Ekonomie práce: přednáška 3 Poptávka po práci Cíle dnešní přednášky vysvětlíme formování poptávky po práci v krátkém a dlouhém období v podmínkách dokonalé konkurence na trhu práce prozkoumáme důsledky existence sociálních odvodů na mzdy a zaměstnanost popíšeme faktory ovlivňující elasticitu poptávky firmy po práci Předpoklady V následující části budeme předpokládat, že: ♦ firma nemůže ovlivnit cenu vyráběného zboží (tzn. dokonalou konkurenci na trhu statků) ♦ firma může při dané tržní mzdě najmout jakékoli množství pracovníků (tzn. dokonalou konkurenci na trhu práce) ♦ firma nemůže měnit množství kapitálu (tzn. krátké období) Produkční funkce Produkční funkce udává maximální výstup, který může firma vyrobit pří různých kombinacích vstupů. Uvažujeme-li dva výrobní faktory: Q =f(K,L). V krátkém období je možné měnit pouze vstup práce (L). Pňklad. Uvažujme malou firmu. Vztah mezi vstupy a výstupy zachycuje tabulka a graf. počet pracovníků výstup (ve fyz. jednotkách) 0 0 1 11 2 27 3 47 4 66 5 83 6 98 7 111 8 122 9 131 10 138 Mezní a průměrný produkt práce Pňklad (pokračování). Doplňte zbývající hodnoty. počet pracovníků výstup (ve fyz. jednotkách) mezníprodukt průměrný produkt 0 0 1 11 2 27 3 47 4 66 5 83 6 98 7 111 8 122 9 131 10 138 Mezní a průměrný produkt práce Pňklad (pokračování). počet pracovníků výstup (ve fyz. jednotkách) mezníprodukt průměrný produkt 0 0 1 11 11 11,0 2 27 16 13,5 3 47 20 15,7 4 66 19 16,5 5 83 17 16,6 6 98 15 16,3 7 111 13 15,9 8 122 11 15,3 9 131 9 14,6 10 138 7 13,8 Mezní a průměrný produkt Mezní produkt práce IMPl) je přírůstek produkce, najme-li firma dalšího pracovníka, přičemž množství ostatních vstupů se nemění: MPl =AQ/AL Průměrný produkt práce (APl) je objem produkce na jednotku práce (jednoho pracovníka): APL = Q/L Analogicky je možné definovat mezní a průměrný produkt kapitálu. Celkový, mezní a průměrný produkt graficky Najímá-li tato firma postupně prvního, druhého a třetího pracovníka, přírůstky produkce se zvyšují - MPL roste. Od čtvrtého najatého pracovníka se tyto přírůstky snižují aJVÍPL klesá. Do určitého počtu pracovníků se může MPL zvyšovat. Při daném kapitálovém vybavení se pracovníci mohou specializovat na jednotlivé činnosti. Až se tyto možnosti vyčerpají, mezní produkt začne klesat (Tato souvislost se někdy označuje jako zákon klesajících výnosů) Rozhodování firmy na trhu práce Firma při rozhodování, zda najmout dalšího pracovníka, porovnává přínos, který jí další pracovník přinese (příjem z mezního produktu práce), s nákladem, který ji bude stát (mezní náklad na faktor práce). Příjem z mezního produktu práce (MRPl) (též hodnota mezního produktu práce) je přírůstek celkových příjmů v důsledku přijetí dodatečného pracovníka. Neboli peněžní hodnota toho, co dodatečný pracovník vyprodukuje. Pro DOKO na trhu finální produkce platí: MRPl = PMPl Pro nedokonalou konkurenci na trhu finální produkce platí obecnější vyjádření: MRPl = MRMPl Příjem z průměrného produktu práce (ARPl) je příjem připadající na jednoho pracovníka: ARPl = TR/L = P-Q/L=P-APl Příjmové veličiny na trhu práce Pňklad (pokračování). Doplňte zbývající hodnoty, víte-li, že cena vyráběného statku je 40 Kč. počet pracovníků výstup mezníprodukt průměrný produkt produktu (v Kč) příjem 2 průměrného produktu (•Kč) 0 0 1 11 11 11,0 2 27 16 13,5 3 47 20 15,7 4 66 19 16,5 5 83 17 16,6 6 98 15 16,3 7 111 13 15,9 8 122 11 15,3 9 131 9 14,6 10 138 7 13,8 Tu Příjmové veličiny na trhu práce Pňklad (pokračování). počet pracovníků výstup mezníprodukt průměrný produkt produktu (v Kč) příjem 2 průměrného produktu (v Kč) 0 0 1 11 11 11,0 440 440 2 27 16 13,5 640 540 3 47 15,7 800 627 