Ekonomie práce: přednáška 10 Odbory a trh práce Charakteristika odborových svazů Odborové svazy jsou organizace pracovníků, jejichž hlavním cílem je zlepšit peněžní a nepeněžní podmínky v zaměstnání svých členů. Rozlišují se dva typy odborových svazů: ♦ odvětvové odbory (např. OS KOVO, IG METALL) ♦ profesní odborové svazy (např. Profesní odborová organizace zdravotnických pracovníků) Vyjednávání odborů se zaměstnavateli může být: ♦ centralizované (na úrovni celého odvětví) ♦ decentralizované (na úrovni firmy) Odbory představují v demokratických zemí významnou politickou sílu. Význam odborů (mezinárodní srovnání) Country Union Membership as a Percentage of Workers T"" J Austria 37 98 Frarvce I0 »1 Sweden 8I 9! Australia 25 8! rtaty 35 83 Netherlands 23 8! Germany 25 68 Switzerland I8 4! United Kingdom 3I 3! Canada 28 32 Japan 22 18 United States 13 14 Swm: Organisation for Economic Co-operation and Dei-clopment. http://www.otcd.org; search under "union density, 2004.' Míra odborové angažovanosti Míru odborové angažovanosti je dána „poptávkou" po službách odborů a jejich „nabídkou". Poptávka je ovlivněna tím, jak pracovníci vnímají výnosy z případného členství, preferencemi atd. Nabídkovou stranu ovlivňuje např. legislativa, struktura zaměstnanosti a jiné faktory, které ztěžují nebo naopak umožňují lepší organizaci pracovníků. Ke snížení odborové angažovanosti přispěly tyto faktory: ♦ demografické změny (zvyšující se míra pracovní participace žen) ♦ změna struktury zaměstnanosti v důsledku strukturálních změn (klesá podíl sekundárního sektoru) ♦ sílící konkurence (v důsledku liberalizace, ekonomické integrace) ♦ aktivity státu blahobytu (řadu sociálních programů a programů na trhu práce zajišťuje stát) Tržní omezení aktivit odborových svazů Předpokládejme, že hlavním cílem aktivit odborů je vyjednat vyšší mzdu. Ale odbory naráží na určitá omezení. Základním tržním omezením schopnosti odborů dosáhnout svého cíle je poloha a elasticita poptávky po prácí. mzda L, , LfALgLg zaměstnanost Tržní omezení aktivit odborových svazů Odborům vyhovují podmínky rostoucích odvětví s nízkou elasticitou poptávky po práci. Pokud se odborům podaří vyjednat vyšší mzdu, dopad na zaměstnanost závisí na elasticitě poptávky po práci - čím menší elasticita, tím menší snížení zaměstnanosti (za jinak stejných okolností). Dopad na zaměstnanost také závisí na ekonomické prosperitě daného odvětví - v případě dynamicky rozvíjejícího se odvětví vysoká poptávka po práci tento dopad tlumí (za jinak stejných okolností). Odbory a poptávka po práci Odbory se vzhledem k svým cílům snaží o zmírnění tržního omezení. Jejich zájmům tedy vyhovuje vyšší poptávka po pracovnících a nižší cenová elasticita poptávka po práci. Proto se mohou zaměřovat na: ♦ stimulaci poptávky po domácím zboží ♦ omezení substituce pracovníků pomocí legislativy nebo vyjednávání Odbory a nabídka práce (1/2) Odbory si mohou zajistit zvýšení mezd tím, že vyvíjejí aktivity směrem k omezení nabídky práce. Q[ Q0 počet pracovníků Odbory a nabídka práce (2/2) Odbory mohou docílit snížení nabídky práce tím, že vyžadují přijetí určitých opatření nebo podporují vládní programy, které ovlivňují determinanty nabídky práce. Odbory proto často podporují tato opatření: ♦ omezení imigrace ♦ zákony zakazující dětskou práci ♦ kratší pracovní týden ♦ povinné odchody do penzí ♦ profesní licence ♦ různé rormy zvyšování nepracovních příjmů (podpory v nezaměstnanosti ajiné sociální dávky), které snižují pracovní participaci. Model: odbory v postavení monopolu (1/2) Ekonomové obvykle předpokládají, že hlavními cíli odboru jsou vyšší mzdy a vyšší zaměstnanost členů. Za predpokladu, že: ♦ odbory mají užitek z mezd a míry zaměstnanosti členů ♦ je možné agregovat preference