SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2012 7
Český ERP trh v roce 2011 a jeho aktuální vývoj
Petr Sodomka
petr.sodomka@cvis.cz
Centrum pro výzkum informačních systémů (CVIS)
Fakulta podnikatelská
Vysoké učení technické v Brně
Kolejní 2906/4, 612 00 Brno
Abstrakt: Centrum pro výzkum informačních systémů hodnotí hlavní trendy na
českém ERP trhu již od roku 2000. Posledních sedm let pracujeme se vzorkem
respondentů a referenčních firem, který dosahuje zhruba 95 % celého českého trhu se
standardními ERP aplikacemi dodávanými formou klasické implementace nebo služby
v podobě pronájmu po internetu. V našem, již tradičním shrnutí výsledků výzkumu pro
časopis Systémová integrace se podíváme na aktuální stav trhu a okomentujeme
pozice nejvýznamnějších dodavatelů. Vlastní údaje doplníme o výsledky výzkumu
provedeného Českým statistickým úřadem.
Klíčová slova: Enterprise Resource Planning (ERP), All-in-One ERP systémy, Bestof-Breed
ERP systémy, malé a středně velké podniky, oborová a procesní řešení
Abstract: The Center for inVestigations into Information Systems has evaluated the
main trends of the Czech ERP market since 2000. Over the past seven years we have
worked with a sample group of respondents and the reference companies they
represent more than 95 % of the Czech market with standard ERP applications
delivered in the form of classical implementation projects or in the form of rental
services provided over the Internet. In our traditional summary of research results for
the System Integration journal we take a glance at the current market situation, and we
comment on the positions of top suppliers. We complement our data with results of the
research performed by the Czech Statistical Office.
Key words: Enterprise Resource Planning (ERP), All-in-One ERP Systems, Best-ofBreed
ERP Systems, small and medium-sized enterprises, branch and process
specific solutions
1. Úvod
Centrum pro výzkum informačních systémů (CVIS) od samého počátku své existence
a odborné zainteresovanosti svých členů a partnerů pracuje na výzkumu podnikových
informačních systémů, a to jak na straně dodavatelů, tak na straně uživatelských
organizací (Sodomka, Klčová, 2010) Obecné základy pro zkoumání podnikových
informačních systémů a technologií, jejich klasifikace a efektivního využití v podnicích
tvoří stěžejní monografické práce profesorů Voříška (1997), Basla (2002), Molnára
(2000) z konce 90. let a významné zahraniční práce renomovaných výzkumných
společností, jako jsou Accenture (2001) a Deloitte (2000) Poslední dvě jmenované
práce jsou spolu s odbornými publikacemi T. H. Davenporta (1998), T. Stevense
(2001) a D. L. Olsona (2003, 2005) základem pro vlastní zkoumání podnikových
informačních systémů a technologií.
Petr Sodomka
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/20128
2. Metodika výzkumu
2.1 Metodologická triangulace
Na úvod je třeba zmínit důležitá fakta týkající se použité metodiky výzkumu. Výzkum je
založen na tzv. metodologické triangulaci, kombinaci kvalitativních a kvantitativních
metod a technik sběru a analýzy dat (Gill, Johnson, 1991, Pavlica, 2000). V širším
pojetí jde o kombinaci různých datových zdrojů, výzkumných týmů, teorií i metodik
(Denzin, 1989). Výsledkem takto koncipovaného výzkumu je pak ucelená neveřejná
analytická studie nazvaná „Aktuální trendy vývoje českého ERP trhu“, která je
dostupná pouze pro členy ČSSI sdružené v sekci CVIS. Její poslední aktualizované
vydání bylo uveřejněno na konci roku 2011. Z této studie publikujeme vybrané,
tematicky zaměřené části s původními výsledky výzkumu ve vědeckých časopisech,
jako je např. Systémová integrace, ve sbornících ze světových kongresů pořádaných
IBIMA (International Business Information Management Asociation) i v populárně
naučných periodicích, jako je např. časopis IT Systems.
