Nová institucionální ekonomie

1. Cíl, metoda, základní pojmy a předpoklady

Shrnutí tématu

Cílem tohoto tématu je seznámit se s Novou institucionální ekonomií, cílem jejího zkoumání, její metodou, předpoklady a základními pojmy. Tento úvod tvoří nutnou podmínku pro další studium.

Nová institucionální ekonomie je ekonomická škola (nebo spíše větší množství volně příbuzných ekonomických směrů), která zkoumá vliv institucí na hospodářství a hospodářství na instituce. Tento cíl ji spojuje se starým Americkým institucionalismem. Na rozdíl od něho však Nová institucionální ekonomie neodmítá neoklasickou mikroekonomii, ale spíše ji doplňuje o další faktory (omezenou racionalitu, oportunismus, transakční náklady apod.). Ekonomickými prostředky se snaží vysvětlit také problémy, které byly dříve považovány za doménu ostatních společenských věd. Představitelé tohoto proudu zatím získali několik Nobelových cen (Simon, 1978, Coase, 1991, North, 1993).

Nová institucionální ekonomie se od neoklasické ekonomie odlišuje především svými předpoklady: předpokládá, že racionalita ekonomických subjektů je omezená, tyto subjekty jsou oportunistické, aktiva specifická, ve světě existuje nejistota (nikoli jen statisticky vyjádřitelné riziko) a transakční náklady jsou kladné a nezanedbatelně velké.

Ve světě omezené racionality a kladných transakčních nákladů hrají instituce a organizační struktury významnou roli -- snižují transakční náklady a směřují jednání ekonomických subjektů určitým směrem. Dvě společnosti vybavené stejnou technologií a zdroji dosáhnou různých hospodářských výsledků, pokud se jejich instituce liší. Je to institucionální uspořádání společnosti, co v poslední instanci rozhoduje o prosperitě společnosti.

Pokyny ke studiu

První přednáška odpovídá 1. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Originální literatura:

  • Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení, C. H. Beck, 1999, kapitola Institucionalismus a nová institucionální ekonomie.
  • Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitoly 3 a 4.
  • Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 1.
  • Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 1.
  • North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 1--3.
  • Simon, H. A.: "Bounded Rationality" in The New Palgrave, A Dictionary of Economics, Eatwell a spol. (ed.), MacMillan Press, 1987, str. 266--267.
  • Encyclopedia of Law and Economics, hesla 0740 a 0730.

Rozšiřující literatura a poslech:

  • Boudreaux: "Law and Legislation", EconTalk, mp3. Hayekův pohled na právo, zákonodárství, jejich význam a vztah.
  • Buchholz, T. G.: Živé myšlenky mrtvých ekonomů, Victoria Publishing, kapitola 8.

Otázky k zamyšlení

  • Jak se liší neoklasické a neoinstitucionální behaviorální předpoklady?
  • Jaké důsledky má omezená racionalita? Jak souvisí omezená racionalita, nejistota, oportunismus a transakční náklady?
  • Jak souvisejí instituce, organizační struktura a transakční náklady? Byly by instituce stejně významné i v případě neomezené neoklasické racionality?
  • Jak instituce a organizační struktury snižuje nejistotu? Proč tak zároveň snižují transakční náklady? Najděte příklady ze skutečného světa.
  • Jakým způsobem instituce "směřují" lidské jednání určitým směrem?
  • Snižují všechny instituce transakční náklady stejně účinně? Směřují všechny lidské jednání stejně efektivním směrem? Najděte příklady ze skutečného světa.

Autokorekční test

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1456/jaro2012/MPE_NIEK/odp/nie1.qref