Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obsah Úvod.................................................................................................................................................4 I. Současná ekonomická a sociální analýza v oblasti vzdělávání.................................................8 1.1 Normativní rámec vzdělávání v ČR.................................................................................8 1.2 Demografická struktura populace ČR ve vztahu k vzdělávání........................................8 1.3 Systém vzdělávání v ČR................................................................................................16 1.4 Vzdělávání a konkurenceschopnost...............................................................................30 1.5 Zkušenosti z minulého období.......................................................................................38 1.6 SWOT analýza...............................................................................................................39 II. Strategie OP VK......................................................................................................................43 1. Globální cíl a specifické cíle OP VK.............................................................................44 2. Identifikace prioritních os OP VK.................................................................................44 3. Konzistence OP VK se strategickými dokumenty.........................................................50 4. Vazba OP VK na další operační programy...................................................................57 5. Dopady OP VK..............................................................................................................60 6. Výsledky ex-ante evaluace............................................................................................62 7. Dopady OP VK na životní prostředí..............................................................................64 8. Uplatnění principu partnerství.......................................................................................64 III. Prioritní osy a indikátory.........................................................................................................66 Prioritní osa 1 - Počáteční vzdělávání.....................................................................................68 Prioritní osa 2 - Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj..........................................................78 Prioritní osa 3 - Další vzdělávání............................................................................................84 Prioritní osa 4a - Systémový rámec celoživotního učení (cíl Konvergence)..........................89 Prioritní osa 4b - Systémový rámec celoživotního učení (cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost)...................................................................................89 Prioritní osa 5a - Technická pomoc (cíl Konvergence)..........................................................95 Prioritní osa 5b - Technická pomoc (cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost). 95 Indikátory pro monitoring a evaluaci......................................................................................99 IV. Implementace OP VK............................................................................................................115 1. Orgány řízení a implementace operačního programu.......................................................115 2. Monitorování operačního programu.................................................................................124 4. Systém finanční kontroly..................................................................................................133 6. Finanční toky....................................................................................................................136 7. Informace a publicita........................................................................................................137 8. Finanční podmínky OP VK..............................................................................................139 Příloha č. 1 - Použité zkratky......................................................................................................146 Příloha č. 2 - Vyhodnocení zkušeností z minulého programového období................................148 2 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Příloha č. 3 - Seznam tabulek, grafů a schémat..........................................................................152 Příloha č. 4 - Použité pojmy........................................................................................................154 Příloha č. 5 - Seznam dokumentů................................................................................................157 Příloha č. 6 - Tabulka vazby OP VK na čl. 3 nařízení 1081/2006.............................................. 159 3 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Úvod Česká republika (dále jen „CR") získala vstupem do Evropské unie (dále jen „EU") možnost využívat podpory poskytované v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jejíž současná podoba klade velký důraz na posílení konkurenceschopnosti zemí EU a na těsné propojení s cíli Lisabonské strategie. Evropská, a tedy i česká společnost se musí do budoucna vyrovnat s dynamicky se vyvíjejícími podmínkami globální ekonomiky a souvisejícími nároky na dovednosti, znalosti a flexibilitu každého jedince. Globální konkurence a proměnlivost trhu práce bude nutit každého jedince, aby se vzdělával po celý život. K naléhavosti těchto výzev přispívá v našich podmínkách současně i ta skutečnost, že dochází k demografickému úbytku české populace a nutnosti nahradit na pracovním trhu ročníky odcházející do důchodu. Nemožnost či nepřipravenost reagovat účinně na tyto podmínky by mohla způsobit vážné problémy v oblasti zaměstnanosti pracovní síly a konkurenceschopnosti CR, a tím současně ohrozit tempo hospodářského růstu. CR si uvědomuje důležitost podpory rozvoje lidského potenciálu, který je jedním ze základních faktorů trvale udržitelného hospodářského růstu „znalostních" ekonomik rozvinutých zemí. Vzdělávací soustava musí být v tomto kontextu vnímána jako jeden z hlavních pilířů budoucího ekonomického úspěchu a sociální soudržnosti. Vzdělávací soustava jako celek musí dostatečně efektivně zvyšovat vzdelanostní úroveň obyvatelstva a umožnit jednotlivcům (nehledě na jejich sociální podmínky, různé schopnosti a očekávání) získávat a prohlubovat klíčové kompetence s cílem posílit jejich adaptabilitu a flexibilitu na trhu práce. Vzdělávací instituce se musí stát moderními centry celoživotního učení a partnerské spolupráce. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, v návaznosti na strategické cíle Národního strategického referenčního rámce (NSRR - představuje základní programový dokument CR pro využívání fondů EU v období 2007-2013) a vzhledem k vysokému stupni komplexity problematiky vzdělávání připravila CR pro programové období 2007-2013 samostatný Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen „OP VK"). Tento operační program se zaměřuje na podporu v oblastech, které přispějí k rozvoji potenciálu populace CR, a na utvoření vhodných podmínek pro vzdělávání a učení. OP VK definuje zaměření a hloubku intervencí v oblasti rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení a utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulaci spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnou a výrobní sférou. V rámci počátečního vzdělávání bude tento program podporovat aktivity zaměřené na zvýšení kvality ve vzdělávání (tj. dokončení kurikulární reformy, propracování a poskytnutí komplexní metodické podpory pro tvorbu vzdělávacích programů, jejich inovaci s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí žáků atd.), zajištění rovných příležitostí ke vzdělání pro všechny bez ohledu na druh znevýhodnění (např. zdravotního, ekonomického, sociálního, etnického, podle pohlaví či státní příslušnosti atd.), na zvyšování profesionality a společenského postavení pedagogických pracovníků atd. V oblasti terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje budou podporovány aktivity zaměřené na modernizaci a zatraktivnění systému vyššího odborného vzdělávání a vysokoškolského vzdělávání, na zvýšení atraktivity a zlepšení podmínek pro pracovníky výzkumu a vývoje, na vytváření vzájemných vazeb mezi jednotlivými subjekty - vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi, veřejným a soukromým sektorem apod. 4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost V rámci dalšího vzdělávání jsou zahrnuty aktivity, které se zaměří na vytvoření systémového a institucionálního rámce pro poskytování dalšího vzdělávání, propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání a vytvoření komplexního systému celoživotního učení, na prohloubení nabídky dalšího vzdělávání včetně tvorby podmínek usnadňujících vzájemné působení nabídky a poptávky v této oblasti, na přípravu vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogů a lektorů odborného vzdělávání, a to v rámci vzdělávacích institucí a další. Z geografického hlediska je OP VK vypracován na celostátní úrovni, tzn. NUTS 1. Při jeho tvorbě byly reflektovány všechny základní dokumenty, které stanoví základní priority v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti (dále jen „HSS") na evropské a národní úrovni. V prvé řadě se jedná o Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost1 (dále jen „SOZS"), jejichž hlavní zásady byly současně uplatněny při tvorbě dokumentů na národní úrovni. Zásadními národními dokumenty pro koncipování OP VK byl Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 určující prioritní osy a specifické cíle. Dále se vycházelo z Národního Lisabonského programu 2005-2008 - Národního programu reforem ČR (dále jen „NPR"), Národního rozvojového plánu 2007-2013 (dále jen „NRP") a Strategie hospodářského růstu 2005-2013 (dále jen „SHR"). Z materiálů, které se specificky věnují oblasti rozvoje lidských zdrojů, byly zásadními Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR (dále jen „SRLZ") a následný Program realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů (dále jen „PR SRLZ"). Z hlediska naplňování cílů NSRR zajišťuje OP VK především plnění strategického cíle II -Otevřená flexibilní a soudržná společnost, a do určité míry i strategického cíle I -Konkurenceschopná česká ekonomika. Samostatný OP VK je vázán na realizaci cíle NPR, který je vyjádřen explicitně v globálním cíli. V rámci celkového finančního plánu alokace pro ČR pro cíl Konvergence v letech 2007 - 2013 je na OP VK alokováno 7 % prostředků strukturálních fondů EU pro ČR, tj. 1 811 mil. €. OP VK je operačním programem, který přímo řeší otázky spojené s rozvojem potenciálu české populace prostřednictvím vzdělávání. Řešení této problematiky podpoří rovněž další operační programy, a to především OP Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen „OP LZZ"), který je financován z Evropského sociálního fondu a především se soustřeďuje na podporu zaměstnanosti osob zaměstnaných i nezaměstnaných prostřednictvím vytváření pracovních míst, dalším vzděláváním a sociální integrací znevýhodněných skupin obyvatelstva. Investice do lidí prostřednictvím intervencí ESF v programu OP VK jsou navázány na další operační programy, a to na OP Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen „OP VaVpI") a OP Podnikání a Inovace (dále jen „OP PI"), jejichž intervence podporované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR") vytvářejí vhodné kapacity, pro které je rozvoj lidských zdrojů a s ním spojené vhodné nastavení intervencí do vzdělávání rozhodující. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, čl. 11 a dále s nařízením Rady (ES) č. 1081/2006 čl. 5 je při tvorbě OP VK uplatňován princip partnerství. Pro účely přípravy a zpracování operačního programu byla vytvořena široká pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MSMT") jako budoucího Řídícího orgánu, zpracovatele, ex-ante hodnotitele, ostatních zainteresovaných ministerstev, vzdělávacích institucí, regionální a místní samosprávy, podnikatelské sféry a ostatních sociálních partnerů (dále jen „Pracovní skupina"). Pracovní skupina se scházela na pravidelných setkáních, pracovní 1 Rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 (2006/702/ES) o Strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost 5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost verze byly zasílány k široké oponentuře a součástí prací byla i dvě výjezdní zasedání. Program byl rovněž představen a diskutován s veřejností na dvou veřejných projednáních. Předkládaná verze OP VK je výsledkem výše popsaného procesu tvorby. Z důvodů zajištění logické návaznosti, celkové synergie a vymezení vůči ostatním operačním programům probíhaly v průběhu přípravy konzultace se zástupci zpracovatelů ostatních operačních programů. Zatímco OP VaVpI podporuje tvorbu infrastruktury nabídkové strany výzkumu a vývoje, OP VK podporuje aktivity, které vedou k rozvoji lidských zdrojů v této oblasti. OP PI pokrývá oblast podpory podnikatelských subjektů a OP VK podporuje vytváření celkového rámce dalšího vzdělávání, který slouží i rozvoji podnikové sféry, souvisejících vzdělávacích aktivit a spolupráci různých subjektů. Oproti OP LZZ je OP VK zacílen na zlepšení počátečního a dalšího vzdělávání za účelem zvyšování flexibility a adaptability jedinců, kteří již jsou na trhu práce, nebo do něj budou vstupovat, zatímco OP LZZ podporuje rozvoj trhu práce a přímou podporu dalšímu vzdělávání nezaměstnaných ohrožených na trhu práce i zaměstnaných. Obsahuje taktéž tvorbu systémů pro předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti. Předkládaný programový dokument se skládá z pěti kapitol. Kapitola 1 obsahuje analýzu současné ekonomické a sociální situace v oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání a podmínek pro další možné zvyšování adaptability, uplatnitelnosti a konkurenceschopnosti obyvatel ČR včetně identifikace slabých a silných stránek, hrozeb a příležitostí. Kapitola 2 se věnuje strategii OP VK včetně popisu globálního strategického cíle OP VK, jeho specifických cílů a provázání OP VK se strategickými dokumenty EU a ČR. Jsou přiblíženy jednotlivé prioritní osy operačního programu a naznačeno, jakým způsobem jsou řešeny problémové oblasti. Kapitola 3 je zaměřena na popis prioritních os a definování jejich cílů především v návaznosti na analýzu slabých a silných stránek. Zahrnuto je přiřazení vhodných indikátorů. Implementace programu včetně řízení a kontroly, provádění plateb, certifikace finančních toků, monitorování, elektronické výměny informací, evaluace a publicity jsou popsány v kapitole 4. Kapitola 5 definuje finanční ustanovení operačního programu. OP VK byl připraven v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 a s nařízením Rady (ES) č. 1081/2006 a je plně v souladu s usnesením vlády ČR č. 175/2006 ze dne 22. února 2006. OP VK prošel vnitřním i vnějším připomínkovým řízením. Usnesením vlády ČR č. 821 ze dne 28. června 2006 byl vládou ČR přijat a usnesením vlády ČR č. 1302 ze dne 15. listopadu 2006 schválen. Zdůvodnění vícecílovosti operačního programu OP VK je koncipován jako vícecílový operační program. Vícecílovost se týká prioritních os zaměřených na vytvoření systémového rámce celoživotního učení a bude realizována prostřednictvím systémových projektů na národní úrovni, které jdou napříč počátečním, terciárním i dalším vzděláváním. Vícecílovost rovněž zahrnuje prioritní osy technické pomoci. Řídící orgán OP VK zabezpečí oddělenou evidenci národních projektů pokrývajících oba cíle (pro které je stanoven pro-rata příspěvek) tak, že prostředky alokované pro cíl Konvergence nebudou moci být využity na financování intervencí v území cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a naopak. Základním důvodem z hlediska koncepčního je jednotná příprava a realizace politik v oblasti vzdělávání v celé ČR. Vícecílový program tak může financovat zásadní národní intervence 6 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a zajistí, že systémové akce mají jednotný charakter v obou cílech, které jsou relevantní pro území ČR. Základním důvodem z hlediska implementace programu je zjednodušení řízení, monitorování a kontroly využití prostředků ESF, které jsou v obou dotčených cílech vydávány na stejné aktivity. Jednotná řídící struktura tak může efektivně zajistit dodržení a kontrolu principu nepřenositelnosti finančních prostředků mezi cíli (čl. 22, 1083/2006), ale i hospodárné a maximálně koordinované využití finančních prostředků obou cílů. 7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Současná ekonomická a sociální analýza v oblasti vzdělávání Tato analýza sociální a ekonomické situace v oblasti vzdělávání v ČR je základním předpokladem pro vymezení strategie a zaměření intervencí z Evropského sociálního fondu v oblasti vzdělávání a zvyšování konkurenceschopnosti lidských zdrojů v programovém období 2007-2013. Tato kapitola uvádí souhrn klíčových faktorů pro výše uvedené oblasti a identifikuje nejvážnější problémy, se kterými se ČR vyrovnává, nebo je bude muset v následujícím období řešit. Intervence ESF by se měly na takto indikované oblasti zaměřit a nabídnout řešení ke zlepšení situace a k eliminaci nebezpečí ohrožení konkurenceschopnosti, sociální a ekonomické stability. 1.1 Normativní rámec vzdělávání v ČR Klíčovými právními normami upravujícími oblast vzdělávání v ČR jsou: • Zákon č. 561/2004 Sb.,(ze dne 24. září 2004) o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. • Zákon č. 563/2004 Sb.,(ze dne 24. září 2004) o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Demografická struktura populace ČR ve vztahu k vzdělávání 1.2.1 Demografický vývoj Demografický vývoj výrazným způsobem ovlivňuje dimenzování vzdělávací soustavy a následně se projevuje na trhu práce nabídkou pracovních sil v různé kvalifikační struktuře. Z hlediska počtu obyvatel zaznamenávala ČR od roku 1994 až do roku 2002 kontinuální pokles, od tohoto okamžiku celkový počet obyvatel mírně narůstá. Klíčovou složkou celkového přírůstku je především kladné migrační saldo, které vyvažuje záporný přirozený přírůstek (i přes jeho zlepšující se strukturu vlivem vyššího počtu živě narozených dětí v posledních letech). 8 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991-2006 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 okamžik 31. 12. daného roku Zdroj: NRP na léta 2007-2013, pracovní verze Dle projekce Českého statistického úřadu (dále jen „CSU") je pro budoucí populační vývoj charakteristická nepravidelnost. Jedním z klíčových rysůje pravděpodobné pokračování poklesu počtu a podílu dětí v populaci. Podle střední varianty projekce by se měl počet dětí ve věku 0-14 let v několika následujících letech poměrně rychle snížit, a to ze současných 1,6 mil. na 1,4 mil. v roce 2010. Tato skutečnost v sobě zahrnuje riziko v podobě menšího výběru, např. jedinců schopných absolvovat vysokoškolské studium a návazně vykonávat profesně náročná povolání. Z tohoto důvodu lze predikovat problémy spojené se zajištěním dostatečného počtu vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro trh práce. 1.2.1.1 Věková struktura obyvatel Ve věkové struktuře obyvatel ČR dochází k závažným změnám, souvisejícím s propadem porodnosti a prodlužováním střední délky života. Populace ČR stárne, výrazně klesá zastoupení dětské složky (0 až 14 let). V posledním desetiletí ubylo přes 420 tisíc dětí (populace 0-14 let), na druhou stranu se rozrůstá věková skupina obyvatel starších 65 let. 1.2.1.2 Projekce věkových skupin Z grafu č. 2 je patrný trend snižování celkového počtu jedinců ve věkových skupinách (15-18 a 19-21 let), naopak v základních školách nastane v horizontu roku 2013 spíše mírný nárůst počtu žáků. Pokles počtu žáků v současném období se týká zejména kapacit základních škol, v menší míře i škol středních. Institucí terciárního vzdělávání2 se nepříznivý demografický trend dotkne s jistým časovým zpožděním. 2 Termínem terciární vzdělávání rozumíme jak vyšší odborné vzdělávání, tak vzdělávání vysokoškolské. 9 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 2: Projekce věkových skupin relevantních pro oblast počátečního vzdělávání o jrr>r> r>r>r> U •re c 3 2 000 000 ■ tn 'jí 1 500 000 ■ o > g 1 000 000 ■ =3 u c 5 500 000 ■ 'očel Ll_ w i i i 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok 2012 2013 ■ 3-5 let □ 6-14 let ■ 15-18 let □ 19-21 let Zdroj: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, MŠMT 2005 1.2.1.3 Vzdelanostní struktura populace ČR Vzdelanostní struktura populace ČR starší 15 let se vyznačuje vysokým počtem osob se středním vzděláním. V kategorii osob se středním vzděláním s maturitou převažují ženy a v kategorii střední vzdělání bez maturity převažují muži. Podíl osob se základním vzděláním (popř. bez vzdělání) soustavně klesá a naopak vzestupný trend je u podílu vysokoškolského vzdělání. V této kategorii je významný růst vysokoškolsky vzdělaných žen (11,6 % v roce 2005 oproti 5,4 % v roce 1993), u mužů je tento růstový trend výrazně pomalejší. Přesto je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob stále nižší než v zemích EU (viz kapitola 1.3.4.4). Z hlediska vzdelanostní struktury zaměstnaných lze sledovat pozitivní trend, který souvisí s růstem kategorie osob se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním a naopak klesající počet zaměstnaných osob se středním vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Tyto změny plně souvisí se změnami vzdelanostní struktury obyvatelstva a můžeme očekávat, že trend bude v tomto směru dále pokračovat. V následující tabulce je uveden přehled struktury obyvatelstva ČR podle stupně vzdělání a věkových skupin za rok 2005. Z tabulky plyne, že v roce 2005 bylo ještě stále nejčastější kategorií střední vzdělání bez maturity (3 283,1 tis.). Tato skupina je rovněž nejčastěji postižena nezaměstnaností. Z celkového počtu vysokoškolsky vzdělané populace 907,1 tis. je nezaměstnaných 16,6 tis. 10 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 1: Bilance obyvatelstva a jeho struktura podle vzdělání, věkových skupin a krajů v roce 2005 v tis. osob ukazatel obyvatelstvo celkem v tom aktivní neaktivní zaměstnaní nezaměstnaní celkem z toho důchodci studenti rodičovská dovolená Celkem 10 229,3 4 764,0 410,2 5 055,1 2 212,3 858,0 161,9 z toho muži 4 987,4 2 705,5 186,7 2 095,2 828,2 427,6 1,3 ženy 5 241,9 2 058,5 223,5 2 959,9 1 384,1 430,4 160,5 nejvyšší dosažené vzdělání základní 1 733,5 271,5 98,9 1 363,0 716,4 565,9 8,2 střední bez maturity 3 283,1 2 026,8 198,7 1 057,6 861,4 25,1 53,1 střední s maturitou 2 779,6 1 770,6 95,9 913,1 493,0 247,8 76,7 vysokoškolské 907,1 694,6 16,6 195,8 130,9 19,0 23,8 bez vzdělání 11,5 0,3 11,2 10,0 0,2 děti do 15ti let 1 513,3 1 513,3 nezjištěno 1,3 0,2 1,1 0,6 0,1 0,1 věkové skupiny 0-14 1 513,3 1 513,3 15-19 654,8 32,6 25,2 596,9 1,8 584,9 0,1 20-24 702,2 338,4 63,3 300,5 5,0 239,8 12,7 25-29 876,2 639,2 59,3 177,6 9,3 31,7 70,2 30-34 841,9 670,5 50,5 120,9 11,3 1,3 58,1 35-39 686,5 587,3 42,0 57,2 12,6 0,2 16,5 40-44 679,4 593,7 40,7 45,0 19,9 3,9 45-49 689,5 600,3 41,9 47,4 31,5 0,1 50-54 779,0 641,3 52,5 85,2 62,0 0,0 0,1 55-59 771,0 475,0 29,0 267,0 248,3 0,2 60-64 590,0 131,7 4,1 454,2 443,7 65 a více 1 445,6 54,1 1,7 1 389,8 1 366,9 kraj 11 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hl. m. Praha 1 173,1 615,2 22,4 535,5 232,2 101,2 18,3 Středočeský 1 148,6 550,6 30,4 567,7 252,1 90,0 19,3 Jihočeský 626,2 300,7 15,9 309,5 140,0 53,2 8,2 Plzeňský 549,8 269,8 14,5 265,6 116,3 45,4 9,2 Karlovarský 304,8 144,3 17,7 142,9 59,6 22,3 5,0 Ústecký 823,3 357,9 60,9 404,5 170,7 59,4 13,1 Liberecký 427,9 201,7 14,0 212,3 91,0 32,7 9,5 Královéhradecký 547,3 257,0 12,9 277,4 123,2 49,6 7,6 Pardubický 505,2 235,3 14,1 255,8 105,4 42,5 6,8 Vysočina 515,5 236,7 17,2 261,6 113,5 49,0 6,7 Jihomoravský 1 125,7 513,9 45,2 566,5 257,3 98,7 18,4 Olomoucký 635,9 282,8 31,4 321,7 141,0 55,0 12,6 Zlínský 590,3 262,6 27,4 300,3 132,2 54,2 10,8 Moravskoslezský 1 255,7 535,6 86,4 633,7 277,9 104,9 16,3 Zdroj: ČSÚ Zajímavé je rovněž srovnání vývoje vzdelanostní struktury populace ČR od 50. let minulého století, kdy došlo k poměrně významným změnám směrem k vyššímu stupni dosaženého vzdělání. To dokumentuje následující graf: Graf 3: Vývoj vzdelanostní struktury obyvatel ČR -? 90,0 i 80,0 S 70,0 i 6°.°f I 50,0 1 i 40,0 I 30,0 w 20,0 sz '1 10,0 o °- 0,0 1950 1961 1970 1980 1991 2001 □ základní ■ úplné středoškolské □ nezjištěno □ střední odborné bez maturity ■ vysokoškolské Zdroj: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, MŠMT 2005, upraveno pro potřeby OP VK. Z uvedeného grafu je patrný růst významu středního a vysokoškolského vzdělávání, který odráží měnící se strukturu ekonomiky a kontinuální posilování důležitosti znalostí pro trh práce. 12 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Vzdelanostní struktura je ovlivňována staršími věkovými ročníky, ve kterých je velký podíl osob s nižším stupněm vzdělání, zatímco počet absolventů vysokoškolského studia se začal zvyšovat teprve počátkem 90. let minulého století. 1.2.1.4 Vzdelanostní struktura populace v regionech ČR Jedním ze základních ukazatelů kvality pracovní síly je podíl osob podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Graf 4: Vzdelanostní struktura populace ČR podle krajů (2005) 45,0 ■ 40,0 ■ 35,0 ■ ^ 30,0 ■ 25,0 ■ 20,0 ■ a. 15,0- 10,0 ■ 5,0 ■ 0,0 ■ CR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK □ základní ■ střední s maturitou □ střední bez maturity ■ vysokoškolské Zdroj: VSPS CSU, rok 2005 Vysvětlivky: PHA - Praha, STC - Středočeský kraj, JHC - Jihočeský kraj, PLK- Plzeňský kraj, KVK - KarlovarsÄý kraj , ULK- Ústecký kraj, LBK - Liberecký kraj, HKK - Královéhradecký kraj, PAK - Pardubický kraj, VYS - Kraj Vysočina, JHM - Jihomoravský kraj, OLK - Olomoucký kraj, ZLK - Zlínský kraj, MSK - Moravskoslezský kraj. Tabulka 2: Vzdelanostní struktura populace ČR dle krajů (2005) 2005 Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Hl. m. Praha 12,9 23,7 41,0 22,4 Středočeský 19,7 40,3 31,8 8,1 Jihočeský 20,1 38,6 32,6 8,7 Plzeňský 20,2 39,3 32,0 8,5 Karlovarský 26,4 38,1 28,6 6,9 Ústecký 24,4 38,4 31,2 5,9 Liberecký 21,7 41,8 28,7 7,7 Královéhradecký 18,6 41,0 31,7 8,6 Pardubický 19,2 40,9 30,6 9,2 Vysočina 20,5 41,2 30,1 8,1 Jihomoravský 20,3 35,4 31,8 12,5 Olomoucký 20,2 40,8 29,1 9,9 Zlínský 20,7 39,5 30,6 9,2 Moravskoslezský 22,2 40,9 28,5 8,4 Zdroj: ÚIV, 2005 13 22 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Podle výběrového šetření pracovních sil (dále jen „VŠPS") bylo v roce 2005 bez vzdělání, nebo dosáhlo pouze základního vzdělání cca 17 % populace ČR ve věku 15 a více let, přičemž v regionálním pohledu je situace nejméně příznivá v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji, naopak nejlépe je na tom Praha a Královéhradecký kraj. Zastoupení středního vzdělání bez maturity v populaci ČR přesahuje 30 % a vykazuje minimální variační rozpětí (bez započtení Prahy). Vysokoškolské vzdělání mělo podle VŠPS 8,9 % populace, přičemž nejvyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob bylo v uvedeném období v Praze (22,4 %), nejméně příznivá situace je v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Příčiny je nutné hledat jak v dominantním postavení hlavního města Prahy z hlediska kapacit vysokoškolských institucí a jejich dlouholeté tradice, tak i v pestrosti nabídky pracovních příležitostí, kterou ještě umocňuje koncentrace státní správy a řídících struktur řady domácích komerčních subjektů a bezpočtu národních zastoupení zahraničních firem. Z uvedené statistiky však nejsou patrny významné rozdíly ve vzdelanostní struktuře na úrovni mikroregionů. Na základě studie vypracované v roce 2006 bylo v ČR identifikováno 167 lokalit se sociálně vyloučenou romskou komunitou, ve kterých žije 60 000 - 80 000 osob (0,8 % veškeré populace ČR). Nej větší koncentrace takto sociálně vyloučených lokalit je v Ústeckém kraji a dále pak též v Moravskoslezském kraji. Podíl osob s pouze základním vzděláním se v těchto lokalitách pohybuje okolo 90%. 1.2.1.5 Vliv vzdelanostní struktury na zaměstnanost a zaměstnatelnost Z hlediska zaměstnanosti patří mezi nejproblematičtější skupinu nízkokvalifikovaní pracovníci a mladí lidé bez praxe, zejména absolventi škol a mladiství po ukončení základní školy, kteří obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce. V červnu 2006 činil podíl osob do 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 17,2 %. Nej rizikovější skupinou jsou mladiství bez vzdělání nebo s neúplným vzděláním, popř. základním vzděláním. Nej častější příčiny nezaměstnanosti mladých jsou především nedostatečná praktická zkušenost, nízká kvalifikace, nedostatečné jazykové znalosti, nesoulad mezi kvalifikací absolventů a požadavky na kvalifikaci pracovních sil na trhu práce z hlediska struktury i obsahu. Další problematickou skupinou je skupina starších osob, tedy osob nad 50 let věku. Na celkové nezaměstnanosti se tyto osoby podílejí 26 % a tendence tohoto ukazatele je rostoucí. Mezi významnou příčinu tohoto stavu patří velmi často neadekvátní vzdělání těchto osob ve vztahu k dynamicky se měnícím podmínkám na trhu práce a chybějící pracovní dovednosti, které konkrétní pracovní místo vyžaduje. Navíc skupina starších pracovníků se nejméně podílí na dalším vzdělávání. Problematičnost uplatnění pracovníků s nízkým dosaženým stupněm vzdělání je možno dokumentovat v následující tabulce. 14 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 3: Nezaměstnanost dle dosaženého stupně vzdělání (2.Q.2006) Stupeň vzdělání počet podíl v % Bez vzdělání 853 0,2 Neúplné základní 2 222 0,5 Základní vzdělání 142 195 31,5 Nižší střední vzdělání 392 0,08 Nižší střední odborné vzdělání 9 697 2,1 Střední odborné s výučním listem 177 403 39,3 Střední a střední odborné bez maturity a výučního listu 4 427 0,9 Úplné střední vzdělání 13 978 3,1 Úplné střední odborné s maturitou bez výučního listu 64 406 14,2 Úplné střední odborné s maturitou s výučním listem 16 800 3,7 VOŠ 2 309 0,5 Bakalářské 2 036 0,5 Magisterské 13 987 3,1 Doktorandské 401 0,08 Celkem 451 106 100,0 Zdroj: čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, 2. čtvrtletí 2006, MPSV Graf 5: Nezaměstnanost v krajích podle dosaženého vzdělání (4. čtvrtletí 2006) 40,0 35,0 30,0 ů 25,0 o ° 20,0 > 15,0 10,0 5,0 4- E 0,0 DJ ■ základní ■ střední bez maturity □ střední s maturitou □ vysokoškolské PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MS K Vysvětlivky: PtíA - Praha, SIC - Středočeský kraj, JHC -Jihočeský kraj, PLK- Plzeňský kraj, KVK- Karlovarský kraj , ULK- Ústecký kraj, LBK - Liberecký kraj, HKK - Královéhradecký kraj, PAK - Pardubický kraj, VYS - Kraj Vysočina, JHM - Jihomoravský kraj, OLK - Olomoucký kraj, ZLK - Zlínský kraj, MSK - Moravskoslezský kraj. Nezaměstnanost ve skupině osob se základním vzděláním je nejvyšší v kraji Ústeckém (18,7 %) a Moravskoslezském (14,6 %), naopak nejnižší v kraji Pardubickém (2,5 %), Plzeňském (2,6 %) a Kraji Vysočina (2,6 %). 15 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Nej vyšší počet nezaměstnaných osob se středním vzděláním bez maturity je evidován v kraji Moravskoslezském (34,4 %) a Ústeckém (25,5 %), relativně vysoký je také v kraji Jihomoravském (16,8 %). Naopak nejnižší počet nezaměstnaných osob s tímto vzděláním je v kraji Karlovarském (4,8 %) a Plzeňském (5,1 %). Nezaměstnanost ve skupině osob s dokončeným středním vzděláním s maturitou je nej vyšší v kraji Moravskoslezském (13,4 %) a Jihomoravském (13,3 %), nejnižší naopak v kraji Plzeňském (2,1 %) a Karlovarském (2,9 %). Nezaměstnané vysokoškolsky vzdělané osoby se nejvíce vyskytují v Praze (2,3 %). V řadě krajů (kraje Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Zlínský a Kraj Vysočina) je podíl této skupiny nezaměstnaných velice nízký, a to pod úrovní 1,0 %. Z tohoto výčtů vyplývá, že nejvyšší nezaměstnanost obecně se vyskytuje v Moravskoslezském, respektive Ústeckém kraji. Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti absolventů škol v dubnu 2006 (v %) 2006 Vyučení Vyučení s maturitní zkouškou Střední odborná škola s maturitní zkouškou Gymnázium Vyšší odborná škola Celkem CR 15,7 14,0 11,0 4,4 9,1 Hl. m. Praha 6,4 7,0 5,0 1,7 3,9 Středočeský 11,8 8,7 8,9 3,7 6,2 Jihočeský 11,3 10,7 8,7 3,2 8,7 Plzeňský 7,7 7,1 7,4 4,7 8,7 Karlovarský 13,1 14,7 11,9 4,2 0,0 Ústecký 22,7 16,9 14,9 8,8 9,1 Liberecký 11,0 7,9 8,5 3,3 13,6 Královéhradecký 12,6 9,5 7,7 4,5 12,0 Pardubický 13,3 9,8 10,4 5,2 11,2 Vysočina 15,7 16,9 12,7 5,8 9,3 Jihomoravský 18,8 15,9 13,0 5,1 15,6 Olomoucký 15,2 16,4 13,2 4,6 13,9 Zlínský 17,6 18,4 12,5 3,2 9,8 Moravskoslezský 27,2 24,1 17,4 6,4 11,1 Zdroj: Nezaměstnanost absolventů středních a vyšších odborných škol - Národní ústav odborného vzdělávání - 2006 1.3 Systém vzdělávání v ČR 1.3.1 Délka vzdělávání Průměrná délka vzdělávání se od roku 1999 prodloužila z 15,5 roku na 16,5 roku v roce 2003, v porovnání s průměrnou délkou vzdělávání v EU je však nadále v ČR nižší. 1.3.2 Míra participace na vzdělávání Z hlediska míry participace lze konstatovat poměrně solidní míru participace (srovnatelnou s nejvyspělejšími zeměmi OECD) na vzdělávání zejména u základního a středního vzdělávání (míra participace prakticky 100 %) ve věku žáků a studentů do 20 let. Zejména u vyšších 16 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost věkových skupin a vysokoškolského vzdělávání však již existují markantní rozdíly mezi mírou participace v ČR, průměrem EU a nej vyspělejšími zeměmi OECD (viz následující graf). Graf 6: Míra participace na vzdělávání (v % populace příslušné věkové skupiny) 3-4 5-14 15-19 20-29 30-39 40+ Věkové skupiny □ Česká republika ■ EU15 ■ USA Zdroj: OECD, Education at a Glance, 2005, upraveno DHVCR 1.3.3 Výdaje na vzdělávání Ve výdajích na vzdělávání ČR nadále zaostává za evropskou úrovní - průměr EU 15 je cca 5,4 % HDP, přičemž podíl zdrojů vynakládaných v ČR je ekvivalentní 4,4 % HDP. Graf 7: Výdaje na vzdělávání (v % HDP) 6,0 - 3 i 5,0 - > "E 4,0 - > TD 3,0 - > 2,0 - > 1,0 - ■5 Q- 0,0 - ■ Veřejné zdroje □ Soukromé zdroje CR EU 15 Zdroj: OECD, Education at a Glance, 2005, data za rok2002, upraveno DHVCR 17 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.3.4 Systém počátečního vzdělávání 1.3.4.1 Základní vzdělávání Přístup k základnímu vzdělávání je v ČR univerzální a míra účasti na vzdělávání dosahuje na 1. stupni základní školy téměř 100 %. Do základního vzdělávání vstupují děti šestileté s tím, že ve skutečnosti nastupuje 24 % z dětí sedmiletých a 1 % z dětí pětiletých. Předpokládaný počet žáků základních škol (včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které představují cca 4 % z celku) by se měl od roku 2004/2005 do roku 2013 snížit o cca 13,6 % (o 130,4 tis.); na 1. stupni základní školy ubudou cca 3 %, ale na 2. stupni téměř čtvrtina žáků. V úbytku žáků se projevuje nejen snižování stavu mladších věkových skupin obyvatelstva, ale i odchody žáků do šestiletých a osmiletých gymnázií a konzervatoří, které se v průměru za ČR pohybují na úrovni 10 % (z žáků 5. a 7. ročníků základní školy). Jejich počet by se měl postupně snižovat z dnešních cca 11,9 tis. žáků na cca 9 tis. žáků v roce 2013.4 Ve školním roce 2005/2006 připadalo na 1 učitele 14,5 žáků (ve všech typech škol), přičemž v pedagogickém sboru dominují ženy (více než 83,5 %). Celková kapacita základních škol dosahovala ve školním roce 2004/2005 1,3 mil. míst a byla v tomto období využita ze 70,6 %. Pro optimální využití (alespoň 80 %) by bylo potřeba snížit jejich celkovou kapacitu o 23,6 %.5 Následující tabulka udává přehled počtu základních škol, žáků a učitelů v jednotlivých krajích ve školním roce 2005/2006. Tabulka 5: Základní školy v krajích ve školním roce 2005/2006*) Základní školy Žáci Učitelé Česká republika 3 741 881 676 63 158 Hl. m. Praha 215 81 246 5 770 Středočeský 466 98 547 6 990 Jihočeský 231 55 574 3 930 Plzeňský 204 45 883 3 279 Karlovarský 98 26 639 1 944 Ústecký 244 73 874 5 379 Liberecký 179 38 348 2 854 Královéhradecký 252 48 599 3 568 Pardubický 231 45 805 3 241 Vysočina 251 48 364 3 431 Jihomoravský 441 96 666 6 873 Olomoucký 280 55 411 4 097 Zlínský 232 52 655 3 723 Moravskoslezský 417 114 065 8 079 Zdroj: ČSÚ - statistické ročenky krajů 2006 *) Počet škol a žáků jsou data za běžné školy, počet učitelů je údaj za všechny školy (včetně speciálních základních škol a základních škol při ZUV6) 3 Sedmileté děti vstupují do vzdělávacího systému z důvodu odkladu povinné školní docházky. 4 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2005. 5 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2005. 6 Zařízení ústavní výchovy 18 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výsledky dosahované žáky na konci povinné školní docházky dosahují v mezinárodním srovnání průměrných až nadprůměrných výsledků v matematice, nadprůměrných výsledků v přírodovědných předmětech, avšak podprůměrných až průměrných výsledků v úrovni čtenářské gramotnosti (PISA 2003). 1.3.4.2 Vzdělávání jedinců se speciálnímu vzdělávacímu potřebami Jedinci, jimž jejich handicap znemožňuje dosažení příslušné vzdelanostní úrovně standardními pedagogickými postupy, jsou často vzděláváni ve speciálních školách. Síť speciálních základních škol a škol při ZUV (včetně speciálních tříd v běžných školách) je v současné době poměrně hustá a zajišťuje dostupnost pro většinu handicapovaných žáků. Žáci se zdravotním postižením jsou v maximální možné míře integrováni do běžných typů škol nebo do speciálních tříd v rámci běžných škol. Počet žáků speciálních škol zaznamenal od roku 1995/1996 mírný pokles, který je způsoben jednak poklesem populační křivky, jednak sílící integrací handicapovaných dětí (bez ohledu na druh handicapu) do běžných škol. V roce 2005/2006 vyučovaly speciální školy 34,9 tis. žáků. Celkově speciální školy navštěvuje 6 % dětí ve věku povinné školní docházky. V průběhu let se měnila i struktura žáků speciálních škol podle druhu postižení. Klesal především podíl žáků mentálně postižených, na druhou stranu narůstal podíl žáků s kombinovaným postižením. I když postupně klesal podíl mentálně postižených, ve školním roce 2005/2006 tvořil 76,5 % žáků speciálních základních škol a škol při ZUV, 11 % žáků je kombinovaně postiženo. Žáci se sociálním znevýhodněním se často potýkají s problémy ve vzdělávání i v případech, že jejich intelekt dává předpoklady pro lepší studijní výsledky. Poměrně častým jevem zůstává umisťování romských žáků do základních škol praktických. 1.3.4.3 Střední vzdělávání Nízká míra porodnosti v uplynulých letech postihne i početnost patnáctileté mládeže, která bude v průběhu programového období 2007-2013 vstupovat do středních škol. Zájem o střední vzdělávání v rámci populačního ročníku v denní formě studia i nadále poroste. Míra účasti mládeže na středním vzdělávání je velmi vysoká a v roce 2004/2005 dosáhla 92,4 % podílu z patnáctileté až osmnáctileté mládeže, tj. 96,5 % včetně nástavbového studia. Již dnes je tak překročen cíl, který si uložila EU v Lisabonském procesu do roku 2010. Mezi přihlášenými a přijatými žáky do jednotlivých druhů středních škol je určitý nesoulad; zvyšuje se zájem o střední vzdělávání s maturitní zkouškou a výrazně se snižuje zájem o střední vzdělávání s výučním listem. S růstem počtu žáků gymnázií se zvyšuje potřeba posilovat počty členů pedagogického sboru. V učitelských sborech je nutné vyvážit vzájemný poměr mužů a žen, kde stále přetrvává neopodstatněně vysoký podíl žen. Bez růstu počtu učitelů by došlo do roku 2013 k neúměrnému zvýšení počtu žáků připadajících na jednoho učitele. Naopak u středních odborných škol by mělo v daných letech docházet k celkovému snižování pedagogických sborů. Naplněnost gymnázií se již v roce 2003/2004 pohybovala na úrovni téměř 89 %, proto je nezbytné navyšování jejich počtu. Řešením je využití uvolňovaných kapacit středních odborných škol, které jsou v roce 2003/2004 využity na 76 %, a rýsuje se potřeba jejich úbytku o cca 8,8 % do roku 2013 19 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a zejména využití kapacit středních odborných učilišť, která jsou využívána na 70,6 % a předpokládaný úbytek by u nich měl dosáhnout téměř 21 %. Tabulka 6: Gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště v krajích ve školním roce 2005/2006*) Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště ČR, kraje školy žáci učitelé školy žáci učitelé školy žáci učitelé mistři odborné výchovy Česká republika 350 144 348 10 980 798 224 408 18 273 548 189 742 18 099 9 059 Hl. m. Praha 60 24 087 1 976 95 32 439 2 546 50 19 138 1 654 783 Středočeský 34 12 924 974 75 19 029 1 522 57 15 772 1 644 850 Jihočeský 24 9 006 699 59 14 051 1 190 40 13 036 1 242 587 Plzeňský 14 6 526 465 32 11 442 887 30 10 044 944 491 Karlovarský 9 3 448 247 24 6 335 520 26 6 097 523 255 Ústecký 24 9 039 692 73 18 644 1 464 51 16 322 1 525 785 Liberecký 13 4 843 369 41 8 456 742 25 8 846 763 412 Královéhradecký 18 7 485 555 51 12 247 1 020 34 9 903 986 501 Pardubický 20 7 204 534 42 11 418 937 32 8 712 862 443 Vysočina 18 6 871 509 39 11 068 909 31 10 189 979 476 Jihomoravský 40 18 171 1 385 83 23 794 2 022 48 22 871 1 942 887 Olomoucký 20 9 937 736 46 13 167 1 049 37 12 272 1 344 667 Zlínský 15 7 870 574 50 14 030 1 146 30 12 081 1 228 634 Moravskoslezský 41 16 937 1 266 88 28 288 2 319 57 24 459 2 464 1 289 Zdroj: ČSÚ — statistické ročenky krajů 2006 *) Počet škol a žáků jsou data za běžné školy, počet učitelů je údaj za všechny školy (včetně speciálních středních škol). Gymnaziálním vzděláváním prošel v roce 2005/2006 největší podíl žáků v Praze a dále pak v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském, nejméně v kraji Karlovarském a Libereckém. Ve středních odborných školách studuje největší počet žáků v Praze, v Moravskoslezském kraji a Jihomoravském kraji, nejméně v kraji Karlovarském a kraji Libereckém. Ve středních odborných učilištích studuje ve školním roce 2005/2006 největší podíl žáků v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském a také v Praze, naopak nejmenší podíl náleží krajům Karlovarskému, Libereckému a Pardubickému. 20 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Ve školním roce 2005/2006 byl v maturitních oborech nej větší podíl nově přijatých žáků v krajích Královéhradeckém a Jihočeském (v roce 2004/2005 to byly Kraj Vysočina a Pardubický kraj), nej menší v krajích Olomouckém a Středočeském (v 2004/2005 v kraji Libereckém), do oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem pak byl přijat největší podíl žáků v krajích Libereckém a Karlovarském, nejmenší v krajích Zlínském a Jihomoravském. Stejné rozložení bylo i u oborů kategorie vyučení s maturitou. Při porovnání situace ve školním roce 2001/2002 a 2005/2006 je možné ve většině krajů pozorovat nárůst podílů žáků nově přijatých do 1. ročníků gymnázií, přičemž k nej výraznej Šímu nárůstu došlo v kraji Olomouckém (+ 2,6 %), v Praze (+ 2,1 %) a kraji Zlínském (+ 1,6 %). K poklesu podílu došlo pouze v krajích Plzeňském (- 1,3 %), Královehradeckém (- 0,5 %), a dále v krajích Jihočeském a Libereckém (oba kraje - 0,3 %). Oproti školnímu roku 2001/2002 došlo ve školním roce 2005/2006 ve všech krajích ke zvýšení podílů žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů středních odborných škol zakončených maturitní zkouškou. K nej výraznej Šímu zvýšení došlo v krajích Jihočeském (+ 4,5 %) a Jihomoravském (+ 4,4 %), k nejmenšímu naopak v krajích Olomouckém (+ 0,6 %) a Pardubickém (+ 0,8 %). Podíl žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů středních odborných škol bez maturitní zkoušky se ve většině krajů snížil, nejvýrazněji v krajích Karlovarském (- 1,8 %), Moravskoslezském (- 0,8 %) a v Praze (- 0,8 %). K nepatrnému zvýšení podílu došlo pouze v kraji Jihočeském a Kraji Vysočina (oba kraje + 0,1 %). Při sledování vývoje ve školním roce 2001/2002 a 2005/2006 je zřetelný pokles podílu žáků přijímaných do oborů poskytujících výuční list ve všech krajích, nejvíce v krajích Jihomoravském (- 5,5 %) a Moravskoslezském (- 5,0 %), nejméně pak v krajích Pardubickém (-3,0 %) a Středočeském (- 3,2 %). Naopak u podílu žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů středních odborných učilišť zakončených maturitní zkouškou je možné sledovat určitý nárůst ve všech krajích kromě Jihočeského, kde se podíl ve zmíněných letech nezměnil. Nejvýraznější zvýšení je v krajích Pardubickém (+ 2,7 %) a Karlovarském (+ 2,4 %), nejméně znatelný nárůst pak v kraji Libereckém (+ 0,5 %). V posledních letech dochází k rozšiřování počtu středních odborných škol, ve kterých je možné studovat ve vzdělávacím programu lyceum. Tyto vzdělávací programy patří do skupiny oborů obecně odborné přípravy. Lyceum je koncipováno jako odborné studium s vyšším podílem všeobecného vzdělávání ve srovnání s běžným studiem ve střední odborné škole. Absolvent lycea je připraven k terciárnímu studiu podobně zaměřených oborů a dále získal odborné kompetence uplatnitelné i při přímém vstupu na trh práce. Národní ústav odborného vzdělávání (dále jen „NUOV") obsahově koordinuje vzdělávací program lyceum -zpracovává učební plány. Ve školním roce 2005/2006 byla realizována výuka v následujících zaměřeních vzdělávacího programu lyceum: • technické • ekonomické • pedagogické • Waldorfské • zdravotnické • přírodovědné 21 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 7: Vývoj počtu žáků studujících ve vzdělávacích programech lyceum Nově přijatí pro školní rok Celkem žáků ve školním Absolventi ve školním roce roce Zaměření 03/04 04/05 05/06 03/04 04/05 05/06 02/03 03/04 04/05 vzdělávacího programu lyceum Technické 1534 1822 2101 3971 5135 6338 249 516 785 Ekonomické 1118 1379 1845 2913 3886 5154 86 369 535 Pedagogické 410 535 583 942 1406 1768 60 58 302 Waldorfské 30 31 29 30 60 87 0 0 0 Zdravotnické - - 539 - - 539 - - 0 Přírodovědné - - 191 - - 191 - - 0 Celkem 3092 3767 5288 7856 10487 14077 395 943 1622 Zdroj: NUOV2005, 2006. Tabulka 8: Počty středních škol, ve kterých se realizuje výuka ve vzdělávacím programu lyceum (podle zaměření studia) Zaměření vzdělávacího programu lyceum Počet škol ve školním roce 2004/2005 Počet škol ve školním roce 2005/2006 Technické 60 66 Ekonomické 40 57 Pedagogické 18 22 Waldorfské 1 1 Zdravotnické - 17 Přírodovědné - 8 Celkem 119 171 Zdroj: NUOV. Nejvíce jsou rozšířena lycea v krajích Moravskoslezském, Karlovarském a Zlínském, nejméně pak v Ústeckém kraji, Kraji Vysočina a v Olomouckém kraji. 