pruh_TITL text N:\work\projekty\šablony\sablony\logoC.wmf
Participativní rozpočtování – tutoriál 03
Systémy územních rozpočtů
Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
2
Program
nparticipativní rozpočtování (PB)
nsrozumitelnost rozpočtu

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
3
Participativní rozpočtování I.
nnení jasná shoda nad definicí
n„Participativní rozpočtování je proces přijímání rozhodnutí, během kterého občané promýšlejí a
vyjednávají o rozdělení veřejných zdrojů.“ (The World Bank)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
4
Participativní rozpočtování II.
nrozhodování o využití části rozpočtu, respektive jeho výdajové či příjmové stránky (maximální
zaznamenaný podíl byl 18 % výdajů rozpočtu – Brazílie) nstanovení prioritních oblastí rozpočtu,
tvorba konkrétních projektů, diskuze nad vytvořenými projekty, výběr podpořených projektů,
monitoring
nkontinuální proces

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
5
Proč participativní rozpočtování? I.
nboj proti chudobě
nbudování důvěry mezi veřejnosti a volenými zástupci nvytvoření prostředí pro sociální dialog v
rámci komunity nsociální začlenění vyloučených skupin (např. v rámci obce, v níž existují významné
sociální rozdíly či izolované minority apod.)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
6
Proč participativní rozpočtování? II.
nmodernizace administrativy (např. zlepšení fungování a dostupnosti sociálních služeb) npodpora
sociální identifikace s lokalitou (např. PR pro mladistvé)
nvýchova k aktivnímu občanství
ndiskuze nad výší daní s cílem zajistit vyšší výběr daní

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
7
Proč participativní rozpočtování? III.
nomezení korupce
nefektivnější vynakládání prostředků
nzapojení občanů do správy věcí veřejných

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
8
Vznik participativního rozpočtování I.
nkonec 80. let 20. století
nBrazílie, Porto Alegre
ndlouhé období vojenské diktatury
nnízká důvěra v politiky
nveřejné výdaje: korupce, klientelismus, plýtvání
nUruguay, Peru, Ekvádor, Evropa
n2010: Latinská Amerika – cca polovina celosvětového výskytu