2.2 Validita a reliabilita výzkumu
Validita prezentovaných výsledků a predikcí je závislá na způsobu získávání a
hodnocení dat. Kvantitativní součást výzkumu je založena na sběru a analýze údajů
od výrobců ERP systémů. Stejně postupují i renomované agentury, jako např. IDC.
Bylo by samozřejmě přesnější zaměřit se přímo na firmy užívající podnikové aplikace.
Výzkum, který by zahrnoval dotazování na reprezentativním vzorku respondentů
z podniků, by ale byl příliš nákladný a velmi obtížně proveditelný z hlediska
relevantnosti poskytovaných údajů.
Kvalitativní součást výzkumu spočívá především v průběžné realizaci projektivních
rozhovorů a případových studií, jichž jsme do konce roku 2011 realizovali více jak 120.
Kvalitativní výsledky pak třídíme podle jednotlivých odvětví, velikostí firem, použitých
IT aplikací a dalších parametrů. Spolehlivost výsledků zajišťujeme také porovnáváním
aktuálních údajů s těmi z předchozích let a daty z externích zdrojů, při němž
odhalujeme extrémní odchylky nebo chyby respondentů.
Reliabilita výzkumu je založena na práci s co nejúplnějším vzorkem respondentů.
Posledních sedm let pracujeme se vzorkem respondentů a referenčních firem, který
dosahuje zhruba 95 % celého českého trhu se standardními ERP aplikacemi
dodávanými formou klasické implementace nebo služby v podobě pronájmu po
internetu. V roce 2011 dosáhl počet sledovaných projektů implementace ERP aplikací
zhruba 2,5 násobku vzorku, s nímž za toto období pracoval Český statistický úřad,
jehož šetření pravidelně sledujeme a využíváme k ověřování našich vlastních dat. Ta
se snažíme pečlivě kontrolovat a korigovat do co nejvěrnější podoby. Používáme také
namátkovou kontrolu prezentovaných referencí, při níž ověřujeme jejich správnost a
zařazení do příslušné kategorie (např. dle velikosti firmy). V neposlední řadě
využíváme vybrané matematicko-statistické metody
2.3 Segmentace trhu
Abychom mohli určit, které ERP systémy představují substituty, definovali jsme
v souladu se zahraničními výzkumy (Accenture, 2001, Deloitte, 2000) kategorie All--inOne
a Best-of-Breed ERP systémů Sodomka a Klčová, 2010. Rozdělení jednotlivých
Český ERP trh v roce 2011 a jeho aktuální vývoj
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2012 9
produktů na substituty a „ty ostatní“ je první podmínkou segmentace trhu. Tu druhou
představuje odlišení zkoumaných segmentů podle velikosti organizací, které užívají
ERP systémy. Zastáváme názor, že měřit podíl na trhu lze opět jen na srovnatelném
vzorku, v tomto případě na organizacích, které mají k sobě blízko svou velikostí. Při
naplňování této podmínky se držíme standardního dělení podniků na malé a středně
velké organizace podle specifikace Evropské komise a Zákona č. 47/2002 Sb.
o podpoře malého a středního podnikání. Kromě dvou uvedených segmentů jsme
zavedli ještě jeden vlastní, a to tzv. velké podniky (od 250 do 1 000 zaměstnanců).
Celkem tedy sledujeme a měříme tři tržní segmenty All-in-One ERP systémů. Odhady
nečiníme pouze u mikrofirem (do 10 pracovníků). Implementace ERP systémů
v podnicích nad 1 000 zaměstnanců sice sledujeme, ale neodhadujeme jejich podíly.
ERP systém ve firmě s např. 1 001 pracovníkem nelze totiž poměřovat s referencí
v korporaci, které zaměstnává několik tisíc, nebo dokonce desítky tisíc lidí.
3. Hlavní výsledky aktuálního výzkumu
3.1 ERP systémy nejčastěji nasazovaly malé a střední podniky
Nyní porovnejme hlavní výsledky z aktuálního výzkumu s těmi, které jsme získali
během předchozích šesti let. Zohledníme-li statistickou chybu způsobenou
vícečetnými referencemi, reimplementacemi, chybami respondentů a několika ERP
řešeními, u nichž se nám nedaří systematicky sledovat vývoj zákazníků, pak můžeme
konstatovat následující závěry:
V posledním sledovaném období, tedy v roce 2011, dosáhl celkový přírůstek
trhu 7,6 %.
