Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na léta 2004-2010 květen, 2004 Obsah 1. Úvod kapitola A 2. Současný stav tělovýchovných a sportovních aktivit ve městě Brně 2.1. Hlavní organizace 2.1.1. Brněnské tělovýchovné sdružení 2.1.2. Česká obec sokolská 2.1.3. Česká asociace sport pro všechny 2.1.4. Asociace školních sportovních klubů 2.1.5. Klub českých turistů 2.1.6. Orel 2.1.7. Autoklub ČR 2.2. Přehled jednotlivých sportovních odvětví a počet TJ a SK 3. Současný stav sportovních zařízení ve městě 3.1. Sportovní zařízení v majetku města 3.2. Významná sportovní zařízení v majetku vysokých škol 3.3. Významná sportovní zařízení v majetku středních škol 3.4. Sportovní zařízení neziskových organizací 3.5. Významná sportovní zařízení v soukromém vlastnictví 4. Systém zajištění přípravy sportovně talentované mládeže ve městě Brně kapitola B 5. Podpora tělovýchovy a sportu ve městě Brně 5.1. Současný stav podpory tělovýchovy a sportu 5.1.1. Neinvestiční a investiční dotace - granty 5.1.2. Neinvestiční dotace na podporu vrcholového sportu 5.1.3. Neinvestiční dotace na podporu mládežnického sportu 5.1.4. Neinvestiční dotace na pronájem ledových ploch hokejovým klubům 5.1.5. Investiční dotace do majetku města 5.1.6. Investiční dotace do sportovišť v majetku jiných subjektů 5.1.7. Neinvestiční dotace sportovišť v majetku města Brna (provoz) 5.1.8. Neinvestiční dotace do sportovišť v majetku jiných subjektů (provoz) 5.1.9. Spoluúčast města Brna na pořádání prestižních sportovních akcí 5.1.10. Neinvestiční příspěvky vkládané do organizací zřizovaných městem Brnem kapitola C 6. Cíle a záměry města Brna 6.1. Cíle a záměry ve výstavbě sportovních zařízení 6.1.1. Zásady zadání územněplánovacího podkladu 6.1.2. Urbanistické ukazatele tělovýchovných zařízení 6.1.3. Stav územněplánovacích podmínek pro sport a rekreaci na území města 6.2. Cíle a záměry v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit občanů 6.2.1. Stanovení priorit investiční výstavby sportovních a tělovýchovných zařízení 6.2.2. Stavby pro organizovanou tělovýchovu 6.2.3. Stavby pro školní tělovýchovu 6.2.4. Stavby pro neorganizované pohybové 6.3. Cíle a záměry v oblasti sportu a sportovního marketingu 6.4. Směry finanční podpory do oblasti tělovýchovy a sportu 6.4.1. Dotace typu A 6.4.2. Neinvestiční dotace typu B 6.4.3. Neinvestiční dotace na podporu vrcholového sportu 6.4.4. Spoluúčast města Brna na pořádání prestižních sportovních akcí 6.4.5. Finanční prostředky vkládané do sportovních zařízení v majetku města 6.5. Souhrnný přehled finančních prostředků vkládaných do oblasti TV a sportu v letech 2005-10 7. Použité podklady a literatura 1. Úvod (Tato koncepce navazuje na stávající koncepci města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu pro léta 1999-2005, která je aktualizována a je proveden nástin záměrů a cílů města Brna pro léta 2004-2010). Účast na odpovídajícím, zdraví prospěšném tělesném pohybu patří k právům, která dle Konvence o zachování lidských práv a základních svobod náleží každému jedinci bez jakéhokoliv rozlišování pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženství, politických či jakýchkoli jiných názorů, národnosti či sociálního původu, příslušnosti k nějaké národnostní menšině, majetku, rodu či jakékoli jiné okolnosti. Zastupitelstvo města Brna schválilo stěžejní dokument pro rozvoj města "Strategie pro Brno", na jejímž zpracování se podílela široká odborná i laická veřejnost. V rámci strategické vize budoucnosti města v oblasti kultury a sportu vytyčilo dva strategické záměry: KZ1 - Rozvoj infrastruktury pro kulturní, sportovní a rekreační aktivity KZ2 - Zpřístupnění kultury a sportu široké veřejnosti. Rovněž "Programové prohlášení Rady města Brna pro volebníobdobí2002-2006" pro sport stanovuje: "...zlepšíme podmínky pro sportování, zvláště mládeže. Podpoříme obnovu veřejných sportovišť, rekreačních ploch a veřejné užívání školních sportovišť." Závazek vytvářet "Podmínky pro oddych, rekreaci, tělesnou výchovu a sport pro nejširší okruh městského obyvatelstva" je uveden rovněž v Programu Brno - Zdravé město. Dle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, mají obce ve své samostatné působnosti vytvářet podmínky pro sport, zejména zabezpečit rozvoj sportu pro všechny, přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů. Dále zajišťují výstavbu, rekonstrukci, udržován&#$08 a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů. Obce ve své působnosti kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení a zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Město Brno je významným sportovním centrem regionu. V tomto městě byla vychována řada špičkových sportovců, kteří proslavili na sportovním poli nejen město Brno, ale celou republiku. Brno je tradičně významným centrem kolektivních i individuálních sportů. Jako krajské město je Brno přirozeným centrem pro pořádání vrcholných sportovních událostí a je také oblastí s vysokou koncentrací obyvatelstva. To znamená, že je zde přirozená potřeba a poptávka po možnostech sportovně-rekreačního vyžití obyvatel. Ačkoliv je v Brně řada sportovišť a velké množství oddílů, které poskytují možnost sportovat, je třeba říci, že mnoho sportovišť není v dobrém stavu a některá sportovní a sportovně-rekreační zařízení v Brně chybí nebo jich je znatelný nedostatek. S transformací společnosti a změnou financování občanských sdružení v tělovýchově po listopadu 1989 odpadl důvod protežovat zájmy organizované tělovýchovy - výkonnostního sportu. Rozvoj pohybových trendů ve světě se v posledních desetiletích vyvíjel v souladu s rostoucí potřebou aktivizovat obyvatele k pravidelném pohybu, tj. rostl směrem k budování pohybových zařízení pro "mládež i dospělé". U nás však šel opačným směrem a rozsah zařízení a ploch klesl na třetinu původní hodnoty 60. let minulého století. Cílem koncepce je navrhnout kroky, které by mělo město Brno učinit, aby se situace v brněnské tělovýchově a sportu trvale zlepšovala. Kapitola A 2. Současný stav tělovýchovných a sportovních aktivit ve městě Brně 2.1. Hlavní organizace V České republice existuje řada zastřešujících sportovních, tělovýchovných a turistických organizací - svazů, asociací, unií a federací. V městě Brně lze za nejvýznamnější považovat níže uvedené zastřešující organizace, které jsou servisními organizacemi pro TJ, SK, apod. Kromě nich existuje ještě několik dalších organizací. * Brněnské tělovýchovné sdružení * Česká obec sokolská * Česká asociace sport pro všechny * Asociace školních sportovních klubů * Klub českých turistů * Orel * Autoklub ČR 2.1.1. Brněnské tělovýchovné sdružení - BTS Jedná se o největší organizaci v Brně, která sdružuje sportovní kluby zabývající se především olympijskými sporty na výkonnostní a vrcholové úrovni. BTS sdružuje 52 849 členů (33 567 dospělých, 19 282 mládež) ve více než 234 tělovýchovných jednotách a sportovních klubech. 