Přednáška
Analýza nákladů a přínosů
Cost Benefit Analysis (CBA)
Jana Soukopová
soukopova@econ.muni.cz

Obsah přednášky
oCBA
oMetodika – teorie
oMetodika – EU 2008
oSilné a slabé stránky CBA

Analýza nákladů a přínosů
oangl. Cost-benefit Analysis (CBA)
o
oDefinice
nanalytický rámec pro vyhodnocování investičních projektů ve vládním sektoru
nmetodický postup, který svým průběhem postupně zodpovídá základní otázku: Co komu realizace
investičního projektu přináší a co komu bere?

Základní rys CBA
onáklady a přínosy (vstupy a výstupy) vždy oceňuje v peněžních jednotkách
o
o

Náklady
ov pojetí CBA souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro
získání specifického produktu.

Nepeněžní prvky
oMezi nepeněžní prvky lze zahrnout:
nomezení plynoucí ze státních regulačních opatření,
nškody pociťované jinými subjekty,
nznehodnocení životního prostředí,
nnegativní externality a
n“náklady příležitosti”, které označují výhody plynoucí z alternativního použití týchž zdrojů.
o

Přínosy
ov pojetí CBA souhrnem uspokojení (užitků) jednotlivců, skupiny jednotlivců či komunity, které
projekt generuje. Mohou mít primárně peněžní i nepeněžní formu.
o

Formy CBA
o
o2 formy CBA:
1.imanentní (vlastní) forma CBA, kde se náklady i přínosy vztahují pouze k dané investiční akci.
2.společenská forma CBA, kde jsou uvažovány veškeré přínosy a náklady bez ohledu na to, kdo je
jejich adresátem.
n

Kritéria hodnocení CBA
oNPV ≥0
oIRR ≥r
oRi ≥0
oDN ≤ DŽ
nprostá
nreálná
oB/C ≥1
o

Konstrukce ukazatele B/C
oukazatel B/C je definován vztahem:
o
o
o
o
oKde Bt je přínos v období t,
o Ct je náklad v období t,
o r je diskontní sazba,
o t je dané časové období,
o n je konečný časový horizont, kdy projekt završí svou ekonomickou životnost.

Kritérium hodnocení
o
o Kritérium     Interpretace
o B/C ≥ 1         projekt je přijatelný
o  B/C < 1    projekt není přijatelný
o

Postup hodnocení a výběru při CBA
oKrok 1
o Určí se výše nákladů a přínosů na projekt v peněžních jednotkách za použití různých metod podle
zaměření projektu
oKrok 2
o Zvolí se kritérium nebo kritéria hodnocení
o (NPV, B/C, DN, Ri, IRR).
oKrok 3
o Projekty se seřadí podle výsledných hodnot ukazatelů.
oKrok 4
o Vybere se nejlepší projekt či skupina projektů

Nedostatky CBA
oproblém ocenění užitků (přínosů) a nákladů,
oproblém zahrnutí faktoru času (problematika diskontní sazby).
oproblém výběru vhodného kritéria

Problém ocenění nákladů a přínosů
oJedno ze kritických míst při použití téměř všech nákladově-výstupových metod!!
oLze zmírnit metodikou ocenění nákladů a přínosů

Metodika ocenění nákladů a přínosů
oKrok 1 Identifikace nákladů a přínosů
oKrok 2 Kontrola
oKrok 3 U nákladů a přínosů, které nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách (vzhledem k obtížnosti
ocenění) zohlednění přípustných podmínek
oKrok 4 Ocenění netržních nákladů a přínosů za pomoci vhodné metody

Identifikace nákladů a přínosů
o


Přínosy
Náklady
Přímé
Netržní
Netržní statky
Výdaje na výrobní
faktory a jiné vstupy
Časové zisky
Ušetřené lidské životy
Finanční náklady
Tržní
Prodané výrobky
Náklady projektu
Nepřímé
Netržní
Pozitivní externality
Negativní externality
Tržní
Explicitní redistribuce
důchodů
Tytéž proměnné
hodnocené záporně
Implicitní redistribuce
důchodů v případě
strukturál. projektů

