6. Kompenzující mzdové rozdíly 1. Vysvětlete obsah teorie kompenzujících mzdových rozdílů. Proč je obtížné existenci kompenzujících mzdových rozdílů empiricky prokázat? 2. Zpochybňují následující tvrzení platnost teorie kompenzujících mzdových rozdílů? a. Lidé s nižšími mzdami mají také nižší zaměstnanecké benefity. b. Řada lidí, kteří pracují ve špinavém (nebo jinak nepříjemném) prostředí, mají nižší mzdy než lidé pracující v příjemnějším prostředí. 3. Zkuste vysvětlit, proč učitelé obecně vydělávají méně než vysokoškolsky vzdělaní lidé v soukromém sektoru. 4. Uvažujte dva uhelné doly, které se liší rizikem pracovního úrazu. Odbory vyjednají pro všechny pracovníky v obou dolech stejnou mzdu. Znamená to, že koncept kompenzujících mzdových rozdílů zde neplatí? Uvažujte, že pracovníci mohou mít různou produktivitu. 5. Poptávka po práci v zaměstnání A je vyjádřena rovnicí LD = 20-W, nabídka práce LS =-1.25+0.5W. V zaměstnání B je rovnice křivky poptávky stejná jako v A, ale rovnice křivky nabídky je LS = -0.5 + 0.6W. Jaký je rovnovážný kompenzující mzdový rozdíl mezi těmito dvěma zaměstnáními? 6. Marie je indiferentní mezi pracovním rizikem 2 % a hodinovou mzdovou sazbou 225 Kč a 3 % rizikem při mzdové sazbě 270 Kč. Jana je indiferentní mezi kombinacemi 2 % riziko při mzdě 240 Kč a 3 % rizikem při mzdě 270 Kč. Předpokládejte dvě firmy (Alfa a Beta), každá z nich má různé náklady na snížení pracovního rizika. a. Zakreslete indiferenční křivky Marie a Jany. b. Znázorněte, pro jakou firmu bude pracovat Marie a pro jakou firmu Jana. c. Do grafu zakreslete hedonickou mzdovou funkci. Co vyjadřuje její sklon? 7. Rovnice křivky stejného zisku firmy ABC je W = 4 + 0.5R a firmy XY je W = 3 +0.75R, kde R je míra pracovního rizika a W je mzda. a. Zakreslete křivku stejného zisky pro obě firmy. Za jakých podmínek je lineární? b. Při jaké úrovni rizika budou firmy nabízet stejnou mzdu? c. Jaká firma bude pracovníky preferována při nižší míře rizika? Která při vyšší? Vysvětlete. 8. Je zavedení přísnějších bezpečnostních standardů prospěšné pro všechny pracovníky? Vysvětlete a graficky ilustrujte. 9. Představte si, že na trhu existují dva typy farmářských traktorů: FT250 a FT500. Jediný rozdíl rozdíl mezi nimi je v míře bezpečnosti. Během jejich životnosti se smrtelná nehoda stane na jednom z tisíce traktorů FT250 a na jednom z pěti tisíců traktorů FT500. Traktor FT250 stojí 1.250.000 Kč a traktor FT500 1.370.000 Kč. Každý rok se prodá 2.000 traktorů každého typu. Jaká je statistická hodnota života farmáře? 10. Parlament schválí zákon, který stanoví zaměstnavateli povinnost platit zaměstnancům životní pojištění. Jaký bude dopad tohoto zákonného opatření na mzdy a užitek pracovníků na konkurenčním trhu? Ekonomie práce - seminář 3 7. Lidský kapitál 1. Ženy ve stejném věku jako muži pobírají v průměru nižší mzdy. Jak byste tento mzdový rozdíl vysvětlili pomocí teorie lidského kapitálu? 2. Představte si, že se vláda zavede progresivní zdanění. Mohlo by to nějak ovlivnit investice do lidského kapitálu mladých lidí? 3. Předpokládejte, že Vám někdo nabídne 2.000 Kč teď nebo 2.500 Kč za pět let. Úroková míra je 4 %. Vypočítejte současnou hodnotu 2.500 Kč. Jakou možnost byste si vybrali, pokud je Vaším cílem vyšší současná hodnota? 4. Předpokládejme, že pracovník ve svém současném zaměstnání vydělává 180 tisíc Kč ročně. Přemýšlí, zda se nezapsat do kurzu, který by zvýšil jeho kvalifikaci. Náklady spojené s absolvováním kurzu jsou 30 tisíc Kč. Kurz trvá jeden rok. Po jeho absolvování by v následujících třech letech vydělával 200 tisíc Kč ročně a poté ukončil pracovní kariéru. Úroková sazba je 10 %. Měl by se do kurzu zapsat? 5. Pracovník uvažuje o tom, že by na dva roky přerušil své pracovní aktivity a absolvoval kurz MBA. V současném zaměstnání vydělává $40,000 ročně (po zdanění). V případě absolvování MBA by mohl vydělávat $55,000 ročně (po zdanění). Školné je $10,000 za rok. Diskontní míra pracovníka je 6 %. Tento pracovník zrovna dosáhl 48 let a předpokládá, že pracovní kariéru ukončí po dosažení šedesáti let (bez ohledu na to, zda získá MBA či nikoliv). Měl by tento pracovník kurz MBA absolvovat? 6. Jak může počet VŠ studentů ovlivnit ekonomická recese? 7. Jana má 3 ročníky vysoké školy, Petra dva a Marie jeden. Jana vydělává 210 Kč za hodinu, Petra 190 a Marie 160 Kč. Předpokládejte, že rozdíl v délce vzdělání je dán pouze rozdílem v diskontních mírách. Jaké jsou jejich diskontní míry? 8. Navrhněte postup, jak byste vypočítali míru výnosu ze vzdělání. 9. Na majetkové trestné činy můžeme pohlížet tak, že přinášejí okamžité zisky, ale riziko dlouhodobých nákladů. V případě uvěznění dochází ke ztrátě příjmů (ať už z legálních či nelegálních) aktivit. Jaká bude pravděpodobně diskontní míra lidí, kteří páchají trestnou činnost? Co by mohla společnost udělat, aby se snížila tato kriminalita? 10. V řadě zemí vláda silně subvencuje vysoké školství. Pomocí teorie lidského kapitálu uveďte argumenty, proč by to vláda měla dělat a jaká jsou rizika. 11. Srovnejte závěry, které vyplývají z teorie lidského kapitálu a signální teorie vzdělání. 12. Uvažujte dvě skupiny lidí: méně schopné a schopnější. Získání vysokoškolského diplomu u schopných znamená vynaložit náklady ve výši 80 tis. Kč a u méně schopných 200 tis. Kč. Firmy nahlížejí na VŠ diplom jako na signál zaměstnancům bez diplomu platí 250 tis. Kč ročně a zaměstnancům s diplomem X Kč. V jakém rozmezí musí X být, aby byl diplom efektivním signálem? 13. Je studium MBA specifickým nebo obecným vzdělávacím programem? Kdo bude hradit náklady s ním spojené, zaměstnanec nebo zaměstnavatel? Ekonomie práce - seminář 3