2.1.2 Česká obec sokolská - ČOS Česká obec sokolská je na území města Brna rozdělena na dvě župy, Sokolskou župu Jana Máchala a Sokolskou župu Dr. Jindry Vaníčka, které sdružují 19 628 členů (12 340 dospělých, 7 284 mládeže). Cílem činnosti ČOS je přispívat ke zvyšování duchovní, kulturní a fyzické úrovně naší občanské společnosti prostřednictvím tělesné výchovy a sportu. 2.1.3. Česká asociace sport pro všechny - ČASPV Asociace sport pro všechny Brno-město sdružuje 11 100 členů (8 484 dospělých, 2 606 mládež). Zabezpečuje tělovýchovnou a sportovní činnost široké brněnské veřejnosti v 38 odborech působících na celém území města Brna. 2.1.4. Asociace školních sportovních klubů Okresní Rada Asociace školních sportovních klubů ČR - Brno sdružuje 6 797 členů v 86 školních sportovních klubech. Jejich cílem je vytvoření co nejširší nabídky pro pravidelnou tělovýchovnou a sportovní činnost. Zabezpečují soutěže pro žáky, studenty a učně všech brněnských škol. Soutěže se pořádají pro všechny školy, nejen pro školy, které jsou členy AŠSK. 2.1.5. Klub českých turistů - KČT Jedná se o organizaci v městě Brně, která pečuje o rozvoj všech druhů turistiky a zároveň zabezpečuje značení turistických cest.. V této organizaci se sdružuje 2062 členů, z toho 959 členů je mládež. V městě Brně je 23 odborů KČT. 2.1.6. Orel Orel je jedinou celostátní sportovní organizací, která má své sídlo v městě Brně. Cílem Orla je výchova především mladých lidí a dětí prostřednictvím sportovních a ostatních aktivit. V městě Brně působí dvě orelské župy - župa Dr. Jana Sedláka a župa Sušilova. Vlastními realizátory tělovýchovné a sportovní činnosti jsou orelské jednoty. Těchto subjektů působí na území města Brna v současnosti 11. V jednotách je celkem zaregistrováno 1 270 členů, z toho 635 mládeže. 2.1.7. Autoklub ČR (AČR) Autoklub České republiky je samostatným a dobrovolným občanským sdružením zájemců o motorismus a činnost v AČR. Sdružuje nebo sám vytváří federace, svazy, asociace, kluby a členy. AČR je pokračovatelem činnosti Autoklubu republiky Československé, který byl založen již v roce 1904. Mezi nejvýznamnější občanská sdružení působící na území města Brna patří AMK Automotodrom Brno a AMK Revena Brno. 2.2 Přehled jednotlivých sportovních odvětví a počet TJ a SK Organizovaná tělovýchovná a sportovní činnost je provozována zejména v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, které jsou zaregistrovány pod zastřešujícími servisními organizacemi. V níže uvedené tabulce je uveden základní přehled sportovních odvětví, členské základny a počet TJ a SK provozujících organizovanou sportovní činnost zejména v olympijských sportech na výkonnostní a vrcholové úrovni, zastřešených pod Brněnským tělovýchovným sdružením v Brně. Tabulka: Základní přehled sportovních odvětví a členské základny Brněnské tělovýchovné sdružení věková kategorie počítána ke dni 31. 12. 2003 Celkem Dospělí celkem Mládež celkem Počet TJ/SK Aerobik 76 74 2 3 Americký fotbal 95 61 34 1 Atletika 2521 968 1553 17 Badminton 202 114 88 7 Baseball 689 174 515 5 Basketbal 1316 618 698 16 Biliár 111 108 3 3 Box 154 134 20 3 Curling 53 47 6 2 Cyklistika 516 421 95 7 ČUBU - český svaz karate 330 203 127 6 ČUBU - full contakt 618 558 60 2 ČUBU - goru-ryu 1060 448 612 3 ČUBU - sebeobr. a ostatní 308 241 67 5 Florbal 515 180 335 7 Fotbal 12379 7768 4611 39 Golf 391 362 29 3 Házená 491 368 123 3 Hokejbal 968 808 160 11 Horolezectví 538 529 9 4 Jachting 478 414 64 7 Jezdectví 813 387 426 7 Jóga 99 80 19 3 Judo 831 393 438 8 Kanoistika 560 453 107 7 Kolečkové brusle 22 22 0 1 Koloběh 1 1 0 1 Korfbal 138 114 24 2 Krasobruslení 241 109 132 3 Kulturistika 939 813 126 9 Kuše 3 2 1 1 Kuželky a bowling 297 282 15 8 Lední hokej 1468 836 632 9 Lukostřelba 78 55 23 1 Lyžování 1328 779 549 19 Minigolf 110 80 30 2 Moderní gymnastika 329 82 247 7 Muay - Thai 179 152 27 1 Národní házená 128 48 80 2 Neslyšící - UZPS 190 166 24 1 Nohejbal 50 47 3 3 Orientační běh 446 340 106 8 Plavecké sporty 3352 543 2809 9 Pozemní hokej 126 111 15 2 Psí spřežení 14 12 2 1 Radiový orientační běh 15 13 2 1 Rekreační sport 3769 3454 315 21 Ragby 312 182 130 2 Shikon - ČUBU 33 33 0 1 Softbal 299 151 148 4 Spastic handicap - UZPS 501 453 48 1 Sport pro všechny 3136 2399 737 15 Sportovní gymnastika 194 73 121 2 Squash 668 613 55 5 Stolní hokej 268 199 69 3 Stolní tenis 397 251 146 10 Střelectví 25 25 0 2 Šachy 457 356 101 9 Šipky 53 52 1 3 Taekwondo ITF 490 225 265 2 Taekwondo WTF - ČUBU 19 19 0 1 Tělesně postižení - UZPS 209 156 53 4 Tenis 2472 2033 439 32 Tradiční karate - ČUBU 218 74 144 2 Triatlon 154 144 10 4 Turistika 1118 846 272 16 Veslování 382 343 39 2 Vnitřně postižení - UZPS 85 7 78 1 Vodní lyžování 32 23 9 1 Vodní motorismus 72 72 0 2 Volejbal 2212 1148 1064 29 Vzpírání 42 41 1 1 Zápas 202 56 146 2 Zrakově postižení - UZPS 145 117 28 3 53780 34295 19485 454 Pozn.: Činnost je dále provozována na úrovni rekreační, výkonnostní i vrcholové v dalších organizacích zabezpečujících organizovanou tělovýchovnou a sportovní činnost v SK, TJ pod zastřešujícími organizacemi Sokol, Orel, ASPV apod. 3. Současný stav sportovních zařízení v městě Brně Na území města Brna se nachází řada sportovišť celoměstského významu nebo významu lokálního. Vzhledem k tomu, že v Brně se nachází více než 580 sportovišť - hřišť, tělocvičen, bazénů, sportovních areálů, kluzišť apod., je uveden přehled pouze významných sportovních zařízení v městě Brně, které mají rozhodující vliv pro potřeby občanů města Brna. 3.1 Sportovní zařízení v majetku města a) Sportovní areály * SK Královo Pole Vodova * Fotbalový stadion za Lužánkami - /toho času mimo provoz/ * Městský fotbalový stadion Srbská * Zimní stadion za Lužánkami - /toho času mimo provoz/ Sportovní haly * Hala Rondo Baseballové hřiště * Horní Heršpice /t.