Stát a nestátní neziskové
organizace
JUDr. Hana Frištenská
Leden 2013
Obsah
 Role a nástroje státu vůči NNO
 Kdo jsou z hlediska státu a
samospráv NNO (statistika)
 Vývoj vztahu státu k NNO po roce
1990 a Rada vlády pro NNO a NIF
 Aktuální etapa ve vztahu státu a NNO
- občanský zákoník
Tři definice NNO, relevantní pro
účely státní politiky
 Mezinárodní definice
 Definice RVNNO podle právních typů
 Definice ČSÚ
Mezinárodní definice – L. Salamon,
H. Anheier
 Soukromý charakter a nezávislost na
státu
 Organizovanost
 Nerozdělování zisku
 Samosprávnost
 Dobrovolnost
Kdo jsou z hlediska politiky státu,krajů a obcí
NNO – o kom mluvíme
Definice podle organizačních typů
(politická definice RVNNO kolem roku 1998):
 Občanská sdružení
 Obecně prospěšné společnosti
 Nadace a nadační fondy
 Církevní právnické osoby, resp. účelová
zařízení církví
Neziskové organizace v systému
národních účtů - jak to vidí ČSÚ
 Definice: Nezisková instituce je právní nebo
společenská jednotka vytvořená za účelem
výroby výrobku a služeb a jejíž status
nedovoluje, aby tato produkce zdrojem příjmu,
zisku nebo finančních výnosů. V praxi je s její
činností spojena tvorba přebytku nebo ztráty,
ale žádné přebytky si nemohou přivlastnit jiné
institucionální jednotky.
 Patří sem tržní a netržní výrobci (neziskové
instituce sloužící domácnostem )
 NNO (NISD)– vlastní satelitní účet (2005
-2009)
Vztah státu a NNO - vývoj
 Tento vztah se stále vyvíjí - nově od roku 1990
 Je oboustranný a obě strany jej ovlivňují
Vývoj vztahu lze dokumentovat na úrovni rozhodnutí
státní moci a výkonu státní správy - zdroj
Programová prohlášení vlád a jejich naplňování v
oblasti:
 legislativy
 procesů v oblasti financování a objemů finančních
prostředků, určených na aktivity NNO
 rozhodnutí a opatření na úrovni vlády a ministerstev
Rok 1990 – nový začátek
neziskového sektoru
Působí nově vznikající legislativa:
 vznikají nové NNO, jejichž existence v
komunistickém režimu nebyla možná
 rozpadají se velké organizační celky z
období Národní fronty a povinně se
registrují jejich nástupnické organizace
 přicházejí pobočky zahraničních NNO
Nadační investiční fond
 Usnesení 510/1992 vlády ČR - ojedinělé opatření
vlády ČR k „restituci“ nadací
 Uložila FNM vyčlenit 1% akcií z privatizací
majetkových účastí státu do NIF.
 Podle zákona č. 171/1991 Sb., FNM vytvořil NIF,
akciovou společnost, na kterou akcie 485 společností
v hodnotě 2, 823 ml. Kč nikdy nepřevedl
 V roce 1995 ministr pro privatizaci rozhodl o prodeji
akcií a uložení takto získaných peněz na zvláštní účet
 1992 vláda ČR zřídila Radu pro nadace, aby rozdělila
nejprve akcie, později peníze.
I. etapa rozdělování NIF
 Prvních 500 milionů bylo připraveno k rozdělení v roce
1998
 1998 vstoupil v účinnost zákon č. 227/1997 Sb., podle
něj se dokázalo transformovat pouhých cca 270
nadací z více než 5 000.
 1998 již byla transformována Rada pro NNO
 1998 Rada vlády pro NNO vyhlásila na základě
usnesení vlády první výběrové řízení.
 Na návrh Rady vláda doporučila Poslanecké
sněmovně rozdělení oněch 500 mil. Kč – mělo jít o 24
nadací. Poslanecká sněmovna potvrdila celkem 39
nadací
II. etapa rozdělování NIF a poté….
 2001 Rada vyhlásila výběrové řízení na
druhou etapu NIF, vláda PS potvrdily výběr
Rady, bylo rozděleno dalších 849,3 milionu
Kč 64 nadacím.