1.3.4.3.1 Struktura oborů středního odborného vzdělávání Zájem uchazečů o studium odborného vzdělávání se podle statistických šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání (dále jen „ÚJV") za poslední 4 roky změnil jen nepatrně - přesunuje se výhradně z technických oborů do společenských věd, nauk a služeb, což je v rozporu s poptávkou na trhu práce. Ve struktuře skupin oborů došlo mezi školními roky 2001/2002 až 22 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2004/2005 k nejvyššímu poklesu počtu přihlášených uchazečů v oborech elektrotechnika a telekomunikace, potravinářství, stavebnictví, gastronomie a hotelnictví, nejvyšší úbytek se projevil v oboru zdravotnictví a byl způsoben změnou předpokladů pro výkon povolání. 1.3.4.4 Terciární vzdělávání 1.3.4.4.1 Vyšší odborné vzdělávání Síť vyšších odborných škol vznikala značně různorodě, a to jak z hlediska jejich počtu, tak i velikosti, oborové struktury a regionálního rozložení. V roce 2005 se vyučovaly studijní programy vyššího odborného studia ve 176 vyšších odborných školách. Většina vyšších odborných škol (dále jen „VOS") koexistuje se středními odbornými školami. Ve struktuře studujících VOS podle oborů KKOV jsou nejvíce zastoupeny zdravotnické obory s cca 21 %. Následují obory ekonomické a administrativní - cca 20 % a obory pedagogické včetně sociální péče cca 15 %. Významnější zastoupení je patrné ještě v oborech práva a právních činností cca 10 %. Počet studentů na technických oborech VOS (Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika, Stavebnictví, geodézie a kartografie a Strojírenství a strojírenská výroba) nedosahuje ani 11 %. Rovněž regionální rozložení VOS je nerovnoměrné. VOS existují především ve velkých městech - Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice atd. Naopak žádné zastoupení nemá vyšší odborné vzdělávání v příhraničních oblastech, např. v okresech Sokolov, Cheb a Tachov, dále v okresech Rakovník, Český Krumlov. Velmi slabé je zastoupení v některých okresech Jihomoravského kraje (např. Znojmo, Břeclav). Tabulka 9: Vyšší odborné školy v krajích ve školním roce 2005/2006 2006 Vyšší odborné školy školy žáci učitelé Celkem CR 176 28 792 1 923 Hl. m. Praha 36 6 677 453 Středočeský 18 2 425 168 Jihočeský 16 2 529 161 Plzeňský 5 1 120 80 Karlovarský 2 261 22 Ústecký 11 1 543 98 Liberecký 8 751 56 Královéhradecký 11 1 169 93 Pardubický 9 1 705 92 Vysočina 14 1 790 130 Jihomoravský 16 3 668 214 Olomoucký 7 1 357 101 Zlínský 11 1 330 89 Moravskoslezský 12 2 467 166 Zdroj: ČSÚ - statistické ročenky krajů 2006 Trend v poklesu nově přijatých do VOS je dán sníženým zájmem uchazečů o studium v souvislosti s rozšířením nabídky bakalářského studia vysokých škol. V relaci s počtem 23 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost absolventů maturitních oborů poklesl proti minulému roku podíl nově přijatých do oborů VOŠ z 13,9 % na 13,4 %. Přijímání do VOS úzce souvisí s přijímacím řízením na vysoké školy, kam často studenti po absolvování prvého ročníku VOS odcházejí. Úbytek studentů mezi 1. a 2. ročníkem se u dvouletého studia pohybuje na úrovni 20 %, u tříletého 30 % a u třiapůlletého dokonce 45 %. Ve srovnání s vysokoškolským bakalářským studiem (co do délky studia a mnohdy i úrovně dosti blízkým) jsou mezi vzdělávacími programy VOS a bakalářskými studijními programy vysokých škol dva zjevné rozdíly formálního charakteru: za studium se i ve státních VOS platí (regulované) školné a neuděluje se akademický titul. VOS nabízejí velmi často studijní programy výrazně prakticky zaměřené a mnohdy umožňují studium i v oborech, které žádná vysoká škola dosud nenabízí. Nezanedbatelnou roli hraje i přítomnost VOS v místech, kde žádná vysoká škola ani fakulta není. Vyšší odborné vzdělání je tak často považováno za „druhořadé" terciární vzdělávání. Toto vnímání je možno považovat za neopodstatněné, protože se jedná o terciární vzdělávání, které je určeno především prakticky zaměřeným uchazečům. Na druhou stranu při zájmu o další studium na vysoké škole je absolvent VOS ve stejném postavení jako absolvent střední školy s maturitou a jeho vzdělání ve VOS není zohledněno. Absolventi VOS jsou pro výkon práce připravováni odbornou praxí realizovanou v průběhu studia, současně jsou vybaveni relativně dobrou znalostí cizího jazyka včetně znalosti odborné terminologie vztahující se ke studovanému oboru. Cizí jazyk je součástí absolutoria. 1.3.4.4.2 Vysokoškolské vzdělávání Od roku 1990 došlo k výrazným změnám v počtu vysokých škol (dále jen „VS"). K 31.10.2006 bylo celkem 25 veřejných VS (125 fakult). Vedle veřejných VS existují dvě státní VS -Univerzita obrany v Brně a Policejní akademie České republiky v Praze. Od roku 1999 jsou novým prvkem v systému soukromé VS - k 31.10.2006 jich bylo již 39. Tabulka 10: Vysoké školy veřejné a soukromé v krajích k 31.10.2006 Vysoké školy veřejné soukromé 31.10. 2006 studenti podle místa studenti podle místa školy fakulty výuky bydliště školy výuky bydliště Celkem 25 125 292 520 292 520 39 31755 31755 Hl. m. Praha 8 36 97 468 37 809 21 21 325 8 167 Středočeský 0 1 571 22 739 3 1 714 4 680 Jihočeský 1 7 11 403 16 497 2 670 1 231 Plzeňský 1 7 17 849 12 598 1 506 937 Karlovarský 0 1 850 5 018 1 972 1 075 24 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Ústecký 1 7 11 299 17 092 1 595 2 687 Liberecký 1 6 7 843 9 298 0 41 673 Královéhradecký 1 5 11 033 14 353 0 0 690 Pardubický 1 5 8 567 13 381 0 0 595 Vysočina 1 0 1 333 14 284 1 73 638 Jihomoravský 5 26 65 901 33 410 5 2 263 2 050 Olomoucký 1 7 18 889 18 109 2 780 1 141 Zlínský 1 4 9 169 19 194 1 770 765 Moravskoslezský 3 13 32 775 36 027 1 2 067 2 134 v zahraničí 22 711 4 292 Zdroj: ÚIV V tabulce jsou uvedeny počty studentů veřejných a soukromých VŠ všech typů a forem studia včetně studentů ze zahraničí. Z hlediska míry participace na terciárním vzdělávání je patrný odstup míry participace v ČR od evropského průměru (EU 15), přestože existují rozdíly v národních klasifikacích terciárního vzdělávání. Graf 8: Míra participace na terciárním vzdělávání Vék(roky) ■ ČR ■ EU (15) Zdroj: OECD, Education at a Glance, 2005 (data za školní roky 2002/2003) Rozdíl v míře účasti populace ČR na vysokoškolském vzdělávání s vybranými zeměmi EU je však mnohem výraznější, než tomu napovídá prostý aritmetický průměr EU 15. Např. ve Finsku dosahuje míra účasti na vysokoškolském vzdělávání populace ve věku 22 let 45 %, tj. prakticky dvojnásobné intenzity oproti úrovni v ČR. 25 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost V posledních letech se velmi výrazně zvýšil počet studentů na V S (od roku 1993 se počet vysokoškolských studentů ztrojnásobil). Z celkového počtu občanů ČR hlásících se ke studiu na VS (127 000 uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení) v roce 2006 bylo ke studiu přijato 71 %. Růst počtu studentů na VS není provázen adekvátním zvyšováním vysokoškolských kapacit a počtu pedagogických pracovníků (mezi roky 1990 a 2002 se počet pedagogických pracovníků na VS zvýšil pouze o 15 %), z čehož plyne nedostatečná individualizace studia a vhodného rozložení studovaných předmětů. Omezená kapacita vypisovaných přednášek a cvičení ve svém důsledku vede k prodlužování celkové doby studia. Vzdělávací činnost VŠ a její kvalita Vzdělávací činnost tvoří spolu svědeckou, výzkumnou a vývojovou činností a s činností zaměřenou na spolupráci s hospodářskou sférou hlavní činnost VS. VS se snaží přizpůsobovat nabídku svých studijních programů aktuálním potřebám trhu práce, aby zajistily svým absolventům co nejlepší uplatnění v praxi. Za tímto účelem spolupracují s řadou českých i zahraničních firem. Přesto existují ve vzájemné spolupráci značné rezervy. Některé VS provádějí vlastní analýzy uplatnění svých absolventů na trhu práce a analýzy vzdělávacích potřeb relevantních podniků v daném regionu a zároveň umožňují podnikům podílet se na přípravě a obsahovém zaměření studia. Graf 9: Kvalita vysokoškolského vzdělávání Zdroj: World Competitiveness Yearbook, Lausanne, International Institute for Management Development, 2004 Pozn.: Hodnocení je založeno na dotazníkovém šetření, kdy oslovení experti odpovídají na otázku: „Jak kvalita vysokoškolského vzdělávání odpovídá potřebám konkurenceschopné ekonomiky?" Hodnocení 0 - nejhorší, 10 -nejlepší. Z hlediska kvality vysokoškolského vzdělávání patří ČR k průměru EU. 26 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Počty studentů na VŠ V roce 2006 studovalo na veřejných a soukromých V S 323 765 studentů, což bylo o 9 % více než v roce 2005. Většina studentů (66 %) studovala na VS v Praze, Brně a Ostravě (v Praze studovalo 37 % všech studentů, z nichž téměř 67 % bylo mimopražských). Na veřejných VS studovalo 90,4 % studentů, na soukromých VS 9,8 % studentů. V bakalářských studijních programech studovalo 57,6 %, v magisterských 36,4 % a v doktorských 7,5 % studentů. Z celkového počtu studentů na všech typech VŠ v ČR bylo v roce 2006 52,8 % žen.7 Tabulka 11: Vývoj počtu studentů a jejich studií na VŠ v letech 2001-2006 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Studenti 218941 224433 248087 270814 296435 323765 studia 228395 234099 258643 281702 307457 335955 Zdroj: ÚIV Státní občanství ČR mělo v roce 2006 92,4 % studentů, cizinců v ČR studovalo 7,6 %, z toho nejvíce ze Slovenska (67 % cizinců), dále z Ruska, Ukrajiny a z Velké Británie. Cizinci jednoznačně dávají přednost studiu na veřejných VS (81,2 % cizinců). Nejvyšší zájem (v absolutních počtech) je o studium skupiny studijních programů učitelství, humanitní a společenské studijní programy, technické studijní programy a ekonomické studijní programy, do kterých bylo přijímáno také nejvíce studentů.8 Akademičtí pracovníci VŠ Na VS působilo v roce 2006 15 524 akademických pracovníků. Od roku 2002 došlo k jejich nárůstu asi o 1 700 pracovníků. Věková struktura je stále nevyhovující. Průměrný věk nově jmenovaných profesoruje nadále vyšší než 50 let. Současná kvalifikační struktura akademických pracovníků, zejména na nových VS, není hodnocena jako dostatečná a závažné problémy jsou především v nedostatku habilitovaných pracovníků a v jejich nevhodné věkové struktuře na převážné většině VS. Nedostatek kvalitních pedagogů má dopad na kvalitu výuky, výzkumu a ostatních tvůrčích činností školy. Tabulka 12: Průměrný evidenční počet zaměstnanců VŠI) 7 Z celkového počtu studentů bakalářských studijních programů bylo 51 % žen, magisterských studijních programů 60,7 %, navazujících magisterských programů 54,2 % a doktorských studijních programů 39,4 % žen. 8 Nejvyšší úspěšnost v přijímacím řízení vykazují technické obory (90 %), zemědělské a veterinární (77,8 %) a přírodní vědy (71,2 %). S úrovní úspěšnosti v přijímacím řízení souvisí zřejmě i neúspěšnost v průběhu studia, ve které se však odráží i náročnost studia. 27 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Kategorie zaměstnanců státního rozpočtu Průměrný evic enční počet zaměstnanců přepočtený 2002 2003 2004 2005 2006 Akademičtí a vědečtí pracovníci 15 274 15 699 16 045 16 721 17 460 v tom akademičtí pracovníci 13 846 14 220 14 623 15 016 15 524 vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci 1 428 1 478 1 422 1 705 1 936 Zdroj: ÚIV, Statistické ročenky - zaměstnanci a mzdové prostředky Pozn.: l) Veřejné vysoké školy vč. kolejí a menz (bez VŠZS, VŠLS) 1.3.5 Další vzdělávání Další vzdělávání představuje velmi různorodou součást vzdělávacího systému, cílové skupiny se vyznačují naprosto odlišnými charakteristikami (z hlediska věku, postavení na trhu práce, povolání, motivace k dalšímu vzdělávání), může se odehrávat jak v ryze vzdělávacích institucích (veřejných i soukromých), tak i v rámci subjektů, které mají vzdělávání jen jako jednu z ekonomických činností - obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, neziskové organizace, podnikatelské samosprávy (hospodářské komory) a celá řada soukromých firem. Náklady na další vzdělávání mohou být hrazeny na jedné straně ze soukromých zdrojů, ale na druhé straně mohou mít veřejný charakter. Toto vše činí systém dalšího vzdělávání obtížně analyzovatelný (z důvodu neexistence dostatečně podrobných statistických dat). V ČR dosud nebyl nastaven celkový rámec dalšího vzdělávání, který by otevřel další vzdělávání všem zájemcům, podporoval by vyšší participaci obyvatel na dalším vzdělávání a zároveň by umožnil transparentní hodnocení výstupů takovéhoto vzdělávacího procesu. Do tohoto rámce je nutné zařadit zájmové vzdělávání i neformální vzdělávání. Porovnání ukazatelů vzdělávání dospělých u nás a v zahraničí, zejména v zemích Evropské unie, zřetelně ukazuje, že vzdělávání dospělých se u nás rozvíjí mnohem pomaleji a v malé míře umožňuje dosažení formálního stupně vzdělání. 1.3.5.1 Účast dospělé populace na dalším vzdělávání Jednotlivé členské země by podle Lisabonské strategie měly přijmout taková opatření, aby účast osob ve věku 25-64 let na vzdělávání dosáhla do roku 2010 nejméně 12,5 %. To odpovídá meziročnímu růstu o 0,5 % (současné tempo růstu je však 0,1-0,2 %). 28 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 10: Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání (2004) V roce 2004 toto kritérium splňovalo pouze šest zemí EU. ČR s podílem 6,3 % dospělých účastnících se dalšího vzdělávání patří mezi „horší" členy EU, přičemž zaostává i za některými novými členy EU (Estonsko). Příčiny je možné spatřovat jak v nedostatečné nabídce dalšího vzdělávání, tak v nedostatečné podpoře z veřejných zdrojů. Rovněž také i v dosud málo přijatém konceptu celoživotního učení a motivaci k dalšímu vzdělávání (jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany obyvatel ČR). Do systému dalšího vzdělávání se v ČR zapojují především absolventi středních škol a lidé s vyšším stupněm vzdělání, tedy lidé, kteří dosahují vysokého stupně kvalifikace. Rozdíly v úrovni vzdělání jednotlivých skupin obyvatelstva se díky tomu prohlubují. 1.3.5.2 Vzdělávání zaměstnanců Nej vyšší míru participace na dalším vzdělávání vykazuje v rámci populace ČR skupina zaměstnanců. Další vzdělávání zaměstnanců je zabezpečováno jejich zaměstnavateli. V rámci této skupiny se na dalším vzdělávání nejméně podílejí pracovníci malých a středních podniků. Největší podíl naopak zaujímají pracovníci zahraničních firem. V mezinárodním srovnání patří ČR k zemím s nejméně příznivými hodnotami, přičemž vzdělávání zaměstnanců je lépe hodnoceno i v některých nových členských zemích EU (např. Slovensko, Slovinsko, Estonsko). Poměrně špatné výsledky svědčí o nedostatečném vzdělávání zaměstnanců v podnicích, což zvyšuje fluktuaci zaměstnanců a ohrožuje konkurenceschopnost firem, a tím i národního hospodářství. 29 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 11: Rozsah vzdělávání zaměstnanců (2004) Zdroj: World Economic Fórum - The Global Competitiveness Report 2004-2005 Pozn.: Rozsah vzdělávání zaměstnanců je založen na mezinárodním výzkumu, kdy respondenti (firmy) odpovídali na otázku: „Jaký důraz je kladen na vzdělávání zaměstnanců? ". 1 -velký důraz, 7 - nepřikládám důležitost. Jen asi čtvrtina českých podniků považuje vzdělávání za prioritní součást své personální politiky a rozvoj lidských zdrojů za součást strategie svého rozvoje. Ve většině rezortů neexistují ucelené způsoby vzdělávání pracovníků. Výdaje českých podniků a dalších organizací na vzdělávání pracovníků v průměru nedosahují ani poloviny analogických výdajů v západoevropských podnicích. Rekvalifikačního vzdělávání uchazečů o práci se účastní jen asi každý dvacátý uchazeč. Ačkoliv se u nás v důsledku populačního vývoje zvyšuje podíl starších věkových ročníků obyvatelstva, není zde patrný rozvoj jejich vzdělávání. Tento nepříznivý vývoj se může stát silnou brzdou ekonomického růstu a životní úrovně a je v příkrém rozporu s obecnými trendy, které budou ČR v budoucnu stále silněji ovlivňovat (např. internacionalizace, informatizace a stárnutí populace). Dalšímu vzdělávání z větší části chybí náležitý právní rámec, který by upravoval kompetence a odpovědnost zainteresovaných aktérů (tj. stát, zaměstnavatelé, odbory, samospráva, profesní sdružení), pravidla financování hlavních součástí dalšího vzdělávání, finanční a nefinanční pobídky rozvoje dalšího vzdělávání a mechanismy zjišťování kvality, akreditace a certifikace dalšího vzdělávání. Nově přijatý zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (2006) je v tomto směru pouze prvním krokem. Do dalšího vzdělávání je nezbytné zahrnout i neformální vzdělávání, které se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém a nevede k ucelenému školskému vzdělání. 1.4 Vzdělávání a konkurenceschopnost 1.4.1 Flexibilita populace Flexibilita populace (resp. adaptabilita lidí v ekonomice, zejména profesní a geografická migrace) ČR zaznamenala od roku 2003 poměrně solidní růst a přesunula se ze spodních pozic žebříčku srovnávaných zemí na přední místa. 30 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 12: Flexibilita populace 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 mP mP \£> mP mP \tP v-W^ mP \pP Ov3 vfí? mP š& mP mP \£> \tP \tP > Zdroj: World Competitiveness Yearbook, Lausanne, International Institute for Management Development, 2004 Pozn.: Hodnocení flexibility populace je založeno na bodování jednotlivými členy mezinárodního panelu expertů, kteří přisuzují body v závislosti na tom, jestli je míra flexibility nízká (0) nebo vysoká (10). Z předchozího grafu je patrná nízká flexibilita Francie a Německa, kde se silně uplatňují regulační mechanismy trhu práce, naopak v případě Irska, Dánska, Finska, ale i ČR je markantní vliv kvality vysokoškolského vzdělávání a nepochybně i ostatních hodnocených faktorů. 1.4.2 Počítačová gramotnost a využití ICT K tradičním formám gramotnosti (čtenářská, matematická, přírodovědná, schopnost řešit problémy) přistupuje i počítačová gramotnost, která má těsnou vazbu na využívání informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT"). K tomu je nutné zabezpečit nediskriminační přístup populace k výpočetní technice a k možnostem osvojit si její využívání, a tím snížit handicap, který představuje absence či nedostatek informační gramotnosti ve vztahu k pracovnímu uplatnění. Z hlediska počítačová gramotnosti podle regionů je na tom zdaleka nejlépe hl. m. Praha, kde je více než 38 % populace starší 15 let schopno práce s počítačem. Se značným odstupem následuje Ústecký kraj (28 %), a dále pak kraje Středočeský, Jihomoravský a Olomoucký (27 %). Na opačném konci statistiky je kraj Karlovarský a Kraj Vysočina (22 %). Graf 13: Využívání internetu S > ■ ** co o i- c •o c > — .2 o n :=, o re in > o >N — 3 ■o >- o > o. Nl° jO ^1 i? .o .ít .° Zdroj: EUROSTAT- New Cronos, stav platný k 15.9.2005 31 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost V ČR se podíl osob využívajících internet v roce 2005 zvýšil o 5 % oproti roku 2004, přesto patří míra využívání internetu v populaci ČR k nejnižším. Míra využívání internetu je závislá na celé řadě faktorů, z nichž nej významnější je vybavenost domácností osobními počítači, využití internetu v zaměstnání, vybavenost technickou infrastrukturou usnadňující připojení na internet a existence konkurenčního prostředí mezi poskytovateli, která je zárukou dostatečně nízkých cen akceptovatelných ze strany uživatelů. Těsnou vazbu vykazuje využívání internetu rovněž na vzdelanostní a věkovou strukturu populace. K internetu je připojeno 95 % škol, z toho trvale 82 %; jen 1/3 škol je však připojena širokopásmovým připojením. V počtu všech počítačů na 100 žáků dosahujeme evropského průměru, ale zhruba jedna polovina počítačů je zastaralá; ve školách připadá na 100 žáků 4,8 počítačů, které byly vyrobeny po roce 2001. Využití ICT ve vlastní výuce je stále velmi nízké, za problematickou je považována schopnost pedagogického pracovníka využívat internet při přípravě na výuku a následně i ve vlastní výuce. Počet učitelů využívajících ICT ve výuce a v přípravě na ni je kvalifikovaně odhadován podle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2005 na cca 30 %. Zjišťováním toho, do jaké míry široká veřejnost ovládá práci s prostředky ICT, se na úrovni EU zabývá Eurostat. Konkrétně v této oblasti pracuje s pojmy digital literacy9 a e-skills (Eurostat 2006). Jak je patrné z výsledků prezentovaných na jaře roku 2006, dovednost pracovat s ICT je celkově častější u mladších lidí v porovnání se staršími a u lidí s vyšším vzděláním v porovnání s těmi, kteří dosáhli nižšího stupně vzdělání. Podle zprávy Eurostatu (2006), starší osoby a osoby s nižším vzděláním častěji uvedly, že nepracují s internetem pravidelně a to samé platí pro odpověď „nikdy jsem nepoužíval/a počítač". Přestože uvedené zjištění asi není překvapivé, za zmínku stojí skutečnost, že v tomto ohledu je situace v ČR „nadprůměrná", nachází se u nás větší podíl výše charakterizovaných osob, než je průměr zemí EU. Navíc je zatím ČR podle Eurostatu (2006) podprůměrná v podílu osob, které používají počítač v zaměstnání. Pohled na ČR v mezinárodním srovnání (co se týká rozdílů v dostupnosti počítače doma podle socioekonomického postavení) naznačuje, že u nás v tomto směru existují relativně významné rozdíly. V dostupnosti počítačů ve škole jsou rozdíly podle zjištění OECD (2005) menší. V rámci statistik OECD každoročně zveřejňovaných v publikaci Education at a Glance je věnována pozornost přístupu žáků a učitelů k počítačům ve škole. Sleduje se, jaký podíl počítačů je k dispozici žákům (UIV 2006). 9 Digital literacy se týká kritického přístupu k užívání ICT pro práci, komunikaci a volný čas. Zahrnuje především následující aspekty: užívání počítače pro vyhledávání, tvorbu, ukládání, přístup a výměnu informací; komunikaci prostřednictvím internetu. 32 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 13: Místo použití internetu jednotlivce v roce 2005 (v %) Doma V práce Ve škole U přátel Jinde Kraj Hl. m. Praha 55,7 60,6 16,2 13,5 4,8 Středočeský 73,9 38,9 18,2 14,5 4,6 Jihočeský 59,2 43,9 29,1 16,5 7,9 Plzeňský 57,9 49,6 16,8 12,0 5,9 Karlovarský 76,9 24,3 21,1 20,8 7,6 Ústecký 57,0 38,6 20,4 18,0 4,7 Liberecký 56,8 31,5 17,8 20,5 17,9 Královehradecký 60,2 43,2 17,4 9,7 4,4 Pardubický 65,6 45,5 23,6 14,9 8,4 Vysočina 58,7 34,8 26,6 18,6 16,1 Jihomoravský 61,3 46,4 19,3 15,7 5,9 Olomoucký 57,4 41,3 31,4 13,5 8,2 Zlínský 59,1 43,7 27,0 6,3 7,6 Moravskoslezský 63,3 31,3 26,3 11,8 5,3 Zdroj: CSU Graf 14: Počet studentů na 1 počítač (2003) 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 nnn nnnnn,nn nnnnnnnnn n < O ryj 0"o otyj ooo"o 3Bh I: oři roztn I. FTÉIT nů ■} IV ZdrcJiOECD PF LT) (7j CO tyj ^03 o Ť3 N ^ G0 O 00 Ö 'ŕ ü_ 3 m Zdroj: upraveno podle Education at a Glance 2006 Co se týká podílu počítačů, které žáci využívají, podle zprávy OECD se ČR pohybuje přibližně na průměrné hodnotě (12). Kromě toho jsou k dispozici údaje o tom, kolik žáků připadá najeden počítač. 