PŘEDNÁŠKA č. 4 Struktura obyvatelstva •STRUKTURA OBYVATELSTVA •PODLE POHLAVÍ A VĚKU • •Pohlaví obyvatelstva je jednou z charakteristik, která může přispět k typologii populace •Poměr pohlaví je výsledkem několika spolupůsobících fenoménů: 1)Poměr pohlaví živě narozených dětí (jak je tomu v ČR?) 2)Pohlavně diferencovaná úmrtnost (mužská nadúmrtnost) (ve kterém věku asi začíná a proč?) 3)Zevní faktory jako druh migrace, dramatické události (války).. • • • •Poměr pohlaví se vyjadřuje buď jako podíl mužů a žen v populaci (%) nebo jako počet mužů na 1000 žen (maskulinita) či obráceně (feminita) • •Podíl žen byl v českých zemích vždy „o něco“ vyšší než podíl mužů a pohyboval se mezi 51-54 % (v roce 2011: 51,0 %) • • •Věkové složení obyvatelstva • •Je důležitou biologickou charakteristikou populace • •Věková struktura je podrobně prezentována podle jednotek věku nebo kalendářních let narození nebo agregovaně podle různých charakteristických věkových skupin (nejčastěji pětileté věkové skupiny) • •Nejčastěji používaným způsobem interpretace věkové struktury obyvatelstva je tzv. věková pyramida •Vedle věkové struktury umožňuje současně graficky znázornit i strukturu obyvatelstva podle pohlaví •Její podstatou jsou dva spojené grafy, resp. dvojitý histogram početnosti mužů a žen • • • • • •V levé části grafu jsou údaje pro muže, v pravé části pro ženy • •Na vodorovnou osu se nanáší počet obyvatel, na svislou osu jednoleté či pětileté věkové kategorie • •V grafickém znázornění věkové pyramidy se zobrazují veškeré nepravidelnosti způsobené jakýmikoliv událostmi v historii dané populace (války, epidemie, hospodářské krize, období konjunktury, apod.) 2. DV SO podle věku Věková skladba obyvatelstva: 1955 1955 2006 2008 •Specifické vlivy projevující se ve věkové struktuře České republiky: •obecně výrazná převaha žen ve vyšších věkových kategoriích, zhruba od padesátého roku života (typické pro většinu zemí ekonomicky vyspělého světa) •snížení počtu narozených v období 1. světové války (1914 – 1918; stále ještě patrný zářez ve věkové pyramidě), •snížení počtu narozených v době světové hospodářské krize (1930 – 1935) •vzestup míry porodnosti již od počátku čtyřicátých let v době nacistické okupace, a zejména po 2. světové válce •pokles porodnosti na přelomu padesátých a šedesátých let – legalizace interrupcí, •krátké mírné oživení v polovině šedesátých let - pronatalitní opatření, •pokles porodnosti na konci šedesátých let - společensko-ekonomická krize •prudký nárůst úrovně porodnosti v první polovině sedmdesátých let - pronatalitní opatření (kohorty 1974 a 1975 jsou početně nejsilnější v celé české populaci), •hluboký pokles porodnosti od poloviny devadesátých let - reakce na změněnou politickou a sociálně-ekonomickou situaci v zemi po roce 1989, •mírný nárůst porodnosti po roce 2000 - silné ročníky (ženy) z poloviny sedmdesátých let se dostávají do věku, kdy začínají rodit děti - rozšiřuje se základna pyramidy. •Jednou z dříve užívaných typologií obyvatelstva, jejíž základy jsou přeneseně využívány dodnes je klasifikace švédského demografa G. Sundbärga (1900), jenž vyslovil zákonitost, vztahující se k věkové struktuře •Sundbärg rozdělil obyvatelstvo podle věku na tři základní skupiny – dětskou (0-14 let), reprodukční (15-49) a postreprodukční (50 a více), jejichž základ je určen tzv. reprodukčním (rodivým) věkem žen (15–49 let) pyramidy_final • •Neplést reprodukční a produktivní věk!! • •Podle zastoupené dětské a postreprodukční složky je možné určit tři populační typy: • 1)Progresivní typ (s výraznou převahou dětské složky nad reprodukční – modelově 400:500:100) 2)Stacionární typ (dětská a postreprodukční složka jsou téměř vyrovnány – 265:505:230) 3)Regresivní typ (postreprodukční složka převažuje nad dětskou – 200:500:300) •(Který typ je dnes typický pro ČR?) •Základní věkové složení obyvatelstva •Tím se rozumí třídění podle tří velkých věkových skupin, které jsou mezinárodně srovnatelné: • 0-14 let, 15-64, 65 a více let •Toto členění se primárně neváže na reprodukční věk a základní typy obyvatelstva, je spojeno s ekonomickou aktivitou, resp. neaktivitou •Index stáří • • •Index ekonomického zatížení • 2. DV SO podle věku Věkové skupiny - 0-14, 15-64, 65+ Index stáří Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 a 65 a více let v letech 1946-2004 •Rok 1990 • děti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 % •Rok 2011 •děti do 15 let: 14,3 %, 65 + : 16,1 % • • rokem 2006 byl zahájen trend převahy starší populace nad dětmi a tento se bude nadále zrychlovat, jak budou hranici 65 let překračovat početně silnější generace narozené v době 2. světové války a zvláště v prvních letech po ní • •Index stáří 2011: 112,8 % • m52007 indexstari • •Populační projekce ČSÚ z roku 2004 (střední varianta): • •Po zvýšení úhrnné plodnosti až na 1,6 dítěte na jednu ženu a ročním kladném saldu migrace 25 tis. a více osob začne opětovný úbytek obyvatelstva • •Počet narozených poklesne opět pod 90 tis. při stále rostoucím počtu seniorů • •Rok 2020: 20 % osob ve věku 65+, 2050: 30 % • •Průměrný věk obyvatel ČR v roce 2010: 40,8 roku (muži: 39,3; ženy: 42,3) a tento neustále roste •(Průměrný věk vs. věkový medián a modální věk?) • • Graf Graf • • •Mezi roky 1990-2011 vzrostla naděje dožití: • 1)mužů při narození o 7,1 roku na 74,7 let; 2)žen při narození o 5,3 roku na 80,7 let 3) • rozdíl mezi pohlavími se snižuje! • •(Jak si stojíme ve srovnání s vyspělým světem?) • •Struktura obyvatelstva podle národnosti • •Historické diferenciační vlivy: •1) Přirozená reprodukce obyvatelstva (průmyslová revoluce, sílící německá menšina) •2) Vystěhovalectví (postihovalo více průmyslové oblasti s většinovým německým obyvatelstvem) •3) Definice národnosti odvozovaná za Rakouska-Uherska z tzv. „obcovací řeči“ • •Data pouze ze sčítání lidu!! •V roce 1930: česká národnost 7,30 mil. • německá 3,15 mil. • polská 93 tis. • slovenská 44 tis. • ukrajinská a ruská 23 tis. • …… •Specifikum: „československá“ národnost u sčítání 1921 a 1930 • •Vlastní deklarace národnosti v roce 1991, objevila se „moravská“ národnost (1,4 mil. osob, 13,2 % populace) a slezská národnost (44 tis.) • •Sčítání 2001: česká národnost 90,4 % • moravská 3,7 % • slovenská 1,9 % • polská 0,5 % • německá 0,4 %, ukrajinská, vietnamská 0,2 % • •Z hlediska národnosti je ČR velmi jednotná • •Rómové v roce 1989: 145 tis. • 1991: 32 tis. • 2001: 11 tis. (realita kolem 250 tis.) • • •Sčítání 2011 •Česká národnost (64,3 %, tj. 6,7 mil.) •Moravská (5,0 %, tj. 522 tis.) •Slovenská (1,4 %, tj. 147 tis.) •Romská (5 tis. obyvatel…) • •Stále více lidí se k národnosti nevyjadřuje, v roce 2011 to bylo 2,6 mil. osob (v roce 2001 jen 173 tis.) •Struktura obyvatelstva podle vzdělání • •Zestátnění a zesvětštění škol za Josefa II – významný počin • •V roce 1860 chodí do národní školy už 97 % dětí školou povinných (rozdíly mezi pohlavími malé) • •V ČR, která má dnes, podobně jako jiné společensky vyspělé země téměř plnou gramotnost, se pro hodnocení struktury obyvatelstva podle vzdělání využívá vhodnějšího kritéria, a to nejvyššího dosaženého stupně vzdělání. •Rozlišují se kategorie: • •základní vzdělání a bez vzdělání (či nedokončené základní vzdělání) • •střední vzdělání bez maturity • •střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání (VOŠ) • •vysokoškolské vzdělání • Vzdělanost obyvatelstva staršího 15 let v ČR v letech 1950-2011 podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání nejvyšší