Identifikace nákladů a přínosů
opodle subjektu, kterého se dotýkají:
nstátu (dopady na státní rozpočet),
nmunicipální sféry (obcí, svazků obcí, krajů),
npodnikatelských subjektů,
nostatních organizací (spolků, NNO, profesních sdružení apod.),
nobyvatel (domácností).
opodle fází projektu, do kterého časově spadají:
npředinvestiční fáze (nesmí být do hodnocení zahrnuty),
ninvestiční (výstavbové) fáze,
nprovozní fáze a popř. poprovozní fáze.
opodle věcné povahy:
nhmotné, nehmotné a finanční povahy.
opodle schopnosti vyjádřit v kvantitativních jednotkách:
nkvantifikovatelné a nekvantifikovatelné
opodle jednoznačnosti příčinné souvislosti s investičním projektem:
npřímo a nepřímo (indukovaně) plynoucí z projektu.

Kontrola
ozda některý z přínosů konkrétního subjektu není zároveň nákladem jiného subjektu a pokud tomu tak
je, že jsou oba zahrnuty do analýzy;
onedošlo k neoprávněnému duplicitnímu zahrnutí nákladů (přínosů) ;
oodhady výše a struktury všech nákladů (přínosů) jsou v souladu s identickou nulovou resp.
investiční variantou.
o

Přípustné podmínky
oPřínosy (náklady) je nutné ocenit pokud:
ose tím zvýší kvalita našeho rozhodování;
oje pravděpodobné, že shromáždění dalších dodatečných informací o netržních položkách změní
výsledek analýzy;
omůžeme si dovolit vynaložit náklady potřebné k získání dodatečných informací.

Vhodné metody
oMimotržní metody oceňování
npreferenční
nnepreferenční
oNáhražkové trhy
oStínové ceny

Problém stanovení diskontní sazby
oProblém zahrnutí faktoru času je možné vyřešit diskontováním oceněných nákladů a přínosů na
současnou hodnotu pomocí diskontní sazby

Diskontní sazba
oDefinice
nTeoreticky - nejlepší možný výnos alternativní investice k investici posuzované se stejným
rizikem.
oSpolečenská diskontní sazba
nDiskontní sazba používaná vládou.

Výše diskontní sazby
oDaná mírou zhodnocení využívaných zdrojů v případě jejich použití v soukromém sektoru.
oVelmi diskutovaná zvláště v případech dlouhodobých VP (desetiletí a více)
oNízká diskontní sazba nejvíce ovlivní VP, přinášející přínosy v dlouhém časovém období.

Přístupy ke stanovení diskontní sazby
1.Užití společenské funkce blahobytu k ohodnocení přínosů a ztrát různých generací.
2.Použití vlastní společenské diskontní sazby.
oV současné době je obvyklé, že diskontní sazbu stanovuje poskytovatel dotace s tím, že tato sazba
může být průběžně aktualizována. Např. pro první kolo přijímání žádostí o finanční pomoc ze SROP a
OP Infrastruktura je dlouhodobá  reálná společenská diskontní sazba  stanovena ve výši  5% p.a.

Nominální a reálná diskontní sazba
oZohledňuje vliv inflace
o
o
o
oKde Rr je reálná diskontní sazba,
o Nr je nominální diskontní sazba.
n IE  je inflační koeficient od období 0 (základní období) do období t.