členů odborů -o- můžeme zakreslit indiŕerenční křivky. Indiŕerenční křivka zde bude znázorňovat kombinace mezd a míry zaměstnanosti, které odborům přinášejí stejný užitek. V tomto modelu mají odbory efektivní monopol na „pronájem" pracovníků: určují mzdu a zaměstnavatel této mzdě přizpůsobuje počet pracovníků, aby maximalizoval zisk. Model: odbory v postavení monopolu (2/2) mzdy odborářů \ Bod B znázorňuje nejvyšší užitek, \ \ \ kterého mohou odbory při daném \\ \ omezení (poptávce po práci) dosáhnout. \ \B p^\^r~~~—-ic2 I --ÍC1 I ! ^D zaměstnanost odborářů Model: odbory v postavení monopolu Víz předchozí graf. Předpokládejme, že tržní mzda na konkurenčním trhu je W0. Firma za tuto mzdu najme L0 pracovníků (kombinaci práce a zaměstnanosti vyjadřuje bod A). Ve firmě vzniknou odbory a všichni pracovníci se stanou členy odborů. Odbory díky své monopolní síle jsou schopny vyjednat mzdu Wu. Zaměstnavatel této mzdě přizpůsobí počet zaměstnanců (Lu). Všimněme si, že odbory lépe dosahují svých cílů v případě neelastické poptávky po práci. Vlastností tohoto modelu je, že není efektivní. Obě strany by na tom mohly být lépe, kdyby se dohodly na společném určení mezd a zaměstnanosti. Model efektivních kontraktů (1/4) Efektivní kontrakty jsou dohody mezi odbory a zaměstnavateli na takové kombinaci mezd a zaměstnanosti, kdy si alespoň jedna strana polepší a druhá si nepohorší. Pozor! Efektivní kontrakty však z hlediska celospolečenského znamenají neefektivní využívání práce (kromě specifického případu rzv. silně efektivních kontraktů - viz dále). Model efektivních kontraktů (2/4) Mzdy Poptávka po práci a kombinace mzdy a zaměstnanosti A a. B jsou přenesené z předchozího grafu (viz slide 12). Navíc n. jsou zde různé izoziskové křivky, které v této souvislosti \ znamenají kombinace mezd a zaměstnanosti, které firmě \ přinesou stejnou výši zisku. Jiné pocty zaměstnanců než Lu \ a.Lg nejsou optimální, a proto firma musí snížit mzdu, aby \ zachovala stejnou výši zisku. Wu ^-^^S^h (zlsk = 100.000) "^^I^T^Cľ" í] (z,sk = 15a000) j \ D I0 (zjsk = 200.000) L u L0 Zaměstnanost ^ Model efektivních kontraktů (3/4) Nyní do grafu znázorníme indiferenční křivky. Mzdy \ \ Dostáváme smluvní křivku DE, kde se nacházejí \ \ \ efektivní kontrakty. \ \ \ Na jakém konkrétním bodu se obě strany \^ \ \ dohodnou, závisí na jejich vyjednávad síle. Wu Wn WF w0 1 ||Kľ L u LFLnL0 Zaměstnanost 15 Model efektivních kontraktů (4-/4) Viz předchozí graf. Výchozí situace: odbory v postavení monopolu, za mzdu Wu pracuje Lu zaměstnanců. Obě strany si mohou polepšit (v krajních bodech D a £ si jedna polepší a druhá nepohorší), když se dohodnou na jiné kombinaci mezd a zaměstnanosti na smluvní křivce DE. Smluvní křivka leží vpravo od křivky poptávky po práci => firma při každé mzdě najímá více pracovníků než by najímala, kdyby měla zaměstnanost a mzdy plně pod svojí kontrolou. Z celospolečenského hlediska to není efektivní výsledek, protože není najímán „správný" (optimální) počet zaměstnanců. Specifický je případ tzv. silně efektivních kontraktů, kdy by smluvní křivka byla vertikální a vycházela z bodu A. Firma by najímala optimální počet zaměstnanců a situace by byla z hlediska alokace zdrojů efektivní. Celkový zisk by byl maximalizován a přítomnost odborů by vedla pouze k jeho redistribuci. Vyjednávání a hrozba stávky (1/3) Ve firmách, kde jsou přítomny odbory, dochází ke kolektivnímu vyjednávání. Předmětem vyjednávání je výše mezd, benefitů a další otázky, které souvisejí s pracovními podmínkami. Ekonomové se snaží proces vyjednávání mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů obecně popsat => existují formalizovane modely kolektivního vyjednávání. Jednou z možností je zkonstruovat reakční funkce odborů a