Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů ÒVýrobní možnosti ÒVztah cen výstupu a cen a množství vstupů ÒVztah výstupních a výstupních cen a množství výstupu a vstupů. ÒObchod v Heckscher-Ohlinově modelu ÒSrovnání cen VF ÒRozdělení důchodů a nerovnost v důchodech ÒRealita 4-2 ÒObchod může být vysvětlen rozdíly v produktivitě práce, může být vysvětlen také jinými rozdíly ve vstupech. ÒHeckscher-Ohlinova teorie tvrdí, že rozdíly v práci, dovednostech, kapitálu a půdě, které panují mezi zeměmi vytvářejí rozdíly v produktivitě, což vysvětluje proč spolu země obchodují. ÉZemě mají relativní nadbytek výrobního faktoru. ÉV produkci jsou výrobní faktory používány s relativní intenzitou. 4-3 1.Jsou používány dva výrobní faktory: práce a půda. 2.Množství práce a půdy se mezi zeměmi liší a tyto odlišnosti ovlivňují produktivitu. 3.Nabídka práce a půdy je v každé zemi konstantní. 4.Vyrábí se a spotřebovávají jen dva statky: oblečení a jídlo. 5.Konkurence způsobuje, že výrobní faktory získávají „konkurenční“ mzdy, které jsou funkcí jejich produktivity a ceny finálních statků. Výrobní faktory mohou být využity v obou odvětvích. 6.Existují jen dvě země: doma a zahraničí 4-4 ÒPři existenci více VF nejsou konstantní náklady příležitosti a PPF nemá konstantní sklon. ÒRozšiřme rikardiánský model zahrnutím dvou VF: práce a půdy. ÉaTC = hektary půdy potřebné k výrobě m2 oblečení ÉaLC = hodiny práce potřebné k výrobě m2 oblečení ÉaTF = hektary půdy potřebné k výrobě jedné kalorie jídla ÉaLF = hodiny práce potřebné k výrobě jedné kalorie jídla ÉL = celkové množství práce ÉT = celkové množství půdy 4-5 ÒProdukční možnosti jsou ovlivněny jak prací, tak půdou: ÉaTFQF + aTCQC ≤ T É É ÉaLFQF + aLCQC ≤ L 4-6 Celkové množství půdy Potřebné množství půdy na jednotu jídla Celková produkce jídla Potřebné množství půdy potřebné k výrobě jednotky oblečení Celková produkce oblečení Celkové množství práce Práce potřebná k výrobě jednotky jídla Práce potřebná k výrobě jednotky oblečení ÒPředpokládejme, že každá jednotka oblečení využívá práci intenzivně a každá jednotka jídla využívá půdu intenzivně: ÉaLC /aTC > aLF/aTF Énebo aLC /aLF > aTC /aTF ÉJinak řečeno, produkce oblečení je pracovně intenzivní a produkce jídla je půdně intenzivní pokud platní LC /TC > LF /TF. ÒTento předpoklad ovlivňuje sklon hranice výrobních možností: 4-7 fig0401 4-8 ÒNáklady příležitosti nejsou konstantní: ÉJsou nízké, pro ten statek, kterého země vyrábí málo ÉJsou vysoké, pro statek, kterého země vyrábí hodně ÐProč? Když ekonomika využije všechny své zdroje na výrobu jednoho statku, mezní produktivita těchto zdrojů je nízká a náklady příležitosti jsou tudíž vysoké ÐV tom případě by zdroje mohly být využity efektivněji, pokud by byl vyráběn jiný statek (závisí na cenách) 4-9 ÒVýše uvedená PPF nezohledňuje možnost substituce VF. ÉPožadované množství VF je konstantní podél každého úseku PPF. ÒPokud výrobci mohou substituovat jeden vstup za druhý, PPF je zahnutá. ÉPříklad: mnoho pracovníků by mohlo pracovat na malém množství půdy, nebo by velké území mohlo být opracováváno malým počtem pracovníků a výsledkem by byl stejný výstup. ÉPožadované množství VF se může lišit pro každou kombinaci jídla a oblečení 4-10 fig0402 4-11 fig0404 4-12 K produkci každé jednotky jídla lze v Heckscher-Ohlinově modelu využít různé kombinace práce a půdy. Potřebné množství VF na jednotku produkce není konstantní ÒPPF představuje hranici možností produkce, k určení optimálního množství jsou zapotřebí ceny ÒObecně by ekonomika měla vyrábět takovou kombinaci statků, která maximalizuje hodnotu produkce, V: ÒV = PCQC + PFQF ÉKde PC je cena oblečení a PF je cena jídla. 