Plánování nákupu, dopravy a skladování Příklad č.1 – výrobní kapacita —Výrobní linka v pivovaru naplní za hodinu 500 lahví. Je v provozu celoročně (365 dní) na 3 směny po 8 hodinách. 1% minimálního časového fondu se plánuje na prostoje. —A)vypočtěte výrobní kapacitu —B) zhodnoťte její využití v roce 1997, kdy podnik prodal 3 mil. lahví piva. Příklad č.1 - řešení —Ad A)Výrobní kapacita = 3 * 8 hod * 365 dní = 8760 hod – 87,6 (1%) = 8672,4*500 lahví = 4336200 lahví — —Ad B) Využití kapacity = (3 000 000 : 4 336200) *100 = 69,185000691850006918500069185001 % Příklad č.2 – úzké místo — Podnik vyrábějící krmivo pro vepře není schopen uspokojit všechny objednávky (celkem 10 000 pytlů za měsíc), vyrábí 5 000 pytlů. Analyzuje proto probíhající výrobní proces a hledá jeho úzká místa. Příklad č.2 – úzké místo — V podniku jsou čtyři pracoviště – sklad, sušárna, míchárna a plnírna. — Sklad má kapacitu 5 000 pytlů po 50 kg. Jednou měsíčně se do něj naváží obilí, které je dále zpracováno. — Sušárna pracuje na jednu směnu (8 hodin denně, 22 dnů v měsíci, 15% pracovní doby připadá na oběd a další přestávky. Za hodinu je možno nasušit 70 pytlů obilí. — V míchárně se smísí 45 kg obilí s dalšími přísadami za minutu. Míchárna je nepřetržitě v provozu 7 hodin denně, 21 dnů v měsíci. — Plnírna je schopna naplnit 2 pytle za minutu. Její provoz je nepřetržitý 8 hodin denně, 22 dnů v měsíci. —Kde je úzké místo, které podniku brání uspokojit všechny objednávky? Jak je možno jej odstranit? Příklad č.2 - řešení —Sklad —5000 pytlů —Sušárna —8 hod * 22 dnů – 0,15 * (8 * 22) = 149,6 hod * 70 pytlů/hod = 10 472 pytlů —Míchárna —60 min * 7hod * 21 dnů = 8 820 min * 45 kg/min = 396 900 kg : 50 = 7938 pytlů —Plnírna —60min * 8hod * 22dnů = 10560min. * 2 pytle/min = 21 120 pytlů Příklad č.2 – řešení Pracoviště Současná kapacita Požadovaná kapacita Maximální kapacita Úzké místo Sklad 5 000 10 000 5 000 5 000 Sušárna 5 000 10 000 10 472 – Míchárna 5 000 10 000 7 938 2 062 Plnírna 5 000 10 000 21 120 – Příklad č.2 —Odstranění úzkých míst —Sklad: výstavba nových prostor, zvýšení rychlosti obratu skladovaného obilí (dosud naváženo 1* za měsíc) —Míchárna: prodloužení nepřetržitého provozu na 8 hod. denně, kapacita se zvýší: 60 min * 21 dní * 45 kg/min = 56 700 kg : 50 = 1 134 pytlů navíc. —Nová maximální kapacita = 7 938 + 1 134 = 9 072 pytlů Příklad č.3 Zadání —Podle průzkumu trhu bude podnik schopen prodat v příštím roce 540 000 kusů výrobku A, což je o 10% více než letos. Výrobní kapacita mu umožňuje tento objem zajistit a proto plánuje výrobu výši očekávané poptávky. Podle normy se na jeden výrobek spotřebuje 20 kg suroviny S. Cena 1 tuny této suroviny je 10 000 Kč. — —Skutečná zásoba k 1.7., t.j. ke dni sestavování bilance je 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do konce roku je 5 100 tun, očekávaná hodnota dodávek materiálu ve III. a IV. Čtvrtletí je 4 800 tun, celková spotřeba za rok 9.818 tun. Norma zásob je 45 dní. Spotřeba materiálu je proporcionálně závislá na objemu výroby. — —Norma zásob – doba, na kterou si podnik tvoří zásoby Příklad č.3 Úkol —Vypočítejte očekávanou spotřebu suroviny S, sestavte bilanční rovnici a určete potřebu dodávek této suroviny v příštím roce. Kolik dodávek objednáte, když fixní náklady objednávky činí 200 000,- Kč, úroková sazba 15%, sazba skladovacích nákladů 5%. Dodavatel nabízí zajistit objednané množství suroviny v jedné, dvou nebo čtyřech dodávkách ročně. Příklad č.3 - metody —Při výpočtech využijte vzorce bilanční rovnice: —Zp + D = M + Zk —Kde Zp je počáteční zásoba suroviny S — D – dodávka suroviny S — M – spotřeba suroviny S — Zk – konečná zásoba suroviny S Příklad č.3 – očekávaná spotřeba —Očekávaná spotřeba suroviny N: —Metoda přímého propočtu —20 kg * 540 000 ks = 10 800 000 kg = 10 800 t —Indexní metoda —9 818 t (spotřeba minulý rok)* 1,1 (nárůst o 10%) = 10 800 t — —Bilanční rovnice —Počáteční zásoba Zp = 1 200 (skutečná zásoba) + 4 800(dodávky za 3 a 4) – 5 100(spotřeba do konce roku) = 900 t (na začátku dalšího roku) —Spotřeba M = 10 800 t —Konečná zásoba ZK = (45/360) * 10 800 = 1 350 t(pojistná zásoba) —Dodávka D = M + ZK – Zp = 10 800 + 1350 – 900 = 11 250 t Příklad č.3 Zp 900 M 10 800 D 11 250 ZK 1 350 Celkem 12 150 Celkem 12 150 Bilance suroviny S na příští rok Optimální objednací množství — —Základní model: mopt = 2 * roční spotřeba * fixní náklady objednávky pořizovací cena ks * (úrok. sazba + sazba sklad.nákladů) = Příklad č.3 Optimální velikost dodávky = Mopt = Z nabídky dodavatele jsou nejvýhodnější 4 dodávky během roku. 11250/1500 = 7,5 L — — Děkuji za pozornost…