Standardní obchodní model



ÒRelativní nabídka a relativní poptávka
ÒSměnné relace (The terms of trade) a blahobyt
ÒEfekty ekonomického růstu, cel a exportních dotací
ÒMezinárodní půjčky
6-2

ÒStandardní model obchodu je obecný model, který zahrnuje charakteristiky Rikardiánského a
Heckscher-Ohlinova modelu, které jsou zde speciálními případy.
ÉMáme dva statky, jídlo (F) a oblečení (C).
ÉKaždá PPF je konkávní křivka (substituovatelnost VF).
6-3

ÒRozdíly v práci (dovednostech),kapitálu, půdě a technologii způsobují rozdíly v tvaru a rozsahu
PPF.
ÒPPF každé země determinuje její relativní nabídku (RS).
ÒSvětová RS je součtem národních RS a spolu se světovou RD určují rovnováhu (při existenci
mezinárodního obchodu).
6-4

ÒProdukce země závisí na relativních cenách PC /PF.
ÒEkonomika zvolí takovou kombinaci oblečení QC a jídla QF, aby maximalizovala hodnotu výstupu V =
PCQC + PF QF, při daných cenách statků.
ÉSklon isovaly je roven - (PC /PF)
ÉVyrábí v bodě kde PPF je tečnou isovaly.
É
6-5

6-6
fig06_01


ÒRelativní ceny a relativní nabídka:
ÉRůst ceny oblečení relativně k jídlu způsobí vyšší strmost isovaly.
ÉProdukce se posune z Q1 do Q2.
ÉNabídka oblečení relativně k jídlu QC /QF vzroste.
ÉRelativní nabídka oblečení vůči jídlu vzroste s růstem relativní ceny oblečení.
6-7

6-8
fig06_02


ÒHodnota spotřeby ekonomiky se musí rovnat (v dlouhém období) hodnotě produkce.
ÉPC DC + PF DF = PC QC + PF QF = V
ÒPředpokládejme, že rozhodnutí o spotřebě v ekonomice lze odvodit z preferencí typického
spotřebitele.
ÉAnalýza pomocí indiferenčních křivek
6-9

ÒSpotřebitelská volba je založena na preferencích a relativních cenách:
ÉSpotřebovává se v bodě D (viz. dále), kde je rozpočtové omezení tečnou indiferenční křivky.
ÒEkonomika vyváží oblečení – množství vyrobeného zboží převyšuje spotřebované množství – a
importuje jídlo.
6-10

ÒRůst relativní ceny oblečení PC /PF způsobí změnu spotřeby posunem z D1 do D2
ÒPoptávka po oblečení relativně k jídlu DC /DF klesne.
6-11

6-12
fig06_03


ÒEkonomika exportující oblečení si při relativním růstu cen oblečení polepší:
ÉLinie isovaly bude prudší a lze dosáhnout na vyšší indiferenční křivku.
ÒVyšší relativní cena oblečení znamená, že za každý exportovaný kus oblečení lze dovézt více jídla.
6-13

ÒPokud ekonomika neobchoduje:
ÉRelativní cena oblečení vůči jídlu je determinována průsečíkem relativní poptávky a relativní
nabídky v dané zemi.
ÉVyrábí a spotřebovává v bodě D3 , kde je indiferenční křivka tečnou PPF.
6-14

6-15
fig06_04


ÒSměnné relace (terms of trade) jsou vyjádřeny podílem exportních cen k importním cenám.
ÉPokud země vyváží oděvy a cena relativní cena oděvů vzroste, vzrostou směnné relace.
ÒVyšší relativní ceny exportu znamenají že si země může dovolit více importovat, růst směnných
relací zvyšuje blahobyt země.
ÒPokles T/T působí naopak.
6-16

ÒVyužijeme analýzu pomocí RS a RD
ÉSvětová RS vyjadřuje relativní nabídku oblečení vzhledem k jídlu při všech relativních cenách.
ÉSvětová RD vyjadřuje poptávku po oblečení relativně k jídlu při všech relativních cenách.
ÉSvětové množství je sumou množství ze dvou zemí: (QC + QC*)/(QF + QF*) a (DC + DC*)/(DF + DF*).
6-17

6-18
fig06_05a

Trade produces an equilibrium relative price of cloth, (P[C]/P[F])[1], where the relative quantity
demanded of cloth equals the relative quantity supplied of cloth. At this relative price, there is
no tendency for the relative quantity demanded of cloth nor the relative quantity supplied of cloth
to change.

6-19
fig06_05b

Trade produces an equilibrium relative price of cloth, (P[C]/P[F])[1], where the relative quantity
demanded of cloth equals the relative quantity supplied of cloth. At this relative price, there is
no tendency for the relative quantity demanded of cloth nor the relative quantity supplied of cloth
to change.