4-13 ÒDefinujme linii isovalu (isovalue) znázorňující konstantní hodnotu produkce, V. ÉV = PCQC + PFQF ÉPFQF = V – PCQC ÉQF = V/PF – (PC /PF)QC ÉSklon isovaly je – (PC /PF) 4-14 fig0403 4-15 ÒPři daných cenách výstupu, bod Q znázorňuje maximální hodnotu dostupné produkce,. ÒV tomto bodě se klon PPF =– (PC /PF), čili náklady příležitosti oblečení se rovnají jeho relativní ceně. ÉJinými slovy, oběť ve výrobě je stejná jako oběť v tržních cenách. 4-16 ÒVýrobci mohou zvolit rozdílné množství VF k produkci oblečení a jídla. ÒJejich volba závisí na odměnách VF, tj. mzdě (w) a nákladech (příležitosti) využití půdy (r), tj. ceně nájmu (ušlý zisk z pronájmu) - rentě ÒJak mzda roste relativně k rentě, producenti jsou méně ochotni využívat práci a více využívat půdu. ÉStále platí náš předpoklad, že jídlo je půdně intenzivní a oblečení pracovně intenzivní. 4-17 fig0405 4-18 ÒNa konkurenčních trzích jsou ceny na úrovni nákladu produkce – ty závisí na mzdách a rentách. ÒEfekt změny mzdy závisí na intenzitě využívání práce. ÒEfekt změny renty závisí na intenzitě využívání půdy. ÉRůst renty (v našem případě) ovlivní více cenu jídla než cenu oblečení, neboť jídlo je půdně intenzivní. ÒNa konkurenčních trzích jsou změny w/r spojeny se změnami PC /PW . 4-19 fig0406 4-20 ÒMáme vztah mezi cenami vstupů (VF) a cenami výstupů a úrovni vstupů využívaných ve výrobě: ÒStolper-Samuelsonův teorém: pokud se relativní cena statku zvýší, pak reálná mzda (renta) toho faktoru, který je ve výrobě daného využíván intenzivně vroste a reálná mzda (renta) ostatních VF klesne. ÉV konkurenčním prostředí se podíl reálných mezd rovná mezní produktivitě VF. ÉPředpokládáme klesající mezní produktivitu VF 4-21 fig0407 4-22 Relativní cena oblečení je P[C]/P[F][ (][1][)]. Vztah mezi relativní cenou výstupu relativní cenou vstupu je dán křivkou SS. Můžeme pak určit relativní cenu VF – poměr mzda/renta. Jakmile zmáme poměr mzda/renat, křivky CC a FF, můžeme určit podíl půdy k práci v obou odvětvích. Shrnuto: při daných cenách výstupu, v H-O modelu můžeme určit nejen ceny VF a také jejich množství v jednotlivých odvětvích. ÒMáme tedy teorii, která říká, že se změní distribuce důchodů, pokud se změní relativní ceny statků, což může nastat mj. obchodem. ÒRůst relativní ceny oblečení, PC /PF, podle této teorie povede k: ÉRůstu příjmu pracovníku relativně k vlastníkům půdy, w/r. ÉRůst poměru využívání půdy k práci, T/L, v obou odvětvích ÉRůst mezní produktivity práce v obou odvětvích a pokles mezní produktivity půdy v obou odvětvích. 4-23 ÒAlokace VF využívaných ve výrobě určuje maximální úroveň výstupů (PPF) ÒVztah VF při produkci různé kombinace statků ukazuje následující graf: 4-24 fig0408 4-25 ÒJak se změní kombinace výroby obou statků když se v ekonomice změní množství výrobního faktoru? ÒPokud předpokládáme, že cena výstupu se nezmění a množství VF vzroste, pak nabídka toho statku, který využívá tento faktor intenzivně vzroste a nabídka ostatních statků klesne. ÉJedná se o Rybczynského teorém. 