V letech 2006 – 2007, tedy období hospodářského boomu, dosahovaly
přírůstky trhu více jak 12 %.
V roce 2008, kdy začala hospodářská recese, klesl přírůstek trhu na 6 %, což
zhruba odpovídá situaci v roce 2005.
V roce 2009, kdy již bylo patrné mírné oživení ekonomiky, dosáhl přírůstek
trhu více jak 8,5 %.
V roce 2010 trh zaznamenal nejnižší nárůst za posledních šest let, a to ve
výši necelých 4 %.
Na zrychlení růstu českého ERP trhu se v roce 2011 nejvíce podílely malé a střední
podniky. Dohromady zrealizovaly více jak 2 000 implementačních projektů, čímž došlo
ke změně negativního trendu z roku 2010. ERP systémy úspěšně pronikají také do
mikrofirem. I když tento segment neměříme, je zřejmé, že právě podniky s počtem
zaměstnanců menším jak 10, dávají často přednost modernímu ERP řešení před
ekonomickým informačním systémem. V mikrofirmách jsou úspěšné zejména produkty
ABRA G2, G3, Money S4 a částečně i Money S5. ABRA eviduje více jak 1 000
mikrofirem mezi svými zákazníky užívajícími plnohodnotné ERP produkty, u Cígler
Software, výrobce Money S4 a S5, jsou jich desítky.
Petr Sodomka
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/201210
0,0%
2,0%
4,0%
6,0%
8,0%
10,0%
12,0%
14,0%
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: CVIS2012 - Vývoj přírůstku českého ERP trhu v letech 2005-2011. Graf
znázorňuje každoroční relativní přírůstek nových ERP projektů (referencí) ve všech
segmentech trhu.
Obr. 1: Vývoj přírůstku českého ERP trhu v letech 2005-2011
Malé a střední podniky pořizují standardní ERP systémy především proto, že
alternativní „krabicová řešení“, stejně jako implementace zastaralých řešení pro ně
představují brzdu v dalším rozvoji a posilování konkurenceschopnosti. Jedná se
zejména o rozšíření počtu uživatelů a nasazení pro více procesů, než je tomu na
počátku pořízení, kdy se primárně pokrývá ekonomická a personální agenda.
V rámci svého působení v dodavatelských řetězcích se malé a střední podniky
setkávají se sílícími požadavky na dodržování termínů dodávek, automatizaci
objednávkového cyklu a zajištění komplexních služeb u produktů s vysokou přidanou
hodnotou, zejména v automobilovém, strojírenském průmyslu, a také v oblasti
velkoobchodu. Z toho pak plynou jejich požadavky na ERP systém, přičemž k těm
nejdůležitějším patří podpora řízení procesů v dodavatelském řetězci (např. za využití
standardů EDI – Electronic Data Interchange) a využívání příslušných metod (např.
VMI – Vendor Managed Inventory).
Firmy používající několik obchodních modelů pro obsluhu více tržních segmentů pak
logicky očekávají rozsáhlou funkčnost integrovaného CRM a napojení kontaktního
centra, podpory prodeje, marketingových kampaní a řízení servisních služeb na interní
procesy. Nedílnou součástí pak bývá nasazení infrastrukturních aplikací pro řízení
pracovních toků (workflow) a dokumentů (DMS – Document Management System).
Týká se to jak velkoobchodů, nebo organizací zaměřených na služby, tak i výrobních
podniků, které provozují rozsáhlejší obchodní síť.
Český ERP trh v roce 2011 a jeho aktuální vývoj
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2012 11
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
9000
10000
All-in-One ERP
systémy v malých
organizacích
All-in-One ERP
systémy ve
středních
organizacích
All-in-One ERP
systémy ve velkých
organizacích
All-in-One ERP
systémy
v korporacích
Reference
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: CVIS2012 - Porovnání počtu referencí 62 (2011),60 (2010), 62 (2007-2009),61
(2006) a 58 (2005) All-in-One ERP systémů dodávaných v ČR.