33 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 15: Počet počítačů na 100 studentů (2003) ^Studenti i/o i^eAove kat&Q&rii 15 /of Zdroj: OECD (200G) /Wo students ready for a. tochnoiogy-rich worfd?, Results from RfSA 2003 Zdroj: převzato z ČSÚ2006 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.4.3 Jazyková vybavenost Graf 16: Vývoj % zastoupení obyvatel ovládajících cizí jazyk (angličtina, němčina) ľ 100,0 n •re ■ AJ Zdroj: Languages in Europe 2005, dostupné o«-line na: http: //www.europa .eu int/comrn/education/policies/lang/languages/index_en.html ČR má v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU nízký podíl obyvatel, kteří ovládají angličtinu (přestože je považována za nej užitečnější jazyk10). Rovněž rozšíření ostatních jazyků není v ČR dostatečné. Alespoň jeden cizí jazyk (bez započítání slovenštiny) ovládá cca 67 % obyvatel. Hlavní bariérou jazykového vzdělávání je nedostatek kvalitních lektorů a zastaralé metody výuky, jež nerozvíjejí všechny aspekty jazykového vzdělávání. 1.4.4 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Postavení výzkumu a vývoje (dále jen „VaV") ve struktuře ekonomiky ČR je zatím slabé - v roce 2003 vydávala ČR na výzkum a vývoj cca 1,3 % HDP, zatímco vyspělé země vydávají zejména v zájmu udržení konkurenceschopnosti na výzkum a vývoj 2-3 % HDP. ČR zaostává jak z hlediska objemu prostředků, tak z hlediska množství a kvality výzkumných a vývojových pracovišť i jejich pracovníků. http://www.europa.eu.int/comm/education/policies/lang/languages/index_en.html 35 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Graf 17: Podíl VaV pracovníků ve vzdělávací, státní a podnikové sféře 90% 80% 32 70% > 60% ■3 Š 60% 2 40% g 30% DC - 20% o ĹL 10%. 0% I Podnikovýsektor ] Státní sektor 1 Vzdělávací sektor n M ľ! II h II I I II I I II II II Hhi 3 5 í: rr tí k! í-< ^ °2 k! -c3 5 N .KB S, Ř -g _ u > S £ s £ S. S I J > i1 H a o a -S -S '-2 3 Sag •b Q a ftS o ft ft -s & 8 J: N O > S "S s .a k! B ä j (d & I (d 'í3 k! -a > -s d (d k! g S O *o o ft 'E O' 5 § clí o tí N l3 O -i. í, 062000 062500 Podíl absolventů středního vzdělávání s maturitní zkouškou na odpovídající populaci Podíl studujících v terciárním vzdělávání na odpovídající populaci 56 45 59 55 UIV UIV, čsú 104 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Kód Typ indikátoru Specifický cíl indikátoru Indikátor Měřící jednotka . , . . Cílová Výchozí data . ,A1, J hodnota 2015 Zdroj Periodicita sledování 064000 064330 Podíl obyvatel ve věku 25-64 let účastnících se dalšího vzdělávání (Life-long learning) na populaci 25-64 let Uplatnění absolventů podle typu dosaženého vzdělání 5,6 10,0 Evaluační studie CSU, Eurostat externí zpracovatelé rocne 3x za program, období - na začátku 2008 a v roce 2013 a 2015 105 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 1 Kód Typ indikátoru Specifický cíl indikátoru Indikátor Měřící jednotka .., , , . . Cílová hodnota Výchozí data 2Qj5 Zdroj Periodicita sledování c s "a « -s »y s .s n >n ft K! o _ £ -S °| J 8 a _! > O ^ x/3 T3 — n -q l> -u tí °3 O -ra fsl řtí -h cn V ~ ~ "S a n _ Q ~ O 1 " H ft >V1 S ft á >Í3 > N o ^_ 064310 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů počet 37 383 Gestor OP ročne o >_ ^ "S _ i—i (J __L__ 12 ~a j) >55 "O -Kj ft g "o N g >™ «-i ft _ -h' ^ '3 a s -ä T3 g O _ ft C T3 O 074600 Počet úspešne podpořených osob počet 378 069 Gestor OP > o . > n 060401 Podíl žáků zapojených do vzdělávacích aktivit v projektech na celkovém počtu žáků ve školách a školních zařízeních 70 Gestor OP, ÚIV 106 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Typ indikátoru Specifický cíl Kód indikátoru Indikátor Měřící jednotka Výchozí data Cílová hodnota 2015 Zdroj Periodicita sledování 1.2 Rovné příležitosti děti/žáků, včetně dětí/žáků se spec. vzděl. potřebami 060402 Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami začleněných do integrovaných tříd na celkovém počtu žáků se SDeciálními vzdělávacími Dotřebami % 45,3 55 Gestor OP, ÚIV ročně 1.3 Další vzdělávám pracovníků škol a škol. zařízení 074113 Podíl úspěšně podpořených pracovníků škol a školských zařízení na celkovém počtu pracovníků škol a školských zařízení % 0 90% Gestor OP, MPSV, ÚIV ročně 107 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 2 indikátoru C s Specifický cíl -a I >n O ft 5g a-b c o "a £ -k! g -ř ft 'S 3 vi tí ■s k! ; i- I- (d > S o o 13 (n s ■i ■a § o ^ ■b' Kód indikátoru Indikátor Měřící jednotka Výchozí data Cílová hodnota 2015 Zdroj Periodicita sledování 074100 Počet DodDořenvch osob - celkem počet 0 140 400 Gestor OP ročně 074155 g Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání - studentů celkem počet 0 126 500 Gestor OP ročně 074165 o > Počet podpořených osob -pracovníků v dalším vzdělávání počet 0 13 900 Gestor OP ročně 074170 z toho Počet podpořených osob v dalším vzdělávání -vědeckých a výzkumných pracovníků počet 0 6 000 Gestor OP ročně 108 sílení vztahů mezi cemi terciárního ivání, výzkumnými cemi a subjekty )mého sektoru a VS 074270 Počet zapojených partnerů počet 0 450 Gestor OP ročně 2.4 Po institu vzdělá institu soukrc vání na vyšších ro hloubení emna nomiky 2.1 Zkvalitňování vzdělá odborných školách 2.2 Zvyšování kvalty a p diverzifikace VŠ s důraz požadavky znalostní eko 074210 Podíl úsDČšně podpořených osob - studentů v terciárním vzdělávání na celkovém počtu podpořených studentů v terciárním vzdělávání % 0 90 Gestor OP, ÚIV ročně dských zdrojů ve 074240 Podíl úspěšně podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání na celkovém počtu podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání % 0 90 Gestor OP, ÚIV ročně '■=> "o1 "3 & i Zkvalitn zkumu a i 074250 Podíl úspěšně podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání ve VaV na celkovém počtu podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání % 0 90 Gestor OP ročně Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 110 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 3 Typ indikátoru Specifický cíl Kód indikátoru Indikátor Měřící jednotka Výchozí data Cílová hodnota 2015 Zdroj Periodicita sledování ;nadnění přístupu ČR k dalšímu a zvýšení motivace k 074600 Počet úsDČšně DodDořenvch osob počet 0 253 200 Gestor OP ročně >> 3.1 Us indiv. obyv. vzděl. jejich Vy stuf 3.2 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání a posílení informovanosti o nabídce dalšího 064310 Počet nově vvtvořenvch/ inovovaných Droduktů počet 0 2 400 Gestor OP ročně i obyv. ČR k :h motivace k ího vzdělávám a jídce dalšího stupi jejic dalš o nal Podíl účastníků jednotlivých akcí dalšího lnění indiv. pří; zděl. a zvýšení iní Dubení nabídky nformovanosti 074260 vzdělávání / Dočet osob v dalším vzdělávání (k celkovému Dočtu obvvatel ve věku 25-64 let) 0 2 Gestor OP, ČSÚ ročně h3 « 'N cl ^ ; Z, 52 s a t m T3 um o- i 111 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osy 4a a 4b_ Typ indikátoru Specifický cíl Kód indikátoru Indikátor Měřící jednotka Výchozí data Cílová hodnota 2015 Zdroj Periodicita sledování Výstupy 4.1 Vytvoření systému podporujícího zvýš.kvalíty počátečního vzdělávání 064321 Počet nově vvtvořenvch/inovovanvch produktů vedoucích ke zvvšování kvalitv počátečního vzdělávání počet 0 Konvergence 100 RKZ 8 Gestor OP ročně 4.2 Vytvoření systém, rámce terc. vzdělávání a rozvoje lid. zdrojů ve VaV činnosti 064322 Počet nově vvtvořenvch/inovovanvch produktů v oblasti terciárního vzdělávání a rozvoie lidských zdroiů ve VaV počet 0 Konvergence 81 RKZ 6 Gestor OP ročně 4.3 Dokončení koncepce systém, rámce dalšího vzděl. a zajištění jeho propojení s poč. vzděl. 064311 Počet nově vvtvořenvch produktů/inovovaných v oblasti dalšího vzdělávání a produktů podporujících zajištění propojení dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním počet 0 Konvergence 1 300 RKZ 100 Gestor OP ročně 112 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 113 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osy 5a a 5b_ Typ indikátoru Specifický cíl Kód indikátoru Indikátor Měřící jednotka Výchozí data Cílová hodnota 2015 Zdroj Periodicita sledování 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 480500 Počet vvtvořenvch studií a zDráv (vč. evaluačních) počet 0 Konvergence 186 RKZ 14 Gestor OP ročně >> Výstup :ní jlicita subjektů 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnoce programu 5.2 Informovanost a pul programu 5.3 Absorpční kapacita implementující program 481100 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshoDŮ, konferencí a ostatní Dodobné aktivity počet 0 Konvergence 929 RKZ 71 Gestor OP ročně 5.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Absorpční kapacita subjektů jimplementující program 1 485000 Míra spokojenosti příjemců podpory 0 Konvergence 70% RKZ 70% Gestor OP ročně 114 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost IV. Implementace OP VK V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, se čl. 59, je v této kapitole popsán implementační rámec programu, struktura institucí a orgánů, procedury a opatření pro věcné a finanční řízení OP VK pro území ČR zařazeného v rámci cíle „Konvergence". Do popisu řízení a kontroly programu se rovněž promítají relevantní právní normy ČR, usnesení vlády ČR a metodické pokyny Národního orgánu pro koordinaci (NOK) a Platebního a certifikačního orgánu (PCO) pro příjem finančních prostředků zdrojů ze strukturálních fondů ) a Fondu soudržnosti EU pro programovací období 2007-2013. V rámci řízení a implementace OP VK, resp. v rámci jednotlivých procesů budou maximálně aplikovány zkušenosti, které jednotlivé subjekty implementační struktury získaly v předchozím zkráceném programovém období 2004-2006 (viz kapitola 1/1.5). Ať už se jedná o nastavování monitorovacího systému (Ministerstvo pro místní rozvoj, MSMT), proces výběru, monitorování a kontroly projektů (MŠMT - zkušenost z OP RLZ, kraje - zkušenost z OP RLZ a SROP), posilování administrativní kapacity, nebo oblast auditu a certifikace vynaložených výdajů (Ministerstvo financí). V oblastech, které pro MSMT byly z pohledu role ZS v OP RLZ vzdálenější (např. evaluace programu, spolupráce s Platebním a certifikačním orgánem apod.) bude využívat úzké spolupráce s ostatními Řídícími orgány (např. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí). 1. Orgány řízení a implementace operačního programu Ve smyslu čl. 59 a 60 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 jsou níže ustanoveny jednotlivé orgány/subjekty implementační struktury operačního programu. Ustanovení je provedeno v duchu jednoduchosti, transparentnosti a přímých právních vazeb. V souladu s čl. 59 až 63 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 byl respektován princip oddělení činností mezi orgány. V souladu s vymezením obsahu OP VK bude řízení programu zajišťováno těmito orgány: V souladu s usnesením vlády ČR č. 198/2006 bylo určeno Ministerstvo pro místní rozvoj koordinačním a metodickým orgánem Národního rámce politiky soudržnosti. V souladu s čl. 59 odst.la nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 bylo usnesením vlády ČR č. 175/2006 určeno MŠMT jako Řídící orgán pro OP VK. V souladu s čl. 59 odst. lb nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 byl usnesením vlády ČR č. 198/2006 určen jako jediný Platební a certifikační orgán pro realizaci pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Ministerstvo financí. V souladu s čl. 59 odst. lc nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (mimo platnou legislativou EU a ČR již stanovené) byl usnesením vlády ČR č. 198/2006 určen externí Auditní orgán pro realizaci pomoci ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Ministerstvo financí - Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. V souladu s čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 bude nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí EK o poskytnutí prostředků na OP VK vytvořen jeho Monitorovací výbor. Monitorovací výbor musí být sestaven na principu partnerství a rovných příležitostí (více viz kapitola Monitorování operačního programu a elektronická výměna informací). 115 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Popis řídících a kontrolních systémů podle čl. 71 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a podle čl. 21, 22 a 23 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 bude obsahovat stanovení útvaru v rámci řídící struktury OP VK odpovědného za rozhodnutí o způsobilosti výdajů. 1.1 Řídící orgán Řídící orgán OP VK plně zodpovídá za správné a efektivní řízení programu a provádění pomoci v souladu s předpisy EU a národními normami. Na základě usnesení vlády ČR č. 175/2006 bylo výkonem Řídícího orgánu OP VK pověřeno MSMT. Zabezpečením funkce Řídícího orgánu OP VK byla v rámci MSMT pověřena Sekce pro řízení strukturálních fondů. Řídící orgán OP VK dle obecného nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 zejména: a) zajišťuje, že operace pro financování jsou vybírány na základě kritérií pro OP VK apo celou dobu provádění zůstávají v souladu s platnými předpisy Společenství a národní legislativou; b) ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb, skutečné vynaložení výdajů na operace vykázané příjemci a jejich soulad s předpisy Společenství a národní legislativou; ověřování na místě týkající se jednotlivých operací mohou být prováděna na základě vzorku v souladu s prováděcími pravidly přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3 obecného nařízení; c) zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci operačního programu a shromažďování údajů o provádění nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování, audit a hodnocení; d) zajišťuje, že příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění operací vedou buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s operací, aniž tím je dotčen zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.; e) zajišťuje, aby se hodnocení operačních programů podle čl. 48 odst. 3 obecného nařízení Rady č. 1083/2006 provádělo v souladu s čl. 47; f) stanoví postupy k zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů nezbytné pro zajištění odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky čl. 90; g) zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace všechny nezbytné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji; h) řídí práci Monitorovacího výboru a poskytuje mu dokumenty umožňující sledovat kvalitu provádění operačního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle; i) vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení Monitorovacím výborem je předkládá Komisi; j) zajišťuje soulad s požadavky na poskytování informací a propagaci stanovenými v čl. 69 obecného nařízení Rady č. 1083/2006. 116 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Řídící orgán OP VK vykonává následující úlohy: • Řídící orgán vytvoří a udržuje účinný a efektivní vnitřní Řídící a kontrolní systém operačního programu; • koordinuje implementační orgány při výběru projektů v souladu s kritérii a v souladu s národní legislativou a legislativou EU, a to po celé implementační období; • schvaluje individuální projekty a globální granty předkládané implementačními orgány a podílí se na schvalování grantových individuálních projektů; • zajišťuje ověření, že spolufinancované výrobky a služby byly dodány, a že uplatněné uznatelné výdaje byly skutečně vynaloženy a jsou v souladu s legislativou EU a národní legislativou; dále může provádět fyzická ověření u jakéhokoliv vybraného vzorku individuálních operací/projektů, a to v souladu s platnou metodikou EK; • zajišťuje uchovávání účetních podkladů každé jednotlivé operace daného operačního programu v elektronické podobě a zajišťuje archivaci dat vztahující se k finančnímu řízení, monitoringu, evaluaci, publicitě, nesrovnalostem, kontrolám a auditům; • zajišťuje, že příjemce a další subjekty zahrnuté do implementace používají oddělený účetní systém nebo adekvátní účetní kód pro všechny transakce vztahující se k operacím/projektům aniž jsou porušeny národní účetní předpisy; • zajišťuje provádění evaluace operačního programu podle čl. 48 odst. 3 a v souladu s čl. 47 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (vytváří, naplňuje a hodnotí naplnění evaluačního plánu); • zajišťuje postupy pro uchovávání dokladů vztahující se ke konkrétním výdajům a platbám provedeným v rámci dané pomoci a vyžadované jako dostatečná pomůcka pro audit a uchovávání těchto dokladů v souladu s požadavky čl. 90; • zajišťuje předávání informací na Platební a certifikační orgán, a to týkající se procesů výběru a financování projektů pro účely certifikace; • zajišťuje funkci a činnost Monitorovacího výboru - poskytování informací Monitorovacímu výboru k ověření kvality implementace operačního programu a monitorování naplňování specifických cílů; • zajišťuje tvorbu výročních a závěrečných zpráv EK; • zajišťuje administraci dat do elektronického monitorovacího systému, provázanost s národním monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) a jinými informačními systémy (jako např. ISPROFIN atp.); • společně se všemi relevantními partnery řeší nesrovnalosti vzniklé při realizaci operačního programu; • řídí zajištění publicity v souladu s pravidly (vytváří, naplňuje a hodnotí naplnění komunikačního akčního plánu); • zajišťuje a předává podklady pro účely všech úrovní kontroly a pro požadavky interního a externího auditu (pro jejich analytickou a zpravodajskou činnost); • zajišťuje nápravná opatření v případě vzniklých nedostatků (např. zjištěných v rámci kontrol a auditů); • zajišťuje soulad svých činností s požadavky Národního orgánu pro koordinaci. 117 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Řídící orgán dále zajistí, že udělené veřejné zakázky nebo koncese, týkající se projektů spolufinancovaných z OP VK, budou v souladu s platnou národní legislativou o veřejných zakázkách, která je v souladu se Směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES, nařízením (ES) 1564/2005 a principy Smlouvy. Všechny orgány podílející se na implementaci OP VK mají povinnost hlásit Řídícímu orgánu zjištěná podezření na nesrovnalosti. Řídící orgán OP VK je metodicky podporován Národním orgánem pro koordinaci NSRR, který vydává pokyny a doporučení s cílem efektivně dosáhnout splnění všech požadovaných úkolů. 1.2 Zprostředkující subjekty Část implementace (v prioritní ose 1 a v prioritní ose 3) bude zajišťována prostřednictvím globálních grantů krajů; 13 krajů bude plnit roli Zprostředkujících subjektů pro tyto globální granty. Zprostředkující subjekt je subjekt, na který Řídící orgán deleguje výkon některých svých činností. Rozsah delegovaných činností je stanoven formou písemné dohody mezi Řídícím orgánem a Zprostředkujícím subjektem. Zprostředkující subjekty prokazují připravenost plnit úkoly, které na něj byly delegovány a administrativní kapacitu kjejich zajištění. Řídící orgán deleguje na Zprostředkující subjekt zejména odpovědnost za výběr, monitorování a kontrolu projektů, ověřování žádostí o platby a zajištění odpovídající informovanosti potenciálních příjemců a jejich partnerů o možnostech financování z příslušných oblastí podpory OP VK a za jeho propagaci. Toto delegování nemá vliv na celkovou zodpovědnost Řídícího orgánu za implementaci OP VK. 1.3 Platební a certifikační orgán Výkonem funkcí Platebního a certifikačního orgánu OP VK byl rozhodnutím ministra financí vydaném na základě usnesení vlády ČR č. 198/2006 ze dne 22. února 2006 pověřen odbor Národní fond Ministerstva financí. Úkoly Platebního a certifikačního orgánu jsou specifikovány v obecném nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a Metodice finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013 platné k 1.1.2007. Platební a certifikační orgán především: • spravuje prostředky z rozpočtu EU na účtech zřízených u ČNB; • vypracovává a předkládá žádost o průběžnou a závěrečnou platbu EK pro všechny operační programy na základě výkazů předložených Řídícím orgánem; • přijímá platby z EK a na základě provedené kontroly správnosti souhrnných žádostí předkládaných Řídícím orgánem převádí prostředky z rozpočtu EU na příjmové účty správců jednotlivých kapitol státního rozpočtu do 5 pracovních dnů od obdržení souhrnné žádosti; • certifikuje vynaložené výdaje a vypracovává certifikát o vynaložených výdajích, který zasílá spolu s žádostí o průběžnou platbu nebo závěrečnou platbu EK, a pro tyto účely ověřuje řádné fungování Řídícího a kontrolního systému operačního programu na všech úrovních implementace včetně kontrol na místě; 118 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • vyhodnocuje čerpání alokací prostředků z rozpočtu EU; • vrací neoprávněně vyplacené výdaje včetně úroků z nich, EK, nebylo-li v souladu s pravidly ES rozhodnuto o jejich realokaci v rámci operačního programu, ve kterém k neoprávněnému čerpání prostředků došlo, a dále vrací nevyužité prostředky EK; • vytváří a aktualizuje metodiku pro provádění certifikace výdajů rozpočtu EU, pro finanční toky a kontrolu prostředků z rozpočtu EU. 1.4 Auditní orgán Auditní orgán se zřizuje ve smyslu čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Usnesením vlády č. 198/2006 ze dne 22. února 2006 je výkonem Auditního orgánu pověřeno Ministerstvo financí. Řídící orgán je zodpovědný za zajištění podmínek pro provádění auditu a kontrol, a to ve všech úrovních implementace, a zabezpečení předávání auditních zpráv Auditnímu orgánu, a to ze všech úrovní implementace. Jednotný přístup k auditu na všech úrovních implementace a reportování zjištění auditu napomáhají řízení rizik v úrovni Řídícího orgánu. Interní Audit Tuto úroveň auditu zajišťuje útvar MSMT pověřený prováděním interního auditu podle zákona č. 320/2001 Sb. Hlavní úlohou interního auditu je zejména přezkoumávání činnosti Řídícího a kontrolního systému operačního programu. Zprávy z interních auditů prováděných na jednotlivých úrovních implementace jsou předkládány příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy, Národnímu orgánu pro koordinaci, Monitorovacímu výboru a Řídícímu orgánu. Interní audit rovněž plní funkci Zprostředkujícího subjektu Auditního orgánu a zajišťuje vkládání dat o nesrovnalostech do AFCOS (kontaktní bod AFCOS). Externí Audit Jedná se o audity prováděné oprávněnými subjekty mimo implementační strukturu operačního programu a mimo působnost interního auditu. Externí audit mohou provádět Centrální auditní a kontrolní orgány, tj. např. Centrální harmonizační jednotka, Nej vyšší kontrolní úřad, orgány EU (Evropská komise, Evropský účetní dvůr, OLAF), atp. Usnesením vlády ČR č. 198 ze dne 22. února 2006 je výkonem funkce Auditního orgánu (ve smyslu subjektu mimo implementační strukturu) pověřeno Ministerstvo financí. Rozhodnutím ministra financí byl výkonem této funkce pověřen útvar Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu, který je funkčně nezávislý na Řídícím orgánu a na Platebním a certifikačním orgánu. Zprávy z externích auditů prováděných na jednotlivých úrovních implementace jsou předkládány EK, příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy, Národnímu orgánu pro koordinaci, Monitorovacímu výboru a Řídícímu orgánu. V souladu s požadavky čl. 