 V roce 2005 vláda na návrh Rady rozhodla:
pokud dosáhne výtěžek z prodeje zbylých
akcií NIF více než 300 mil Kč (později 100
mil.Kč), bude se znovu dělit a to podle
výsledků druhého kola dělení. Podle tohoto
usnesení došlo ještě k dalšímu dělení
prostředků NIF – naposledy v roce 2006.
Výsledky rozdělení NIF
 I.etapa 38 nadací – rozděleno cca 483,8 mil.Kč
 II.etapa 64 nadací (29 z I.etapy) – rozděleno cca 849,3
mil.Kč
 V dalších dodatečných kolech rozdělovány další
prostředky nadacím, vybraných ve druhém kole
(usnesení vlády z 8.1.2003)
 počátkem r. 2003 – 285 mil. Kč
 přelom 2003/2004 – 215 mil. Kč
 konec r. 2004 – 500 mil. Kč
 v druhé polovině 2006 – 109 mil. Kč (usnesení vlády z
19.7.06)
*samostatným usnesením PS byla Nadačnímu fondu obětem holocaustu poskytnuta
částka 300 mil. Kč
 Celkem bylo rozděleno 2.420 miliardy Kč, s nimiž nyní
hospodaří 69 nadací.
Zákon o spolcích – zmařená šance vyřešit
obtížné postavení občanských sdružení – rok 2001
 Usnesením č. 71/2000 vláda schválila
nový zákon o spolcích
 Téhož roku jej zamítla Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR (role odborů)
 Nová šance pro občanská sdružení bude
poskytnuta až novým Občanským
zákoníkem
Zákon o daňových asignacích – zmařená
šance
Daňová asignace je podpora, kterou daňový
poplatník (fyzická osoba) poskytuje na základě
svého rozhodnutí jako část své daňové povinnosti.
 Koaliční smlouva ČSSD,KDU ČSL a US-DEU:“vytvořit
podmínky pro rozvoj plurality finančních zdrojů pro
NNO“.
 2004 návrh věcného záměru zákona o daňových
asignacích připraven Radou vlády pro NNO (1% z
daně z příjmu).
 Návrh rozeslán do vnějšího připomínkového řízení –
zásadní připomínky MF
 Protesty NNO proti přijetí zákona
 Návrh by stažen z legislativní přípravy
Resumé
 V období 1989 až 2011 bylo českých vlád (podle předsedů vlád)
dvanáct.
 Přátelštější vlády: vláda Petra Pitharta
vláda premiéra Vladimíra Špidly
obě úřednické vlády
Resumé programových prohlášení:
 neziskové organizace nejsou považovány za partnera na úrovni
politického rozhodování,
 pokud jsou zmíněny, pak „jen“ jako poskytovatelé služeb ( sport,
sociální služby, práce s mládeží, zdravotně postižení, občas
ochrana životního prostředí a kultura).
 pokud se něco o NNO ocitlo v programovém prohlášení, většinou
je to péčí nejslabších partnerů ve vládní koalici.
 V čele Rady pro NNO stálo od roku 1992 11 předsedů –
žádný z nich nebyl ve funkci déle než dva roky.
