ČESKÝ MALOOBCHOD: VZNIK, FORMOVÁNÍ, AKTUÁLNÍ TRENDY (NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ, NÁKUPNÍ CENTRA) RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita, Brno ¢ ¢ Obsah přednášky: ¢ ¢Vznik a formování tuzemské maloobchodní sítě ¢Nákupní centra ¢Nákupní chování ¢Aktuální trendy ¢ ¢ ¢Maloobchodní nabídka ke konci 80. let minulého století byla regionálně a strukturně velmi diferencována ¢ ¢Poslední sčítání maloobchodu (v rámci Sčítání občanské vybavenosti sídel z roku 1987) ukázalo mimo jiné zcela neadekvátní sortimentní strukturu maloobchodu ¢ ¢Tehdy většinový podíl v maloobchodní síti tvořily prodejny potravin, zatímco ostatní sortiment byl silně potlačen SITUACE NA KONCI 80. LET ¢Maloobchodní obrat realizovaný v síti čtyř vybraných základních sortimentních skupin prodejen dosahoval téměř 4/5 maloobchodního obratu v zemi Zdroj: Z. Szczyrba (2005) Vysvětlivky: * Prodejny potravin - včetně prodejen smíšeného zboží a prodejen tabáku OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska ¢Organizačně a prostorově byl maloobchod v České republice (Československu) řízen na základě tehdejší politické direktivy, která jen omezeně akceptovala reálnou potřebu dostupnosti služeb v území ¢ ¢Socialistický model řízení odvětví obchodu se vyznačoval neeexistencí soukromého podnikání a determinací fungování obchodních firem ¢ ¢Typické pro toto období byly velké státní obchodní (Pramen, Prior) a družstevní podniky (Jednota), kterým politická direktiva určovala prostor pro podnikání ¢ ¢Od roku 1952 se tak družstva začala soustřeďovat na podnikání na venkově, prodejnám státního obchodu byla zase určena města 2jednota-50db35d859d6c jednota_logo_denik-380 jednoota IMG_6236_A BOR35ce8e_A060224_TOM_JIHLAVA_2N_N photo ¢Na rozdíl od vývoje v západní Evropě lokalizace prodejen nerespektovala rozmístění koupěschopné poptávky, díky čemuž docházelo k přetěžování maloobchodní sítě v centrech většiny měst ¢ ¢Naproti tomu v periferních sídlištních souborech mnoha měst byly kapacity prodejních ploch nedostatečné ¢ ¢Velmi často s tímto obecně neutěšeným stavem kontrastovala nelogická výstavba prodejních kapacit v menších městech a venkovských sídlech ¢Investice do rozvoje maloobchodní sítě i ukazatele plošného nebo obslužného standardu byly v Československu, ve srovnání se západními zeměmi, na poloviční úrovni ¢ ¢Nekompatibilní ve srovnání se zeměmi západní Evropy byla i sortimentní struktura ¢ ¢Nedostatky v maloobchodní vybavenosti byly vzhledem k reálné poptávce více pozorovatelné u měst než na venkově ¢ ¢kapacitně i kvalitativně (sortimentně) byla poddimenzována zejména Praha, ale i brněnská a ostravská aglomerace, Plzeňsko a celé střední Čechy ¢ ¢Relativně dobře byla v Čechách vybavena obslužná střediska severočeské regionální aglomerace, severozápadních Čech a jádra východočeské sídelní regionální aglomerace (Hradec Králové a Pardubice) plosny_stand_1987 Regionální struktura plošného standardu v roce 1987 Zdroj: Sčítání občanské vybavenosti sídel, 1987 TRANSFORMAČNÍ ZMĚNY PO ROCE 1989 ¢Vývoj v odvětví maloobchodu po roce 1989 byl v nových společensko-ekonomických podmínkách velmi dynamický a během více než dvaceti let procházel několika etapami ¢ ¢Z hlediska změn základních rysů geografické struktury českého maloobchodu lze proces transformace odvětví rozdělit celkem do tří etap: ¢ ¢Etapa atomizace: (1990 - 1995) ¢Etapa internacionalizace: (1996 - 2005) ¢Etapa konsolidace (2006 - současnost) Etapa atomizace ¢Privatizační proces tuzemského maloobchodu byl z velké části založen na modelu tzv. malé privatizace, která umožnila privatizovat do soukromých rukou tisíce prodejen dříve státních podniků (Pramen) ¢ ¢Pouze pro část velkých státních podniků (např. Prior) existoval jiný model privatizace - prodej na základě privatizačního projektu nebo formou kupónové privatizace ¢ ¢Výsledkem byla rozsáhlá atomizace maloobchodu a vznik širokého spektra podnikatelských struktur v odvětví, které velmi aktivně začaly vyplňovat deficity maloobchodní sítě ¢ ¢Vedle toho vznikaly tisíce nových prodejen a obchodních podniků vlivem liberalizace české ekonomiky, převážně na bázi domácího kapitálu a formou rodinných podniků ¢ ¢Retail Census 99 ukázal, že počet maloobchodních prodejen provozovaných na území České republiky se v roce 1998 oproti roku 1989 zvýšil více než dvojnásobně, a to z 41 na téměř 96 tisíc. ¢ ¢Nejvýraznější kvantitativní změna během sledovaného transformačního období proběhla u nepotravinářského typu prodejen (více než čtyřnásobný růst) ¢ ¢Dále klesla efektivita provozování prodejen ve venkovském prostoru, a to na úkor měst, která naopak začala posilovat své pozice v maloobchodním systému ¢Zatímco prodejní plocha v roce 1989 činila přes 3,5 mil. m2, v roce 1998 to již bylo více než 7,1 mil m2 ¢ ¢Přepočteno na počet obyvatel, vzrostl