Brněnská Aglomerace Ivan BLeLLk Jakub Buček Iveta Fabešová Martin Fabián Kateřina Gaňová Dana Lennerová Lukáš Martoš Pavel Mišove Jaromír Vojtaj Tato práce vznikla jako soutěžní práce clo mezifakultní soutěže pořádané Masarykovou univerzitou ve spolupráci s městem Brnem - http://www.muniss.cz/ . Pro sazbu textu byl použit balík ĚTfX. Některé hypertextové odkazy mohou být z důvodu sazby zkráceny, přičemž jejich kompletní délka se zobrazí pouze v elektronické podobě. Tvůrce projektového zaclání: Mgr. František Kubeš Koordinátor soutěže MUNISS: Mgr. Ing. Jan Žák Brno, 2012 Obsah 1 Úvod 5 2 Postupné fázy vzniku aglomerácie mesta Brna 7 2.1 Prvá fáza - Neformálna spolupráca ........................... 7 2.2 Druhá fáze - Smlouva ke splnění konkrétního účelu.................. 8 2.3 Třetí fáze - Svazek obcí.................................. 9 3 Stakeholder analýza 11 4 Identifikácia problémových oblastí rozvoja okolitých obcí 15 4.1 Rosice............................................ 16 4.2 Modříce........................................... 17 4.3 Najčastejšie problémy ostatných obcí.......................... 19 4.4 Všeobecné závory...................................... 21 5 Park&Ride 22 5.1 Současná situace...................................... 22 5.2 Výhody............................................ 22 5.3 Realizace .......................................... 23 5.4 Náklady........................................... 24 5.5 Příklady z domova a zahraničí.............................. 24 6 Školky a školní autobusy 26 6.1 Školky............................................ 26 6.1.1 Výhody....................................... 26 6.1.2 Realizace...................................... 28 6.1.3 Náklady ...................................... 28 6.1.4 Příklady z domova a zahraničí.......................... 28 6.2 Školní autobusy....................................... 29 6.2.1 Výhody....................................... 29 6.2.2 Realizace...................................... 30 6.2.3 Náklady...................................... 30 6.2.4 Příklady ze zahraničí............................... 31 3 7 Plán udržitelné městské mobility pro brněnskou aglomeraci 32 7.1 Současná situace...................................... 32 7.2 Výhody............................................ 34 7.3 Realizace .......................................... 36 7.4 Náklady........................................... 37 7.5 Příklady ze zahraničí.................................... 37 8 Společná propagace v oblasti turismu a společenskokulturních akcí 39 8.1 SWOT analýza....................................... 39 8.2 Konkrétní možnosti rozvoje kulturně-společenského zázemí a turismu v aglomeraci 41 8.3 Příklad dobře fungujícího mikroregionu......................... 42 9 Záver 43 Kapitola 1 r U vo cl Aglomerácia je priestorové sústredenie aktivít a [udí za účelom vzájomného prospechu . Ako z definície vyplýva, aglomeračné vzťahy majú byť prospešné pre všetky zúčastnené strany. V tomto duchu je vypracovaný aj náš projekt clo študentskej súťaže MUNISS pre Magistrát mesta Brno. Projekt vychádza z predpokladu, že mesto Brno má silný záujem o vytvorenie efektívnych aglomeračných vzťahov s jeho okolím. Existuje Studie aglomeračních vazeb z roku 2008, mesto sa aktívne zapojilo clo európskeho projektu Joining Forces. Tieto projekty naznačujú, že vytváranie aglomerácií v Európe je moderným trendom, ktorý je podporovaný samotnou Európskou úniou. Mesto Brno vyvíja snahu, aby tieto moderné trendy zachytilo a realizovalo. Na tento účel slúži aj nami predkladaný projekt. Pri posudzovaní realizovatelnosti návrhu sme museli vziať clo úvahy, že v súčasnom právnom prostredí Českej republiky neexistuje norma, ktorá by fungovanie mestskej aglomerácie upravovala. Túto nevýhodu však vidíme ako príležitosť pre mesto Brno ukázať ostatným mestám v republike, že vytváranie lokálnej spolupráce so vzájomným prospechom je možné a realizovatelné. Brno sa tak môže stať akýmsi „priekopníkom" v tejto oblasti a nastaviť pozitívny príklad pre ostatných. Prečo práve Brno? Jihomoravská metropola má všetky predpoklady na to, aby aglomeračné vzťahy boli pre ňu výhodné. Disponuje dobrým administratívnym zázemím, kvalitou luclských zdrojov. Je miestom, kde fungujú vyspelé vysoké školy, obchodné strediská a verejná kultúra. Je teda zabezpečená vysoká miera záujemcov (tzv. stakeholclerov), ktorí sa môžu aktívne poclielať na fungovaní aglomerácie. Navyše, v texte ukážeme, že Brno zcliela so svojím okolím spoločné problémy, ktoré sa pre existenciu aglomeračných väzieb javia ako príležitosti pre spoluprácu. Projekt sme rozdelili clo dvoch častí poclla logického uváženia. Prvá časť sa venuje teoretickému pohladil na aglomeráciu. V tejto časti skúmame možné formy spolupráce v rámci súčasného právneho poriadku ČR, vypracovali sme stakeholclerskú analýzu a identifikovali sme problémové oblasti rozvoja okolitých obcí. Inými slovami, odpovedáme na otázky, ako môže aglomerácia fungovať, kto je pre jej fungovanie prospešný a čo má byť obsahom spolupráce. Z tejto časti si má čitatel odniesť základné informácie o možnom prevedení aglomeračných vzťahov a ich spoločnej realizovatelnosti. Druhá, návrhová, časť sa venuje praktickým oblastiam možnej spolupráce medzi Brnom a okolím. Sme si vedomí faktu, že aglomeračné väzby budú pre aktérov novým prostriedkom, čím 1 Magistrát města Brno (2008). Studie aglomeračních vazeb. Analytická část, str. 2. 5 bude znížená Leh ochota clo spolupráce vstúpiť. Preto sme identifikovali štyri základné body, ktoré majú byť počiatkom aglomerácie, pretože ich riešením získajú všetky zúčastnené strany2. Oblasťami začiatočnej spolupráce by mali byť koncept Park&Ride, školky a školská doprava, uclržatelná mestská mobilita a propagácia turizmu. Tieto témy sú jadrom našej návrhovej časti. Sú založené na osobných rozhovoroch s mestskými úradníkmi, analýze potrieb obcí v strategických plánoch a dostupných internetových zdrojoch. Význam obidvoch častí projektu spočíva v tom, že sa snaží ukázať cestu, ktorá prispeje k efektívnemu fungovaniu aglomerácie. Naším delom nebol detailný popis prostriedkov a nákladov pri realizácií stanoveného dela projektu. Naopak, najväčším prínosom textu je načrtnutie príležitostí ako aglomeračné vzťahy s okolitými obcami začať. Pričom bude zachovaná podmienka prospešnosti pre všetkých jej členov. Čitatel dostane ucelený obraz možnej spolupráce s partnermi, avšak prevedenie týchto vzťahov je vyslovene na zainteresovaných aktéroch. 2Tzv. win-win situácia pre všetkých aktérov. e* < o < Kapitola 2 Postupné fázy vzniku aglomerácie mesta Brna 2.1 Prvá fáza - Neformálna spolupráca Spoločný projekt vytvorenia aglomeračných vzťahov mesta Brna a okolitých obcí je charakteristický svojou právnou nepoclloženosťou. V Českej republike neexistujú právne normy, ktoré by upravovali vznik metropolitných oblastí. Na základe tohto predpokladu je zrejmé, že nie každý aktér (v podobe obcí alebo iných stakeholclerov) by sa clo aglomeračných väzieb bol ochotný zapojiť, pretože nevie, čo od aglomerácie očakávať. Túto podvedomú opatrnosť navrhujeme znižovať v prvej fáze vytvárania aglomeračných väzieb na základe neformálnej spolupráce. Výhody prvej fázy sú nasledovné. Po prvé, z členstva v neformálnej spolupráci neplynú pre obce žiadne právne záväzky. To znamená, že si môžu projekt aglomerácie Brna a okolia vyskúšať nanečisto a zistiť z vlastnej skúsenosti, aké sú výhody, nevýhody, príležitosti, poprípade nadviazať užitočné kontakty. Na základe týchto znalostí bude každý aktér schopný posúdiť, či je členstvo v takomto type projektu pre neho užitočné, efektívne a ziskové. Týmto spôsobom sa stanovia aktéri, ktorí budú mať na fungovaní aglomeračných vzťahov záujem, pretože v súčasnosti nie je známe, ktoré obce sa clo projektu naozaj zapoja. Po druhé, zvýšená informovanosť jednotlivých obcí pomôže k budovaniu vzájomnej dôvery, bez ktorej projekt aglomerácie nebude fungovať. Pomocou neformálnej spolupráce sa budú artikulovať spoločné problémy, ktoré trápia zahrnutých aktérov v procese aglomerácie. To znamená, že zclielanie spoločných problémov a pokusy o ich riešenia budú stmelovat záujmy, nie ich rozdělovat. Spoločné záujmy následne vytvárajú prostredie dôvery medzi členmi projektu. Slovom, pridanou hodnotou neformálnej spolupráce bude nastolenie priestoru dôvery a spolupráce v Brne a okolí. Vytvorí sa reálny predpoklad pre fungovanie skutočných aglomeračných vzťahov. Dobrým príkladom z minulosti môžu byť okresné kongresy, ktoré fungovali clo roku 2002. Spolupráca okresných zastupi.tekti.ev fungovala prostredníctvom stretávania sa raz za jeden mesiac. Takisto sa artikulovali spoločné problémy okresu a nastolil sa priestor spolupráce. Z úst niektorých starostov a aj odborníka na Pedagogickej fakulte MU sme počuli, že táto forma spolupráce fungovala. To je dôvod veriť, že podobná situácia sa môže v Brne a okolí opakovať. Na druhej strane si jasne uvedomujeme aj nedostatky neformálnej spolupráce. Sú nimi pre- 7 dovšetkým znížená akcieschopnosť a efektivita rozhodovania. Keďže vzťahy v rámci aglomerácie by týmto spôsobom začínali na neformálnej báze, implikuje to absenciu nástrojov na prijímanie rozhodnutí. Rýchlosť prijímania spoločných projektov je preto obmedzená kvôli neformálnosti členstva. Navyše, neformálnost posilňuje diskusiu na úkor efektivity, pretože agenda aglomerácie by sa len v tomto čase vytvárala. Motivácia obcí vstúpiť clo aglomeračných vzťahov nie je ešte istá, ako sme už spomínali vyššie, a preto preferencia diskusie pred efektivitou fungovania aglomerácie je rozumným kompromisom pri budovaní vzájomnej dôvery. V spojení s neformálnosťou vzťahov vyvstáva aj otázka právnej subjektivity samotnej aglomerácie mesta Brna a okolia. Právna subjektivita je užitočným prostriedkom, ako získať finančné prostriedky napríklad z európskych fondov1. Z neformálneho usporiadania vzťahov v rámci aglomerácie v prvej fáze vyplýva premisa, že by nebolo možné získať finančné prostriedky, pokial by aglomeračné vzťahy zostali len na tejto úrovni. Je potrebné sa pohnúť o krok ďalej. I na základe spomínaných nedostatkov si myslíme, že neformálna spolupráca je efektívnym odrazovým mostíkom pre fungovanie aglomeračných vzťahov. V prvej fáze je teda najdôležitejšie pritiahnuť pozornosť okolitých obcí a snaha o vytvorenie vzájomnej dôvery. Tieto dva aspekty prispejú k tomu, že právna rovina aglomeračných vzťahov môže prejsť clo svojej druhej fázy -zmluva k splneniu konkrétneho účelu. 2.2 Druhá fáze - Smlouva ke splnení konkrétního účelu Ve druhé fázi by se neformální setkání měla překlenout k vytvoření prostředí, ve kterém by subjekty mohly vyzkoušet v reálné situaci výhody plynoucí ze spolupráce. K tomuto účelu lze doporučit možnost danou obcím zákonem č. 128/2000 Sb., a to Smlouvu ke splnění konkrétního účelu. Jak už název napovídá, k realizaci bude potřeba vytvoření smlouvy. Pokud tedy subjekty projevily zájem vytvořit formální seskupení, pak si v rámci otestování spolupráce obce vyberou vhodný projekt (přirozeně lze doporučit projekt, který bude splňovat spíše nenáročné požadavky pro realizaci), který ovlivní prostředí ne v rámci pouze jedné obce, ale výsledky přispějí k rozvoji více obcí. Tento faktor bude hnacím motorem pro subjekty, jelikož každá ze stran bude mít podíl na prospěchu. Bude se tedy moci v praxi ověřit schopnost spolupráce aktérů, která je podstatou budoucí dlouhodobé součinnosti. Výhodou této formy bezesporu je, že obce nemusí vytvářet žádnou speciální strukturu organizace a realizace projektů. To znamená, že může být přímo aplikovatelná, aniž by se musela vytvářet právní subjektivita spolupráce. Obce se tedy nebudou cítit svázané a odkázané na další orgány a mohou naopak vytvářet různorodá spojení a utužovat spolupráci v oblastech, které jsou pro ně výhodné. Zároveň si jednotliví aktéři mohou vybrat ty obce, se kterými se jeví budoucí spolupráce jako nejvíce žádaná. Naopak nevýhody lze spatřovat v tom, že obce spolupracují na základě vytvoření smlouvy, a tudíž je spolupráce zaměřena pouze na jeden projekt. Během formálních setkání sice mohou vyplynout další styčné plochy možné spolupráce, ale opět by se plán a samotné dílo uskuteč- 1Na nadchádzajúce finančné obdobie 2014-2020 EU vyčlení velké množstvo peňazí pre metropolitné oblasti. Špeciálne v oblasti Integrovaného programu rozvoja územia (IPRU). 8 ňovaly na základě dalších zmiňovaných smluv. Tento postup je z našeho pohledu administrativně neudržitelný po delší dobu. Další nevýhodou je právě nevytvoření pevné organizace a struktury a s tím související problémy v dlouhodobém období, jako dodatečné rozhodování či samotné financování v průběhu realizace. Tyto problémy je nutné vyřešit již při soupisu smlouvy a závisí tedy na schopnosti předvídat budoucí vývoj. Tato fáze není předpokladem k postupu clo další fáze. Zahrnuli jsme ji zde proto, aby existovala možnost subjektů nezavazovat se s dalšími obcemi clo vzájemných vztahů, aniž by si dostatečně důvěřovaly. Zatímco u této fáze je možnost doby určité i neurčité, svazky obcí se soustřeďují na druhou z možností a tedy i kladou větší náročnost na aktivitu stran. Smlouva ke splnění konkrétního účelu nepodmiňuje sama o sobě třetí fázi - Svazek obcí. Představujeme ji jako pomyslný předstupeň třetí fázi, protože může ukázat aktérům výhody vzájemné spolupráce. 