č. ve výstavbě/ Plavecké bazény * Ponávka - nesplňuje parametry plaveckého bazénu * Rašínova - nesplňuje parametry plaveckého bazénu * Kraví hora Volejbalový areál * Volejbalový areál Lužánky Golfové hřiště * Městské golfové hřiště v Jinačovicích /t. č. ve výstavbě/ Rekreační areály a koupaliště * Brněnská přehrada * Mariánské údolí * Koupaliště Křižíkova * Koupaliště Zábrdovice * Koupaliště Riviéra * Koupaliště Dobrovského * Koupaliště Kraví hora b) Sportoviště u základních škol Při základních školách, které zřizuje město Brno, existuje 95 tělocvičen a 46 venkovních hřišť, 9 bazénů a jeden zimní stadion. Z provedeného průzkumu základních škol bylo zjištěno, že z celkového počtu 46 školních sportovních areálů bylo zpřístupněno veřejnosti a sportovním klubům 32 (což činí 70 % z celkového počtu). Zimní stadion při ZŠ Úvoz patří mezi evropské rarity (výjimkou je Finsko). Při ZŠ Úvoz je zřízena v rámci programu "Intenzifikace sportovních tříd" sportovní třída zaměřená na lední hokej. Sportovní činnost talentované mládeže zabezpečuje hokejový klub Krokodýli HC Brno, při kterém je zřízeno Sportovní centrum mládeže. Přehled vybraných sportovních zařízení při základních školách vhodných pro organizovanou sportovní činnost: venkovní areály: ZŠ Arménská 21 atletický ovál, tenisové a volejbalové kurty ZŠ Labská víceúčelový sportovní areál s atletickým oválem ZŠ Laštůvkova atletický ovál, sektory pro výšku a dálku, tenisové kurty ZŠ Horníkova atletický ovál, sektory pro výšku a dálku, fotbalové hřiště s umělým povrchem, hřiště pro basketbal ZŠ Janouškova fotbalové travnaté hřiště a 2 hřiště s umělým povrchem ZŠ Svážná atletický ovál, sektor pro dálku ZŠ Mutěnická atletický ovál, sektor pro dálku ZŠ Novolíšeňská atletický ovál a víceúčelové hřiště ZŠ Horní atletický ovál a víceúčelové hřiště ZŠ Tuháčkova atletický ovál a víceúčelové hřiště (ve výstavbě) ZŠ Kuldova fotbalové travnaté hřiště a hřiště s umělým povrchem školní tělocvičny vhodné pro míčové sporty: ZŠ Tuháčkova volejbal a basketbal s hledištěm pro 200 diváků ZŠ Holzova volejbal a basketbal s hledištěm pro 200 diváků ZŠ Novolíšeňská 2 tělocvičny pro volejbal bez hlediště ZŠ Horníkova volejbal a basketbal bez hlediště ZŠ Bzenecká 2 tělocvičny pro volejbal bez hlediště ZŠ Mutěnická 2 tělocvičny pro volejbal bez hlediště ZŠ Úvoz volejbal bez hlediště ZŠ Hudcova volejbal a basketbal bez hlediště ZŠ Řehořova volejbal a basketbal bez hlediště Problémem školních bazénů jsou jejich parametry, jejichž délka nepřesahuje 16,67 m, a ačkoliv některé mají solidní zázemí, byly postaveny jednoúčelově pro potřeby ZŠ, aby pokryly školní výuku plavání. Přehled bazénů při ZŠ včetně parametrů název ZŠ parametry bazénu bazény vhodné pro soutěže žáků Arménská 21 16,67 m x 8,00 m ano Herčíkova 19 12,50 m x 6,00 m ne Holzova 1 16,67 m x 8,00 m ano Horní 16 16,67 m x 12,5 m ne Labská 27 16,67 m x 8,00 m ano Milénova 14 12,50 m x 6,00 m ne nám. Svornosti 7 12,50 m x 6,00 m ne Pastviny 70 16,67 m x 8,00 m ano Jasanova 2 rekonstrukce 3.2 Významná sportoviště v majetku vysokých škol a vysokoškolských sportovních klubů Masarykova univerzita v Brně * hřiště na basketbal, hřiště s umělým povrchem na malý fotbal a tělocvična pro úpolové sporty v Brně-Komárově * tělocvična pro volejbal a basketbal bez hlediště a malá tělocvična na Vinařské ul. * tělocvična pro basketbal a volejbal s hledištěm pro 100 diváků a malá tělocvična pro gymnastiku a posilovna Pod Hradem Vysoké učení technické v Brně * sportovní areál Pod Palackého vrchem * 2 tělocvičny pro basketbal a volejbal na ul. Purkyňova * tělocvična pro míčové sporty na Údolní 53 * posilovna 280 m^2 v areálu Veveří 95 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno * tělocvična pro házenou a volejbal na Palackého tř. 3.3 Významná sportovní zařízení v majetku středních škol Gymnázium M. Lercha, ul. Žižkova * tělocvična pro volejbal a basketbal s hledištěm pro 200 diváků Gymnázium Křenová ul. * tělocvična pro volejbal a basketbal s hledištěm pro 200 diváků SPŠ stavební, ul. Kudelova * tělocvična pro volejbal a basketbal bez hlediště Střední odborné učiliště a učiliště Brno, Jílová 36 g * tělocvična pro volejbal a basketbal bez hlediště pro školní výuku * venkovní hřiště pro házenou, tenisový kurt, beachvolejbalový kurt, hřiště s umělým povrchem na nohejbal, volejbal a basketbal Gymnázium L. Daňka, Botanická 70 * tělocvična pro volejbal a basketbal * tréninková hala pro atletiku * atletický ovál 200 m 3.4 Významná sportovní zařízení neziskových organizací * Hřiště a stadiony pro fotbal: 43 celkem, z toho 28 travnatých hřišť 2 s umělým povrchem a 13 ostatních (škvára, písek) * Hřiště a stadiony pro házenou: 4 * Hřiště a stadiony pro basketbal: 1 * Hřiště a stadiony pro volejbal: 15 * Hřiště a stadiony pro tenis: 30 * Hřiště a stadiony pro ragby: 3 * Hřiště a stadiony pro golf: 1 * Hřiště a stadiony na minigolf: 2 * Hřiště a stadiony pro baseball: 4 * Hřiště a stadiony pro nohejbal: 2 * Hřiště pro beachvolejbal (plážový volejbal): 1 * Jízdárny otevřené (kolbiště, park-cout): 4 * Dráhy a stadiony pro lehkou atletiku: 7 * Dráhy a stadiony pro cyklistiku: 1 * Dráhy a stadiony pro dostihy: 1 * Dráhy a stadiony pro lukostřelbu: 1 * Tělocvičny a sportovní haly: 32 * Tenisové haly: 5 * Haly pro stolní tenis: 2 * Kuželny: 7 * Kryté jízdárny: 1 * Speciální tělocvičny pro úpolové sporty: 5 * Tělocvičny a haly pro squash: 1 * Nafukovací haly: 3 * Kryté bazény 25 m: 1 * Plavecké bazény otevřené: 2 * Kryté zimní stadiony: 1 * Loděnice pro veslování, kanoistiku a jachting: 11 * Koupaliště Tatran - Starý Lískovec: 1 * Střelnice 3 3.5 Významná sportovní zařízení v soukromém vlastnictví * Plavecký stadion - PS Kometa, a. s. * Automotodrom Žebětín - areál Automotodromu * Automotodrom Žebětín - areál golfového hřiště /9 jamek/ * Squash Slovan, Brno-Černovice * Squash Vodařská, Brno-Komárov * Boby Group, a. s. - Squash * Squash centrum Černohorská * Squash centrum Příkop * Squash centrum Cejl * Tenisová hala Žabovřesky * Squash centrum Selská * Squash Radost, s. r. o. * Squash, s. r. o., Špitálka * Tenisová hala Lužánky 4. Systém zajištění přípravy sportovně talentované mládeže ve městě Brně Od školního roku 1999/2000 začal v rámci ČR program "Intenzifikace sportovních tříd", ve kterém se MŠMT ČR snaží finančně podporovat trenéry mládeže ve vybraných olympijských sportech, kteří působí v oddílech spolupracujících se školami. MŠMT ČR uzavřelo smlouvu s příslušnými sportovními svazy a ty navrhly do programu intenzifikace sportovních tříd školy, které vykazovaly dlouhodobější spolupráci s oddíly daného sportu a kde byly zajištěny odpovídající materiální a personální podmínky k dalšímu rozvoji. V celé ČR je takto podporováno