plošný standard z 331 na téměř 700 m2 ¢ ¢ve třech regionech byla zjištěna nadprůměrná (Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj), ve dvou regionech výrazně podprůměrná úroveň plošného standardu (Zlínský a Moravskoslezský kraj) ¢ ¢Tyto rozdíly byly determinovány především počínajícím vývojem velkoplošné maloobchodní sítě, která v roce 1998 byla teprve ve své iniciační etapě plosny_stand_1998 Regionální struktura plošného standardu v roce 1998 Zdroj: Retail Census 99, ČSÚ 1999 Etapa internacionalizace ¢Zvýšená expanze zahraničních velkoplošných maloobchodních řetězců na český trh započala až ve 2. polovině 90. let ¢ ¢Do té doby se na českém trhu prosazovaly jen některé zahraniční firmy (např. belgický Delhaize, nizozemský Ahold či německá Billa) ¢ ¢Působil zde i americký řetězec K-mart, jehož přítomnost byla výsledkem privatizace šesti obchodních domů Prior (v Praze, Brně, Liberci, Plzni, Pardubicích a Hradci Králové) ¢Aktivity tohoto řetězce na českém trhu skončily již v roce 1996, kdy K-mart prodal své obchodní domy britskému řetězci Tesco. ¢Pozice zahraničních řetězců na českém trhu byla od začátku dominantní, bez větší konkurence ze strany tuzemských firem ¢ ¢České firmy trpěly řadou kapitálových a profesních nedostatků (nedostatek kapitálu, nižší profesionalita řízení nebo absence zkušeností), které jim bránily rozvíjet podnikání v segmentu velkoplošného maloobchodu, a proto byly nuceny ustoupit z trhu ¢ ¢Postupně se český maloobchod vyvinul ve vysoce konkurenční odvětví a ne všechny maloobchodní řetězce na něm později zůstaly… ¢ ¢Carrefour Tesco (2006) ¢Julius Meinl Ahold (2006) ¢ ¢Charakteristickým rysem této etapy transformace maloobchodu v České republice je dále rostoucí koncentrace odvětví, kterou charakterizuje růst podílu prodejů realizovaných největšími firmami ¢Zatímco v 90. letech bylo možno spatřit mezi největšími obchodními společnostmi také některé domácí firmy (Interkontakt Group nebo Pronto Plus), již řadu let je situace zcela odlišná… ¢ ¢..Přední pozice v žebříčku TOP 10 patří výhradně zahraničním subjektům ¢ ¢Tržní podíly ve prospěch mezinárodních obchodních společností rostou i díky tomu, že převzaly do svých aktivit funkci velkoobchodu, čímž také získaly výhodnou pozici vůči dodavatelům zboží Etapa konsolidace ¢V posledních letech dochází ke konsolidaci maloobchodního trhu, který charakterizuje menší dynamika růstu největších obchodních firem a jejich současné posilování pozic na trhu ¢ ¢Vliv na to měly i odchody některých velkých maloobchodních řetězců z České republiky počínaje rokem 2006 ¢ ¢Český maloobchodní trh je odborníky řazen mezi vysoce konkurenční a nasycené trhy, a tak udržet se na něm je i pro velké mezinárodní společnosti značně obtížné ¢ ¢ ¢Součástí konsolidační etapy tak patrně v blízké budoucnosti budou další odchody větších firem z trhu ¢ ¢Získáním jejich tržních pozic ještě více posílí koncentrační tendence v odvětví a posílení některých velkých firem tesco_logo 2012-04-17_21-27-40_Kaufland-logo_z-Kauflandcz b59 ?????? UTVÁŘENÍ SÍŤOVÉ STRUKTURY V ČESKÉM MALOOBCHODĚ ¢ ¢Bez ohledu na provozně-organizační strukturu maloobchodu z dob před rokem 1990 (regionální sítě typu Pramen, Jednota..), ¢… pak první náznaky utváření nových síťových struktur uvnitř českého maloobchodu na tržním principu byly k vidění již v první vývojové etapě transformace – atomizace ¢ ¢Transformace síťové struktury českého maloobchodu skutečně započala až rozvojem jednotlivých velkoformátových prodejních konceptů ¢ ¢ ¢Skutečný rozvoj nových velkoformátových prodejních konceptů nastal až v 2. vývojové etapě (internacionalizace), kdy do ČR přicházely postupně největší potravinářské i nepotravinářské nadnárodní maloobchodní koncerny ¢ ¢Vytvořily se charakteristické sítě velkoplošných provozních jednotek, které postupně začaly dominovat trhu ¢Charakteristickým rysem vývoje na českém trhu byla časová posloupnost procesu rozvoje jednotlivých velkoformátových prodejních konceptů ¢ ¢Šlo o vývoj, během něhož byly českou spotřebitelskou populací postupně přijímány prakticky všechny moderní velkoplošné prodejny ¢ ¢Rozvoj maloobchodní sítě v České republice byl založen na budování moderní sítě s širokým spektrem velkoprodejen a lze ho rozložit do jednotlivých subfází… ¢ ¢1. subfáze: dynamický rozvoj v síti supermarketů, 1995 → ¢ ¢2. subfáze: dynamický rozvoj v síti diskontů, 1997 → ¢ ¢3. subfáze: dynamický rozvoj v síti hypermarketů, 1998 → ¢ ¢4. subfáze: dynamický rozvoj v síti nákupních center, 2000 → ¢ ¢Síťování v linii hypermarketů představuje jeden z nejviditelnějších rysů transformace českého maloobchodu ¢ ¢Hypermarkety se staly rozhodujícím fenoménem dynamiky změn v českém maloobchodě… ¢vzhledem ke své regionální dimenzi v územní struktuře a maloobchodní gravitaci představují páteř maloobchodní sítě v ČR ¢ ¢Jak