2.3 Třetí fáze - Svazek obcí Na základě vytvoření úspěšné formy spolupráce v rámci konkrétních projektů v druhé fázi se podstatně zvýší možnost a ochota obcí vstoupit clo třetí fáze - dobrovolného svazku obcí. Mnohé obce mají již v tomto ohledu hojné zkušenosti, zvláště co se týče svazků menších okolních obcí k zabezpečení svých základních potřeb, jedná se totiž o častou formu spolupráce. I tato forma je upravena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Svazek má na rozdíl od předchozí formy právní subjektivitu, což má nesmírný klad pro lepší realizaci projektů. Účelem je ochrana a prosazování společných zájmů obcí. Právní subjektivita znamená způsobilost nabývat práva a povinností. Svazek obcí se stává právnickou osobou, a proto vedle této subjektivity oplývá i způsobilostí k právním úkonům. Toto užší spojení a výsledný vznik jednotného subjektu vytváří příznivé prostředí pro čerpání dotací, jelikož právě tyto programy se v rámci EU ve svých plánech zaměřují na podporu zapojování územních celků clo spolupráce. Příkladem vhodného nástroje může být tzv. IPRU, tzv. Integrovaný plán rozvoje území, v prioritní ose 3 Cestovní ruch. Tento program by pomohl rozvoji území Brna a okolí zabezpečením financování pod podmínkou respektování principu partnerství. V současnosti tento projekt funguje v územní oblasti Olomouce, Jesenicka a Sumperska.2 Nespornou výhodou vytvoření dobrovolného svazku oproti předcházející fázi je odstranění přebytečné administrativy týkající se vytvoření samotného prostředí realizace (myšleno soupis smlouvy a tomu předcházející události). V rámci tohoto se naopak nabízí volnější prostor pro vytváření nových styčných ploch. Obce se ve svazku mohou zaměřit nejen na prospěch plynoucí v aktuálním čase určitého projektu pro všechny aktéry, ale bude možné realizovat takové plány, které se v danou chvíli zaměří na určitý úsek spolku. Přirozeně je tedy potřebné, aby se pro vyvážení sil orientoval další návrh na jinou část svazku. Výhodou pak je, že se budou moci uskutečňovat takové návrhy, na které by samotné subjekty nezískaly dostatek financí. 2Dostupné online: http://ipru.vm.portadesign.cz/ . 9 Vzhledem k tomu, že tato forma spolupráce je stále nejrozšířenější mezi obcemi České republiky, stát a samotná Evropská unie poskytuje těmto svazkům spektrum dotací. Tyto pak samozřejmě přispějí k rozvoji oblasti a realizacím projektů, na které se nenajde dostatek financí v rozpočtech samotných (myšleno subjektů nečlenů) obcí. Jelikož tato forma již vyžaduje pevnější organizaci a vytvoření struktury, je důležité, aby si obce v rozsahu formálních setkání, vedoucích k vytvoření dobrovolného svazku, vyjasnily priority v této oblasti, zvláště okruhy jako rozhodování, financování či samotné zastupování svazku navenek. K tomuto účelu slouží vytvoření stanov svazku, tedy základního dokumentu. Stálost organizace a struktury vede k potřebě setkávání aktérů na pravidelných schůzích. Tento fakt považujeme za výhodu, jelikož právě vzájemná komunikace a kontakt vedou k budování vztahů a hledání dalších vhodných projektů k realizaci. Tyto zasedání jsou důležitým momentem rozdělujícím jednotlivé fáze od sebe. Pokud by se menší obce bály závaznosti svazku a případného plynoucího neprospěchu z členství, je nutné upozornit a zároveň odkázat na samotný název svazku a z něho plynoucí dobrovolnost. Otázku členství a případných sankcí je nezbytné vyřešit ve stanovách. Ovšem pokud se celý proces zapojování obcí uskuteční podle výše popsaného plánu, riziko obav se zmírňuje. Subjekty si mohou vyzkoušet spolupráci v rámci jednodušších úkonů, kterým bude předcházet navázání kontaktů a důvěry stran, poté se obce dobrovolně rozhodnou, zda využijí možností a výhod plynoucí ze spolupráce. Formy výše zmíněné počítají ve svém právním základě pouze s aktéry jakožto obcemi České republiky. Ovšem v rámci uskutečnění projektů se mohou zapojovat i soukromoprávní subjekty, tzv. stakeholcleři. Podle zákona o obcích, při spolupráci obcí s fyzickými či právnickými osobami se v rámci občanskoprávních vztahů použije ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení. Pokud půjde o uspokojování veřejných potřeb, budou se vztahy s těmito subjekty řídit závazkovým právem podle obchodního zákoníku. 10 Kapitola 3 Stakeholder analýza Stakeholderska analýza tvorí samostatnú časť analytickej fázy tejto práce. Jej dôležitosť spočíva v identifikácii aktérov, ktorí už v súčasnosti plnia alebo by v budúcnosti mohli a mali plniť významnú úlohu pri procese plánovania akýchkolvek rozvojových aktivít v rámci aglomerácie1 vzniknutej v okolí mesta Brna. Pojem stakeholcler sa využíva hlavne v súčasnom manažmente a marketingu pri vymedzovaní podniku a podnikových vzťahov. Je prevzatý z anglického jazyka a jeho doslovný preklad znamená „akcionár" - tento význam však pre pochopenie hĺbky stakeholclerského prístupu nestačí. Ten podnik vníma ako „střet zájmů různých zúčastněných subjektů - tzv. stakeholclrů, kteří clo vztahu vůči podniku dávají určitý vklad."2 Vedla akcionárov (vlastníkov) tak medzi subjekty s rôznym záujmom voči podniku a rozličnými vytvorenými vzťahmi s ním patria aj: veritelia, dlžníci, dodávatelia, odberatelia, zamestnanci a štát. Nami analyzovaný subjekt síce nieje podnikom, tento prístup je však možné využiť aj pri identifikácii dôležitých väzieb medzi prvkami pôsobiacimi v rámci akejkolvek inštitúcie či zriadenia, ktoré svojim pôsobením navonok vykazuje určité znaky organizovanosti, teda aj medzi prvkami spadajúcimi pod vyššie vymedzenú aglomeráciu. Z definície stakeholclerského pristupuje zrejmé, že tento pojem zahŕňa velké množstvo rôznych subjektov, ktoré majú pre budúci rozvoj aglomerácie rôzny význam a rovnako sa môže líšiť aj miera ich záujmu a vplyvu na rozhodovací proces. Po prispôsobení si konceptu stakeholclerského prístupu potom môžeme hlaclať najdôležitejších stakeholclerov aglomerácie medzi nasledujúcimi okruhmi subjektov: • Subjekty verejnej správy: samospráva mesta, mestských častí a najbližších okolitých obcí; samospráva kraja • Ďalšie subjekty verejnej správy pôsobiace v oblasti vzdelávania, kultúry, atd. (vysoké školy, výskumné inštitúcie,...) • Dopravný podnik mesta; správa ciest a železníc apocl. interpretácia výstupov získaných vďaka spracovaniu stakehoiderskej anaiýzy sa bude vzťahovať ku konceptu možného vzniku aglomerácie, jednotlivé závery tejto analýzy sa však dajú použiť aj pre plánovanie ďalšieho rozvoja mesta Brna ako samostatného subjektu, prípadne k nadviazaniu spolupráce či posilneniu už existujúcich pozitívnych a taktiež pre odstránenie negatívnych vzťahov s jednotlivými okolitými obcami zvlášť. 2BLAZEK, Jaroslav Management II, průvodce studiem. Masarykova univerzita: Brno, 2007, 127s. 11 • Finančné inštitúcie • Výrobné väčšie aj menšie podniky s relevantným významom (vývoj, technológie, progresívne rastúce odvetvia so značným potenciálom,...) • Občianske združenia; subjekty neziskovej sféry Pri vypracovaní stakeholderskej analýzy aglomerácie sme postupovali podlá nasledovných krokov: 1. Identifikácia najvplyvnejších a najdôležitejších subjektov, ktorých sa nami vyššie vytýčené problémy mesta Brna a zároveň aj problémy okolitých obcí, ktoré by clo vzniknutej aglomerácie spadali (tejto téme bude venovaná samostatná kapitola), úzko dotýkajú, a ktorých zainteresovanosť na riešení týchto problémov a taktiež na ďalšom rozvoji aglomerácie je viac než žiaduca 2. Vymedzenie možných prínosov (prečo je zapojenie subjektu žiaduce) a ochoty identifikovaného subjektu zapojiť sa clo plánovaných rozvojových aktivít 3. Vyčíslenie miery významu a vplyvu jednotlivých subjektov na rozvoji aglomerácie 4. Interpretácia získaných informácií; výber najrelevantnejších subjektov pre ďalšie plánovanie rozvojových aktivít aglomerácie Na základe posledného bodu je navrhnuté odporúčanie pre výber relevantných subjektov, ktorí by sa v budúcností mohli v istej miere poclíelať na vypracovávaní rozvojových plánov a tým aj riešení spoločných problémov aglomerácie, a to minimálne prizvaním na spoločné stretnutia starostov prebiehajúce na základe návrhu platformy, podlá ktorej by mohla spolupráca v rámci aglomerácie fungovať najefektívnejšie (tento koncept je rozpracovaný bližšie v príslušnej kapitole tejto práce). Z prehlaclnej tabulky uverejnenej v prílohe tejto práce vyplýva nižšie uvedená identifikácia najvplyvnejších a najvýznamnejších stakeholclerov3 aglomerácie: jednotlivé zainteresované strany/stakeholderi sú zoradení podľa subjektívneho bodového hodnotenia od najvýznamnejšieho po najmenej významnejšieho, pričom je pre Lepšiu identifikáciu a interpretáciu je v tabuľke uvedený aj ich vplyv. Pri identifikácii sme použili priame subjektívne bodové hodnotenie, ktoré je založené osobnom hodnotení skupiny pozorovatelov danej problematiky. Toto hodnotenie sme zvolili zámerne vzhľadom k účelu tejto práce - vyjadrenie vlastného postoju autorov/študentov k fenoménu spolupráce v rámci aglomerácie. Bodovacia škála hodnotenia je nasledovná: 10 - najväčší význam, najvyšší vpľyv; 1 - najmenší význam, najnižší vplyv V tabuľkách stakeholderskej analýzy je uvádzaná priemerná hodnota súčtu bodov priradených jednotlivými autormi práce. 12 Názvy zainteresovaných strán Prínos zapojenia Dôvody vlastného záujmu Význam Vplyv Samospráva mesta Brna Zefektívnenie riešenia spoločných problémov prekračujúcich vlastné administratívne územia Zefektívnenie riešenia spoločných problémov prekračujúcich vlastné administratívne územia 10 10 Samospráva okolitých obcí Zefektívnenie riešenia spoločných problémov prekračujúcich vlastné administratívne územie Zefektívnenie riešenia spoločných problémov prekračujúcich vlastné administratívne územie 10 10 29 mestských častí Zefektívnenie územného plánovania; Prepojenie znalostí miestnych pomerov; Sprostredkovanie užšieho styku so súkromnou sférou pôsobiacou v rámci mestských častí Prepojenie znalostí miestnych pomerov, zefektívnenie územného plánovania 9,86 9,29 Juhomoravský kraj (krajský úrad) Zefektívnenie riešenia problémov územia Zefektívnenie riešenia problémov územia 9 9,57 Ministerstvo pre miestny rozvoj (pobočka Brno) Odborný prínos v oblasti hospodárskej revitalizácie, prepojenie na českú vládu Užšia spolupráca v oblastiach rozvoja oblasti, zefektívnenie riešení a hlada-nia alternatív 8,71 8,14 Regionálna rada odborových zväzov Ju- Reprezentácia zamestnancov a ich zá- Zlepšenie riešenia problémov na trhu 8,5 8 homoravského kraja ujmov práce Verejné vysoké školy Priama spätná väzba (informácie o študentoch ako budúcej pracovnej sile); Priamejšia spolupráca so študentmi (zadania projektov, súťaže, ...) - „pohlad mladých"; Odborný prínos špecializovaných pedagogických pracovníkov, pluralita a rôznorodosť názorov v riešeniach problémov Priestor pre získanie strategických partnerov (odborné prednášky pre študentov), prestíž školy, prístup k užšej spolupráci (reálne zadania projektov) 7,71 7 Verejné stredné a základné školy Priama spätná väzba od špecifickej vekovej kategórie a špecializovaných pedagogických pracovníkov Spolupráca pri riešení špecifických problémov (súvisiacich s demografickým vývojom - počet detí, stav na trhu práce -nezamestnanosť, ...) 7 6 Agentúra ochrany prírody a krajiny Čes- Dopad dopravy a mestského rozvoja Zefektívnenie riešenia problémov ži- 6,43 5,86 kej republiky na životné prostredie a biodiverzitu votného prostredia Regionálna hospodárska komora Brno Ulahčenie informovania a zapojenia súkromných podnikatelských subjektov Daný subjekt by mohol mať na spolupráci záujem, avšak menší, ako ostatné subjekty a to hlavne z dôvodu, že v súčasnosti už pôsobí v rámci širšieho regiónu; on sám teda na rozvoj vzťahov už pôsobí 6,14 6,71 Tabulka 3.1: Najvplyvnejší stakeholcleii aglomerácie Identifikácia stakeholclerov prebiehala na základe špecifík našej práce. Je v prvom rade zameraná na najvýraznejšie subjekty pôsobiace na vymedzenom území a v rade druhom na subjekty, ktoré majú najvýznamnejší podiel na konkrétnych problematikách, ktoré naša práca v ďalšej časti analyzuje.4 Z analýzy vyplývajú hlavne nasledujúce dôležité body: • Samospráva mesta Brna a samosprávy jednotlivých obcí spadajúcich pod aglomeráciu majú na vzniku spolupráce totožné dôvody a teda aj najvyšší a opodstatnený záujem, čo hovorí jasne za jej vznik a další rozvoj 4Je viac než zrejmé, že pri rozmeroch problematiky spolupráce v rámci aglomerácie by mohla byť pre každú oblasť spolupráce vypracovaná samostatná stakeholderská analýza. Naša práca má za účel priblížiť spôsob, ako by na daný problém mohlo byť nahliadané v budúcnosti, preto vzhladom k jej hĺbke a zacieleniu hodnotíme nami vypracovanú stakeholderskú analýzu ako postačujúcu. 