Shrnutí tématu

Ve světě nenulových transakčních nákladů, omezené racionality a oportunismu hrají instituce (pravidla chování) významnou roli -- spoluurčují průběh politických a ekonomických procesů, a tak ovlivňují prosperitu jedinců i celých národů. Je proto zajímavé zjistit, odkud se instituce berou a jak se vyvíjejí.

Lidé mají přirozenou tendenci předpokládat, že instituce buď existují věčně a jsou společnosti dány zvenčí, nebo že si je naopak aktuální vláda stanovuje libovolně podle svých vlastních cílů. Tyto dva naivní extrémní názory však zjevně neodpovídají skutečnosti: Tak jako instituce ovlivňují chod hospodářství, tak také hospodářství ovlivňuje vývoj institucí. Jako první zkoumal tuto vzájemnou závislost hospodářství a pravidel chování Karel Marx. Jeho teorie však není uspokojivá, protože pracuje s příliš širokými zájmovými skupinami (třídami) -- tyto skupiny jednak nemají stejné zájmy (neexistuje obecný zájem pracujících ani obecný zájem podnikatelů, nýbrž jednotliví podnikatelé si navzájem konkurují, takže jejich zájmy jsou často antagonistické -- totéž platí i pro pracující), jednak jsou příliš široké na to, aby se mohly rozumně organizovat (transakční náklady na takovou organizaci
jsou prohibitivně vysoké.

Jako mnohem rozumnější se jeví jiné hypotézy: Demsetzova, Alchian--Hayekova a Northova (Hayek a North získali Nobelovu cenu za ekonomii mimo jiné i za svůj přínos v této oblasti).

Demsetzova teorie předpokládá, že lidé sami vytvářejí taková pravidla svého chování, aby zajistili efektivní fungování společnosti. Podle jeho teorie vytvářejí vlastnická práva tam, kde se to ekonomicky vyplácí. Tato teorie vysvětluje celou řadu rysů spontánně vzniklých pravidel, selhává ovšem v případě existence silných nátlakových skupin a vlády, protože ty mohou vytvářet taková pravidla, která čistě přerozdělují bohatství, a to i na úkor efektivnosti těchto pravidel.

Alchian--Hayekova teorie také předpokládá, že pravidla chování vznikají spontánně, proces jejich vzniku je však jiný: Lidé či organizace se z libovolných důvodů chovají určitým způsobem. Pokud tento způsob dobře odpovídá současným podmínkám, je statisticky větší šance, že jak tito jednotlivci, tak společnost ve které žijí bude prosperovat, takže časem vytlačí jednotlivce a společnosti, kteří mají "horší" schéma chování. Úspěšné chování se tak institucionalizuje "přirozeným výběrem". Základním předpokladem tohoto modelu je volná konkurence mezi jednotlivci a společnostmi. Pokud není tento předpoklad splněn, nemusí k systematickému zefektivňování pravidel a jejich průběžnému přizpůsobování měnícím se podmínkám docházet.

North si všímá právě situací, kdy se instituce zjevně nevyvíjejí efektivně a snaží se vysvětlit příčiny tohoto jevu. Vychází z předpokladu, že změnu institucí působí kromě dvou výše zmíněných faktorů ještě třetí faktor -- podnikatelské vyhledávání zisku ze změny pravidel (jedná se o DUP aktivitu). Ve světě omezené racionality a vysokých transakčních nákladů je možné, že se prosazují a přežívají i neefektivní instituce. Institucionální změna nemusí být efektivní -- budoucí vývoj může být výrazně ovlivněn minulými rozhodnutími (path-dependence), takže se instituce v různých zemích mohou vyvíjet naprosto odlišně. Ani konkurence mezi více a méně efektivními institucemi nemusí vést k efektivní změně.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 12. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Alchian: "Uncertainty, Evolution, and Economic Theory", JPE 1950, přetištěno v Alchian, A. A.: Economic Forces at Work, LibertyPress, 1977, s. 15--35.
• Demsetz: "Toward a Theory of Property Rights", AER 1967
• NPR Planet Money: "The Secret Document That Transformed China" (mp3)
• Acemoglu: "Why Nations Fail", EconTalk, mp3. O roli insitucí pro ekonomický růst a o tom, jaké vlivy působí na vývoj institucí v čase a proč vznikají a přežívají i neefektivní instituce.

Originální literatura:

• Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 11.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 8.
• Alchian: "Uncertainty, Evolution, and Economic Theory", JPE 1950
• Demsetz: "Toward a Theory of Property Rights", AER 1967
• North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambrige University Press, 1990, kapitoly 9--14.
• Hayek, F. A.: Osudná domýšlivost: Omyly socialismu, Sociologické nakladatelství, 1995, především kapitoly 1--3.

Rozšiřující literatura a poslech:

• Hayek (1995): Osudná domýšlivost: Omyly socialismu, hlavně kap. Slon. zbytek
• North (1990): Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge University Press. zbytek
• Johnson (1999): Nepřátelé společnosti. Rozmluvy.
• Bouckaert: "Hayek in China" (mp3), PCPE 2007
• Hayek, F. A.: Cesta k nevolnictví, Občanský institut, 1991 (vyšlo i v jiném překladu pod názvem Cesta do otroctví).

Jakmile projdete povinnou a doporučenou literaturu, pokuste se zodpovědět Otákzy k zamyšlení. Své znalosti si můžete vyzkoušet v Autokorekčním testu.

Otázky k zamyšlení

• Jaká je role vlády při stanování pravidel? Jaká pravidla stanovuje vláda? Mohou se tato pravidla systematicky lišit od toho, co si přejí občané? Za jakých okolností?
• Co jsou to efektivní instituce? Jsou prospěšné pro každého člena společnosti? Pokud ano, v jakém smyslu?
• Proč se v Evropě vyvinul jiný systém institucí než v Africe nebo na Blízkém východě?
• Dochází ke slaďování institucí mezi rozvinutými a zaostalými zeměmi? Kde ano? Kde ne? Proč?
• Vyvíjely se podle vašeho názoru normy chování v posledních sto letech v ČR směrem k efektivnějšímu chování, nebo ne? Kdy ano a kdy ne? Argumentujte.

Autokorekční test