vyplývá z novějších údajů společnosti Incoma GfK (Hypermarket 2011), preference tohoto formátu u českých spotřebitelů dosahuje již zhruba 45 % u pravidelně nakupujících domácností (potraviny a drogerie) ¢ ¢Ve stručném srovnání – supermarkety zastavily pokles obliby a dostaly se na 18 % podíl, diskonty v posledních letech ztrácejí a jsou už pouze těsně nad 20 % ¢ ¢Na počátku roku 2012 bylo na území České republiky asi 280 hypermarketů, s předpokladem dosažení hranice 300 do konce roku (obtížněji ověřitelné aktuální údaje..), ¢…což by z hlediska kupní síly mohlo znamenat dostatečné pokrytí ¢ ¢S počtem 26 hypermarketů na 1 milion obyvatel se ČR řadí na 4. příčku v pořadí Evropských zemí a s aktuálním tempem růstu lze očekávat v nejbližších letech posun i na pozici nejvyšší ¢Šetření Hypermarket 2011 také poukazuje na skutečnost, že ve vzdálenosti do 20 km od některého z hypermarketů žije již 88 % české populace ¢ ¢Samozřejmě existují v dostupnosti hypermarketů poměrně velké regionální rozdíly, sever a východ republiky je, vzhledem k sídelní struktuře, pokryt daleko silněji než západ a jih ¢ ¢Je zřejmé, že tzv. „bílých míst na mapě“ už příliš mnoho není a i ta budou postupně ubývat… ¢…Hypermarkety začínají pronikat i do malých měst velikosti 10-20 tis obyvatel picture Území vymezená 20 km vzdáleností od některého z hypermarketů (2010) Zdroj: Hypermarket 2011 ¢ ¢Hypermarkety začaly být v další fází svého vývoje (4. subfáze) integrovány do funkční struktury nákupních center ¢ ¢Systém fungování nákupního centra je z velké části založen na přítomnosti hypermarketu (nejčastěji velkého hypermarketu, tj. více než 5 tisíc m2 prodejní plochy), který plní funkci tzv. kotvy nebo magnetu (primární cíl pro nakupující) ¢ ¢V tomto směru je značná část z realizovaných hypermarketů součástí některého z nákupních center TESCO Expanze sítě hypermarketů Tesco Expanze sítě diskontů Penny Market Lidl Expanze sítě diskontů Lidl NÁKUPNÍ CENTRA ¢Za předchůdce nákupních center lze s určitou nadsázkou považovat obchodní domy, které znamenaly skutečnou změnu ve způsobu nakupování ¢ ¢Obchodní dům byl poprvé otevřený pro všechny společenské vrstvy, zákazníci nebyli nuceni koupit konkrétní zboží, měli volnost pohybu a výběru, mohli zboží vrátit a novinkou byla také donáška do domu a občasné slevy ¢ ¢Obchodní domy a pozdější obchodní či nákupní centra znamenaly obrat od nákupů z „nutnosti“ k nákupům pro zábavu ¢ ¢Lidé se mohli začít odlišovat, zvýraznila se jejich osobní identita a začaly být uspokojovány více než pouze základní lidské potřeby ¢Za jedno z prvních nákupních center je považováno Market Square v Chicagu (1916), jež bylo nekryté a připomínalo spíše skupinku obchodů, stojících vedle sebe ¢ ¢Za první moderní nákupní centrum se považuje Highland Park Shopping Village v Dallasu, které bylo vybudováno v roce 1931 v unikátním mediteránním španělském stylu ¢ ¢Za první předměstské nákupní centrum v USA a zřejmě i ve světě je považováno Northgate v Seattlu (1950), původně nezastřešené, k dispozici byly také parkovací plochy a divadlo ¢ ¢ wpc1007Northgate Jedno z prvních krytých nákupních center na světě – Northgate v Seattlu Zdroj: http://blsciblogs.baruch.cuny.edu/his1005fall2010/2010/11/16/one-stop-shop/ ¢V Evropě přišla vlna budování moderních nákupních center až počátkem 60. let, klíčovými hráči byla první dvě krytá centra ve Velké Británii i v celé Evropě: ¢…Bull Ring Centre v Birminghamu (1964) a Elephant and Castle (1965) v Londýně, které se řadí dodnes k nejnavštěvovanějším nákupním centrům ve Velké Británii ¢ ¢Obecně byla v Evropě nákupní centra menší a nedošlo zde k tak rozsáhlé výstavbě na zelené louce, ani k vylidnění center jako v USA ¢Díky snaze techniků, architektů a developerů neustále posouvat pokrok kupředu, nabral vývoj nákupních center rychlý spád… ¢…téměř každé nákupní centrum překonávalo nějakou inovací to předešlé ¢ ¢v 80. a 90. letech byla v západní či severní Evropě preferována většinou centra o střední velikosti prodejní plochy v rozmezí 20 – 40 tis. m2. ¢ ¢Vývoj pokračoval v 90. letech zejména modernizací či rozšiřováním již postavených center a také transformací… ¢.. zábavní parky a možnosti využití volného času, restaurace, multikina apod. se staly nutným standardem, výjimkou již nebylo etážové parkování ¢Zatímco v ekonomicky vyspělých zemích byly spíše vyplňovány mezery na trhu ve spojení s šíří nabízených aktivit mimo obchod a nebyl kladen důraz na pouhý růst pronajímatelné plochy…, ¢…v tranzitních zemích střední a v posledních letech i východní Evropy, nastal téměř nekontrolovatelný boom ¢ ¢V České republice i dalších postsocialistických zemích se nákupní centra etablovala až ve 2. polovině 90. let a jejich skutečný rozmach nastal až v minulém desetiletí, tedy s více než čtyřicetiletým odstupem za ekonomicky vyspělou Evropou ¢Rozvoj