13 • Najvýraznejší význam a vplyv subjektov na vzájomné vzťahy v aglomerácií a jej rozvoj majú práve tie subjekty, ktorých prínosy k spolupráci a zároveň dôvody k nej sú totožné alebo v mnohých ohlacloch podobné • K posilňovaniu spolupráce a celkovému rozvoju územia aglomerácie budú mať väčší vplyv hlavne verejné subjekty • Štruktúra stakeholclerov ako aj ich prínos je značne diferencovaný - čo predstavuje široké spektrum informácií, postojov a názorov, čo je na jednej strane výhodou (množstvo alternatív; nedôjde k takzvanej profesnej slepote5) ale zároveň poukazuje na nutnosť zvýšeného zamerania sa na efektívnu organizáciu takejto rôznorodej skupiny, pokial by došlo k budúcej spolupráci • Na spolupráci môžu mať znížený záujem tie subjekty, ktoré na regionálnej úrovni už pôsobia, alebo súkromné subjekty so špecifickým zameraním (napríklad výrobné podniky), ktoré pôsobia relatívne samostatne (mimo vzťahy Brno - okolité obce) Za špecifických stakeholclerov môžeme označiť aj občanov aglomerácie, a to nielen obyvatelov Brna a okolitých obcí, ale aj luclí s prechodným pobytom na tomto území, študentov a turistov, ktorí aj keď v tabulke uvedení nie sú, majú na rozvoj aglomerácie dôležitý vplyv a zároveň sú súčasťou jeho najvýznamnejších zoskupení a inštitúcií. Sú teda prítomní v každom z identifikovaných subjektov, či už na postoch verejných činitelov, vo vedúcom manažmente podnikov, alebo na miestach radových zamestnancov. Stoja tak vo viacerých pozíciách zároveň - ako ziskuchtiví zamestnávatelia, ale aj ako spotrebitelia s vysokými očakávaniami, ako známe osobnosti štátnej správy, ale aj ako starostliví rodičia či subjekty cielenej reklamy. Inštitúcie sú vytvárané pre luclí a zároveň sú to luclia, kto inštitúcie vytvára. Vzniknutá aglomerácia bude združovať nielen vymenované subjekty a taktiež mnoho dalších, ktoré naša analýza nezastrešuje. V prvom rade však bude združovať luclí. Tí sa na prehlbovaní dobrých a vytváraní nových priatelských vzťahov budú zasluhovať najviac. Preto je dôležité podotknúť, že pri interpretácii akýchkolvek analýz a vytváraní akýchkolvek projektov zameraných na spoluprácu, nie je dobré vnímať obce či inštitúcie len ako hmotné budovy a nehmotné informácie, ale je viac než potrebné vždy myslieť na luclský podtón týchto problematík. Možné neformálne stretnutia starostov, ale aj formálnejšie fóra či schôdze, ku ktorým by v neskorších fázach vytvárania spolupráce v aglomerácii došlo, by preto mali byť verejne prístupné komukolvek, aby na ne okrem vyššie identifikovaných stakeholclerov mohli prísť aj občania, ktorí o rozvoj územia a riešenie súčasných problémov prejavia záujem. 5Profesnou slepotou sa označuje jav, kedy človek dlhodobo pracujúci v jednej oblasti nie je schopný na problém zaujať Iný postoj čl názor, vidieť Iné riešenie, než na aké je zvyknutý zo svojej dennej pracovnej rutiny. 14 Kapitola 4 Identifikácia problémových oblastí rozvoja okolitých obcí Pred zahájením akejkolvek formy spolupráce je viac než vhodné nielen oboznámiť partnerov s našimi požiadavkami, ale taktiež sa informovať o názoroch a problémoch, ktoré by v rámci tejto spolupráce chceli riešiť oni. Preto sme ďalšiu kapitolu našej práce venovali analýze strategických plánov rozvoja obcí, ktoré na základe viacerých rozsiahlych štúdií1 spadajú pod vymedzenie brnenskej aglomerácie a ich rozvoj ma významný dopad na rozvoj samotného Brna. Sú to takzvané ORP (obce s rozšírenou pôsobnosťou) označené Územnou štúdiou aglomeračných väzieb mesta Brna a jeho okolia (ATELIER ERA - sdružení architektů Fixel 6 Pech, 2009-2010)2 ako sídla s podstatným vplyvom v rámci aglomerácie, konkrétne Kuřím, Rosice, ŽLcIlochovice, Modříce a Šlapanice. Mesto Modříce síce medzi spádové obce nepatrí (patrí pod ORP Šlapanice), jeho úloha v rozvoji Brna je však nezanedbatelná. Okrem vyššie zmienených obcí clo analýzy zahŕňame aj Bílovice nad Svitavou, z dôvodu priameho kontaktu so samosprávou tejto obce nadviazaného pre účely našej práce. Z analýz sa zameriame práve na tie problematické oblasti, ktoré by z rôznych dôvodov (služby obyvatelom, efektivita plánovania, problematika prekračujúca katastrálne hranice, finančné úspory, možnosť získania dotácií,...) mohli byť možnými oblasťami pre vzájomnú spoluprácu obcí s okolitými obcami. Tieto najskôr len predstavíme a vecne popíšeme. Dôvodmi spolupráce a konkrétnymi výstupmi a návrhmi sa v podrobnejšej miere budeme venovať v ďalších častiach práce. Pre podrobnejší rozbor sme si vybrali rozvojové plány dvoch obcí, Rosice a Modříce: 1 Uvádza napríklad LOCAL ACTION PLAN - MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN. Joining forces. 2010 Dostupné online: http://urban.eu. 2ATELIER ERA - sdružení architektů Fixel & Pech. Uzemní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí. 2.etapa - návrhová část. Brno: 2009-2010, 183 str. Dostupné online: http://up.krjihomoravsky.cz. 15 4.1 Rosice Mesto Rosice hned zo začiatku svojho strategického plánu rozvoja3 uvádza výhody, ktoré mu z výhodnej geografickej polohy voči mestu Brnu plynú, a to hlavne dobrú dopravnú dostupnosť, relatívne stabilný trh práce (miera nezamestnanosti v okrese Brno-venkov je dlhodobo pod celorepublikovým priemerom; od roku 2005 sa v meste Rosice miera nezamestnanosti znižuje; Rosice sú významným centrom dochádzky clo zamestnania - v poslednom desaťročí clo Rosic denne dochádza okolo 1 300 osôb) a blízkosť turisticky atraktívnych miest (Brnenská priehrada). Druhá časť strategického plánu4 je spracovaná na základe dotazníkového prieskumu medzi 267 obyvatelmi mesta Rosice. Tento bol rozdelený na dva okruhy najpodstatnejších otázok -hodnotenie súčasnej situácie v meste a následné stanovenie priorít rozvoja, pričom účastníci dotazníku mali možnosť prostredníctvom bodovej stupnice v prvej časti najskôr posúdiť úroveň navrhnutých položiek a v druhej časti potom jednotlivým položkám priradiť dôležitosť ich ďalšieho rozvoja. V závere mali opýtaní možnosť volného slovného vyjadrenia sa ku konkrétnym problémom mesta, čo pomohlo jednotlivé oblasti konkretizovať. Za najproblematickejšie (najnižšia úroveň alebo najvyššia dôležitosť) boli občanmi hodnotené tieto položky: • Možnosti trávenia volného času • Kultúrne podujatia (funkčný kultúrny clom, divadlo, klub pre seniorov a klub pre mládež) • Športové vyžitie (viacúčelové ihrisko, cyklotrasy, detské ihriská,...) • Cestovný ruch v meste • Príležitosti pre podnikanie (vhodné pracovné príležitosti) • Služby pre seniorov • Údržba a rozvoj verejnej zelene Mesto Rosice pre špecifickejšiu identifikáciu rozvojových priorít ďalej použilo metódu SWOT analýzy5, z ktorej nás v rámci analýzy oblastí možnej spolupráce zaujímajú najviac práve slabé stránky (W) a hrozby (T) v nadväznosti na príležitosti (O). Mesto zároveň vypracovalo niekolko analýz pre každú z nasledujúcich piatich oblastí zvlášť: 1. Infrastruktura • Chýbajúci obchvat mesta pre obmedzenie dopravy (W) • Absencia cyklotrás (W) • Nedostačujúca kapacita pre statickú dopravu - parkovanie v centre (W) • Rušenie niektorých priamych spojení po zavedení IDS JMK (W) • Nejednotnosť rozvodov plynovodnej siete (W) • Nepriaznivý vplyv dopravy na znečistenie ovzdušia (T) 2. Aktivity volného času 3Strategický plán rozvoje města Rosice pro období 2007-2015, Analytická část. Dostupné online: http://www.rosice.cz. 4Dostupné online: http://www.rosice.cz. 5SWOT (z anglického strengths, weaknesses, opportunities, threats) analýza sa zameriava tak na silné ako aj slabé stránky, príležitosti a tiež možné hrozby. SWOT analýza mesta Rosice dostupná online: http://www.rosice.cz. 16 • NeexLstencLa stabilného kultúrneho zázemia (W) - prebiehajúce rekonštrukcie a získavanie priestorov pre rôzne akcie (O) • Blízkosť Brna s bohatou kultúrnou ponukou (tento bod stanovilo mesto ako svoju W, máme však zato, že bez spolupráce sa zmení na T, avšak zároveň apelujúc na myšlienku vzniku aglomerácie môže ísť naopak o velkú príležitosť) • Prerušená kontinuita tradičných folklórnych slávností (W) - existencia tradícií, na ktoré je možné nadviazať (O) • Zastarané športoviská, zlý fyzický stav kúpaliska a štadiónu (W) • Zlá koordinácia a informovanosť v rámci mikroregiónu (T) - pôsobenie v rámci širšieho celku, tohto mikroregiónu (O) • Nevyužívame dotácií (T) 3. Riadenie rozvoja • Chýbajúca dlhodobá perspektíva v plánovaní rozvoja mesta (W) • Slabá schopnosť regulácie výstavby a rozvoja mesta - návrh obchvatu (W) • Zlá komunikácia a slabá pozícia mesta v správnom obvode (T) • Spolupráca s Juhomoravským krajom a integrácia so susednými obcami (O) 4. Ľudské zdroje a podnikanie • Konkurencia zrovnatelne velkých škôl z okolia (W) • Kapacita MS, ktorá nemá rezervu primeranú k budúcemu demografickému vývoju (W) • Strata atraktivity pre podnikanie (T) • Blízkosť krajského mesta - možnosť alternatívneho školstva (O) 5. Životné prostredie, sociálna starostlivosť a bezpečnosť • Chýba koncepcia „ozelenenia" mesta (W) • Znečistenie ovzdušia z cestnej dopravy (T) Medzi body opakované v každej z piatich čiastkových analýz patria nasledujúce dva body: • Získanie dotácií EU (O) • Neschopnosť mesta stanovenia priorít rozvoja (T) V nadväznosti na vyššie uvedené rozsiahle analýzy obsahuje Strategický plán rozvoja mesta Rosice pre obdobie 2007-2015 IV. Návrhovú časť, v ktorej sú detailne popísané rozvojové zámery v piatich už spomínaných oblastiach. Strategický plán obsahuje ešte aj V. časť - Akčný plán a taktiež detailnú schému zobrazujúcu jednotlivé návrhy. 4.2 Modříce Aj samotné Brno si uvedomuje dôležitosť spolupráce práve s mestom Modříce, a to nielen kvôli jeho geografickej polohe (leží v okruhu 9km od centra Brna spolu s dalšími mestami - Bílovice nad Svitavou a Šlapanice, v blízkosti dôležitých dopravných ťahov). Jednou z významných udalostí minulých rokov bolo napríklad vybudovanie rozsiahleho nákupného centra Olympia (to už minimálne 17 desaťročie poskytuje služby nielen občanom týchto dvoch miest). Podlá údajov z oficiálnych webových stránok tohto strediska6 spádová oblasť dostupná clo 60 minút zahŕňa až 1 600 000 obyvateľov. A aj keď clo povedomia Olympia vstúpila ako obchodné centrum umiestnené vedľa južnej brnenskej výpadovky a dokonca je v Obchodnom registri Českej republiky vedená ako obchodná firma Olympia Brno s.r.o.7, oficiálne je však súčasťou katastrálneho územia mesta Modříce (čo v praxi znamená, že aj keď toto stredisko poskytuje služby cez 300násobne viac obyvateľom, než majú samotné Modříce, daň z nehnuteľností a daň z príjmu právnických osôb plynie celá clo ich obecného rozpočtu). Touto skutočnosťou chceme poukázať na to, že k podobným „prepojeniam" (v zmysle vzájomného poskytovania služieb občanom, ale len jednosmerného plynutia špecifických výhod), dochádzalo už aj v minulostí, niektoré prebiehajú doteraz a je viac než zjavné, že k ich uskutočneniu dôjde aj v budúcich obdobiach bez ohľadu na to, či bude, alebo nebude vytvorená akákoľvek platforma spolupráce v rámci aglomerácie. S týmto vedomím vytvára svoj strategický plán rozvoja aj mesto Modříce. Hneď v úvode Analýzy spokojností občanov sú spomínané výhody ale aj nevýhody, ktoré mestu Modříce zo strategického umiestnenia v blízkostí Brna plynú: „Ekonomický rozvoj Brna i celého regionu spolu se změnami v životním stylu a trávení volného času obyvatel generují významné změny v charakteru a funkčnosti města Modříce. Město nyní musí čelit novým výzvám a přínosům ze vstupu ekonomických subjektů do okolních průmyslových zón, přílivu nových občanů hledajících vhodné podmínky k životu v okolí Brna, jež přináší růst poptávky po veřejných službách, ale i možnostech volnočasového vyžití, kvalitními restauračními službami i funkční městskou hromadnou dopravou. * Analýza spokojeností občanů s kvalitou života ve městě Modříce9 tvorí kľúčový podkladový materiál, na základe ktorého mesto sformulovalo aj priority svojho ďalšieho rozvoja. Zároveň je necitelnou súčasťou Strategického plánu rozvoja mesta Modříce pre roky 2008 až 2015. Vďaka analýze Modříce metódou dotazníkového prieskumu identifikovali potreby svojich občanov, mieru ich spokojnosti a nespokojnosti so súčasným stavom života v meste, aj konkrétne problémové oblasti. Úroveň spokojnosti občanov s kvalitou života v meste spolu s odpoveďami na otázku spôsobu trávenia volného času poukázala na tieto problémové oblasti: • Dostupnosť a kvalita detských ihrísk • Stav komunikácie a chodníkov • Úroveň kultúrnych aktivít a služieb (občania si uvedomujú, že tento nedostatok ich núti k zvýšenému cestovaniu práve clo Brna) • Nedostatok parkovacích miest • Spôsob fungovania mestskej polície • Výrazne menšia spokojnosť s možnosťami trávenia volného času u občanov vo+veku clo 18 rokov • Nezainteresovanosť občanov clo verejných diskusií a jednaní 6Dostupné online: http://www.olympla-centrum.cz/cz/olympla_brno . 7Dostupné online: http://www.justlce.cz. 8Dostupné online: http://www.mesto-modiice.cz/files/Modiice_Strateglcky_plan_export.pdf . 9Dostupné online: http://www.mesto-modiice.cz/files/Modiice_Strateglcky_plan_export.pdf . 