EKONOMIE PRÁCE ALEŠ FRANC konzultace: PO 16:00-17:30 (621) 18.2. 2013 Podmínky úspěšného zakončení kurzu + splnit podmínku pro připuštění ke zkoušce: získat alespoň 15 bodů z průběžné práce (dva průběžné testy (každý max. 15 bodů), možnost získat až 3 extra body) + uspět v písemném zkouškovém testu + možnost získat body (max. 3) za odevzdaný projekt Bližší informace v ISu. 2 Literatura povinná: + Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor economics : Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/ Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 doporučená: + Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd.: McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708. + McConnell, Campbell R. - Brue, Stanley L. - Macpherson, David A. Contemporary Labor Economics. 8th ed. Boston : McGraw-Hill Higher Education, 2009. 625 s. ISBN 978-0-07-351132. + Kaufman, B. - Hotchkiss, }. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 3 1. Úvod do ekonomie práce 4 Specifika trhu práce Trh práce je trh jako každý jiný, vyznačuje se však určitými specifiky: + poptávka na tomto trhu je odvozenou poptávkou + zbožím je zde služba práce, kterou si najímají firmy + kromě ceny jsou také důležité i podmínky, ve kterých je práce vykonávána (pracovní prostředí, riziko úrazu, flexibilita pracovní doby atd.) + důležitou roli zde hrají instituce a legislativa Ekonomie práce zkoumá fungování trhu práce a jeho výsledky, popisuje chování jeho účastníků v reakci na různé stimuly v podobě mezd, zisků, cen a dalších nepeněžních aspektů zaměstnaneckého vztahu a důsledky různých veřejných programů. 5 Role trhu práce Trh práce je jedním ze tří trhů, na kterém musí firma úspěšně fungovat, má-li v konkurenčním prostředí obstát. Capital Market Workers I I .abor Market OUTCOMES Terms of Employment Levels of Employment } Firms Product Market I Consumers I for various occupational, skill, and demographic groups 6 Trh práce: základní kategorie + pracovní síla (labor force, LF): LF = zaměstnaní + nezaměstnaní + míra nezaměstnanosti u = nezaměstnaní / (zaměstnaní + nezaměstnaní) -100 (v %) + míra participace: podii pracovní sily na populaci (obvykle ve věku 15-64 let) + míra zaměstnanosti: podíl zaměstnaných na populaci Měříme nezaměstnanost správně? (problém skryté nezaměstnaností) 7 Poptávka po práci Poptávka po práci vyjadřuje, jak se mění požadovaná úroveň zaměstnanosti v závislosti na ceně práce. Počet pracovníků, který budou firmy najímat, je ovlivněn těmito faktory: + poptávkou po statku, který firma vyrábí + cenou zdrojů (kapitálu a práce), které firma nakupuje + technologiemi používanými ve výrobě 8 Změna Jak se změní počet zaměstnanců, který budou firmy poptávat, když vzroste mzda (za jinak stejných okolností)? + produkční efekt (scale effect): vyšší mzdy => vyšší náklady na výrobu => vyšší ceny zboží. Spotřebitelé omezují nákupy => firmy snižují produkci a zaměstnanost. + substituční efekt: vyšší mzdy => firmy nahrazují ve výrobě práci kapitálem Změna mzdy způsobuje posun po křivce poptávky po práci. 9 Změna ceny kapitálu Jak se změní poptávka po práci, pokud se cena kapitálu sníží (za jinak stejných okolností)? + produkční efekt: nižší cena kapitálu => nižší výrobní náklady => rozšíření produkce => zvýšení míry zaměstnanosti + substituční efekt: nižší cena kapitálu => firmy nahrazují práci kapitálem => snížení zaměstnanosti Převládá efekt rozsahu Převládá substituční efekt Mzda Mzda Poptávka po poklesu kapitálu Poptávka při původních cenách kapitálu Poptávka při původních cenách kapitálu Poptávka po poklesu cen kapitálu 0 Počet pracovníků 0 Počet pracovníků Změna ceny kapitálu vytvoří na poptávku po práci dva protichůdné tlaky a není jednoznačné, který efekt převáží. Individuální a tržní nabídka práce Tržní nabídka