Hospodářská geografie ČR Blok 3 Zemědělství •Zemědělská výroba •odvětví materiální výroby, jehož produkty jsou výsledkem procesu, při kterém působí společnost bezprostředně na přírodu • •Velký vliv přírodních podmínek - rozvoj ovlivňován závislostí na právě na přírodních podmínkách a pracovní síle (mechanizaci) • •produkuje potraviny pro fyzickou existenci světové populace, která neustále roste, a to právě v zemích s častým nedostatkem potravin • •dodáva suroviny pro průmyslové využití, zejména potravinářský, ale i textilní, gumárenský a další průmysl (tento podíl klesá, je nahrazován umělými materiály) • •Zemědělství v Československu před rokem 1990 •vysoká intenzita výroby (rostlinné i živočišné), blížila se úrovni některých vyspělých západoevropských zemí a překračovala světové průměry • •převaha exportu (obilí, cukrová řepa, brambory, chmel..) oproti dováženému objemu - potíže se zásobováním zeleninou, ovocem (jižním..) • •družstevní a státní vlastnictví půdy - stát vlastnil téměř 95% půdy - soukromí zemědělci jen necelá 4% - dnes soukromí zemědělci hospodaří na 26 % zemědělské půdy •Systém centrálně plánovaného hospodářství •podpora pouze „socialistického sektoru zemědělství“ (JZD a státní statky) • •nadměrné používání hnojiv (snaha maximalizovat úrodu) nebylo až tak efektivní, ale toto fungovalo i ve vyspělých zemích Evropy a v daleko větší míře • •podniky v dobrých zemědělských podmínkách platily tzv. pozemkovou daň • •podniky ve špatných podmínkách dostávaly tzv. diferenciální příplatky (výše podle stupně nepřízně přírodních podmínek) – v roce 1991 zrušeny • • •Pěstování naprosto nevhodných druhů v nevhodných přírodních podmínkách (dozvuky dodnes..) • •Koncem 80. let převyšovaly diferenciální příplatky mnohonásobně zisky z pozemkové daně • •Užívaný systém dotování působil negativně jak z ekonomického hlediska tak i z ekologického hlediska • •Po roce 1990 • •Počátkem 90. let došlo k zastavení starého dotačního systému – vysoká úroveň intenzity českého zemědělství se nemohla nadále udržet • •pokles objemu a intenzity produkce vynucený přechodem od plánovaného k tržnímu systému pak způsobil, že řada investic se nevrátila, což způsobilo nemalé hospodářské problémy • •útlum intenzivního zemědělství v zemědělsky nevýhodných krajinách (dotace na zatravňování orné půdy v erozně nebezpečných oblastech) • •změna dotačního režimu, přechod z intenzivního na multifunkční zemědělství, rozvoj ekologického zemědělství, (také dotace), zatravňování, zalesňování, postupná příprava na evropská kritéria, restrikce a podmínky společné zemědělské politiky (CAP) • •Velmi výrazný pokles zaměstnanosti až na dnešních necelých 140 tis. • • • • •zvýšení cen • •pokles domácí spotřeby • •pokles užívání hnojiv, zejména pesticidů (ČR: 1,3 kg/ha; EU15: 2,3 kg/ha i dusíkatých hnojiv - finanční i ekologické důvody, pokles tvorby statkových hnojiv, humusu..), ale od poloviny devadesátých let roste spotřeba agrochemikálií – spojeno také s dotacemi EU po r.2004 • •postupná privatizace podniků i půdy, vznik ZD, zemědělských zásobovacích družstev (ZZD), zemědělských obchodních družstev (ZOD) soukromě hospodařících rolníků (SHR)… • •zvětšil se výběr a dostupnost potravin • •zdravá výživa, biopotraviny (export) Spotřeba dusíkatých hnojiv v ČR a EU 15 Výnosy obilnin v zemích EU-15 a ČR (propad intenzifikace a umělých hnojiv) Obchodní bilance zemí EU-15 s deseti novými členskými a kandidátskými státy ze střední a východní Evropy v zemědělských komoditách a potravinářských produktech • •Agrární vývoz z ČR a dovoz do ČR • •Nejvýznamnějšími agregacemi komoditní skladby českého agrárního vývozu jsou: •Mléko a mléčné výrobky •Nápoje a lihoviny •Olejnatá semena a plody • •Vzrostl ale i vývoz masa a drobů, cukru a cukrovinek atd. • • •Dlouhodobě jsou nejvýznamnějšími dovozními agregacemi: • •Ovoce a ořechy •Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu – krmiva •Různé potravinové přípravky •Zelenina a hlízy •Přípravky z obilí •Nápoje a lihoviny • Podíl zemědělské půdy využívaný velkými (50 ha+) a malými farmami (do 5 ha) •Shrnuto: české zemědělství je odlišné od většiny západoevropských zemí i nových členů EU • •Je extrémně koncentrované, má poměrně malé výnosy ve srovnání se západními a vysoké oproti východním zemím • •Zaměstnanost je nižší než ve většině z ostatních nových členských států a lze ji srovnávat s EU-15 • Intenzivní velkochov býků - Slovensko Stavy skotu a ovcí ve vybraných zemích střední Evropy (v tis. kusů) Vývoj stavu hospodářských zvířat na území ČR (tis. kusů) •Proč roste v posledních letech stav ovcí? Stavy hospodářských zvířat ( v tis. kusech) •Od roku 1989 extrémní pokles stavu skotu (téměř na třetinu výchozího stavu), velký pokles prasat i prasnic, krav na mléko, ale dlouhodobě i drůbeže a slepic • •Do roku 2000 velký pokles také u ovcí a beranů, s rozvojem ekologického zemědělství v posledních deseti letech růst (podobně u koní) Výroba masa a nákup mléka Dlouhodobý pokles výroby masa, zejména vepřového a hovězího, ale i drůbežího Změny ve výměře plodin (tis. ha) Změny ve výměře osevních ploch plodin v letech 1989 – 1999 (tis. ha) Vývoj osevní plochy zemědělských plodin Pokles osevní plochy celkem, výraznější pokles žita, ječmene, ovsa, luskovin, brambor, cukrovky, lnu a pícnin. Nárůst kukuřice na zrno, řepky. Vývoj hektarových výnosů hlavních zemědělských plodin v ČR (t/ha) http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/t/4100457FEE/$File/e-71136109k14.jpg http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/t/410045987C/$File/e-71136109k15.jpg Podnikatelská struktura v zemědělství ČR po roce 1990 Podnikatelská forma Agrocenzus 2010 Počet subjektů Obhospodařovaná zem. půda (v tis. ha) -Fyzické osoby celkem 19 781 1 013 -Právnické osoby celkem 3 083 2 470 -V tom obchodní společnosti 2 432 1 706 -s.r.o. 1 751 803 -a.s. 649 891 -družstvo 527 734 -státní podnik 6 9 Zemědělské subjekty celkem 22 864 3 484 Podnikatelská struktura v zemědělství ČR v roce 2010 Tak trochu návrat k roku 1995… •AGROCENZUS 2010 • •V zemědělství se dlouhodobě snižuje počet pracujících •Zatímco v roce 1930 hospodařilo v sektoru více než 2,3 milionu trvale činných zemědělců, v roce 2010 to bylo již jen necelých 133 tisíc osob •Jen za posledních deset let přitom opustilo agrární sféru 36,6 tisíce lidí •Vyplývá to ze strukturálního šetření ČSÚ v zemědělství - Agrocenzus 2010, které se koná v celé Evropské unii jednou za deset let a je také jedním z mála šetření, na které tuzemští statistici dostávají bruselské dotace •Kromě lidí ale v odvětví ubývá i zemědělské půdy • •Za