by však měly být započteny přímé daně. Měly by být také zahrnuty konkrétní nepřímé daně nebo subvence, pokud mají představovat opravu v důsledku externalit nOpravy v důsledku externalit: mohou se objevit některé dopady, které se z projektu rozšíří na další hospodářské subjekty bez jakýchkoliv náhrad. Tyto účinky mohou být záporné (nová silnice zvyšující úrovně znečištění) nebo kladné (nová železnice snižující dopravní zácpy na souběžných silničních komunikacích). Jelikož podle definice vznikají externality bez peněžní náhrady, nejsou obsaženy ve finanční analýze, a musejí být proto odhadnuty a oceněny. nOd cen tržních k cenám účetním (stínovým): kromě zkreslení způsobeného daněmi nebo externalitami mohou vzdálit ceny od rovnováhy konkurenceschopného (tj. efektivního) trhu i další faktory: systémy monopolů, obchodní překážky, regulace práce, neúplné informace atd. Ve všech takových případech jsou sledované tržní (tj. finanční) ceny zavádějící, a je proto třeba místo nich použít ceny účetní (stínové), n Analýza citlivosti a analýza rizik oAnalýza citlivosti se zaměřuje se na zjištění kritických proměnných projektu. nProvádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i hospodářské výkonnosti. Z proměnných by se měla měnit vždy pouze jedna a ostatní parametry by měly zůstat neměnné. nNávod pak doporučuje za „kritické“ považovat ty proměnné, u nichž změna o 1 % (kladná či záporná) způsobuje odpovídající změnu základní hodnoty NPV o 5 %. Je však možné přijmout odlišná kritéria. Jaká procentní změna by měla za následek NPV = 0 oAnalýza rizik je posouzení dopadu daných procentních změn určité proměnné na výkonnostní ukazatele projektu nevypovídá o pravděpodobnosti toho, že taková změna nastane. nKdyž se kritickým proměnným přidělí vhodné rozdělení pravděpodobnosti, lze odhadnout rozdělení pravděpodobnosti finančních a hospodářských ukazatelů výkonnosti. nTo analytikovi umožní poskytnout zajímavé statistické údaje o výkonnostních ukazatelích projektu: očekávanou hodnotu, standardní odchylku, variační koeficient atd. Mimotržní metody oceňování oDefinice: oMimotržní metody oceňování jsou metody používané pro ocenění netržních (veřejných) statků (ekologické přínosy, hodnota života, aj.) oEkonomické metody, které se používají pro získávání ceny pro netržní (veřejné) statky nZe samého principu tyto statky cenu nemají, ale mají hodnotu a měly by proto vystupovat do hodnocení Netržní statky a služby oDefinice veřejného statku oPodle ekonomické podstaty (Samuelson) jsou to statky, pro které jsou charakteristické následující vlastnosti (platí pro čisté veřejné statky): nNedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele nNevylučitelnost ze spotřeby nNulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele Ekonomická hodnota přírody oVychází ze 4 hlavních užitků: opřímá užitná hodnota , nklasická ekonomická hodnota odvozená ze současného využití, onepřímá užitná hodnota nvztahuje se k poskytovaným ekologickým funkcím, oopční hodnota nvyplývá z nejistoty spojené s riziky budoucnosti oexistenční hodnota nvyjádření potřeby zachování přírody a různých forem života. Příklady ekologických hodnot Přímé užitné hodnoty Nepřímé užitné hodnoty Opční hodnoty Existenční hodnoty Produkce ryb Biodiverzita Zachování Biodiverzity Zachování biodiverzity Chov kachen Mikroklima Rekreace Ekologická stabilita