Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Seminární práce Ekonomie práce Vypracovala: Eliška Kleinová - UČO: 358348 Brno, květen 2011 Úvod Seminární práce se zabývá otázkou, jak by lidé mohli pomoci pracovníkům zaměstnaných v tzv. sweatshopech. Cílem práce není jednoznačně odpovědět na tuto otázku, ale snaží se pouze nastínit 2 přístupy, které se uplatňují v této problematice. Nejdříve se čtenáři pokusím jednoduše přiblížit termín sweatshop a pak se již v textu budu věnovat možnostem řešení – nazvala jsem je ,,aktivním“ a ,,pasivním“ přístupem. Sweatshop Termín sweatshop se používá pro označení pracoviště, kde není dodržováno mezinárodně uznávané minimum standardů pracovních podmínek.1 V těchto manufakturách dochází k využíváni dělnic a dělníků, respektive jejich špatného ekonomického postavení v kombinaci s nedostatkem pracovních míst. Pracují v nevyhovujících podmínkách často i 14 hodin denně a vydělávají naprosto minimální mzdu. Sweatshopy existují především v zemích třetího světa. Rozvoj informačních technologií totiž usnadnil firmám přesouvat kapitál do zemí s nízkými náklady na výrobu. Levná pracovní síla tak zvyšuje zisky těchto firem. Aktivní přístup Praktikované způsoby zacházení se zaměstnanci ve sweashopech jsou pro člověka žijícího v rozvinutém světě téměř nemyslitelné. Vzniká proto nespočet organizací a nadací snažících se podpořit tamější pracovníky, či posílit vliv odborů působící v daných regionech a dosáhnout tak zlepšení jejich podmínek. Některé organizace a především laikové zastávají klasický přístup - bojkotování a omezení nákupu produktů vyrobených v Asii. Z ekonomického hlediska již víme, že tento způsob rozhodně není cestou ke zlepšení situace, ba naopak situaci v zemích třetího světa ještě zhoršuje. Klesající poptávka po výrobcích totiž zapříčiní vlnu propouštění zaměstnanců a pokles již tak minimální mzdy. Pracovníci se by se tedy měli ještě hůře. Uvědomme si jednoduchou návaznost jíž se ekonomie řídí. Pro podniky je nejdůležitější efektivnost a dosažení zisku. Podniky otevírají sweatshopy, protože tak ušetří náklady a 1 Clean Clothes Campaign : FAQs [online]. c2011, poslední revize 1.5. 2011 [cit. 5-5-2011]. Dostupný z www.cleanclothes.org/faq/faq12.htm náklady ušetří, protože mzdy jsou hodně nízké. Kdyby nadace za účelem zlepšení pracovního prostředí vyvíjely nátlak na zvýšení mezd, továrny by byly uzavřeny a lidé by přišli o práci. Pasivní přístup Jak tedy lidé mohou přispět ke zlepšení podmínek pro tyto pracovníky? Odpověď není tak jednoduché nalézt, zejména chceme-li se na problém dívat objektivně a vyřešit jej pomocí ekonomických ukazatelů. Co se ale stane, když se na situaci začneme dívat ne jako na problém, ale jako na první vývojovou fázi, která v budoucnu povede k většímu rozvoji ? Co když tyto země vlastně naši pomoc nijak nepotřebují? Úvahy podobného rázu zastávají ekonomové jako např. Jeffrey D. Sachs z Harvardské univerzity, Paul Krugman z Massachusettského technologického institutu a mnoho dalších. Ráda bych proto dále prezentovala názory vycházející právě z jejich myšlenek. Jak jsem již na začátku uvedla, lidé z rozvinutých zemí si nedokáží představit živobytí za podmínek, v jakých žijí např. lidé v Kambodži, Taiwanu, Číně atd. Cítí se špatně, protože si jsou vědomi, že mají něco lepšího než co si v chudé zemi mohou lidé dovolit.2 Prvním problémem však je, že lidé porovnávají podmínky a mzdy ve sweathopech se svým vlastním pracovním prostředím a benefity, které dostávají. Pravdou ale zůstává, že každý jedinec pracuje podle svých preferencí a má možnost výběru. Bez ohledu na to, jak špatné sweatshopy jsou, zdejší pracovníci došli k závěru, že je lepší mít alespoň nějakou práci než žádnou. Nicholas Kristof a mnoho dalších ekonomů uvádí ve svých článcích i výpovědi lidí, kteří žijí v chudých zemích, pro něž je práce v továrně přímo vysněným snem.3 Nevím, zda nejsou tyto výroky trochu nadsazené, ale jistě je pravda, že pro většinu lidí je práce v manufaktuře lepší než práce v zemědělství. Zemědělstvím se zabývá valná většina obyvatelstva. Ženy a muži pracují na plantážích celé dny na přímém slunci a vydělávají si ještě méně než zaměstnanci v továrně.4 2 The Cornell Daily Sun. In defence of sweatshops by Luke Pryor [online]. Oct 2009. [cit. 2011-05-05]. Dostupné z :