1
PŘEDNÁŠKA 3
Standardní
obchodní model
OBSAH
Relativní nabídka a relativní poptávka
Směnné relace (The terms of trade) a blahobyt
Efekty ekonomického růstu, cel a exportních
dotací
Mezinárodní půjčky
6-2
ÚVOD
Standardní model obchodu je obecný mode,
který zahrnuje charakteristiky Rikardiánského
a Heckscher-Ohlinova modelu, které jsou zde
speciálními případy.
Máme dva statky, jídlo (F) a oblečení (C).
Každá PPF je hladká křivka (substituovatelnost
VF).
6-3
2
ÚVOD
Rozdíly v práci (dovednostnech),kapitálu, půdě a technologii
způsobují rozdíly v tvaru a rozsahu PPF.
PPF každé země determinuje její relativní nabídku (RS).
Světová RS je součtem národních RS a spolu se světovou RD
určují rovnováhu (při existenci mezinárodního obchodu).
6-4
PRODUČNÍ MOŽNOSTI A RELATIVNÍ NABÍDKA
Produkce země závisí na relativních cenách PC /PF.
Ekonomika zvolí takovou kombinaci oblečení QC a jídla QF, aby
maximalizovala hodnotu výstupu V = PCQC + PF QF, při danách
cenách statků.
Sklon isovaly je roven - (PC /PF)
Vyrábí v bodě kde PPF je tečnou isovaly.
6-5
FIG. 6-1: RELATIVNÍ CENY URČUJÍ VÝSTUP EKONOMIKY
6-6
3
PRODUČNÍ MOŽNOSTI A RELATIVNÍ NABÍDKA
Relatiovní ceny a relativní nabídka:
Růst ceny oblečení relativně k jídlu způsobí vyšší
strmost isovaly.
Produkce se posune z Q1 do Q2.
Nabídka oblečení relativně k jídlu QC /QF vzroste.
Relativní nabídka oblečení vůči jídlu vzroste s
růstem relativní ceny oblečení.
6-7
CENA OBLEČENÍ A VLIV NA RELATIVNÍ NABÍDKU
6-8
RELATIVNÍ CENY A POPTÁVKA
Hodnota spotřeby ekonomiky se musí rovnat (v dlouhém
období) hodnotě produkce.
PC DC + PF DF = PC QC + PF QF = V
Předpokládejme, že rozhodnutí o spotřebě v ekonomice lze
odvodit z preferencí typického spotřebitele.
Analýza pomocí indiferenčních křivek
6-9
4
RELATIVE PRICES AND DEMAND (CONT.)
Spotřebitelská volba je založena na
preferencích a relativních cenách:
Spotřebovává se v bodě D (viz. dále), kde je
rozpočtové omezení tečnou indiferenční křivky.
Ekonomika vyváží oblečení – množství
vyrobeného zboží převyšuje spotřebované
množství – a importuje jídlo.
6-10
RELATIVNÍ CENY A RELATIVNÍ POPTÁVKA
Růst relativní ceny oblečení PC /PF způsobí
změnu spotřeby posunem z D1 do D2
Poptávka po oblečení relativně k jídlu DC /DF
klesne.
6-11
FIG. 6-3: VÝROBA, SPOTŘEBA A OBCHOD VE STANDARDNÍM
MODELU
6-12
5
RELATIVNÍ CENY A POPTÁVKA
Ekonomika exportující oblečení si při relativním
růstu cen oblečení polepší:
Linie isovalue bude prudší a lze dosáhnout na vyšší
indiferenční křivku.
Vyšší relativní cena oblečení znamená, že za
každý exportovaný kus oblečení lze dovézt více
jídla.
6-13
RELATIVNÍ CENY A POPTÁVKA
Pokud ekonomika neobchoduje:
Relativní cena oblečení vůči jídlu je determinována
průsečíkem relativní poptávky a relativní nabídky v
dané zemi.
Vyrábí a spotřebovává v bodě D3 , kde je
indiferenční křivka tečnou PPF.
6-14
FIG. 6-4: EFFECTS OF A RISE IN THE RELATIVE PRICE OF
CLOTH AND GAINS FROM TRADE
6-15
6
VLIV ZMĚNY SMĚNNÝCH RELACÍ NA BLAHOBYT
Směnné relace (terms of trade) jsou vyjádřeny podílem
exportních cen k importním cenám.