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
9
Porto Alegre
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
10
Vznik participativního rozpočtování II.
nPrvním městem, kde se PB začalo aplikovat bylo Porto Alegre. Participativní rozpočtování bylo
součástí několika inovativních reformních programů, které se začaly realizovat v roce 1989 a jejich
cílem bylo reagovat na nerovnosti v životních podmínkách obyvatel města – asi polovina obyvatel
města žila ve slumech izolována na předměstí a neměla přístup k veřejným službám – jako zásobování
vodou, kanalizaci, zdravotní péči, vzdělání… Participativní rozpočtování v Portu Alegre bylo
založeno na rozhodování o určité části rozpočtu prostřednictvím veřejných setkání, ať už na místní
nebo regionální úrovni. Obyvatelé a volení zástupci spolu hledali a stanovovali výdajové priority a
hlasovali, které priority se budou realizovat. Předmětem participativního rozpočtování jsou
prostředky určené k financování služeb a k investicím (asi 15 % rozpočtu). Nerozhoduje se o té
části rozpočtu, která obsahuje vázané výdaje – na platy a např. obsluhu dluhu. Počet těch, kteří se
zapojují do procesu participativního rozpočtování stále vzrůstá. (Porto Alegre má asi 1,5 mil.
obyvatel a v současnosti je do procesu zapojeno asi 50 000 obyvatel). Účastníci procesu jsou z
různých ekonomických a sociálních podmínek, s různými politickými orientacemi.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
11
Vznik participativního rozpočtování III.
nCelý proces začíná v lednu řadou shromáždění v různých částech města. Tato shromáždění mají za cíl
přinést interakci a participaci. nV únoru dochází k informování veřejnosti o technických a
systémových otázkách rozpočtování ve městě. nV březnu pak probíhají opět další veřejná shromáždění.
Jednak obecná zaměřená k stanovení a projednávání výdajových priorit v každé z 16 městských částí.
Ale i shromáždění zaměřená na určitou oblast – jako doprava, zdravotnictví, vzdělávání, ekonomický
rozvoj, sport… Starosta i zaměstnanci úřadu se zaměřují na to, jak reagovat na veřejný zájem. V
dalších měsících se pak účastníci procesu setkávají v týdenních či čtrnáctidenních intervalech v
každé městské části, aby vyjádřili potřeby a technické parametry navrhovaných projektů.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
12
Vznik participativního rozpočtování IV.
nPoté se uskuteční setkání na regionální úrovni, kde se ocení prioritou potřeby jednotlivých částí
města a volí 42 zástupců do Rady města pro rozpočet (Municipal Council of Budget). Tito zástupci se
pak podílí na práci rady. Hlavním úkolem rady je propojit požadavky distriktů se zdroji a navrhnout
a schválit rozpočet města (tu část, která je předmětem tohoto procesu). Tento výsledný rozpočet je
pak závazný, což znamená, že zastupitelstvo může jen navrhovat, ale ne požadovat změny. Vetovat
rozpočet může jen starosta města, případně ho vrátit k radě k přepracování. To se ale za celou
dobu, kdy proces PB ve městě probíhá, nestalo. Pokud je třeba v rozpočtu udělat změny, je třeba
reagovat na možné problémy města, rada pro rozpočet připraví změny rozpočtu a sleduje zpětnou vazbu
od obyvatel. nVýsledkem procesu PB ve městě bylo, že lidi podnítil k aktivitě. Vznikly nové
propojení mezi lidmi, nové organizace. Zlepšila se významně vybavenost předměstí službami –
vodovody, zněkolikanásobil se počet škol, lidé se zapojili do veřejného dění… nPo zkušenost s PB ve
městě Porto Alegre se participativní rozpočtování začalo realizovat i v dalších brazilských
městech.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
13
Cíle participativního rozpočtování
nzapojit veřejnost
ninformovat a vzdělávat
nposílit veřejnost

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
14
Kolín nad Rýnem
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
15
Kolín nad Rýnem - cíle participativního rozpočtování I.
n
ninformovat o rozpočtu
npřinést dobré myšlenky a návrhy
ninformovat občany o tématech komunity
nnázory, návrhy, očekávání obyvatel
ntransparentnost v rozhodnutí zastupitelstva
núvodní krok k e-participaci