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a v souladu s českými předpisy bude Auditní orgán provádět zejména následující činnosti: • zajišťuje audit připravenosti Řídícího a kontrolního systému operačního programu; • předkládá EK před podáním první žádosti o průběžnou platbu a nejpozději do 12 měsíců od schválení operačního programu zprávu posuzující nastavení řídících a kontrolních 119 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost systémů operačního programu včetně stanoviska k jejich souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů ES; • předkládá EK do 9 měsíců po schválení operačního programu strategii auditu zahrnující subjekty, které budou audity provádět (tuto strategii, včetně plánu auditů, každoročně aktualizuje a čtvrtletně kontroluje její plnění); • zajišťuje provádění auditu ve veřejné správě za účelem ověření účinného fungování Řídícího a kontrolního systému operačního programu; • předkládá každoročně EK aktualizovanou strategii auditu, metodu výběru vzorků pro audity operací a orientační plánování auditů, zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení na celé programové období; • předkládá každoročně EK konsolidovaný plán auditů prostředků poskytovaných z fondů EU; • kontroluje čtvrtletně plnění konsolidovaného plánu auditů a informuje o tomto plnění Platební a certifikační orgán; • zajišťuje provádění auditu ve veřejné správě na vhodném vzorku operací pro ověření výdajů vykázaných EK; • zajišťuje metodické vedení dalších auditorských subjektů zapojených do auditů ve veřejné správě operačního programu a dohlíží na kvalitu auditu ve veřejné správě prováděných dalšími auditorskými subjekty u projektů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů; • podílí se na tvorbě a aktualizaci metodických pokynů pro provádění auditu ve veřejné správě prostředků z operačního programu; • předkládá každoročně v období od roku 2008 do roku 2015 EK výroční kontrolní zprávu, která obsahuje zjištění z auditů provedených během předchozího roku v souladu se strategií auditu operačního programu, jakož i nedostatky zjištěné v řídících a kontrolních systémech programu. Informace týkající se auditů provedených po 1.6.2015 a 2016 budou zahrnuty do závěrečné zprávy o kontrole, která je podkladem pro prohlášení o uzavření; • vydává každoročně pro EK stanovisko k tomu, zda fungování řídícího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné a že související transakce j sou zákonné a řádné; • předkládá prohlášení o částečném uzavření, ve kterém hodnotí zákonnost a řádnost dotčených výdajů podle čl. 88 obecného nařízení Rady (ES) č. 1083/2006; • předloží EK nejpozději do 31.3.2017 prohlášení o uzavření, ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o závěrečnou platbu a zákonnost a řádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného výkazu výdajů; • provádí analýzu nahlášených nesrovnalostí pro účely zpracovávání prohlášení o uzavření nebo částečném uzavření; • zpracovává každoročně zprávu o výsledcích finančních kontrol za operační program pro vládu ČR; • účastní se auditních misí EK na prověřování aspektů řídícího a kontrolního systému, které vyplynuly z výroční kontrolní zprávy; • spolupracuje s EK při koordinaci plánů auditů a auditorských metod a vyměňuje si s ní výsledky z provedených auditů; 120 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • zajišťuje, aby byly při auditorské činnosti uplatňovány mezinárodně uznávané auditorské standardy; • nese odpovědnost za zajištění výše uvedených činností s tím, že při zachování vlastní odpovědnosti může vybranými činnostmi pověřit další auditní subjekty; je přípustná pouze jedna úroveň pověření k výkonu výše uvedených činností. 1.5 Finanční útvar Příkazem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 13 ze dne 3. dubna 2007 byl pověřen útvar, který bude zabezpečovat činnosti Finančního útvaru, aby byla zajištěna podmínka oddělení funkcí platební, řídící a kontrolní linie. Činností Finančního útvaru byl pověřen s účinností od 1. července 2007 odbor hlavního účetního a metodiky účetnictví MSMT (skupina finanční, právní a správy úřadu, sekce ekonomická). V rámci implementace OP VK tvoří Finanční útvar spojující mezičlánek mezi Řídícím orgánem a Platebním a certifikačním orgánem na Ministerstvu financí. Finanční útvar provádí zejména činnosti vyplývající z Metodiky finančních toků: • zajišťuje převody prostředků příjemcům z prostředků státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a prostředků státního rozpočtu určených na národní financování, a to do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu z Řídícího orgánu, resp. Zprostředkujícího subjektu25; • provádí přesnou a úplnou evidenci převodů prostředků příjemcům z prostředků státního rozpočtu; • sděluje Řídícímu orgánu požadované údaje o provedených převodech prostředků příjemcům podle své evidence (zejména údaje o příjemci, výši převedených prostředků, den platby příjemci), a to elektronicky prostřednictvím monitorovacího systému; • vede účetnictví v souladu s národními právními předpisy a zaznamenává údaje o všech operacích týkajících se správy prostředků ze Strukturálních fondů podle pokynů Platebního a certifikačního orgánu a při provádění jednotlivých činností spojených s převody prostředků příjemcům postupuje v souladu s interními písemnými pracovními postupy (manuály). 1.6 Národní orgán pro koordinaci - Ministerstvo pro místní rozvoj Národním orgánem pro koordinaci NSRR bylo rozhodnutím vlády ČR ze dne 22. února 2006 (usnesení č. 198) pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj. Národní orgán pro koordinaci jako centrální koordinátor vytváří jednotný rámec pro implementaci operačních programů řídícími orgány. Vede řídící orgány za účelem zajištění V případě programů řízených MŠMT, kdy příjemci jsou školy či vzdělávací organizace zřízené formou příspěvkové organizace, které jsou povinny dodržovat limity regulace zaměstnanosti, je lhůta stanovena na 30 pracovních dnů. 121 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost efektivity a právní platnosti při řízení operačních programů. Národní orgán pro koordinaci NSRR vykonává následující kompetence: • vydává pokyny a metodiky v oblastech řízení, provádění evaluací, sběru dat a jejich elektronické výměny, zakládání a činnosti monitorovacích výborů, kontroluje a dohlíží na všechny aktivity, které spadají mezi úkoly řídících orgánů operačních programů; • monitoruje implementaci NSRR a operačních programů a navrhuje systémová řešení v případech pomalé implementace programů, objektivních překážek omezujících implementaci či v případě porušení povinností vyplývající z nařízení; • zajišťuje kompatibilitu implementace NSRR a operačních programů s národními politikami a prioritami EU a soulad intervencí s národní a komunitami legislativou, zejména v oblasti hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, snižování disparít, rovných příležitostí a principu nediskriminace a navrhuje vhodné nástroje pro jejich účinnou implementaci; • zajišťuje stanovení rámce pro fungování monitorovacího výboru NSRR; • vypracovává ve spolupráci s Platebním a certifikačním orgánem pravidla způsobilosti výdajů; • koordinuje a připravuje zpráv předkládaných EK; • zajišťuje vypracování dalších zpráv včetně Národního programu reforem týkající se dofinancovaní Lisabonské strategie ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; • předkládá strategické zprávy o pokroku vzhledem k čl. 29 obecného nařízení; • zajišťuje také stanovení základních kritérií pro výběr projektů pro naplňování čtyř strategických cílů NSRR; • zakládá a zajišťuje fungování integrovaného monitorovacího informačního systému, který bude používán řídícími orgány všech operačních programů, Platebním a certifikačním orgánem a auditorem a zajišťuje elektronickou výměnu dokumentů a dat; • naplňuje úkoly spojené s všeobecnou informovaností a propagací naplňování politik ekonomické a sociální soudržnosti, zajišťuje plánování, realizaci a koordinaci aktivit na podporu všeobecné informovanosti a koordinuje aktivity řídících orgánů v této oblasti; • vytváří komunikační strategii na národní úrovni k zajištění transparentnosti a plné informovanosti o přidělování pomoci ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, s ohledem na cíle Lisabonské strategie; • zabezpečuje činnost pracovní skupiny pro evaluaci, jejímiž členy jsou kromě národního koordinátora také pracovníci řídících orgánů operačních programů; • garantuje tok informací z EK všem řídícím orgánům a zpět; • vytváří podmínky pro vyhodnocování účinnosti kontrolních mechanismů; • dohlíží na respektování pravidel veřejné podpory (a regionální podpory) upravených příslušnými evropskými a národními předpisy; • vytváří metodiku pro stanovení indikátorů a sledování jejich plnění; • sleduje naplňování závazků adicionality a poskytuje Komisi informace umožňující ověření, jak je uvedeno v čl. 15 obecného nařízení; 122 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • účastní se výročních jednání řídících orgánů operačních programů a Komise, jak to vyplývá z čl. 68 obecného nařízení; • zajišťuje, že priority v odstavci 3 čl. 9 obecného nařízení 1083/2006 budou reflektovány při realizaci operačních programů NSRR a sleduje pokrok při jejich naplňování. 1.7 Koordinace programů financovaných z Evropského sociálního fondu Pro programové období 2007 - 2013 bude finanční podpora z Evropského sociálního fondu realizována prostřednictvím tří operačních programů OP LZZ, OP VK a OP PA, tj. implementace bude zajišťována prostřednictvím tří řídících orgánů - Ministerstva práce a sociálních věcí, MSMT a hlavního města Prahy. Vzájemná provázanost a synergie operačních programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu jak z hlediska obsahového, tak i časového bude zajištěna v průběhu jejich realizace, a to na základě spolupráce a vzájemné koordinace aktivit především pomocí následujících mechanismů: • monitorovací výbory jednotlivých programů Evropského sociálního fondu budou, tam kde je to vhodné, navzájem provázány prostřednictvím zástupců shodných členských organizací; • v jednotlivých monitorovacích výborech budou též zastoupeny řídící orgány ostatních dvou programů Evropského sociálního fondu; • za účelem identifikace a řešení společných problémů bude ustavena koordinační skupina řídících orgánů programů Evropského sociálního fondu; • centrální část monitorovacího systému MSC2007 všech tří operačních programů bude zpřístupněna řídícím orgánům k náhledu tak, aby byla zajištěna vzájemná informovanost o realizovaných projektech; • v rámci komunikační strategie jednotlivých operačních programů budou zahrnuta společná témata, jako jsou např. jednotné prvky vizuální identity (logo Evropského sociálního fondu), pokračování správy společné webové stránky Evropského sociálního fondu v ČR (www.esfcr.cz), založené v rámci předchozího programového období atd; • nadále budou pokračovat v činnosti již ustavené společné pracovní skupiny založené v předchozím programovém období, např. Pracovní skupina pro záležitosti romských komunit (tato skupina je ustavena jako společná pro Monitorovací výbory OP RLZ, JPD 3 a IS EQUAL) a Pracovní skupina pro evaluaci. V souladu s usnesením vlády č. 159/1998 je koordinační rolí pro Evropský sociální fond pověřeno Ministerstvo práce a sociálních věcí, členem Výboru pro Evropský sociální fond za ČR bude vzhledem k působnosti resortu Ministerstva práce a sociálních věcí zástupce řídícího orgánu OP LZZ. Alternátem v příštím funkčním období bude zástupce řídícího výboru OP VK. Koordinační mechanismy pro Evropský sociální fond budou naplňovány prostřednictvím společné přípravy najednání Výboru pro Evropský sociální fond, koordinací přípravy podkladů, následným informováním o výsledcích včetně realizace úkolů vyplývajících z daných jednání. Záležitosti, které přímo ovlivňují problematiku Evropského sociálního fondu v ČR budou řešeny v rámci koordinační skupiny řídících orgánů programů OP VK, OP LZZ a OP PA. 123 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2. Monitorování operačního programu Monitoring je v rámci OP VK nastaven v souladu s čl. 62 až 67 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Monitorování je základním nástrojem dosažení efektivního implementace programů a projektů. Jde o činnost, která metodicky upravuje a systematicky se zabývá sběrem, tříděním, agregováním a ukládáním relevantních informací pro potřeby řízení, evaluace, kontroly a zpětné vazby implementační struktury. Upozorňuje na oblasti, které pracují dobře, a na ty, které vyžadují nápravná opatření. Důležitou funkcí monitoringu je informování EK a Národního orgánu pro koordinaci o dosaženém pokroku v procesu implementace operačního programu. Nedostatečně efektivní monitorování může vést k sankcím ze strany Národního orgánu pro koordinaci a zejména orgánů EK. Ke sběru dat o realizaci programu a projektů bude v ČR na základě usnesení vlády č. 198/2006 ustaven centrální monitorovací systém. Pro shromažďování potřebných finančních a statistických dat z úrovně projektů zajistí Řídící orgán OP VK fungování relevantní části elektronického monitorovacího systému. Příjemci pomoci budou poskytovat údaje o realizaci projektů v rozsahu a formě požadované Řídícím orgánem. 2.1 Úloha monitorování OP VK Monitorování operačního programuje tedy základním nástrojem pro zjišťování stavu realizace: • operačního programu • j ednotlivých podpořených proj ektů Monitorování má několik úrovní, které odrážejí strukturu programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v hierarchii: NRP/NSRR - operační program -priorita - oblast podpory - projekt. V této souvislosti má monitorování OP VK následující klíčové úlohy: • zajišťování sběru dat • předkládání souhrnných informací o aktuálním stavu implementace Úlohy monitoringu se pohybují ve třech významných oblastech implementace operačního programu: • finanční monitoring • věcný monitoring • procedurální monitoring Finanční monitoring sbírá data a informace týkající se vynaložených finančních prostředků. Věcný monitoring se týká věcného zaměření projektů (všech typů) a dále se dělí na technický (sledování odchylek v technických předpokladech pro implementaci akce, projektu, programu), fyzický (sledování shody skutečnosti s předloženým plánem akce, projektem, programem) a analytický (sledování vývoje systémových vazeb v životním cyklu programu a jeho projektů, podporuje například sjednocování a zjednodušování terminologie, klasifikace procesů, vazby 124 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost v režimu kaskád apod.). Věcný monitoring by měl poskytovat hodnoty indikátorů, jejichž sběr je prováděn na projektech. Procedurální monitoring umožňuje v reálném čase sledovat pokrok v implementaci projektů. Celkovou odpovědnost za monitorování OP VK má Řídící orgán, který je zejména odpovědný za správný, efektivní, systematický a včasný monitoring, za data zadaná do monitorovacího systému a za informování Národního orgánu pro koordinaci a EK. V oblasti monitoringu jsou oslovovány Zprostředkující subjekt a Platební a certifikační jednotka pravidelně, popř. při potřebě nárazově, předávají a poskytují informace požadované Řídícím orgánem OP VK, popř. Národním orgánem pro koordinaci (požadavek Národního orgánu pro koordinaci bude předáván vždy prostřednictvím Řídícího orgánu OP VK). Data jsou přenášena automaticky, tudíž jsou každému článku bezprostředně k dispozici. 2.2 Monitorovací výbor Na návrh Řídícího orgánu operačního programu bude podle čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ustanoven Monitorovací výbor OP VK, a to do tří měsíců od schválení operačního programu. Počet členů Monitorovacího výboru a jeho působnost se stanoví v jeho Statutu a v Jednacím řádu. Složení Monitorovacího výboru, v souladu s čl. 64 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, bude ustanoveno na principu partnerství a rovných příležitostí.(sestavení bude probíhat na základě vyváženého zastoupení žen a mužů a budou zde zastoupeny organizace prosazující rovné příležitosti.) V Monitorovacím výboru budou zástupci: • Národního orgánu pro koordinaci; • partnerských ministerstev; • krajů; • sociálních partnerů; • nestátních neziskových organizací; • institucí EK (DG Employment atp.); • jiných relevantních partnerů; Monitorovacímu výboru předsedá zástupce Řídícího orgánu jmenovaný ministryní školství, mládeže a tělovýchovy. Řídící orgán OP VK zajišťuje funkci sekretariátu Monitorovacího výboru. Cleny Monitorovacího výboru jmenuje ministryně školství, mládeže a tělovýchovy na základě návrhů jednotlivých výše uvedených orgánů a partnerů. V souladu s čl. 65 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 plní Monitorovací výbor následující úlohy: • posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr projektů, a to do šesti měsíců od schválení OP VK, dále schvaluje revize výběrových kritérií v souladu s potřebami operačního programu; • posuzuje pokrok operačního programu ve vztahu k dosažení cílů operačního programu, a to na základě dokumentů předložených Řídícím orgánem OP VK; • zkoumá výsledky implementace, dosažení cílů stanovených pro prioritní osy a realizaci evaluace; 125 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • schvaluje předložené výroční zprávy a závěrečnou zprávu, vytvořené plně v souladu s čl. 67 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006; • přijímá výroční kontrolní zprávu týkající se implementace OP VK; • navrhuje Řídícímu orgánu revizi operačního programu v návaznosti na potřeby dosažení cílů nastavených v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 a v návaznosti na potřeby zlepšení řízení, včetně finančního a schvaluje změny (např. realokace atp.); • navrhuje reakce ze strany OP VK na doporučení EK, resp. Národního orgánu pro koordinaci a Platebního a certifikačního orgánu, které se týkají plnění programu. 2.3 Monitorovací zprávy Monitorovací zprávy jsou zpracovávány v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006. Řídící orgán zpracovává: • výroční zprávy; • závěrečnou zprávu; • podklady pro zprávy na národní úrovni a pro standardizovaný monitoring (standardní monitorovací tabulka atp.); • podklady pro strategický reporting; Výroční a závěrečné zprávy Vždy k 30. červnu předloží Řídící orgán EK výroční zprávu za předchozí kalendářní rok. Výroční zprávy budou tvořeny počínaje rokem 2008. Do 31. března 2017 předloží Řídící orgán EK závěrečnou zprávu o implementaci OP VK. Před uvedeným předložením jsou výroční a závěrečné zprávy schvalovány Monitorovacím výborem OP VK. Do deseti dnů od přijetí zprávy EK informuje EK Řídící orgán o přijatelnosti zprávy. Své celkové stanovisko na předložené výroční zprávy vyjádří EK do dvou měsíců a na předloženou závěrečnou zprávu do pěti měsíců od předložení členským státem. Pokud odpověď nepřijde v tomto časovém úseku, jsou zprávy považovány za schválené. Výroční zprávy a závěrečná zpráva mají za úkol shrnout a poskytnout relevantní informace o pokroku v implementaci operačního programu. Oba typy zpráv budou obsahovat následující minimum: • pokrok v implementaci OP VK a jeho priorit ve vztahu ke specifickým a ověřitelným cílům na úrovni prioritních os v intencích odstavce lc čl. 36 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a to prostřednictvím nastavených měřitelných indikátorů; • pokrok v naplňování OP VK ve vztahu k cílům a prioritám Národního rozvojového plánu a NSRR (oba dokumenty sestavené pro programovací období 2007-2013); • pokrok ve finanční implementaci OP VK na úrovni detailu za každou prioritní osu, zejména pak stav čerpání příjemců a jejich požadavky na platby od Řídícího orgánu, příspěvek veřejných rozpočtů, celkové platby obdržené od EK a kvantifikace finančních indikátorů; • pro informaci bude představen informativní rozklad alokace operačního programu podle kategorií v souladu s požadavky odstavce 3 čl. 104 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006; 126 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • postupy Řídícího orgánu a Monitorovacího výboru pro zajištění kvalitní implementace OP VK, jako např. opatření monitoringu a evaluace (včetně souvisejícího sběru dat), souhrn významných problémů souvisejících s implementací, využití technické pomoci atp.; • popis uskutečněných kroků a opatření v oblasti informovanosti a publicity (na všech úrovních) týkající se OP VK (zejména informace týkající se Komunikačního plánu, jeho postupného plnění, revizí a dalších úprav a průběžného rozvoje); • informace o všech významných problémech týkající se dodržování právních požadavků Společenství a ČR zjištěných v rámci implementace OP VK včetně uvedení opatření, jakým způsobem byly tyto jednotlivé problémy řešeny; • centrálně závazná data v rozsahu stanoveném metodikou řízení a monitoringu NRPS. Podklady pro zprávy na národní úrovni standardizovaný monitoring Podklady pro zprávy na národní úrovni (Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 / NSRR 2007-2013 / Národní lisabonský program / jiné relevantní dokumenty a strategie) a podklady pro standardizovaný monitoring (standardní monitorovací tabulka) jsou vytvářeny v závislosti na aktuální potřeby stanovené Národním orgánem pro koordinaci, popř. EK.. Řídící orgán OP VK na zmíněné potřeby flexibilně reaguje a zajistí relevantní podklady v potřebném rozsahu. Podklady pro strategický reporting Podklady pro strategický reporting jsou předávány Národnímu orgánu pro koordinaci podle jím definovaných potřeb a v souladu s plněním všech relevantních úkolů vyplývajících z podmínek uvedených v čl. 29 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 2.4 Elektronický monitorovací systém a elektronická výměna dat Na základě nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, požadavků EK na monitorování programů spolufinancovaných z fondů EU, požadavků Národního rámce politiky soudržnosti, požadavků Platebního a certifikačního orgánu Ministerstva financí a podle usnesení vlády č. 198/2006 byl k 1. lednu 2007 připraven monitorovací systém Central (MSC2007). MSC2007 slouží Řídícímu orgánu pro efektivní sledování průběhu realizace projektů v rámci OP VK a jako nástroj pro řízení programu. Rovněž tento systém slouží Platebnímu a certifikačnímu orgánu a dalším subjektům implementační struktury. Informačně technologické řešení monitorovacího systému Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti navazuje na řešení aplikované pro programovací období 2004-2006. Na základě dosavadních zkušeností z průběhu realizace je systém modifikován a doplněn o relevantní nástroje pro monitorování, řízení a evaluaci. Monitorovací systém zajistí sledování těchto činností: • čerpání prostředků z relevantních evropských fondů; • čerpání prostředků národního spolufinancování; • monitorování, hodnocení a kontrolní činnosti; • komunikaci s EK - SFC dbfi, jiné dbfi; • poskytování údajů do standardní monitorovací tabulky EK; 127 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • sledování údajů na úrovni příjemce; • napojení na relevantní systémy státní a veřejné správy; • naplňování indikátorů monitorování (plnění stanovených cílů). Úrovně monitorovacího systému Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti SFC2007 i MMR MSC2007 X Monit7+ t Benefit7 Společná databáze Strukturálních fondů. Přenos je vybudován na základě požadavků EK. Centrální/řídící úroveň (monitoring a řízení OP) - monitorovací systém ŘO, MMR, M F Výkonná úroveň (administrace projektů) - informační systém Zprostředkujících subjektů (IS ZS) Úroveň Příjemce (příprava a realizace projektů) - informační systém Příjemců (IS P) MSC2007 MSC2007 je provozován na technických prostředcích Ministerstva pro místní rozvoj. Vývoj, provozování, údržba a podpora uživatelů je zabezpečována odborem správy monitorovacího systému Ministerstva pro místní rozvoj (OSMS). Systém umožňuje centrální věcný a finanční monitoring programů a projektů, realizaci finančních toků podle Metodiky finančních toků a elektronickou výměnu dat s podřízenými úrovněmi informačního monitorovacího systému, informačními systémy Ministerstva financí (zejména s účetním systémem Viola) a databází EK SFC2007. Monit7+ Pro řízení programu a administraci projektů bude používána úroveň informačního systému Monit7+ (IS ZS). Kromě Řídícího orgánu budou IS ZS používat jednotlivé Zprostředkující subjekty k informační podpoře svých činností. Zodpovědnost za správu relevantní části monitorovacího systému Monit7+ má Řídící orgán. Řídící orgán dále poskytuje aktuální informace o stavu programu a projektů, tzn. informuje Národní orgán pro koordinaci a EK o jednotlivých krocích realizace po celou dobu průběhu programu a jednotlivých projektů. 