posledních deset let zmizelo z agrární mapy ČR téměř 121 tisíc hektarů • •Část té půdy musela ustoupit stavební výstavbě, zejména silnic či mostů, ale část původně zemědělsky obdělávané plochy se také proměnila v lesy •Výjimkou v desetiletém úbytku zemědělské půdy je mírný nárůst obhospodařovaných vinic (o 3800 hektarů) • • •Podíl zemědělství na HDP trvale klesá (2005: 3,5 %; 2010: 2,4 % - úroveň Rakouska) • •Ubývá zemědělské půdy a v rámci ní orné půdy, přibývá luk a pastvin • •průměrná výměra obhospodařované půdy jedním subjektem roste (2000: 136 ha; 2010: 152 ha) • •Podniky fyzických osob se podílejí na celkovém počtu farem u nás více než 90 %, ale obhospodařují necelých 30 % zemědělské půdy – převažují jednoznačně velké podniky • •Průměrná mzda vzrostla z 11,7 tis. Kč (2003) na 18,6 tis. (2010) – zaostávání za celorepublikovou průměrnou mzdou asi o ¼ • •Trvalý pokles pracovníků v zemědělství, nepříznivá věková struktura (1/3 zemědělců je ve věku 55 a více let) • •Podíl žen v zemědělství poklesl na 26 % • • • •Stále úzká specializace zem. podniků (rostlinná vs. živočišná výroba), ubývá nezemědělských činností • •Podíl zem. půdy z celkové rozlohy ČR je asi 45 % a dlouhodobě mírně klesá, mírně klesá také zornění zem. půdy (více než dvě třetiny zemědělské půdy) (co je to zornění?) • •roste podíl luk a pastvin a ekologicky obhospodařované půdy • • •Základní členění zemědělské půdy • •Zemědělská půda se dělí na půdu ornou půdu a trvalé travní porosty (TTP), tj. louky a pastviny • •podíl orné půdy na zemědělské půdě tvoří tzv. procento zornění • •k orné půdě jsou řazena především pole, dále také zahrady, ovocné sady, vinice, chmelnice, plantáže a též úhory, pokud ovšem nejsou vyčleněny jako samostatné kategorie • av08 Průměrná cena zemědělské půdy v katastrech av07 Klimatické regiony zemědělských půd http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/t/4100456DA2/$File/e-71136109k13.jpg b3_0101 13-723507m33 •Kategorizace zemědělského území podle přírodních předpokladů • •Pro lokalizaci zemědělství jsou důležité především vhodné klimatické, půdní a geomorfologické faktory •Kategorizace zemědělského území podle přírodních předpokladů probíhala u nás již od počátku 20. let minulého století • •Po vstupu do EU (2004) jsou uplatňovány 3 kategorie území: •1) Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) •2) Méně příznivé oblasti (Less Favoured Areas-LFA) •3) Zranitelné oblasti •Zemědělské výrobní oblasti • •Od 1.1.2004 je poslední inovovaná kategorizace, 4 ZVO a 11 podtypů: • •1) ZVO kukuřičná (3 podtypy K1, K2, K3) •2) ZVO řepařská (Ř1, Ř2, Ř3) •3) ZVO bramborářská (B1, B2, B3) •4) ZVO horská (H1, H2) • •Zranitelné oblasti •Asi 44 % z celkové výměry zemědělské půdy •zranitelné oblasti představující území odvodněná do povrchových a podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů •Kromě hnojení patří z tohoto pohledu k rizikovým agrotechnickým opatřením také intenzivní kypření půdy (orba) zejména v srpnu a září po jetelovinách, luskovinách, plodinách hnojených statkovými hnojivy, apod. 5e4a4743dcc92ea1a712a5fec5543d62-rizika-mapa •Méně příznivé oblasti (LFA) • •Z ekologického hlediska jsou dalším významným opatřením rozvoje venkova platby tzv. méně příznivým oblastem • •Platby LFA jsou vyměřeny na hektar půdy a nárok na ně opět mají pouze ti zemědělci, kteří uzavřou smlouvu minimálně na pět let • •Hospodaření v kopcovitých oblastech nebo v místech s drsnějšími klimatickými podmínkami se vyznačuje vyššími náklady a zároveň nižší úrodou • •Platby LFA jsou tedy jakousi kompenzací pro zdejší zemědělce, která jim má umožnit uplatnit se v konkurenci s intenzivními oblastmi s úrodnou půdou a příznivějším podnebím •Cílem je zachovat ve znevýhodněných oblastech zemědělství a osídlení venkova vůbec • •V oblastech, které náleží do LFA, se také často uplatňuje extenzivní hospodaření na plochách s vysokým bohatstvím rostlinných a živočišných druhů, například květnatých loukách, nebo ekologické zemědělství •Právě na tento typ hospodářství tedy – z podstaty věci – připadá vysoký podíl plateb LFA • •Proto mohou platby LFA potenciálně hrát pozitivní roli při ochraně těchto cenných území i vzácných druhů a při podpoře ekologicky příznivých způsobů hospodaření • •V České republice splňuje podmínky LFA asi 50 % půdy • av09 Vymezení LFA (méně příznivých oblastí) a příznivých oblastí podle okresů a krajů ČR av06 Vymezení druhů LFA podle okresů a krajů ČR •Ekologické zemědělství • •rozvíjí od roku 1990, kdy hospodařily pouze 3 farmy (od 2. poloviny 80. let – v Jeseníkách) • •v roce 2010 došlo k rekordnímu nárůstu počtu ekofarem, kterých bylo již kolem 3 500 a v roce 2011 již přes 4 tisíce • •současní zemědělci podnikající podle zásad ekologického zemědělství hospodaří na 11,5 % zemědělské půdy (téměř 500 tis. ha) z celkové výměry zemědělského půdního fondu ČR • •(průměr zemí EU je asi 5 %, ČR je v rámci zemí CEE na předním místě) • http://issar.cenia.cz/issar/core/objects/generate_graph.php?id_document=1606&id_object=Hlavni_graf Výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky, ČR [tis. ha] http://issar.cenia.cz/issar/core/objects/generate_graph.php?id_document=1606&id_object=Podpurny_gra f_1 Podíl zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na zemědělském půdním fondu, ČR [%] http://issar.cenia.cz/issar/core/objects/generate_graph.php?id_document=1606&id_object=Podpurny_gra f_2 Ekologicky hospodařící subjekty (ekofarmy) k 31. 12., ČR [počet] http://issar.cenia.cz/issar/core/objects/generate_graph.php?id_document=1606&id_object=Podpurny_gra f_3 Struktura zemědělského půdního fondu v ekologickém zemědělství v roce 2010 http://issar.cenia.cz/issar/core/images/generate_image.php?idimage=227 Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření "Ekologické zemědělství", ČR [mil. Kč] http://issar.cenia.cz/issar/core/objects/generate_graph.php?id_document=1606&id_object=Podpurny_gra f_4 Podíl zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na celkové výměře zemědělské půdy, mezinárodní srovnání (2010) • •Základní pojmy • •Ekofarma • •Bioprodukt • •Biopotravina • •Ekologický podnikatel • •Výrobce biopotravin (označení „bio“) • Konvenční zemědělství Ekologické zemědělství 1. Kvantita 1. Kvalita 2. Ekonomická rentabilita 2. Ekologická a bio rovnováha 3. Silně specializovaný provoz 3. Mnohostranný provoz 4. Jednostranný osevní postup 4. Pestrý osevní postup 5. Anorganických hnojiva 5. Organická hnojiva 6. Používání pesticidů 6. Pěstitelský systém Principiální rozdíly mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím fdbhdfb Nárůst počtu