práce představuje různá množství práce, které jsou pracovníci ochotni na trhu nabízet při jakékoli mzdové sazbě. Individuální nabídku práce je možné chápat jako: + nabídku práce jedné firmě + nabídku práce jednotlivce 11 Nabídka práce jedné firmě Předpokládejme, že na trhu je velký počet firem a že pracovní místa v dané profesi jsou stejná (mají stejné nepeněžní charakteristiky) - tedy dokonale konkurenční trh práce. Potom jsou firmy i pracovníci mzdoví příjemci (wage takers), tzn. nemohou ovlivnit výši mzdy. Firmy vyplácejí svým pracovníkům obvyklou mzdu na trhu. Při této mzdě může firma najmout jakékoli množství pracovníků, a proto je nabídková křivka horizontální Mzda W0 0 Počet pracovníků 12 Nerovnováha na trhu práce Existuje mnoho faktorů, které brání přizpůsobení mezd a zaměstnanosti v reakci na změny v nabídce nebo poptávce. Jde o: + tržní síly (např. efektivnostní mzdy, náklady spojené se změnou pracovního místa, náklady spojené s fluktuací zaměstnanců) + netržnífaktory: zákony (např. minimální mzda), zvyky, instituce (např. odbory) a regulace (Zákoník práce a další předpisy) V důsledku těchto sil je mzda udržována na vyšší než rovnovážné úrovni => vzniká nezaměstnanost. 13 Nezaměstnanost ve vybraných zemích (2005) Unemployment: Overall Rate Percent of Unemployed Out of Work > One Year Unemployment: Long-Term Rate Belgium 8.4% 51.6% 4.3% Canada 6.8 9.6 0.7 Denmark 4.8 25.9 1.2 France 9.5 42.5 4.0 Germany 9.5 54.0 5.1 Ireland 4.3 34.3 1.5 Netherlands 4.8 40.1 1.9 Norway 4.6 9.4 0.4 United Kingdom 4.7 22.4 I.I United States 5.1 11.8 0.6 Source: OECD, Employment Outlook (Paris: OECD, 2006), Tables A and G. Netržní faktory jsou pravděpodobně silnější v evropských zemích. 14 2. Nabídka práce: rozhodování o práci 15 v Řešené otázky: + jak se lidé rozhodují na trhu práce a jak se toto rozhodování dá modelově popsat + jak odvodit individuální nabídku práce + jaký bude dopad různých vládních programů na motivace k práci 16 Míra pracovní participace vybraných skupin osob (%) Women, age 25 to 54 Canada 33.9 44.0 65.1 75.6 81.6 France 42.8 54.1 67.0 76.1 80.3 Germany 46.1 50.5 58.3 72.5 82.0 Japan — 53.0a 59.5 65.2 68.1 Sweden 56.0 68.9 87.1 88.2 85.3 United States 45.1 52.0 67.1 74.6 75.3 Men, age 55 to 64 Canada 86.4 81.3 72.3 60.4 66.0 France 76.0 72.1 53.6 43.5 48.0 Germany 84.6 73.4 63.1 53.0 54.8 Japan — 86.3a 84.7 85.4 82.5 Sweden 88.3 82.7 77.0 70.9 76.0 United States 82.9 76.9 69.4 66.5 68.7 aData are for 1974 (earlier data not comparable) Source: Organisation for Economic Co-operation and Development, Labour Force Statistics (Paris: OECD, various dates). 17 Míra pracovní participace v ČR (%) věková skupina 1993 2011 muži ženy muži ženy 15+ 71,3 52,3 67,5 49,5 15-19 37,9 33,1 8,0 5,2 20-24 86,2 53,8 58,3 39,8 55-59 71,1 26,0 85,7 63,3 60-64 26,6 12,3 38,7 16,0 15+ celkem 61,4 58,3 Údaje o míře pracovní participace nejsou přesným ukazatelem nabídky práce (zahrnují i nezaměstnané). 18 Počet odpracovaných hodin Graf: Průměrný počet odpracovaných hodin za týden v USA (v sektoru výroby) 60 n-1 30 H-1-1-1-1-1- 1900 1920 1940 1960 1980 2000 2020 Year Jak je možné vysvětlit tyto změny v počtu odpracovaných hodin a v míře pracovní participace? Jak se člověk rozhoduje o vstupu na trh práce a počtu odpracovaných hodin? Model volby mezi prací a volným časem Ekonomové k analýze nabídky práce používají neoklasický model volby mezi prací a volným časem. Disponibilní čas můžeme rozdělit na práci a volný čas => naše poptávka po volném čase a nabídka práce je důsledkem jednoho a téhož rozhodnutí. Volbu mezi prací a volným časem budeme zkoumat pomocí poptávky po volném času. Poptávka po jakémkoli statku závisí na řadě proměnných, zejména pak na preferencích, ceně tohoto statku a výši důchodu potenciálního kupujícího. Potom