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
16
Kolín nad Rýnem - cíle participativního rozpočtování II.
n
nJiný příklad PB: Kolín nad Rýnem – jedná se o úplně jiné podmínky a jiný cíl, s kterým byl proces
participativního rozpočtování realizován.
nS participativním rozpočtováním v Kolíně nad Rýnem začali v roce 2008. Proces byl organizován
městem jako první krok k e-participaci občanů. Cílem tohoto procesu bylo (dle prezentace starosty
města) informovat občany o rozpočtu úplně a srozumitelně, aby si občané uvědomili komplexnost
tohoto tématu. Více informovat občany o rozpočtových tématech než dříve.
nTaké hledat dobré myšlenky a návrhy k řešení současných problémů města. Obohatit projednávání
rozpočtu a názory, návrhy a očekávání obyvatel.
nCílem byla i větší transparentnost při rozhodování o rozpočtu v zastupitelstvu. Díky větší
zodpovědnosti za rozhodovací proces.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
17
Kolín nad Rýnem - přínosy participativního rozpočtování I.
n
nvíce pochopení pro jednání města
nkaždý se může zapojit
nlepší komunikace
nlepší náhled na současné problémy
ncílené jednání
npodpora jednání politiků
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
18
Kolín nad Rýnem - přínosy participativního rozpočtování II.
n
nParticipativní rozpočet byl připravován ve třech oblastech (Streets, paths, open areas; green
spaces; sports). Město vyčlenilo ze svého rozpočtu určitou částku (ve výši několika tisícin
rozpočtu), která je určena právě k financování participativní části rozpočtu.
nCelému proces PB předcházela mediální kampaň – Vaše město! Vaše peníze! Jednak byly do domácností
roznášeny letáky, také byly vyvěšeny billboardy a probíhala kampaň v rádiu.
nMěsto zpracovalo internetový portál, jehož prostřednictvím se část procesu realizovala.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
19
Kolín nad Rýnem - přínosy participativního rozpočtování III.
n
nNa přelomu října a listopadu v průběhu čtyř týdnů mohli občané podávat své návrhy na projekty,
které souviseli s uvedenými třemi oblastmi rozpočtu.
nV roce 2008 tímto způsobem město získalo téměř 5000 návrhů. Občané mohly návrhy podávat přes
internet, písemně, prostřednictvím call center, prostřednictvím emailu. Podávání návrhů mohlo být i
anonymní.
nNávrhy byly zpracovány a zveřejněny na internetovém portálu. Zde o nich mohly registrovaní
uživatelé hlasovat – pro a proti. Pod každým návrhem probíhala také diskuze zúčastněných, do ní
přispívali i úředníci úřadu města.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
20
Kolín nad Rýnem - přínosy participativního rozpočtování IV.
n
nNávrhy byly vyhodnoceny (dle nejvíce pro-hlasů po odečtení proti-hlasů) a seřazeny. V každé
oblasti bylo vybráno prvních 100 projektů a ty byly dále posuzovány. Jednak týmem vybraných
úředníků z hlediska možnosti financování, z hlediska proveditelnosti příslušnými odbory města, byly
projednány příslušnými komisemi města a finanční komisí a konečné rozhodnutí o realizování
jednotlivých projektů provedlo zastupitelstvo. To se také za své rozhodnutí zodpovídalo na veřejném
zasedání občanům.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
21
Kolín nad Rýnem - přínosy participativního rozpočtování V.
n
nVíce pochopení za strany občanů pro jednání města. Lepší pochopení komplexnosti rozpočtu.
nDíky tomu, že se každý mohl zapojit, věci ovlivnit, tak méně naštvání na politiky.
nLepší komunikaci mezi úředníky a občany – vytvoření prostředí pro dialog, výměnu názorů, pohledů,
vysvětlování kontextu rozhodnutí. Lidé se do procesu chtěli zapojit, proces PB podnítil jejich
aktivitu. To bylo podpořené svědomitým zacházením s návrhy občanů ze strany města a tím, že se
město občanům zodpovídalo za svá rozhodnutí.
nSpráva a politici získali lepší úhel pohledu na současné problémy města. Ten, kdo nesl „znalosti o
problému“ byli občané, protože jako uživatelé služeb ví, kde je třeba proces poskytování služeb
zlepšit.
nDíky znalosti problému a znalosti přání a návrhů lidí, mohli politici a úředníci najít cílené
jednání pro řešení problému.
nParticipativní rozpočtování podporuje politiky v rozhodování. Jsou jasná místa, na která se
soustředí pozornost.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
22
Sevilla
n
http://www.spain-holiday.com/blog/wp-content/uploads/2010/12/sevilla.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Espacio_Parasol_Sevilla.jpg

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
23
Sevilla – participativní rozpočtování I.
nopakující se roční proces
npravidla procesu stanovuje komunita
nnávrhy přichází přímo z komunity
norganizován dobrovolníky