Obr. 2: Porovnání počtu referencí All-in-One ERP systémů v letech 2005–2011
3.2 Best-of-Breed ERP systémy vykázaly první pokles v historii
Do roku 2011 se v rámci našeho výzkumného vzorku v ČR uskutečnilo 25 110
implementačních projektů, a to na bázi 80 různých ERP řešení. Přibližně dvě třetiny
celkové nabídky přitom představují All-in-One ERP systémy. Z hlediska realizovaných
projektů pak reprezentují cca 84 % českého ERP trhu. Tyto poměry se přitom
dlouhodobě nijak významně nemění.
Je však třeba upozornit na skutečnost, že v roce 2011 poprvé za celou historii našeho
měření trhu došlo k meziročnímu poklesu nových projektů Best-of-Breed ERP
systémů. Jednou z příčin může být vytěsňování některých specializovaných systémů,
které jsou nahrazovány univerzálními aplikacemi s dostatečně kvalitním oborovým
nebo procesním řešením. Dodavatelé All-in-One ERP systémů již natolik vylepšili
nabídku v této oblasti, že jsou schopni dobře pokrýt jak požadavky na integraci
procesů, tak i na detailní funkcionalitu. Tím se jim daří postupně nahrazovat některé
Best-of-Breed ERP aplikace, které generují vyšší náklady na implementaci, integraci
s ostatními systémy v organizaci i údržbu.
I nadále však na trhu působí několik velmi úspěšných dodavatelů specializovaných
ERP systémů. Jako první příklad uveďme společnost Minerva ČR, která je výhradním
zástupcem a jediným systémovým integrátorem QAD Enterprise Applications. Tento
globálně dodávaný ERP produkt by byl sice schopen funkčně pokrýt téměř jakýkoliv
proces v podniku, ale na českém trhu jej Minerva primárně orientuje pouze na několik
výrobních vertikál. A tato strategie jí dlouhodobě vychází, o čemž svědčí stabilní
nárůst jejich referencí.
Dalším příkladem může být společnost Vema, dodavatel vysoce specializovaného
ERP produktu, který pokrývá jen některé z klíčových procesů a u zákazníka pak bývá
Petr Sodomka
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/201212
případně doplňován dalšími podnikovými aplikacemi. Vema se zaměřuje na detailní
funkcionalitu pro řízení procesů v oblasti lidských zdrojů, ekonomiky a logistiky, které
je však schopna obsloužit v organizacích všech typů a velikostí. Může jít o průmyslové
podniky, velkoobchody, bankovní instituce, zdravotnická zařízení nebo velmi
specifické organizace, jako jsou např. hasičské záchranné sbory.
Vema rovněž patří mezi významné inovátory, kteří dokážou na českém trhu prosadit
revoluční koncepty s velkým předstihem před konkurencí. Jedním z nich je bezesporu
cloud computing, s jehož nabídkou Vema přišla již v roce 2005 (tehdy pod názvem
ASP – Applications Service Providing) a obchodně jej prosadila již u více jak 350
zákazníků všech typů a velikostí. V současné době poskytuje cloudové řešení na bázi
víceklientské architektury (multitenant). Konkrétně jde o službu V4 Cloud, jejíž
architektura umožňuje pronajímat aplikace více klientům zároveň a významně tak šetří
náklady z rozsahu. Celé řešení lze provozovat na jediném serveru za podpory
pouhých dvou IT správců.
Z výše uvedených příkladů je patrné, že zaměří-li se ERP dodavatelé na vytvoření
něčeho nového, originálního či specializovaného, mohou být velmi úspěšní i po mnoho
dalších let. Podmínkou je především vhodně stanovená strategie pro vybrané
segmenty trhu a dlouhodobá orientace na kvalitu takovýchto řešení a příslušných
služeb po celou dobu jejich životního cyklu.