krajiny Udržení vodních zdrojů Regulace odtoku Krajinný ráz Pozitivní vliv na kvalitu vody Samočisticí procesy Stabilita krajiny vůči klimatickým změnám Vodní zdroj Produkce kyslíku Klasifikace opřímé metody, nspotřebitel je dotazován přímo, onepřímé metody, nspotřebitelská úspora je odvozena prostřednictvím souvisejících trhů (trhy těch statků a služeb, u nichž jsou veřejné statky a služby posuzovány jako jedna z částí užitné hodnoty). Metody ocenění environmentálních nákladů a přínosů o o o o o o o o o o Nepřímé metody ocenění Přímé metody ocenění Metody ocenění environmentálních nákladů a přínosů Konvenčních trhů Náhražkových trhů Hypotetických trhů Metoda ovlivnění produkce (EOPM) Metoda nákladů na odstranění (RCM) Metoda prevent. výdajů (PEM) Metoda cestovních nákladů (TCM) Hedonic Price Method (HPM) Kontingentní oceňovací metoda (CVM) Metoda konting. pořádku (CRM) Metoda experiment. výběru (CEM) Nákladové metody (TCA, LCA,TCC) Druhy klasifikace oMetodologie vycházející z nákladů nmetody založené na obnovovacích (reprodukčních) nákladech, oMetodologie ocenění ztráty užitné a neužitné hodnoty nmetody založené na údajích generovaných trhem (ocenění na základě ceny tržního statku, který je nejbližším substitutem aj.), nmetody založené na náhradním tržním ocenění (metoda cestovních nákladů, metoda hedonických cen), nmetody založené na vytvoření “hypotetického trhu” (kontingentní oceňovací metoda), nmetody založené na transferu benefitů (využití hodnot ocenění pro podobné situace) Druhy klasifikace oMetody založené na preferencích jednotlivců nmetody vyjádřených preferencí nmetody projevených preferencí oMetody založené na expertním (nepreferenčním) přístupu nmetody expertní, nmetody založené na zjišťování nákladů a rizik přes oportunitní náklady, alternativní náklady nmetody přístupu produkční funkce nmultikriteriální expertní metody Vyjádřené a projevené preference oVyjádřené preference nVycházejí z reakcí ek. subjektů na předloženou hypotetickou, nereálnou, situaci na trhu. nTypicky se zjišťují dotazníkovým zkoumáním. Při tomto typu výzkumu se výrazně uplatňují sociologické metody. oProjevené preference nSkutečně pozorované chování ekonomických subjektů na trzích. nJako zdroj informací slouží statistická data týkající se konkrétního trhu (např. trhu nemovitostí). n Definice – Vícekriteriální hodnocení oDisciplína operačního výzkumu, která se zabývá analýzou rozhodovacích situací, ve kterých jsou posuzovány rozhodovací varianty (v našem případě varianty veřejných projektů) ne pouze podle jednoho, ale podle několika zpravidla navzájem konfliktních kritérií. Klasifikace vícekeriteriálních úloh opodle charakteru množiny rozhodovacích variant: nvícekriteriální hodnocení variant, kdy je množina přípustných variant zadána ve formě konečného seznamu, nvícekriteriální programování, kde je množina přípustných variant vymezena souborem podmínek, které rozhodovací varianty musí splňovat, aby byly přípustné. o Popis vícekriteriálních rozhodovacích situací o Vícekriteriální rozhodovací problémy jsou popsány množinou variant, množinou hodnotících kritérií a řadou vazeb mezi kritérii a variantami, které umožní definovat hodnotící funkce a metodou výběru což umožňuje formulovat vícekriteriální matematický model. o Formulace úlohy vícekriteriální analýzy oje dán: nseznam variant A = {a1, a2, ..., an} nseznam