18 • Stav mestskej zelene (nedostatok „klidových zón" k relaxácii aj športu) • Vysoká intenzita cestnej dopravy s negatívnym dopadom na životné prostredie a bezpečnosť (hlavne detí) Medzi niektoré konkrétnejšie problémy patria: • Absencia kúpaliska • Zlý stav niektorých stavieb a budov (chýba most pri železnici) • Nedostupnosť okolia pre peších Je nutné podotknúť, že relatívne vysokú mieru spokojnosti občania vyjadrili v otázke kvality dopravného spojenia, a to nielen v rámci mesta, ale aj čo sa spojenia s okolitými obcami (hlavne s Brnom) týka10. Na základe vyššie uvedených zistení bola následne vypracovaná identifikácia najvýznamnejších projektov a rozvojových výziev v meste Modříce. Tieto môžu predstavovať aj možné podnety pre nadviazanie spolupráce s ostatnými obcami v rámci aglomerácie - hlavne v tých špecifických oblastiach, ktoré dôležitosťou a významom presahujú hranice katastrálneho územia jednotlivých obcí. Naclväzujúc na Strategický plán rozvoje mesta Modříce by takýmito oblasťami mohli byť: • Obmedzenie nákladnej dopravy vybudovaním obchvatu • Zlepšenie stavu infrastruktury pre šport a volnočasové aktivity - stavba kúpaliska (za predpokladu, že by bolo umiestnené na rozhraní území oboch miest; nie je možné vylúčiť, že by podobné zariadenie v prípade jeho vybudovania na území mesta Modříce nevyužívali často aj obyvatelia mestských častí Brno-Jih a Brno-Chrlice) • Regenerácia mestskej zelene s vytvorením „klidových zón" (patria sem aj koncepty Lnline a cyklo ciest) • Úprava IDS Jihomoravského kraju (sťažnosti občanov na výšku cestovného a nedodržiavanie cestovného poriadku) • Rozšírenie kultúrneho zázemia (koncerty, hudobné podujatia, ...) • Zamedzenie ďalšieho rozširovania komerčnej a industriálnej zóny (súvisí s problémom zvýšeného hluku, znečistenia a dopravnej preťaženosti, čo má značný dopad aj na Brno kvôli priamemu susedstvu s jednotlivými jeho mestskými časťami) 4.3 Najčastejšie problémy ostatných obcí Kuřím • Dopravné zaťaženie mesta - zlý stav cestných komunikácií • Nerozvinutá sieť cyklotrás • Nedostatočná dopravná obslužnosť spojmi verejnej dopravy 10Do mesta Modřice, podobne ako aj do mesta Rosice jazdia okrem medzimestských Liniek alebo vlakov aj niektoré elektrlčkové, autobusové a taktiež nočné spoje DPMB (Dopravní podnik města Brna). Bližšie Informácie o cestovných poriadkoch sú dostupné na oficiálnych stránkach DPMB: http://www.dpmb.cz/ . 19 • Vysoké množstvo emisií, hluku a prachu • Neuspokojivé možnosti trávenia volného času a kultúrneho vyžitia • Neexistencia tradičných amatérskych kultúrnych združení (divadlo, zbor, folklór,...) • Nutnosť zlepšenia stavu športovísk, chýba viacúčelová hala alebo telocvičňa • Neefektívna propagácia mesta v rámci cestovného ruchu • Nedostatok priameho autobusového spojenia s Brnom po zavedení IDS JMK a zrušenie dalších spojení s ostatnými obcami • Neuspokojivý stav mestskej zelene a odpočinkových plôch • Kapacita MS je nízka oproti súčasnému dopytu • Nevyhovujúce priestorové (kapacitné) podmienky mestskej knižnice Žicllochovice • Absencia viacúčelového kultúrneho zariadenia a kultúrnych aktivít (divadlo, výstavy, koncerty, ...) • Zlé riešenie prepojenia cyklotrás • Nedostatočné možnosti športového vyžitia (chýbajú ihriská, kúpaliská, ...) • Dopravná vyťaženosť - s čím súvisí kvalita ovzdušia, hluk, znečistenie, zhoršujúci sa stav komunikácií • Nedostatočné spojenia mesta s ostatnými mestami aj Brnom prostredníctvom hromadnej prepravy • Nerozvíjajúce sa podnikatelské aktivity • Vysoká konkurencia susedných regiónov a „nasávací efekt Brna"11 (hrozba z pohladil mesta Žicllochovice) • Nespolupracovanie s občanmi, obcami a združeniami v regióne • Neexistencia koncepcie rozvoja regiónu • Nedostatočný stav mestskej zelene • Chýbajúca turistická infrastruktura (necliverzifikovaná ponuka a nedostatočné povedomie verejnosti) Šlapanice • Hluk z clialnice a letiska • Zhoršenie životného prostredia vplyvom neriešenia problémov s cestnou dopravou (plus prispieva aj cementáreň a výroba vápna) • Chýbajúca ponuka športových a rekreačných zariadení • Nepriechodnosť cyklotrás a turistických trás • Deficit školských a sociálnych zariadení • Nedostatok rekreačných možností v iných sezónach než letných • Zdravotnícka starostlivosť je založená na dostupnosti zariadení v Brne 11SWOT analýza - Strategický plán rozvoja mesta Zi.dLochovi.ce. Dostupné online: http://www.zldlochovlce.cz. 20 • Významná závislosť zamestnanosti na ekonomickej výkonnosti Brna Bílovice naci Svitavou • Nedostatočné priestory v MS a ZS (prevaha žiadostí nad počtom volných miest) • Znižujúca sa kvalita cestných komunikácií v dôsledku ich vysokej záťaže • Zvýšený hluk a znečistenie v okolí hlavných ťahov • Problém konceptu navrhovaného obchvatu (oddelenie jednotlivých častí obce; obec cíti nízku mieru možného ovplyvňovania návrhov z krajskej úrovne) • Nedostatok kultúrnych aktivít • Nedostatok možností pre športovanie (nutnosť dochádzať za športom clo Brna) 4.4 Všeobecné závery Je viac než zrejmé, že obce medzi jeden z najdôležitejších strategických faktorov svojho rozvoja radia hlavne spojenie s metropolou Juhomoravského kraja, ktorou je Brno. A aj keď grafické vymedzenie brnenskej aglomerácie zahŕňa niektoré obce až vo vzdialenosti 20 km od centra Brna (v niektorých konceptoch celý okres Brno-venkov), čo v pomyslenej kružnici predstavuje rozsiahle územie plné rôznych oblastných špecifík a geografických podmienok, predsa sú problémové otázky, ktoré obce riešia, v mnohom podobné. Práve to je dalším argumentom pre vznik platformy vzájomnej spolupráce v rámci aglomerácie. 21 Kapitola 5 Park&Ride Se zpřístupněním osobních automobilů širokým masám sílí i potřeba na infrastrukturu stejně tak na parkovací plochu. Již v roce 1995 napsal americký ekonom Lester C. Thurow článek o problémech s městskou dopravou, ve kterém mimo jiné zmiňuje, že i kdyby Londýn zboural celé historické centrum a místo něj postavil nové silnice, stejně by se nezbavil dopravních zácp.1 Odborná veřejnost proto musela začít hledat jiný způsob, jak dostat osobní dopravu pryč z města. Jedním z možných řešení je tzv. systém Park&Ride (česky „zaparkuj a jed"). Smyslem tohoto systému je vybudování dostatečného počtu parkovacích míst v blízkosti důležitých dopravních uzlů veřejné dopravy tak, aby osádky osobních automobilů mohly zaparkovat mimo vytížené oblasti měst a k další cestě mohly využít prostředků hromadné dopravy. 5.1 Současná situace Město Brno se potýká se značným znečištěním ovzduší a hlučností způsobené nadměrnou dopravou. Míra znečištění z mobilních zdrojů v rámci krajů je druhá nej větší v republice hned po Středočeském kraji. Konkrétně na vybraných územích města Brna je nepřetržitě překračován imisní limit pro PM-io- Podle odhadu se zvyšuje při dlouhodobém vystavení působení PM25 riziko kardiovaskulární nemoci o 12% a riziko karcinomu plic o 14%. 2 Město v poslední době díky suburbanizaci zažívá každodenní příliv obyvatel okolních obcí, což komplikuje již dost závažnou dopravní situaci v centru města. 5.2 Výhody Vybudování tohoto systému přináší beze sporu mnoho výhod. V souvislosti se snížením dopravy v centru se počítá L s nižší emisí oxidů dusíku a uhlíku, prachových částic a ostatních zdraví nebezpečných látek, mimo to i se snížením hluku. Do rovnosti můžeme postavit i méně aut s vyšší průjezdností. To jistě ocení nejen samotní řidiči a uživatelé městské hromadné dopravy, ale i vozy 1THUROW, Lester C. Economics of Road Pricing. The Boston Globe 1995. 2Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. [online], 2012 [cit. 2012-05-03], Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz 22 Agregace dopravní poptávky - počty cest mezi městskými částmi (ranní špička celkem) Obrázek 5.1: Kartogram aktuálního počtu cest mezí městskými částmi převzatý z projektu VaV PARKRIDE (viz http://www.motran.Lnfo/projekty-a-moclely/ ) integrovaného záchranného systému. Kupříkladu v Singapuru se v souvislosti se zavedením mýtného zvýšila průměrná rychlost ve špičce na dvojnásobek3 Nesmíme zapomínat na to, že by na tom v konečném hledisku byli lépe i samotní řidiči. Díky fungujícímu systému by se minimalizovala šance, že budou příliš dlouhou dobu hledat vhodné místo na zaparkování. 5.3 Realizace Aby řidiči odstavili auta na okrajových parkovištích a clo centra dojeli hromadnými prostředky, musí být nejprve vnějším faktorem motivováni, aby se chovali tímto specifickým způsobem. Z praktického hlediska lze postupovat dvěma cestami - zvýšit cenu parkování ve městě a snížit množství parkovacích míst nebo vytvořit dostatečné motivující podněty (například zvýhodněné jízdné MHD). Nejúspěšnější strategií je kombinace obou cest. Za všeho nejdřív je však potřeba vybudovat kvalitní infrastrukturu, samotná parkovací místa a hlavně navazující linky městské hromadné dopravy. Ve zprávě ekologického institutu Veronica se přímo píše, že „zvýšení poplatku za parkování o 10% znamená snížení objemu dopravy o 16-31 %. Počet přepravovaných osob v MHD může stoupnout 3ENVER, Francois. Mýtná ve městě získávají popularitu. In: Ville 6 Transports Magazíne [online], 2006 [cit. 2012-05-02], Dostupné z: http://edlce.cd.cz/edlce/IZD/izd8_06.pdf 23 o 3-35 V Lze tedy pozorovat, že L malou změnou, která navíc vyžaduje malé náklady, lze dosáhnout velkého zlepšení dopravní situace. Nejvíce extrémním řešením, jak zlepšit dopravu v centru města, je zavedení mýtného. Tento krok je však politicky těžko realizovatelný a navíc je spojen i s velkými náklady. 5.4 Náklady Nej větším L náklady je samotné vybudování potřebné infrastruktury. Chceme-lL, aby vybraná část obce byla spádovou oblastí pro své blízké okolí, ze které by se dále clo centra aglomerace pokračovalo v rámci systému Park&Ricle, je nutné vybudovat komunikace s dostatečnou kapacitou. Dále můžeme očekávat velké náklady i ve spojení s vybudováním samotných parkovacích ploch. Zde se však může město Brno inspirovat ve Vídni, kde parkoviště sítě Park&Ricle obstarávají soukromé subjekty. Vhodné by bylo využít spolupráce veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím PPP projektu.5 5.5 Příklady z domova a zahraničí Praha Brnu nej bližším příkladem může být fungující systém v hlavním městě. V Praze v současnosti funguje 17 parkovišť sítě Park&Ricle s kapacitou 3 005 parkovacích míst. Všechny lokalizované s blízkou návazností na prostředky hromadné dopravy v okolí zastávek metra nebo železnice. Parkoviště jsou denně otevřena od 4:00 clo ukončení provozu metra (cca 1:00). Cena za parkování činí 20 Kč/clen.6 Do července 2011 byla součástí celého systému i možnost koupit si zvýhodněnou jízdenku MHD, dnes už však tato možnost není. Tato změna však neohrozila rostoucí tendenci ve využívání těchto parkovišť. V roce 2010 dosáhl celý systém bezmála jednoho miliónu uživatelů. 7 Kromě možnosti zaparkovat auto, poskytují parkoviště místo i pro jízdní kola a to zcela zdarma. Vídeň Hlavní město sousedního Rakouska je dalším vhodným příkladem, jak může fungovat systém Park&Ricle. Ve Vídni je rozmístěno kolem 8 400 parkovacích míst. Cena je stanovena ve výši 3 eura/clen. 8 Celý systém je doplněn informačními tabulemi, které navádějí řidiče k nej bližším 4PATRIK, Miroslav a Miroslav SUTA. Aby se ve městě dalo dýchat: Příklady efektivních opatření ke zlepšení kvality ovzduší. In: Ekologický institut Brno [online], 2011 [cit. 2012-04-30], Dostupné z: http://www.veronlca.cz 5PPPje obecný pojem pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklé za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru pří zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Jednotlivé varianty PPP, jsou-li odborně a úspěšně aplikovány, zvyšují kvalitu I efektivnost veřejných služeb včetně výkonu státní správy a urychlují realizaci významných Infrastrukturních projektů s pozitivním dopadem na rozvoj ekonomiky. Převzato z http://www.pppcentrum.cz 6P+R, B+R, K+R (od 1.7.2011). Pražská integrovaná doprava [online], 2011 [cit. 2012-04-30], Dostupné z: http://www.ropld.cz 'FORMÁNKOVA, Šárka. Parkování na P+R parkovištích na okraji Prahy podraží o sto procent. IDNES.cz [online], 2011 [cit. 2012-04-30], Dostupné z: http://zpravy.ldnes.cz 8Park&Rlde. PARKEN in Wien [online], [cit. 2012-04-30], Dostupné z: http://www.parkenlnwlen.at/en/Park-and-Rlde. html 24 volným parkovištím. Amsterdam Amsterdam disponuje 7 parkovišti Park&Ride. Za den parkování se platí jednotná cena 8 euro, přičemž zákazník dostane OV carclu, která je určena až pro 5 osob a slouží k přepravě od parkoviště clo centra a zpět. Jinou cestu s nimi zákazník vykonat nemůže. gPark and Ride - P+R in Amsterdam. Amsterdam.info [online]. 2011 [cit. 2012-05-03], Dostupné z: http://www. a msterdaminfo/parking/pa rk-ri.de/ 25 Kapitola 6 Školky a školní autobusy Česká republika a její obce se nyní nacházejí v paradoxní situaci, kdy na straně jedné je nedostatek žáků základních škol především v menších obcích. Těmto školám hrozí uzavření. Na straně druhé mnohé obce a města řeší nedostatek míst ve svých mateřských školkách. Díky přísným hygienickým nárokům a mnohdy nedostatku vhodných budov a prostorů, je možnost flexibilní odpovědi na tento problém značně omezená. Po důkladné úvaze byl koncipován projekt alternativních školek a pro řešení problému s uzavíráním základních škol (a omezování či neexistence služeb dalších) zřízení školních autobusů. Navrhované projekty mohou fungovat samostatně, ale v případě, že by na sebe byly navázány, měly by šanci vznikat významné synergické efekty. 6.1 Školky Problém nedostatku míst ve školkách palčivě tíží město Brno,1 aktuálně je tato problematika probírána například v městské části Líšeň.2 Pokud však nebudeme zůstávat pouze v městě Brně, ale podíváme se i clo okolních obcí, z výše zmíněné analýzy plánů obcí vyplyne, že ze šesti zkoumaných, tři obce řeší problém s nedostatkem míst či malou reservou vzhledem ke zvyšování počtu dětí clo budoucna (konkrétně se jedná o Rosice, Kuřím a Bílovice nad Svitavou). Předkládaný návrh lesních mateřských školek3 a výstavby kontejnerových mateřských školek by mohl být flexibilní odpovědí na nárůst počtu dětí a pomalý nárůst a nákladnost zvyšování počtu míst ve školkách či počtu školek samotných. 