4. Hodnocení tržních podílů českého ERP trhu za rok 2011
4.1 Segment malých podniků
Podíváme-li se na aktuální hodnocení tržních podílů v malých podnicích a porovnáme
je s dlouhodobým trendem, pak můžeme konstatovat, že nejnižšímu segmentu nejlépe
rozumějí tuzemští ERP výrobci. Mezi osm nejprodávanějších produktů nepronikl ani
jeden zahraniční zástupce. Lídrem je dlouhodobě systém Helios Orange. Produkty
značky Helios (Orange a Green) od společnosti Asseco Solutions používalo na konci
roku 2011 bezmála 3 000 organizací. Druhým nejvýznamnějším představitelem jsou
systémy ABRA G2-G4, které dosahují jen o necelé jedno procento menšího
zastoupení. Společně tedy obě značky pokrývají cca 60 % všech malých organizací v
námi zkoumaném vzorku respondentů. Je třeba upozornit na skutečnost, že oproti
loňskému měření trhu došlo k významnému posunu ve vykazování referencí
u společnosti ABRA Software, a to ve všech třech segmentech. Tato změna byla
způsobena revizí portfolia zákazníků a doplněním evidence o firmy, které si pořídily
systémy ABRA v rámci multilicence.
Mezi osm nejprodávanějších řešení patří dále Altus Vario, Byznys ERP, informační
systém K2, Orsoft a QI. Nově se mezi nejúspěšnější systémy v malých firmách
propracovala značka Money, zastoupená produkty S4 a S5, z nichž především prvně
jmenovaný slaví úspěch právě v tomto segmentu.
Český ERP trh v roce 2011 a jeho aktuální vývoj
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2012 13
29,5%
29,2%
10,6%
3,3%
3,0%
2,8%
2,4%
2,3%
16,9% HELIOS
ABRA G2-G4
ALTUS VARIO
K2
MONEY S4-S5
BYZNYS ERP
QI
ORSOFT
ostatní
Zdroj: CVIS2012 - Hodnoceno 62 All-in-One ERP systémů nasazených v malých
organizacích v ČR (od 10 do 49 zaměstnanců) do konce roku 2011.Tento
segment zahrnuje celkem 9 829 referencí.
Obr. 3: ERP systémy v malých organizacích
Kategorii středních podniků tvoří široké spektrum organizací, a to počínaje těmi, které
se svým chováním, možnostmi a znalostmi podobají malým firmám, až po ty, jež jsou
vysoce profesionálně řízené a dostatečně flexibilní k tomu, aby byly schopny
realizovat např. ERP projekt na vyšší úrovni, než leckterá velká organizace. Proto také
střední podniky více dbají na co nejlepší poměr cena/kvalita/přidaná hodnota ERP
řešení.
Je tedy pochopitelné, že ERP systémy do středních podniků nejlépe prodává
porozumění podnikání ze strany dodavatele, což se opět nejlépe daří společnosti
Asseco Solutions, producentovi Helios Orange a Helios Green. Tržní podíl obou
systémů dosahuje za rok 2011 více jak 22 %. V pořadí druhá, ABRA Software se
systémy G2-G4, ztrácí na lídra trhu více jak 12 %. Mezi osm nejúspěšnějších dále
patří Microsoft Dynamics (NAV a AX), Byznys ERP, Orsoft, SAP (Business One a
Business All-in-One), QI a ESO9. Dalších 54 All-in-One ERP aplikací všech ostatních
dodavatelů tvoří společně více jak třicet procent segmentu středních firem. Přitom ani
jedna z nich nedosahuje tržního podílu většího jak 3 %. Jde především o systémy,
které nacházejí uplatnění ve vybraných odvětvích nebo společnostech z více různých
oborů s podobnými typy procesů (zaměřených např. na procesní, diskrétní nebo
linkovou výrobu).
Petr Sodomka
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/201214
22,4%
10,0%
9,7%
9,6%
5,1%
4,9%
4,4%
3,5%
30,4%
HELIOS
ABRA G2-G4
MICROSOFT DYNAMICS
BYZNYS ERP
ORSOFT
SAP
QI
ESO9
ostatní
Zdroj: CVIS2012 - Hodnoceno 62 All-in-One ERP systémů nasazených ve středně
velkých organizacích v ČR (od 50 do 249 zaměstnanců) do konce roku 2011.
