Přednáška č. 1 Vymezení pojmového aparátu a metodika hodnocení VP Jana Soukopová soukopova@econ.muni.cz Vymezení pojmového aparátu oVeřejný projekt a veřejná zakázka oVeřejné výdaje a veřejné výdajové programy oAnalýza veřejných projektů oVstupy, výstupy, výsledky a účinky oMetoda a metodika o Veřejný projekt a veřejná zakázka oVeřejné projekty o Jakékoliv aktivity, činnosti či úkoly probíhající, resp. plněné v rámci veřejného sektoru, při kterých jsou použity veřejné výdaje oVeřejné zakázky o Každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů nObecně = realizace veřejných projektů nLegislativa = „zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem“ Druhy veřejných projektů opodle časového hlediska ndlouhodobé nstřednědobé nKrátkodobé opodle dělitelnosti ndělitelné nnedělitelné opodle jejich vzájemného vztahu nnezávislé a vzájemně se vylučující projekty nnezávislé, ale vzájemně se nevylučující projekty nvzájemně závislé projekty o opodle druhu rozpočtu ns fixním rozpočtem ns proměnlivým rozpočtem opodle příslušnosti rozpočtu nfinancované z rozpočtu ČR nfinancované z fondů EU opodle charakteru projektů nprojekty spotřebního charakteru, nprojekty investičního charakteru, nprojekty nedistribučního charakteru, apod., opodle odvětví nebo oblasti nprojekty z oblasti zdravotnictví, kultury, ŽP, aj. Veřejné finance, veřejný sektor a veřejné projekty oVeřejné projekty jako součást veřejných financí nPrincipy veřejných financí = veřejných projektů nFunkce veřejných financí = veřejných projektů oVeřejné výdaje, veřejné výdajové programy, veřejné projekty nVeřejné výdaje jsou alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nedobrovolnosti a neekvivalence nVVP a VP jsou alokovány na realizaci určitých konkrétních cílů v jejichž důsledku vznikají specifické produkce statků a služeb, investiční celky, dochází ke korekci nespravedlnosti podle předem stanovených kritérií o Analýza (hodnocení) veřejných projektů oEkonomická a finanční analýza oPrincipy hodnocení veřejných projektů oVstupy, výstupy, výsledky a účinky oMetody analýzy VP a metodika analýzy VP Ekonomická a finanční analýza oEkonomická analýza nobjasňuje společensky poměřované e. náklady a přínosy soupeřících projektů při zohlednění kritérií efektivnosti a spravedlnosti oFinanční analýza nvychází z běžných účetních výsledků ze kterých vypočítává ukazatele dávající obraz o stavu investice Principy hodnocení VP 1.Věcnost (Relevance) nPři hodnocení programů dle principu věcnosti by evaluace měla definovat odpověď na evaluační otázku: "Jaké jsou konkrétní vlivy VP na změny v socio-ekonomickém prostředí?" 2.Účinnost (Effectiveness) nS klíčovou otázkou, zda projekty dosahují svých nastavených finančních a operačních cílů. 3.Efektivnost (Efficiency) ns klíčovou otázkou orientovanou na zhodnocení ostatních investičních aktivit a se zjištěními, zda může být dosaženo s investovanými zdroji více jinými způsoby či nikoliv. 4.Dopad (Impact). nvymezuje hodnocení konkrétních změn v socio-ekonomickém prostředí. o Principy hodnocení efektivnosti (3E) oHospodárnost (economy) takové použití veřejných výdajů k zajištění stanovených činností (úkolů) podle možnosti s minimálním vynaložením těchto výdajů a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. oEfektivnost (efficiency) takové použití veřejných výdajů, kterým se dosáhne podle možností maximálního rozsahu, kvality a přínosu plněných činností (úkolů) ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Efektivita a hospodárnost se pro účely kvantifikace a vzhledem k použití metod ekonomické analýzy chápou jako nákladová efektivnost (cost efficiency). oÚčinnost (effectiveness) použití veřejných výdajů, kterým se dosáhne nejvyššího možného příslušného výstupu ve vztahu k požadovaným výsledkům, které jsou předpokladem pro optimální naplnění předem stanovených cílů. Účinnosti se tedy rozumí jak vyprodukovaná služba/statek (např. odvoz odpadu) naplňuje užitek (např.čisté prostředí obce bez odpadu). o Konceptuální hodnocení efektivnosti o Ex-ante a mid-term a ex-post analýza oEx-ante analýza nPřed začátkem projektu nebo programu oMid-term analýza nHodnocení v polovině období nS ohledem na hodnocení ex-ante zkoumá počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. oEx-post analýza nPo ukončení projektu, programu nTýká se využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu nVyvozuje závěry pro hospodářskou politiku (u EU – polititku hospodářské a sociální soudržnosti). nVztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti. Vstupy, výstupy, výsledky a účinky oVstupy nvšechny zdroje použité na produkci plánovaných výstupů, výsledků a účinků nměří se prostřednictvím kvantitativních, finančních či nefinančních ukazatelů oVýstupy