6.1.1 Výhody Náklady Jednoznačnou výhodou kontejnerových školek je rychlost jejich stavby a relativní finanční nenáročnost (v porovnání se stavbou klasického předškolního zařízen), kdy tyto náklady jsou v průměru 1Skolky na jižní Moravě: Dvě děti, aie jen jedno místo, oniine, dostupný přes: http://brno.idnes.cz 2Rešíme problém Líšně se školkami, online, dostupný přes: http://www.brno-lisen.cz/ resime- problém-lisne-se-skolkami/t1565 3Asociace lesních mateřských školek, online, dostupný přes: http://www.lesnims.cz/ 26 o 30% (České Budějovice)4 až 300% (Rychnov u Jablonce nad Nisou)5 nižší a stavba trvá jeden až dva měsíce. V případě lesních školek náklady na zřízení jsou ještě nižší. Po skončení babyboomu je navíc možné jednoduše kontejnerové školky přestavět k jiným účelům - dílny pro základní či střední školu, družina či další6 Výhodou kontejnerových školek je, že tyto prostory splňují veškeré nutné hygienické, bezpečnostní a prostorové podmínky pro provoz předškolních zařízení. Většinou jsou dimenzovány jako nízkoenergetické stavby, což znamená ušetřené provozní výdaje ve srovnání s klasickými školkami. Obce Pro jednotlivé obce a zvláště město Brno by obě možnosti znamenaly levnější alternativu k rozšiřování či stavbě nových školek. Výsledkem by bylo snížení počtu dětí, které musí být z kapacitních důvodů odmítnuty, a úspory v rámci Brna a okolí v řádech milionů korun. Rodiče Ti by na projektu mohli ocenit více míst ve školkách, nižší míru odmítnutí a v případě navázání na projekt školních autobusů by nebyli příliš omezeni vzdáleností a jednotlivé školky by se mohly profilovat dle zájmu rodičů a dětí - zaměření na výuku cizích jazyků, ekologická výchova, školky s hudbou, školky spojené s dramatickou výchovou, umělecké školky apocl. Pokud by například v obci byla lesní školka, ale dítě by mělo nadání pro zpěv, mohlo by být každý clen ráno odváženo clo vzdálenější školky, která by byla zaměřena na výuku zpěvu a hry na hudební nástroje. Dle momentální poptávky rodičů by bylo možné operativně měnit zaměření školek. Lokální ekonomika Zvláště v případě lesních školek (nutnost splnění přísných hygienických norem v případě obstarávání stravování pro děti) by bylo možné navázat spolupráci s místními restauracemi, které by lesní školky zásobovaly připraveným jídlem z vlastních provozoven. Spolupráce by byla také možná mezi lesními školkami a místními farmáři a statky, aby se děti seznámily s provozem farem, chovanými zvířaty apocl. Pokud by byl zájem z řad rodičů a farmářů, bylo by možné navázat spolupráci ve formě ekologické výchovy přímo na farmě a vyzkoušení si nejjeclnoclušších úkonů spojených s chovem zvířat (za předpokladu splnění bezpečnosti dětí) Školy a studenti Výhodu by mohla pocítit i Masarykova univerzita a další střední, vyšší odborné a vysoké školy -ve školkách by byla možnost praxí pro studenty a žáky těchto škol a v případě splnění kvalifikace 4Na Máji se staví kontejnerová škoika, oniine, dostupný přes: http://budejovickodnes.cz/index.php/aktuaine/ 72-na-maji-se-stavi-kontejnerova-skoika 5Kontejnerová škoika je třikrát Levnější, onLine, dostupný přes: http://www.tydenik-skoistvi.cz/archiv-ciseL/2009/30/ konternerova-skoLka-je-trikrat-Levnější/ 6Z kontejnerových škoíek se v Česku staL dobrý byznys. Obce často nemají na výběr, onLine, dostupný přes: http://zpravy.ihned.cz 27 možnost získání zaměstnání na HPP čí DPP, což by veclío ke značnému snížení provozních nákladů školek a zvýšení zaměstnaností absolventů. 6.1.2 Realizace V Brně a okolních obcích by mohla být zřízena síť kontejnerových školek, které by odpovídaly místní poptávce po místech ve školkách. Doplněním by byly lesní školky, které by byly zřízené ve vhodných místech. Jak jíž bylo zmíněno, jednotlivé školky by se mohly profilovat dle přání rodičů a dětí. Zvláště kdyby školky byly navázány na projekt školních autobusů, který bude představen níže, rodiče by měly značnou volnost ve výběru školky vhodné pro svoji ratolest. Pro splnění přísných hygienických norem by bylo nutné pro lesní školky zařídit přípravu jídla pro dětí v provozovnách na to určených (místní restaurace) a jejích dovoz a výdej pověřenou osobou. V případě kontejnerových školek by tento problém být řešen nemusel, jelikož splňují veškeré normy nutné pro předškolní zařízení. 6.1.3 Náklady Lesní školky prozatím nejsou ukotveny v legislativě jako mateřské školy registrované u MSMT, což znamená, že nemohou být dotovány z veřejných rozpočtů a jejich provoz hradí rodiče - i to by se však mohlo změnit díky pracovní skupině „Pro kontakt dětí s přírodou" pří Ministerstvu životního prostředí7 Pro příklad je v příloze uveden návrh příjmů a výnosů lesní školky, který byl se svolením Václava Uzla přejat z jeho projektu, který byl navržen v rámci Ekoinkubátoru Fakulty sociálních studií a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity8 Roční náklady zmíněného projektu jsou vyčísleny na 564 000 Kč a výnosy pří 15 dětech a platbě 5 000 Kč měsíčně na 750 000 Kč ročně. Většina provozních nákladů je tvořena platy pedagogů, které by se s ohledem na zmíněnou možnost praxí čí brigád studentů mohly signifikantně snížit. Náklady na pořízení kontejnerových školek se pohybují od 2,5 milionů korun. Pro zlevnění a zrychlení procesu budování školky by obec mohla vyčlenit vhodný pozemek k pronájmu či prodeji. V případě nedostatku prostředků nabízejí společností, které se stavbou těchto celků zabývají, možnost pronájmu školek, což by mohlo být zvláště zajímavé pro obce, které důvodně očekávají, že nynější zvýšený počet dětí předškolního věku není dlouhodobým trendem. Dělení nákladů na stavbu a provoz by (v případě napojení na projekt školních autobusů) bylo možné mezí jednotlivými obcemi (včetně města Brna) na základě počtu žáků, které by clo dané školky z obcí dojížděly. Případně by byla možná spolupráce sousedních obcí na zřízení školky pouze v jedné z nich a dovážení dětí clo ní pomocí školních autobusů. 6.1.4 Příklady z domova a zahraničí Pro příklad fungování konceptu kontejnerových školek není nutné se zaměřovat na zahraničí -krom již zmíněných zkušeností z České republiky, v Jihomoravském kraji jsou takovéto školky 'Legislativa, online, dostupný přes: http://www.lesnlms.cz 8Ekolnkubátor, online, dostupný přes: http://opvk.fss.munl.cz/ekolnkubator/ 28 v Moravanech u Brna9 a městské části Ořešín.10 Po delší dobu formou výstavby kontejnerových školek jsou řešeny demografické cliskrepance zvláště v Německu, kam směřovala a stále směřuje většina produkce českých společností, které tyto stavby vytvářejí.11 Projekt lesních školek je zatím pouze v začátcích a pilotní školkou je MS Lesníček12 v Toulcově Dvoře. Obrázek 6.1: Příklad kontejnerové školky - MŠ Moravanek Moravany u Brna (viz http://skolka. msmoravanek.cz/fotoalbum/ ) 6.2 Školní autobusy V nynější době reálně hrozí mnohým základním školám, zvláště v menších obcích, zrušení. Zároveň menší obce nedokáží zajistit některé služby pro své občany. Projekt školních autobusů je možnou odpovědí na rušení základních škol a spojenými problémy rodičů při dopravě dětí clo nejbližší školy a též způsobem, jak by mohli lidé L v nejmenší obci využívat kvalitních služeb Knihovny Jiřího Mahena v Brně či získávat léky bez nutnosti cestovat clo jiných obcí a jejich lékáren. Samozřejmě by bylo možností i rozšířit portfolio služeb, které by byly v autobusech nabízeny či naopak autobusy ponechat pouze jako dopravní prostředek pro děti základních a mateřských škol. 6.2.1 Výhody Obce Jednotlivé obce by se mohly dohodnout na zachování školy alespoň v jedné ze sousedních obcí tím, že by se clo ní místní děti přehlásily a byly by sem každý clen sváženy. Provoz základních škol by se zefektivnil, protože by již nebylo nutné mít více škol, ale děti by mohly být soustředěné pouze v jedné. Odpadla by tak nutnost dublování pracovních pozic. Pokud by byly napojeny školní gMS Moravanek, online, dostupný přes: http://skoika.msmoravanek.cz/ 10Mateřská škoia Oříšek, oniine, dostupný přes: http://www.brno-oresin.cz/skoika.asp 11Z kontejnerových škoiek se v Česku stai dobrý byznys. Obce často nemají na výběr, oniine, dostupný přes: http://zpravy.ihned.cz 12Lesníček, oniine, dostupný přes: http://www.touicuvdvur.cz 29 autobusy, bylo by možné využít prostory rušených základních škol, které by se staly školkami mateřskými, clo kterých by děti byly voženy školními autobusy. Brno Na první pohled je návrh bez výhod pro Brno, ale děti by mohly být voženy clo školek L z Brna, což by znamenalo větší výběr školek brněnským rodičům a snížení počtu odmítnutých dětí z kapacitních důvodů. Jelikož je Brno přirozeným centrem regionu, společnost (pokud by služba nebyla napojena na Dopravní podnik města Brna, a. s.) by byla zřízena v Brně, což by přineslo zvýšení počtu pracovních míst a navíc by zde byl zřejmý přínos pro Knihovnu Jiřího Mahena a lékárnu či lékárny, které by mohly být brněnské. Rodiče Méně starostí s dopravou žáků clo základních škol a možnost větší volnosti výběru mateřských škol a jejich zaměření. Knihovna Jiřího Mahena Zvýšení počtu čtenářů a příjmu díky čtenářským příspěvkům. Lékárna (či lékárny) Zvýšení prodejů léků a větší dostupnost jejích služeb. Dotace V případě pořizování nových autobusů, které by používaly alternativní pohon bylo možné si zajistit část financování z fondů EU či Ministerstva pro životní prostředí. 6.2.2 Realizace Projekt školních autobusů by mohl být napojen na Dopravní podnik města Brna, a. s., které by mohl zajišťovat spojení mezi školami a školkami. Případně by bylo nutné založení nové společnosti, která by provozování autobusů měla na starosti. Pokud by se zakládala tato společnost, bylo by možné vždy založení menší společnosti například mezi sousedními obcemi, ale z hlediska efektivnosti nákladů by bylo vhodné založit jednu společnost, která by dané trasy spravovala centrálně. Objednání knih by probíhalo skrze internetový portál Knihovny Jiřího Mahena a léky by bylo možné objednávat taktéž přes internet, telefonicky či osobně při zastavení autobusu na zastávce pro nástup či výstup dětí (totéž pro KJM). 6.2.3 Náklady Nejvyšší položkou nákladů by bylo v případě založení nové společnosti pořízení autobusů, tyto náklady by se daly snížit využitím dotací z EU či MŽP Provozní náklady by mohly být tvořené 30 převážně mzdami řidičů a pohonnými hmotami, kdy v případě alternativního pohonu autobusů by mohlo být na pohonných hmotách vytvořeny úspory. Služba by byla financována příspěvkem obcí a částečně též z jízdného, které by žáci platili ať již ve formě jízdenek každý clen či měsíčních a ročních kupónů. Z hlediska přidružených služeb by část nákladů mohla nést i lékárna (či případně další nabízené služby), která by takto zvyšovala svůj příjem. Personálně by Knihovna Jiřího Mahena musela designovat zaměstnance k rozvážení objednaných knih v autobusu a taktéž lékárna zařídit kompetentní osobu pro výdej léků na trase. 6.2.4 Příklady ze zahraničí Asi všem známým případem budou ony legendární žluté školní autobusy z amerických měst, které takto řeší leckdy velkou vzdálenost mezi jednotlivými obcemi a ulehčují rodičům starost o dopravu dětí clo škol již několik desetiletí. 31 Kapitola 7 Plán udržitelné městské mobility pro brněnskou aglomeraci „Plán udržitelné městské mobility je strategickým plánem, který je vytvořen k uspokojení potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí k zajištění lepší kvality života". Plán udržitelné městské mobility je způsob, jakým lze účinněji řešit problémy související s dopravou v městských oblastech. Opatření v jeho rámci pokrývají všechny způsoby a formy dopravy v celé městské aglomeraci - dopravu veřejnou, soukromou, osobní a nákladní, motorizovanou i nemotorizovanou včetně pohybu a parkování. Města mohou o Plánu udržitelné městské mobility uvažovat jako o dalším dokumentu v městské agendě. Je důležité zdůraznit, že plánování udržitelné městské mobility není zcela nový přístup k plánování, ale že spíše staví na již existujících aktivitách v plánování. Vzhledem k tomu, že zapadají clo její environmentálni a dopravní politiky, je vytváření a zavádění plánů podporováno různými způsoby ze strany Evropské unie. Mezi cíle plánů patří: • Zajistit, aby dostupnost, kterou dopravní systém nabízí, byla k dispozici všem • Zlepšit bezpečnost • Snížit znečištěni ovzduší, znečištění hlukem • Zlepšit účinnost a hospodárnost přepravy osob a zboží • Přispět ke zlepšení atraktivnosti a kvality městského prostředí 7.1 Současná situace Udržitelná doprava dlouhodobě nepatří mezi priority, které by se vyskytovaly ve strategických dokumentech. CL už je to Strategie udržitelného rozvoje České republiky,1 Koncepce rozvoje dopravy 1 Strategie udržitelného rozvoje České republiky (2004). On-line text ( www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/ MZPMSFHDHBNA/$FILE/SUR_CR_FINAL_2004.pdf ), zpřístupněno 30.4.2012. 