1
POZNÁMKY K RELIMINARY PROJECT disertace
Předložený projekt musí být formulován podle jednotné struktury:
- Předběžný NÁZEV připravované disertační práce, vystihující její téma, předmět.
- ANOTACE (obvykle 1100-1600 znaků včetně mezer)
Orientujte se podle dokumentu „Mareš2010Anotace_abstrakt“, uloženého v 01 Projekt; Učební
materiály; Studijní materiály předměty: DXH_MEVP /DXH_MEVP Metodologie vědecké práce
respektive DXV_FMEV Filozofie a metodologie vědy.
When writing the project abstract, the most important thing to remember is why your research is
significant. The first few sentences of the dissertation abstract highlight the background to your
research, as well as the significance of the study. In explaining the significance of your study, you
will need to provide some context for your research. In building the background to the study, this
part of the abstract should address questions such as: (1) What is the purpose of the research?
(2) Why will you carry out the research? (3) How is the study significant? Why should anyone care
or why do they care (is the study interesting)? Remember, all of this needs to be encompassed
within just a few sentences.
Zdroj: http://dissertation.laerd.com/
- Proč lze považovat téma a předmět za zajímavé (poznávací či praktický cíl
projektu). Kterými problémy v rámci tématu/předmětu se projekt bude konkrétně
zabývat. Co se o tom zatím ví/neví (velmi stručně) v normální vědě - z literatury
nebo z vlastního pozorování, popřípadě jak projekt navazuje na dřívější výzkumy.
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
- Základní 2-3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY (na níž hodlá disertace jakožto realizace
projektu odpovědět – „co se chcete dozvědět“).
Jde o specifikaci a konkretizaci předchozího vymezení problému. Při práci s daty (ale nejen při ní)
z jejich formulace vyplyne, co budou základní závisle proměnné a s jakými nejvýznamnějšími
nezávisle proměnnými se uvažuje (v neoperacionalizované formě). Naznačte, proč považujete
otázky relevantní (co se dosud neví a mělo by se vědět, popřípadě co by se mělo ověřit atd.).
Můžeme takto formulované otázky zodpovědět? Neboli:
- Jsou identifikováni relevantní sociální aktéři a jsou pro vás dostupní, budou ochotni poskytovat
potřebné informace (jde-li o empirickou práci)?
- Máte představu o vhodných datech a jsou tato data dostupná (jde-li o sekundární analýzu)?
- Jsou tato data relevantní vaším výzkumným otázkám – poskytnou skutečně informaci, o kterou
Vám ve výzkumu jde? Existují techniky sběru dat a analýzy dat, které vám dovolí odpověď
formulovat (identifikoval jste je)?
2
Mějte na paměti, že otázky musí mít stejnou úroveň obecnosti, respektive, že existuje jejich určitá
hierarchizace podle míry obecnosti (hlavní otázky a z nich otázky odvozené).
An unsuitable research question: (1) A lack of precision in the way that your research questions
have been written, which makes it difficult for the reader to identify exactly what the dissertation is
trying to achieve. (2) The goals of the research may be too ambitious, such that it is unlikely you
will be able to answer your research questions in the timeframe available. (3) The research
questions that you have set may be theoretically weak, failing to build on or draw from any
established concepts or theories. (4) You are trying to address too many research questions
and/or hypotheses. (5) You have included too many concepts, theories, and/or variables.
Zdroj: http://dissertation.laerd.com/
- STRATEGIE VÝZKUMU: informace o tom, zda půjde o experiment či jiné
výzkumné schéma a prostorová a časová specifikace (zda půjde o komparaci či
longitudinální výzkum apod.).
Důležité je určit si výzkumnou strategii: Experiment, case study (holistický přístup); survey
(individualistický přístup) jako cross-sectional study (průřezová studie) nebo cross-national study
(obojí může být chápáno jako komparativní výzkum), longitudinální výzkum (panel, kohortová
analýza, opakované průřezové studie).
Pokud komparujete (ať již v prostoru nebo v čase), musí být komparace odůvodněná. Například
společnými či naopak diametrálně odlišnými „důležitými“ charakteristikami porovnávaných objektů
či populací, stejným výchozím nebo cílovým stavem, analogickým či naopak diametrálně odlišným
vývojem apod. Musí být jasné, jaký smysl má tato komparace, co jí získáte (z obecnějšího
hlediska), k poznání čeho to přispěje?
There are a very wide range of research methodologies that can be used in dissertation research.
However, you cannot just use any of these research methodologies. This is because not all
research methodologies are appropriate for all dissertations. Rather, your choice of research
methodology and the way that you use the methodology in your dissertation will depend on the
research paradigm and research design guiding your research.