výrobců biopotravin dle jednotlivých komodit Počet výrobců biopotravin v Česku (2001 - 8/2010) Agrienvironmentální programy v CEE 8 Extenzivní ekologické zemědělství – louky v Bílých Karpatech DOPRAVA •SILNIČNÍ DOPRAVA • •V ČR je velmi hustá silniční síť, daná historickou konfigurací (spojení větších měst, dopravní uzly, využívání terénu…) • •Naše dopravní síť je na regionální úrovni srovnatelná s jinými evropskými zeměmi co se týče délky a hustoty, nikoliv však již co se týče kvality této sítě a komfortu cestování • •Po roce 1992 zahájena poměrně intenzivní výstavba rychlostních silnic, dálnic a obchvatů – přestože zejména s dálniční sítí jsou problémy •Hustota silniční sítě v ČR (0,737 km/km2; v EU jen 0,389 km/km2) •Hustota dálnic v ČR však pouze 0,006 km/km2; v EU jen 0,015 km/km2) – a to už je veliký rozdíl • •Do roku 2012 bylo u nás vybudováno celkem 1 202 km dálnic a rychlostních komunikací, 2 600 km připadalo na evropskou silniční síť typu E • • •Po dokončení celé sítě by měla ČR mít asi 2,2 tis. km silnic dálničního typu, z toho 944 km dálnic a 1 228 km RK • 2006-1-8-1 Z historie výstavby silniční sítě v ČR Se zajímavou myšlenkou přišel zlínský průmyslník J. A. Baťa, který navrhl páteřní komunikaci napříč Československem v úseku Cheb – Velký Bočkov (dnes obec na ukrajinsko-rumunských hranicích) Celou trasu nechal na vlastní náklady vypracovat Tento návrh se opět vyhýbal důležitým centrům koncentrace obyvatel a průmyslu naší republiky Projekt byl schválen příslušnými úřady. Po Mnichovské dohodě 30. září 1938 přišlo Československo o značnou část svého území - narychlo se musely změnit plány •D1 - Nejvýznamnější dálnice v ČR • •Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 • •Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi • •Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu "německé" dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou •V protektorátu se opět začíná stavět, plánem je spojit Prahu, Brno a Slovensko s velkými německými městy • •Po válce byla v omezeném rozsahu výstavba obnovena (asi 188 km rozestavěno), ale v roce 1950 došlo k jejímu definitivnímu zastavení • •Změnily se priority tehdejší vlády, bylo třeba hospodářsky obnovit zemi a automobilismus byl slabý a do jisté míry i společensky nežádoucí (buržoazní) • •Až v roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1 • •Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka). • 2006-1-8-12 Stavba mostu přes údolí Želivky (1948) 2006-1-8-7 Vybetonované odstavné pruhy u Čestlic u Prahy (vlevo), stejné místo na konci 60. let (vpravo) dálnice - budování dálnice Česká republika • •Výstavba dálnice D1 (jak ji známe dnes) začala v roce 1967 a již 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi (dnes 2 × 3 pruhy) • •Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen v roce 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce • •Podle původních (federativních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou •Plánují se dálnice do Ústní nad Labem a dále do Německa, D5 z Prahy do Plzně, D11 z Prahy do Hradce Králové a dále do Polska • •Počítá se i s D47 z Brna do Ostravy a samozřejmě i D2 do Bratislavy na Slovensko • •Velkolepé plány komunistického režimu však narážejí na tehdejší ekonomickou realitu • •Stát není schopen výstavbu dálnic financovat a plány nabírají obrovské zpoždění • •Z původně naplánované sítě jsou dokončeny pouze dálnice D1 z Prahy do Brna (1980) a D2 z Brna do Bratislavy dálniční síť 1989 •Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov (nereálně) • •Od D1 se měla na střední Moravě odklánět D47 na Ostravu - toto rozhodnutí bylo v roce 1996 změněno • •Dálnice D1 tak dnes označuje tah spojující tři největší města země (Praha, Brno, Ostrava), čehož se docílí spojením D1 s (původní) D47 • •D1 spojuje: Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko • •Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi • •Proto došlo v letech 1996–1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi ze čtyř jízdních pruhů na šest • •V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy) • •Obdobné rozšíření D1 (6 pruhů) se nyní plánuje v prostoru Brna (výjezdy 182 – 210) s plánovaným termínem počátku přestavby na rok 2010 (už dávno víme, že nereálné..) • •Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice • •Spolu s dálnicí D11 by R35 tvořila alternativní "severní trasu" spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha–Olomouc či Ostrava) • Dálniční síť - Stav k 31. 12. 2009 Graf 3. Počet km dálnic a rychlostních silnic provozovaných k 1. 1. daného roku Dálnice D1 •Intenzita dopravy •max. 97,3 tis. aut./24 h (Praha-Chodov, 2007) •střed 34,7 tis. aut./24 h (Hořice – Koberovice, 2007) •min. 6,2 tis. aut./24 h (Mořice – Vrchoslavice, 2007) •plánovaná min. 9,7 tis. aut./24 h u Polska (2010) • •Délka dálnice •377 km (338 km v provozu) • •Nadmořská výška •max. 655 m n. m. v km 104 •min. 198 m n. m. v km 370 • intenzity_2005 Dálnice D1 v obou směrech uzavřená Dálniční síť - výhledový stav Graf 1. Objem prostředků vložených do výstavby dálnic a silnic I. třídy Graf 5. Mezistátní doprava realizovaná přes území ČR (září 2005) • •Historie vzniku železnice • •Koněspřežná železnice České Budějovice – Linz (1828) • •První parní železnice z Vídně přes Břeclav, Brno (1839!), Přerov, Olomouc (1841) Ostravu a Bohumín (1847) do polského Krakova (1856) • •Olomoucko pražská dráha (1841-45) • •Další významné tratě 1. pol. 19. stol. : Praha - Děčín, Brno - Česká Třebová •V 2. pol. 19. stol. se železniční síť rozvíjí velmi rychle : ústecko – teplická dráha(1858), Pardubice – Liberec (1857-59), Plzeň – Praha(1961-62) • •V roce 1880 byl vydán zákon o výstavbě místních drah, který výrazně přispěl k další výstavbě železnic • •Do konce 19. století měly Čechy a Morava po Anglii a Německu jednu z nejrozsáhlejších železničních sítí v Evropě, jejíž délka tehdy činila 11 130 Km • •Uhodli byste poslední vybudovanou trať v ČR? • •Po 2. světové válce byla na území České republiky vybudována poslední trať z Havlíčkova Brodu do Brna (1953) • • V 50. letech minulého století u nás začala probíhat motorizace a elektrifikace železniční dopravy, poslední trať s parní trakcí zanikla v roce 1979 • •V současnosti motorová trakce sama ustupuje ekologičtější a ekonomičtější elektrické trakci •ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA •železniční síť v ČR patří k nejhustším v Evropě i na světě, což je dáno historickými souvislostmi • •v roce 2006 bylo v provozu 9 501 km tratí, z toho dvou a více kolejných 1 845 km (19,4 %), přes 2 760 km