32 vypracovaná Jihomoravským krajem2 anebo Strategie pro Brno,3 v oblasti dopravy je většinou z pochopitelných důvodů kladen důraz na konstrukci nové a obnovu staré infrastruktury a zabezpečení kvalitní dopravní sítě pro hospodářsky rozvoj a zlepšování životné úrovně. Město Brno zatím nemá ucelenou koncepci rozvoje udržitelné městské dopravy. Například koncept územního plánu města Brna požadavek uclržitelnosti reflektuje především „důrazem na rozvoj hromadné dopravy" a zohledněním pozice města na křižovatce mezinárodních dopravních koridorů4 Pojem taktéž není neznámý úředníkům magistrátu - jednoduché internetové vyhledávaní odhalí, že se účastní a přednášejí na různých workshopech a přednáškách na toto téma. Navzdory tomu však neexistuje dokument, který by nejrůznější aktivity města v dopravě propojil s perspektivou trvale udržitelného rozvoje, snižování emisí skleníkových plynů a spolupráce s nejrůznějšími partnery. Avšak město vyvíjí několik aktivit dané oblasti. Určitě nejvýznamnější rozsahem i dopadem je účast na evropské iniciativě CIVITAS, financované ze 7. Rámcového programu. Obsahem projektu CIVITAS ELAN, který bude končit v září 2012, je například nákup minibusů, optimalizace spotřeby energie v hromadné dopravě, nebo výstavba informačních stánků pro poskytování informací o dopravě5 Další, velmi sledovanou oblastí úzce související s udržitelnou dopravou je výstavba cyklostezek a ostatní cyklistické infrastruktury. Navzdory tomu, že už územní plán města z roku 1994 počítal jak s rekreační, tak s dopravní funkcí cyklistické dopravy, v praxi byla cyklistika pojímaná jako rekreačně-turistická aktivita. Projekty se soustředily na výstavbu nových cyklotras v oblastech podél vodních toků, přičemž jejich význam v rámci městské zástavby (intravilánu) byl opomíjen. Výsledkem je, že majitelé kol, kteří je využívají k dopravě (celkem 2% z celkové dělby dopravní práce), se potýkají s neustále nebezpečnější a nepohodlnější dopravní infrastrukturou určenou především pro automobilovou dopravu6 Koncept územního plánu města Brna počítá se systémem tras, který tvoří pět páteřních a několik dalších hlavních cyklistických koridorů. Tyto koridory spojují části města poskytující vzdělání, pracovní příležitosti či možnost rekreace. Přitom čtyři z pěti páteřních koridorů, stejně jako mnoho hlavních koridorů, končí při hranicích sousedních měst a obcí.7 Jak vyplynulo z našich rozhovorů s jejich starosty, právě nedostatek koordinace při napojování cyklotras je jedním z problémů, kterým obce spadající clo brněnské aglomerace čelí. Mezi další problémy patří právě nedostatek cyklistických stezek, přílišná intenzita dopravy a s tím související zlý stav ovzduší a nižší bezpečnost, především dětí. jihomoravský kraj (2006): Generei dopravy Jihomoravského kraje: C. - Návrhová část. On-Line text ( http://www. krjihomoravsky.cz/DefauLt.aspx?pubid=6914&TypelD=7&foLdid=6906&foLdtype=7 ), zpřístupněno 1.5.2012. 3Statutární město Brno (2007): Strategie pro Brno. On-Line text ( www.brno.cz/fiLeadmin/user_upLoad/sprava_mesta/ Strategie_pro_Brno/kompLetni_strategie2009.pdf ), zpřístupněno 1.5.2012. 4Uzemní Plán Města Brna - Koncept - varianty I, II a III: Údaje o splnění zadání. (Mine text (http://www.brno.cz), zpřístupněno 30.4.2012, s. 1. 5Statutární město Brno (2010-2012): Projekt CIVITAS ELAM - O projektu. On-Line dokument ( http://civitas.brno. cz/co-jecivitas ), zpřístupněno 29.4.2012. 6 Uzemní Plán Města Brna - Koncept - varianty I, II a III: 9. Dopravní Infrastruktura, on-line text (http://www.brno.cz), zpřístupněno s. 24. 7Tamtéž, s. 25; s. 45. 33 7.2 Výhody Jasně definovaná a atraktivní oblast spolupráce šitá na míru aglomeracím Plány udržitelné městské mobility přímo počítají s tím, že budou realizovány v rámci městských aglomerací. Právě proto představují ideální oblast, pro zahájení nebo rozvíjení spolupráce mezi Brnem a okolními městy a obcemi. Cíle, oblast působnosti a potenciální přínosy plánu jsou relativně jasně definovány a zároveň se týkají dopravy a kvality životního prostředí, oblastí, které byly identifikovány jako problémové jak magistrátem města Brna, tak samosprávními orgány okolních obcí, což zvyšuje přitažlivost pro zainteresované strany. Vytvoření vize a stanovení cílů a pozdější fáze by měly probíhat již za plné účasti partnerů. Proto samotný proces vytváření plánu představuje příležitost pro budování lepších vztahů a důvěry v rámci brněnské aglomerace. Fórum pro koordinaci společných i individuálních projektů V momentě, když se podaří vytvořit fungující spolupráci soustředěnou okolo plánu udržitelné městské mobility, otevírají se možnosti pro další činnost. První jsou logicky společné projekty vyplývající z již hotového plánu, které budou detailněji probrány v následujícím bodě. Druhou možností je koordinace individuálních projektů: například zajištění v současnosti problematické návaznosti cyklotras, posílení LntermoclalLty dopravy, sdílení infrastruktury či problematika opravy místních komunikací. Přístup k evropskému financování Plány udržitelné městské mobility nejsou v žádném případě módním výstřelkem nebo pomíjivou záležitostí. Naopak představují logické stádium několikaletého trendu ve vývoji evropské environmentálni a dopravní politiky. Ten začal v roce 2007 konzultacemi a následným zveřejněním Zelené knihy věnované udržitelné městské mobilitě8 a v roce 2011 byl potvrzen a prohlouben Bílou knihou o evropském dopravním prostoru,9. Tento trend se s největší pravděpodobností promítne clo rozpočtového rámce EU na roky 2014-2020 a tím pádem i clo podoby národních priorit pro strukturální fondy v daném období. Evropská Komise podporuje přijetí plánů poskytováním administrativních a metodických návodů, pokynů a know-how10 a přístupem k specifickým dotačním příležitostem. V rámci strukturálních fondů bylo v současném rozpočtovém období přiděleno celkově osm miliard eur na podporu udržitelné dopravy. Další možnosti financování pocházejí ze 7. Rámcového programu pro výzkum a vývoj a Rámcového programu pro konkurenceschopnosti a inovace (CIP).11 Příkladem může být 8Commission of the European Communi.ti.es (2007): Towards a new culture for urban mobility. On-Line text ( eur[ex.europa.eu/LexUriSei-v/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0551 :FIN:EN:PDF ), zpřístupněno 30.4 2012. gEuropean Commission (2011): Roadmap to a Single European Transport Area - Towards a competitive and resource efficient transport systém. On-Line text ( eur-Lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0144:FIN:EN:PDF ) zpřístupněno 30.4.2012. 10Commission of the European Communi.ti.es (2003): Action Pian on Urban Mobility. On-Line text ( www.eLtis.org/ docs/sump_Library/Action_pLan_on_urban_mobUity_2009.pdf ), zpřístupněno 30.4.2012. 11 Cl P InteLLigent Energy Európe 2011: STEER - Energy in Transpor. On-Line text ( www.smartransport.eu/sites/ default/files/IEE%20-%20STEER.pdf ), zpřístupněno 30.4.2012. 34 iniciativa STEER z Inteligentní energie pro Evropu v rámci CIP, z které je možné L v současnosti získat grant na informační kampaně nebo na mezinárodní akce, které pomohou členským městům prostřednictvím networkingu, vzájemného učení a sdílení zkušeností mezi krajinami. Rozvoj dopravy a zlepšení kvality životního prostředí Samotná podstata plánu bude v dlouhodobém horizontu pochopitelně hlavním přínosem. Dopady plánu budou vycházet z cílů, které budou definovány spolu s partnery. Možností je velké množství, přičemž Lnovativní řešení jsou ze strany EU obzvláště podporovány a mohou zahrnovat zavádění alternativních pohonů a obnovitelných zdrojů energie v dopravě, zlepšení možností přepravy na brněnské letiště, propagační kampaně a školení zaměřené na občany, zvyšování odborných znalostí úředníků a výměnu nejlepší praxe či přesun přepravy směrem pryč od individuálních automobilů (alternativou mohou kromě hromadné dopravy být např. cyklistika nebo car-sharing). Konečným efektem bude zlepšení bezpečnosti na cestách a stavu životního prostředí, pohodlnější přeprava a zkvalitnění života pro všechny občany v rámci brněnské aglomerace. Lepší kvalita života Zlepšení bezpečnosti na silnicích, vytvoření nových atraktivnějších veřejných ploch a s tím spojená lepší kvalita ovzduší. Přínos pro zdraví občanů Sem spadají i věci z bodu číslo jedna, které se v dlouhém období mohou projevit sníženými náklady souvisejícími se zdravím. Zlepšená mobilita a dostupnost Usnadnit dostupnost clo některých městských oblastí. Zlepšená image města Město zapojená clo toho programu si může budovat image města, které hledí dopředu a dělá něco pro své občany. Další přínosy Zlepšená konkurenceschopnost v přístupu k financování městských aktivit, potenciál pro evropskou integraci, oslovit větší okruh lidí, atcl. 35 7.3 Realizace Na oficiálních webových stránkách plánů pro udržitelnou městskou mobilitu se nachází návod na jejich vyhotovení12 (který clo češtiny přeložilo právě Statutární město Brno). Dokument není závazný, avšak představuje užiteční indikatívni nástroj k vytvoření plánu. Příprava První fáze přípravy plánu spočívá v sebehodnocení, vytipování a oslovení relevantních partnerů a vytvoření předběžné časové osy celého plánu. Tato úvodní fáze by byla pravděpodobně výhradně v rukách Statutárního města Brna a to z několika důvodů: 1. Městu by to poskytlo větší kontrolu nad budoucím vývojem projektu 2. Jde o aktéra s největší odborností a expertízou. Brno může zakládat na přepracovaném územním plánu, akčním plánu rozvoje sítě cyklotras pro nejbližší období13 a zkušenostmi a studiemi získanými v rámci projektu CIVITAS. Vytvoření vize a stanovení cílů Druhá fáze začíná vytvořením společné Rady pro stanovení vize. Jde o reprezentativní skupinu zahrnující co nejvíc relevantních partnerů, kteří pomohou stanovit a dosáhnout cíle plánu. Může se jednat o: • Regionální partnery: především obce a města v rámci brněnské aglomerace • Reprezentanty zaměstnanců (např. Regionální rada odborových svazů Jihomoravského kraje) a zaměstnavatelů (Regionální hospodářská komora Brno) • Relevantní veřejné úřady (Zdravotní ústav se sídlem v Brně, Ministerstvo pro místní rozvoj - pobočka Brno, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky) • Provozovatele dopravy (Dopravní podnik města Brna, KORDIS JMK spol.s.r.o.) • Zástupce občanů a občanských sdružení (např. car-sharingové www.autonapul.cz , občanské sdružení Brno na kole) Výstupem činnosti Rady je vize stanovující cíle, na základě kterých jsou stanoveny priority a konkrétní opatření plánu. Zároveň poskytuje městu Brnu platformu pro spolupráci a diskusi se všemi zúčastněnými stranami. Vypracování plánu udržitelné mobility Třetí fáze spočívá ve vyčíslení nákladů plánu a přidělení finančních a lidských zdrojů k jednotlivým opatřením, vytvoření systému monitorování a hodnocení a samotném přijetí plánu. 12Ruprecht Consult (2011): Návod ke zpracování a realizaci plánů udržitelné městské mobility. On-Line text ( mobiiitypians.eu/docs/fiie/SUMP_Guideiines_finaLCZ_web.pdf ), zpřístupněno 30.4.2012. 13Generei cykiodopravy Brno 2010: Návrh cílového stavu 2030, on-iine dokument ( nakoie.tempi.net/gen_brno2030/ ), zpřístupněno 30.4.2012. 36 Implementace plánu Poslední fází je samotná implementace opatření a hodnocení jejich úspěšnosti. Nezbytnou součástí je taktéž efektivní a propracovaná komunikace s partnery a veřejností. Plán přitom není neměnný monolit, možno ho měnit a aktualizovat v závislosti od vývoje situace a plnění cílů. 7.4 Náklady Vstupním nákladem specificky pro město Brno budou náklady na první fázi vytváření plánu, která bude výhradně v jeho rukách, přičemž nebude mít záruky úspěšnosti v pozdějších fázích. Na druhé straně, tyto náklady budou pravděpodobně zmírněny předchozími zkušenostmi a studiemi, především z projektu CIVITAS ELAN. Kromě nákladů na koordinaci partnerů a implementaci samotného plánu, které již pravděpodobně budou sdíleny mezi partnery, případně podpořeny ze strukturálních fondů nebo komu-nitárních programů, je třeba mít na paměti i náklady na monitoring a hodnocení implementace plánu. 7.5 Příklady ze zahraničí Koprivnica, Chorvatsko14 Toto menší chorvatské město se účastní evropského projektu, v rámci kterého propaguje cyklistiku a chůzi. Na jeho začátku bylo detailní sebehodnocení a analýza silných a slabých stránek ve spolupráci s partnery města. V rámci propagace Koprivnica každoročně pořádá velký cyklistický festival v průběhu Dne bez aut, který se koná L v ČR. Další významnou věcí v oblasti podpory cyklistiky je konání pravidelné cyklistické akce v podobě vyjížclěk a to každé 3 měsíce. Město tuto akci propaguje prostřednictvím sociálních sítí a pokaždé přilákají přes 200 občanů, což je velmi solidní číslo vzhledem k velikosti Kopřivnice. Součástí projektu je taktéž informační kampaň v médiích.15 Opakovaně jsou přitom vykonávány průzkumy, které mají za úlohu odhalit problémy v implementaci projektu a přinést nové podněty pro jeho zlepšení. Lilie, Francie16 Plán rozvoje dopravy ve francouzském Lilie navazoval na snahu o regeneraci města z 90. let. V městě byl vybudován terminál pro rychlovlaky TGV, avšak mimo samotného centra města. Místní radnice se spolu s partnery chytila příležitosti, začala vytvářet kolem nové investice novou čtvrt, která má sloužit nejen jako mezinárodní, ale taktéž národní, regionální a lokální dopravní ^Identity and focus on strengths in order to eliminate weaknesses, Koprivnica, Croatia, on-iine text ( www. mobiiitypians.eu/index.php?id=25&study_id=3259 ), zpřístupněno 2.5.2012. VjConstant public engagement and Information for maintained public and political support, Koprivnica, Croatia, on-iine text ( www.mobiiitypians.eu/index.php?id=25&study_id=3255 ), zpřístupněno 2.5.012. 