ÒJe ekonomický růst Číny dobrý pro životní úroveň v USA (EU)?
ÒJe růst v zemi hodnotnější pokud je integrovaná do světového obchodu?
ÒOdpovědi lze nalézt v standardním obchodním modelu.
6-20

ÒRůst je obvykle nevyvážený, různý mezi sektory. To mění relativní nabídku.
ÉRychle rostlo v USA například počítačové odvětví, pomalu textilní průmysl.
ÉV rikardiánském modelu může za tento vývoj technologický pokrok.
ÉV Heckscher-Ohlinově modelu ze tento vývoj může nárůst množství jednoho z výrobních faktorů
(kvalifikované síly).
6-21

6-22
fig06_06a


6-23
fig06_06b


ÒNevyvážený růst a následná změna v relativní nabídce způsobí změnu směnných relací.
ÉRůst pouze v odvětví oděvů (v jakékoliv zemi) sníží relativní cenu oděvů a sníží směnné relace
zemí exportujících oděvy.
ÉRůst pouze v odvětví jídla (v jakékoliv zemi) zvýší relativní cenu oblečení a zvýší směnné relace
exportéru oblečení.
ÉPředpokládejme, že domácí ekonomika vyváží oděvy a importuje jídlo.
6-24

6-25
fig06_07a

If biased growth occurs in the cloth industry, suppliers are more able and willing to sell cloth
relative to food, so that the relative supply curve shifts right to represent an increase in the
supply of cloth relative to the supply of food. In the new trade equilibrium, the relative quantity
of cloth bought and sold increases and the price of cloth relative to the price of food decreases
from (P[C]/P[F])[1 ]to (P[C]/P[F])[2]. If the home country exports cloth and imports food, the
price of exports relative to the price of imports for the domestic country decreases.[ ]In other
words, the terms of trade for the domestic country decreases.

6-26
fig06_07b~

If biased growth occurs in the food industry, suppliers are more able and willing to sell food
relative to cloth, so that the relative supply curve shifts left to represent a decrease in the
supply of cloth relative to the supply of food. In the new trade equilibrium, the relative quantity
of food bought and sold increases (and the relative quantity of cloth bought and sold decreases)
and the price of cloth relative to the price of food increases from (P[C]/P[F])[1 ]to
(P[C]/P[F])[2]. If the domestic country exports cloth and imports food, the price of exports
relative to the price of imports for the domestic country increases.[ ]In other words, the terms of
trade for the domestic country increases.

ÒExportně nevyvážený růst je takový růst, který se projevuje více v exportním sektoru země (více se
tam posouvá PPF).
ÉNerovnoměrný růst v odvětví jídla v zahraničí je pro zahraniční zemi exportně nerovnoměrným
růstem.
ÒImportně nevyvážený růst je takový růst ,který posunuje produkční PPF země nerovnoměrně ve
prospěch importního sektoru.
ÉNevyvážený růst v odvětví oděvů v zahraničí je pro zahraniční zemi importně nevyváženým růstem.
6-27

ÒExportně nevyvážený růst snižuje směnné relace země, snižuje její blahobyt a zvyšuje blahobyt
zahraniční země.
ÒImportně nevyvážený růst zvyšuje směnné relace země, zvyšuje její blahobyt a snižuje blahobyt
zahraničí.
6-28

ÒZe standardního obchodního modelu plyne, že importně nevyvážený růst v Číně snižuje směnné relace
USA a životní úroveň USA
ÉZa předpokladu, že tento růst by nastal v odvětví, která konkurují americkým exportům.
ÒTento závěr není podpořen daty: mělo by docházet k poklesu směnných relací vysokopříjmových zemí,
ale ve skutečnosti směnné relace vyspělých zemí rostou a klesají u asijských zemí
6-29

6-30
tbl06_01


ÒJak cla tak dotace ovlivňují směnné relace a tudíž blahobyt.
ÒVrážejí klín mezi světovou cenu a cenu na domácím trhu
6-31

ÒDomácí země uvalí cla na dovážené zboží, pro domácí spotřebitele vzroste relativní cena jídla.
ÉRecipročně klesne pro domácí spotřebitele relativní cena oblečení.
ÉDomácí výrobci obdrží nižší relativní cenu za oblečení a tím pádem se jich část přesune do výroby
jídla. Relativní nabídka oblečení klesne.
ÉDomácí spotřebitelé budou platit nižší relativní cenu za oblečení a tudíž budou ochotni si jej
více koupit. Relativní poptávka po oblečení vzroste.
6-32

6-33
fig06_08


ÒUvalením cla se zvýší směnné relace země a blahobyt země může vzrůst.
ÒVelikost tohoto efektu závisí na velikosti domácí ekonomiky vzhledem k světové ekonomice.
ÉMalá země nemůže výrazně ovlivnit světovou RS a RD, clo (dotace) bude mít jen malý dopad na T/T.
ÉVelké země mohou maximalizovat národní blahobyt na úkor zahraničních zemí.
6-34