4-26 fig0409 4-27 fig0410 4-28 ÒEkonomika s vysokým poměrem půdy k práci bude podle této teorie mít vysokou produkci jídla relativně k oblečení a nízkou cenu jídla relativně k oblečení. ÉBude relativně efektivní (bude mít komparativní výhodu) v produkci jídla. ÉBude relativně neefektivní v produkci oblečení. ÒEkonomika bude relativně efektivnější v produkci toho statku, kde je intenzivně využíván ten VF, kterým je země relativně hojně vybavena. 4-29 ÒPředpokládejme, že domácí země je hojně vybavena prací relativně k vybavení půdou. ÉV domácí zemi je hojná práce, v zahraničí je hojná půda: L/T > L*/ T* ÉA stejně tak je doma vzácná půda a v zahraničí je vzácná práce. ÉPředpokládáme, že země mají stejné technologie a stejné preference spotřebitelů. ÒProtože je doma hojná práce, bude domácí ekonomika relativně efektivnější ve výrobě oblečení, která je pracovně intenzivní. 4-30 ÒProtože výroba oblečení je pracovně intenzivní, domácí PPF bude vykazovat vyšší podíl oblečení k jídlu než zahraniční PPF. ÒPři každých relativních cenách bude domácí ekonomika vyrábět vyšší podíl oblečení k jídlu než zahraniční ekonomika. ÉDomácí ekonomika bude mít větší relativní nabídku oblečení. 4-31 fig0411 4-32 ÒStejně jako rikardiánský model, předpovídá Heckscher-Ohlinův model předpovídá konvergenci relativních cen v důsledku obchodu. ÒS obchodem dojde k růstu relativních cen oblečení v zemi s hojností práce (domácí ekonomika) a poklesu v zemi s vzácností práce (zahraničí). ÉV domácí ekonomice povede růst relativních cen oblečení k růstu relativní produkce oblečení a poklesu relativní spotřeby oblečení, domácí země se stane exportérem oblečení a importérem jídla. ÉPokles relativní ceny oblečení v zahraničí povede k tomu, že se stane importérem oblečení a exportérem jídla. 4-33 ÒDle modelu bude ekonomika relativně efektivní (bude mít komparativní výhodu) ve výrobě zboží, které intenzivně využívá hojný výrobní faktor. ÒEkonomika bude vyvážet zboží kde intenzivně využívá hojný výr. faktor a dovážet zboží které intenzivně využívá vzácný výr. faktor.. ÉToto tvrzení je Heckscher-Ohlinův teorém 4-34 ÒV průběhu času je hodnota spotřebovaného zboží „donucena“ vyrovnat se hodnotě zboží vyrobeného v každé zemi. ÒPCDC + PFDF = PCQC + PFQF É kde DC označuje domácí spotřebitelskou poptávku po oblečení a DF označuje domácí spotřebitelskou poptávku po jídlu Ò(DF – QF) = (PC /PF)(QC – DC) 4-35 Množství exportu Cena exportu relativně k cenám importu. Množství importu Ò(DF – QF) = (PC /PF)(QC – DC) ÒTato rovnice je rozpočtovým omezením ekonomiky a jeho sklon je – (PC /PF) É(DF – QF) – (PC /PF)(QC – DC) = 0 4-36 fig0412 4-37 ÒRozpočtové omezení se dotýká PPF: země si vždy může dovolit co so sama vyrobí. ÒAvšak, země při obchodu nemusí spotřebovávat jen to co vyrobí. ÉMůže docházet k exportu a importu zboží ÒSoučasně, země může s obchodem spotřebovávat více obou statků. 