Pokud země vyváží oděvy a cena relativní cena oděvů vzroste,
vzrostou směnné relace.
Vyšší relativní ceny exportu znamenají že si země může
dovolit více importovat, růst směnných relací zvyšuje
blahobyt země.
Pokles T/T působí naopak.
6-16
URČENÍ RELATIVNÍCH CEN
Využijeme analýzu pomocí RS a RD
Světová RS vyjadřuje relativní nabídku oblečení
vzhledem k jídlu při všech relativních cenách.
Světová RD vyjadřuje poptávku po oblečení
relativně k jídlu při všech relativních cenách.
Světové množství je sumou množství ze dvou zemí:
(QC + QC
*)/(QF + QF
*) a (DC + DC
*)/(DF + DF
*).
6-17
FIG. 6-5A: ROVNOVÁŽNÁ RELATIVNÍ CENA S OBCHODEM A
PŘIDRUŽENÝMI OBCHODNÍMI TOKY
6-18
7
FIG. 6-5B:ROVNOVÁŽNÁ RELATIVNÍ CENA S OBCHODEM A
PŘIDRUŽENÝMI OBCHODNÍMI TOKY
6-19
EFEKTY EKONOMICKÉHO RŮSTU
Je ekonomický růst Číny dobrý pro životní úroveň v USA (EU)?
Je růst v zemi hodnotnější pokud je integrovaná do světového
obchodu?
Odpovědi lze nalézt v standardním obchodním modelu.
6-20
EFEKTY EKONOMICKÉHO RŮSTU
Růst je obvykle nevyvážený, různý mezi sektory. To mění
relativní nabídku.
Rychle rostlo v USA například počítačové odvětví, pomalu textilní
průmysl.
V rikardiánském modelu může za tento vývoj technologický pokrok.
V Heckscher-Ohlinově modelu ze tento vývoj může nárůst množství
jednoho z výrobních faktorů (kvalifikované síly).
6-21
8
FIG. 6-6: NEROVNOMĚRNÝ RŮST
6-22
FIG. 6-6: NEROVNOMĚRNÝ RŮST
6-23
EFEKTY NEVYVÁŽENÉHO RŮSTU
Nevyvážený růst a následná změna v relativní nabídce
způsobí změnu směnných relací.
Růst pouze v odvětví oděvů (v jakékoliv zemi) sníží relativní cenu
oděvů a sníží směnné relace zemí exportujících oděvy.
Růst pouze v odvětví jídla (v jakékoliv zemi) zvýší relativní cenu
oblečení a zvýší směnné relace exportéru oblečení.
Předpokládejme, že domácí ekonomika vyváží oděvy a importuje
jídlo.
6-24
9
FIG. 6-7A: RŮST A SVĚTOVÁ RELATIVNÍ NABÍDKA
6-25
FIG. 6-7B: RŮST A SVĚTOVÁ RELATIVNÍ NABÍDKA
6-26
EFEKTY NEROVNOMĚRNÉHO RŮSTU
Exportně nevyvážený růst je takový růst, který se projevuje více
v exportním sektoru země (více se tam posouvá PPF).
Nerovnoměrný růst v odvětví jídla v zahraničí je pro zahraniční zemi
exportně nerovnoměrným růstem.
Importně nevyvážený růst je takový růst ,který posunuje
produkční PPF země nerovnoměrně ve prospěch importního
sektoru.
Nevyvážený růst v odvětví oděvů v zahraničí je pro zahraniční zemi
importně nevyváženým růstem.
6-27
10
EFEKTY EKONOMICKÉHO RŮSTU
Exportně nevyvážený růst snižuje směnné
relace země, snižuje její blahobyt a zvyšuje
blahobyt zahraniční země.
Importně nevyvážený růst zvyšuje směnné
relace země, zvyšuje její blahobyt a snižuje
blahobyt zahraničí.
6-28
ZVÝŠIL RŮST V ASII BLAHOBYT VYSOKOPŘÍJMOVÝCH ZEMÍ?
Ze standardního obchodního modelu plyne, že importně
nevyvážený růst v Číně snižuje směnné relace USA a životní
úroveň USA
Za předpokladu, že tento růst by nastal v odvětví, která konkurují
americkým exportům.