elektrifikovaných (29 %) • •Většina našich železnic je normálně rozchodných (1 435 mm), úzkorozchodných tratí (760 mm) je 97 km (které znáte?) • •Trať s ozubnicovým úsekem je mezi Tanvaldem a Harrachovem • •Vysoká hustota železničních tratí ve srovnání s EU (ČR: 0,120 km/km2; v EU jen 0,047 km/km2) • •hlavní pozornost v posledních deseti letech byla věnována modernizaci I. koridoru (Vídeň – Břeclav – Brno - Česká Třebová – Praha – Děčín - Berlín) • •….a II. koridoru (Vídeň – Břeclav – Přerov – Bohumín - Varšava), tj. tratí s rychlostmi až 160 km/hod., zařazených do evropských sítí podle mezinárodních dohod • • •Nejvýznamnější je pražský železniční uzel. Jeho poloha je však z geografického hlediska nevýhodná, protože železnice musí sestoupit z plošin do údolí řeky Vltavy, což se nepříznivě projevuje u tratí západních směrů. Celkem do Prahy ústí deset tratí, které jsou ukončeny buď na Hlavním nádraží nebo na Masarykově nádraží. Masarykovo nádraží má charakter koncového (neprůjezdného) nádraží •Dalším významným železničním uzlem je Brno. Do Brna ústí sedm železničních tratí, končících na hlavním nádraží, výhodně umístěného v centru města. •Z dalších železničních uzlů si pozornost zaslouží Olomouc. Do Olomouce ústí 6 tratí končících na hlavním nádraží, nevýhodně položeném poměrně daleko od centra Olomouce. •Přerov je bezpochyby také velice významným železničním uzlem. Všechny trati do něj ústící jsou elektrifikovány, což je výhodou místní železniční stanice z hlediska ekologie. Ústí sem pouze čtyři tratě, ale z největších měst v republice. •Významným železničním uzlem je Česká Třebová, i když nenáleží k největším městům České republiky. Její význam v posledních desetiletích poněkud upadá, ale v minulosti se z hlediska počtu projetých vlaků řadila k nejvýznamnějším železničním uzlům Evropy. Ústí sem pouze tři tratě, které ale mají celostátní význam. Významnost výrazně vzroste po úplném zprovoznění koridorů. 1. Německo 36 054 2. Francie 29 269 3. Polsko 19 900 4. Velká Británie 17 052 5. Itálie 16 288 6. Španělsko 13 747 7. Švédko 9 852 8. Česká republika 9 511 9. Maďarsko 7 950 10. Finsko 5 851 Zdroj: Martin Kvizda - Ekonomické dějiny železniční sítě České republiky 1. Česká republika 120,27 2. Belgie 113,58 3. Německo 100,99 4. Lucembursko 91,67 5. Maďarsko 85,48 6. Švýcarsko 78,80 7. Slovensko 74,63 8. Velká Británie 69,60 9. Rakousko 68,89 10. Nizozemsko 68,59 Zdroj: Martin Kvizda - Ekonomické dějiny železniční sítě České republiky • •Vysokorychlostní tratě (VRT) • •Již na počátku 70. let byly zpracovány první studie zabývající se problematikou budování vysokorychlostních železnice v ČR • •Začátkem roku 1989 byla přijata koncepce rozvoje železniční dopravy, která byla ovlivněna „Evropskou Dohodou o hlavních mezinárodních železničních tratích“ (Dohoda AGC) a začaly práce na koncepční studii VRT v ČSFR • • • •Vzhledem k poklesu přepravy po železnici na počátku 90. let byly zadány další studie řešící možné varianty zlepšení železniční infrastruktury, s důrazem kladeným na ekonomickou stránku • •Na základě vyhodnocení zpracovávaných studií bylo rozhodnuto o upřednostnění modernizace stávajících tratí, a proto bylo nutno aktualizovat koncepční studii VRT v ČSFR • •Výsledkem této aktualizace byl dokument „ÚTP Koridory VRT v ČR“ (Sudop Praha a.s., 1995), který obsahoval návrhy tras a stanovil podmínky, za kterých je výstavba VRT ekonomicky přijatelná • • •Od roku 1995 se problematikou koridorů VRT nikdo koncepčně dále nezabýval s výjimkou řešení některých železničních uzlů • •V Dopravní politice ČR z roku 1998, Koncepci rozvoje dopravy a spojů ČR z roku 2000 i v Návrhu rozvoje dopravních sítí do roku 2010 se uvádí, že budování vysokorychlostních tratí jako součástí celoevropské sítě není do roku 2010 reálné, ale je zabezpečováno územní ochranou jednotlivých koridorů v územních plánech velkých územních celků • •Pro záměr vybudovat VRT pouze na českém území není dostatečné ekonomické zdůvodnění, vyplývající z dostatečně silných zátěžových proudů • •vysokorychlostní tratě dovolují standardně rychlost 200-250 km/hod. …. VRTschema • •V ČR v současné době žádné VRT nejsou, Pendolino není vysokorychlostní souprava • •První krátké úseky VRT budou budovány v rámci modernizace III. tranzitního koridoru Praha – Plzeň • •Pokud se vůbec bude stavět, tak po roce 2020… (co myslíte?) • •Plánované VRT v ČR •1. SRN – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav – Rakousko/Slovensko/Maďarsko •2. SRN – Plzeň – Praha 3. Brno – Ostrava – Polsko • •Srovnání: (auto dnes), vlak dnes / VRT •Dresden - Praha (1:45) 2:30 / 1:00 •Ústí n. L. - Praha (1:00) 1:25 / 0:45 •Praha - Brno (1:55) 2:30 / 1:00 •Brno - Wien (2:15) 1:40 / 1:30 •Brno - Bratislava (1:45) 1:25 / 1:15 •Brno - Ostrava (2:30) 2:30 / 1:00 • VRTEvropa •Trendy: • •Počet přepravených cestujících od druhé polovině 90. let stagnoval, výrazně se ovšem změnila struktura podle způsobu přepravy • •Došlo k výraznému přesunu přepravených osob z veřejné silniční a železniční dopravy k dopravě individuální automobilové • •Obdobný přesun byl zaznamenán i v oblasti přepravních výkonů, kde celkový ukazatel mírně stoupal, avšak výkony veřejné silniční a železniční dopravy klesaly ve prospěch výkonů individuální automobilové přepravy osob •V devadesátých letech rovněž došlo k přesunu značné části přepravních výkonů nákladní dopravy ze železniční na silniční dopravu při mírném poklesu celkové přepravy zboží, ovšem za nárůstu celkových přepravních výkonů o polovinu • •Velmi výrazně se zvýšila dopravní zátěž na silnicích a místních komunikacích • koleje_kjr_2005 •LETECKÁ DOPRAVA • •letecká doprava v ČR zaznamenává v současné době nejrychlejší nárůst přepravy, podobně jako v mnoha dalších zemích světa • •v České republice je 87 civilních letišť, z toho je 9 veřejných mezinárodních • •naprostá většina výkonů se realizuje na letišti Praha-Ruzyně, které zajišťuje přes 94 % celkových výkonů v osobní přepravě a přes 84 % v nákladní letecké přepravě • •V roce 1993 bylo odbaveno v ČR 1,36 mil. osob, v roce 2011 již téměř 13 mil. (rok 2012 pokles zhruba o 1 milión osob..) • • …z toho Praha 11,8 mil., Brno 557 tis. (meziroční nárůst, Otrava 274 tis. (pokles)…ale každý rok je to jiné • •další významná letiště: Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary, (Pardubice) • Letiště Praha loni odbavilo 11,79 milionu cestujících •VODNÍ DOPRAVA •Většinou se člení na říční (vnitrozemskou) a námořní, u nás v hranicích státu pouze vnitrozemská, (námořní se profiluje jak?) • •délka využívaných vodních cest na území ČR je 664 km, z toho pro dálkovou