4-38 fig0413 4-39 fig0414 4-40 ÒProtože si země může dovolit s obchodem spotřebovat více, země jako celek si polepší. ÒAle někteří z obchodu prospěch nemají ÉModel počítá s redistribucí důchodu. ÒObchod mění relativní ceny statků, což ovlivňuje relativní výdělky držitelů VF. ÉRůst ceny oblečení zvyšuje kupní sílu domácích pracovníků ale snižuje kupní sílu domácích vlastníků půdy. ÒModel předpovídá, že vlastnící hojného výrobního faktoru s obchodem získají, vlastnicí vzácného ztratí. 4-41 ÒNa rozdíl od rikardiánského modelu, z Heckscher-Ohlinova modelu plyne, že ceny vstupů se v důsledku obchodu mezi zeměmi vyrovnají. ÒProtože jsou relativní ceny výstup vyrovnány a existuje přímá vazba mezi cenami výstupů a cenami VF, musí s vyrovnáním cen výstupu dojít i k vyrovnání cen VF. ÒObchod zvyšuje poptávku po statku produkovaném hojným VF, čímž zvyšuje poptávku po samotném hojném VF a tím vede k růstu cen hojného VF. 4-42 ÒVe skutečnosti nejsou ceny VF mezi zeměmi totožné. ÒModel předpokládá, že země vyrábí stejné zboží, takže se ceny tohoto zboží vyrovnají. ÉZemě ale mohou vyrábět nehomogenní statky. ÒModel také předpokládá, že země mají totožné technologie, ale rozdíly v technologiích mohou ovlivnit produktivitu VF a tím i podíl mzdy/renty. 4-43 ÒModel také ignoruje obchodní bariéry a dopravní náklady, které mohou bránit vyrovnání cen výstupů i vstupů. ÒModel pracuje s dlouhým obdobím ÉI poté co země liberalizuje obchod, VF se nemusí rychle přesunout do odvětví intenzivně využívající hojný faktor.. ÉV krátkém období je produktivita VF určena jejich aktuálním rozložením mezi odvětvími a tak se poměr mzda/renta může mezi zeměmi lišit. 4-44 ÒV posledních 40 letech exportovaly země jako J.Korea, Mexiko a Čína (nejen) do USA zboží, při jehož výrobě se intenzívně využívala nekvalifikovaná práce (např. oblečení, obuv, hračky, montované zboží). ÒSoučasně se v USA zvýšila nerovnost v důchodech. Mzdy nekvalifikovaných dělníků rostly pomaleji než u kvalifikované pracovní síly. ÒVedl fakt č.1 k faktu č.2? http://www.youtube.com/watch?v=9KsVu11CSrQ 4-45 ÒZ Heckscher-Ohlinova modelu plyne, že vlastníci hojného faktoru z obchodu získají a vlastníci vzácného ztratí. ÒV realitě není mnoho důkazů pro toto tvrzení. 1.Podle modelu dochází ke změně v distribuci důchodů změnami cen výstupů, ale neexistují důkaz o změnách cen statků k jejichž výrobě je potřeba kvalifikované síly relativně k cenám statků vyráběných nekvalifikovanou pracovní silou.. 4-46 2.Podle modelu by mzdy nekvalifikovaných dělníků měly v zemích s jejich nadbytkem růst relativně ke mzdám kvalifikované práce. V mnoha případech však dochází k opaku: ÉMzdy kvalifikovaných dělníků vzrostly v Mexiku více než mzdy nekvalifikovaných. ÐI když v porovnání s USA a Kanadou je v Mexiku nekvalifikovaná práce hojná. 3.I kdyby byl model zcela správný, tento obchod tvoří jen malou část ekonomiky USA a tak by jeho efekt na ceny a mzdy byl jen malý. 4-47 ÒKe změně v rozdělení důchodů dochází při různých příležitostech, nejen kvůli obchodu. ÉZměny v technologiích, preferencích, dostupnosti zdrojů (vyčerpání, nalezení nových surovin), to vše ovlivňuje rozdělení důchodů. ÉEkonomové obvykle zmiňují technologický pokrok a z toho plynoucí „vzdělanostní prémii“ jako důsledek rostoucí nerovnosti příjmu v USA. ÒBylo by lepší kompenzovat ty, kteří ztrácejí z obchodu (nebo jiné ekonomické změny) než obchod zakazovat. ÉEkonomika jako celek z obchodu získává. 