8. Mobilita práce 1. Předpokládejme, že zvýšení počtu imigrantů v určité profesi o 10 % snižuje mzdy domácích pracovníků v této profesi o 3.5 %. Znamená to, že je imigrace pro tuto ekonomiku škodlivá? 2. Poptávka po práci nekvalikovaných pracovníků je LD=100-10W. Imigrace zvýší rovnovážný počet nekvalifikovaných pracovníků z 50 na 60. Předpokládejte dokonale neelastickou nabídku práce. a. Jak se změní národní důchod? b. Jak se změní zisk výrobců v krátkém období? c. Jak se změní mzdy domácích pracovníků? d. Co vyjadřuje imigrační přebytek a jak bude vysoký? 3. Jaký vliv má rigidita mezd na velikost přebytku imigrace? Graficky znázorněte. 4. V USA se v posledních třech dekádách prohloubil rozdíl ve výši mezd mezi pracovníky vzdělanějšími a méně vzdělanými. Předpokládejme, že méně kvalifikovaní pracovníci začnou investovat více do svého vzdělání. Důsledkem bude, že jejich mzdy porostou rychleji než mzdy kvalifikovanějších pracovníků. Jak by měla větší mzdová komprese amerických pracovníků podle Royova modelu ovlivnit strukturu imigrantů v USA? 5. Předpokládejme, že by nějaká velká imigrační země zavedla pro všechny pracovníky (i imigranty) minimální příjmovou hranici. Pomocí Royova modelu vysvětlete, jak tento sociální program ovlivní motivace potenciálních imigrantů k příchodu do země. Jak se změní kvalifikační struktura imigračního toku? 6. Claire žije ve Francii a vydělává $30,000 ročně. Zvažuje pracovní nabídku v USA, kde by vydělávala $32,000 ročně v následujících čtyřech letech. Předpokládejte, že náklady spojené s přestěhováním jsou $6,000 a jsou vynaloženy v současnosti, náklady na bydlení by byly zhruba stejně vysoké jako ve Francii a osobní diskontní míra je 6 %. Jaká je současná hodnota čistého zisku/ztráty, pokud by se rozhodla pro pracovní zkušenost v USA? Jaké další nepeněžní faktory by pravděpodobně ovlivnily její rozho- dování? 7. Následující tabulka popisuje trh práce určité profese. “Poptávka” je počet zaměstnanců (v tisících), které by firma byla ochotna najmout při určité mzdě. “Domácí nabídka” je počet domácích zaměstnanců (v tisících) ochotných při dané mzdě pracovat. “Nabídka imigrantů” pak udává počet cizinců (opět v tisících) ochotných za danou mzdu pracovat. mzda poptávka domácí nabídka nabídka imi- grantů $3 30 22 4 $4 29 23 4 $5 28 24 4 $6 27 25 4 $7 26 26 4 $8 25 27 4 $9 24 28 4 $10 23 29 4 a. Graficky znázorněte poptávku po práci, nabídku domácích pracovníků a celkovou nabídku včetně imi- grace. b. Jaká je rovnovážná mzda pracovníků před imigrací? Kolik zaměstnanců firmy najmou? c. Jaká je rovnovážná mzda pracovníků včetně imigrace? Kolik zaměstnanců firmy najmou? Jaký bude mít imigrace dopad na zaměstnanost domácích pracovníků? 8. Poptávka po práci v určitém odvětví domácí ekonomiky je LD = 36-2w, LS = 9+w je rovnice nabídky domácích pracovníků, LST = 10+2w je rovnice nabídky všech pra- covníků. a. Graficky znázorněte poptávku po práci, nabídku práce domácích pracovníků, zahraničních pracovníků a všech pracovníků. b. Jaká je rovnovážná mzda před imigrací? Kolik pracovníků by bylo zaměstnáno? c. Jaká je rovnovážná mzda po imigraci? Kolik pracovníků by bylo zaměstnáno? Kolik z nich domácích a kolik zahraničních? 9*. Ekonomika se skládá ze dvou regionů, Severu a Jihu. Elasticita poptávky po práci v krátkém období je v obou regionech -0.5. Předpokládejte dokonale neelastickou nabídku práce. Ve výchozí situaci jsou trhy práce v obou regionech v rovnováze, 600 tisíc pracovníků je zaměstnáno na Severu, 400 tisíc na Jihu při mzdě 150 Kč za hodinu. Nyní dojde k přílivu 20 tisíc imigrantů do jižního regionu. Předpokládejme, že mají stejnou kvalifikaci jako domácí pracovníci. a. Jaký bude dopad imigrace na mzdy v každém regionu v krátkém období? b. Předpokládejte, že každý mzdový diferenciál mezi oběma regiony ve výši 10 Kč vyvolá migraci 1000 domácích pracovníků. Jaké budou relativní mzdy v obou regionech v krátkém období? Jaký bude dopad imigrace na mzdy a zaměstnanost v obou regionech v dlouhém období? Ekonomie práce - seminář 4