2010 - ? vláda premiéra Petra Nečase (ODS, TOP 09 a
VV) – vláda rozpočtové odpovědnosti
 Programové prohlášení
opatření ke stabilizaci státního rozpočtu, opatření k transparentnosti státních dotací jako
součást stabilizace státního rozpočtu, vláda bez dalšího deklaruje, že „uznává důležitost
neziskového sektoru pro fungování zdravé společnosti“
 Legislativa
Novela zákona o veřejných sbírkách
Příprava nového zákona o dani z příjmu
Nový občanský zákoník a související zákony
Nový herní zákon
 Financování
postupný pokles (od roku 2009) národních dotací na cca 2/3 stavu z roku 2008 v roce 2011
 Politická opatření
neobnovení postu ministra pro lidská práva a neobsazení funkce předsedy RVNNO, březen
2011 jmenována zmocněnkyně vlády pro lidská práva M. Šimůnková, střídání předsedů
RVNNO
Rada vlády pro nestátní
neziskové organizace - aktuálně
 Poradní orgán vlády pro otázky NNO
 32 členů z tří zájmových skupin (NNO,
ústřední orgány,z titulu funkce )
 Předseda – nyní není vládou jmenován
 Předsednictvo
 Dva výbory: pro legislativu a financování
pro EU
Bariery současného vymezení NNO
 Vymezení neziskového sektoru podle právních typů
je schematické, realita jej překonala, omezuje
rozvoj neziskového sektoru.
 Veřejná prospěšnost je nyní„zvykově“ spojována
pouze s uvedenými právními typy společností a
není tedy nijak vymezena, (resp. roztříštěně).
 Zastaraly statusové jednotlivých typů NNO i další
zákony, které NNO potřebují.
 NNO jsou vnímány jako netransparentní,
nestabilní subjekty.
Již uskutečněné legislativní změny v letech
2010/2012
 Novela zákona č.227/1997 Sb., o
nadacích a nadačních fondech
 Novela zákona č. 248/1995 Sb.,o obecně
prospěšných společnostech
 Novela zákona č. 117/2001 o veřejných
sbírkách (1.7.2012)
NNO před novým OZ
Silné stránky
 Nezávislost
 Velká početnost NNO
 Snaha o vícezdrojové financování
 Proces profesionalizace u cca 8-10% NNO
 Prosazení se v některých oborech služeb
 Zapojení dobrovolníků
NNO před novým OZ
Slabé stránky:
 Nízká transparentnost a nestabilnost NNO
(hlavně OS)
 Nízký počet zaměstnanců neschopnost je
stabilizovat ( kolem 50 000 zaměstnanců)
 Nízká vnitřní integrita NNO, daná špatným
vnitřním uspořádáním, a nízké manažerské
kompetence
 Závislost na veřejných rozpočtech u cca 8%-
9% z nich
Občanský zákoník a zákony ve
vzájemných vazbách
Občanský zákoník č.89/2012 Sb.
Zákon č. 90/2012 Sb.,o obchodních korporacích
Zákon o rejstřících
Zákon o veřejná prospěšnosti
Zákon o dani z příjmu
Zrušený zákon o ops
Zákon o registraci spolků podle MV ???
Možná další daňové zákony
Co zásadního OZ přinese
OZ – v Dílu 3 v §§ 118 až 418 nově zpracovává právnické osoby
soukromého práva včetně spolků, nadací, nadačních fondů a
ústavů
 Všechny právnické osoby musí být zapsány ve veřejných
rejstřících
 §§ 146 až 150 právnické osoby mohou být veřejně prospěšnými
a mohou získat status veřejné prospěšnosti – d v ě nové
kategorie
 Vznikají nové typy „neziskových organizací“ – spolek a ústav
 Zanikají občanská sdružení
 OPS mohou zůstat, ale jejich zákon je zrušen
 Církevní právnické osoby budou dále pracovat podle svého
zákona č. 3/2002 Sb.