nákupních center je do značné míry podmíněn stabilním politickým prostředím hostitelského trhu, což byla Česká republika schopna nabídnout až zhruba 10 let po pádu komunismu ¢ ¢Dynamika vstupu a šíření tohoto nového prodejního konceptu však byla o poznání rychlejší než v USA nebo západní Evropě… ¢…důvodem byla především tehdejší výrazná podvybavenost prodejními plochami, ale i počáteční vstřícnost zejména vůči zahraničním investorům ¢ ¢Prvním moderním nákupním centrem v České republice se stalo Centrum Černý Most v Praze, které bylo otevřeno v roce 1997…. v dalším roce byly uvedeny do provozu např. nákupní centra Průhonice, Borská Pole v Plzni či Avion Shopping Park v Brně ¢Počet nákupních center se od roku 1997 každoročně postupně zvyšoval, přičemž výstavba kulminovala v letech 2005-2008 (vrchol ekonomické konjunktury)… ¢…poslední tři roky jsou ve znamení útlumu ve výstavbě center, přičemž důvodem není jen celosvětová ekonomická krize ¢ ¢V roce 2010 byla otevřena pouze 2 nákupní centra, a to Galerie Harfa v Praze a Chomutovka v Chomutově ¢ ¢Do poloviny roku 2011 nebylo v ČR, podobně jako v dalších deseti evropských zemích (mj. i v blízkém Rakousku a Maďarsku), otevřeno žádné nové nákupní centrum a v ČR tomu nebylo jinak ani do konce roku 2011 ¢Regionální rozmístění nákupních center je nerovnoměrné a je primárně odrazem hierarchického postavení měst v sídelním systému ¢Česká republika se s velkou pravděpodobností již ocitla za zenitem boomu výstavby nových nákupních center ¢Podobně jako mnoho dalších evropských zemí, bude hledat také jiná řešení (rozšiřování a modernizace stávajících center) či koncepty (retail parky, menší hypermarkety a supermarkety) ¢ ¢V roce 2011 a 2012 bylo v České republice otevřeno de facto jediné větší nákupní centrum (resp. dvě) a od roku 2008 pokračuje propad výstavby ¢ ¢V evropském kontextu je ČR (téměř 200 m2 GLA v přepočtu na 1000 obyvatel) stále pod průměrem zemí EU 27 (237 m2) a určitý prostor pro růst zde tedy stále zůstává… ¢ Hrubá pronajímatelná plocha v nákupních centrech v evropských zemích (v m2 na 1000 obyvatel) v roce 2011 Zdroj: Cushman & Wakefield, 2011 ¢Obecná definice nákupního centra je podle Mezinárodní asociace nákupních center (International Council for Shopping Centres) následující: ¢nákupní centrum je soubor maloobchodních a jiných obchodních zařízení, který je plánován, postaven, vlastněn a řízen jako jeden celek, typicky s vlastní možností parkování. Nejčastější kombinací je nákupní galerie a kotevní nájemce (magnet) v podobě hypermarketu nebo většího supermarketu. ¢ ¢…s hrubou pronajímatelnou plochou větší než 5 000 m2. Outletové prodejny a retail parky nejsou mezi nákupní centra zahrnovány (Cushman & Wakefield) Mezinárodní standard pro jednotlivé typy evropských nákupních center Zdroj: International Council of Shopping Centres Členění nákupních center v České republice dle hrubé pronajímatelné plochy k roku 2012 Zdroj: Centers DATA, 2010. Webové stránky jednotlivých center, tiskové zprávy TOP 10 největších nákupních center v České republice k roku 2012 Zdroj: Centers DATA, 2010. Webové stránky jednotlivých center, tiskové zprávy Lokalizace nákupních center v České republice k roku 2012 Zdroj: Centers DATA, 2010. Webové stránky jednotlivých center, tiskové zprávy NC_cz ¢Především zpočátku developeři preferovali jednodušší cestu, kterou je výstavba na zelené louce - ze 71 nákupních center jich tímto způsobem vzniklo 41 (58 %) a z toho 31 do roku 2005 (pouze 10 na dříve jinak využitém území), většinou v předměstských lokalitách ¢ ¢Teprve poté se pozornost developerů zaměřila i na vnitřní části měst a od roku 2006 jsou cca 2/3 nákupních center otevírány na dříve zastavěných územích (také brownfields) ¢ ¢Centra postavená na zelené louce ovšem zůstávají významnější z hlediska nabídky ploch (65 % celkového objemu pronajímatelné plochy), a to především ta, jež jsou lokalizovaná v suburbánní zóně (46 %) ¢ Hrubá pronajímatelná plocha v nákupních centrech na 1000 obyvatel v České republice ¢ ¢ Liberec – 924 m2 ¢ Brno – 730 m2 ¢ Praha – 625 m2 ¢ Ostrava – 614 m2 nákupní centra_BM Lokalizace nákupních center v Brně ¢Centrum města – tradiční obchodní a obslužná část města (v Brně např. Velký Špalíček a Omega, Palladium v Praze, Laso v Ostravě..) ¢ ¢Nejčastěji nákupní centra vsazená do původní husté zástavby, kde dochází k propojení historických prvků s moderní architekturou, ve více či méně zdařilé podobě ¢ ¢Jedná se typicky o vícepodlažní objekty s nižší celkovou pronajímatelnou plochou, kde často nelze umístit jako magnet velkoplošnou prodejnu typu hypermarket …magnetem se ovšem může stát např. multikino, které spolu s maloobchodními a obslužnými jednotkami přispívá k oživení historických městských jader ¢Vzhledem k dopravním omezením v centrech měst je nejčastějším a přirozeným způsobem