128 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Benefit7 IS Příjemce (IS P) je určen k podpoře výkonných funkcí monitorovacího systému Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti realizovaných na úrovni jednotlivých příjemců, po vybudování webového formuláře žádosti o podporu (Benefiťľ) k veškeré datové komunikaci mezi Řídícím orgánem / Zprostředkujícím subjektem a příjemci. IS P bude provozován jako webová žádost, resp. webový účet příjemce. Společná webová žádost o podporu bude provozována na jednom společném centrálním místě - na technické infrastruktuře Ministerstva pro místní rozvoj a rovněž budou ze strany Ministerstva pro místní rozvoj gestorovány a koordinovány přenosy mezi webovou žádostí a IS ZS. Uživatelé všech úrovní monitorovacího systému Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti budou do systémů přistupovat prostřednictvím sítě internet. Data budou mezi všemi úrovněmi monitorovacího systému Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pravidelně předávána. Propojení MSC2007 s externími IS V rámci úprav MSC2007 je nezbytné důsledně zohledňovat bezpečné vazby MSC2007 na ostatní IS a na systémy EK, aby byla neustále udržována plná funkčnost datových přenosů a rozhraní. MSC2007 plní kromě jiných funkcí také přenosovou roli. Data, která shromažďuje z jednotlivých operačních programů, poskytuje dalším (externím) IS. Z některých informačních systémů naopak určité informace přebírá. MSC2007 komunikuje s následujícími externími systémy: [ IFC 2001 MMR MSC2007 I Monit7+ 4 [ Benefit7 Účetní systém resortu MF CEDR /MF VIOLA /MF ISPROFIN Propojení informačního systému Monit7+ s účetním systémem resortu MŠMT (podle Metodiky finančních toků na programové období 2007-2013) je předmětem „Studie proveditelnosti propojení vybraných informačních systémů resortu MŠMT", na základě které bude následovat 129 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost fyzické propojení účetního systému JASU a Monit7+. Bezpečnost účetního systému resortu je zajištěna na základě vnitřních předpisů MSMT, za které odpovídá samostatné oddělení informačních a komunikačních technologií MSMT. Přechodné období Od 1. ledna 2009 by měl začít fungovat jednotný monitorovací systém - JMS (podle usnesení vlády č. 198/2006). Tento systém bude nejen datově, ale i softwarově propojen a nahradí současný troj úrovňový monitorovací systém. JMS bude do zkušebního provozu uveden v průběhu roku 2008, spuštění ostrého provozuje plánováno od 1. ledna 2009. Řídící orgán bude mít povinnost dodávat data ze současných úrovní monitorovacího systému strukturálních fondů v příslušné struktuře, tvaru a ve stanovených termínech (tím bude zajištěn požadavek EK na předávání všech nezbytných informací v jednotném formátu). 3. Evaluace Evaluace OP VK je prováděna v souladu s povinnostmi ustanovenými v rámci čl. 47 až 49 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v souladu metodickými pokyny EK a v souladu metodickými pokyny Národního orgánu pro koordinaci. Za zajištění evaluace je odpovědný Řídící orgán OP VK (doporučena je realizace transparentní externí evaluace). Provádění evaluací směřuje ke: • zvýšení kvality a efektivnosti spolufinancování poskytovaného ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a jeho konzistence s cíli EU a ČR • zdokonalení strategie a zefektivnění implementace operačního programu, tj. zlepšení výstupů, výsledků a dopadů; • zkoumání specifických strukturálních problémů ČR a udržitelného rozvoje ve vztahu k předmětu OP VK. 3.1 Povinnosti evaluace Povinnosti evaluace OP VK jsou zejména následující: • sestavování, realizace, aktualizace a vyhodnocování evaluačního plánu (ve vazbě na evaluační plán pro ČR vytvořený Národním orgánem pro koordinaci); • zajištění všech hlavních evaluací podle níže v textu uvedené specifikace (ex-ante, ad-hoc, on-going, strategické evaluace); • poskytování zdrojů pro provádění evaluace a využití údajů a informací z monitorovacího systému (podle specifikace pro konkrétní evaluaci realizovanou Národním orgánem pro koordinaci); • aktivní vzájemná spolupráce s evaluátory a pracovníky evaluace na národní úrovni (Národním orgánem pro koordinaci) a na různých úrovních implementace OP VK a na různých úrovních implementace Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR; • povinnost uveřejňování výsledků evaluací. 3.2 Evaluační plán 130 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prvním krokem k realizaci evaluace je sestavení evaluačního plánu. Evaluační plán se vypracovává na celé programovací období, aktualizuje se vždy po roce a detailně rozpracovává pro nejbližší příští kalendářní rok. Evaluační plán bude obsahovat: • specifikaci řídící struktury odpovědné za hodnocení; • indikatívni časový plán evaluačních aktivit; • plánované finanční zdroje; • mechanismus možné revize plánu hodnocení; Roční konkretizace evaluačního plánu operačního programu by měla obsahovat následující věcné revize: • upřesnění obsahu jednotlivých aktivit a jejich rozpracování v podrobnosti na úrovni projektů; • plánované finanční zdroje (s rezervou pro hodnocení ad-hoc atp.); • indikatívni (měsíční) harmonogram evaluačních aktivit; 3.3 Typy evaluací Pro účely OP VK budou Řídícím orgánem vykonávány následující evaluace: • ex-ante evaluace; • on-going evaluace; • ad-hoc evaluace. Mimo uvedené aktivity budou části OP VK hodnoceny v rámci evaluací prováděných Národním orgánem pro koordinaci (v souladu s evaluačním plánem Národního orgánu pro koordinaci) a EK (v souladu s evaluačním plánem EK a v souladu s čl. 47 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). OP VK poskytne plnou součinnost při provádění těchto evaluací. Ex-ante evaluace Za účelem zlepšení připravovaného operačního programuje podle čl. 47 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 realizováno ex-ante hodnocení. Cílem tohoto hodnocení je optimalizovat způsob užití prostředků OP VK a zlepšit celkovou kvalitu programování. Obecně má uvedený cíl tyto aspekty: • hodnocení, zda je operační program vhodným prostředkem pro řešení problémů, kterým sektor čelí, a zda představuje krok vpřed ve smyslu „kvalitativní" změny sociálně-ekonomické situace v ČR a regionech; • hodnocení, zda má plán nebo program dobře definované, konsistentní a vyvážené strategické osy, priority a cíle, zda odráží kvalifikovaný názor, pokud jde o relevanci cílů a reálnost jejich dosažení, zda přispívá k naplňování cílů politiky Hospodářské a sociální soudržnosti a je v souladu s cíli národních politik ČR; • příspěvek ke kvantifikaci cílů a vytvoření základny pro monitorování i budoucí evaluační aktivity; 131 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • posouzení možných dopadů programu na sociál ně-ekonomické prostředí ČR v širších souvislostech; • předběžné hodnocení by mělo analyzovat adekvátnost realizačního a monitorovacího systému a napomáhat při přípravě postupů a kriterií pro výběr projektů; • podpora při procesu vyjednávání s EK o konečné podobě OP VK; • zpracování podpůrných vstupů - dílčích analýz, studií a souborů návrhů a doporučení k zaměření OP VK. On-going evaluace On-going evaluační aktivity představují plánovaný rámec pro evaluaci OP VK. V rámci této skupiny jsou uskutečňována všechna hodnocení, která budou plánovaně realizována. Celkově mohou být do oblasti on-going evaluací zahrnuty aktivity zaměřené na prvky implementace a na prvky koncepčního charakteru souvisejícího se zaměřením operačního programu. Jednotlivé oblasti on-going evaluačních aktivit jsou uváděny v evaluačním plánu, včetně uvedení souvisejících indikativních finančních rozpětí. Součástí kategorie on-going evaluací je také zajištění evaluací strategické povahy v letech 2009 a 2012 s cílem zajistit podklady pro Národní orgán pro koordinaci pro splnění podmínek strategického reportingu v souladu s čl. 29 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Ad-hoc evaluace Ad-hoc evaluační aktivity jsou uskutečňovány na základě potřeb, které vyvstanou v průběhu realizace OP VK. Jedná se o studie realizované mimo plánovaný rámec stanovený evaluačním plánem OP VK, pouze pro ad-hoc evaluace bude v rámci evaluačního plánu vytvořena samostatná položka nutná pro rezervaci alokovaných prostředků. Ad-hoc evaluace budou realizovány v souladu platnou metodikou stanovenou pro evaluaci na národní úrovni a úrovni EU. V rámci evaluačního plánu budou specifikovány možné vyhrazené finanční prostředky pro ad-hoc evaluace včetně indikativního seznamu oblastí a zaměření. 3.4 Řídící orgán Za realizaci řádné a efektivní evaluace je odpovědný Řídící orgán OP VK. Jednotlivé dílčí úkoly jsou následující: • vypracování zadání pro výběr externího zpracovatele; • zadávání výběrových řízení pro realizaci evaluačních projektů; • vytváření optimálních podmínek pro realizaci evaluačních projektů, jejich koordinace s využitím odborných skupin; • vyhodnocování plnění evaluačního plánu; • předkládání výsledků plnění evaluačního plánu Monitorovacímu výboru a Monitorovacímu výboru NRP/NSRR (prostřednictvím evaluační jednotky NSRR); • rozvíjení evaluační kapacity pro operační program; 132 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • včasná prezentace výsledků evaluačních aktivit subjektům s rozhodovacími pravomocemi v implementaci v pomoci z OP VK; • široká publicita výsledků evaluačních aktivit a šíření získaných zkušeností evaluací; • komentáře k materiálům předloženým v rámci spolupráce s ostatními evaluačními pracovišti včetně NSRR. 4. Systém finanční kontroly Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, metodicky řídí, koordinuje a zajišťuje výkon finanční kontroly v rámci operačního programu. Základním východiskem pro vydávání dílčích metodických pokynů konzultovaných s příslušnými orgány EK, jsou platné právní předpisy ČR a ES . V kontrolním systému musí být zřetelně oddělen systém kontroly ve veřejné správě a řídící kontroly od systému interního auditu a auditu ve veřejné správě. Systém finanční kontroly zahrnuje: 1. kontrolu ve veřej né správě vykonávanou j ako součást finančního řízení; 2. audit ve veřejné správě; 3. vnitřní kontrolní systém; 4. centrální harmonizaci systémů uvedených v bodech 1-3; 4.1 Kontrola ve veřejné správě (primární systém) Řídící orgán odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a proto zajišťuje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro operační program a aby po celou dobu provádění byly v souladu s příslušnými předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy. Řídící orgán zajišťuje výkon kontroly fyzické realizace tím, že ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb a skutečné vynaložení výdajů na operace vykázaných příjemci. Řídící orgán zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci a shromažďování údajů nezbytných pro audit. Úkolem Řídícího orgánu je také zajistit, aby postupy a všechny dokumenty týkající se výdajů a auditů operačního programu byly EK a Účetnímu dvoru k dispozici po dobu tří let od uzavření operačního programu. Za tímto účelem Řídící orgán provádí administrativní ověřování v souvislosti s každou žádostí o platbu a kontroly jednotlivých operací na místě. Uvedené kontroly na místě mohou být vykonány na základě výběrového souboru operací v souladu se závaznými předpisy ES. 4.2 Audit ve veřejné správě (sekundární a centrální systém) Za výkon auditu ve veřejné správě na všech úrovních realizace finančních prostředků z operačního programu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s přímo použitelnými 133 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost předpisy ES, je odpovědný AO. V rámci sekundárního systému ověřuje účinnost systému finančního řízení a kontroly a následně testuje správnost rizikových transakcí v souladu s mírou přípustného rizika pro oblast primárního systému. V rámci centrálního systému AO na základě zbytkového rizika ověřuje a hodnotí přiměřenost a účinnost fungování primárního a sekundárního systému a provádí audit vzorku operací. AO nese odpovědnost za zajištění výše uvedených činností s tím, že při zachování vlastní odpovědnosti může vybrané činnosti delegovat na další auditní subjekty. V případě delegace odpovědnosti na MSMT bude funkci auditního subjektu plnit odbor interního auditu a kontroly MSMT. Audi tni m subjektem se rozumí subjekt pověřený Audi tni m orgánem zajištěním činností podle čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) nebo písm. a) i b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a čl. 61 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) nebo písm. a) i b) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006. 4.3 Vnitřní kontrolní systém Všechny orgány podílející se na implementaci operačního programu budou mít zaveden potřebný řídící a kontrolní systém, který bude v souladu s národní legislativou a bude způsobilý včas identifikovat administrativní, systémové nebo záměrné chyby a vytvářet podmínky pro prevenci vzniku chyb. Řídící kontrola Řídící kontrola je zajišťována odpovědnými vedoucími zaměstnanci a tvoří součást vnitřního řízení všech subjektů zapojených do implementace operačního programu, při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečněných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následného prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření. S ohledem na principy účinného a efektivního řídícího a kontrolního systému v průběhu implementace programu bude zajištěno, že: a) všechny subjekty zapojené do řízení a kontroly programu mají jednoznačně stanoveny konkrétní funkce, a to jak v rámci celého systému implementace, tak i v rámci každého subjektu zvlášť; b) je dodržována zásada oddělení platebních, řídících a kontrolních funkcí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do implementace programu i v rámci subjektů samotných; c) jsou stanoveny jednoznačné postupy pro zajištění správnosti a způsobilosti výdajů vykazovaných v rámci programu; d) jsou zavedeny spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví; e) je zaveden systém podávání zpráv o implementaci programu a projektů a monitorování; f) jsou přijata opatření pro provádění auditu fungování řídícího a kontrolního systému; g) jsou zavedeny takové systémy a stanoveny takové postupy, které zajistí podklady pro audit (audit trail); 134 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost h) jsou stanoveny postupy hlášení a monitorování pro nesrovnalosti a vymáhání neoprávněně vyplacených částek; i) je důsledně dodržován systém dvojí nezávislé kontroly a dvojího podpisu při schvalování jednotlivých dokumentů a provádění plateb; j) lze bezpečně využívat informační systémy; k) se důsledně předchází možnému konfliktu zájmů; 1) j e možná zastupitelnost zaměstnanců u všech funkcí; Pro každou úroveň řízení a implementace programu bude vypracován manuál vnitřního kontrolního systému ve formě řízené dokumentace, která bude obsahovat detailní popis pracovních postupů pro prováděné činnosti. Zjistí-li osoby zajišťující průběžnou a následnou kontrolu při jejich výkonu nehospodárne, neefektivní nebo neúčelné vynakládání prostředků z rozpočtu EU v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu příslušné instituce, Řídícímu orgánu a AO. Vedoucí příslušné instituce je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zajištění řádného výkonu této kontroly. Interní audit Útvar interního auditu bude funkčně nezávislý a organizačně oddělený od řídících a výkonných struktur a bude podřízen příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy. Interní audit bude zaveden na jednotlivých úrovních implementace v souladu se zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Útvary interního auditu budou v pravidelných intervalech prověřovat vnitřní kontrolní systém. Jejich činnost bude kromě jiného zahrnovat prověřování plnění základních požadavků na vnitřní kontrolní systém. Významnou součástí bude též předkládání doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo zmírnění rizik, k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků a konzultační činnost. Zprávy z interních auditů pravidelně prováděných na jednotlivých úrovních implementace budou předkládány příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy. Zprávy z interních auditů na úrovni Zprostředkujících subjektů budou předkládány útvaru interního auditu na úrovni Řídícího orgánu. Jednotný přístup k auditu na všech úrovních implementace a reportování zjištění auditu bude podkladem pro řízení rizik na úrovni Řídícího orgánu. 4.4 Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu Nej vyšší kontrolní úřad je oprávněn vykonávat nezávislou kontrolní činnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 4.5 Auditní činnosti prováděné orgány EK a Evropským účetním dvorem EK se v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 přesvědčí, že v rámci daného operačního programu byly zavedeny a účinně fungují řídící a kontrolní systémy. Tento audit 135 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost provádí EK na základě výročních kontrolních zpráv a stanoviska AO k těmto zprávám a na základě vlastních auditů. Evropský úřad pro potírání podvodných jednání (OLAF) vykonává kontroly na místě s ohledem na ochranu finančních zájmů EU, potírání podvodného jednání, korupce a některých dalších nezákonných aktivit. Evropsky účetní dvůr, který v rámci své působnosti vykonává samostatné a nezávislé kontroly vyplývající z jeho působnosti. 5. Nesrovnalosti Všechny orgány podílející se na implementaci operačního programu mají povinnost hlásit Řídícímu orgánu zjištěná podezření na nesrovnalosti. Řídící orgán podezření prošetří a ta, která se na základě kontrolních zjištění prokáží jako opodstatněná, předá věcně příslušným orgánům k zahájení správního nebo soudního řízení. Hlášení kontrolních orgánů je třeba vždy považovat za opodstatněné. Řídící orgán zároveň informuje o potvrzených nesrovnalostech a vývoji v jejich šetření Platební a certifikační orgán, Centrální harmonizační jednotu pro finanční kontrolu a pracovníka sítě AFCOS. Zároveň do 15 dnů po skončení čtvrtletí zasílá Řídící orgán Platebnímu a certifikačnímu orgánu, Centrální harmonizační jednotce pro finanční kontrolu a pracovníkovi sítě AFCOS čtvrtletní hlášení o zjištěných nesrovnalostech. 6. Finanční toky Prostředky poskytované EK na financování programů Evropského sociálního fondu spravuje Ministerstvo financí. Tyto prostředky budou EK zasílány na účet Platebního a certifikačního orgánu. Finanční toky OP VK budou zajištěny přes státní rozpočet ČR. Prostředky budou příjemcům předfinancovány na základě předložených žádostí ze státního rozpočtu a bude jim poskytnuta nevratná finanční pomoc (dotace). Žádosti příjemců budou předkládány pouze v měně CZK. Platební a certifikační orgán po obdržení souhrnné žádosti provede proplacení prostředků Evropského sociálního fondu do kapitoly státního rozpočtu, která poskytla předfinancování prostředků. Platby příjemcům budou probíhat formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem již uskutečněných výdajů) nebo formou ex-ante plateb (formou zálohy poskytnuté příjemci ze státního rozpočtu na realizaci projektu). Rozhodnutí o formě plateb příjemcům pomoci v rámci jednotlivých operací OP VK je plně v kompetenci příslušného správce rozpočtové kapitoly. Mechanismus celého systému finančních toků lze charakterizovat následovně: 1. Příjemce na základě uskutečněných výdajů vystavuje žádost o proplacení prostředků státního rozpočtu (odpovídající evropskému i národnímu podílu), přičemž žádost je předložena ke kontrole a schválení Řídícímu orgánu, resp. Zprostředkujícímu subjektu; 2. Řídící orgán žádost příjemce schvaluje a dává pokyn finančnímu útvaru k provedení platby na účet příjemce; 136 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 3. Finanční útvar příslušné rozpočtové kapitoly provádí platbu ze státního rozpočtu na účet příjemce; 4. Řídící orgán na základě provedených úhrad ze státního rozpočtu vystavuje souhrnnou žádost o provedení platby prostředků Evropského sociálního fondu z účtu Platebního a certifikačního orgánu do příslušné kapitoly státního rozpočtu; 5. Platební a certifikační orgán provádí kontrolu předložené souhrnné žádosti, její zaúčtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro přepočet prostředků z CZK na EUR je datum zaúčtování Platebním a certifikačním orgánem) a následně úhradu prostředků Evropského sociálního fondu do příslušné kapitoly státního rozpočtu; 6. Platební a certifikační orgán žádá po provedení certifikace EK o doplnění prostředků na jeho účtu; 7. EK žádost odsouhlasí a zasílá prostředky na účet Platebního a certifikačního orgánu. 