4 66 19 16,5 760 660 5 83 17 16,6 680 664 6 98 15 16,3 600 653 7 111 13 15,9 520 634 8 122 11 15,3 440 610 9 131 9 14,6 360 582 10 138 7 13,8 280 552 Mezní náklad na faktor práce Mezní náklad na faktor práce (MFCl) je přírůstek nákladů způsobený přijetím dodatečného pracovníka. V případě dokonalé konkurence na trhu práce (kdy firma nemůže ovlivnit výši mzdy) je MFCl roven mzdě. Firma může za tuto mzdu najmout jakýkoliv počet zaměstnanců. Z hlediska firmy je pak křivka nabídky práce (individuální nabídka práce) horizontální ve výši mzdy. Kolik pracovníků tedy firma najme? Firma maximalizující zisk porovnává příjem z dodatečné jednotky práce (MKPl) s nákladem na tuto dodatečnou jednotku (w). Pokud: ♦ MKPl > w, firma najme dalšího pracovníka (zvýší počet člověkohodin) ♦ MKPl < w, firma pracovníka propustí (sníží počet člověkohodin) ♦ MKPl = w, firma najímá optimální počet pracovníků. Viz příklad. Kolik pracovníků firma najme při mzdě 360 Kč, 520 Kč a 760 Kč? Poptávka firmy po práci p cd-1 pracovníka Při mzdě 760 Kč by byl průměrný příjem z jednoho pracovníka menší než průměrný náklad na něj (mzda). Body na křivce MKPl, které jsou relevantní pro rozhodování firmy, leží pod bodem, kde křivka AKPl protíná křivku MKPl. Zvýrazněná část křivky MKPl je křivkou poptávky po práci, protože ukazuje, jak se změní množství najímaných pracovníků, když se změní mzda. Tržní poptávka po práci Príklad. V odvětví jsou dvě firmy. Při mzdě 20 najímá každá firma 15 zaměstnanců (graf vlevo). Jestliže mzda klesne na 10, každá chce najmout 30 zaměstnanců. -* Zamrslnamwt Obě firmy zvýší produkci => roste tržní nabídka => cena výstupu klesá => klesá MKPl => každá firma najme 28 pracovníků. Křivka tržní poptávky (TT) (graf vpravo) po práci proto není horizontálním součtem individuálních poptávkových křivek a je strmější. Změna předpokladu: dlouhé období Jak se bude firma rozhodovat v dlouhém období (LR)? V LR může firma měnit množství všech vstupů, tedy i kapitálu. Firma bude maximalizovat zisk, jestliže bude splněna podmínka: w = P ■ MPl a r = P ■ MPk- Pokud vyjádříme P: P = iuIMPl a P = t/MPk Po úpravě: MPJ w = MPk I r Toto je podmínka minimalizace nákladů (pravidlo nejnižších nákladů): mezní produkt z jedné koruny vynaložené na nákup daného vstupu musí být u obou používaných vstupů stejný. Splnění této podmínky neznamená, že firma skutečně maximalizuje zisk. Znamená pouze, že danou úroveň výstupu vyrábí s minimálními náklady. Rozhodování o počtu zaměstnanců v LR (graficky) Firma může daný objem produkce vyrobit různými kombinacemi práce a kapitálu. Křivka znázorňující kombinace práce a kapitálu, pomocí kterých firma vyrobí stejný výstup, se označuje jako izokvanta. Sklon izokvanty je dán poměrem mezních produktů práce a kapitálu a označuje se jako mezní míra technické substituce (MRTS): AK/ňL = -MPl/MPk = MRTS Rozhodování o počtu zaměstnanců v LR (graficky) Izokosta znázorňuje všechny dostupné kombinace práce a kapitálu, které si firma může najmout při daných celkových nákladech. Předpokládejme, že mzda je 400 Kč za hodinu a cena jednotky kapitálu 200 Kč. kapii- TC = w-L + r-K, potom: K = TC/r -w/r-L Sklon izokosty je (-w/r). Rozhodovaní firmy o počtu zaměstnanců v LR Optimální kombinaci vstupů vyjadřuje bod P, kde platí: MPl/MPk = w/r, neboli MPl/ w=MPk/ r Změna optimální kombinace vstupů v důsledku změny mzdy Jak by ovlivnil poptávku po práci v dlouhém období pokles mzdové sazby? Substituční efekt: firma (při nezměněném výstupu) nahrazuje kapitál prací (zvyšuje množství najímané práce, snižuje množství kapitálu) Produkční efekt (efekt rozsahu výroby): pokles mzdy snižuje mezní náklad výroby a motivuje firmu k rozšíření výroby. Firma zvyšuje množství najímané práce a zvyšuje množství kapitálu. 