celkem 238 škol v různých olympijských sportech. Z toho v městě Brně se jedná o 12 následujících škol: Tabulka: Seznam sportovních tříd, včetně zaměření: název ZŠ sportovní odvětví sportovní klub Arménská 21 plavání KPSP Kometa Brno Gajdošova 3 moderní gymnastika SK GiTy Brno Herčíkova 19 házená HK Brno-Královo Pole Horácké nám. 13 zápas TAK Hellas Brno Janouškova 2 fotbal 1. FC Brno Kotlářská 4 sportovní gymnastika TJ Sokol Brno I. Labská 27 lední hokej HC Ytong Brno Laštůvkova 77 atletika BYAC Milénova 14 volejbal TJ Lokomotiva Ingstav Brno VK Královo Pole Brno Sirotkova 36 basketbal Gambrinus Brno Úvoz 55 lední hokej Krokodýli HC Brno Vejrostova 1 volejbal VO DDM Brno TJ Lokomotiva Ingstav Brno Tento program má zajistit větší okruh fyzicky dobře připravených talentovaných dětí, které by mohly být zdrojem české sportovní reprezentace. Město Brno má zájem podporovat zřízení sportovních tříd a sportovních gymnázií v městě Brně. Na práci sportovních tříd na ZŠ a přípravek sportovních klubů v Brně a celém regionu navazuje Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, Botanická 70. Toto gymnázium umožňuje vzdělání formou 4letého a 6letého studia a významně se podílí na přípravě juniorské, seniorské a akademické reprezentace ve sportovních odvětvích (atletika, basketbal, plavání, gymnastika, tenis a volejbal) a je zařazeno spolu s dalšími 12 gymnázii v ČR do systému péče o sportovně talentovanou mládež. V návaznosti na Koncepci vlády ČR k zajištění přípravy sportovní reprezentace je v Brně zaveden systém přípravy sportovně talentované mládeže v centrech talentované mládeže při sportovních klubech, která jsou zřizovány sportovními svazy. Tabulka: Sportovní centra mládeže: sportovní odvětví sportovní klub Atletika ARC Brno Basketbal BBK Brno Gambrinus Box SCM Brno - Gaži Cyklistika TJ Favorit Brno Fotbal 1. FC Brno Judo SK Královo Pole Brno Kanoistika KK Spoj Brno Krasobruslení TJ Stadion Brno Lední hokej Krokodýli HC Brno Moderní gymnastika SK GiTy Brno Plavání SCM Brno - Kometa TJ Tesla Brno Softbal SCM Brno Sportovní gymnastika TJ Sokol Brno I. Triatlon Kepák Team Brno Veslování ČVK Brno Lodní sporty Brno Volejbal JMP Brno VK Královo Pole Brno Kapitola B 5. Podpora tělovýchovy a sportu ve městě Brně 5.1 Současný stav podpory tělovýchovy a sportu Problematika podpory tělovýchovných a sportovních aktivit v městě Brně je v kompetenci Úseku sociálně-kulturního - Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna, který ji řeší ve spolupráci s Komisí Rady města Brna pro tělovýchovu a sport v návaznosti na Programové prohlášení Rady města Brna. 5.1.1 Neinvestiční a investiční dotace - granty tělovýchovným a sportovním organizacím na provoz a činnost Město Brno v současné době podporuje oblast tělovýchovy a sportu formou dotací, které na neinvestiční a investiční výdaje dle "Zásad pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna", schválenými ZMB dne 2. 9. 2003, a "Pravidel pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit", schválenými RMB dne 11. 9. 2003. Jsou uplatňovány i další způsoby přímé či nepřímé podpory sportovního prostředí (např. převzetí záštity představitelem města Brna, garance pořádání vrcholových sportovních akcí typu ME či MS, sportovní výměny v rámci partnerských měst apod.). Poskytování dotací se řídí obecně závaznými předpisy. Jedná se zejména o zákon 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášku Ministerstva financí č. 64/2002 Sb., kterou se provádí zákon 320/2001 Sb. a Statut města Brna. Základním kriteriem pro přidělování finančních dotací je smysluplnost, reálnost a finanční proveditelnost projektu, který má být podporován. Dále se přihlíží např. k výši členské základny (zejména mládežnické), sportovnímu odvětví olympijských sportů s tradiční vazbou na město Brno a nebo k popularitě sportovního odvětví, účelu požadované dotace, procentu požadované dotace k celkovým nákladům projektu, kvalitě a přiměřenosti finanční rozvahy, významu sportovních akcí (zda se jedná o sportovní akci krajského, celorepublikového nebo mezinárodního významu, nebo se jedná o reprezentaci města Brna v zahraničí i v České republice, včetně projektů v rámci partnerských měst). Tabulka: Neinvestiční a investiční dotace - granty (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB 13 000 19 405 25 161 30 712 22 903 Tyto dotace jsou poskytovány každoročně především organizacím zabezpečujícím provoz sportovních zařízení, zejména zařízení celoměstského významu. Dotace dále plynou na zabezpečení celoroční tělovýchovné a sportovní činnosti, mezinárodních soutěží, významných sportovních akcí a investiční projekty celoměstského významu, které město Brno má zájem finančně podpořit nebo budou přínosem pro rozvoj tělovýchovy a sportu. 5.1.3 Neinvestiční dotace na podporu vrcholového sportu Na podporu vrcholového sportu byla zpracována "Metodika na podporu vrcholového sportu ve městě Brně" schválená ZMB dne 15. 10. 2002. Dotace vyčleněná na podporu vrcholového sportu slouží svým způsobem jako ocenění příslušného klubu, družstva nebo jednotlivce za dosažené výsledky v nejvyšší domácí soutěži případně na mezinárodní úrovni. Bodovým ohodnocením je zohledněn marketingový přínos pro město, finanční a personální náročnost konkrétního sportovního odvětví, kvalita a rozsah péče o mládež, navazující účast v nedotované oficiální pohárové soutěži vypisované evropskou a světovou sportovní federací. Tabulka: Neinvestiční dotace - vrcholový sport (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB x x x 18 500 15 000 5.1.4 Neinvestiční dotace na podporu mládežnického sportu Dotace vyčleněná na podporu mládežnického sportu vychází z tradice daného sportovního odvětví v městě Brně a výše mládežnické základny. Tabulka: Neinvestiční dotace - mládežnický sport (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB x x x 2 000 2 000 5.1.4 Neinvestiční dotace na pronájem ledových ploch hokejovým klubům Dotace na pronájem ledových ploch hokejovým klubům slouží ke snížení nájemného za pronájem ledových ploch. Tabulka: Neinvestiční dotace - na pronájem ledových ploch (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB x x 2 711 2 711 2 711 5.1.5. Investiční dotace do sportovišť v majetku města Tabulka: Investiční dotace do sportovišť v majetku města (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB 59 951 178 226 75 936 74 850 62 993 5.1.6. Investiční dotace do sportovišť v majetku jiných subjektů Investiční dotace typu "A" jsou zařazeny do rozpočtu z podnětu města Brna (samosprávných orgánů nebo na návrh odborného útvaru), kdy město Brno má zájem investiční záměr podpořit. Tabulka: Investiční dotace do sportovišť v majetku jiných subjektů (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB 6 000 8 274 22 300 5 000 10 000 5.1.7. Neinvestiční dotace do sportovišť v majetku města Brna (provoz) Město každoročně finančně podporuje formou dotací provoz městských sportovních zařízení (SK Královo Pole) na snížení nájemného pro hostující sportovní kluby. Tabulka: Neinvestiční dotace do sportovišť v majetku města - provoz (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB x x 2 250 1 500 1 500 5.1.8. Neinvestiční dotace do sportovišť v majetku jiných subjektů (provoz) Město Brno podporuje formou dotací provoz plaveckých bazénů. Důvodem této podpory je snížení ceny vstupného pro veřejnost do plaveckých bazénů a snížení nákladů za plavecké dráhy a tělocvičny pro sportovní kluby. Tabulka: Neinvestiční dotace do sportovišť v majetku jiných subjektů- provoz (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB 4 000 4 000 5 250 5 000 5 000 5.1.9. Spoluúčast města Brna na pořádání prestižních sportovních akcí Jedná se např. o spoluúčast na akcích Velká cena silničních motocyklů - Mistrovství světa, Nejlepší sportovec města Brna. Tabulka: Spoluúčast města Brna na pořádání prestižních sportovních akcí (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB 90 90 10 090 10 090 11 590 5.1.10. Neinvestiční příspěvky vkládané do organizací zřizovaných městem Brnem v oblasti TV a sportu Dále město Brno vkládá každoročně finanční prostředky do provozu a investic do organizací zřizovaným městem Brnem - p. o. STAREZ a Lázně města Brna. Neinvestiční příspěvky vkládané do organizací zřizovaných městem Brnem v oblasti TV a sportu (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB STAREZ 3 391 3 309 6 630 13 454 15 481 Lázně města Brna 20 218 14 497 15 298 16 200 15 930 Investiční příspěvky vkládané do organizací zřizovaných městem Brnem v oblasti TV a sportu (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 schváleno v rozpočtu MB STAREZ 11625 340 6500 2660 0 Lázně města Brna 8 0 200 1485 0 Kapitola C 6. Cíle a záměry města Brna Hlavním cílem a záměrem města je vytvářet lepší podmínky pro rekreační, výkonnostní, ale i vrcholový sport, vytvářet dobré podmínky pro kvalitní život ve městě Brně, podporovat sportování široké veřejnosti s bohatou nabídkou sportovních aktivit pro děti a mládež a motivovat všechny občany města Brna ke sportovnímu vyžití, podporovat výkonnostní sport, zejména mládežnický, podporovat systém kvalifikovaného výběru a další výchovu talentovaných sportovců a podporovat vrcholový sport s cílem pomáhat sportovním organizacím vytvářet takové podmínky, aby vrcholoví sportovci nehledali uplatnění mimo Brno a byli vzorem a motivací pro mládež. K tomu je třeba vytvořit jednotnou a vzájemně provázanou strukturu mezi oblastmi masového sportu, mládežnického sportu (tj. sportu na ZŠ, SŠ a VŠ) a vrcholového sportu; zajistit kvalifikovaný výběr a další výchovu talentovaných sportovců. Město Brno bude v rámci svých možností podporovat vrcholový sport tak, aby kvalitní sportovci nehledali uplatnění mimo město Brno. Podpora vrcholového sportu ze strany města Brna může iniciovat zájem soukromých subjektů (sponzorů) o vrcholový sport. Jedním z hlavních prostředků ke splnění tohoto cíle je dosažení stavu, kdy se město Brno podporou aktivit jednotlivých sportovních organizací při pořádání vrcholných sportovních soutěží na domácí, evropské i světové úrovni stane významným centrem sportovního života. 6.1. Cíle a záměry ve výstavbě sportovních zařízení 6.1.1. Zásady zadání územněplánovacího podkladu V současné době je podkladem pro rozvoj sportu Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu v letech 1999-2005 (zpracovaná OŠMT MMB, listopad 1999). Tento materiál v kapitole 5. "Územní rezervy pro rozvojové lokality sportu a rekreace" vychází ze schváleného Územního plánu města Brna, nedefinuje však současné potřeby města z hlediska plošných potřeb ani druhové skladby sportovních odvětví. Z "Programového prohlášení Rady města Brna pro volební období 2002-2006" v oblasti sportu je zřejmá deklarace: 1. zlepšení podmínek pro sportování, zvláště mládeže 2. podpora obnovy veřejných sportovišť, rekreačních ploch a veřejného užívání školních sportovišť Z hlediska územního plánování to znamená vytvářet tři systémové roviny sportovních a rekreačních zařízení: - úroveň pohybových aktivit všedního dne, tj. prostory a zařízení v obydlích a jejich okolí, v obytných souborech a městských čtvrtích, v příměstských přírodních územích (např. v příměstských rekreačních lesích), v centrech pohybových aktivit, - úroveň organizovaných sportovních aktivit, tj. základního vybavení sídel spolu se speciálními zařízeními určitých sportovních odvětví (tradiční školní a spolková sportoviště, např. Káčata a další), - úroveň vrcholového sportu s vysokou diváckou atraktivitou, tj. - velkoplošné sportovní areály nejen celoměstského, ale i regionálního významu (např. areál Lužánky). Příklonem sportu k profesionalismu a příklonem pohybové rekreace (sportu pro všechny) k cílevědomé pohybové činnosti preventivního zaměření se funkční požadavky na hlavní skupiny pohybových zařízení (tj. pro organizovanou tělovýchovu, školní tělovýchovu a pro pohybovou aktivitu veřejnosti) začínají výrazně měnit. Rozdílná zaměření a odlišné požadavky jednotlivých pohybových činností si vynucují i novou tvárnost pohybových zařízení, která jsou stále méně schopna uspokojovat současné potřeby růstu sportovního výkonu a na rekondici obyvatel. Pohybová zařízení pro rekondici nelze funkčně nahradit zařízeními tělovýchovnými. Ta jsou poplatná době svého vzniku, chybí jim komplexní nazírání na pohyb a nedovolují uplatňování jeho fyziologického působení na adaptabilitu lidského organismu. Jsou neatraktivní, nemotivují k účasti na dění v nich, nejsou uzpůsobena k soustřeďování a vyhodnocování informací o stavu organismu účastníků pohybového procesu a svou strohou formou vyhovují potřebám sportovního tréninku, ale jsou značně vzdálená představám veřejnosti o zařízeních, v nichž by bylo příjemné trávit volný čas. Podmínkou dostatečné účasti obyvatel na zdravém způsobu života je vytvořit výstavbou odpovídajících zařízení současného architektonicko-stavebního standardu takové životní prostředí, které by pohybovou aktivitu a