7. Informace a publicita Řídícímu orgánu OP VK vyplývá z čl. 69 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 povinnost zajištění publicity, a to v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v čl. 2 až 11 nařízení Rady (ES) 1828/2006. V oblasti publicity bude postupováno následovně: • v termínu do čtyř měsíců od schválení OP VK Řídící orgán připraví a Monitorovacímu výboru a EK ke schválení předloží Komunikační plán (KoP) na dané programové období, příp. jeho specifikaci na jednotlivé roky včetně související metodiky pro zajištění publicity a informovanosti (bude součástí KoP); • pokrok o implementaci KoP bude v souladu s čl. 3 nařízení Rady (ES) 1828/2006 uváděn ve Výroční zprávě OP VK, která bude předkládána a schvalována Monitorovacím výborem a EK; • naplňování, účinnost, věcnost, efektivnost a relevance KoP operačního programu bude vyhodnocována (externí průběžné hodnocení); • výsledky hodnocení budou uváděny v souladu s odst. 2 čl. 3 nařízení Rady (ES) 1828/2006 ve Výroční zprávě za rok 2010 a v Závěrečné zprávě OP VK, které budou předkládány pro informaci Monitorovacímu výboru a EK (výsledky hodnocení nebudou Monitorovacím výborem a EK schvalovány, nýbrž v souladu s pravidly evaluace pouze předkládány pro informaci). Úlohy publicity a informovanosti jsou v rámci OP VK přeneseny do následujících úrovní: • Řídící orgán; • Zprostředkující subjekt; • příjemci. Řídící orgán Za provádění komunikace včetně související tvorby a naplňování KoP je odpovědný Řídící orgán. V rámci Řídícího orgánu OP VK je odpovědnou a kontaktní osobou pro provádění 137 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost komunikačních, informačních a propagačních opatření operačního programu informační úředník, jehož hlavními funkcemi jsou: • příprava a koordinace komunikační strategie; • aplikace opatření vyplývajících z nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a 1828/2006; • být kontaktní osobou pro Národní orgán pro koordinaci, Zprostředkující subjekt a příj emce na úrovni OP VK; • být kontaktní osobou pro média na úrovni OP VK; • zajištění transparentnosti prováděných informačních a propagačních opatření, a to ve spolupráci s ostatními subjekty podílejícími se na implementaci operačního programu; • vytvoření jednotné vizuální podoby informačních a propagačních opatření vztahujících se k pomoci z OP VK; • realizace informačních a propagačních opatření na centrální úrovni; • zajištění podpory a pomoci subjektům realizujícím informační a propagační opatření OP VK na nižší úrovni; • příprava Výročních a Závěrečných zpráv o provádění informačních a propagačních opatření předkládaných Monitorovacímu výboru OP VK a ostatních relevantních dokumentů; • průběžné informování Monitorovacího výboru OP VK, Národního orgánu pro koordinaci a EK o realizaci informačních a propagačních opatření; • informování o činnosti a výsledcích zasedání Monitorovacímu výboru OP VK; • hodnocení realizovaných informačních a propagačních opatření; • zajištění efektivního rozdělení finančních prostředků určených na realizaci informačních a propagačních opatření. Realizace komunikačních opatření na úrovni programu bude hrazena ze zdrojů technické pomoci OP VK. Realizace komunikačních opatření na úrovni projektu bude hrazena ze zdrojů samotného projektu. Řídící orgán je povinen v souladu s čl. 4 a 5 nařízení Rady (ES) 1828/2006 zajistit informovanost a publicitu potenciálních příjemců v oblastech: • podmínek pro příjemce pro získání prostředků z operačního programu při dodržení principu rovných příležitostí; • popisu procedur výběru projektů včetně nastavených termínů a lhůt; • kritérií výběru a hodnocení financovaných operací; • kontaktů na národní, regionální, popř. místní úrovni, kde mohou žadatelé/potenciální žadatelé získat informace o OP VK. Řídící orgán je povinen v souladu s čl. 6 a 7 nařízení Rady (ES) 1828/2006 zajistit informovanost a publicitu široké veřejnosti následovně: 138 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • informuje o zahájení a hlavních aktivitách operačního programu (i v situaci, že nebude ještě schválen KoP); • informuje o výsledcích OP VK včetně, hlavních projektů (minimálně jedenkrát ročně); • publikuje seznam příjemců, jména operací a částky alokované pro j ednotlivé operace (při této aktivitě postupuje také v souladu s nařízení Rady (ES) č. 45/2001). Zprostředkující subjekt Zprostředkující subjekt je pověřen Řídícím orgánem realizací informačních a propagačních opatření na úrovni jednotlivých oblastí podpory OP VK, které jsou v jeho působnosti. V závislosti na charakteru oblastí podpory je může Zprostředkující subjekt realizovat samostatně, ve vzájemné spolupráci, případně ve spolupráci s Řídícím orgánem. Informační a propagační opatření realizovaná Zprostředkujícím subjektem budou specifikována ve smlouvách o delegování činností a pravomocí, popř. v jiných metodických dokumentech operačního programu. Zprostředkující subjekt je povinen jmenovat odpovědnou a kontaktní osobu, která bude při implementaci informačních a propagačních opatření spolupracovat s Řídícím orgánem OP VK. Příjemci Příjemci zajišťují prvky informovanosti a publicity v souladu s čl. 8 a 9 nařízení Rady (ES) 1828/2006. Zajištění bude realizováno za níže uvedených podmínek: • příjemci se řídí metodickými pokyny k zajištění informovanosti a publicity na jednotlivých úrovních operačního programu; • příjemci prostředků v rámci globálních grantů jsou v souladu s metodikou povinni zajistit realizaci informačních a propagačních opatření na úrovni projektů. V rámci společné strategie informovanosti o Evropském sociálním fondu v ČR bude při realizaci informačních a propagačních aktivit OP VK i nadále využíváno logo Evropského sociálního fondu i centrální webové stránky pro Evropský sociální fond v ČR www.esfcr.cz . 8. Finanční podmínky OP VK Systém finančních toků je upřesněn v Metodice finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013, kterou vydává Ministerstvo financí. Ministerstvo financí spravuje prostředky poskytované EK na financování programů Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Prostředky Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti budou EK komisí zasílány na účet Platebního a certifikačního orgánu. V rámci Platebního a certifikačního orgánu metodicky řídí finanční prostředky Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti oddělení Metodiky finančního řízení a plateb, které rovněž bude realizovat převody prostředků Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti do státního rozpočtu (jednotlivých kapitol státního rozpočtu). Žádosti příjemců budou předkládány pouze v měně CZK. Platební a certifikační orgán po obdržení souhrnné žádosti provede proplacení prostředků Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti do kapitoly státního rozpočtu, která poskytla předfinancování prostředků Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. 139 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 8.1 Systém finančních toků SF/CF: Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem již uskutečněných výdajů) či formou ex-ante plateb. Rozhodnutí o formě plateb příjemcům pomoci v rámci jednotlivých operačních programů je plně v kompetenci příslušného správce rozpočtové kapitoly: 1. Příjemce na základě uskutečněných výdajů26 vystavuje žádost o proplacení prostředků státního rozpočtu (odpovídající evropskému i národnímu podílu), přičemž žádost je předložena ke kontrole a schválení Řídícímu orgánu, resp. Zprostředkujícímu subjektu; 2. Řídící orgán žádost příjemce schvaluje a dává pokyn finančnímu útvaru k provedení platby na účet příjemce; 3. Finanční útvar příslušné rozpočtové kapitoly provádí platbu ze státního rozpočtu na účet příjemce; 4. Řídící orgán na základě provedených úhrad ze státního rozpočtu vystavuje souhrnnou žádost o provedení platby prostředků Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti z účtu Platebního a certifikační ho orgánu do příslušné kapitoly státního rozpočtu; 5. Platební a certifikační orgán provádí kontrolu předložené souhrnné žádosti, její zaúčtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro přepočet prostředků z CZK na EUR je datum zaúčtování Platebním a certifikačním orgánem) a následně úhradu prostředků Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti do příslušné kapitoly státního rozpočtu; 6. Platební a certifikační orgán žádá po provedení certifikace EK o doplnění prostředků na jeho účtu. EK žádost odsouhlasí a zasílá prostředky na účet Platebního a certifikačního orgánu. Finanční plán OP VK je založen na finančním plánu alokace pro ČR pro cíl Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost v programovacím období 2007-2013 a vychází z finančního rámce NSRR, který určuje rozdělení prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na jednotlivé operační programy. Na OP VK je v rámci tohoto celkového finančního plánu alokováno 7 % z prostředků na cíl Konvergence ze Strukturálních fondů EU, tj. 1 811,8 mil. €. Implementace OP VK bude podporována z Evropského sociálního fondu. OP VK naplňuje požadavek monofondovosti a je financován z Evropského sociálního fondu. Investice do infrastruktury menšího rozsahu, které budou nezbytné pro implementaci jednotlivých operací OP VK, budou v souladu s čl.. 34 (2) obecného nařízení financovány prostřednictvím instrumentu 10 % flexibility. Indikatívni rozdělení finančních prostředků na jednotlivé priority programuje v souladu: • se zkušeností ze současného programového období; V případě poskytování plateb příjemcům formou ex-ante plateb příjemce předkládá v rámci žádosti o proplacení prostředků státního rozpočtu přehled uskutečněných výdajů poskytnutých prostředků státního rozpočtu. 140 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost • s odhadem absorpční kapacity j ednotlivých priorit; V rámci OP VK nebudou realizovány velké projekty ve smyslu čl. 39 nařízení Rady 1083/2006.. Míra spolufinancování z Evropského sociálního fondu dosáhne až 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů, zbývajících 15% finančních prostředků bude hrazeno z národních zdrojů. Finančním zdrojem pro pokrytí indikované části spolufinancování bude zejména rozpočtová kapitola 333 - MSMT, a to včetně globálních grantů krajů. Detailní finanční plánování OP VK je uvedeno v následujících tabulkách: 1. tabulka č. 19: Finanční tabulka OP VK podle let a fondů (v €); 2. tabulka č. 20: Indikatívni finanční tabulka OP VK podle prioritních os. 8.2 Kalkulace podílu cíle Regionální konkurenceschopnost (pro-rata) Vzhledem k tomu, že program financuje i národní aktivity, které pokrývají celé území ČR (tedy cíl Konvergence i cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a které jsou ze své podstaty neoddělitelné z hlediska dopadu na geografické cíle, je nutno pro tyto intervence stanovit adekvátní pro-rata příspěvek z obou dotčených cílů, aby byl dodržen princip čl. 22 nařízení 1083/2006. Vzhledem k tomu, že tyto národní systémové intervence budou mít identický dopad v celé ČR, a vzhledem k tomu, že základní administrativní jednotka v ČR z hlediska kompetencí v oblasti školství a vzdělávání obecně je kraj, byl právě počet krajů vybrán jako rozhodující hledisko. Za účelem stanovení poměru mezi alokacemi cílů Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost na realizaci OP VK byl tedy fixně stanoven vzorec (pro-rata) a tímto poměrem mohou být financovány všechny aktivity (projekty) vybrané k realizaci v prioritních osách 4a a 4b a aktivity (projekty) realizované MSMT jako Řídícím orgánem v rámci prioritních os 5a a 5b. Pro- rataje 1/14 reprezentující podíl Prahy na počtu všech krajů ČR a bude zohledňován při implementaci prioritních os 4a / 4b a 5a / 5b. Zásadním důvodem je, že kraj je v ČR z hlediska: a) koncepce a politik v oblasti vzdělávání a b) z hlediska jejich implementace klíčovou institucí. Jedná se o jednoduchý a transparentní způsob výpočtu vycházející z role a odpovědností krajů v oblasti vzdělávání: • z pohledu § 8 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, kraje zajišťují rozvoj svého územního obvodu; • v souladu s § 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kraje pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; • kraje jsou zřizovateli středních a vyšších odborných škol, obce jsou zřizovateli základních škol, např. podíl krajů na počtu základních škol se nejčastěji pohybuje mezi 6 - 7 %. Finanční vyjádření podílu obou cílů je zohledněno v tabulce č. 20 podílem prioritních os 4a (Konvergence) a 4b(Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost). Po dohodě s EK může být systém výpočtu pro-rata upraven tak, aby byl vždy dodržen princip nepřevoditelnosti prostředků podle čl. 22 (1083/2006). 141 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 8.3 Veřejná podpora Řídicí orgán zajistí, aby poskytování veřejné podpory v rámci OP VK bylo v souladu s procedurálními a věcnými pravidly veřejné podpory platnými v okamžiku poskytnutí příslušné veřejné podpory. 142 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 19: Finanční tabulka OP VK podle let a cílů (v €) ESF cíl Konvergence ESF cíl Konkurenceschopnost Celkem 1 2 3=1+2 2007 224 801 428 2 269 083 227 070 511 2008 235 859 105 2 314 466 238 173 571 2009 246 965 120 2 360 754 249 325 874 2010 258 590 464 2 407 969 260 998 433 2011 270 221 113 2 456 130 272 677 243 2012 281 809 486 2 505 251 284 314 737 2013 293 599 056 2 555 356 296 154 412 Celkem 2007-2013 1 811 845 772 16 869 009 1 828 714 781 143 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 20: Finanční tabulka OP VK podle prioritních os (v €) Indikatívni rozdělení národních zdrojů Míra spolufinancování Pro informaci Číslo prioritní osy27 Název prioritní osy Fond/míra spolufinancování vztahována k Příspěvek Společenství Národní zdroje Národní veřejné zdroje Národní soukromé zdroje Celkové zdroje Příspěvek z EIB Financování z jiných zdrojů a b(=c+d) c d d=a+b e=a/d 7.1 Počáteční vzdělávání ESF/veřejné/Konvergence 675 500 057 119 205 892 119 205 892 794 705 949 85% 0 0 7.2 Terciární vzdělávání, VaV ESF/veřejné/Konvergence 626 536 268 110 565 224 110 565 224 737 101 492 85% 0 0 7.3 Další vzdělávání ESF/veřejné/Konvergence 226 473 005 39 965 825 39 965 825 266 438 830 85% 0 0 7.4a 7.4b Systémový rámec celoživotního učení (Konvergence) Systémový rámec celoživotního učení (RKaZ) ESF/veřejné/Konvergence ESF/veřejné/RKaZ 210 862 611 16 220 201 37 211 049 2 862 388 37 211 049 2 862 388 248 073 660 19 082 589 85% 85% 0 0 0 0 7.5a Technická pomoc (Konvergence) ESF/veřejné/Konvergence 72 473 831 12 789 500 12 789 500 85 263 331 85% 0 0 7.5b Technická pomoc (RKaZi ESF/veřejné/RKaZ 648 808 114 496 114 496 763 304 85% 0 0 Celkem 1 828 714 781 322 714 374 322 714 374 2 151 429 155 85% 0 0 Z toho: cíl Konvergence 1 811 845 772 319 737 490 319 737 490 2 131 583 262 85,0% 0 0 cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 16 869 009 2 976 884 2 976 884 19 845 893 85,0% 0 0 27 V rámci této tabulky je využito číslování prioritních os, které je v souladu s jejich číslováním v informačním systému MSC2007. Číslo „7" je pořadovým číslem OP VK v informačním systému a je automaticky generováno pro každou prioritní osu. 144 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Tabulka 21: Orientační rozdělení příspěvku Společenství podle kategorie v operačním programu Téma 1 Prioritní téma Kód Částka ** 62 164 584 332 72 1 098 352 050 73 54 861 443 74 298 811 994 81 157 269 472 85 43 863 201 86 10 972 289 Téma 2 Forma financování Kód Částka ** 1 1 828 714 781 Téma 3 Území Kód Částka ** 1 1 280 100 349 5 548 614 432 Odhadovaná výše příspěvku Společenství na každou kategorii 145 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Príloha č. 1 Příloha č. 1 - Použité zkratky ČR Česká republika ČSU Český statistický úřad Č SI Česká školní inspekce EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (z anglického European Agriculture Fund for Rural Development) EASO Ekonomicky aktivní skupina obyvatelstva EFF Evropský rybářský fond (z anglického European Fisheries Fund) EIB Evropská investiční banka EK Evrop ská komi se ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj (z anglického European Regional Development Fund) ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie EUR Euro FS Fond soudržnosti GG Globální granty HDP Hrubý domácí produkt HSS Hospodářská a sociální soudržnost ICT Informační a komunikační technologie IP Individuální projekt IS Informační systém ISCED Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání IT Informační technologie MF Ministerstvo financí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociální věcí MSP Malé a střední podniky MSMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy M V Monitorovací výbor MZdr Ministerstvo zdravotnictví MZP Ministerstvo životního prostředí NNO Nestátní neziskové organizace NOK Národní orgán pro koordinaci NOZV Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání NPR Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem ČR) NRP Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013 NSRR Národní strategický referenční rámec České republiky 2007-2013 NUOV Národní ústav odborného vzdělávání 146 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Príloha č. 1 NUTS Nomenclature of Territorial Units for Statistics; Klasifikace regionálních statistických j ednotek NVF Národní vzdělávací fond OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (z anglického Organization for Economic Cooperation and Development) OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PA Operační program Praha Adaptabilita OP PI Operační program Podnikání a inovace OP RLZ Operační program Rozvoj lidských zdrojů OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP ZP Operační program Životní prostředí PCO Platební a certifikační orgán PR SRLZ Program realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů RO Řídící orgán SF Strukturální fondy SHR Strategie hospodářského růstu SOS Střední odborná škola SOU Střední odborné učiliště SOZS Strategické obecné zásady Společenství SRLZ Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku S S Střední škola SVP školní vzdělávací program ÚIV Ustav pro informace ve vzdělávání VaV Výzkum a vývoj VOS Vyšší odborná škola VS Vysoká škola VSPS Výběrové šetření pracovních sil ZS Zprostředkující subjekt ZS Základní škola ZUV Zařízení ústavní výchovy 147 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 2 Příloha č. 2 - Vyhodnocení zkušeností z minulého programového období Tabulka 22: Počty podaných a schválených projektů podle jednotlivých opatření OP RLZ Číslo Opatření SP/NP Počet vyhlášených výzev za roky 2004 a 2005 Počet podaných žádostí Počet schválených projektů Počet projektů s uzavřenou smlouvou 1.1 Posilování aktivní politiky zaměstnanosti 9 22 17 15 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 1 3 - - 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 3 189 18 18 2.2 Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce - - - - 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 1 14 12 11 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, VaV - - - - 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 3 5 0 - 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 13 1 - - 4.2 Specifické vzdělávání 1 5 4 4 5.1 Podpora řízení, implementace, monitorování a kontrola operací OP RLZ 1 31 30 30 5.2 Ostatní oprávněné činnosti 1 34 31 31 GRANTOVÁ SCHÉMATA 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti 29 661 170 110 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 5 385 87 81 2.2 Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce 1 75 27 27 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 2 465 105 105 3.1 Zkvalitnění vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 1 248 90 89 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, VaV 2 343 54 454 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 21 612 113 76 148 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 2 Číslo Opatření SP/NP Počet vyhlášených výzev za roky 2004 a 2005 Počet podaných žádostí Počet schválených projektů Počet projektů s uzavřenou smlouvou 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 29 921 250 128 4.2 Specifické vzdělávání 4 235 91 91 Celkem za OP RLZ 4078 1099 870 Zdroj: Podrobné měsíční informace o vývoji čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU, RPS 2005 149 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Príloha č. 2 Tabulka 23: Přehled o čerpání finančních prostředků z OP RLZ podle opatření - systémové a národní projekty (Pod-)opatření SP/NP Přidělená částka zdrojů (alokací) pro roky 2004-2006 (mil. Kč) Celková výše požadovaných prostředků na opatření na základě přijatých žádostí o projekty (mil. Kč) Objem prostředků z alokace na 2004-2006 schválené projekty/ grantové projekty (mil. Kč) Prostředky z alokace 2004-2006 kryté smlouvou (mil. Kč) Uskutečně né výdaje z alokace 2004-2006 (mil. Kč) Vyčerpané prostředky z alokace 2004-2006 (mil. Kč) Č. Název 1.1 Posilování aktivní politiky zaměstnanosti 2742,8 1124,1 890,7 1023,9 15,0 5,1 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 536,4 79,7 - - - - 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 1021,3 340,3 340,3 761,0 5,9 3,9 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 1750,7 713,3 640,6 844,9 129,4 104,6 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 1108,8 423,2 0,0 160,5 3,2 2,0 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 933,7 23,2 - 290,1 4,3 3,7 4.2 Specifické vzdělávání 680,8 134,7 114,8 328,8 8,7 3,1 5.1 Podpora řízení, implementace, monitorování a kontrola operací OP RLZ 219,8 150,4 107,8 109,8 9,7 8,3 5.2 Ostatní oprávněné činnosti 266,5 189,7 143,9 145,2 19,2 19,2 Zdroj: Podrobné měsíční informace o vývoji čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU, RPS 2005 150 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Príloha č. 2 Tabulka 24: Přehled o čerpání finančních prostředků z OP RLZ podle opatření - grantová schémata 1.1 Posilování aktivní politiky zaměstnanosti 2742,8 2412,0 562,2 Objem smluv je započítán u opatření výše Výdaje započteny u opatření výše - 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 1021,3 1838,0 521,2 Objem smluv je započítán u opatření výše Výdaje započteny u opatření výše - 2.2 Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce 243,2 410,80 139,3 127,1 - - 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 101,9 226,1 66,0 64,6 3,6 2,3 3.1 Zkvalitnění vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 1750,7 860,4 346,4 Objem smluv je započítán u opatření výše Výdaje započteny u opatření výše - 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, VaV 583,6 1307,0 214,4 192,1 1,6 1,6 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 1108,8 1392,9 267,0 Objem smluv je započítánu opatření výše Výdaje započteny u opatření výše - 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 1108,8 1392,9 267,0 Objem smluv je započítán u opatření výše Výdaje započteny u opatření výše - 4.2 Specifické vzdělávání 933,7 2314,1 557,3 Objem smluv je započítán u opatření výše - - Celkem za OP RLZ 10189,5 14815,2 5074,3 4048,0 161,03 153,8 Zdroj: Podrobné měsíční informace o vývoji čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU, RPS, stav k 31. 