16 Developing a common vision of sustainable mobility in Cambridgeshire (UK) and Lilie (France), on-iine text ( http://www.mobiiitypians.eu/index.php?id=25&study_id=3071 ), zpřístupněno 2.5.2012. 37 uzel Tento vývoj vedl ke stanovení vize budoucností města jako ekonomicky silného subjektu s evropským a mezinárodním profilem a ovlivnil další rozvoj dopravy. 38 Kapitola 8 Společná propagace v oblasti turismu a spo leče ns ko ku It u r n ich a kcí Další a zdaleka ne poslední důležitou oblastí možné spolupráce obcí v rámci aglomerace je turismus a společenské a kulturní akce. Tato oblast působí na rozvoj pozitivních vztahů mezi představiteli jednotlivých obcí, stejně jako na posilnění již vytvořených vztahů jednotlivých obcí se svými obyvateli. Je to oblast důležitá, kromě lidských vztahů, taktéž pro rozvoj kulturně-historického povědomí a poskytnutí prostoru pro zvýšení znalostí a možností efektivního využívání volného času. Jak rovněž vyplynulo z výše zmíněné identifikace problémových oblastí rozvoje obcí, tato oblast je jednou z nejvíce zmiňovaných, co se jejího žádoucí rozvoje týče. Obyvatelé okolních obcí vidí nejvíce možností kulturního a turistického vyžití právě v Brně. Obce si dominanci jihomoravské metropole uvědomují a plánují stávající situaci řešit rozšiřováním vlastních možností, jak svoje občany znovu zaujmout a poskytnout jim prostor k naplnění jejich zájmů. Jednou z nejvíce efektivních možností, jak stávající nedostatečné kulturní zázemí a nízké povědomí veřejnosti o turistických možnostech v regionu rozšířit, je právě navázaní úzké a kontinuální spolupráce mezi Brnem a obcemi aglomerace. A to konkrétně prostřednictvím organizování kulturních akcí a vytvoření prostředků vzájemné propagace regionálního turizmu a taktéž podpory povědomí o specifikách jednotlivých obcí jako samostatných a jedinečných prvků tvořících aglomeraci. 8.1 SWOT analýza Pro přehledný popis stávající situace v rámci aglomerace jsme vypracovali následující SWOT analýzu, na základě které následně identifikujeme konkrétní formy spolupráce: Silné stránky • Existence mikroregionů (Kahan, Ivančicko, Kuřimsko, Těšany-Moučnice-Nesvačilka) • Snaha starostů o vytvoření společných řešení • Turisticky zajímavý a dosud neprozkoumaný region 39 • Aglomerace má dostatek potenciálních zákazníků v oblasti turistických a kulturních akcí • Dostatek kvalifikovaných lidí • Možnost zapojení vysokých škol se zaměřením na cestovní ruch Slabé stránky • Nejednotnost propagace kulturních akcí jednotlivých obcí • Velká vzdálenost některých obcí od Brna • Nezájem Brna (je po této stránce soběstačné a je znát jistý „brnocentrismus") • Nebyl zpracován podrobný marketingový průzkum současného stavu • Nedostatečné možnosti a prostory pro organizování akcí v jednotlivých obcích • Nedostatečné kulturní zázemí v některých obcích • Probíhající trend potlačování zvyklostí, zánik starších spolků, nezájem mládeže o kulturu a turismus • Nízké povědomí občanů o specifikách regionu Příležitosti • Existující prostor k vytvoření společné propagace v zmíněných oblastech (například vytvoření brožury s mapou na každý rok/měsíc (památky, akce, zajímavosti) jako přílohu k regionálnímu tisku a volně k dispozici na informačních centrech nebo brožury s přehledem ubytování v regionu; taktéž snadná aktualizace těchto informací na dostupných internetových stránkách • Již vytvořený nový společný web s názvem Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava (viz http://www.ccrjm.cz/ ) - možnosti v jeho rozšíření, doplnění a větší propagace • Množství existujících informačních kanálů případně dostupné možnosti k vytvoření nových na předávání informací • Společná zasedání zástupců jednotlivých obcí/mikroregionů • Jednodušší žádání o granty pomocí příslušného sdružení • Prezentace na veletrzích • Současný stav a realizující se plány k vybudování dopravní infrastruktury mezi jednotlivými památkami (cyklostezky, autobusové spojení atcl.) • Široké možnosti k rozšíření spolupráce, navázaní kontaktu s partnery projektu a mediální spolupráce s velkými medii (sloužící například k vyhotovení spotu clo regionální televize) • Využití dostupných zdrojů k vytvoření PR strategií Hrozby • Nezájem některých obcí • Složitý správní aparát • Nedostatek financí (hlavně v počátcích) • Konkurenční projekty (popř. boj obcí a mi.kroregi.onu o návštěvníky) 40 • Pro veřejnost nezajímavé akce • Změna vedoucích osobností ve volbách, ztráta případné dotace 8.2 Konkrétní možnosti rozvoje kulturně-společenského zázemí a turismu v aglomeraci Stromy vzájemné spolupráce Na vytvoření povědomí o projektu by byla vhodná obecně prospěšná aktivita, jako například podpora vzniku nové zeleně ve městě. Ve vybraném městě by se setkali starostové a symbolicky by zasadili „strom vzájemné spolupráce", který by měl dál vzkvétat a růst (prostor k vytvoření nějaké zajímavé symboliky/slovní spojení apocl., které by se dále dalo využít obecně pro veškeré formy spolupráce v rámci aglomerace). Na místě by byl i informační stánek s propagačními materiály jiných aktivit aglomerace či obcí, taktéž by byly přizvány media. Nabízí se i možnost spojit tuto událost s jinou významnou akcí, například městskými slavnostmi. Slavnosti obcí - prezentace měst v centru Brna Optimální formou propagace pro brněnské obyvatele je vytvoření „veletrhu obcí" na náměstí Svobody, kde by se jednotlivé obce prezentovaly svými specifickými rysy (výrobky, památky, vystoupení v krojích, zvyklosti,...).1 Důležitou myšlenkou této události je, aby byla pojata jako celek a obce si navzájem nekonkurovaly. Z akce by měla plynout přátelská atmosféra, vidět na první pohled pozitiva spolupráce a jednotnosti aglomerace, zároveň je však nutné klást zvýšený důraz na specifika obcí a jejich jedinečnost, ocllišitelnost. Tímto bude obcím v aglomeraci poskytnutý prostor pro zachování si své „samostatnosti" - aby jejich zvláštnosti nesplynuly v rámci aglomerace v jeden nerozlišitelný celek.2 Letáčky v prostředcích hromadné dopravy Kromě aktualizace stránek Brna, obcí aglomerace a společných informačních internetových portálů by byly propagační materiály umístěny ve vlacích, na dostupných místech v oblasti dopravních uzlů L v prostředcích městské hromadné dopravy. Tyto materiály by obsahovaly hlavně přehledný seznam kulturních akcí nejen v Brně ale taktéž v obcích aglomerace pro konkrétní měsíc. Případně by mohli být vytvořeny letáčky s nejnovějším vývojem spolupráce představitelů obcí v aglomeraci, s představením jejich nových plánů a projektů. 1V současnosti se v Brně pravidelně konají tzv. Slavnosti vína, piva, jídla a regionů. Naší představou je umožnit obcím aglomerace prezentovat se v podobném duchu, jak je to umožněno jednotlivým krajům v rámci Slavností regionů. 2Poznámka autorů: Na vypracování práce se zasloužili I studenti, kteří nejsou původem z Brna. Z jejích osobního pohledu není na první pohled jasné, kde Brno jako formální samostatně právní území začíná a kde končí. Ku příkladu Modříce jsou běžně v podvědomí občanů zafixovány jako část Brna, a to nejen z pohledu „Nebrňanů" nebo cizinců, ale mnohdy je ani samotní občané Brna nerozlišují jako samostatní obec. „Veletrh obcí" neboli slavnosti obcí by právě měly toto povědomí změnit a upřesnit. 41 Kniha o Brněnsku a společný turistický průvodce Jako další důležitý bod tohoto projektu by bylo vytvoření přehledné a zajímavé publikace se všemi obcemi, jejich historií, zajímavostmi. Rovněž by byl vytvořen turistický průvodce územím aglomerace s přehledem všech zajímavých a dostupných turistických míst. Problémy stávajících portálů http://www.ticbrno.cz/uvocl - potřeba rozšíření o informace z okolních obcí nebo vytvoření nového turistického informačního portálu pro celou aglomeraci http://www.brno.cz/ - málo přehledný kalendář akcí (akce pouze na území města Brna - v případě vytvoření aglomerace rozšířit o akce v okolních obcích) http://www.portalbrno.cz/kalenclar-akci/ - portál je zatím jen ve výstavbě http://www.ccrjm.cz/ - zatím bez pravidelných aktualizací s relativně malým množstvím dostupných informací 8.3 Příklad dobře fungujícího mikroregionu Ako príklad dobre fungujúcej spolupráce v oblasti turizmu sme vybrali mikroregión Telčsko. Turistické informácie sú prehlaclne umiestnené na webových stránkach mikroregionu3. Práve vysoká úroveň informovanosti stojí ako predpoklad pri vytváraní fungujúcej spolupráce v oblasti turizmu. Aglomerácia mesta Brna môže tento informačný web použiť ako odrazový mostík ku vlastnej realizácií turistickej spolupráce s okolitými obcami. Ďalšou aktivitou v rámci mikroregionu Telčsko je snaha o zvýšenie životnej úrovne pomocou rôznych projektov. Snaha o prilákanie turistov clo oblasti so sebou nesie nutnosť revitalizovať a investovať clo zlepšenia turistických atrakcií. Na tieto účely slúžia rôzne fondy, ktoré sú k dispozícií buď cez národné programy4, alebo cez európske štrukturálne fondy5. Ako príklady iniciatív, ktoré slúžia účelu zvýšenia kvality celého mikroregionu spomenieme napríklad Dětské koutky pro Mikroregión Telčsko6 alebo Mikroregión Telčsko na kole7. 3Dostupné online: http://www.telcsko.cz/ 4Napríklad Program obnovy venkova MMR ČR, Fond Vysočiny. 5Už spomínané IPRU (Integrovaný program rozvoje území). 6Dostupné online: http://www.telcsko.cz/page.php?mx=95_projekty&ax=264_detske-koutky&lx=cz&ft= . 7Dostupné online: http://www.telcsko.cz/page.php?mx=95_projekty&ax=260_sit-tras&lx=cz&ft= . 42 Kapitola 9 Záver C Leto m projektu MUNISS je predstaviť študentský pohlacl na problém, ktorý chce mesto Brno riešiť. V našom projekte sme sa zamerali na vystihnutie minimálneho základu pre vytvorenie aglomeračných vzťahov. Definovali sme oblasti spolupráce, v ktorých môžu aktéri nájsť spoločný záujem. To poskytne potrebný základ pre vybudovanie skutočne pevných väzieb mesta Brno a jeho okolia. Pri analýze možných foriem spolupráce navrhujeme, aby aglomerácia začala svoje fungovanie na báze neformálnej spolupráce. Dôraz má byť kladený predovšetkým na vytvorenie priestoru dôvery medzi aktérmi. Postupne sa spolupráca môže premeniť na formálnejšiu záležitosť. Výhodou takéhoto kroku je možnosť čerpať finančné prostriedky na projekty z rôznych fondov a stanovenie vztyčných plôch spolupráce. Takýmto procesom sa aglomerácia posunie na úroveň dobrovolného zväzku obcí. Stakeholclerská analýza a identifikácia potrieb okolitých obcí slúžia potrebe jasne definovať aktérov, ktorí majú na zriadení aglomerácie záujem, a problémy, ktorým okolité obce čelia. Výsledkom sú informácie použitelné pri stanovovaní priorít aglomeračných vzťahov, ako aj definícia klučových partnerov. Takýto typ analýzy je užitočným nástrojom pre Magistrát mesta Brno, pretože ukazuje príležitosti budúcej spolupráce s okolitými obcami, ako aj súkromnými subjektami. V návrhovej časti prezentujeme štyri oblasti spolupráce, ktoré majú potenciál osloviť široký okruh aktérov. Park&Ride umožní Brnu riešiť problém stavu mestských komunikácií a preťaženosť hlavných ťahov. Navyše pomôže upraviť množstvo emisií, čo priaznivo vplýva na životné prostredie v meste. Spoločná propagácia turizmu zvýši počet návštevníkov v Brne a okolí cez koordinované úsilie o väčšiu informovanosť. Plán uclržatelnej mestskej mobility zlepší úroveň dopravy, zníži riziká na životné prostredie a zefektivni mestskú hromadnú dopravu. Skolky ponúknu výhody pre obce v podobe znížených nákladov a lepšieho rozloženia detí v okolí, aby sa predišlo preplneniu niektorých zariadení. Navyše na túto ideu nadväzuje koncept školských autobusov, ktoré svojím multifunkčným zameraním sú schopné poskytnúť výhody aj obciam aj niektorým stakeholderom (knižnica a lekáreň). Tieto oblasti spolupráce majú potenciál stať sa základnými piliermi aglomerácie mesta Brna. Všetky oblasti sa dotýkajú problémov, ktoré trápia aj Brno aj jeho okolie. Spoločné prijímanie riešení je efektívnym nástrojom pre prekonanie spoločných problémov. Koniec - koncov každý problém prináša príležitosť. Zclielanie problémov v regióne pomáha prijímať rozhodnutia, ktoré 43 sú prospešné pre všetkých, tým pádom sa zvyšuje úroveň regiónu ako celku. Navyše sa vytvorí dôvera partnerov, ktorí budú mať motiváciu pokračovať v úspešnom projekte aglomerácie. Pre tieto dôvody veríme, že vytvorenie aglomeračných vzťahov je užitočným nástrojom pre vytváranie lepšieho prostredia v Brne a jeho okolí. 