4-48 ÒV obchodní politice hraje roli politika: potenciální ztrácející jsou lépe politicky organizováni než vítězové. ÉZtráty jsou obvykle koncentrovány mezi malou skupinu, zisky jsou rozprostřeny mezi mnoho lidí. ÉKaždý (Američan) zaplatí ročně 8 USD za omezení dovozu cukru a celkové náklady této politiky jsou 2 miliardy USD/rok. ÉPřínosy této politiky jsou cca 1 mld. USD a jde relativně úzkému okruhu producentu cukru. 4-49 ÒTest na datech USA ÉLeontief zjistil, že USA exportují méně kapitálově intenzivních statků než importují, navzdory tomu, že USA jsou kapitálově nejvybavenější země na světě: Leontiefův paradox. ÒTest na globálních datech ÉBowen, Leamer, a Sveikauskas testovali Heckscher-Ohlinův model na datech 27 zemí a potvrdili Leontiefův paradox na mezinárodní úrovni. ÒTest na datech zahrnujících jen průmyslových výrobcích mezi nízko-/středně- příjmovými zeměmi na jedné straně a vysoko příjmovými zeměmi na straně. ÉTato data více podporují H-O teorii. 4-50 tab0402 4-51 tab0403 4-52 tab0405 4-53 ÒProtože z Heckscher-Ohlinova modelu plyne, že se se ceny VF mezi zeměmi srovnají, plyne z něj také, že VF budou vyrábět a vyvážet určité množství zboží při vyrovnaných cenách VF. ÉJinými slovy, předpokládaná hodnota služeb VF bude zakotvená v modelem předpovídaném objemu obchodu mezi zeměmi. 4-54 ÒProtože ceny VF se mezi zeměmi nerovnají, z modelu plynoucí objem obchodu je větší než k jakému dochází ve skutečnosti. ÉFenomén „chybějícího obchodu“ objevený Danielem Treflerem. ÒDůvodem „chybějícího obchodu“ se zdá být předpoklad stejných technologií. ÉTechnologie ovlivňují produktivitu pracovníků a tedy i hodnotu práce. ÉZemě s vyspělou technologii a vysokou cenou práce nemusí nezbytně příliš importovat ze země s nízkou technologií a nízkou cenou práce. 4-55 1.Substituovatelnost VF je zakotvena ve tvaru PPF. ÉPři produkci nízkého množství určitého zboží jsou náklady příležitosti malé a mezní produktivita VF je vysoká – a naopak. 2.Když ekonomika produkuje dostupné maximum, náklady příležitosti se rovnají relativním cenám statků na trhu. 3.Když relativní cena zboží vzroste, pak reálné mzdy nebo reálné renty (podle toho, který VF je využíván intenzivně) také vzrostou, ÉA odměny ostatních VF klesnou. 4.Pokud ceny výstupu zůstávají konstantní s růstem množství VF, pak nabídka zboží, které využívá VF intenzivně vzroste a nabídka jiných statků klesne. 1. 4-56 5.Ekonomika bude vyvážet to zboží, kde se intenzivně využívá hojný VF a importovat kde je vy výrobě intenzivně využit vzácný VF. 6.Heckscher-Ohlinův model předpovídá, že ceny výstupu a ceny VF se mezi zeměmi srovnají. Nic z toho v reálném světě nenastává. 7.Model předpovídá, že vlastníci hojného faktoru s obchodem získají, vlastníci vzácného ztratí. 4-57 8.Země jako celek si s obchodem polepší, i když vlastníci vzácného VF si (bez kompenzace) pohorší. 9.Empirická podpora pro Heckscher-Ohlinův modele je slabá s výjimkou obchodu mezi vysoko příjmovými a nízko/středně příjmovými zeměmi. 4-58 4-59 Přílohy tab0401 4-60 fig0415 4-61 Source: John Romalis, “Factor Proportions and the Structure of Commodity Trade,” American Economic Review, March 2004. fig0416 4-62 fig0416 4-63 fig04A01 4-64 fig04A02 4-65 fig04A03 4-66 fig04A04 4-67