dosažené vzdělání 1950 (%) 1991 (%) 2001 (%) 2011 (%) základní a bez vzdělání (vč. neukončeného a nezjištěného) 84,2 34,5 24,7 *18,0 střední odborné (bez maturity) 9,8 35,4 38,0 33,0 úplné střední s maturitou (+VOŠ) 5,1 22,9 28,4 31,2 vysokoškolské 0,9 7,2 8,9 12,5 * V roce 2011 bylo nezjištěno vzdělání u 477 tis. osob, není proto do první kategorie zahrnuto. • •Sčítání 2011 •Výrazně roste počet vysokoškoláků v ČR, v roce 2011 jich bylo sečteno 1,11 mil. oproti 762 tis. v roce 2001 • •Roste ovšem také počet osob bez vzdělání, tedy těch, co nikdy nechodili do školy – v roce 2011 jich bylo 42,4 tis., před deseti lety o 5 tis. méně • •Nejvíce lidí s VŠ vzděláním je v Praze (zhruba 23 %), dále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji •Data pouze ze sčítání lidu!! Počítá se pouze obyvatelstvo starší 15 let; Za kraje a ČR odhady z VŠPS.. • http://www.demografie.info/user/img/graf_vzdelmz_1110449549.gif •Struktura obyvatelstva podle náboženství • •Důležitý kulturně-politický znak populace •V českých zemích měla vždy dominantní postavení římskokatolická církev, podporovaná habsburským dvorem •Navenek měly české země na přelomu 19. a 20. století 95 % katolickou většinu •Za první republiky se uvolnily evangelickým církvím nové prostory, římskokatolická církev si nesla v českém politickém životě habsburskou diskreditaci •Největší úspěch však postupně získalo ateistické hnutí •Sčítání 1921: římskokatolické vyznání 82,0 % • evangelické celkem 4,0 % • československé 5,2 % • izraelské 1,3 % • pravoslavné 0,09 % • bez vyznání 7,2 % •Rok 1953 byl potom nadlouho posledním, kdy státní demografická statistika evidovala položku „náboženství“ • •Sčítání 1991: římskokatolické 39,0 % • evangelické celkem 2,5 % • čs. církev husitská 1,7 % • bez vyznání 40,0 % • •Sčítání 2001: římskokatolické 26,5 %, bez vyznání 58,5 % a proces ateizace českých zemí se stále prohlubuje •Sčítání 2011 • •Možnost neodpovědět na otázku víry využilo 4,7 mil. osob!! • •„Dominuje“ stále římskokatolická církev (1,08 mil. osob), dále hluboko za ní je Českobratrská církev evangelická (52 tis.) a Církev československá husitská (39 tis.) • •Více než 700 tis. lidí uvedlo, že věří, ale neuvedlo v co.. • •Struktura obyvatelstva podle •ekonomické aktivity • •Mezi nejdůležitější, ale také nejmladší klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity • •V České republice došlo v posledních dvaceti letech k několika změnám ve vymezení souboru ekonomicky aktivních obyvatel… • •V současné době (od sčítání lidu 2001) naše statistika považuje za ekonomicky aktivní osoby: • •zaměstnané, zaměstnavatele, samostatně činné osoby (OSVČ) •pracující důchodce, pracující studenty a učně •ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů •osoby ve vazbě nebo výkonu trestu •nezaměstnané osoby (registrované, dostupné, aktivně si hledající práci) • •(tehdy také osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě) • •Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní bývá dále členěno na: • •osoby nezávislé (nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy), • •osoby závislé na živiteli (nepracující žáci, studenti a učni, děti předškolního věku, ženy na další mateřské dovolené, osoby v domácnosti a ostatní závislé osoby) •Základním ukazatelem je potom míra ekonomické aktivity (EA), kterou můžeme charakterizovat jako podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel starších 15 let: • • • • •Tento se v mezinárodních srovnáních často nahrazuje úrovní ekonomické aktivity (produktivní věk místo EA, také může být celá populace míst 15+) • • • •Míra ekonomické aktivity v celé populaci v roce 2011 dle VŠPS byla 58,3 % • •Míra ekonomické aktivity v rámci skupiny 15-64letých byla dle VŠPS 70,5 %