44 Příloha: Koncept verejných toaliet v centre mesta Brno Účel Zabezpečiť dostupnosť a funkčnosť hygienických zariadení v blízkosti frekventovaných miest v centre Brna so zámerom poskytnúť zvýšené pohodlie pri návšteve mesta nielen domácim občanom, ale aj značne vysokému počtu turistov navštevujúcich túto juhomoravskú metropolu. Súčasná situácia v Brne z pohľadu občanov a informačných portálov Pri vypracovávaní tohto konceptu sme sa vžili clo role turistov, ktorí cez Brno len prechádzajú a na pomoc si vzali svojich blízkych zotrvávajúcich v Brne či už kvôli škole alebo práci od 2 rokov vyššie. Väčšina opýtaných bola schopná vymenovať tri verejné toalety v centre Brna.1 „Najznámejšími" sa stali verejné záchody na hlavnej železničnej stanici - Podchod nádraží CD. Opýtaní si ďalej dokázali spomenúť na Vaňkovku a Malinovského náměstí, Denisove sady a ulicu Rooseveltovu. Drvivá väčšina opýtaných študentov pozná aj verejné toalety na Komenského náměstí. Webové portály informujúce o umiestnení verejných toaliet v Brne: Turistické informační centrum (ďalej len TIC) na svojich internetových stránkach v sekcii Informace o Brně - služby2 uvádza „až" 6 verejne prístupných toaliet: Galerie Vaňkovka, OC Omega (Náměstí Svobody), Petrská -Denisovy sady, Podchod nádraží CD, Tesco (Dornych), Velký Špalíček (Dominikánská). O niečo lepšie sú na tom webové stránky mestskej časti Brno-střecl.3 Tu je okrem zoznamu 11 verejných toaliet (oproti TIC pribudli toalety na Zelnom trhu, Malinovského náměstí, ulici Rooseveltova a Nádražní, na autobusovej stanici Zvonařka - 2x; zároveň však chýba zmienka o OC Omega) možné nájsť aj otváracie hodiny a prípadné poplatky za použitie jednotlivých zariadení. Máme však za to, že turista by sa predovšetkým obrátil na oficiálne stránky TIC, ktoré sú 1Tvorcovia konceptu patria medzi študentov Masarykovej univerzity, pohybujú sa v Brne minimáine dva roky a sami by neboii schopní identifikovať viac než 4 funkčné verejné toaiety v centre mesta. Osobná skúsenosť jednej z tvorkýň konceptu zahŕňa neuskutočniteinú návštevu verejných toaliet v parku Lužánky z pred roka - zamknuté s oznámením o nefunkčnosti, na pohľad dlhodobej. 2Dostupné online: http://www.ticbrno.cz/informace-o-brne/sluzby/verejne-toalety 3Dostupné online: http://www.stred.brno.cz/provozni-doba-verejnych-wc prístupné vo viacerých svetových jazykoch, prípadne priamo na portál mesta Brna, než aby prehla-clával webové stránky jednotlivých brnenských častí (o to viac, keď sú prístupné len v českom jazyku). Keď už hovoríme o oficiálnych stránkach mesta, na prvý pohlacl nám odpoveď na otázku, kde všade by turista či občan mohol tieto verejné hygienické zariadenia nájsť, neponúknu. Po dlhšom vyhlaclávaní narazíme na ponuku niekolkých máp a turistických sprievodcov. Jediné dva z nich obsahujú aj legendu k prístupným WC - ale nie presný zoznam aj s názvom ulíc. Prvým je Mapa Brna - centrum,4 aj to ich zobrazuje v centre len 4 a ďalšie 3 na brnenskom výstavisku (táto mapka je zároveň súčasťou materiálu „Průvodce městem", avšak ten nerátame, pretože kladie dôraz na prezentáciu historických budov a aj keď symboly WC v priloženej mapke sú, sú velmi ťažko rozlišitelné). Druhý materiál s legendou verejných toaliet je „Brno je správný směr - základní informace", v ktorom je na vloženej mapke zaznačených 9 verejných toaliet, opäť však bez ich prehlaclného zoznamu. Ďalším znepokojujúcim faktom je, že jedny z tých „známejších" verejných toaliet umiestnených na Komenského náměstí oproti Fakulte sociálnych štúdií MU a zároveň patriacich medzi tie najnovšie postavené (vznikli počas opráv ulice Joštová, ktoré boli dokončené na jeseň roku 2011 ),5 nie sú uvedené v zozname ani na jednej zo spomínaných webových stránok. Na neuspokojivú situáciu v oblasti poskytovania služieb verejných hygienických zariadení v Brne upozorňoval aj spravodajský portál Lclnes.cz už v roku 2010 v článku s výstižným názvom „Najít v Brně veřejný záchod? To je úkol pro detektiva".6 V ňom čitatelia môžu nájsť najdlhší zoznam verejných toaliet - ponúka o jedno zariadenie viac než webové stránky mestskej časti Brno-stred, a to konkrétne 12. A aj keď sa situácia za posledné dva roky zlepšia aj čo sa tolko kritizovanej kvality verejných toaliet týka, povedomie občanov o ich dostupnosti je stále nízke. Navrhovaný koncept a jeho výhody Na základe vyššie uvedených skutočností navrhujeme mestu tento koncept doplnený o ideu podpory vzťahov medzi obcami spadajúcimi pod aglomeráciu. Predovšetkým je potrebné: • Zahrnúť služby poskytovania verejných toaliet clo akýchkoľvek informačných turistických materiálov, pre lepšiu prehlaclnosť aj s ich menným zoznamom (legenda so symbolmi pod mapkou je nie vždy dostačujúca) • Zároveň je viac než žiaduce udržiavať online zoznamy v ich aktualizovanej podobe, tzn. doplnené o všetky a aj tie najnovšie zariadenia Vzhľadom k nedostačujúcemu počtu verejných toaliet v centre Brna a vyjadreniu preclstavitelov 4 Dostupné online: http://www.biiio.cz/fileadmin/user_upload/turtsta-volnycas/infomatertaly_ke_stazeni/mapy/ ma pa_Brna_ccrjm/0007_09_CCRJM_ma pa_Brno.indd.pdf 5 Dostupné online: http://www.urbanismusbrno.cz/domains/urbanismusbrno.cz/zpravy/ 104-na-opravenejotov-u Lid-nov-wc-L-podzemní-kontejnery 6 Dostupné online: http://brno.ldnes.cz/najlt-v-brne-verejny-zachod-to-je-ukol-pro-detektlva-fhv-/brnozpravy. aspx?c=A100802_200719_brno-zpravy_tol metropoly o pláne rozšíriť súčasné počty zariadení,7 navrhujeme ich budúcu koncepciu nasledovne: Výstavba nových verejne dostupných toaliet v centre Brna v modernom štýle (bezobslužný systém, bezbariérový prístup, vzhlad prispôsobený koncepcii doterajšej výstavby/imidžu mesta,...) s vyhlásením verejnej sútaže o najlepší návrh vonkajšieho vzhladu (vhodné pre študentov a umelcov nielen z mesta Brna ale aj z jeho blízkeho okolia). Ten sa okrem návrhu konštrukcie stavby bude týkat aj návrhu dizajnu zovňajšku. V tomto prvku vidíme příležitost na vzájomnú propagáciu jednotlivých rázovitých obcí aglomerácie. Vizuálne zobrazenie prvkov, ktoré sú pre niektoré obce typické (napríklad výjavy boja - bitka pri Slavkove), pokladáme za jeden zo silných propagačných faktorov v oblasti cestovného ruchu (zároveň sa predpokladá zvýšené využívanie verejných toaliet ako služby práve turistami). Vychádzajúc z teórie marketingu, je velmi podstatné, aké prvky a prostriedky sa pri propagácii určitého výrobku alebo služby, využijú. Dnešný trh je preplnený rôznymi technikami a odporučeniami, avšak len malé percento z nich je ešte stále efektívne a pre spotrebiteľov zaujímavé. Netypický a v mnohých ohľadoch kontroverzný spôsob takzvaného „promotion * je v mnohých prípadoch lepšou alternatívnou možnosfou než výber niektorej z tradičných (a zastaraných) marketingových praktík. Modernizácia a udržovanie architektonických prvkov mesta by zároveň mali počítat s projektmi, do ktorých sa okrem stavebných firiem bude môct zapojit aj širšia veřejnost. Či už pôjde o študentov architektúry, umeleckých škôl, alebo o amatérskych umelcov, ktorí budú môct poslat svoj graňcký návrh do vyhlásenej sútaže. Hodnoti-telia by však mali vziaf do úvahy podtext navrhovanej maľby a prispôsobif výber vífazného návrhu povahe zobrazovanej udalosti alebo prvku predstavujúceho vybranú obec tak, aby táto nebola v rozpore s+históriou, presvedčením a postojom obce. Do procesu vyhodnocovania návrhov by mali byt zaradení aj predstavitelia jednotlivých obcí. Koncept má za ciel: • Vyriešiť nedostatočnú situáciu v oblasti poskytovania služby verejne prístupných toaliet v centre Brna • Predstaviť jednu z možných ciest vzájomnej propagácie miest v rámci brnenskej aglomerácie • Posilniť vzťahmi medzi Brnom a jednotlivými obcami • Propagovať možnosti cestovného ruchu v rámci aglomerácie netradičnou cestou Realizovatelnost' a nákladové vyčíslenie konceptu Koncept rozširovania počtu verejných toaliet v centre Brna je možné nadviazať na už existujúce plány a návrhy. Miesta výstavby je potrebné prispôsobiť súčasnému stavu a taktiež plánovaným projektom výstavby a rekonštrukcií budov či ciest v centre. Objekty by mali byť prístupné z existujúcich peších komunikácií na viditelných a lahko dostupných miestach, aby bolo ich využívanie umožnené všetkým obyvatelom aj návštevníkom mesta. Zaručený by mal byť bezbariérový prístup (alternatívnym riešením by bolo vybudovanie niekolkých špeciálnych zariadení s bezbariérovým prístupom a niekolkých bez). Jednotlivé zariadenia budú navrhované ako univerzálne (tzn. 7Dostupné online: http://binio.idnes.cz/najlt-v-brne-verejny-zachod-to-je-ukol-pro-detektlva-fhv-/brnozpravy. aspx?c=A100802_200719_brno-zpravy_tol 8Promotlon (z angličtiny) znamená propagácia, marketingová podpora a predstavuje jednu z dôležitých zložiek marketingového mixu. aj pre mužov, aj pre ženy, nie zvlášť). Koncepcia výstavby sa prispôsobí existujúcim inžinierskym sieťam - vodovod, kanalizácia, elektrické vedenie (alternatívne riešenie vyvážania vzniknutého odpadu sa v praxi stretáva skôr s negatívnymi názormi). Keďže s vybudovaním verejných toaliet mesto clo buclúcna počíta, predpokladá sa s existujúcou finančnou rezervou práve na tento účel. K finančným prostriedkom súvisiacim so samotnou výstavbou však treba pripočítať: • Odmenu umelcom za grafický návrh (odhad: 5 000,-Kč za návrh) • Náklady spojené so spracovaním podkladov pre formuláciu a vyhlásenie súťaže, s priebehom a následným vyhodnotením súťaže • Nklacly spojené s organizáciou stretnutí preclstavitelov v rámci spolupráce na vyhlásenej súťaži • Časové náklady vynaložený na posúdenie návrhov a spoluprácu s preclstavitelmi obcí • Ostatné náklady (na občerstvenie, priestory,...) súvisiace s priebehom súťaže a s projektom ako takým • Náklady na realizáciu vybraných grafických návrhov (alternatívne spôsoby riešenia - preferovanejším je malba priamo vybraným umelcom; druhá varianta zahŕňa špeciálnu firmu) Porovnanie so zahraničnými projektmi Koncepcia a prevádzkovanie verejných toaliet je celosvetovou riešenou otázkou. Nájdi si svoje WC, alebo Svetová mapa dostupných verejných toaliet. Existuje niekolko národných webových portálov zbierajúcich informácie o dostupných a funkčných verejných toaletách v rámci celej geografickej oblasti, napríklad súhrnne v rámci celého štátu. Takéto stránky vlastní napríklad aj Austrália a sú dostupné pod názvom „The national public toilet map"9 Umožňujú obyvatelom rýchlu a prehlaclnú orientáciu v ponúkaných službách tohto druhu. Podobná databáza má výhodu aj v relatívne jednoduchej a rýchlej možnosti aktualizácie a širokej dostupnosti. Podobné stránky fungujú napríklad aj v Anglicku.10 Toalety z priehľadného skla. Prečo nie? Švajčiarsko sa môže pýšiť naozaj moderným ale zároveň netradičným prevedení verejných toaliet. Za ich vznikom stojí firma OLOOM INDUSTRY CO., LTD. Steny zariadenia sú vytvorené z priehradného skla, ktoré sa však po uzatvorení dverí pôsobením elektrického napätia znovu stane nepriehlaclným a poskytne tak návštevníkom žiadané súkromie.11 gDostupné online: http://www.toiletmap.gov.au/ 10Dostupné online: http://www.findatollet.co.uk / 11 Dostupné online: http://openbulldlngs.com/bulldlngs/transparent-tollet-profile-41660 Najkrajšie verejné toalety na svete Užasnú kombináciu verejných služieb a umenia nájdeme aj na Novom Zélande. Naozaj netradičné verejné záchody, ktoré skôr pripomínajú extravagantnú výtvarnosochársku výstavu, za pomoci miestnych študentov navrhol a vytvoril pôvodom Rakúšan Friedrich Hunclertwasser. K výstavbe použil kusy obkladačiek, fliaš a iného už raz použitého materiálu, aby podporil ekologickosť výstavby a svojím dielom okrem iného upozornil aj na efektívnosť a dôležitosť vzájomnej meclziluclskej spolupráce.12 Obdobným verejným zariadením od tohto autora sa môže pýšiť aj Viedeň. Na verejné toalety vlakom z roku 1990 Austrália je viditelné krajinou plnou fantázie a originálnych nápadov. V jednom z oblúbených letovísk s názvom Broaclwater Parklancls (Tuesley Park) sa motívom verejných záchodov stal parný vlak zo Southport Railway Station z ranného 20. storočia.13 Toto miesto tak dotvára príjemnú atmosféru a zároveň pripomína návštevníkom kus histórie. Súčasťou konceptu je aj nižšie priložený vizuálny náčrt možného dizajnu verejnej toalety prispôsobený doterajšiemu konceptu. Skica je priložená len pre lepšiu predstavu, rozhodne nespĺňa kritéria súťažného grafického návrhu. Dostupné online: http://inspiringtraveiiers.com/2011/01/12/beautifui-pubiic-toiiets-hundertwasser/ Dostupné oniine: http://www.springhiiivoice.com/september2009.html t) Obrázek 9.1: Skica verejnej toalety s motívom bitky pri Slavkove. Zdroj: Dana Lennerová (jedna z autorov práce) Stakeholder analýza Kompletní stakeholder analýza je přiložena k tomuto pdf souboru ve formátu xls. -S Příloha: Návrh příjmů a výnosů lesní školky, který byl navržen v rámci Ekoinkubátoru Fakulty sociálních studií a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity děti platba příjem ročně 15 5 000 75 000 750 000 14 5 000 70 000 700 000 13 5 000 65 000 650 000 12 5 000 60 000 600 000 11 5 000 55 000 550 000 4 5 000 20 000 200 000 Tabulka 9.1: Průměrné příjmy v závislostí na počtu dětí/klientů Kategorie Výdaje Cena (Kč)/měsíc Počet/rok Cena celkem (Kč) Mzdové náklady (3x plat, jízdné, školní, super-vize) Koordinátor (0,4 úvazek) 11 000 10 110000 Pedagog (1 úvazek) 21 000 10 210 000 Asistent 8 000 10 80 000 Prostory Nájem - - - Zvelebení a nutné úpravy základny (hrubý odhad) 50 000 1 50 000 Technika Chladnička (darem/vlastní zdroj) - - - Varná konvice (darem/vlastní zdroj) - - - Vybavení Reflexní vesty (15 x dětská, 2 x dospělá) 2 000 1 2 000 Spotřební (hřebíky, barevné papíry, lepidla, pastelky) 2 000 1 2 000 Lana, houpací síť 7 000 1 7 000 Skolení Členství v ALMS 2 000 1 2 000 Další školení/hospitace dle potřeby 10 000 1 10 000 Supervize 1.rok provozu 5 000 12 60 000 Každý rok 2 000 12 24 000 P R (v rámci pracovní náplně koordinátora) Tisk letáčků (přeclzápisová kampaň, požádat sponzory) 1 000 1 1 000 Pronájem prostoru pro Lnfoschůzky — — — Provozní náklady PR, poštovné, hovorné, ... 500 12 6 000 Celkem 564 000 Tabulka 9.2: Výpočet přibližných výdajů