Tento závěr není podpořen daty: mělo by docházet k poklesu
směnných relací vysokopříjmových zemí, ale ve skutečnosti
směnné relace vyspělých zemí rostou a klesají u asijských zemí
6-29
TABLE 6-1: AVERAGE ANNUAL PERCENT CHANGES IN TERMS OF
TRADE FOR THE UNITED STATES AND CHINA
6-30
11
CLA A DOTACE: SOUBĚŽNÉ POSUNY RS A RD
Jak cla tak dotace ovlivňují směnné relace a
tudíž blahobyt.
Vrážejí klín mezi světovou cenu a cenu na
domácím trhu
6-31
DOPADY CLA NA RELATIVNÍ CENU A RELATIVNÍ NABÍDKU
Domácí země uvalí cla na dovážené zboží, pro domácí
spotřebitele vzroste relativní cena jídla.
Recipročně klesne pro domácí spotřebitele relativní cena oblečení.
Domácí výrobci obdrží nižší relativní cenu za oblečení a tím pádem se
jich část přesune do výroby jídla. Relativní nabídka oblečení klesne.
Domácí spotřebitelé budou platit nižší relativní cenu za oblečení a tudíž
budou ochotni si jej více koupit. Relativní nabídka oblečení vzroste.
6-32
FIG. 6-8: EFEKT CLA NA JÍDLO NA SMĚNNÉ RELACE
6-33
12
DOPADY CLA NA RELATIVNÍ CENU A RELATIVNÍ NABÍDKU
Uvalením cla se zvýší směnné relace země a blahobyt země
může vzrůst.
Velikost tohoto efektu závisí na velikosti domácí ekonomiky
vzhledem k světové ekonomice.
Malá země nemůže výrazně ovlivnit světovou RS a RD, clo (dotace) bude
mít jen malý dopad na T/T.
Velké země mohou maximalizovat národní blahobyt na úkor
zahraničních zemí.
6-34
EFEKTY EXPORTNÍCH DOTACÍ
Domácí země poskytne dotace vývozcům oblečení, a proto
relativní cena oblečení pro domácí spotřebitele vzroste.
Domácí výrobci oblečení obdrží při exportu vyšší relativní ceny za
oblečení, a proto budou i výrobci jídla ochotni přejít do výroby
oblečení: RS oblečení vzroste.
Domácí spotřebitelé musí platit vyšší relativní ceny za oblečení a
budou tedy přecházet ke spotřebě jídla: RD po oblečení klesne
Poskytnutím exportních dotací T/T klesnou a blahobyt země
klesne ve prospěch zahraničí.
6-35
FIG. 6-9: EFEKT DOTACÍ NA OBLEČENÍ NA T/T
6-36
13
DOPADY ZMĚN SMĚNNÝCH RELACÍ: KDO JE VÍTĚZ A KDO
PROHRÁVÁ?
Standardní obchodní model předpovídá, že
Cla uvalená domácí zemí mohou zvýšit blahobyt domácí země na úkor
zahraničí.
Exportní dotace snižují blahobyt země ve prospěch zahraničí.
6-37
DOPADY ZMĚN SMĚNNÝCH RELACÍ: KDO JE VÍTĚZ A KDO
PROHRÁVÁ?
Additional effects of tariffs and subsidies that can occur in a
world with many countries and many goods:
A foreign country may subsidize the export of a good that the U.S. also
exports, which will reduce the price for the U.S. in world markets and
decrease its terms of trade.
The EU subsidizes agricultural exports, which reduce the price that American
farmers receive for their goods in world markets.
A foreign country may put a tariff on an imported good that the U.S. also
imports, which will reduce the price for the U.S. in world markets and
increase its terms of trade.
6-38
DOPADY ZMĚN SMĚNNÝCH RELACÍ: KDO JE VÍTĚZ A KDO
PROHRÁVÁ?
Export subsidies by foreign countries on goods that
the U.S. imports reduce the world price of U.S. imports and increase the
terms of trade for the U.S.
the U.S. also exports reduce the world price of U.S. exports and
decrease the terms of trade for the U.S.
Import tariffs by foreign countries on goods that
the U.S. exports reduce the world price of U.S. exports and decrease the
terms of trade for the U.S.
the U.S. also imports reduce the world price of U.S. imports and
increase the terms of trade for the U.S.