vhodnou životosprávu reálně umožňovalo zařadit do denního režimu a spojením těchto dvou faktorů se zábavou a společenskými kontakty motivovalo k aktivnímu životnímu stylu. Optimální formou takových zařízení jsou polyfunkční zotavná centra, integrující zařízení pohybová s vybranými zařízeními komerčními, gastronomickými, případně společenskými ve funkční celek - centrum pohybových aktivit. Opomíjení rozdílnosti a specifik sportu a pohybové rekreace (sportu pro všechny) by mělo za následek deformace v infrastruktuře pohybových aktivit - chybnou lokalizaci a nevhodnou strukturu pohybových zařízení - a zpětně by nepříznivě ovlivnilo vývoj životního stylu. Cílem jednotlivých prvků sféry pohybových aktivit jsou blízké uvedeným definicím: * cílem sportu je rozvíjet sportovní výkon talentovaného jedince * cílem pohybové rekreace (sportu pro všechny) je dosáhnout rekondice nejširších vrstev obyvatelstva - obnovit a zachovávat tělesnou i duševní svěžest každého jedince, napomáhat prožití volného času a pohodě sociálními kontakty (což je blízký cíl usilování o zdraví ve smyslu definice WHO - Světové zdravotnické organizace). 6.1.2. Urbanistické ukazatele tělovýchovných zařízení Při rozhodování v oblasti tělovýchovných zařízení je nutné si uvědomit, že mnohdy oprávněně kritizovaný nedostatek některých tělovýchovných zařízení a zejména jejich nevyváženost má přímou souvislost s urbanistickým ukazatelem. Donedávna používaný urbanistický ukazatel (17,0 m^2 tělovýchovných ploch na 1 obyvatele) pro svoji předimenzovanost způsoboval, že deficit skutečnosti proti plánovaným představám se stával propastným. Důsledky jeho používání jsou dodnes zřetelně patrné v nedostatečném množství a hlavně ve zcela nevyhovujícím sortimentu tělovýchovných zařízení, z nichž zejména objekty pro neorganizovanou veřejnost u nás téměř neexistují. Používání tohoto urbanistického ukazatele vedlo k situaci vyjádřené v tabulce: organizovaná tělovýchova 8,00 m^2/obyv. 47,06 % ploch 6 % občanů školní tělovýchova 6,87 m^2/obyv. 40,41 % ploch 19 % populace neorganizovaná tělovýchova 2,13 m^2/obyv. 12,53 % ploch 75 % občanů celkem 17,0 m^2/obyv. 100 % ploch 100 % obyvatel Z uvedených čísel vyplývá, že ukazatel 17,0 m^2/obyv. zcela postrádá logiku a mnoho disproporcí a chyb v koncepci tělovýchovných zařízení je možno přičíst na vrub jeho bezhlavému používání. V největší zájmové skupině neorganizované pohybové aktivity - mládež a dospělí - tak připadalo každému účastníkovi přibližně 110krát méně plochy než tomu, kdo sportoval v tělovýchovné organizaci (což je v příkrém rozporu s Konvencí o zachování lidských práv a základních svobod). Na základě podnětu MŠMT ČR v r. 1990 byla vytvořena nová metodika tvorby urbanistického ukazatele, jehož hodnoty (užitné plochy) pro Českou republiku jsou tyto: organizovaná tělovýchova 2,88 m^2/obyv. 47,06 % ploch 6 % občanů školní tělovýchova 2,22 m^2/obyv. 40,41 % ploch 19 % populace neorganizovaná tělovýchova 2,14 m^2/obyv. 12,53 % ploch 75 % občanů celkem 7,24 m^2/obyv. 100 % ploch 100 % obyvatel Pro územní plány a všeobecně pro urbanistické potřeby je nutno k vytvoření urbanistického ukazatele (urbanistická plocha) přidat ještě 15 % pro komunikace a zeleň mezi jednotlivými zařízeními. Celkový urbanistický ukazatel tělovýchovných zařízení tedy činí 7,24 m^2/obyv. + 15 % = 8,33 m^2/obyv. Tento ukazatel, který je podrobně rozpracován na jednotlivé druhy tělovýchovných zařízení, by měl být základním urbanistickým podkladem a měl by být používán na všech úrovních, kde se rozhoduje o koncepčních záležitostech výstavby v oblasti tělovýchovy a sportu. 6.1.3. Stav územněplánovacích podmínek pro sport a rekreaci na území města Brna V současné době je podkladem pro rozvoj sportu Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu v letech 1999-2005 (zpracovaná OŠMT MMB, listopad 1999). Tento materiál v kapitole "Územní rezervy pro rozvojové lokality sportu a rekreace" vychází ze schváleného Územního plánu města Brna, nedefinuje však současné potřeby města z hlediska plošných potřeb ani druhové skladby sportovních odvětví. Touto problematikou se však zabývá Koncepce priorit investiční výstavby sportovních a tělovýchovných zařízení ve městě Brně (zpracovatel Sportprojekta, s. r. o., duben 1997), jež v kapitole "Porovnání současného stavu a potřeb sportovních a tělovýchovných zařízení" konstatuje, že na základě inovovaných ukazatelů (7,24 m^2 na obyvatele) a podrobných výpočtů z Generelu pohybových zařízení města Brna (1995) potřebuje město Brno (387 189 obyvatel - souhrn počtu obyvatel městských částí k 1. 1. 2004) toto množství urbanistických ploch tělovýchovných zařízení: potřeba dle generelu skutečný stav chybí organizovaná tělovýchova (občanské sdružení) 1 118 813 m^2 (111,9 ha) školní tělovýchova 862 017 m^2 (86,2 ha) celkem 1 980 830 m^2 (198,1 ha) 172,0 ha 26,1 ha neorganizovaná veřejnost 830 216 m^2 (83,0 ha) 9,5 ha 74,0 ha celkem 281,1 ha 181,5 ha 99,6 ha Při deficitu pohybových zařízení ve výši cca 100 ha urbanistické plochy by tudíž mělo být generelem rezervováno * cca 26 ha ploch pro zařízení školská a občanských sdružení v tělovýchově * cca 74 ha ploch pro zařízení neorganizované veřejnosti (centra pohybových aktivit) K uvedeným údajům je potřeba dodat, že skutečný stav naplněnosti zařízení organizované a školní tělovýchovy nevypovídá nic o stavu jednotlivých zařízení a jejich sortimentu, takže např. relativní naplněnost fotbalovými hřišti může příznivě ovlivnit celkovou plochu na úkor např. potřebných krytých zařízení. Vývoj od roku 1994 prokázal, že potřeba ploch pro sport a rekreaci byla v ÚPmB značně podhodnocena a dnes se projevuje jejich výrazný nedostatek. Zvýšení zájmu o plochy pro sport a rekreaci a z něho plynoucí deficit vhodných ploch má několik příčin: * Město Brno si začalo postupně uvědomovat důležitost vrcholového sportu, jednak pro význam a rozvoj města, ale i jako vzor pro sportovní základnu mládeže. Vrcholový sport však vyžaduje odpovídající soustředěné areály, které jsou nezbytnou základnou a pro které město musí vytvořit přinejmenším územní předpoklady. * S postupnou změnou životního stylu, zejména u mladší generace, stejně jako v důsledku sociálního rozvrstvení se zvýšila potřeba aktivního trávení volného času na území města, a tudíž poptávka po zařízeních pro sport a intenzivní pohybové využití, a to i na komerční bázi. * Současně s rostoucí poptávkou roste ochota investorů budovat sportovní zařízení a s tím i poptávka po