vodní dopravu je využitelných 303 km splavných vodních toků • •vodní doprava má v ČR poměrně malý podíl na přepravních výkonech, což je dáno jediným napojením sítě vodních cest v ČR na Labe • mapa94 •Potrubní doprava •Ropovod Družba z Ruska • -nejdelší na světě •Ropovod Ingolstadt z Německa • -od roku 1996 • Maloobchod •Maloobchodní nabídka ke konci 80. let minulého století byla regionálně a strukturně velmi diferencována • •Poslední sčítání maloobchodu (v rámci Sčítání občanské vybavenosti sídel z roku 1987) ukázalo mimo jiné zcela neadekvátní sortimentní strukturu maloobchodu • •Tehdy většinový podíl v maloobchodní síti tvořily prodejny potravin, zatímco ostatní sortiment byl silně potlačen SITUACE NA KONCI 80. LET •Maloobchodní obrat realizovaný v síti čtyř vybraných základních sortimentních skupin prodejen dosahoval téměř 4/5 maloobchodního obratu v zemi (1989) Zdroj: Z. Szczyrba (2005) Vysvětlivky: * Prodejny potravin - včetně prodejen smíšeného zboží a prodejen tabáku OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska •Organizačně a prostorově byl maloobchod v České republice (Československu) řízen na základě tehdejší politické direktivy, která jen omezeně akceptovala reálnou potřebu dostupnosti služeb v území • •Socialistický model řízení odvětví obchodu se vyznačoval neeexistencí soukromého podnikání a determinací fungování obchodních firem • •Typické pro toto období byly velké státní obchodní (Pramen, Prior) a družstevní podniky (Jednota), kterým politická direktiva určovala prostor pro podnikání • •Od roku 1952 se tak družstva začala soustřeďovat na podnikání na venkově, prodejnám státního obchodu byla zase určena města Tab. 2: Struktura vybraných stálých prodejen v České republice v letech 1953-1989 rok prodejny celkem stálé prodejny z toho potravi-nářské smíšené nepotravi- nářské obchodní domy a nákupní střediska Samoob-sluhy 1953 63 842 61 846 25 513 18 675 10 885 71 - 1955 64 059 60 749 24 931 19 505 10 746 101 66 1960 55 150 53 845 22 688 20 024 9 374 77 3 720 1970 50 182 49 375 18 844 15 694 8 987 273 7 250 1980 45 934 45 507 16 177 15 349 8 522 609 8 571 1989 43 781 43 382 14 870 14 745 8 429 815 9 228 Zdroj: Starzyczná, Steiner (2000); Jindra (2009). Struktura vybraných stálých prodejen v České republice v letech 1953-1989 2jednota-50db35d859d6c jednota_logo_denik-380 jednoota IMG_6236_A BOR35ce8e_A060224_TOM_JIHLAVA_2N_N photo •Na rozdíl od vývoje v západní Evropě lokalizace prodejen nerespektovala rozmístění koupěschopné poptávky, díky čemuž docházelo k přetěžování maloobchodní sítě v centrech většiny měst • •Naproti tomu v periferních sídlištních souborech mnoha měst byly kapacity prodejních ploch nedostatečné • •Velmi často s tímto obecně neutěšeným stavem kontrastovala nelogická výstavba prodejních kapacit v menších městech a venkovských sídlech •Investice do rozvoje maloobchodní sítě i ukazatele plošného nebo obslužného standardu byly v Československu, ve srovnání se západními zeměmi, na poloviční úrovni • •Nekompatibilní ve srovnání se zeměmi západní Evropy byla i sortimentní struktura • •Nedostatky v maloobchodní vybavenosti byly vzhledem k reálné poptávce více pozorovatelné u měst než na venkově • •kapacitně i kvalitativně (sortimentně) byla poddimenzována zejména Praha, ale i brněnská a ostravská aglomerace, Plzeňsko a celé střední Čechy • •Relativně dobře byla v Čechách vybavena obslužná střediska severočeské regionální aglomerace, severozápadních a jižních Čech a jádra východočeské sídelní regionální aglomerace (Hradec Králové a Pardubice) plosny_stand_1987 REGIONÁLNÍ STRUKTURA PLOŠNÉHO STANDARDU V ROCE 1987 Zdroj: Sčítání občanské vybavenosti sídel, 1987 TRANSFORMAČNÍ ZMĚNY PO ROCE 1989 •Vývoj v odvětví maloobchodu po roce 1989 byl v nových společensko-ekonomických podmínkách velmi dynamický a během více než dvaceti let procházel několika etapami • •Z hlediska změn základních rysů geografické struktury českého maloobchodu lze proces transformace odvětví rozdělit celkem do tří etap: • •Etapa atomizace: (1990 - 1995) •Etapa internacionalizace: (1996 - 2005) •Etapa konsolidace (2006 - současnost) Etapa atomizace •Privatizační proces tuzemského maloobchodu byl z velké části založen na modelu tzv. malé privatizace, která umožnila privatizovat do soukromých rukou tisíce prodejen dříve státních podniků (Pramen) • •Pouze pro část velkých státních podniků (např. Prior) existoval jiný model privatizace - prodej na základě privatizačního projektu nebo formou kupónové privatizace • •Výsledkem byla rozsáhlá atomizace maloobchodu a vznik širokého spektra podnikatelských struktur v odvětví, které velmi aktivně začaly vyplňovat deficity maloobchodní sítě • •Vedle toho vznikaly tisíce nových prodejen a obchodních podniků vlivem liberalizace české ekonomiky, převážně na bázi domácího kapitálu a formou rodinných podniků •Retail Census 99 ukázal, že počet maloobchodních prodejen provozovaných na území České republiky se v roce 1998 oproti roku 1989 zvýšil více než dvojnásobně, a to z 41 na téměř 96 tisíc. • •Nejvýraznější kvantitativní změna během sledovaného transformačního období proběhla u nepotravinářského typu prodejen (více než čtyřnásobný růst) • •Dále klesla efektivita provozování prodejen ve venkovském prostoru, a to na úkor měst, která naopak začala posilovat své pozice v maloobchodním systému •Zatímco prodejní plocha v roce 1989 činila přes 3,5 mil. m2, v roce 1998 to již bylo více než 7,1 mil m2 • •Přepočteno na počet obyvatel, vzrostl plošný standard z 331 na téměř 700 m2 • •ve třech regionech byla zjištěna nadprůměrná (Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj), ve dvou regionech výrazně podprůměrná úroveň plošného standardu (Zlínský a Moravskoslezský kraj) • •Tyto rozdíly byly determinovány především počínajícím vývojem velkoplošné maloobchodní sítě, která v roce 1998 byla teprve ve své iniciační etapě plosny_stand_1998 REGIONÁLNÍ STRUKTURA PLOŠNÉHO STANDARDU V ROCE 1998 Zdroj: Retail Census 99, ČSÚ 1999 Etapa internacionalizace •Zvýšená expanze zahraničních velkoplošných maloobchodních řetězců na český trh započala až ve 2. polovině 90. let • •Do té doby se na českém trhu prosazovaly jen některé zahraniční firmy (např. belgický Delhaize, nizozemský Ahold či německá Billa) • •Působil zde i americký řetězec K-mart, jehož přítomnost byla výsledkem privatizace šesti obchodních domů Prior (v Praze, Brně, Liberci, Plzni, Pardubicích a Hradci Králové) •Aktivity tohoto řetězce na českém trhu skončily již v roce 1996, kdy K-mart prodal své obchodní domy britskému řetězci Tesco. • •Pozice zahraničních řetězců