6-39
14
DOPADY ZMĚN SMĚNNÝCH RELACÍ: KDO JE VÍTĚZ A KDO
PROHRÁVÁ?
Export subsidies on a good decrease the relative world price of
that good by increasing relative supply of that good and
decreasing relative demand of that good.
Import tariffs on a good decrease the relative world price of
that good (and increase the relative world price of other goods)
by increasing the relative supply of that good and decreasing
the relative demand of that good.
6-40
MEZINÁRODNÍ PŮJČKY
Standardní obchodní model může být modifikován k analýze mezinárodních
půjček.
Statkem budou současná a budoucí spotřeba (stejný statek v různých časech).
Země mívají odlišné příležitosti k investicím, které je činí v budoucnu
produktivnějšími.
Hranice výrobních možností je vystřídaná hranicí mezičasové volby, která
znázorňuje současný a budoucí produkt.
6-41
FIG. 6-10: MEZIČASOVÁ HRANICE VÝROBNÍCH
MOŽNOSTÍ
6-42
15
MEZINÁRODNÍ PŮJČKY
Předpokládejme, že mezičasová hranice
výrobních možností pro domácí ekonomiku je
nevyvážená směrem k současnému výstupu a
zahraniční směrem k budoucímu.
Zahraničí má lepší příležitosti dnes investovat a tím
generovat vyšší budoucí výstup.
6-43
MEZINÁRODNÍ PŮJČKY
Pokud si půjčíte 1 jednotku (výstupu), musíte v
budoucnu splatit jistinu + úrok = 1 + r kde r je
reálná úroková míra.
Cena budoucí spotřeby relativně k současné
spotřebě je 1/(1+r).
1 jednotka současné spotřeby má hodnotu 1 + r
budoucí spotřeby
recipročně 1 jednotka budoucí spotřeby má hodnotu
1/(1 + r) jednotek současné spotřeby.
6-44
MEZINÁRODNÍ PŮJČKY
Domácí ekonomika exportuje současnou
spotřebu a importuje budoucí.
Domácí ekonomika půjčuje zahraniční
ekonomice tím, že spotřebuje v současnosti
míň než vyrobí.
Zahraničí v budoucnu splácí půjčku tím, že v
budoucnu spotřebuje míň než vyrobí.
6-45
16
MEZINÁRODNÍ PŮJČKY
Pokud existuje možnost mezinárodního
půjčování, relativní cena budoucí spotřeby - a
tudíž i světová úroková míra – je
determinovaná světovou relativní nabídkou a
relativní poptávkou.
6-46
FIG. 6-11: ROVNOVÁŽNÁ ÚROKOVÁ SAZBA PŘI
MEZINÁRODNÍCH TOCÍCH KAPITÁLU
6-47
SHRNUTÍ
1. Směnné relace jsou podílem ceny exportu relativně k ceně
importu.
2. Exportně-nevyvážený růst snižuje směnné relace dané
země, snižuje tak její blahobyt a zvyšuje blahobyt zahraničí.
3. Importně-nevyvážený růst zvyšuje zvyšuje směnné relace
země a zvyšuje její blahobyt na úkor jiných zemí.
6-48
17
SHRNUTÍ
4. Pokud země uvalí clo, její směnné relace zvýší a může se
zvýšit i blahobyt.
5. Když země uvalí exportní dotaci, jejich směnné relace
klesnou a stejně tak blahobyt.
6-49
SHRNUTÍ
6. Mezinárodní půjčky představují mezičasový obchod, kde si
země s výnosnými investičními příležitostmi dnes půjčují a v
budoucnu splácí, s tím, že získávají oba. Jak věřitel, tak
dlužník.
7. Cena budoucí spotřeby relativně k domácí spotřebě je, 1/(1 +
r), a determinována je stejně jako ostatní relativní ceny.
6-50
Dodatek
18
FIG. 6A-1: URČENÍ MEZIČASOVÉ POZICE DOMÁCÍ ZEMĚ
6-52
FIG. 6A-2: URČENÍ MEZIČASOVÉ POZICE DOMÁCÍ ZEMĚ
6-53
FIG. 6A-3: URČENÍ MEZIČASOVÉ POZICE ZAHRANIČNÍ ZEMĚ
6-54