ÒDomácí země poskytne dotace vývozcům oblečení, a proto relativní cena oblečení pro domácí
spotřebitele vzroste.
ÉDomácí výrobci oblečení obdrží při exportu vyšší relativní ceny za oblečení, a proto budou i
výrobci jídla ochotni přejít do výroby oblečení: RS oblečení vzroste.
ÉDomácí spotřebitelé musí platit vyšší relativní ceny za oblečení a budou tedy přecházet ke
spotřebě jídla: RD po oblečení klesne
ÒPoskytnutím exportních dotací T/T klesnou a blahobyt země klesne ve prospěch zahraničí.
É
6-35

6-36
fig06_09


ÒZe standardního obchodního modelu plyne, že
ÉCla uvalená domácí zemí mohou zvýšit blahobyt domácí země na úkor zahraničí.
ÉExportní dotace snižují blahobyt země ve prospěch zahraničí.
6-37

ÒDalší efekty cel a obchodu ve světě s větším počtem zemí a zboží:
ÉZahraničí může dotovat  export určitého statku, které domácí ekonomika také vyváží, to sníží cenu
pro domácí zemi a sníží T/T.
ÐEU dotuje export zemědělských produktů, to snižuje cenu pro americké farmáře, kterou dostanou na
světovém trhu.
ÉZahraničí může uvalit cla na importované zboží, které domácí ekonomika také importuje, to sníží
ceny na světovém trhu a tím i ceny pro domácí ekonomiku, což zvýší její T/T.
6-38

ÒExportní dotace zahraniční zemí na zboží, které
Édomácí ekonomika importuje, snižuje světovou cenu i cenu domácích importů a tím zvyšuje T/T domácí
země.
Édomácí ekonomika také exportuje, snižuje světovou cenu i cenu domácích exportů a tím snižuje T/T
domácí země.
ÒDovozní cla uvalena zahraniční zemí na zboží, které
Édomácí ekonomika exportuje snižuje světové ceny a tím snižuje i T/T domácí ekonomiky
Édomácí ekonomika také importuje snižuje světové ceny a tím zvyšuje T/T domácí země.
6-39

ÒExportní dotace i dovozní cla na zboží snižují relativní světové ceny zvýšením relativní nabídky a
snížením relativní poptávky po zboží.
6-40

ÒStandardní obchodní model může být modifikován k analýze mezinárodních půjček.
ÉStatkem budou současná a budoucí spotřeba (stejný statek v různých časech).
ÒZemě mívají odlišné příležitosti k investicím, které je činí v budoucnu produktivnějšími.
ÒHranice výrobních možností je vystřídaná hranicí mezičasové volby, která znázorňuje současný a
budoucí produkt.
6-41

6-42
fig06_10


ÒPředpokládejme, že mezičasová hranice výrobních možností pro domácí ekonomiku je nevyvážená směrem
k současnému výstupu a zahraniční směrem k budoucímu.
ÉZahraničí má lepší příležitosti dnes investovat a tím generovat vyšší budoucí výstup.
6-43

ÒPokud si půjčíte 1 jednotku (výstupu), musíte v budoucnu splatit jistinu + úrok = 1 + r, kde r je
reálná úroková míra.
ÒCena budoucí spotřeby relativně k současné spotřebě je 1/(1+r).
É1 jednotka současné spotřeby má hodnotu 1 + r budoucí spotřeby
Ðrecipročně 1 jednotka budoucí spotřeby má hodnotu 1/(1 + r) jednotek současné spotřeby.
6-44

ÒDomácí ekonomika exportuje současnou spotřebu a importuje budoucí.
ÒDomácí ekonomika půjčuje zahraniční ekonomice tím, že spotřebuje v současnosti míň než vyrobí.
ÒZahraničí v budoucnu splácí půjčku tím, že v budoucnu spotřebuje míň než vyrobí.
É
6-45

ÒPokud existuje možnost mezinárodního půjčování, relativní cena budoucí spotřeby -  a tudíž i
světová úroková míra – je determinovaná světovou relativní nabídkou a relativní poptávkou.
6-46

6-47
fig06_11


1.Směnné relace jsou podílem ceny exportu relativně k ceně importu.
2.Exportně-nevyvážený růst snižuje směnné relace dané země, snižuje tak její blahobyt a zvyšuje
blahobyt zahraničí.
3.Importně-nevyvážený růst zvyšuje zvyšuje směnné relace země a zvyšuje její blahobyt na úkor
jiných zemí.
6-48

4.Pokud země uvalí clo, její směnné relace zvýší a může se zvýšit i blahobyt.
5.Když země uvalí exportní dotaci, jejich směnné relace klesnou a stejně tak blahobyt.
Ò
6-49

6.Mezinárodní půjčky představují mezičasový obchod, kde si země s výnosnými investičními
příležitostmi dnes půjčují a v budoucnu splácí, s tím, že získávají oba. Jak věřitel, tak dlužník.
7.Cena budoucí spotřeby relativně k domácí spotřebě je, 1/(1 + r), a determinována je stejně jako
ostatní relativní ceny.
6-50

Dodatek



6-52
fig06A_01


6-53
fig06A_02


6-54
fig06A_03