na českém trhu byla od začátku dominantní, bez větší konkurence ze strany tuzemských firem • •České firmy trpěly řadou kapitálových a profesních nedostatků (nedostatek kapitálu, nižší profesionalita řízení nebo absence zkušeností), které jim bránily rozvíjet podnikání v segmentu velkoplošného maloobchodu, a proto byly nuceny ustoupit z trhu •Postupně se český maloobchod vyvinul ve vysoce konkurenční odvětví a ne všechny maloobchodní řetězce na něm později zůstaly… • •Carrefour Tesco (2006) •Julius Meinl Ahold (2006) • •Charakteristickým rysem této etapy transformace maloobchodu v České republice je dále rostoucí koncentrace odvětví, kterou charakterizuje růst podílu prodejů realizovaných největšími firmami •Zatímco v 90. letech bylo možno spatřit mezi největšími obchodními společnostmi také některé domácí firmy (Interkontakt Group nebo Pronto Plus), již řadu let je situace zcela odlišná… • •…Přední pozice v žebříčku TOP 10 patří výhradně zahraničním subjektům • •Tržní podíly ve prospěch mezinárodních obchodních společností rostou i díky tomu, že převzaly do svých aktivit funkci velkoobchodu, čímž také získaly výhodnou pozici vůči dodavatelům zboží Etapa konsolidace •V posledních letech dochází ke konsolidaci maloobchodního trhu, který charakterizuje menší dynamika růstu největších obchodních firem a jejich současné posilování pozic na trhu • •Vliv na to měly i odchody některých velkých maloobchodních řetězců z České republiky počínaje rokem 2006 • •Český maloobchodní trh je odborníky řazen mezi vysoce konkurenční a nasycené trhy, a tak udržet se na něm je i pro velké mezinárodní společnosti značně obtížné • •Součástí konsolidační etapy tak patrně v blízké budoucnosti budou další odchody větších firem z trhu • •Získáním jejich tržních pozic ještě více posílí koncentrační tendence v odvětví a posílení některých velkých firem tesco_logo 2012-04-17_21-27-40_Kaufland-logo_z-Kauflandcz b59 ?????? ukazatel 1998 2009* Změna abs. Index 2009/1998 počet prodejen 95 852 108 000 12 148 1,13 prodejní plocha v m2 7 165 946 11 000 000 3 834 054 1,54 počet pracovníků** 278 396 357 792 79 396 1,29 plošný standard v m2 697 1 080 383 1,55 obslužný standard 37 29 -8 0,78 Změny v českém maloobchodu v letech 1998-2009 Zdroj: Analýza stavu maloobchodní sítě na území ČR, ČSÚ (2000); Cimler, Šípek (2009); Eurostat (2014); vlastní úpravy. UTVÁŘENÍ SÍŤOVÉ STRUKTURY V ČESKÉM MALOOBCHODĚ •Bez ohledu na provozně-organizační strukturu maloobchodu z dob před rokem 1990 (regionální sítě typu Pramen, Jednota..),… •… pak první náznaky utváření nových síťových struktur uvnitř českého maloobchodu na tržním principu byly k vidění již v první vývojové etapě transformace – atomizace • •Transformace síťové struktury českého maloobchodu však skutečně započala až s rozvojem jednotlivých velkoformátových prodejních konceptů • •Skutečný rozvoj nových velkoformátových prodejních konceptů nastal až v 2. vývojové etapě (internacionalizace), kdy do ČR přicházely postupně největší potravinářské i nepotravinářské nadnárodní maloobchodní koncerny • •Vytvořily se charakteristické sítě velkoplošných provozních jednotek, které postupně začaly dominovat trhu •Charakteristickým rysem vývoje na českém trhu byla časová posloupnost procesu rozvoje jednotlivých velkoformátových prodejních konceptů • •Šlo o vývoj, během něhož byly českou spotřebitelskou populací postupně kladně přijímány prakticky všechny moderní velkoplošné prodejny • •Rozvoj maloobchodní sítě v České republice byl založen na budování moderní sítě s širokým spektrem velkoprodejen a lze ho rozložit do jednotlivých subfází… •1. subfáze: dynamický rozvoj v síti supermarketů, 1995 → • •2. subfáze: dynamický rozvoj v síti diskontů, 1997 → • •3. subfáze: dynamický rozvoj v síti hypermarketů, 1998 → • •4. subfáze: dynamický rozvoj v síti nákupních center, 2000 → •Síťování v linii hypermarketů představuje jeden z nejviditelnějších rysů transformace českého maloobchodu • •Hypermarkety se staly rozhodujícím fenoménem dynamiky změn v českém maloobchodě… •vzhledem ke své regionální dimenzi v územní struktuře a maloobchodní gravitaci představují páteř maloobchodní sítě v ČR • •Jak vyplývá z novějších údajů společnosti Incoma GfK (Hypermarket 2011), preference tohoto formátu u českých spotřebitelů dosahuje již zhruba 45 % u pravidelně nakupujících domácností (potraviny a drogerie) • •Ve stručném srovnání – supermarkety zastavily pokles obliby a dostaly se na 18 % podíl, diskonty v posledních letech ztrácejí a jsou už pouze těsně nad 20 % • •Na počátku roku 2012 bylo na území České republiky asi 280 hypermarketů, s předpokladem dosažení hranice 300 do konce roku (obtížněji ověřitelné aktuální údaje..), •…což by z hlediska kupní síly mohlo znamenat dostatečné pokrytí • •S počtem 26 hypermarketů na 1 milion obyvatel se ČR řadí na 4. příčku v pořadí Evropských zemí a s aktuálním tempem růstu lze očekávat v nejbližších letech posun i na pozici nejvyšší • •Šetření Hypermarket 2011 také poukazuje na skutečnost, že ve vzdálenosti do 20 km od některého z hypermarketů žije již 88 % české populace • •Samozřejmě existují v dostupnosti hypermarketů poměrně velké regionální rozdíly, sever a východ republiky je, vzhledem k sídelní struktuře, pokryt daleko silněji než západ a jih • •Je zřejmé, že tzv. „bílých míst na mapě“ už příliš mnoho není a i ta budou postupně ubývat… •…Hypermarkety začínají pronikat i do malých měst velikosti 10-20 tis obyvatel picture ÚZEMÍ VYMEZENÁ 20 KM VZDÁLENOSTÍ OD NĚKTERÉHO Z HYPERMARKETŮ (2010) Zdroj: Hypermarket 2011 •Hypermarkety začaly být v další fází svého vývoje (4. subfáze) integrovány do funkční struktury nákupních center • •Systém fungování nákupního centra je z velké části založen na přítomnosti hypermarketu (nejčastěji velkého hypermarketu, tj. více než 5 tisíc m2 prodejní plochy), který plní funkci tzv. kotvy nebo magnetu (primární cíl pro nakupující) • •V tomto směru je značná část z realizovaných hypermarketů součástí některého z nákupních center TESCO Expanze sítě hypermarketů Tesco Expanze sítě diskontů Penny Market Lidl Expanze sítě diskontů Lidl NÁKUPNÍ CENTRA •Za předchůdce nákupních center lze s určitou nadsázkou považovat obchodní domy, které znamenaly skutečnou změnu ve způsobu nakupování • •Obchodní dům byl poprvé otevřený pro všechny společenské vrstvy, zákazníci nebyli nuceni koupit konkrétní zboží, měli volnost pohybu a výběru, mohli zboží vrátit a novinkou byla také donáška do domu a občasné slevy • •Obchodní domy a pozdější obchodní či nákupní centra znamenaly obrat od nákupů z „nutnosti“ k nákupům pro zábavu • •Lidé