Tento segment zahrnuje celkem7 324 referencí.
Obr. 4: ERP systémy ve středně velkých organizacích
Mnozí zkušení pracovníci již pochopili význam ERP systémů pro řízení svých podniků,
proto volí vyspělé aplikace s příslušným oborovým nebo procesním řešením. Jako
příklad můžeme uvést společnosti Imtradex (IFS Aplikace), Lukov Plast (SappyCar)
nebo LDM (Helios Green). Na druhou stranu je třeba říci, že většina firem se i nadále
spokojí s řešeními vylepšenými o rozsáhlé zakázkové úpravy. Zákazníci raději
akceptují problematické, na míru ušité řešení, neboť je pro ně logicky přijatelnější, než
jen standardní pokrytí podpůrných procesů a využití systému na velmi omezené
úrovni. Z toho také těží velká část dodavatelů, která automaticky počítá s vysokými
náklady na programátorské práce, místo toho aby investovala do přípravy oborových a
procesních standardů.
Lze konstatovat, že nabídka oborových a procesních řešení i osvěta v této oblasti je
na českém trhu stále nedostatečná a neodpovídá situaci na vyspělých západních
trzích.
Český ERP trh v roce 2011 a jeho aktuální vývoj
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2012 15
30,6%
17,5%11,0%
8,5%
3,4%
3,4%
2,6%
2,1%
20,9% HELIOS
SAP
MICROSOFT DYNAMICS
BYZNYS ERP
ORSOFT
INFOR
QI
K2
ostatní
Zdroj: CVIS2012 - Hodnoceno 62 All-in-One ERP systémů nasazených ve velkých
organizacích v ČR (od 250 do 1 000 zaměstnanců) do konce roku 2011. Tento
segment zahrnuje celkem 3 281 referencí.
Obr. 5: ERP systémy v organizacích od 250 do 1 000 zaměstnanců
Segmentu organizací od 250 do 1 000 zaměstnanců opět dominují systémy značky
Helios. Jejich penetrace dosahuje více jak 30 %. Helios Green, který je vzhledem ke
své vysoké škálovatelnosti a robustnosti pro tento segment určen, přitom zaujímá jen
cca 15 % z celkového počtu implementací obou řešení této značky. Helios Orange je
dlouhodobě nejvíce nasazovaným ERP systémem ve velkých podnicích a také
v celém širokém segmentu organizací od 10 do 1 000 zaměstnanců a tento stav se
nezměnil ani v roce 2011.
Silné zastoupení ve velkých podnicích mají také světová řešení SAP a Microsoft
Dynamics. Mezi osm nejúspěšnějších produktů dále patří Byznys ERP, Orsoft, QI, Allin-One
ERP systémy Infor a K2. Na rozdíl od malých a středních firem narůstá ve
velkých organizacích počet nových projektů jen velmi pozvolna. Je tomu tak
především proto, že tento segment je na straně poptávky dlouhodobě nejvíce
nasycený.
5. Závěr
I přes zlepšení kondice českého trhu zůstává faktem, že jeho penetrace
plnohodnotnými ERP produkty zůstává i nadále nízká. Aktuální studie Českého
statistického úřadu, která obsahuje vlastní výzkum provedený v roce 2011, říká, že
pouze 39,6 % malých a 67,2 % středních podniků integruje své procesy v oblasti
účetnictví, zásobování, výroby a distribuce prostřednictvím informačního systému.
Plnohodnotný ERP systém pak používá 17,8 % malých a 50,3 % středních organizací.
A to je stále málo, vezmeme-li v potaz možnosti široké nabídky českého ERP trhu. Ve
srovnání s předchozím obdobím výzkumu je však vidět určité zlepšení. Ještě v roce
2009 automatizovalo uvedené procesy jen 36,1 % malých a 64,6 % středních firem.
ERP systém k jejich pokrytí mělo nasazeno pouze 8,2 % malých a 30,2 % středních
podniků (Český statistický úřad, 2010, 2011).