dopravy chůze ¢ ¢Za určitý problém může být považován nedostatek parkovacích míst v zázemí centra, což je zejména v rámci pěších zón v historických jádrech pochopitelné, resp. kompenzované polohou a docházkovou vzdáleností k veřejné dopravě či odstavným parkovištím ¢ ¢Dnes již ne zcela ojedinělou formou výstavby nákupních center jsou revitalizace starých průmyslových objektů (většinou na okraji centra nebo v širším vnitřním městě) s využitím původních a někdy i architektonicky cenných objektů IMG_3318 IMG_3301 ¢ ¢Mimo střed města a jeho blízký okraj jsou možnosti prostorového rozmachu větší, centra vznikají přestavbou bývalých objektů občanské vybavenosti, ale i na volných plochách v sídlištních komplexech nebo po asanaci výrobních prostor ¢ ¢Součástí nákupních center bývá zpravidla hypermarket, hobby market, restaurace a zařízení služeb (např. v Brně nákupní centrum Královo Pole Arkády Pankrác v Praze, Nisa centrum v Liberci či Futurum v Ostravě) ¢ ¢ IMG_3227 ¢Na předměstích, resp. mimo samotné město pak vznikají obří projekty s rozsáhlými velkoplošnými objekty a úrovňovými parkovišti na volné ploše pro tisíce vozidel ¢ ¢Magnetem nemusí být vždy hypermarket s převahou potravinářského zboží, ale i jiný subjekt (typicky IKEA) ¢ ¢Součástí mohou být a často bývají multikina, restaurace a občerstvení typu fast food, různá sportoviště, odpočinkové plochy a další zařízení služeb a volného času, ale i hobby markety a retail parky, (např. v Brně-Modřicích Olympia, Černý Most v Praze, Haná v Olomouci, Géčko v Liberci a mnoho dalších) IMG_3245 IMG_3222 ¢Ožehavou a diskutovanou otázkou je výstavba velkých nákupních center na zelené louce na periferii, resp. za administrativní hranicí města ¢ ¢Takto lokalizovaná centra mimo urbánní residenční prostory jsou často terčem kritiky jak ze strany urbanistů a městských plánovačů, tak od obyvatel okolních obcí ¢ ¢Obří velkoplošné formáty a rozsáhlá parkoviště zabírají území bez dostatečného respektu ke krajině a životnímu prostředí ¢ ¢Podzemní parkoviště jsou v našich podmínkách nemyslitelná ¢ ¢Je také skutečností, že nákupní centrum velikosti pražských Letňan či brněnské Olympie dokáže efektivně zlikvidovat řadu menších obchodů nejen ve svém okolí, ale i v centru města ¢ ¢Celodenní víkendová návštěva (často nejde o jen o samotný nákup) nákupního centra se stala trendem i určitou formou životního stylu nejen mladé generace, ale i rodin s dětmi a seniorů… ¢…historickým jádrům ubývá návštěvníků ¢ ¢Na druhé straně lze pozitivně hodnotit výstavbu nákupních center ve velkých sídlištních komplexech, jež jsou často maloobchodně poddimenzovány ¢Obchodní pasáže, zařízení služeb a zábavy, korza a volné plochy k odpočinku mají tendenci stát se přirozeným místem setkávání lidí a vlastně novým centrem městské části, resp. obecně silně urbanizovaného území (např. Chodov, Černý Most a Letňany v Praze, Campus Square v Brně-Bohunicích) ¢… tato centra mívají velmi dobrou dostupnost jak autem, tak MHD ¢ ¢Také revitalizované objekty v blízkosti městských jader či v širším vnitřním městě jsou v našich podmínkách většinou přínosem pro oživení přirozené obchodní funkce městského centra ¢Obecněji… ¢ ¢Vývoj sortimentní struktury v městské maloobchodní síti se výrazným způsobem decentralizuje ¢ ¢Prodejny potravin ztrácí svůj podíl na úkor zvyšujícího se podílů nepotravinářských prodejen ¢ ¢prodejní plocha potravinářských, ale stále více i nepotravinářských prodejen v centru měst neustále klesá na úkor ploch v nákupních centrech lokalizovaných nejčastěji na městské periferii ¢ ¢ ¢Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že v posledních letech vznikla v centru velkých českých měst řada malých specializovaných obchodů, večerek, farmářských prodejen, bioprodejen apod., které si své zákazníky našly ¢ ¢Do center měst se ovšem chystají pronikat také velcí developeři s novými nákupními a administrativními objekty (velká města a regionální centra) ¢ ¢Je známo, že např. řetězec Tesco hodlá budovat síť menších obchodů s potravinami v centrech českých měst (koncept Tesco Expres) ¢ ¢Někteří developeři již po řadu let vyhledávají lokality ve vnitřních částech měst (viz také tlak na zábor kvalitní zemědělské půdy) ¢…včetně možnosti regenerace vybraných lokalit brownfields ¢ ¢V ČR aktuálně tento trh spíše stagnuje, zastavila se/odložila výstavba některých dlouhodoběji plánovaných objektů ¢ ¢Spíše než zcela nová centra bude docházet k remodelacím a rozšiřování stávajících center (Ostrava, Opava, Hradec Králové, Olomouc, Zlín), posílí úspěšná a etablovaná regionální centra ¢ IMG_3219 ¢V ČR byla v roce 2012 otevřena pouze dvě NC (Nová Karolina v Ostravě s 58 tis. m2 a Breda a Weinstein v Opavě s 26 tis. m2 ), dostavět se má letos další v Olomouci (Galerie Šantovka)… ¢ ¢Předpokládá se výstavba 1-2 center ročně, gigant typu Nová Karolina