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
24
Sevilla – participativní rozpočtování II.
nParticipativní rozpočtování zde začalo v roce 2004.
nProces PB je zde organizován dobrovolníky. Ti po celém městě sbírají návrhy na projekty, které by
se v rámci PB mohly realizovat a to jak od občanů, tak od místních organizací. Návrhy mohou občané
podávat také přímo na radnici nebo v občanském centru. Poté, co jsou návrhy posbírány se v každé
čtvrti konají tři veřejná shromáždění a lidé jsou pozváni, aby se jich zúčastnili. nPrvní
shromáždění informuje o procesu PB a schvalují se zde pravidla, kterými se proces PB bude v tomto
roce řídit. Mluví se o předchozím rozpočtu, takže účastníci mají lepší informace o otázkách o nichž
budou rozhodovat.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
25
Sevilla – participativní rozpočtování III.
nNa druhém shromáždění se volí návrhy, o kterých se bude rozhodovat na úrovni města za všechny
městské části. Toto shromáždění také volí zástupce do rady, která bude o návrzích rozhodovat. V
každé části se vybere pět návrhů, o kterých bude rada rozhodovat. nNa třetím shromáždění, které
byly dále rozpracovány opět prezentovány před komunitou a předkládány ke schválení.
nTento proces se každý rok opakuje.
nZastupitelstvo každý rok určí částku, o které se bude prostřednictvím shromáždění rozhodovat.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
26
Faktory úspěšnosti participativního rozpočtování
nsilná podpora procesu vedením města
nobčanská společnost
npodporující politické prostředí
nvyčlenění zdrojů
n(4 faktory úspěšné aplikovatelnosti participativního rozpočtování podle The World Bank)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
27
Omezení participativního rozpočtování I.
nzaměření na specifické veřejné služby
nchybějící dlouhodobý pohled
ndůraz na místní problémy
nzávislost na politické podpoře

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
28
Omezení participativního rozpočtování II.
nParticipativní rozpočtování se může zaměřovat jen na určité služby. Pro hodně účastníků procesu PB
může být náročné zbývat se otázkami, které se týkají např. občanských práv, či komplexními
sociálními službami. Spíše je mohou zajímat menší infrastrukturní projekty, které jsou pro ně lépe
uchopitelné a je zde jasně vidět, čeho chtějí projektem dosáhnout. Může se stát, že určitá část
účastníků procesu PB poté, co obdrží určité veřejné služby, už se dál do procesu PB nechce
zapojovat.
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
29
Omezení participativního rozpočtování III.
nParticipativní rozpočtování nezdůrazňuje dlouhodobý pohled (i když v jeho praktické aplikaci může
být obsažen) – dlouhodobé plánování. Může se stát, že účastníci procesu upřednostní krátkodobé
hledisko při svém rozhodování, protože nemají dostatečné technické a analytické schopnosti…

