Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Systémy územních rozpočtů Jaro 2014 Ing. Irena Opluštilová, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy oplustii@econ.muni.cz Důvody pro rozpracování teorie fiskálního federalismu (dle Pekové): •potřeba určité decentralizace veřejného sektoru na nižší vládní úrovně; • •potřeba zvýšení efektivnosti při financování potřeb veřejného sektoru ve smyslu paretovské efektivnosti; • •potřeba zkvalitnit demokratické rozhodování o finančních tocích v rozpočtové soustavě a zvýšit rozhodovací odpovědnost příslušných orgánů na všech úrovních. 2 Decentralizace funkcí veřejných financí •Decentralizace alokační funkce – na úrovni ÚSC nejdůležitější funkce. • •Decentralizace redistribuční funkce – míra a forma závisí na uplatňovaném modelu fiskálního federalismu. • •Decentralizace stabilizační funkce – funkce vykonávaná zejména na úrovni státu. 3 Teorie fiskálního federalismu zkoumá: •optimální míru decentralizace zajišťování veřejných statků na územní samosprávu, optimální míru decentralizace funkcí veřejných financí; • •vertikální a horizontální strukturu rozpočtové soustavy; • •možnosti optimalizace finančních vazeb uvnitř rozpočtové soustavy; • •způsob tvorby, rozdělování a užití finančních prostředků jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů; • •způsob optimálního přiřazení veřejných příjmů a veřejných výdajů jednotlivým veřejným rozpočtům a mimorozpočtovým fondům. 4 Tieboutův model •Jednotlivci vybírají mezi různými kombinacemi a úrovněmi poskytovaných služeb - tzv. „hlasování nohou“. • •„A Pure Theory of Local Expenditures“ (1956): jedinec si vybírá takové místní společenství, které nejlépe uspokojuje jeho potřeby v oblasti veřejných statků. Čím vyšší je počet místních jednotek a čím vyšší je rozdílnost mezi nimi, tím blíže je jedinec k plnému upokojení svých potřeb. • •Spousta omezujících předpokladů – kritika modelu. 5 Ekonomická teorie klubů •Předpoklady: •je uvažováno poskytování pouze jednoho čistě veřejného statku, ze kterého mají užitek pouze obyvatelé žijící v dané oblasti; •záliby (preference) i důchody všech obyvatel jsou identické. 6 1. Volba optimální velikosti skupiny při dané úrovni služeb Zdroj: Musgrave, R. A., Musgrave, P. B., 2004, s. 418, upraveno. celkové náklady na hlavu počet osob, N 0 Am A Bm B N2 C A' A'm N4 C' 7 2. Volba optimální úrovně služeb pro různě zvolené počty osob Zdroj: Musgrave, R. A., Musgrave, P. B., 2004, s. 418, upraveno. náklady na člena objem služeb, Q 0 D S1 S7 S4 S2 Q1 Q2 Q4 Q7 8 3. Kombinace optimální velikosti společenství a optimální úrovně veřejné služby Zdroj: Musgrave, R. A., Musgrave, P. B., 2004, s. 418. velikost společenství, N 0 úroveň služeb, Q Q N E N2 N4 N7 N10 Q2 Q4 Q7 Q10 9 Oatesův decentralizační teorém – ztráta efektu z centralizace •p …………..cena veřejného statku •D1 a D2 …poptávka po místních veřejných službách v oblasti 1 a 2 •Q1 a Q2 …požadovaná úroveň spotřeby reprezentantů v oblasti 1 a 2 •QC ……..…kompromisní úroveň poskytování veřejného statku stanovená centrální vládou Zdroj: Oates. W.: Fiskální federalismus: přehled teoretického výzkumu a praktických výsledků. In Finance a úvěr, 1991, roč. 41, č. 6, s. 261-277. 0 cena množství p AC = MC D1 D2 D C B A E Qc Q2 Q1 vynucená úspora dodatečná finanční zátěž 10 Decentralizační teorém – vliv heterogenity preferencí na velikost neefektivnosti •p …………..cena veřejného statku •D1 a D2 …poptávka po místních veřejných službách v oblasti 1 a 2 •Q1 a Q2 …požadovaná úroveň spotřeby reprezentantů v oblasti 1 a 2 •QC ……..…kompromisní úroveň poskytování veřejného statku stanovená centrální vládou 0 cena množství p AC = MC D1 D2 D C B A E Qc Q2 Q1 vynucená úspora dodatečná finanční zátěž Zdroj: Jílek, M. (2009): Fiskální decentralizace – teorie a empírie. s. 59. D*1 D*2 Q*1 Q*2 D* A* B* E* 11 Decentralizační teorém – vliv cenové elasticity poptávky na velikost neefektivnosti •p …………..cena veřejného statku •D1 a D2 …poptávka po místních veřejných službách v oblasti 1 a 2 •Q1 a Q2 …požadovaná úroveň spotřeby reprezentantů v oblasti 1 a 2 •QC ……..…kompromisní úroveň poskytování veřejného statku stanovená centrální vládou 0 cena množství p AC = MC D1 D2 D C B A E Qc Q2 Q1 vynucená úspora dodatečná finanční zátěž Zdroj: Jílek, M. (2009): Fiskální decentralizace – teorie a empírie. s. 59. D*1 D*2 B* E* 12 Hlavní argumenty pro a proti decentralizaci alokační funkce Kritérium Decentralizace Centralizace Externality proti pro Úspory z rozsahu proti pro Efektivnost daňového systému proti pro Respektování místních preferencí pro Konkurence mezi samosprávami pro i proti pro i proti Inovace v zabezpečování místních veřejných statků pro proti Další neekonomická kritéria pro? Zdroj: DAFFLON (2006), citováno dle JÍLEK, M. (2009): Fiskální decentralizace, teorie a empírie, s. 57. 