nzboží nebo služby vytvořené prostřednictvím vstupů (měří se jako vstupy) oVýsledky nhodnotí čeho se prostřednictvím vstupů dosáhlo oÚčinky nhodnotí výsledky z dlouhodobého pohledu Charakter vstupů a výstupů oReálné - které získávají koneční uživatelé veřejného projektu. o Reálným přínosem projektu na ochranu životního prostředí je např. uchování životního prostředí pro budoucí generace. nPřímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli veřejného projektu, nNepřímé (druhotné) - jsou v podstatě vedlejším produktem nTržní - jsou vyjádřené v peněžních jednotkách nNetržní - v peněžních jednotkách vyjádřené nejsou nHmotné a nehmotné, konečné a meziprodukt, vnitřní a vnější oPeněžní - vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a na změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Metoda a metodika oMetoda nalgoritmizovaná činnost, která vede k dosažení vytyčeného cíle oMetodika nsoubor vybraných metod na zkoumání určitých věcí a jevů o Druhy metod oDruhy metod nMetody na zjišťování faktů a jejich vlastností (empirické metody) nMetody na zpracování získaných údajů oMetody kvalitativního hodnocení o Slouží ke zjišťování vzájemných vztahů mezi získanými údaji pomocí indukce a dedukce, analýzy a syntézy, abstrakce a konkretizace (tzv. logické metody) oMetody kvantitativního hodnocení Druhy metod analýzy VP oManažerské metody nEmpirické metody hodnocení VP oBenchmarking, oMetody kontrolní činnosti nKvalitativní metody oSWOT analýza, kauzální analýza oKvantitativní metody nJednokriteriální metody oobecné finanční metody, onákladově výstupové metody, ospeciální nákladové metody nVícekriteriální metody ostupnice a škály, ometody založené na dílčím hodnocení variant, ometody založené na párovém srovnání variant Metodika hodnocení VP o oKrok 1 Identifikace souboru hodnocených projektů. oKrok 2 Hodnocení předmětu (potřebnosti) a cílů projektu. oKrok 3 Identifikace všech významů těchto projektů (všech jejich vstupů a výstupů, výsledků a účinků). oKrok 4 S ohledem na cíle a charakter vstupů a výstupů přiřazení hodnotících kritérií. oKrok 5 Výběr vhodné metody hodnocení. oKrok 6 Hodnocení a doporučení nejvhodnějšího veřejného projektu. Cíle projektu oCíle – klíčová role oDělení cílů nKvalitativní (není možné vyjádřit v množstevních jednotkách) nKvantitativní (je možné vyjádřit v množstevních jednotkách) oPři hodnocení dodržení následujících předpokladů npředmětnost cílů = aby byly cíle odvozeny od očekávání VP, od jejich užitků, nverifikovatelnost cílů = zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo, nreálnost cílů = zda jsou splnitelné, nkonzistentnost cílů = jejich vzájemná návaznost, nkvantifikovatelnost cílů = přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny a nzda cíle pokrývají dané potřeby. o o Historie analýzy VP oUSA, n1902 - zákon „River and Harbor Act“ (zákon o řekách a přístavech) nMetody analýzy veřejných projektů byly zobecněny v období „New Deal“ n1950 byly stanoveny zásady a pravidla spojené s hodnocením projektů různých vodních nádrží nVětšího rozsah po druhé světové válce, kdy byly obecné zásady spojené s hodnocením projektů vodních nádrží zakotveny v „Zelené knize“ vydané v roce 1950. nV průběhu 50. až 80. let 20. století se v této oblasti začaly objevovat četné práce, jejichž nejvýznamnějšími autory byli zejména R. Dorfman, O. Eckstein, J. Margolis, J. Krutilla a B. Weisbrod. n1961 vytvořen systém plánování-programování-rozpočtování (PPBS) jako postup hodnocení nákladů a výnosů. Na PPBS pak navazovala metoda Zero-Based Budeting v 70. letech 20. století Historie analýzy VP oEvropa - po druhé světové válce. oVelká Británie n zaměření především na dopravu, urbanistiku a elektroenergetiku (práce Fostera a Baileyho, Mishana a Turveyho). oFrancie nzaměření na velké energetické podniky a doprava. nV 70. letech 20. století pak problematika externalit v důsledku narůstajících problémů z životním prostředím a jeho znečištěním. Práce francouzských autorů (Maurice Allais, F. Bessiere, M.Boiteux, H. Lévy-Lambert, S.C. Kolm, J. Lesourne, E. Malinvaud, J. C. Milleron, P. Masné) Aplikace analýzy VP ovelké veřejné investice ndo infrastruktury dopravy (mosty, kanály, přístavy, silnice, železnice, letiště), ndo vodohospodářských zařízení sloužících současně pro energetiku, regulaci záplav a zavlažování. ooblast výroby energie, oprojekty s výrazným charakterem externalit, nživotní prostředí, nurbanismus a nprojekty výrobního rázu v rozvojových zemích oveřejné netržní sektory nnárodní obrana, nvzdělávání nzdravotnictví oalternativní metody zabezpečování veřejných služeb Jde o metody využívající výhody soukromých forem managementu v oblasti veřejného sektoru (např. Brainstorming, Benchmarking, SWOT analýza, apod.).