stavebních pozemcích vhodných pro tuto funkci. Deficit sportovních ploch na území města ukazuje denní praxe vycházející z požadavků investorů a reakcí občanů na současný stav v tělovýchově a sportu. Na základě zpracované analýzy specifických funkcí dle skupin (územní generel specifických funkcí města Brna,UAD STUDIO - 2003) je skutečnost následující: tab. 1: SKUPINA 1 - ZVLÁŠTNÍ PLOCHY REKREACE (SPORTU A ZÁBAVY) orientační ukazatel m^2 ploch / 1000 obyvatel stav m^2 základních ploch nárok m^2 základních ploch RSh sportovní areály, hřiště, sportovní haly, ostatní sportoviště v samostatných objektech (kuželny, squash apod. ) 3 800 1 384 544 1 404 868 RSb plavecké stadiony, bazény, koupaliště 1 400 116 694 517 583 RSz zimní stadiony, kluziště s umělým ledem 60 14 750 22 182 RSj jízdárny a jezdecké areály 25 105 607 9 243 RSa autodromy a motodromy vč. motokrosových a motokárových, cvičiště autoškol 250 960 355 92 426 RSl sportovní letiště 300 31 614 110 911 RSs střelnice - areály nebo samostatné objekty 100 98 125 36 970 RRa rekreační areály 520 74 923 192 245 RZa zábavné areály 250 17 929 92 426 RZd dětská (dopravní hřiště) - 10 484 - Obecné požadavky na rozsah ploch pro jednotlivé funkční typy se obvykle stanovují pro určité územní celky (spádové oblasti). Ty by měly být vymezeny z hlediska struktury funkce bydlení, koncentrace bydlícího a přítomného obyvatelstva. V porovnání s celorepublikovými údaji by měla být odstraněna disproporce v počtu koupališť, krytých plaveckých bazénů, sportovních hal a zařízení pro netradiční sporty. tab.2: Základní plochy specifických funkcí dle městských částí číslo městská část počet obyvatel v MČ v tis. podíl obyvatelstva v % podíl specifické funkce v % v MČ základní plochy specifické funkce v m^2 podíl specifické funkce v % ve městě 1 BRNO-STŘED 68 198 18 10 306 317 23 2 ŽABOVŘESKY 22 444 6 2 55 930 2 3 KRÁLOVO POLE 27 999 7 11 328 721 12 4 BRNO-SEVER 46 286 12 4 122 489 6 5 ŽIDENICE 20 553 5 3 101 849 3 6 ČERNOVICE 7 326 2 1 26 539 9 7 BRNO-JIH 8 032 2 2 64 813 4 8 BOHUNICE 16 515 4 2 56 856 4 9 STARÝ LÍSKOVEC 14 306 4 1 29 993 2 10 NOVÝ LÍSKOVEC 11 548 3 0 4 013 1 11 KOHOUTOVICE 13 424 4 1 24 007 1 12 JUNDROV 3 877 1 4 116 697 1 13 BYSTRC 23 095 6 2 68 420 7 14 KNÍNIČKY 516 0 2 58 681 1 15 KOMÍN 7 306 2 2 46 699 2 16 MEDLÁNKY 3 195 1 2 62 792 2 17 ŘEČKOVICE A MOKRÁ HORA 15 112 4 1 29 454 3 18 OBŘANY A MALOMĚŘICE 4 862 1 3 91 692 1 19 VINOHRADY 14 895 4 0 2 045 1 20 LÍŠEŇ 25 506 7 2 44 731 2 21 SLATINA 8 588 2 5 132 591 2 22 TUŘANY 4 654 1 3 96 365 2 23 CHRLICE 3 197 1 1 31 689 1 24 BOSONOHY 2 223 1 1 19 369 1 25 ŽEBĚTÍN 2 077 1 34 982 817 7 26 IVANOVICE 981 0 0 3 781 1 27 JEHNICE 758 0 0 1 957 0 28 OŘEŠÍN 425 0 0 4 213 0 29 ÚTĚCHOV 450 0 0 10 070 0 379 158 100 6.2. Cíle a záměry v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit občanů 6.2.1. Stanovení priorit investiční výstavby sportovních a tělovýchovných (pohybových) zařízení v městě Brně Z porovnání existujících a potřebných ploch uvedených v předchozí části vyplývá, že Brno má částečný nedostatek ploch pro organizovanou a školní tělovýchovu, kde je navíc nepříznivá nevyváženost v sortimentu jednotlivých zařízení a v mnoha případech není vyhovující ani jejich současný stavebně-technický stav. Za katastrofální je však nutno označit naprostý nedostatek ploch pro neorganizovanou veřejnost. Ze všech dosud známých podkladových materiálů a statistik (od Světové zdravotnické organizace - WHO, až po podrobné údaje našich zdravotníků, sociologů apod.) vyplývá, že na zlepšení zdravotního stavu populace má vliv životní prostředí z 20 % stejně jako zdravotní péče, efektivnější diagnostika nebo účinnější léčiva, ale především podstatný vliv (cca 60 %) má životní styl, v němž nejdůležitější roli ve zdravotní prevenci hraje pravidelný a přiměřený pohyb. Motivem k pravidelnému pohybu pro populaci obyvatelstva mohou být např. taková zařízení, v nichž bude pohyb spojen se zábavou, společenskými kontakty apod. Odtud vychází filozofie tzv. Center pohybových aktivit (Centra sportu pro všechny), jejichž realizace se ve vyspělých zemích stává samozřejmostí. Česká republika má pro tuto problematiku zpracovanou rozsáhlou dokumentaci a Brno, jako jediné naše město, má dokonce zpracován generel těchto zařízení. K uvedeným skutečnostem je nutno připočíst i ekonomické důvody. Vyšší náklady na nemocnost a ztráty z nerealizovaného národního produktu připravují rozpočty státu a měst každoročně o miliardy korun. (Kdybychom docílili snížení nemocnosti o jeden procentní bod, snížily by se ztráty o cca 1.000,- Kč ročně na jednoho obyvatele, což u města velikosti Brna představuje každoročně cca 400 mil. Kč). Z uvedených zdravotních i ekonomických skutečností vyplývá zcela jasně, jakým tělovýchovným zařízením je dávána ve vyspělých zemích přednost (Směrnice pro tvorbu zotavných herních a sportovních zařízení v nových spolkových zemích Německa uvádějí jako prioritu "potřebu poskytnout všem skupinám populace v přiměřené vzdálenosti od jejich obydlí dostatečnou příležitost k hrám, sportování a dalším volnočasovým aktivitám"). K nesporným ekonomickým efektům, kterých lze dosáhnout snížením nemocnosti, je nutno přičíst ještě další výrazně příznivou ekonomickou okolnost. Tělovýchovná zařízení pro neorganizovanou veřejnost (budovaná formou Center pohybových aktivit), která by v koncepci priorit investiční výstavby tělovýchovných zařízení rozhodně ve všech městech měla stát na prvním místě, nejsou provozně ztrátová, fungují bez dotací, a dokonce po relativně příznivé době návratnosti vložených investičních prostředků mohou počítat i s ekonomicky výnosným provozem. Je možné a mnohdy je to i územně, ekonomicky i provozně výhodné navázat na tato zařízení i objekt organizované tělovýchovy (plavecký závodní bazén, tělocvičnu míčových her s přiměřenou diváckou kapacitou apod.). Tato přidružená zařízení organizované, resp. závodní tělovýchovy by však měla být investována především z prostředků tělovýchovy. Nezávisle na objektivně doložitelných prioritních potřebách pohybových zařízení pro neorganizovanou tělovýchovu má Brno i nedostatek některých zařízení organizované tělovýchovy. Konkrétně se tyto potřeby projevují jednak požadavkem ze strany plavců na výstavbu závodního 25m plaveckého bazénu a dále požadavkem kryté haly pro atletiku, krytého zimního stadionu s umělým chlazením, požadavkem krytých kluzišť s umělým chlazením (min. pěti) a dalšími (viz tab. 3). Na území města Brna jsou v