zaměstnavatele. Reakční funkce predikují mzdové požadavky (mzdové nabídky) každé strany. Křivka EC vyjadřuje mzdové nabídky, které zaměstnavatelé předkládají v jednotlivých kolech vyjednávání (ochotu firem k ústupkům). Křivka UR vyjadřuje mzdu, kterou požadují odboráři (míru rezistence odborů). EC ovlivňují elasticita poptávky po zboží, elasticita poptávky po práci, výše zásob, dostupnost náhradních pracovníků.. Na UR má vliv např. výše nákladů spojených s organizací stávky, ekonomickým cyklem. Vyjednávání a hrozba stávky (3/3) Hlavním zdrojem vyjednávači síly odborů je hrozba stávky. Protože stávka je pro obě strany (zaměstnavatele i zaměstnance) nákladná, drtivá většina vyjednávání končí dohodou (bez stávky). Proč tedy ke stávkám dochází? ♦ jedna strana špatně odhadne reakční křivku druhé strany (např. odbory přecení ochotu k ústupkům zaměstnavatele) ♦ informační asymetrie - odbory mají horší inŕo o hospodaření (hrozbou stávky chtějí firmy zjistit skutečné finanční možnosti firmy) ♦ stávka může sloužit jako nástroj na posílení vnitřní soudržnosti odborů Stávková aktivita mezinárodní srovnání .■mtrd Kingikm | Ciťrmam Q| 0.-Umtcd Stole* flo.WJ J«pan | 0.01 —L_1_1_L_ 23456789 1» l| Předpokládejme dvě skupiny pracovníků: ♦ odborově organizovaní se mzdou Wu ♦ odborově neorganizovaní se mzdou WN Odbory a výše mezd (2/3) Mzda Sektor s odborové organizovanými pracovníky Mzda Sektor s neorganizovanými pracovníky \ /" \ / \ / V/ i * Du i ^Dn Zaměstnanost Zaměstnanost 22 Odbory a výše mezd (3/3) Relativní mzdová výhoda (R), kterou odbory zajistily svým členům, je dána: R = (WU-WN) I WN V odhadech relativní mzdové výhody je třeba zohlednit rozdíly v so do-ekonomický ch charakteristikách (vzdělání, věk, odvětví, region,..) 23 Důsledek: nezaměstnaní pracovníci proudí do sektoru bez přítomnosti odborů (spillover effect) Sektor s odborově Sektor s neorganizovanými organizovanými pracovníky pracovníky Mzda 5 ^ Mzda \ //s"° \ / / \ // S,i —-\// \. // ""/vC w" ---------V/ Á \ W" // 11 v ji ^Dn í,0 lni Zaměstnanost Zaměstnanost 25 Důsledek: pracovníci proudí do sektoru bez přítomnosti odborů (spillover effect)_ Relativní mzdová výhoda odborářů pak bude: ^í = (Wuí-Wbí)/Wbí a bude větší než skutečný dopad na reálnou mzdu odborově angažovaných pracovníků. 26 Důsledek: zaměstnavatelé v sektoru bez odborů mohou zvýšit mzdu (threat effect) Mzda Sektor s neorganizovanými pracovníky w0 Relativní mzdová výhoda odborů R2 = (W^-WJ/W*,, bude nižší než dopad na reálné mzdy odborářů 4i k Zaměstnanost 27 Odbory a výše mezd (další důsledky) ♦ nižší mzdové rozdíly ve firmách s odbory (pracovníci jsou více homogenní, míra výnosu ze vzdělání je nižší než ve firmách bez přítomnosti odborů) ♦ větší podíl zaměstnaneckých benefitů ve firmách s odbory 2% Nemzdové důsledky odborů ♦ vliv na produktivitu není jednoznačný + odbory zprostředkovávají komunikaci mezi managementem a zaměstnanci, pracovníci jsou motivovanější, fluktuace zaměstnanců nižší, vyšší investice do vzdělávání zaměstnanců => produktivita zaměstnanců vzroste + odbory mohou brzdit zavádění nových technologií (zvláště těch, které mají minimalizovat pracovní náklady) => produktivita klesne ♦ vliv na zaměstnanost je negativní (slabší nárůst pracovních míst v sektorech s odbory) 29 Literatura ♦ Ehrenberg, Ronald G. - Smith, Robert Stewart. Modern Labor Economics: Theory and Public Policy. 10th ed. Boston : Pearson/Addison Wesley, 2009. xxi, 650 s. ISBN 978-0-321-53896 - kapitola 13, s. 445-496 ♦ Borjas, George. Labor Economics. 5. vyd.: McGraw Hill Higher Education, 2010. ISBN 978-0070172708 - kapitola 10, s. 418-462 ♦ Kaufman, B. - Hotchkiss, J. The Economics of Labor Markets. Mason : Thomson Higher Education, 2006.760 s. ISBN 0-324-28879-4 - kapitola 11 a 12, s. 558-660