hodnotících kritérií n K = {k1, k2, ... , kk} nkaždá varianta ai,i = 1, 2, …, n je podle těchto kritérií popsána vektorem kriteriálních hodnot (yi1, yi2, …, yik). núloha vícekriteriálního hodnocení variant je pak vyjádřena ve tvaru kriteriální matice: n Y = (yij) Kriteriální matice rozhodování o o o o o o oKde yik je hodnocení i-té varianty projektu podle k-tého kritéria oPro zjednodušení předpokládáme že všechna kritéria jsou maximalizační Cíl vícekriteriálního hodnocení oCílem metody výběru je najít variantu aopt resp. množinu D variant, které by podle všech kritérií dosáhly co nejlepšího ohodnocení (tedy nejvyšších hodnot kritérií), přičemž jako nejlepší varianta aopt může být vyhodnocena pouze některá nedominovaná varianta. Dominovaná a nedominovaná varianta oNedominovanou varianta nProjekt, ke kterému neexistuje v množině variant (projektů) jiná varianta, lépe hodnocená alespoň podle jednoho kritéria a ne hůře podle ostatních kritérií. oDominovaná varianta nOpačný případ, a říkáme, že ji „lepší“ varianta z uvedené definice dominuje. Výběr nejlepší varianty oNejlepší varianta nMáme-li vybrat pouze jednu nejlepší variantu, musíme pomocí metody (funkce) výběru vybírat jen z množiny D variant nedominovaných. oÚplné řešení nÚplným řešením matematického modelu vícekriteriálního hodnocení variant je množina nedominovaných variant D tato množina však může být značně rozsáhlá a může být i totožná s původní množinou všech variant A. Ideální a bazální varianta oIdeální varianta nTeoreticky nejlepší varianta nVarianta, která dosahuje ve všech kritériích nejlepší možné hodnoty, se nazývá ideální varianta I = (I1, I2, ..., Ik) oBazální varianta nteoreticky nejhorší varianta nvarianta, která má všechny hodnoty kritérií na nejnižším stupni se nazývá bazální varianta B = (B1, B2, ..., Bk) oIdeální i bazální varianta jsou v hodnocení více-méně hypotetickými variantami Vyjádření hodnot kritérií oHodnocení variant podle jednotlivých kritérií může být v různých jednotkách a různých měřítcích. oDůležitá je potom transformace vstupních informací na srovnatelné jednotky, umožňující agregaci podle všech kritérií. oTo umožňují stupnice a škály, které patří mezi nejjednodušší metody vícekriteriálního hodnocení. Stupnice a škály onominální (binární) stupnice, oordinální stupnice, nklasifikační, nbodovací. okardinální číselná stupnice nintervalová npoměrová oSpeciální (expertní) stupnice a škály nLikertova stupnice, nsémantická diferenční stupnice, nnumerická hodnotící stupnice, npořadová stupnice, apod Nominální stupnice ozaložena na operaci shody či neshody (rozdílu), která je vymezena binární logickou hodnotou 1 (shoda), resp. 0 (neshoda). oNedostatkem hodnocení nnení měřena preference jednotlivých kritérií ani nejsou uvažovány váhy jednotlivých kritérií, přičemž nelze předpokládat, že by tyto váhy byly identické. Příklad oPro hodnocení tří variant projektů a1, a2, a3 skladu nebezpečných odpadů byly zvoleny následující kritéria: nk1 kapacita nad 1 tunu NO, nk2 dvojité dno, nk3 manipulační prostředky, nk4 mechanická váha, nk5 nádoby pro více než 10 různých druhů NO. n Hodnocení jednotlivých projektů pomocí binární stupnice je v následující kriteriální matici: o o o o o o o o. Ordinální stupnice očástečně překonávají výše uvedené slabiny ouspořádávají kritéria od nejvíce důležitého po nejméně