Zdroj: http://dissertation.laerd.com/
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
- TEORETICKÝ KONTEXT: v jakých teoretických konceptech je téma uchopitelné
a ke kterým dalším sociologickým či sociálním konceptům a problémům se
vztahuje. Popřípadě stručné odkazy na to, se tématem dosud věda zabývala
(odkazy na autory či paradigmata) a co v něm dosud akcentovala.
Odkazy na to, jak se tématem dosud sociální věda zabývala (odkazy na autory či paradigmata) a
co v něm dosud akcentovala. Velmi stručně co o tématu zatím víte, ať již z literatury nebo z
vlastního pozorování, jak navazujete na dřívější výzkumy. Jaká teoretická konstrukce (model,
tvrzení), relevantní k tématu připadá v úvahu, s jakými teoriemi či koncepty budete
pravděpodobně pracovat. Máte představu o obsahu konceptů, s nimiž budete pracovat?
3
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
- EPISTEMOLOGIE (PARADIGMA):
Prakticky vždy pracujeme v určitém paradigmatickém a teoretickém kontextu.
When doing research, we summarise these beliefs under so-called research paradigms. There are
a number of these research paradigms (e.g. positivism, post-positivism, critical theory or
constructivism). The choice of paradigm is the most challenging part of the whole dissertation.
Unfortunately, it is important because the beliefs that you have, whether you know what these are
or not, guide the way that you do your dissertation in a very practical way. This is because these
beliefs tends to determine everything from your choice of research design, research methodology
and research methods, right through to the data analysis techniques you use, and even the way
that you assess the quality of your findings.
Zdroj: http://dissertation.laerd.com/
- U empirických projektů stručně, ale vyčerpávajícím způsobem popis
metodologického postupu, včetně metod sběru a analýzy dat (pozor, nejde o
popisování těchto metod).
Předpokládaný způsob práce s textem či daty – metody a techniky (jaké texty či data budou
analyzovány a jak: jakým způsobem/postupem získat odpovědi na položené otázky.
- ZDROJ DAT, JEJICH POVAHA - určení výzkumného souboru, výzkumných
jednotek a způsobu jejích výběru (u empirických projektů – z toho plynoucí otázky
validity a limitů generalizace zjištění.
Určení „co jsou data“ (ať již budeme pracovat s existujícími daty nebo s daty, které si vytvoříme) je
podmíněno konceptualizací.
4
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
Vymezením obsahu konceptů, s kterými pracujeme a určením jejich dimenzí a následně jejich
operacionalizací (stanovení validních ukazatelů). Příliš se nespoléhejte na to, že v “exaktní vědě“
jsou data exaktně definována a že o těchto definicích panuje plná shoda. To může například
přestat být pravdou, přenesete-li například své úvahy o efektivitě z organizací usilujících o zisk na
organizace neziskové. Zde nemusí být efektivitou poměr mezi náklady a ziskem (nebo tento
poměr může být vyjádřen jinak než finančně). Musíme si klást otázku, co je vlastně efektivita, s níž
pracujeme. Jaké jsou její dimenze a určit, které ukazatele nám ji umožní měřit. Příklad:
- Co je obsahem konceptů: organizační kultura, leadership, fiskální důsledky finančních krizí,
institucionální či organizační rámec, efektivita (čerpání), ale třeba i finanční krize (pozor:
definice jako: finanční krizí“ se rozumí krize, která se vztahuje k finančnímu trhu, není žádnou,
nebo alespoň užitečnou definicí).
- Krizi nemůžeme pozorovat, pozorujeme ale její projevy/důsledky, …, respektive určujeme, co je
a co není jejími důsledky, … (pozor na definice kruhem tam, kde je fenomén, jako například
krize svými důsledky definován). Zrovna tak například efektivita může mít různé dimenze
(například ekonomickou nebo sociální – a nemusí se krýt).
- Pak se musíme ptát, zda budou tyto ukazatele validní, neboli zda budou měřit skutečně to, co
předpokládáme, že mají měřit (validita se vztahuje k procesu měření). Data by měla být nejen
validní, ale uvažovat bychom měli i o jejich reliabilitě a spolehlivosti. Spolehlivost dat spočívá
v tom, že byla všechna pořízena stejným způsobem. Například jednotná metodika v případě
statistik, nebo standardní postupy pořizování vlastních dat, ale i v tom, že byly správně vybrány
zkoumané/výzkumné jednotky.
- URČENÍ VÝZKUMNÉHO SOUBORU A SAMPLING VÝZKUMNÝCH JEDNOTEK:
Pak volíme způsob/metodu sběru dat o stavu a vývoji určených ukazatelů
v jednotlivých zkoumaných objektech/pro jednotlivé zkoumané objekty (výzkumné
jednotky). Samozřejmě, že s tím souvisí i identifikace základních souborů
výzkumných jednotek a úvaha, zda jsme je schopni identifikovat.