Problém výběru vhodného kritéria
o
o
o
Projekt
Náklady
(C)
Přínosy
(B)
B/C
Pořadí
projektů
NPV
Pořadí
projektů
A
120
180
1,5
2
60
1
B
80
120
1,5
2
40
3
C
50
100
2
1
50
2

Porovnání ukazatelů hodnocení
Vlastnosti ukazatele
B/C
NPV
IRR
DN
prostá
DN
reálná
Ri
Uvažuje časovou
hodnotu peněz
ano
ano
ano
ne
ano
ano
Uvažuje všechny
relevantní hotovostní
toky
ano
ano
ano
ne
ne
ano
Závislost na odhadu
diskontní sazby r
ano
ano
ne
ne
ano
ano
Závislost na odhadu
hotovostních toků
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Vlastnost aditivity
ne
ano
ne
ne
ne
ne

Metodika EU
oPostup CBA
nAnalýza souvislostí, definice cílů
nIdentifikace projektu
nStudie proveditelnosti a možností
nFinanční analýza
nEkonomická analýza
nAnalýza citlivosti a analýza rizik

Definice cílů, analýza souvislostí
oPrvním krokem při stanovení cílů projektu je porozumění sociálním, ekonomickým a institucionálním
souvislostem ve kterých bude projekt implementován
oJaké služby a zboží bude projekt generovat

Stanovení cílů
oPro hodnocení veřejných projektů je důležité dodržení následujících  požadavků podstatných pro
výběr vhodné metody hodnocení:
npředmětnost cílů, tedy to, aby cíle byly odvozeny od očekávání veřejných projektů, od jejich
užitků,
nverifikovatelnost cílů, která umožní zjistit, zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo,
nreálnost cílů, tedy zda jsou splnitelné,
nkonzistentnost cílů, tedy jejich vzájemná návaznost,
nkvantifikovatelnost cílů, zaručující, že přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky
umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých
termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny a
nzda cíle pokrývají dané potřeby.

Nastavení cílů v souvislosti s metodikou EU
oNAVÍC DŮLEŽITÉ, ZVAŽOVAT KONSISTENTNOST CÍLŮ S LEGISLATIVOU EU I ČR
oBYL V KONSISTENCI S EU A NÁRODNÍM POLITIKOU V DANÉ OBLASTI

Identifikace projektu
oProjekt je definován souborem technických, organizačních, marketingových a finančních řešení,
které tvoří logicky provázaný funkční celek, který má určitý dopad na socioekonomickou situaci
určitých členů společnosti.
oZ hlediska investičního pak můžeme na projekt pohlížet jako na určité aktivum, které si pořizujeme
proto, aby nám přinášelo užitek. Již jsme jednoznačně řekli, že k tomu, abychom se mohli rozhodnout
o smysluplnosti realizace projektu, musíme znát důsledky jeho přijetí.

Identifikace projektu
oPři identifikaci projektu je nutné zvažovat:
nInvestiční variantu
nNulovou variantu

Studie proveditelnosti a možností
oMěl by být poskytnut důkaz, že vybraný projekt je z uvažovaných možností nejvhodnější
alternativou. Tuto informaci by obvykle měly obsahovat výsledky studií proveditelnosti, které
musejí být předkládány Komisi podle čl. 40 písm. c).

Finanční analýza
oHlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu.
oK posouzení finanční návratnosti projektu můžeme využít standardně finanční čistou současnou
hodnotu (Financial Net Present Value – FNPV) a finanční vnitřní výnosové procento (Financial
Internet Rate of Return – FIRR) a to ve formách výnosnosti projektu (FIRRC, resp. FNPVC) a
výnosnosti kapitálu (FIRRK , resp. FNPVK).

Finanční analýza
oFinanční analýza prováděná v rámci analýzy nákladů a přínosů velkého projektu, která má být
poskytnuta Komisi, by se měla zejména zaměřit na:
nzhodnocení finanční ziskovosti investice a vlastního (státního) kapitálu,
nstanovení vhodného (maximálního) příspěvku z fondů,
nkontrolu finanční udržitelnosti projektu.