důležité. oPoužívají se: nklasifikační stupnice, která jednotlivá kritéria hodnotí pomocí známkování (např. 1 – 5, kde 1 = nejlepší hodnota a 5 = nejhorší hodnota) nbodovací stupnice, která jednotlivá kritéria ohodnocuje v rámci dané škály (např. 1 – 10, kde 1 = nejhorší hodnota, 10 = nejlepší hodnota). oHodnoty kritérií však vypovídají pouze o pořadí kritérií, nikoli o intenzitě preferencí. Příklad o Na základě expertního posudku je třeba zvolit vhodnou lokalitu pro výstavbu vodní větrné elektrárny. Tato lokalita bude vybrána podle čtyř kritérií. ok1 Počet pracovních sil, které budou nutné k provozu elektrárny - max ok2 Celkový objem (v MW) - max ok3 Investiční náklady na výstavbu (v mil. Kč) - min ok4 Stupeň spolehlivosti provozu dle 10 stupňové stupnice (tedy minimalizace negativních důsledků pro obyvatelstvo) - max o Krajskému úřadu se přihlásily 4 projekty, které byly ohodnoceny podle uvedených kritérií. Proveďte hodnocení a výběr metodou váženého součtu. Hodnocení expertů vidíte v kriteriální matici: Příklad o Ohodnoťte tyto projekty podle bodovací stupnice ve škále 1-100 o o o o o oCelkové ohodnocení projektů o 340, 326, 355, 314 – pořadí a3, a1, a2, a4 Příklad o Ohodnoťte tyto projekty podle klasifikační stupnice ve škále 1-4 o o o o o oCelkové ohodnocení projektů o 9, 9, 7, 8 – pořadí a3, a4, a2 a zároveň a1 Kardinální číselná stupnice ostupnice intervalová, npro posuzování projektů jsou zvolena kvantitativní kritéria. nJako základní operace jsou používány shoda (=) a různost (<>). nV intervalové stupnici určujeme měřící jednotky a počátek. ostupnice poměrová, npočátek měřené vlastnosti je dán přirozeným počátkem měřené veličiny. Likertova stupnice oV případě, že kritéria nelze kvantifikovat, je možné použít přístup zohledňující „Fuzzy“ matematický přístup. Ten reprezentuje např. tzv. Likertova stupnice o o o o o o o Hodnota Hodnocení 1 vůbec nesouhlasím 2 nesouhlasím 3 ani souhlas, ani nesouhlas 4 souhlasím 5 zcela souhlasím Výhody a nedostatky stupnic a škál oK jejich výhodám patří poměrně relativní jednoduchost při hodnocení alternativ. oK nevýhodám patří, že tyto postupy nerozlišují mezi důležitostí jednotlivých kritérií. Snad jen při použití intervalové stupnice můžeme z rozdílu hodnot mezi dvěma alternativami usuzovat na velikost preference. Vyjádření preferencí mezi kritérii oInformace o důležitosti kritérií může být vyjádřena ve tvaru: naspiračních úrovní kritérií, tj. hodnot požadovaných pro akceptovaní rozhodnutí o= nejnižší hodnoty, kterých by v nejhorším případě měla varianta hodnocená podle jednotlivých kritérií dosáhnout. Varianty které dosáhnou alespoň požadované aspirační úrovně se nazývají akceptovatelné varianty, ostatní varianty jsou neakceptovatelné. nv ordinální formě pořadím důležitosti kritérií, oStupnice a škály nv kardinální podobě pomocí vah kritérií. Váhy odůležitosti jednotlivých kritérií vyjadřujeme pomocí vektoru vah kritérií v (přičemž platí, že čím je kritérium významnější (resp. důležitější), tím je i jeho váha větší): o o v = (v1,v2,...,vk) , vi = 1 , vi ³ 0 Metody stanovení vah oMetoda pořadí oBodovací metoda oMetoda párového srovnávání kritérií (Fullerova trojúhelníku) oSaatyho metoda o o Metoda pořadí ovyžaduje od hodnotitele pouze uspořádání kritérií podle důležitosti. onejdůležitějšímu kritériu je přiřazena hodnota k (k je počet