20 Změna optimální kombinace vstupů v důsledku změny mzdy a poptávka po práci kapitál mzda počet pracovníků produkční efekt: posun z bodu P do Q substituční efekt: posun z bodu Q do bodu R Poptávka po práci v krátkém a v dlouhém období V dlouhém období mohou firmy optimalizovat množství práce i kapitálu a plne se přizpůsobit změně mzdy. V krátkém období je tato optimalizace omezena fixním množstvím kapitálu. Dlouhodobá křivka poptávky po práci bude tedy elastičtější. ■i podři pracovnfců 22 Změna předpokladu: nedokonalá konkurence na trhu statků V případě nedokonalé konkurence na trhu finální produkce platí: P>MR. Potom příjem z mezního produktu práce (MR-MPl) posledního pracovníka najatého dokonale konkurenční firmou bude větší než v případě stejného pracovníka u nedokonale konkurenční firmy. P, (DOKOI piHM pracovníků Křivka poptávky po práci nedokonale konkurenční firmy bude strmější, protože klesá MPl dodatečného pracovníka a zároveň klesá mezní příjem z dodatečné produkce. 23 Aplikace. Sociální odvody a trh práce Pňklad. Zaměstnavatelé budou muset odvádět ze mzdy zaměstnanců určitou částku do nějakého sociálního fondu. Pro jednoduchost předpokládejme, že tato částka je fixní ve výši X za odpracovanou hodinu. Jaké bude mít tento krok důsledky? L, Lq Z»m é tt MM 24 Aplikace. Sociální odvody a trh práce I když je tato povinnost adresována zaměstnavatelům, zatíženi budou také zaměstnanci v podobě nižších mezd a nižší míry zaměstnanosti. Ale také zaměstnavatelé, protože zaměstnancům neklesnou mzdy o plnou výši daně. Jak bude daňové břemeno rozděleno mezi zaměstnance a zaměstnavatele, závisí také na sklonu nabídkové křivky. Čím strmější nabídková křivka (slabá reakce zaměstnanců na změny mezd), tím větší část daně bude přesunuta na zaměstnance při menším dopadu na zaměstnanost. 25 Elasticita poptávky po práci Z řady důvodů nás může zajímat citlivost reakce poptávky po práci na změnu mzdy. Tu odráží elasticita poptávky po práci. Elasticita poptávky po práci je definována jako procentní změna v zaměstnanosti (L) vyvolaná zvýšením mzdové sazby (w) o 1 %: e = %ALI%Aw Pokud: e > 1, poptávka je elastická, v případě zvýšení mzdy celkové výdělky klesají e < 1, poptávka je neelastícká, v případě růstu mzdy celkové výdělky rostou e = 1, poptávka je jednotkově elastická, v případě růstu mzdy se celkové výdělky nezmění 26 Faktory ovlivňující elasticitu poptávky po práci Elasticitu poptávky po práci zvyšují tyto okolnosti: ♦ vyšší cenová elasticita poptávky po statcích ♦ snadná substituce práce ostatními výrobními faktory ♦ vysoká elasticita nabídky ostatních výrobních faktorů ♦ náklady na práci tvoří velkou část celkových nákladů Jde o tzv. marshallovská pravidla odvozené poptávky. 3/2/13 Elasticita poptávky po finálním statku Předpokládejme nárůst mzdy. Zvýšení mzdy způsobí zvýšení mzdových nákladů a růst ceny finálního produktu. Čím vyšší cenová elasticita poptávky po statku, tím větší bude procentní pokles výstupu v důsledku procentního zvýšení ceny, a tedy tím větší procentní snížení zaměstnanosti (za jinak stejných okolností). Zároveň již víme, že: + poptávka po práci na úrovni firmy bude elastičtější než poptávka po práci na odvětvové či tržní úrovni + poptávka po práci bude elastičtější v dlouhém období + poptávka po práci firmy na konkurenčních trzích bude elastičtější než na trzích méně konkurenčních Nahraditelnost ostatními faktory Čím je snazší nahradit práci ostatními výrobními faktory, tím bude poptávka po práci elastičtější. Důvody omezené nahraditelnosti: ♦ technické ♦ institucionální (vliv odborů, regulace) 29 Nabídka ostatních faktorů Pňklad. Předpokládejme, že z nějakých důvodů existuje tlak na růst mezd nekvalifikovaných pracovníků. Firmy se pak mohou snažit práci nahrazovat kapitálem - zvyšovat poptávku po kapitálu. V případě snadné dostupnosti kapitálu (elastické nabídky kapitálu) bude tlak na růst ceny kapitálových statků relativně slabý a poptávka po práci nekvalifikovaných pracovníků spíše elastická. 