Můžeme z nich vybírat výběrovésoubory, které je reprezentují (málokdy můžeme
zkoumat všechny jednotky – co se týče jejich výběru, viz dále).
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
Your sampling strategy determines how you select such units to be included in your research and
why you selected them. Therefore, the Sampling Strategy section of your Research Strategy
chapter tends to do four things:
- It describes what your units are (i.e. are they people, objects, cases, pieces of data, etc.).
5
- It explains the types of sampling technique (i.e. either a probability or non-probability sampling
technique) that you could have used to select the units to include in your sample.
- It states the specific sampling technique that you actually used (e.g. simple random sampling,
which is a type of probability sampling technique).
- It justifies your choice of sampling technique. Such a choice is based not only on the
practicalities of your dissertation (e.g. what time you have available, what access you have,
etc.), but also theoretical considerations (i.e. your choice of research paradigm, research
design, research methodology, and research methods).
Zdroj: http://dissertation.laerd.com/
Výběr zkoumaných objektů může být „
- Náhodný, abyste mohli zobecňovat na základní soubor (mimochodem, reprezentativnost není
dána velikostí výběrového souboru, ale způsobem jeho výběru), z něhož byly vybrány (víte, o
jaký základní soubor jde, abyste mohli chápat hranice své generalizace).
- Záměrný či teoretický (abyste mohli porovnávat rozdílné typy, vývoj stejného typu objektu
v odlišných podmínkách, apod.).
Často se předpokládá, že soubor zkoumaných objektů má být homogenní, ale v jakém smyslu by
měl být homogenní? Konec konců, proč by musel být vždy homogenní (platí to velmi často u
záměrného výběru, zejména v případě komparací, ne však u výběrů náhodných). U náhodných
výběrů není pro jejich reprezentativnost důležitý počet jednotek, ale způsob výběru.
Reprezentativnost zaručuje samotný náhodný výběr (jen ten zaručí, že se výběr svou strukturou
(co se týče nejen známých, ale i neznámých charakteristik) více či méně shoduje se strukturou
základního souboru, z něhož byl vybrán). Počet jednotek určuje jen přesnost, s jakou můžeme
výsledky ve výběrovém souboru zobecňovat na soubor základní. S velikostí souboru zde klesá
hodnota tzv. výběrové chyby. Nemůžeme tvrdit, že hodnota zjištěná ve výběrovém souboru
(statistika) odpovídá příslušné hodnotě v základním souboru (parametru), můžeme jen zjistit,
v jakém intervalu (spolehlivosti) s určitou pravděpodobností tento parametr leží a tento interval je
dán jako statistika k*výběrová chyba (k = koeficient odpovídající zvolené pravděpodobnosti, že
parametr v tomto intervalu leží). Čím menší požadujeme výběrovou chybu, tím větší musí být náš
výběr, ale od určité velikosti nárůst přesnosti není úměrný nákladům, respektive není již podstatný
(jakási mezní hodnota).
6
- METODY SBĚRU DAT
Blaikie Norman. 2000. Designing Social Research. Cambridge: Polity Press.
Zejména používáte-li metod jiných společenských věd, musíte se s nimi detailně seznámit
(dotazník, kvalitativní interview, textové analýzy …). Použijete-li například rozesílané dotazníky (je
lhostejno, zda budou požadovat vyjádření postojů nebo informace popisující chování určitých
subjektů, zachycené třeba i v rutinních statistikách, musíte znát metodologii survey. Jak si
například poradíte s vysokým non-response rate (mimochodem jaký budete považovat za
neakceptovatelně vysoký) a jak se vyrovnáte s tzv. systematickou chybou – kdy subjekty
odmítající spolupracovat mají určité společné charakteristiky? Jak budete kontrolovat pravdivost
údajů? Jaká pravidla platí pro formulaci otázek či vedení rozhovoru? A další. Divili byste se, ale i
výzkumný interview má propracovaná pravidla a není to jen rozhovor, jak ho známe
z každodenního života (nehledě na to, že existuje celá řada jeho forem – paradigmaticky
ukotvených!
- ZPŮSOB ANALÝZY DAT:
The type of data analysis techniques that you used to analyse your data (e.g. statistical analysis,
content analysis, discourse analysis, etc.) will vary depending on the research paradigm, research
design, research methodology, research methods and sampling strategy that you used.
- State the data analysis techniques you used.
- Describe the data analysis that you performed.
- Justify the data analysis choices you made.