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
30
Omezení participativního rozpočtování IV.
nPři realizaci procesu mohou účastníci klást důraz na řešení lokálních záležitostí. Jejich problémy
– např. vysoká nezaměstnanost, která způsobuje jejich vyloučení ze společnosti, však mohou mít
řešení spíše na jiné úrovni – vyšší, mimo dosah komunity.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
31
Omezení participativního rozpočtování V.
nÚčastníci procesu participativního rozpočtování mohou být do určité míry závislí na úřednících
úřadu města a vláda tak může zůstat nejvýznamnějším hráčem celého procesu – může organizovat
veřejná setkání, poskytuje informace, zaručuje, že se úředníci setkají s veřejností, zaručuje, že
se určité projekty budou realizovat. PB se může stát manipulací veřejnosti – přes proces PB se
mohou veřejné prostředky posílat do předem vybraných projektů.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
32
Jiné formy zapojení občanů do rozpočtování – cíle I.
n
nJe možné vymezit dva hlavní cíle, proč zahrnout obyvatele do rozhodování o rozpočtu:
ninformovat veřejnost o vládních rozhodnutích
nvtáhnout veřejnost do tvorby vládních rozhodnutí
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
33
Jiné formy zapojení občanů do rozpočtování – cíle II.
n
nInformovat veřejnost o vládních rozhodnutích. Např. proč vláda přistupuje k úsporám či jaké
služby, v jakém rozsahu  kvalitě si za dané prostředky může město dovolit. nVtáhnout veřejnost do
tvorby vládních rozhodnutí, aby občané i další zájmové skupiny vyjádřily své potřeby a priority a
společně hledali, jak jich lze dosáhnout. Může v lidech podpořit schopnost hledat, které otázky
jsou důležité pro celou komunitu. Informovat se a naslouchat jiným názorům. Zvažovat společenský
zájem vedle svého individuálního. Obhajovat své názory a společně s dalšími lidmi se podílet na
řešení problémů komunity.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
34
Výsledky šetření v North Caroline I.
nKdo iniciuje zapojení občanů do rozpočtování?
nÚředníci (72 %)
nZastupitelé – neformální zájem (62 %)
nIniciativa občanů (43 %)
nTradice s participací (32 %)
nPožadavek zastupitelů (13 %)
nTlak zájmových skupin (13 %)
nJiné (17 %)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
35
Výsledky šetření v North Caroline II.
nS výsledky výzkumu, který provedla Maureen Berner ve městech a okresech Severní Karoliny je možné
zvažovat paralely pro současnou situaci ve městech a obcích v ČR.
nM. Berner se zabývala tím:
n Jestli si manažeři myslí, že je nutné zahrnovat občany do rozpočtování? n Jaké jsou nejběžnější
metody, které místní vlády používají, aby zahrnuly občany do rozhodování
n Jestli si manažeři myslí, že jsou tyto metody efektivní a proč?
n Jsou zde nějaké praktiky, postupy, které by manažeři chtěli doporučit jiným? Kdy je využili, nebo
naopak kdy se jim vyhnuli?
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
36
Výsledky šetření v North Caroline III.
nKdo iniciuje zapojení občanů do rozpočtu? Z odpovědí vyplývá, že je zde významný vliv zastupitelů
a jejich rozhodnutí, aby se občané do přípravy rozpočtu zapojili (vedle iniciativy ze strany
úředníků). nDůvod proč se nesnaží občany do rozpočtování zapojit spatřují respondenti (úředníci
města) zejména v nedostatku zájmu zastupitelů a v malém zájmu ze strany veřejnosti v minulosti. U
malých měst jsou pak důležitým faktorem náročnost procesu zapojení veřejnosti - nedostatek času,
lidských zdrojů či financí.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
37
Výsledky šetření v North Caroline IV.
nPro zapojení veřejnosti města používají např. následující metody:
nVeřejné projednávání rozpočtu
nMožnost promluvit na pravidelných setkáních
nOtevřená setkání, která město k rozpočtu pořádá (workshopy k rozpočtu)
nVeřejná slyšení
nPoradní komise složené z občanů
nNávštěvy zaměstnanců města u místních sdružení občanů
nNeformální setkávání zástupců města s občany – „setkání v kavárnách“
nInternetové prezentace, informace zasílané emailem
nPoštovní odpovědní obálky, telefonní dotazování ve vybraných domácnostech…
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
38
Výsledky šetření v North Caroline V.
nProč se nesnaží zapojit občany do rozhodování o rozpočtu?
nNedostatek zájmu ze strany zastupitelstva (57 %)
nMalý zájem veřejnosti v minulosti (50 %)
nLidé se nechtějí zapojit (28 %)
nNedostatek času (20 %)
nNedostatek lidských zdrojů (19 %)
nNedostatek finančních zdrojů (8 %)
nPříliš komplikovaný proces (7 %)
nNedostatek zájmu úředníků (7 %)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
39
Výsledky šetření v North Caroline VI.
nnejméně efektivní metoda: veřejné projednávání rozpočtu nnejvíce efektivní metoda: veřejné
projednávání rozpočtu nna čem záleží: jaký je cíl, jakým způsobem, kdy

