Cvičení č. 5 – Nezaměstnanost



1. Míra ztráty práce v ekonomice je 5 procent a míra nalézání práce je 7 procent.

a) Pokud má tato ekonomika 500 pracovníků v pracovní síle, vypočtěte míru nezaměstnanosti  a počet
nezaměstnaných ve stálém stavu.

b) Pokud míra ztráty práce klesne na 3 procenta, co se stane s mírou nezaměstnanosti a počtem
nezaměstnaných ve stálém stavu?

c) Pokud se pracovní síla náhle zvýší na 600 pracovníků (míra ztráty práce zůstává na 3
procentech), jaká je okamžitá změna v míře nezaměstnanosti? Jaká je nova míra nezaměstnanosti ve
stálém stavu?


2.  Na trhu studentských krátkodobých brigád trvá průměrnému studentovi 2 týdny než jí nalezne a
brigáda trvá v průměru 12 týdnů. Jaká je přirozená míra nezaměstnanosti studentů na tomto trhu?


3. Popište způsoby, kterými vláda může ovlivnit frikční nezaměstnanost. Neopomeňte zahrnout do
diskuse vliv času potřebného k hledání práce a jeho vztah k frikční nezaměstnanosti.


4. Popište důsledky následujících změn na míru nezaměstnanosti, reálnou mzdu a délku hledání práce:

a) zvýšení členství v odborech

b) snížení minimální mzdy

c) zvýšení dávek v nezaměstnanosti

d) rozhodnutí firem o zavedení odměňování na principu efektivnostních mezd

e) vyšší účast žen na trhu práce


5. Míra (registrované) nezaměstnanosti v ČR stoupla z 5,4 % v roce 2008 na  9 % v roce 2010.
Představuje tento nárůst změnu v přirozené míře nezaměstnanosti? Pokud ano, které faktory přispěly
k jejímu růstu?


6.  Popište strategie, pomocí nichž by státní či místní orgány mohly snížit nezaměstnanost:

a) v odvětvích postižených recesí

b) mezi nekvalifikovanými pracovníky

c) v regionech postižených depresí

d) mezi dospívajícími

Určete také typ nezaměstnanosti, který byste v takovém případě očekávali.


7. Jak ovlivňuje sociální pojištění přirozenou míru nezaměstnanosti?


8. Jaký je dopad zvýšení minimální mzdy na přirozenou míru nezaměstnanosti, pokud je poptávka po
práci nekvalifikovaných pracovníků:

a) cenově elastická

b) cenově neelastická






9. Předpokládejme, že v zemi klesne celková produktivita (dojde k negativnímu šoku produkční
funkce).

a) Co se stane s křivkou poptávky po práci?

b) Jak by tento pokles produktivity ovlivnil trh práce (zaměstnanost, nezaměstnanost a reálné
mzdy), pokud by trh práce byl vždy v rovnováze?

c) Jak by pokles produktivity ovlivnil trh práce, kdyby odbory zabránily poklesu reálné mzdy?


10. Předpokládejme ekonomiku, která je charakterizována následující Cobb-Douglasovou produkční
funkcí: Y = K^1/3L^2/3. V ekonomice je k dispozici 1000 jednotek kapitálu a 1000 pracovníků.

a) Odvoďte rovnici popisující poptávku po práci v této ekonomice jako funkci reálné mzdy a
kapitálové zásoby

b) Pokud se reálná mzda přizpůsobuje tak, aby vyrovnávala nabídku a poptávku po práci, kolik je
reálná mzda? Kolik je v rovnováze zaměstnanost, výstup a celkové mzdy v ekonomice?

c) Předpokládejme, že v této ekonomice je přijat zákon, který stanovuje minimální mzdu pracovníka
ve výši 1 jednotky výstupu. Jak bude tímto zákonem ovlivněna zaměstnanost, celkový výstup a celkové
mzdy?


11. Pokud rostou zaměstnancům reálné mzdy, jejich rozhodování o tom, kolik času stráví prací je
ovlivňováno dvěma protichůdnými efekty. Důchodový efekt je motivuje pracovat méně, protože vyšší
příjmy znamenají, že si mohou více užívat zábavy a volného času. Substituční efekt je motivuje
pracovat více, protože odměna za hodinu práce roste (a rostou tak náklady příležitostí zábavy ve
volném času). Lze pomocí těchto efektů vysvětlit odlišný vývoj na trzích práce v EU a USA
v posledních padesáti letech?