Výše dotace
oVýše grantu EU se stanovuje v souladu s článkem 55.
oJe nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek z fondů upravil v závislosti na
hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování.
o

Finanční udržitelnost
oFinanční udržitelnost projektu by se měla posuzovat kontrolou toho, že kumulované (nediskontované)
čisté peněžní toky jsou po celé uvažované referenční období kladné.
oČisté peněžní toky pro tyto účely by měly zohledňovat investiční náklady, veškeré finanční zdroje
(státní i EU) a čisté příjmy.
oZbytková hodnota se zde nezohledňuje, nejsou-li aktiva v posledním roce uvažované analýzy skutečně
zlikvidována.

Ekonomická analýza
oDůvodem ekonomického hodnocení je skutečnost, že vstupy do projektu by měly být oceněny náklady
příležitosti a výstupy z projektu ochotou spotřebitelů platit.

1. Krok ekonomické analýzy
oVýchozím bodem ekonomické analýzy jsou peněžní toky používané ve finanční analýze. Při určování
ukazatelů hospodářské výkonnosti je třeba provést určité úpravy.
nDaňové opravy: je nutné odečíst nepřímé daně (např. DPH), subvence a čisté převody (např. platby
na sociální zabezpečení). Do cen by však měly být započteny přímé daně. Měly by být také zahrnuty
konkrétní nepřímé daně nebo subvence, pokud mají představovat opravu v důsledku externalit

nOpravy v důsledku externalit: mohou se objevit některé dopady, které se z projektu rozšíří na
další hospodářské subjekty bez jakýchkoliv náhrad. Tyto účinky mohou být záporné (nová silnice
zvyšující úrovně znečištění) nebo kladné (nová železnice snižující dopravní zácpy na souběžných
silničních komunikacích). Jelikož podle definice vznikají externality bez peněžní náhrady, nejsou
obsaženy ve finanční analýze, a musejí být proto odhadnuty a oceněny.

nOd cen tržních k cenám účetním (stínovým): kromě zkreslení způsobeného daněmi nebo externalitami
mohou vzdálit ceny od rovnováhy konkurenceschopného (tj. efektivního) trhu i další faktory: systémy
monopolů, obchodní překážky, regulace práce, neúplné informace atd. Ve všech takových případech
jsou sledované tržní (tj. finanční) ceny zavádějící, a je proto třeba místo nich použít ceny účetní
(stínové),
n

Analýza citlivosti a analýza rizik
oAnalýza citlivosti se zaměřuje se na zjištění kritických proměnných projektu.
nProvádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné
změny ukazatelů finanční i hospodářské výkonnosti. Z proměnných by se měla měnit vždy pouze jedna a
ostatní parametry by měly zůstat neměnné.
nNávod pak doporučuje za „kritické“ považovat ty proměnné, u nichž změna o 1 % (kladná či záporná)
způsobuje odpovídající změnu základní hodnoty NPV o 5 %. Je však možné přijmout odlišná kritéria.
Jaká procentní změna by měla za následek NPV = 0

oAnalýza rizik je posouzení dopadu daných procentních změn určité proměnné na výkonnostní ukazatele
projektu nevypovídá o pravděpodobnosti toho, že taková změna nastane.
nKdyž se kritickým proměnným přidělí vhodné rozdělení pravděpodobnosti, lze odhadnout rozdělení
pravděpodobnosti finančních a hospodářských ukazatelů výkonnosti.
nTo analytikovi umožní poskytnout zajímavé statistické údaje o výkonnostních ukazatelích projektu:
očekávanou hodnotu, standardní odchylku, variační koeficient atd.