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
40
Výsledky šetření v North Caroline VII.
nZ odpovědí respondentů vyplynulo, že jako nejméně efektivní formu komunikace vnímají veřejné
projednávání rozpočtu. Stejně tak ale veřejné projednávání vnímají jako nejvíce efektivní formu
zapojení občanů. nZáleží na tom, v jaké fázi rozpočtového procesu se veřejná projednávání odehrají.
nPokud se uskuteční až na konci rozpočtového procesu, kdy je projednáván finální rozpočet a obvykle
pak následuje i jeho schválení, pak veřejné projednávání není efektivním nástrojem pro zapojení
občanů. Odehrává se příliš pozdě, takže už není možné rozpočet opravdu změnit. Taková veřejná
projednávání se pak mohou stát jen místem, kde místní organizace prosí o peníze.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
41
Výsledky šetření v North Caroline VIII.
nNaopak veřejná projednávání jsou vnímána jako efektivní nástroj k zapojení občanů, pokud se
odehrávají hned na začátku rozpočtového procesu a jsou dobře propagována – každý se pak může
zapojit a podílet se na hledání řešení místních problémů. Taková veřejná projednávání rozpočtu se
zaměřují spíše na potřeby obyvatel a zájmových skupin. Respondenti také dobře hodnotili, pokud se
veřejná projednání v průběhu rozpočtového procesu několikrát opakovala – nejednalo se o jediný
kontakt s veřejností, ale spíš o vytvoření prostoru pro dialog. nVeřejná projednávání nebyla
hodnocena jako efektivní pokud cílem samosprávy je občany pouze o rozpočtu informovat. Pak je
vhodnější využít jiné formy (např. internetové prezentace, inzeráty v místním tisku). nZ odpovědí
také vyplynulo, že nejde ani tak o metodu, která by byla účinná nejvíce, ale záleží na cíli použití
konkrétní metody/nástroje. Proč? Čeho chce město docílit? A na konkrétním způsobu použití. Veřejná
setkání jsou pak efektivní pokud je cílem města zapojit veřejnost do rozhodování o rozpočtu.
Důležité je pak již zmíněné načasování – dělat věci včas (v úvodních fázích rozpočtového procesu).
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
42
Participativní rozpočet - Česko
nPraha 7 – vyčleněna část rozpočtu k rozhodnutí občanů nrok 2014: 1 mil. Kč (celkový výdaje Prahy 7
jsou cca 360 mil. Kč)
nschvalování v dubnu 2014, realizace v roce 2014
njinak forma v Česku téměř neznámá, přestože účast veřejnosti na správě věcí veřejných je na
poměrně vysoké výši nkampaň za participativní rozpočet v Praze (směřovaná na komunální volby 2014)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
43
Participativní rozpočet - Slovensko
nBratislava – Nové Mesto – vyčleněna část rozpočtu k rozhodnutí občanů
nrok 2014: 20 000 € (cca 540 tis. Kč)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
44
Základní bariéry k zapojení občanů I.
nrozpočet  jako tlustý, nudný dokument
nrozpočet  jako byrokratická zbytečnost
nrozpočet  jen vnitřní proces organizace
nobčané nevnímají svou účast při přípravě jako smysluplnou
nsnaha minimalizovat vstupy od občanů do přípravy
nrozpočet strukturován podle vstupů
nrozpočet používán k řízení chodu úřadu, ne k informování
nnedůvěra občanů k vládě

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
45
Základní bariéry k zapojení občanů II.
nPokud se veřejnost – občané a zájmové skupiny mají o rozpočet zajímat, měl by to být srozumitelný
dokument. Těžko lez očekávat, že se budete zabývat něčím, čemu nerozumíte. nFrank Benest formuloval
ve své knize Marketing Your Budget následující bariéry srozumitelnosti rozpočtu. Výčet těchto
barier může být dobrým odrazovým můstek pro to, jak připravit rozpočet jako srozumitelný dokument
zajímavý pro čtenáře:

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
46
Základní bariéry k zapojení občanů III.
nRozpočet  jako tlustý, nudný dokument. Při zpracování rozpočtu je často používán účetní jazyk,
který může být obtížně srozumitelný a příliš „suchý“. Čísla jsou obvykle ohromná (nepředstavitelná)
a obtížně uchopitelná. Často požadovaná úroveň služeb vychází z nějakého historického kontextu,
který již není dál vysvětlován, zdůvodňován. nRozpočet jako byrokratická zbytečnost – Občan se na
rozpočet často dívají jako na byrokratickou zbytečnost. Není vnímán jako něco, co je spojené s
jejich vlastními zájmy, potřebami, snahami. nRozpočet  jen vnitřní proces organizace – místní
úředníci se na rozpočet a jeho přípravu někdy dívají jako na vnitřní proces organizace. nObčané
nevnímají svou účast při přípravě jako smysluplnou – nevidí, že by při přípravě rozpočtu mohli hrát
smysluplnou roli.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
47
Základní bariéry k zapojení občanů IV.
nSnaha minimalizovat vstupy od občanů do přípravy  - rozpočtový proces je tak náročný na čas a tak
nákladný, že jak zastupitelé, tak úředníci se snaží co možná zmenšit úsilí, které je mu věnováno.
Např. použitím počítačového zpracování rozpočtu – často položkového a minimalizováním vstupů od
občanů. nRozpočet strukturován podle vstupů, podle oddělení a podle funkcí vynakládaných
prostředků. Chybí v něm pak provázání na poslání, cíle, výsledky, které jsou důležité pro občany.
nRozpočet používán k řízení chodu úřadu, ne k informování veřejnosti o jeho vývoji. nNedůvěra
občanů k vládě – někdy občané nevnímají, že by je vláda chtěla zapojit smysluplný způsobem.
n
n
n
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
48
Srozumitelný rozpočet I.
nPrůvodce rozpočtováním
nÚvodní slovo
nVize, hodnoty a cíle komunity
nStruktura rozpočtu napříč organizační strukturou
nDoplnění rozpočtu o ukazatele výkonu
nSrovnávací či vysvětlující data, grafy, grafiky
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
49
Srozumitelný rozpočet II.
nJakými způsoby je možné reagovat na bariéry srozumitelnosti rozpočtu? Jak učinit rozpočet
srozumitelnější pro občany? nNěkterá města zpracovávají „průvodce rozpočtu“ – ten jednak může
vysvětlit a informovat o rozpočtovém procesu v daném městě, struktuře rozpočtu – typech příjmů a
výdajů a faktorech, které ovlivňují jejich vývoj, ale může také vysvětlovat přístup města k řešení
jeho problémů  zdůvodňovat volby zastupitelstva a jejich promítnutí v rozpočtu města. Může
vztáhnout rozpočtové informace k cílům a prioritám města. nMísto „průvodce rozpočtem“ některá města
využívají k informování občanů inzerátů v místním tisku – ty mohou popisovat před jakými výzvami
rozpočtu teď město stojí nebo může obsahovat přehled služeb, které město poskytuje – popis služby,
informace o jejím financování, jaké jsou trendy a skutečnosti, které ovlivňují poskytování těchto
služeb.
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
50
Srozumitelný rozpočet III.
nSamotný rozpočtový dokument může být přiblížen občanům např. následujícími způsoby: nRozpočet je
otevřen „Úvodním slovem“ starosty (u amerických měst ho zpracovává vedoucí exekutivy, manažer
města…) nToto úvodní slovo je pak zaměřeno na veřejnost – občany, podnikatele, různé zájmové
skupiny. nUdává celkové vyznění rozpočtu – tón, perspektivu hospodaření v daném roce. Úvodní slovo
by mělo provázat návrh rozpočtu s hodnotami a zájmy občanů. Dát rozpočet do kontextu vnějších
skutečností, které život ve městě a tedy i jeho hospodaření ovlivňují. Ovlivňují rozhodnutí o
rozpočtu. Úvodní slovo může informovat o hlavních úspěších města v minulém roce (a jejich zobrazení
v jeho hospodaření). Může tak uvést hlavní politická rozhodnutí, klíčové oblasti z pohledu občana –
co ho zajímá – které služby budou např. kráceny a jejich zdůvodnění – k jakým „trade off“ v
rozpočtu dochází. Úvodní slovo může obsahovat hlavní „vzkazy“ pro různé zájmové skupiny ve městě.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
51
Srozumitelný rozpočet IV.
nFormát rozpočtu i jeho obsah pak může být uzpůsoben zobrazení vizí, hodnot a cílů komunity. Údaje
rozpočtu by k těmto cílům měly být vztaženy. Aby občané viděli, co je důležité pro jejich vládu.
Prezentace rozpočtu ve vztahu k vizím a hodnotám komunity samozřejmě vyžaduje tyto hodnoty poznat –
samospráva k tomu může využívat např. pořádání workshopů či dotazování občanů na jejich hodnoty,
cíle, ale i obavy či strachy či naděje…  nStruktura rozpočtu nemusí vycházet z organizační
struktury. Může vycházet z programů nebo z oblastí poskytovaných služeb, které korespondují s
rozvojovými prioritami (např. bezpečnost ve městě, kultura a život v komunitě…), kdy dochází k
propojení práce různých odborů. nDoplnění rozpočtu o ukazatele výkonu. Ukazatele mohou vycházet buď
z dat získaných úřadem při jeho činnosti, ale mohou vycházet i z průzkumů spokojenosti obyvatel.