Petr Sodomka
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/201216
Jednou z hlavních příčin nízké penetrace trhu je jeho velká roztříštěnost na straně
nabídky. Na domácí půdě se doposud realizovalo jen velmi málo akvizic, zatímco ve
světě je konsolidace na straně dodavatelů dlouhodobě hlavním trendem. Jedinou
významnější změnou v této oblasti za poslední rok bylo odkoupení práv k ERP
systému Safír Plus a přechod kompletního vývojového a konzultačního týmu jeho
původního výrobce do společnosti Asseco Solutions. Lídr trhu dále ohlásil dvě menší
akvizice, jejichž cílem bylo především rozšířit produktové portfolio o některá detailnější
řešení vhodně doplňující stávající nabídku v oblasti ERP.
Fragmentace trhu na velké množství dodavatelů nejrůznějších kvalit se samozřejmě
projevuje ve vysokých nákladech, resp. minimálních úsporách z rozsahu. Tvrdá
konkurence zároveň nutí jednotlivé dodavatele držet ceny produktů a služeb co
nejníže. Vlastníci IT firem pak nejsou schopni (často i ochotni) vracet do svých
podniků odpovídající investiční prostředky, zejména do oblasti obchodu, marketingu a
vzdělávání zaměstnanců.
Nedostatečné informace a znalosti na straně uživatelských organizací jsou další
příčinou nízké penetrace trhu. Pořád platí, že podniky neumějí efektivně investovat do
IS/ICT a správně je řídit po celou dobu životního cyklu. Týká se to sice zejména
malých a středně velkých organizací, výjimkou však nejsou ani velké podniky a
korporace, které si s IS/ICT neumějí dobře poradit.
6. Literatura
Accenture, 2001: Hodnota podnikových informačních systémů v České republice.
Praha, Interní studie společnosti Accenture
Basl, J., 2002: Podnikové informační systémy. Praha: Grada Publishing,
ISBN 80-247-0214-2
Český statistický úřad, 2010: Informační a komunikační technologie v podnikatelském
sektoru za rok 2009. Český statistický úřad, Informační společnost, ICT 5-01,
9702-09, ISBN 978-80-250-2137-8
Český statistický úřad, 2011: Informační a komunikační technologie v podnikatelském
sektoru za rok 2011. Český statistický úřad, Informační společnost, ICT 5-01, 9702-11,
ISBN 978-80-250-2137-8
Davenport, T. H., 1998: Putting the Enterprise into the Enterprise System. Harvard
Business Review, vol. 76, pp. 121-131, ISSN 0017-8012
Deloitte Consulting, 2000: ERP’s Second Wave – A Global Research Report.
ISBN 1-892383-42-X
Denzin, N. K., 1989: The Research Act – A Theoretical Introduction to Sociological
Methods. London, Prentice Hall
Gill, J., Johnson, P., 1991: Research Methods for Managers. London: P. Chapman
Publishing, ISBN 1-85396-119-1
Molnár, Z., 2000: Efektivnost informačních systémů. Praha: Grada Publishing,
ISBN 80-7169-410-X
Olson, D. L., 2003: Managerial issues of ERP systems. New York: McGraw-Hill/Irwin,
ISBN 0-07-286112-6
Český ERP trh v roce 2011 a jeho aktuální vývoj
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2012 17
Olson, D. L.; Chae, B; Sheu, C., 2005: Issues in multinational ERP implementation.
Int. J. of Services and Operations Management, vol. 1, no. 1, pp. 7-21,
ISSN 1744-2370
Pavlica, K. a kol., 2000: Sociální výzkum, podnik a management. Praha, Ekopress,
ISBN 80-86119-25-4
Sodomka, P., Klčová, H., 2010: Informační systémy v podnikové praxi. 2.
aktualizované a rozšířené vydání. Brno, Computer Press, ISBN 978-80-251-2878-7
Stevens, T., 2001: All Fair in Integration. Industry Week, vol. 250, no. 6, pp. 24-29,
ISSN 0039-0895
Voříšek, J., 1997: Strategické řízení informačního systému a systémová integrace,
Praha, Management Press, ISBN 80-85943-40-9
JEL Classification: L10, M11, M15