se mohli začít odlišovat, zvýraznila se jejich osobní identita a začaly být uspokojovány více než pouze základní lidské potřeby •Za jedno z prvních nákupních center je považováno Market Square v Chicagu (1916), jež bylo nekryté a připomínalo spíše skupinku obchodů, stojících vedle sebe • •Za první moderní nákupní centrum se považuje Highland Park Shopping Village v Dallasu, které bylo vybudováno v roce 1931 v unikátním mediteránním španělském stylu • •Za první předměstské nákupní centrum v USA a zřejmě i ve světě je považováno Northgate v Seattlu (1950), původně nezastřešené, k dispozici byly také parkovací plochy a divadlo • • wpc1007Northgate Jedno z prvních krytých nákupních center na světě – Northgate v Seattlu Zdroj: http://blsciblogs.baruch.cuny.edu/his1005fall2010/2010/11/16/one-stop-shop/ •V Evropě přišla vlna budování moderních nákupních center až počátkem 60. let, klíčovými hráči byla první dvě krytá centra ve Velké Británii i v celé Evropě: •…Bull Ring Centre v Birminghamu (1964) a Elephant and Castle (1965) v Londýně, které se řadí dodnes k nejnavštěvovanějším nákupním centrům ve Velké Británii • •Obecně byla v Evropě nákupní centra menší a nedošlo zde k tak rozsáhlé výstavbě na zelené louce, ani k vylidnění center měst jako v USA •Díky snaze techniků, architektů a developerů neustále posouvat pokrok kupředu, nabral vývoj nákupních center rychlý spád… •…téměř každé nákupní centrum překonávalo nějakou inovací to předešlé • •v 80. a 90. letech byla v západní či severní Evropě preferována většinou centra o střední velikosti prodejní plochy v rozmezí 20 – 40 tis. m2. • •Vývoj pokračoval v 90. letech zejména modernizací či rozšiřováním již postavených center a také transformací… •.. zábavní parky a možnosti využití volného času, restaurace, multikina apod. se staly nutným standardem, výjimkou již nebylo etážové parkování •Zatímco v ekonomicky vyspělých zemích byly spíše vyplňovány mezery na trhu ve spojení s šíří nabízených aktivit mimo obchod a nebyl kladen důraz na pouhý růst pronajímatelné plochy…, •…v tranzitivních zemích střední a v posledních letech i východní Evropy, nastal téměř nekontrolovatelný boom • •V České republice i dalších postsocialistických zemích se nákupní centra etablovala až ve 2. polovině 90. let a jejich skutečný rozmach nastal až v minulém desetiletí, tedy s více než čtyřicetiletým odstupem za ekonomicky vyspělou Evropou •Rozvoj nákupních center je do značné míry podmíněn stabilním politickým prostředím hostitelského trhu, což byla Česká republika schopna nabídnout až zhruba 10 let po pádu komunismu • •Dynamika vstupu a šíření tohoto nového prodejního konceptu však byla o poznání rychlejší než v USA nebo západní Evropě… •…důvodem byla především tehdejší výrazná podvybavenost prodejními plochami, ale i počáteční vstřícnost zejména vůči zahraničním investorům • •Prvním moderním nákupním centrem v České republice se stalo Centrum Černý Most v Praze, které bylo otevřeno v roce 1997…. v dalším roce byly uvedeny do provozu např. nákupní centra Průhonice, Borská Pole v Plzni či Avion Shopping Park v Brně •Počet nákupních center se od roku 1997 každoročně postupně zvyšoval, přičemž výstavba kulminovala v letech 2005-2008 (vrchol ekonomické konjunktury)… •…poslední tři roky jsou ve znamení útlumu ve výstavbě center, přičemž důvodem není jen celosvětová ekonomická krize • •V roce 2010 byla otevřena pouze 2 nákupní centra, a to Galerie Harfa v Praze a Chomutovka v Chomutově • •Do poloviny roku 2011 nebylo v ČR, podobně jako v dalších deseti evropských zemích (mj. i v blízkém Rakousku a Maďarsku), otevřeno žádné nové nákupní centrum a v ČR tomu nebylo jinak ani do konce roku 2011 •Regionální rozmístění nákupních center je nerovnoměrné a je primárně odrazem hierarchického postavení měst v sídelním systému • •Česká republika se s velkou pravděpodobností již ocitla za zenitem boomu výstavby nových nákupních center •Podobně jako mnoho dalších evropských zemí, bude hledat také jiná řešení (rozšiřování a modernizace stávajících center) či koncepty (retail parky, menší hypermarkety a supermarkety) • •V roce 2011 a 2012 bylo v České republice otevřeno de facto jediné větší nákupní centrum (resp. dvě) a od roku 2008 pokračuje propad výstavby • •V evropském kontextu je ČR (téměř 200 m2 GLA v přepočtu na 1000 obyvatel) stále pod průměrem zemí EU 27 (237 m2) a určitý prostor pro růst zde tedy stále zůstává… • Hrubá pronajímatelná plocha v nákupních centrech v evropských zemích (v m2 na 1000 obyvatel) v roce 2011 Zdroj: Cushman & Wakefield, 2011 •Obecná definice nákupního centra je podle Mezinárodní asociace nákupních center (International Council for Shopping Centres) následující: •nákupní centrum je soubor maloobchodních a jiných obchodních zařízení, který je plánován, postaven, vlastněn a řízen jako jeden celek, typicky s vlastní možností parkování. Nejčastější kombinací je nákupní galerie a kotevní nájemce (magnet) v podobě hypermarketu nebo většího supermarketu. • •…s hrubou pronajímatelnou plochou větší než 5 000 m2. Outletové prodejny a retail parky nejsou mezi nákupní centra zahrnovány (Cushman & Wakefield) Mezinárodní standard pro jednotlivé typy evropských nákupních center Zdroj: International Council of Shopping Centres Členění nákupních center v České republice dle hrubé pronajímatelné plochy k roku 2012 Zdroj: Centers DATA, 2010. Webové stránky jednotlivých center, tiskové zprávy TOP 10 největších nákupních center v České republice k roku 2012 Zdroj: Centers DATA, 2010. Webové stránky jednotlivých center, tiskové zprávy Lokalizace nákupních center v České republice k roku 2012 Zdroj: Centers DATA, 2010. Webové stránky jednotlivých center, tiskové zprávy NC_cz •Především zpočátku developeři preferovali jednodušší cestu, kterou je výstavba na zelené louce - ze 71 nákupních center jich tímto způsobem vzniklo 41 (58 %) a z toho 31 do roku 2005 (pouze 10 na dříve jinak využitém území), většinou v předměstských lokalitách • •Teprve poté se pozornost developerů zaměřila i na vnitřní části měst a od roku 2006 jsou cca 2/3 nákupních center otevírány na dříve zastavěných územích (také brownfields) • •Centra postavená na zelené louce ovšem zůstávají významnější z hlediska nabídky ploch (65 % celkového objemu pronajímatelné plochy), a to především ta, jež jsou lokalizovaná v suburbánní zóně (46 %) • Hrubá pronajímatelná plocha v nákupních centrech na 1000 obyvatel v České republice • • Liberec – 924 m2 • Brno – 730 m2 • Praha – 625 m2 • Ostrava – 614 m2 nákupní centra_BM Lokalizace nákupních center v Brně •Centrum města – tradiční obchodní