kritérií), druhému kritériu k-1 a nejméně důležitému 1. oOznačíme-li hodnotu přiřazenou i-tému kritériu symbolem pi, potom lze odhad váhy tohoto kritéria získat pomocí následujícího vztahu (1): o o kde Metoda pořadí oU projektu nákupu nových aut zvažujeme 3 kritéria, kterým přiřadíme hodnoty dle důlžitosti nk1 Cena p1 = 3 nk2 Rychlost p2 = 1 nk3 Spotřeba p3 = 2 oDle metody pořadí stanovíme váhy o o kde o o o o o o Bodovací metoda stanovení vah ovychází z kvantitativního ohodnocení důležitosti kritérií pomocí bodovací stupnice (např. od 1 do 10) očím je kritérium pro rozhodovatele důležitější, tím bude jeho bodové ohodnocení vyšší oOznačíme-li bodové ohodnocení i-tého kritéria symbolem pi,potom lze odhad vah kritérií získat podle vztahu (1): o o kde Klasifikace vícekriteriálních metod oFiala nmetody s informací o aspiračních úrovních kritérií, nmetody s ordinální informací o kritériích, nmetody s kardinální informací o kritériích. oMy budeme používat nmetody založené na dílčím hodnocení variant, nmetody založené na párovém srovnávání variant. Klasifikace metod dílčího hodnocení ozaleží, zda důsledky variant hodnotíme vzhledem ke kvalitativním či kvantitativním kritériím oMetody hodnocení na základě kvalitativních kritérií nBodovací metoda oMetody hodnocení na základě kvalitativních kritérií nMetoda váženého součtu o Bodovací metoda (Vážená bodovací metoda) oPři této metodě hodnotitel přiřadí jednotlivé variantě určitý počet bodů ze zvolené stupnice vzhledem k daným kritériím oČím lépe je daná varianta hodnocena, tím vyšší je její bodové ohodnocení vzhledem k tomuto kritériu. oPočet stupňů bodové stupnice závisí na rozlišovací schopnosti hodnotitele, která nemusí být pro všechna kritéria stejná. Přiřazení bodů oMaximální (resp. minimální) počet bodů přiřazený nejlepší (resp. nejhorší) hodnotě kritéria však musí být pro všechna kritéria stejný. oNevylučuje se případ, kdy při hodnocení podle některého z kritérií žádná varianta nedosáhne tento extrémní počet bodů. Výpočet o o o o o okde o hi je ohodnocení i-té varianty, i = 1, 2, …, n , o yij jsou hodnoty kriteriální matice Y, o vj je normovaná váha j-tého kritéria, j = 1,2, …, k o ovarianty ai se seřadí tak, že čím je větší hodnota hi, tím více je i-tá varianta preferována. Zhodnocení bodovací metody opatří mezi nejjednodušší metody vícekriteriálního hodnocení orozlišuje mezi důležitostí kritérií ovhodná pro hodnocení téměř všech veřejných projektů olze ji doporučit pro hodnocení vzájemně se vylučujících i vzájemně se nevylučujících veřejných projektů ozvláště vhodná je pro hodnocení veřejných projektů na základě kvalitativních kritérií. o Příklad bodovací metoda o V rámci OP Infrastruktura posuzujeme čtyři projekty v různých lokalitách. Tyto projekty označíme a1, a2, a3, a4, takže množina rozhodovacích variant je A = {a1, a2, a3, a4}. Vhodnost projektů (lokalit) se hodnotí podle následujících pěti kritérií: o ok1 vliv na zaměstnanost ok2 přínos pro životní prostředí ok3 kvalita technologie ok4 cena o o Experti přiřadili jednotlivým projektům body od 1 – 10 podle zvolených kritérií. Hodnocení jsou zřejmé z následující kriteriální matice: o Kriteriální matice o o Váhy oKritériím byly přiřazeny následující váhy ow1 = 0,2 ow2 = 0,25 ok3 = 0,2 ok4 = 0,35 o Bodovací metoda oVyřešte pomocí bodovací metody o o o o o h1 = 5,7, h2 = 7,2, h3 = 5,85, h4 = 6,7