2006 151 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost_verze k 31.5.2007 Příloha č. 3 - Seznam tabulek, grafů a schémat Seznam tabulek Tabulka l:Bilance obyvatelstva a jeho struktura podle vzdělání, věkových skupin a krajů v roce 2005, v tis. osob..................................................................................................11 Tabulka 2: Vzdelanostní struktura populace ČR podle krajů (2005)........................................... 13 Tabulka 3: Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání (2.Q.2006).............................. 155 Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti absolventů škol v dubnu 2006 (v %)......................................16 Tabulka 5: Základní školy v krajích ve školním roce 2005/2006................................................. 18 Tabulka 6: Gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště v krajích ve školním roce 2005/2006......................................................................................................... 20 Tabulka 7: Vývoj počtu žáků studujících ve vzdělávacích programech lyceum.........................22 Tabulka 8: Počty středních škol, ve kterých se realizuje výuka ve vzdělávacím programu lyceum (podle zaměření studia)...............................................................................22 Tabulka 9: Vyšší odborné školy v krajích ve školním roce 2005/2006........................................ 23 Tabulka 10: Vysoké školy veřejné a soukromé v krajích k 31.10.2006.......................................24 Tabulka 11: Vývoj počtu studentů a j ej ich studia na vysokých školách v letech 2001 -2006 ......27 Tabulka 12: Průměrný evidenční počet zaměstnanců vysokých škol...........................................28 Tabulka 13: Místo použití internetu jednotlivce v roce 2005 (v %) ............................................33 Tabulka 14: SWOT analýza..........................................................................................................41 Tabulka 15: Vazby strategie OP VK a SOZS...............................................................................51 Tabulka 16: Vazby strategie OP VK a NSRR..............................................................................52 Tabulka 17: Konzistence OP VK s NPR............................................................v........................53 Tabulka 18: Konzistence OP VK s Národním programem rozvoje vzdělávání ČR.....................54 Tabulka 19: Finanční tabulka OP VK podle let a fondů (v €)....................................................143 Tabulka 20: Finanční tabulka OP VK podle prioritních os (v €)................................................ 144 Tabulka 21: Orientační rozdělení příspěvku Společenství podle kategorie v OP...................... 145 Tabulka 22: Počty podaných a schválených projektů podle jednotlivých opatření OP RLZ.... 148 Tabulka 23: Přehled o čerpání finančních prostředků z OP RLZ podle opatření - systémové a národní projekty.....................................................................................................150 Tabulka 24: Přehled o čerpání finančních prostředků z OP RLZ podle opatření - grantová schémata................................................................................................................151 Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991-2006..........................................................................9 Graf 2: Projekce věkových skupin relevantních pro oblast počátečního vzdělávání....................10 Graf 3: Vývoj vzdelanostní struktury obyvatel ČR......................................................................12 Graf 4: Vzdelanostní struktura populace ČR podle krajů..........................................................133 Graf 5: Nezaměstnanost v krajích podle dosaženého vzdělání (4. čtvrtletí 2006)........................ 15 Graf 6: Míra participace na vzdělávání (v % populace příslušné věkové skupiny)................... 177 Graf 7: Výdaje na vzdělávání (v % HDP)..................................................................................177 Graf 8: Míra participace na terciárním vzdělávání.....................................................................255 Graf 9: Kvalita vysokoškolského vzdělávání.............................................................................266 Graf 10: Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání (2004).....................................................29 Graf 11: Rozsah vzdělávání zaměstnanců (2004)......................................................................... 30 Graf 12: Flexibilita populace........................................................................................................31 Graf 13: Využívání internetu........................................................................................................31 152 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost_verze k 31.5.2007 Graf 14: Počet studentů na 1 počítač (2003)................................................................................. 33 Graf 15: Počet počítačů na 100 studentů (2003)........................................................................... 34 Graf 16: Vývoj % zastoupení obyvatel ovládajících cizí jazyk (angličtina, němčina).................35 Graf 17: Podíl VaV pracovníků ve vzdělávací, státní a podnikové sféře.....................................36 Seznam schémat Schéma 1: Cíle a prioritní osy OP VK..........................................................................................49 153 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 4 - Použité pojmy Cílem této prílohy není vytvoření jednoznačné definice pojmů (řada pojmů nemá jednu všeobecně přijímanou definici), ale spíše vysvětlit jejich obsah v souvislostech OP VK. Rozdělení pojmů do tematických oblastí má pouze usnadnit orientaci. Oblast vzdělávání Celoživotní učení Termín použit ve smyslu Memoranda o celoživotním učení, které vydala EK v listopadu 2000. EU definuje celoživotní učení jako pojem zahrnující „veškeré účelné formalizovane i neformální činnosti související s učením, které se průběžně realizují s cílem dosáhnout _zdokonalení znalostí, dovedností a odborných předpokladů"._ Další vzdělávání Vzdělávací proces zaměřený na poskytování vzdělávání po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně; po absolvování počátečního vzdělávání, eventuálně vzdělávání, které navazuje na pracovní praxi, nebo slouží k získání či prohloubení kompetencí v programech neformálního vzdělávání. V tomto dokumentu zahrnuje pojem „další vzdělávání" rovněž specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků podle zákona č. 95/04 Sb. _a zákona č. 96/04 Sb., viz specializační vzdělávání_ Formální vzdělávání Realizuje se ve vzdělávacích institucích, jejichž funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně _vymezeny. Takovouto typickou vzdělávací institucí je škola._ Informální vzdělávání Proces získávání vědomostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních zkušeností, z prostředí, kontaktů. Na rozdíl od formálního vzdělávání či neformálního vzdělávání je _neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované. Klíčové kompetence Souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci základního vzdělávání; v etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální _a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní._ Kompetence a) souhrn pravomocí a odpovědností svěřených určitému pracovnímu místu či orgánu b) schopnost vykonávat určitou funkci nebo soubor funkcí a dosahovat pň tom určité úrovně výkonnosti; takto chápanou kompetencí je i ochota přijímat rozhodovací riziko, osobní iniciativa, volní vlastnosti, motivovanost atp._ Koncepce, která byla schválena usnesením vlády č. 564 ze dne 11. května 2005, které zejména ukládá realizovat programy opatření v oblasti počátečního a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří působí v předškolním vzdělávání, a dále realizovat programy a opatření zaměřené na zvýšení počtu dětí z rodinného prostředí s nízkým kulturním a sociálním postavením (sociokulturně znevýhodněného prostředí) v předškolním vzdělávání._ Kurikulum Obsah školního vzdělávání. Kurikulární reforma Reforma průběhu studia a jeho obsahu a forem výuky (vytvoření a postupné zavedení konceptu dvouúrovňového kurikulárního modelu - rámcové vzdělávací programy a na ně navazující školní vzdělávací Koncepce vcasne pece o deti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí 154 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 programy; zajištění vzdělávání pedagogických a vedoucích pracovníků ve školství jako předpokladu realizace této reformy)._ Kvalifikace Soustava schopností (vědomostí, dovedností, návyků, zkušeností) potřebných k získání oficiálně potvrzené způsobilosti (většinou uznávané státem) k výkonu určité činnosti (povolání, funkce)._ Neformální vzdělávání Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém a nevede k ucelenému školskému vzdělání. Jedná se o organizované výchovně-vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému, které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů založených na uceleném systému hodnot Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace, střediska volného času, vzdělávací agentury, nadace, kluby, kulturní zařízení a další._ Organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství Mezi tyto organizace patří např. školy a školská zařízení; profesní organizace zaměstnavatelů; profesní organizace odborové, zaměstnanecké, zaměstnavatelské a oborové; zaměstnavatelé, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, vysoké školy aj._ Počáteční vzdělávání Zahrnuje veškeré formální vzdělávání v rámci vzdělávací soustavy, které probíhá před prvním vstupem na trh práce. V rámci OP VK patří do počátečního vzdělávání vzdělávání předškolní, primární a sekundární. Vzdělávání terciární je vymezeno samostatnou prioritní osou. Rozvoj lidských zdrojů Celoživotní vzdělávání a učení (formální i neformální) včetně učení z praxe (informální) orientované zejména na lepší pracovní uplatnění, zvýšení kompetencí a výkonnosti jednotlivců i týmů a zahrnuje pod tento pojem širokou škálu aktivit, příležitostí a stimulů ve vzdělávací soustavě, v hospodářské praxi, veřejné správě i jiných sektorech. Přesná a vědecky uznávaná definice k dispozici není; termínu RLZ se v praxi používá velmi liberálně._ Specializační vzdělávání Příprava na výkon povolání zdravotnického pracovníka, jejímž ukončením se získává specializovaná způsobilost k výkonu povolání. Terciární vzdělávání Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání. Zaměstnatelnost a) jako aktivní účast práceschopného obyvatelstva na společenské hospodářské činnosti, pňčemž práceschopné obyvatelstvo je obyvatelstvo ve věkovém rozmezí, ve kterém se uskutečňuje ekonomická aktivita. Politika zaměstnanosti je zaměřena na dosažení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, směřuje k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Evropská strategie zaměstnanosti vytyčila následující 4 pilíře: zaměstnatelnost, podnikatelství, adaptabilitu a rovné příležitosti, b) schopnost být zaměstnán. Souhrn kompetencí v konkrétních oblastech, vědomostí a dovedností dávajících šanci uspět na trhu práce. Zahrnuje i vůli spojenou s odolností, podnikavost a touhu uspět, důvěru ve vlastní schopnosti, vědomí nezbytnosti progresivních a odpovědných přístupů v zaměstnání._ Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v ustanovení § 16 stanoví, že dítětem, žákem nebo studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním._ Oblast výzkumu a vývoje 155 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Aplikovaný výzkum Experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi. Inovace Obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. Průmyslový výzkum Část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání. Vývoj Systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Výzkum a vývoj Systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Výzkumní pracovníci Výzkumní pracovníci tvoří nej důležitější skupinu zaměstnanců VaV a zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, _procesů, metod a systémů, případně takové projekty řídí._ Základní výzkum Experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků._ Zaměstnanci VaV jsou míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo VaV, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní zaměstnanci na pracovištích VaV. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k VaV, jako např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod._ Oblast řízení Zamestnanci VaV Globální grant Globální grant představuje zjednodušenou formu předkládání projektů, kdy vlastní pravidla pro další poskytování prostředků jsou pro příjemce jednodušší. Příjemci jsou odpovědní Zprostředkujícímu subjektu (správci globálního grantu) za dodržení všech podmínek a pravidel globálního grantu a souvisejících právních předpisů. Globální granty zahrnují v sobě množství akcí (projektů v rámci globálního grantu), pňčemž samotný globální grant je projekt. Globální granty lze využít pro poskytnutí podpory především podnikatelským subjektům, ale i veřejným orgánům a neziskovým organizacím._ Příjemce Příjemce je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze Strukturálních fondů či Fondu soudržnosti. Příjemce předkládá projekt, současně však prokazuje zajištění spolufinancování na jeho realizaci, odpovídá za vlastní provedení projektu a za nakládání s prostředky._ Zprostředkující subjekt Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídícího orgánu nebo provádí jeho jménem činnosti týkající se příjemců. V praxi se stává partnerem předkladatelů projektových žádostí, zejména při komunikaci ohledně výběru a následné realizace projektu._ 156 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 5 - Seznam dokumentu Koncepce OP VK vychází z celé řady dokumentu legislativního, strategického, metodického a analytického charakteru. Seznam nej významnější ch dokumentuje uveden níže. Legislativní dokumenty EU • Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. • Nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999. • Nařízení Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999. • návrh Nařízení Komise (ES), kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, Pracovní dokument Komise, Brusel, 15.2.2006. • Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o uznávání významu neformálního a informálního učení v oblasti evropské mládeže 8562/06, Brusel, 24.4.2006. Legislativní a metodické dokumenty ČR • zákon č. 561/2004 Sb., (ze dne 24.září 2004) o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění zákona 383/2005 Sb.; • zákon č. 563/2004 Sb., (ze dne 24.září 2004) o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; • zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů; • zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání); • zákon č. 111/98 Sb. požadujeme doplnit: „zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů; • zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; • zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů; • vyhláška Ministerstva financí č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole; 157 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 • zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole; • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonu; • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; • zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje); • vyhláška Ministerstva financí č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku; • Metodika pro přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013, Ministerstvo pro místní rozvoj, únor 2006. • Národní číselník indikátorů pro programové období 2007-2013, Ministerstvo pro místní rozvoj, březen 2006. • Metodika finančních toků a kontroly Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, konsolidované znění k 1.1.2006, vydaná Ministerstvem financí. Strategické dokumenty EU • Sdělení Komise Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013, COM (2005) 0299, Brusel, 5.7.2005. • Závěry jednání Evropské rady revidující Lisabonskou strategii, 7619/1/05, Brusel, 22.3. a 23.3.2005. • Společně pracovat pro nový růst a zaměstnanost: Nový růst pro Lisabonskou strategii, COM (2005) 24, Brusel, 2.2.2005. • Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství, COM (2005) 330, Brusel, 20.7.2005. • Hodnotící zpráva Wima Koka k realizaci Lisabonské strategie, listopad 2004. Strategické dokumenty ČR • Návrh Národního rozvojového plánu České republiky 2007-2013 (verze leden 2006). • Návrh Národního strategického referenčního rámce. • Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem ČR). • Strategie hospodářského růstu; schválena vládou usnesením č. 1500 ze dne 16.10.2005. • Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, 2001. • Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR (2002 a 2005). • Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR. 158 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 6 - Tabulka vazby OP VK na čl. 3 nařízení 1081/2006 Příloha č. 6 Prioritní osy Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osy 4a a 4b V rámci cílů „Konvergence" a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" podporuje Evropský sociální fond opatření v členských státech v rámci těchto priorit: a) zvyšování přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů s cílem zlepšit předjímání hospodářských změn a jejich dobré zvládnutí, zejména podporou: i) celoživotního učení a zvýšených investic podniků, zejména malých a středních, a pracovníků samotných do lidských zdrojů, a to prostřednictvím vývoje a provádění systémů a strategií včetně učňovského vzdělávání, které zajistí lepší přístup zejména nízce kvalifikovaných a starších pracovníků k odborné přípravě, rozvoje kvalifikací a schopností, šíření informačních a komunikačních technologií, e-učení, technologií příznivých pro životní prostředí a řídících dovedností, jakož i podpory podnikání a inovace a zakládání podniků; ** * ** ** ii) navrhování a šíření inovativních a * * 159 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 6 produktivnějších forem organizace práce, včetně zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti, zjišťování budoucích pracovních a kvalifikačních požadavků a rozvoje specifických služeb v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a podpory pro pracující včetně přeřazování na jinou práci v souvislosti s restrukturalizací podniků a odvětví; * b) zlepšení přístupu k zaměstnání a trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a neaktivních osob do trhu práce, předcházení nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mládeže, podpora aktivního stáří a delšího pracovního života a zvyšování účasti na trhu práce, zejména podporou: i) modernizace a posílení institucí trhu práce, zvláště služeb zaměstnanosti a jiných příslušných iniciativ v rámci strategií EU a členských států pro plnou zaměstnanost; ii) provádění aktivních a preventivních opatření pro zajištění včasného zjištění potřeb pomocí individuálních akčních plánů a individuální podpory, jako jsou přizpůsobená odborná příprava, hledání zaměstnání, přeřazování na jinou práci a mobilita, samostatná * * 160 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 6 výdělečná činnost a zakládání podniků včetně družstev, podněty k podpoře účasti na trhu práce, pružná opatření k delšímu udržení starších pracovníků v zaměstnání a opatření k lepšímu sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby; iii) přístupu založeného na rovnosti pohlaví, cílených opatření pro zlepšení přístupu k zaměstnání, zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání, snížení segregace podle pohlaví na trhu práce včetně řešení příčin, přímých i nepřímých, mzdových a platových rozdílů mezi ženami a muži; iv) zvláštních opatření na zvýšení účasti migrantů na zaměstnanosti, čímž se posílí jejich sociální integrace; usnadnění územní a profesní mobility pracovníků a integrace přeshraničních trhů práce, též prostřednictvím poradenství, jazykového vzdělávání a uznávání schopností a získaných dovedností; ** *** *** *** c) posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob za účelem jejich trvalého začlenění do pracovního procesu a boj se všemi formami diskriminace na trhu práce, zejména podporou: 161 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 6 i) cest k začleňování a návratu znevýhodněných osob, například osob čelících sociálnímu vyloučení, osob bez ukončeného vzdělání, příslušníků menšin, postižených osob a osob pečujících o závislé osoby do pracovního procesu, a to prostřednictvím opatření na zlepšení zaměstnatelnosti včetně socioekonomických opatření, prostřednictvím přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě a prostřednictvím doprovodných opatření a související podpory a služeb veřejné péče, které zvyšují množství pracovních příležitostí; *** *** *** *** ii) kladného přístupu k rozmanitosti na pracovišti a boji proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu, rovněž prostřednictvím zvyšování povědomí a zapojení místních společenství a podniků a podporou místních iniciativ na pomoc zaměstnanosti; * * * * d) posílení lidského kapitálu, zejména podporou i) navrhování a zavádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet *** *** *** *** 162 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 6 zaměstnatelnost, zlepšování zaměření základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trh práce a trvalého zlepšování dovednosti vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovaci a znalostní ekonomiku; ii) vytváření sítí mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky; *** ** e) podpora partnerství, paktů a iniciativ prostřednictvím vytváření sítí důležitých činitelů, jako například sociálních partnerů a nevládních organizací, na nadnárodní, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem podnítit reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování do trhu práce. ** ** ** ** V rámci cíle „Konvergence" podporuje Evropský sociální fond v členských státech opatření v rámci těchto priorit: a) rozšiřování a zlepšování investic do lidského kapitálu, zejména podporou i) provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy, zvláště s cílem zlepšit schopnost lidí reagovat *** *** *** *** 163 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnostverze k 31.5.2007 Příloha č. 6 na potřeby znalostní společnosti a celoživotního učení; ii) zvýšené celoživotní účasti na vzdělávání a odborné príprave, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním a rozdělení předmětů podle pohlaví, jakož i zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy; iii) rozvoje lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků; *** *** *** ** *** *** významná provázanost ** střední provázanost * nízká provázanost bez provázanosti nebo nepřímý zprostředkovaný vliv 164