Mimotržní metody oceňování
oDefinice:
oMimotržní metody oceňování jsou metody používané pro ocenění netržních (veřejných) statků
(ekologické přínosy, hodnota života, aj.)
oEkonomické metody, které se používají pro získávání ceny pro netržní (veřejné) statky
nZe samého principu tyto statky cenu nemají, ale mají hodnotu a měly by proto vystupovat do
hodnocení

Netržní statky a služby
oDefinice veřejného statku
oPodle ekonomické podstaty (Samuelson) jsou to statky, pro které jsou charakteristické následující
vlastnosti (platí pro čisté veřejné statky):
nNedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele
nNevylučitelnost ze spotřeby
nNulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele

Ekonomická hodnota přírody
oVychází ze 4 hlavních užitků:
opřímá užitná hodnota ,
nklasická ekonomická hodnota odvozená ze současného využití,
onepřímá užitná hodnota
nvztahuje se k poskytovaným ekologickým funkcím,
oopční hodnota
nvyplývá z nejistoty spojené s riziky budoucnosti
oexistenční hodnota
nvyjádření potřeby zachování přírody a různých forem života.

Příklady ekologických hodnot
Přímé užitné hodnoty
Nepřímé užitné hodnoty
Opční hodnoty
Existenční hodnoty
Produkce ryb
Biodiverzita
Zachování
Biodiverzity
Zachování
biodiverzity
Chov kachen
Mikroklima
Rekreace
Ekologická stabilita
krajiny
Udržení vodních
zdrojů
Regulace odtoku
Krajinný ráz
Pozitivní vliv na
kvalitu vody
Samočisticí procesy
Stabilita krajiny
vůči klimatickým
změnám
Vodní zdroj
Produkce kyslíku

Klasifikace
opřímé metody,
nspotřebitel je dotazován přímo,
onepřímé metody,
nspotřebitelská úspora je odvozena prostřednictvím souvisejících trhů (trhy těch statků a služeb, u
nichž jsou veřejné statky a služby posuzovány jako jedna z částí užitné hodnoty).

Metody ocenění environmentálních nákladů a přínosů
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
Nepřímé metody ocenění
Přímé metody ocenění
Metody ocenění environmentálních nákladů a přínosů
Konvenčních trhů
Náhražkových trhů
Hypotetických trhů
Metoda ovlivnění produkce (EOPM)
Metoda nákladů na odstranění (RCM)
Metoda prevent. výdajů (PEM)
Metoda cestovních nákladů (TCM)
Hedonic Price   Method (HPM)
Kontingentní oceňovací metoda (CVM)
Metoda konting. pořádku (CRM)
Metoda experiment. výběru (CEM)
Nákladové metody (TCA, LCA,TCC)

Druhy klasifikace
oMetodologie vycházející z nákladů
nmetody založené na obnovovacích (reprodukčních) nákladech,
oMetodologie ocenění ztráty užitné a neužitné hodnoty
nmetody založené na údajích generovaných trhem (ocenění na základě ceny tržního statku, který je
nejbližším substitutem aj.),
nmetody založené na náhradním tržním ocenění (metoda cestovních nákladů, metoda hedonických cen),
nmetody založené na vytvoření “hypotetického trhu” (kontingentní oceňovací metoda),
nmetody založené na transferu benefitů (využití hodnot ocenění pro podobné situace)

Druhy klasifikace
oMetody založené na preferencích jednotlivců
nmetody vyjádřených preferencí
nmetody projevených preferencí
oMetody založené na expertním (nepreferenčním) přístupu
nmetody expertní,
nmetody založené na zjišťování nákladů a rizik přes oportunitní náklady, alternativní náklady
nmetody přístupu produkční funkce
nmultikriteriální expertní metody

Vyjádřené a projevené preference
oVyjádřené preference
nVycházejí z reakcí ek. subjektů na předloženou hypotetickou, nereálnou, situaci na trhu.
nTypicky se zjišťují dotazníkovým zkoumáním. Při tomto typu výzkumu se výrazně uplatňují
sociologické metody.
oProjevené preference
nSkutečně pozorované chování ekonomických subjektů na trzích.
nJako zdroj informací slouží statistická data týkající se konkrétního trhu (např. trhu
nemovitostí).
n

o
o
o
oDěkuji za pozornost
oTo je dnes vše
oJ