Zdroj: http://dissertation.laerd.com/
- Zhodnocení záměru. Úvaha o tom, (a) v čem může být přínos navrhovaného
výzkumu (směřuje k rozvoji metodologie, teorie, praxe, ...?), (b) zda naráží na
praktické (dostupnost terénu, respondentů, pramenů apod.), na etické či další
problémy a jak budou překonávány.
- Stručný harmonogram prací.
- Předběžná základní bibliografie k tématu (načtená literatura, 10-15
nejdůležitějších publikací). Použijte jednotný design pro jednotlivé druhy pramenů
(držte se nějaké citační normy – například ČSN – nebo se inspirujte praxí
nějakého prestižního časopisu ve svém oboru).
o Odpovídá přehled knih tématu a zahrnuje knihy, jež jsou ve vztahu k tématu klíčové
(zachycuje také kontext tématu)? Je seznam přiměřený? Rozlišujete literaturu prvního a
druhého řádu? Nestavíte jen na literatuře v českém jazyce?
o Jsou nalezené knihy/statě relevantní nejen tématu, ale i vědní disciplíně (jde skutečně o
odbornou sociologickou literaturu)? Vyčerpává v předchozím ohledu přehled knih možnosti
knihovny FSS a elektronických zdrojů
7
Mějte na paměti, že návrh projektu by měl tedy hlavně odpovědět na otázky:
- Proč by se měl někdo o váš výzkum (vaše téma) zajímat?
- Čeho a jak chce práce dosáhnout?
- Jak lze projekt realizovat (nejde jen o vhodnost metody, ale i o čas a finance)?
Rozsah projektu je cca 700-900 slov (ne více, ale také ne méně!). V dodatku k
projektu (jako součást jeho textu!) uveďte název a anotaci (150-200 slov) své
magisterské diplomové práce. Úroveň předběžného projektu považujeme za základní
indikátor zralosti uchazeče pro doktorské studium.
Existuje určitá hierarchie uvažování a ta by se měla promítnout i do struktury textu.
Primární jsou cíle – čeho chcete dosáhnout (proto by měly být uvedeny před
výzkumnými otázkami a samozřejmě před metodami výzkumy – ty opět nemohou
předcházet výzkumné otázky apod.)! Stejně jako volba metody nemůže předcházet
rozhodnutí o tom, co jsou zkoumané objekty a s jakými daty (vlastnostmi,
charakteristikami těchto objektů) budeme pracovat. Jedno plyne z druhého!
Dobrý projekt poznáme podle několika základních kritérií:
- Je dobře strukturován, a promyšlen. Existuje logická vazba mezi jeho jednotlivými
částmi: mezi tématem a výzkumnou otázkou, mezi výzkumnou otázkou a
zvolenou strategií a technikami sběru dat, mezi technikami sběru dat a zvolenou
populací atd. (vše zmíněné je relevantní zvolenému paradigmatu).
- Je podložen dobrou bibliografií a rešerší, které dokládají, že nejde o chudý projekt
(mohou být ovšem vědomé výjimky).
- Výzkumná otázka je skutečně smysluplnou otázkou. Je formulována zře-telně a
dostatečně obecně i konkrétně. Není příliš obecná, nebo naopak není tak zúžená,
že je až triviální (pozor na otázky, které lze odpovědět jen „ano“ či „ne“)?
- Odpovědi na výzkumné otázky se jeví jako dostatečně zajímavé.
- Výzkumná strategie a navržené metody mohou přinést odpověď na výzkumnou
otázku (ověřuje projekt výzkumnou otázky/hypotézy) adekvátně?).
- Zkoumaná populace je nejen relevantní ve vztahu k výzkumnému problému, ale
je i dostupná a zvolená technika je pro ni adekvátní.
Problémem jsou tzv. NEDOSTATEČNÉ PROJEKTY. Jsou to projekty, u kterých lze
na zmíněné otázky odpovědět záporně. Jsou to tedy projekty nedostatečně
promyšlené a nedostatečně připravené. Stejným problémem jsou CHUDÉ
PROJEKTY - to jsou projekty, které jsou založeny na existenci malé reflexe
zkoumaného jevu. Obvykle jde o námět, ke kterému není dostatečná literatura,
neexistují vhodná konceptuální schémata a nejsou k dispozici ani předchozí
empirické výzkumy. Chudé projekty nelze z vědy vyloučit, ale jsou velmi obtížné,
jejich realizace vyžaduje velkou invenci, sociální zkušenost a schopnost zobecnění.
Nejsou vhodné pro začátečníky, ani ty nejambicióznější. Obvykle mají výzkumy
založené na chudých projektech charakter výzkumů exploračních.