13 Modely fiskálního federalismu • •kooperativní federalismus (horizontální model) • •vertikální model • 14 Horizontální model •rysy unitárního státu: –silná ústřední vláda s rozsáhlou oblastí vlivu, –jednotná legislativa, –jednotná daňová soustava; • •také prvky federativního uspořádání: –existence střední úrovně vlád – zemí • •finanční vztahy mezi rozpočty zejména na horizontální linii, ale i vertikální linii mezi spolkovými zeměmi 15 Vertikální model •uplatňován v anglosaských zemích (USA, Kanada, Austrálie) • •vychází z fiskální autonomie jednotlivých úrovní vlády, ponechává dostatečný prostor pro nezávislou fiskální politiku na každé úrovni odpovědnosti i jednotlivým úrovním vlád na horizontální linii • •centralizovaný model fiskálního federalismu •decentralizovaný model fiskálního federalismu •kombinovaný model fiskálního federalismu • 16 Centralizovaný model •velmi nízká míra soběstačnosti nižších vládních úrovní • •nejvýznamnější příjmy plynou do ústředního rozpočtu a pouze ústřední rozpočet je soběstačný • •finanční vztahy mezi rozpočty jsou uskutečňovány po vertikální linii a zejména formou účelových dotací • •vlastní příjmy nižších stupňů nestačí krýt jejich výdaje a jsou odkázány na dotace z vyšších rozpočtů • •rozsáhlé přerozdělovací vztahy v rozpočtové soustavě; prostřednictvím dotací stát ovlivňuje intenzivně činnost a hospodaření nižších vládních úrovní • •Československo do roku 1990 17 SR Daně a ostatní příjmy RR RR Vlastní výdaje Vlastní výdaje Dotace Dotace Dotace Dotace MR1 MR2 MR1 MR2 Zdroj: Peková, 2004, s. 170, upraveno. Legenda: SR = státní rozpočet, RR = regionální rozpočet, MR = místní rozpočty. Vlastní výdaje 18 Decentralizovaný model •úplná míra finanční samostatnosti nižších vládních úrovní bez existence přerozdělovacích procesů uvnitř rozpočtové soustavy, • •i nejnižší úrovně vlády by měly disponovat dostatečným objemem příjmů a kompetencí k celoročnímu pokrytí svých výdajových potřeb, • •nižší vládní úrovně by musely mít vlastní rozsáhlou daňovou pravomoc, • •v praxi se v čisté podobě nevyskytuje, pouze teoretický model. 19 SR RR Vlastní výdaje Vlastní výdaje MR Daně a ostatní příjmy Daně a ostatní příjmy Vlastní výdaje Daně a ostatní příjmy Zdroj: Peková, 2004, s. 171, upraveno. Legenda: SR = státní rozpočet, RR = regionální rozpočet, MR = místní rozpočet. 20 •V praxi se však ve většině zemí zpravidla uplatňuje určitá kombinace prvků vertikálního a horizontálního modelu fiskálního federalismu. • •Každá vládní úroveň má své vlastní příjmy (nižší úrovně zpravidla menší příjmy a to ve formě daňových i nedaňových příjmů), které jsou doplněny o dotace z vyššího rozpočtu. • •Stát prostřednictvím přerozdělovaných procesů může zmírňovat nerovný daňový výnos v jednotlivých regionech či obcích. V tomto modelu lze rozlišovat větší či menší míru centralizace či decentralizace. 21 SR Daně a ostatní příjmy RR RR Vlastní výdaje Vlastní výdaje Dotace Dotace Dotace Dotace MR MR Daně a ostatní příjmy Daně a ostatní příjmy Zdroj: Peková, 2004, s. 173, upraveno. Legenda: SR = státní rozpočet, RR = regionální rozpočet, MR = místní rozpočet. Vlastní výdaje 22 MODEL FISKÁLNÍHO FEDERALISMU V ČR •Lze jej označit jako kombinovaný model fiskálního federalismu s určitými decentralizačními prvky. • •Ani v současném modelu nejsou obce a kraje zcela finančně soběstačné. 23 Státní rozpočet Příjmy Výdaje Výdaje Dotace Dotace Dotace Rozpočty krajů Příjmy Příjmy Rozpočty obcí Mimorozpočtové fondy krajů Výdaje Státní fondy Mimorozpočtové fondy obcí Zdroj: Peková, 2004, s. 173. Legenda: příjmy, výdaje dotace 24 Související pojmy •Finanční soběstačnost •Míra samofinancování •Fiskální pozice •Fiskální kapacita •Fiskální potřeba 25 Doporučená literatura •JÍLEK, M. (2008): Fiskální decentralizace, teorie a empirie. ASPI – Wolters Kluwer, Praha, 428 s. • •MUSGRAVE, R. A., MUSGRAVE, P. B. (1994): Veřejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha, 582 s., kapitola 27. • •PEKOVÁ, J. (2011): Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Wolters Kluwer ČR, Praha, 587 s., kapitola 2. 26 DĚKUJI ZA POZORNOST. 27