bude spíše výjimečný ¢ ¢V městech do 20 tis. obyvatel, kde by se NC s galerií neuživilo, se budou nadále rozvíjet menší koncepty typu retail park ¢ ¢V Praze, Brně, Liberci.. již mají některá centra problémy, jedno NC je již zavřené, obchody jsou prázdné, odcházejí lukrativní nájemci.. ¢ ¢ IMG_4509 IMG_4517 IMG_4524 IMG_4521 IMG_4522 IMG_4543 IMG_4564 IMG_4555 IMG_4554 IMG_4558 IMG_4544 IMG_4549 IMG_3254 IMG_4641 IMG_4651 IMG_4655 IMG_4656 ¢ ¢ ¢ ¢Zatím jediné zaniklé nákupní centrum v ČR – NC Stodůlky v Praze – jeho prostory jsou využívány jinými nájemci ¢ IMG_4537 ¢Ve světě zanikly desítky nákupních center, resp. byly remodelovány či přestavěny a jsou využívány jinými nájemci.. „tradičně“ obchody s nábytkem, domácími potřebami, stavebními materiály… typu discount ¢ ¢„Jen“ v USA se hovoří o zhruba 400 zaniklých centrech během let 2007-2009… ¢ ¢Některá byla kompletně srovnána se zemí a vznikla volná prostranství, parky.. ¢ ¢Velká část ovšem leží ladem a stávají se z nich sqwaty, obydlí pro větší i menší zvířátka, brownfields… nehledě na sociální i ekonomický dopad na blízké území ¢ NÁKUPNÍ SPÁD A NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ – ZÁZEMÍ BRNA ¢Způsob získání dat: terénní šetření formou krátkých řízených rozhovorů (studenti MU) s obyvateli obcí v zájmovém území (nelze získat jinak) ¢ ¢Vymezení území: volněji pojatá brněnská aglomerace na základě dojížďkové vzdálenosti – 30 min autem z dané obce do centra Brna + obce okresu Brno venkov nad tuto izochronu ¢ ¢Počet obcí: 228 ¢Počet obyvatel v obcích: 252 tis. (ke konci 2010) ¢ ¢Největší obec: Kuřim – 10,8 tis. obyv. ¢Nejmenší obec: Řikonín – 33 obyv. ¢ ¢Struktura respondentů: kvótní výběr bydlících obyvatel starších 15 let ¢Struktura respondentů dle pohlaví a věku korigována průměrem Jihomoravského kraje ¢ ¢Počet respondentů se pohyboval od 10 do 100 dle velikosti obce ¢Celkový počet respondentů: 6,3 tis. ¢ Vzdálenost_min_v2 Dostupnost obcí Denní nákup základních potravin, typologie převažujícího směru Typologie1-monografie ¢Více než polovina šetřené populace (54 %) nakupuje základní potraviny převážně v místě bydliště, zbylá část stejným dílem (23 %) v Brně či jiné obci ¢ ¢V případě nákupu převážně v místě bydliště (typ 1) se jedná zejména o populačně větší obce v prostoru, kde denní nákup základních potravin obyvatelé řeší v rezidenční obci v důsledku solidní vybavenosti maloobchodními zařízeními ¢ ¢Nákup převážně v Brně (typ 2) preferují obyvatelé k Brnu přilehlých obcí, kde je bezproblémová možnost dojížďky za nákupem (MHD, IDS), přičemž většina obyvatel v Brně také pracuje. ¢Typ 3, tedy nákup převážně v jiné obci je nutností pro obyvatele populačně menších obcí s nedostatečnou maloobchodní infrastrukturou. Denní nákup základních potravin, převažující spád k lokálnímu středisku Spádovost k městům-monografie Vztah mezi velikostí obce a převažujícím směrem nákupu Velikost obce (počet obyvatel) Převažující směr nákupu Převážně v obci Převážně v okolí obce Převážně v Brně méně než 200 25 % 66 % 9 % 200 - 499 34 % 49 % 17 % 500 - 999 50 % 25 % 25 % 1000 - 1999 60 % 15 % 25 % 2000 a více 70 % 7 % 23 % Vztah mezi vzdáleností od Brna a převažujícím směrem nákupu Vzdálenost od Brna (min) Převažující směr nákupu Převážně v obci Převážně v okolí obce Převážně v Brně do 15 43 % 4 % 53 % 16 - 20 57 % 13 % 30 % 21 - 25 59 % 16 % 25 % 26 - 30 57 % 26 % 17 % nad 30 46 % 44 % 10 % Nákup základních potravin, podíl vyjíždějících do Brna Podíl vyjíždějících do Brna-monografie ¢Více než polovina obyvatel obcí vyjíždí za nákupy základních potravin do Brna pouze z několika málo obcí v bezprostředním zázemí a lze potvrdit očekávanou skutečnost, že s časovou vzdáleností tento podíl klesá ¢ ¢Svou roli zde opět hraje kvalita dopravní infrastruktury, resp. existence silnic vyšších tříd a intenzita dopravní obslužnosti (kromě faktické ochoty za nákupy vyjet..) FREKVENCE NÁKUPU ZÁKLADNÍCH POTRAVIN VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY Denně - typicky lidé z velkých rodin (4 a více členů), nejčastěji přímo v obci (pěšky) Vícekrát týdně - nerozhoduje ani počet členů domácnosti, ani způsob dopravy a místo nákupu Jedenkrát týdně - typicky „singles“ a malé rodiny, převážně jedou do Brna autem Několikrát měsíčně - nerozhoduje ani počet členů domácnosti, ani způsob dopravy a místo nákupu ¢Z odpovědí dotázaných lze vysledovat také vazbu nákupů základních potravin na průběh týdne ¢ ¢V pracovní části týdne nakupuje většina obyvatel (70 %), a to převážně v místě bydliště (60 % odpovědí v dané obci) a někdy v Brně ¢ ¢Víkendový nákup základních potravin je minimální (5 % respondentů) a místem nákupu je převážně Brno ¢ ¢Čtvrtina dotázaných nakupuje dle potřeby, a to převážně v místě bydliště (60 % odpovědí). Vztah mezi místem nákupu základních potravin a způsobem dopravy Způsob nákupu