OZ a NNO, tedy veřejně prospěšné
právnické osoby soukromého práva
 Členské korporace – spolky, pobočné spolky
 Fundace – nadace, nadační fondy a
přidružené fondy
 Ústavy
 Občanský zákoník – bude možná přímá
transformace občanských sdružení nejen do
spolků, ale i do ústavů a sociálních družstev
Spolky
 Důraz na to, že jde o členské korporace,
prosazující zájmy a úkoly, stanovené
členy
 Povinnost významně ošetřit práva a
povinnosti členů (to nyní nebylo)
 Informační povinnosti, dané veřejným
rejstříkem (to dosud nebylo)
Pobočný spolek
 Právní osobnost se odvozuje do hlavního
spolku, který jej zřídil
 Ve stanovách hlavního spolku je míra práv a
povinností pobočného spolku
 Zapisuje se do veřejného rejstříku
 „Matka“ odpovídá za závazky pobočného
spolku
 Zrušení hlavního spolku jsou rušeny i pobočné
spolky, hlavní spolek ovšem nezaniká dřív,
než jeho pobočné spolky
Nadace a nadační fondy a ústavy –
definice
 Nadace se zakládá „k trvalé službě
společensky nebo hospodářsky užitečnému
účelu. Může být i veřejně prospěšný i
dobročinný. „
 Nadační fondy se zakládají „ k účelu
užitečnému společensky nebo hospodářsky“
 Ústavy se zakládají „za účelem provozování
činnosti užitečné společensky nebo
hospodářsky s využitím osobní a majetkové
složky“
Jaká budou nadace a ND zítra
 Mohou být veřejně prospěšné i dobročinné i smíšené i se
statusem veřejné prospěšnosti
 Může být měněna nadační listina, včetně účelu, pokud ¨to
umožnil zřizovatel
 Nemusí poskytovat nadační příspěvky
 Mohou zřídit přidružené fondy
 Možná budou některé z nich moci obhospodařovat i svěřenecké
fondy
 Mohou podnikat ve vedlejší činnosti
 Nemusí stanovit pravidlo hospodárnosti
 Nemusí mít ve svých orgánech úplně bezúhonné osoby
Ústavy – nová právní forma
 Nejsou korporací (jsou spíše fundací???)
 Definice: „za účelem provozování činnosti
užitečné společensky nebo hospodářsky s
využitím osobní a majetkové složky“
 OZ je skoupý, vše kromě §§ 407- 418 se řídí
ustanovením o nadacích a NF
 Orgány – správní rada
ředitel – statutární orgán
dozorčí rada nebo revizor
 Založení zakládací listinou (stejné jako
nadace)
O statusu veřejné prospěšnosti
Cíl:
 Vytvořit novou kvalitu neziskových
organizací (se statusem veřejné
prospěšnosti), plně transparentních.
 Umožnit i dalším právním typům organizací
status získat.
 Vytvořit veřejný rejstřík těchto organizací a
podrobit je kontrole veřejnosti
 Takto zajistit rozvoj veřejně prospěšných
služeb a jejich transparentní financování
Zákon o veřejné prospěšnosti a o
statusu veřejné prospěšnosti
 Ustanovení v OZ by nemohla fungovat sama
 Definice veřejně prospěšné činnosti, doplněná demonstrativním výčtem
 Definice znevýhodněné osoby
 Musí splnit podmínky:
Předmětem hlavní činnosti je výlučně veřejně prospěšná činnost
Zisk se vrací do hlavní činnosti
Likvidační zůstatek se vrací do veřejně prospěšné činnosti
Výše vypořádacího podílu se rovné nejvýše nominálním vkladu
Má kontrolní orgán
Podnikání jen jako vedlejší činnost
Zveřejňování výroční zprávy
Přehled o všech zdrojích příjmu a jejich využití v hlavní činnosti
Přehled nákladů na vlastní správu a mzdy včetně počtu zaměstnanců a dobrovolníků
Přehled o propojených právnických osobách
Tři nejvyšší roční příjmy v organizaci
 Status přiděluje a odebírá soud.
Připravované zákony o rejstřících
 Veřejné rejstříky pro všechny typy
právnických osob soukromého práva
 Vedou soudy
 Příznak statusu veřejné prospěšnosti
 Anomálie u spolků – zapisuje MV do
soudního rejstříku
Závěrem
 Na západ lze vztah mezi státem a NNO
definovat jako trojstranný: „ stát je pouze
prostředníkem v přímém vztahu
neziskového sektoru a veřejností“.
 U nás není vztah mezi neziskovým
sektorem a veřejností vytvořen,
dominantní je dvoustranný vztah NNO a
stát, resp. NNO a veřejná moc