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
52
Srozumitelný rozpočet V.
nO jaké typy ukazatelů se pak může jednat:
nUkazatele vstupů (počet městských strážníků, výše platů úředníka, počet míst v mateřských
školkách). nUkazatele výstupu (output) – počet dokončených vyšetřování, počet půjčených knih, počet
opravených km silnic) nUkazatele produktivity – objem služeb vyprodukovaných za den, měsíc, hodinu…
objem služby vyprodukovaný zaměstnancem (počet vyřízených žádostí za měsíc jedním zaměstnancem
daného oddělení) nUkazatele výsledku (outcome) – bezprostřední výsledky - čas odezvy na stížnost,
rychlost dojezdu hasičů při požáru,… n- Konečné výsledky - počet chycených pachatelů trestných činů
předvedených před soud, spokojenost občanů s parky, s bezpečností ve městě…

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
53
Srozumitelný rozpočet VI.
nSrozumitelnost rozpočtu může zvýšit i doplnění textu rozpočtu srozumitelnými grafy, obrázky,
mapami… dávají dokumentu hodnotu, smysl pro občany, ilustrují uváděné skutečnosti. nPři výběru
grafu můžeme vycházet z toho, co občany opravdu zajímá (úroveň poplatků za poskytované služby, růst
nákladů služeb poskytovaných městem, srovnání nákladů na služby s jinými obdobnými městy
(benchmarkingové grafy)…). Zajímají občany problémy v určitých oblastech? – Znečištění ovzduší ve
městě, nedostatek volných bytů, počet krádeží, počet míst v mateřských školkách… data v grafech by
pak měla být vztažena k těmto tématům.
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
54
Grafy v rozpočtu I.
nNěkolik klíčových srovnání
nJednoduchost
nPrůvodní text
nDostatečně velké
nKreativní zobrazení
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
55
Grafy v rozpočtu II.
nJe dobré použít několik klíčových srovnání významných a smysluplných pro občany – např. složení
průměrných výdajů domácností v daném místě – kolik připívají měsíčně do rozpočtu města? Jak jsou
tyto prostředky vynakládány na různé oblasti? nGrafy by měly být jednoduché, srozumitelné.
Dostatečně velké, aby byly čitelné a dobře se v nich orientovalo. nGrafy by měly být doplněny
textovým vysvětlením – jasný a srozumitelný text o skutečnostech, které graf ilustruje. nJe dobré
používat různá kreativní zobrazení, která zaujmou toho, kdo graf čte (samozřejmě při zachované
srozumitelnosti). nJe vhodné používat grafy, které popisují trendy – vývoj daného jevu/skutečnosti
v čase. Umožňuje to lépe pochopit jevy v souvislostech. n(mohou zobrazit náklady služeb v
aktuálních či ve stálých cenách, úroveň služeb, poptávku po službě, indikátory výsledku…)

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
56
Shrnutí
nparticipativní rozpočet
nvýhody a možnosti participativního rozpočtování
nsrozumitelný rozpočet
n

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4 2014
57
Zdroje
nwww.participativnirozpocet.cz
nParticipatory budgeting – Anwar Shan, The World Bank, 2007

text pruh_normal pruh_normal
www.econ.muni.cz
Participativní rozpočtování, Systémy územních rozpočtů, Ing. Jiří Velinský, 12. 4. 2014
58
Děkuji za pozornost!
nIng. Jiří Velinský
njiri.velinsky@econ.muni.cz