také poptávka po volném času (a tedy i nabídka práce) závisí na: + preferencích + nákladech příležitosti (tržní mzdě) + bohatství a dalším příjmu (nepracovním) 20 Preference Preference jednotlivce odráží indiferenční křivka. V tomto modelu si vybíráme mezi dvěma statky: volným časem a důchodem (spotřebou statků). Indiferenční křivka pak znázorňuje různé kombinace spotřeby a volného času, které nám přinášejí stejný užitek. Příklad. Předpokládejme pracovníka Pepu, jehož preference odráží tyto indiferenční křivky. spotřeba v Kč (důchod v Kč) 10000 8500 7000 100 150 200 počet hodin volného času 21 Mezní míra substituce Sklon indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce (spotřeby volným časem) MRS. MRS je množství spotřeby, které se musíme vzdát, pokud chceme další jednotku volného času, aniž by se změnil náš užitek. MRS = -dC/dH při konstantním užitku Pokud platí axiom rozmanitosti, MRS při pohybu po indiferenční křivce jihovýchodním směrem klesá => indiferenční křivky jsou konvexní. spotřeba v Kč (důchod v Kč) 10000 15000 6000 7000 70 100 150 180 22 počet hodin volného času Rozdíly v preferencích mezi pracovníky Někteří lidé se více věnují práci, jiní zase preferují volný čas => indiferenční křivky pak mohou pro různé pracovníky vypadat různě. Příklad. Cindy preferuje spíše volný čas. Mindy je workoholik a většinu času tráví prací. Jak budou vypadat jejich indiferenční křivky? a) Cindy b) Mindy spotřeba spotřeba IC. počet hodin volného času počet hodin volného času Mezní míra substituce Cindy je vysoká a indiferenční křivka strmá. Vyžaduje relativně vysoký nárůst mzdy, aby omezila volný čas - více pracovala (při stejném užitku). Mindy nepotřebuje vysoký peněžní "úplatek", aby pracovala více. 23 Rozpočtové omezení Pracovník Pepa má k dispozici dva zdroje příjmů. Jeho nepracovní příjem činí 2 tisíce Kč týdně a pracuje za mzdu 200 Kč na hodinu. K dizpozici má 110 hodin týdně. Rozpočtové omezení znázorňuje všechny kombinace hodin volného času (a tedy i práce) a výše spotřeby, které jsou při dané mzdě a nepracovním příjmu maximálně dostupné. V grafu znázorněno pomocí linie rozpočtu, která je klesající se sklonem (-w). spotřeba 110 hodin volného času 24 Rozhodnutí o počtu hodin práce (vnitřní řešení) Známe Pepovy preference, výši mzdy a nepracovního příjmu. Kolik hodin bude Pepa pracovat? i ooo 110 po4«ho*BvolMfco«ra 110 0 počet bodm pne* Rovnovážným bodem je bod P, kde platí že MRS = w=> Pepa bude pracovat 40 hodin týdně. 25 Rozhodnutí o počtu hodin práce (rohové řešení) Někteří pracovníci, kteří silně preferují volný čas, maximalizují užitek v bodě E => nejsou součástí pracovní síly. 26 Růst tržní mz Předpokládejme, že mzda Pepy (náklad příležitosti volného času) vzroste z 200 Kč na 400 Kč. Jeho nepracovní příjem zůstane stejný. ■ Když vzroste mzda, bude Pepa bohatší a bude moci spotřebovávat více volného času (důchodový efekt) ■ Když vzroste mzda, zvýší se náklad příležitosti volného času => cena volného času relativně vzroste a Pepa jej bude spotřebovávat méně (substituční efekt) Celkový efekt není jasný. 27 Substituční a důchodový efekt graficky Spotřeba (v Kč) Spotřeba (v Kč) 70 75 85 110 Počet hodin volného času 65 70 85 110 Počet hodin volného času převažuje důchodový efekt převažuje substituční efekt 28 Pracovat či nepracovat? Přiklad. Předpokládejme, že Jirka je v domácnosti a nepracuje. Mzda, na kterou by mohl dosáhnout v placeném zaměstnání, se zvýší. spotřeba Pokud tato mzda bude vyšší nebo rovna jeho rezervační mzdě, vstoupí na trh práce a bude pracovat 20 hodin týdně. Rozhodnutí o participaci na pracovní síle je důsledkem působení substitučního efektu. Důchodový efekt je zde nulový. U lidí, kteří naopak pracují hodně, bude důchodový efekt silnější. 