Převažující směr nákupu Převážně v obci Převážně v jiné obci v okolí Převážně v Brně Auto 19 % 39 % 42 % Veřejná doprava 18 % 40 % 42 % Kolo 86 % 11 % 3 % Pěšky 93 % 5 % 2 % Vztah mezi místem nákupu základních potravin a dojížďkou do zaměstnání Místo práce Převažující směr nákupu Převážně v obci Převážně v jiné obci v okolí Převážně v Brně V místě bydliště 62 % 12 % 26 % V okolí obce 45 % 49 % 6 % V Brně 33 % 12 % 56 % Důchodce, mateřská dovolená 68 % 22 % 10 % Student 47 % 15 % 38 % ¢Nákup základních potravin spojený s cestou z práce (příp. do práce) je typický pro obyvatele, kteří pracují v Brně nebo jiném větším městě v okolí bydliště (Blansko, Tišnov apod.) ¢ ¢Cestu z práce tak využijí k nákupu, nejčastějším způsobem dopravy je auto ¢ ¢Pouze na nákup vyráží polovina respondentů, a to především těch, kteří nakupují v místě bydliště, přičemž 50 % z tohoto dílčího vzorku nevykonává pravidelnou pracovní činnost (důchodci, matky na mateřské dovolené, nezaměstnaní) ¢ ¢Vazba místa výkonu zaměstnání tedy významně ovlivňuje místo nákupu a nákupní zvyklosti Největší nákupní centra v Brně Název Rok otevření Lokalita Prodejní plocha v m2 Počet jednotek Relativní návštěvnost Globus hypermarket* 1996 periferie 13 500 15 31 % Avion Shopping Park 1998 periferie 60 000 58 20 % Olympia 1999 sousední obec (Modřice) 111 000 220 43 % Futurum 2001 periferie 19 500 70 19 % Královo Pole 2004 širší vnitřní město 17 000 68 15 % Galerie Vaňkovka 2005 vnitřní město 37 000 130 26 % Campus Square 2007 sídliště 13 000 52 5 % Vyjíždějící za nákupy do nákupních center Zázemí Globusu a Olympie Zázemí - Globus_Olympia-monografie ¢velikost obce nerozhoduje o převažujícím směru nákupu základních potravin směrem k centrálnímu Brnu, ale pouze k vybavenému většímu středisku v blízkosti dané obce ¢ ¢S velikostí obce roste počet nakupujících základní potraviny přímo v obci a výrazně klesá počet vyjíždějících za nákupy do jiné větší obce ve svém okolí ¢ ¢Rozhodujícím faktorem pro denní nákup potravin je tedy časová či kilometrová vzdálenost a dostatečná maloobchodní atraktivita blízkého střediska ¢ ¢Se snižující se frekvencí nákupů základních potravin roste význam šíře maloobchodní nabídky města Brna ¢ ¢Vazba na místo výkonu zaměstnání významně ovlivňuje místo nákupu základních potravin a další nákupní zvyklosti ¢ ¢V Brně častěji nakupují mladí a lidé v produktivním věku (do 50 let) a lidé s vyšším dosaženým vzděláním, což je do značné míry způsobeno také tím, že právě tyto skupiny do Brna také dojíždějí za prací či studiem ¢ ¢V místě bydliště nakupují zejména senioři, matky na mateřské dovolené a nezaměstnaní ¢ ¢Jinak nemá vzdělání respondentů na nákupní zvyklosti základních potravin prakticky žádný vliv ¢ ¢V případě nepravidelných či nedenních návštěv nákupních center oslabuje vliv místa zaměstnání a také vliv vzdálenosti bydliště od Brna a naopak nabývají na významu faktory věku a vzdělání ¢ ¢Návštěvnost obchodních center je více ovlivněna i dalšími faktory, jako jsou osobní motivace nakupování, preference v trávení volného času apod.) ¢Dvě třetiny respondentů vyjíždí do nákupních center za nákupem (nejen potravin), službami a zábavou ¢ ¢Nejčastěji jezdí mladší zákazníci ve věku do 35 let a ekonomicky aktivní (víkendy), nejméně často pak senioři, pro něž je typická forma „čistého“ nakupování (bez služeb a zábavy), méně jezdí také matky na MD - zvýšená spotřeba je spojena se zvýšením sociálního statusu ¢ ¢Velikost obce prakticky nemá vliv na návštěvu nákupního centra ¢ ¢S pracovními aktivitami není tak velká spojitost jako u nákupu základních potravin (otázka denního a nedenního režimu) ¢ ¢ ¢ Nákupy ve vnitřním městě - Brno Místo realizace nákupů v členění dle tří základních frekvenčních typů nákupů BM_denní spád Nákupní spád – denní nákupy ¢Denní nákupy se dle předpokladu s velkou převahou (68 % odpovědí) uskutečňují zejména v místě bydliště a okolí ¢Konkrétně se v Brně jedná jednak o městské čtvrti s velkým počtem obyvatel a dobrou maloobchodní vybaveností ¢ ¢V centru Brna nakupují potraviny nejvíce obyvatelé centra samotného a městských čtvrtí ležících v jeho blízkosti ¢…Zde se místo nákupu spojuje s místem pracoviště ¢ ¢Nákupní centra k denním nákupům preferují pouze obyvatelé severních a jižních předměstí BM_tydenní spád Nákupní spád – týdenní nákupy ¢Místa realizace týdenních (víkendových) nákupů jsou v prostoru vnitřního Brna daleko více vyrovnané ¢ ¢Nejvýznamnější část lidí (37 % odpovědí) nakupuje poněkud překvapivě opět (podobně jako u denních nákupů) v místě bydliště a okolí ¢…to dokazuje, že obyvatelé řady městských čtvrtí využívají stále širší nabídky různých typů maloobchodních konceptů (samoobsluha, supermarket, hypermarket, diskont a další) v blízkosti svého bydliště k větším pravidelným nákupům. ¢ ¢Zde se ovšem již také projevuje stále rostoucí význam