a obslužná část města (v Brně např. Velký Špalíček a Omega, Palladium v Praze, Laso v Ostravě..) • •Nejčastěji nákupní centra vsazená do původní husté zástavby, kde dochází k propojení historických prvků s moderní architekturou, ve více či méně zdařilé podobě • •Jedná se typicky o vícepodlažní objekty s nižší celkovou pronajímatelnou plochou, kde často nelze umístit jako magnet velkoplošnou prodejnu typu hypermarket …magnetem se ovšem může stát např. multikino, které spolu s maloobchodními a obslužnými jednotkami přispívá k oživení historických městských jader •Vzhledem k dopravním omezením v centrech měst je nejčastějším a přirozeným způsobem dopravy chůze • •Za určitý problém může být považován nedostatek parkovacích míst v zázemí centra, což je zejména v rámci pěších zón v historických jádrech pochopitelné, resp. kompenzované polohou a docházkovou vzdáleností k veřejné dopravě či odstavným parkovištím • •Dnes již ne zcela ojedinělou formou výstavby nákupních center jsou revitalizace starých průmyslových objektů (většinou na okraji centra nebo v širším vnitřním městě) s využitím původních a někdy i architektonicky cenných objektů IMG_3318 IMG_3301 •Mimo střed města a jeho blízký okraj jsou možnosti prostorového rozmachu větší, centra vznikají přestavbou bývalých objektů občanské vybavenosti, ale i na volných plochách v sídlištních komplexech nebo po asanaci výrobních prostor • •Součástí nákupních center bývá zpravidla hypermarket, hobby market, restaurace a zařízení služeb (např. v Brně nákupní centrum Královo Pole, Arkády Pankrác v Praze, Nisa centrum v Liberci či Futurum v Ostravě..) • • IMG_3227 •Na předměstích, resp. mimo samotné město pak vznikají obří projekty s rozsáhlými velkoplošnými objekty a úrovňovými parkovišti na volné ploše pro tisíce vozidel • •Magnetem nemusí být vždy hypermarket s převahou potravinářského zboží, ale i jiný subjekt (typicky IKEA) • •Součástí mohou být a často bývají multikina, restaurace a občerstvení typu fast food, různá sportoviště, odpočinkové plochy a další zařízení služeb a volného času, ale i hobby markety a retail parky, (např. v Brně-Modřicích Olympia, Černý Most v Praze, Haná v Olomouci, Géčko v Liberci a mnoho dalších) IMG_3245 IMG_3222 •Ožehavou a diskutovanou otázkou je výstavba velkých nákupních center na zelené louce na periferii, resp. za administrativní hranicí města • •Takto lokalizovaná centra mimo urbánní residenční prostory jsou často terčem kritiky jak ze strany urbanistů a městských plánovačů, tak od obyvatel okolních obcí • •Obří velkoplošné formáty a rozsáhlá parkoviště zabírají území bez dostatečného respektu ke krajině a životnímu prostředí • •Podzemní parkoviště jsou v našich podmínkách nemyslitelná •Je také skutečností, že nákupní centrum velikosti pražských Letňan či brněnské Olympie dokáže efektivně zlikvidovat řadu menších obchodů nejen ve svém okolí, ale i v centru města • •Celodenní víkendová návštěva (často nejde o jen o samotný nákup) nákupního centra se stala trendem i určitou formou životního stylu nejen mladé generace, ale i rodin s dětmi a seniorů… •…historickým jádrům ubývá návštěvníků • •Na druhé straně lze pozitivně hodnotit výstavbu nákupních center ve velkých sídlištních komplexech, jež jsou často maloobchodně poddimenzovány •Obchodní pasáže, zařízení služeb a zábavy, korza a volné plochy k odpočinku mají tendenci stát se přirozeným místem setkávání lidí a vlastně novým centrem městské části, resp. obecně silně urbanizovaného území (např. Chodov, Černý Most a Letňany v Praze, Campus Square v Brně-Bohunicích) •… tato centra mívají velmi dobrou dostupnost jak autem, tak MHD • •Také revitalizované objekty v blízkosti městských jader či v širším vnitřním městě jsou v našich podmínkách většinou přínosem pro oživení přirozené obchodní funkce městského centra •Obecněji… • •Vývoj sortimentní struktury v městské maloobchodní síti se výrazným způsobem decentralizuje • •Prodejny potravin ztrácí svůj podíl na úkor zvyšujícího se podílů nepotravinářských prodejen • •prodejní plocha potravinářských, ale stále více i nepotravinářských prodejen v centru měst neustále klesá na úkor ploch v nákupních centrech lokalizovaných nejčastěji na městské periferii • • •Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že v posledních letech vznikla v centru velkých českých měst řada malých specializovaných obchodů, večerek, farmářských prodejen, bioprodejen apod., které si své zákazníky našly • •Do center měst se ovšem chystají pronikat také velcí developeři s novými nákupními a administrativními objekty (velká města a regionální centra) • •Je známo, že např. řetězec Tesco hodlá budovat síť menších obchodů s potravinami v centrech českých měst (koncept Tesco Expres) • •Někteří developeři již po řadu let vyhledávají lokality ve vnitřních částech měst (viz také tlak na zábor kvalitní zemědělské půdy) •…včetně možnosti regenerace vybraných lokalit brownfields • •V ČR aktuálně tento trh spíše stagnuje, zastavila se/odložila výstavba některých dlouhodoběji plánovaných objektů • •Spíše než zcela nová centra bude docházet k remodelacím a rozšiřování stávajících center (Ostrava, Opava, Hradec Králové, Olomouc, Zlín), posílí úspěšná a etablovaná regionální centra • IMG_3219 •V ČR byla v roce 2012 otevřena pouze dvě NC (Nová Karolina v Ostravě s 58 tis. m2 a Breda a Weinstein v Opavě s 26 tis. m2 ), 2013 otevřela v Olomouci Galerie Šantovka (46 tis. m2 )… • •Předpokládá se výstavba 1-2 center ročně, gigant typu Nová Karolina bude spíše výjimečný • •Ve městech do 20 tis. obyvatel, kde by se NC s galerií neuživilo, se budou nadále rozvíjet menší koncepty typu retail park • •V Praze, Brně, Liberci.. již mají některá centra problémy, jedno NC je již zavřené, obchody jsou prázdné, odcházejí lukrativní nájemci.. • • IMG_4509 IMG_4517 IMG_4524 IMG_4521 IMG_4522 IMG_4543 IMG_4564 IMG_4555 IMG_4554 IMG_4558 IMG_4544 IMG_4549 IMG_3254 IMG_4641 IMG_4651 IMG_4655 IMG_4656 • • •Zatím jediné zaniklé nákupní centrum v ČR – NC Stodůlky v Praze – jeho prostory jsou využívány jinými nájemci • IMG_4537 •Ve světě zanikly desítky nákupních center, resp. byly remodelovány či přestavěny a jsou využívány jinými nájemci.. „tradičně“ obchody s nábytkem, domácími potřebami, stavebními materiály… typu discount • •„Jen“ v USA se hovoří o zhruba 400 zaniklých centrech během let 2007-2009… • •Některá byla kompletně srovnána se zemí a vznikla volná prostranství, parky.. • •Velká část ovšem leží ladem a stávají se z nich sqwaty, obydlí pro větší i menší zvířátka, brownfields… nehledě na sociální i ekonomický dopad na blízké území •