29 Růst nepracovního příjmu Příklad. Nepracovní příjem Pepy se zvýší z 2 000 Kč na 7 000 Kč. spotřeba v Kč 7000 2000 Y 70 80 110 počet hodin volného času Vzniká pouze kladný důchodový efekt - Pepa bude pracovat o 10 hodin méně. (Předpokládáme, že volný čas je normálním statkem.). V realitě je tento výsledek prokázaný při výrazném zvýšení bohatství (dědictví, výhra v loterii..) 30 Odvození nabídky práce Nabídka práce jednotlivce může být zpětně zahnutá, pokud převažuje důchodový efekt a s rostoucí mzdou počet odpracovaných hodin klesá. 3 Tržní nabídka práce Mzda Křivku tržní nabídky práce získáme horizontálním součtem křivek individuální nabídky práce. 32 Elasticita nabídky práce Ekonomy zajímá, jak se změní počet odpracovaných hodin v důsledku změny mzdové sazby. Silu reakce odráží elasticita nabídky práce: procentni zmena poctu odpracovaných hodin procentni zmena mzdy Pokud je absolutní hodnota o < 1 => nabídka práce je neelastická o > 1 => nabídka práce je elastická Jak se elasticita nabídky práce odhaduje? 33 Odhady elasticity nabídky práce Empirické studie, které zkoumají vztah mezi počtem odpracovaných hodin a mzdami, vycházejí z regresního modelu: hi = /3wi+ y V{ + ostatní proměnné, kde hi je počet hodin, který pracovník i odpracuje, w{ je jeho mzdová sazba a Vz jeho nepracovní příjem. Koeficient /5 odráží vliv zvýšení mzdy o 1 Kč na počet odpracovaných hodin při nezměněném nepracovním příjmu (tedy elasticitu nabídky práce). Koeficient y analogicky vysvětluje vliv zvýšení nepracovního příjmu o 1 Kč na počet odpracovaných hodin. /5 < 0, pokud převažuje důchodový efekt nad substitučním /5 > 0, pokud převažuje substituční efekt nad důchodovým y < 0, pokud je volný čas normální statek 34 Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Dávka sociálního pojištění Příklad. Předpokládejme opět pracovníka Pepu, který získal nárok na nějakou dávku sociálního pojištění (např. nemocenská, příspěvek v nezaměstnanosti atd.). Jak tato dávka ovlivní jeho motivaci pracovat? spotřeba 0 8 -^- 16 hodiny volného času 16 8 R' -4- o hodiny práce Sociální programy omezují motivace k práci, protože zvyšují rezervační mzdu pracovníků. Sociální systém jim pak poskytuje lepší příležitosti než trh. 35 Aplikace. Sociální programy a stimuly k práci Minimální příjem Uvažujme jiný sociální program. Stát garantuje všem příjem ve výši Yn. Jak ovlivní motivace pracovat? Income Income 16 Hours of Leisure 0 Hours of Work 0 1(> 16 Hours of Leisure 0 Hours of Work Tento program vytváří nové rozpočtové omezení ABCD. Levý graf ukazuje demotivační účinky tohoto programu. 36 Príklad. Válečné odvody farmářů a motivace pracovat (a) rozpočtové omezení farmářů během občanské príjem války v Rusku i spotreba* (b) rozpočtové omezení japonských farmářů během WWII volny čas _ hodiny prace volny čas hodiny prace Farmáři v Rusku museli odevzdat veškerou produkci nad stanovenou hranicí => rozloha orné půdy se snížila o 27 % a objem sklizně o 50%. V Japonsku farmáři museli dodat státu určité množství komodit za uměle nízké ceny => v důsledku důchodového efektu produkce např. rýže vzrostla. Shrnutí + Pracovníci rozkládají svůj disponibilní čas mezi spotřebu a práci tak, aby maximalizovali svůj užitek. + Zvýšení nepracovního příjmu způsobuje čistý důchodový efekt a snižuje počet odpracovaných hodin pracovníků. + Zvýšení mzdy u lidí, kteří již pracují, vyvolává důchodový a substituční efekt. Důchodový efekt snižuje počet hodin práce; substituční efekt počet hodin práce zvyšuje. Křivka nabídky práce jednotlivce je proto rostoucí, pokud převažuje substituční efekt nad důchodovým a klesající, jestliže převažuje důchodový efekt. + Zvýšení nepracovního příjmu snižuje pravděpodobnost, že bude člověk participovat na pracovní síle. Nárůst mzdy zvyšuje pravděpodobnost, že člověk vstoupí na trh práce. 38