30 10 Podíl práce na celkových nákladech Vyšší podíl práce na celkových nákladech se v případě zvýšení mezd výrazně odrazí v růstu cen produkce, následně pak v poklesu výstupu a zaměstnanosti. Čím větší podíl nákladů na práci na celkových nákladech, tím větší elasticita poptávky po práci. Aplikace. Chování odborů Co z toho vyplývá pro aktivity odborů? Většina odborových svazů se snaží ovlivnit mzdy a zaměstnanost členů. Potom je možné očekávat tyto důsledky: ♦ odbory budou v boji za vyšší mzdy úspěšnější na trzích s neelastickou poptávkou po práci ♦ odbory se budou snažit podnikat kroky směrem ke snížení elasticity poptávky po práci svých členů To je důvod, proč mají odbory rezervovaný postoj k ekonomické integraci, prosazují protekcionismus, zvýšení minimální mzdy, bezpečnostní předpisy vyžadující větší počet pracovníků na pracovišti, v minulosti často bránily technologickému pokroku.. Křížová elasticita poptávky po práci Firma nenajímá dva homogenní vstupy, ale různé skupiny pracovníků a různé typy kapitálu. Skutečnost, že firma v realitě do výrobního procesu zapojuje mnohé vstupy, zvyšuje pravděpodobnost, že poptávka po daném vstupu se může zvýšit, když cena jiného vzroste nebo v reakci na růst ceny dalšího naopak snížit. Proto nás zajímá citlivost poptávky po určitém vstupu na změnu ceny jiných vstupů. Tuto souvislost odráží křížová elasticita poptávky, což je procentní změna poptávaného množství vstupu j způsobená procentní změnou ceny vstupu k: e-,k = %ALj I %Awk Pokud je e kladné, jedná se o substituty, pokud záporné, jde o komplementy. Komplementarita kapitálu a kvalifikované práce Reprezentativní studie Clark a Freeman (1980): pokles ceny kapitálu o 10 % snižuje zaměstnanost nekvalifikovaných pracovníků o 5 % a zvyšuje zaměstnanost kvalifikovaných o 5 %. Ukazuje se tedy, že nekvalifikovaní pracovníci a kapitál jsou spíše substituty, zatímco kvalifikovaní pracovníci a kapitál komplementy. Z toho pak vyplývají "vítězové a poražení" rychlého technologického pokroku v posledních několika dekádách.. 34 Shrnutí ♦ Firma, která maximalizuje zisk, najímá v krátkém období zaměstnance až do bodu, kdy se mzda rovná příjmu z mezního produktu práce (hodnotě mezního produktu práce). ♦ V dlouhém období zisk maximalizující firma najímá zaměstnance až do bodu, kde se cena vstupu rovná příjmu z mezního produktu (hodnotě mezního produktu) tohoto vstupu. Tato podmínka znamená, že optimální kombinace vstupů je dosaženo, pokud se poměr mezních produktů práce a kapitálu rovná poměru cen těchto vstupů. ♦ Pokles mzdy vytváří v dlouhém období substituční efekt a efekt rozsahu produkce (produkční efekt). Oba efekty znamenají, že firma najímá více pracovníků. ♦ Křivka poptávky po práci v krátkém a dlouhém období jsou klesající. Dlouhodobá křivka poptávky po práci je elastičtější. 35 Literatura ♦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics : Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 - kapitoly 3 a 4, s. 59-127 ♦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd. : McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708 - kapitola 3, s. 88-146 ♦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 - kapitoly 4 a 5, s. 172-259