nákupních center na okraji města (28 %). ¢Týdenní nákupy v nákupních centrech jsou typické opět pro severní a jižní předměstí, kde nákupní centra vytvářejí velmi silné nákupní ostrovy (daleko výraznější než v případě denních nákupů) ¢ ¢Týdenní nákupy mimo své bydliště a okolí volí obyvatelé městských čtvrtí ležících především ve SV části města, kde není lokalizováno žádné nákupní centrum, ani hypermarket. ¢…s trochou nadsázky je možné hovořit o maloobchodně lehce poddimenzované části Brna BM_spád k centrům Nákupní spád – nákupní centra a hypermarkety ¢Pro specializované či nepravidelné nákupy je podle očekávání preferováno centrum města (43 %) a nákupní centra na okraji (34 %). ¢ ¢Vzhledem k oblibě nákupních center v posledních letech a jejich „schopnosti“ likvidovat malé obchodu v centru města, bychom u specializovaných nákupů přece jen předpokládali pořadí opačné ¢ ¢Mohl se zde také projevit vliv velmi oblíbeného nákupního centra Galerie Vaňkovka a obchodního domu Tesco (Tesco hypermarket), které, vzhledem k jejich poloze a dostupnosti, řadíme do středu města ¢Denní nákupy ve městě (většinou základní potraviny) jsou uskutečňovány především v místě bydliště (2/3 odpovědí) a blízkém okolí, přičemž preferovanou jednotkou jsou supermarkety a malé obchody ¢ ¢Týdenní nákupy jsou logisticky daleko vyrovnanější, oproti předpokladům převažuje stále místo bydliště a blízké okolí (37 % odpovědí), následované nákupními centry na okraji Brna a jinými městskými čtvrtěmi mimo místo bydliště ¢ ¢Pro specializované či nepravidelné nákupy je preferováno centrum města (43 % odpovědí) a nákupní centra na okraji (34 %), přičemž jejich pozice posiluje ¢Podíl nakupujících v místě bydliště roste s věkem ¢ ¢Mladí lidé do 30 let mají poněkud překvapivě největší zastoupení mezi nakupujícími v centru města a až poté v nákupních centrech ¢ ¢Senioři preferují k nákupům jak místo bydliště a okolí, tak jiné městské čtvrti v Brně… ¢…mimo své bydliště dojíždějí důchodci zejména za akčními nabídkami a slevami potravin, drogistického zboží apod. nabízenými hypermarkety a supermarkety ¢ ¢V centru města nakupují nejčastěji nezaměstnaní, v nákupních centrech potom pracující a matky na mateřské dovolené ¢ ¢těžiště nákupů potravin se přesouvá do sídlištních zón a na městskou periférii, kde jsou lokalizovány supermarkety a hypermarkety, často jako součást nákupních center ¢ ¢Jak se bude vyvíjet síť potravinářských prodejen v zázemí Brna (ale i jiného velkého města) se stále větší oblibou hypermarketů a nákupních center, jejichž cenové politice lze jen těžko konkurovat…? ¢ ¢Téměř polovina obyvatel zájmového území nakupuje i základní potraviny nedenně v nákupních centrech… AKTUÁLNÍ TRENDY V NÁKUPNÍM CHOVÁNÍ ¢Na změny nákupního chování měla a stále má významný vliv také (ale nejen) současná hospodářská recese ¢Ta vede zákazníky k opatrnosti, větším úsporám a menšímu plýtvání s potravinami ¢…lze hovořit o racionalitě nakupování a spotřeby ¢ ¢Omezuje se 1) impulzivní styl nakupování podpořený reklamou, lidé častěji napřed přemýšlejí, co a proč chtějí koupit ¢ ¢Druhým výrazným trendem je orientace na kvalitu a hodnotu ¢…denní nákup čerstvých i potravin a rostoucí podíl nákupů kvalitního značkového a levnějšího zboží v akcích a promocích je toho důkazem JAK BUDE VYPADAT MALOOBCHOD V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI? ¢Budoucí zákazníci dnes vyrůstají v internetovém prostředí, které povede k aktivnímu vyžadování a sledování vybraných informací ¢ ¢Rozhodujícím faktorem pro uskutečnění nákupu bude relevantní elektronická komunikace mezi prodejcem a zákazníkem, která bude vyžadovat jednoduchost a přímočarost ¢ ¢Nákupní chování se posune od pasivity k aktivitě, od přijímání k vyhledávání ¢Změní se především vlastní nákupní proces, který kromě současných standardních a samoobslužných pokladen nabídne daleko více možností (mutichannel retailing) ¢ ¢Postupně bude odstraněna nutnost zadávat při nákupu platební kartou PIN kód (bezkontaktní platební karty), jak se již děje v současnosti ¢ ¢Novinkou je automatické skenování, resp. 360 stupňový skener ve tvaru rámu, který umí až 60 skenů za minutu a formou automatického nákupního pásu tak zásadně zrychlí odbavení zákazníka ¢ ¢Prostřednictvím prohlížečů (smarthopne, tablet – mobilní nakupování) se rozšíří příprava doma, zákazník si předem vybere zboží, označí, neskenuje a obchodník mu ho připraví k odběru nebo rovnou doveze domů ¢ ¢Rozšíří se forma virtuálních regálů, které jsou již dnes ve vybraných obchodech k dispozici ¢ http://www.tyden.cz/obrazek/201106/4e048b22cffe7/crop-96205-t.jpg Důraz bude také kladen mimo jiné na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí, preferovány budou ověření výrobci a kvalitní lokální produkty Do jaké míry a jak rychle se tohle vše uskuteční ukáže již poměrně blízká budoucnost…