souladu s platným ÚpmB a Generelem pohybových zařízení města Brna vytipovány a ponechány územní rezervy pro rozvojové lokality sportu a rekreace. Tyto rezervy umožňují, aby na jejich místě v budoucnosti vznikla sportovní a rekreační zařízení pro obyvatele města z iniciativy jak veřejnoprávních, tak soukromých institucí a investorů. Dále jsou vytipovány lokality vhodné pro budování krytých i otevřených sportovišť, jež lze změnou územního plánu zahrnout do stávajících rezerv pro sport a rekreaci. Organizovaná, školní a neorganizovaná tělovýchova se svým posláním i náplní liší. Z hlediska územního plánování to znamená vytvářet tři systémové roviny zařízení: 1. úroveň pohybových aktivit všedního dne, tj. prostory a zařízení v obydlích a jejich okolí, v obytných souborech a městských částech (centra pohybových aktivit, dětská hřiště apod.) 2. úroveň organizovaných sportovních aktivit, tj. základního vybavení sídel spolu se speciálními zařízeními určitých sportovních odvětví (tradiční školní a organizovaná sportoviště) 3. úroveň vrcholového sportu s vysokou diváckou atraktivitou, velkoplošné sportovní areály s celoměstskou působností tab. 3: Potřeba dalších významných sportovních zařízení v městě Brně plně financovaných z veřejných prostředků Hřiště a stadiony pro fotbal Městský fotbalový stadion ( podmínky FIFA,UEFA ) + minimálně 10 hřišť, z toho 5 s umělým povrchem III. generace Hřiště a stadiony pro golf Areál pro golf (hřiště se zázemím) 1x 18 jamek Dráhy a stadiony pro lehkou atletiku Městský atletický stadion + dva areály s atletickými drahami s umělým povrchem Hala pro atletiku krytá hala pro atletiku s celoročním využitím Stadiony a kluziště uměle chlazené 1 ZS za Lužánkami v parametrech IIHF 2 tréninkové haly (Vodova a Labská) 5 ledových ploch - kluziště uměle chlazená Dráhy a stadiony pro cyklistiku Krytá cyklistická dráha Hřiště a stadiony pro tenis Městský tenisový centr kurt Hřiště a stadiony pro baseball Městský baseballový stadion Tělocvičny a sportovní haly 5 sportovních víceúčelových hal pro sálové sporty (typu Bohunice) Hala pro stolní tenis 1 specializovaná hala Kryté bazény 25 m 4 (2 se závodnímu parametry FINA, z toho jeden v parametrech pro bezbariérové plavání) Vodní plochy Městský umělý vodácký kanál Areály - specializovaná sportoviště Lyžařský svah s parametry pro školní výuku 6.2.2. Stavby pro organizovanou tělovýchovu Na území města Brna je provozována tělovýchovná a sportovní činnost v 76 sportovních odvětvích. Město Brno chce i nadále dotovat činnost brněnských sportovních organizací. Prioritní podporu přitom budou mít sportovní odvětví olympijských sportů s tradiční vazbou na brněnské podmínky s velkou členskou základnou, zejména mládežnickou, a sporty s marketingovým přínosem pro město Brno. Níže uvedená skupina sportů je otevřeným útvarem, jehož výčet se může v budoucnosti měnit v závislosti na významu sportovních odvětví pro město Brno. * fotbal * basketbal * volejbal * lední hokej * baseball * házená * atletika * cyklistika * plavecké sporty * triatlon * sportovní gymnastika * moderní gymnastika * krasobruslení * sportovní střelba * auto-moto sporty Zařízení pro tento druh tělovýchovy jsou určena převážně výkonnostnímu a vrcholovému sportu. Velikosti a jiné specifické podmínky vlastní sportovní části jsou určeny sportovně-technickými požadavky, které jsou zpravidla součástí mezinárodních pravidel příslušného sportu. Pro rozvoj organizované a vrcholové tělovýchovy byl již na základě konkrétních požadavků zpracován tento výběr lokalit: * Umístění multifunkční haly v Brně 4 lokality: 1. Jižní centrum, 2. Veletrhy Brno a.s. - Velodrom, 3. Ponava - city, 4. Bohunice - univerzitní kampus * Výstavba Městského fotbalového stadionu v Brně lokalita: Lužánky * Výstavba fotbalového střediska pro děti a mládež 12 lokalit: 1. Mokrá Hora, 2. Komínské louky, 3.Černovický hájek při ul. Kaštanové vedle Makra, 4. Chrlice, 5. mezi Líšní a Vinohrady - odkaliště, 6. Zamilovaný hájek, 7. Útěchov, 8. Technopark - Palackého vrch, 9. Bohunice jih- u Leskavy, 10. pod Ústředním hřbitovem, 11. za Antroposem, 12. Komín - vedle SOU spojů, Komín u řeky - proti OBI * Výstavba Městského baseballového hřiště v Brně lokalita: Hněvkovského-Sokolova * Lokality pro výstavbu plavecké haly 4 lokality: 1. Technologický park, 2. Žabovřeské louky, 3. nad Mendlovým náměstím, 4. Nový Lískovec - při ZŠ Svážná * Přestavba Městského zimního stadionu v Brně lokalita: Lužánky * Výstavba Městského vodáckého kanálu v Brně lokalita: Svratecké údolí - Pisárky * Výstavba golfového hřiště - 18jamkové 3 lokality: 1. Jinačovice, 2. svratecké údolí - Žabovřeské louky, 3. MČ Žebětín - severně od ul. Kohoutovické * Výstavba kluziště a umělé ledové plochy * Výstavba hal typu Bohunice * Výstavba lyžařského svahu 3 lokality: 1. Vinohrady, 2. Kohoutovice, 3. Wilsonův les * Výstavba tenisových kurtů 4 lokality: 1. Královopolská cihelna, 2. Žabovřeské louky, 3. Komínské louky, 4. Útěchov * Lokality pro výstavbu dalších hal (typu házenkářské haly v Bohunicích) 2 lokality: 1. Bystrc, 2. Vinohrady (tyto lokality je potřebné ještě prověřit ÚpmB) Vyjmenování některých lokalit pro organizovanou tělovýchovu není zdaleka úplné, řada oblastí s územní rezervou pro rozvojové lokality sportu a rekreace je projednávána samostatně v regulačních plánech a lze např. jmenovat lokality: * návrhová sportovní plocha mezi rozvojovými plochami VUT a dnešními sportovními plochami VUT pod Palackého vrchem * územní rezerva pro návrhové sportovní plochy v místě bývalé cihelny na území Bosonoh (ÚS a ÚP zóny Brno-Bosonohy I.) * územní rezerva návrhové plochy pro tělovýchovu a sport v prostoru západní strany ul. Nádvorní (ÚS a ÚP zóny Leitnerova-Brno) * územní rezerva pro sportovní plochy v lokalitě Černovické terasy Při výběru dalších možných lokalit pro organizovaný sport a především vrcholový sport s vysokou diváckou atraktivitou - velkoplošné sportovní areály s celoměstskou působností je jediná možná cesta hledat vhodné lokality nad rámec ÚpmB. Ve skupině prioritních sportů budou preferovány zejména ty projekty, které vedou k zajištění provozu sportovních zařízení a činnosti. Podporovány budou zejména oddíly věnující se práci s mládežnickou základnou. 6.2.3. Stavby pro školní tělovýchovu Kategorie těchto zařízení pro školní tělovýchovu v poslední době prochází řadou projednávaných témat, jejichž obsahem se stává současná skladba, zaměření a celková koncepce školních tělovýchovných zařízení vycházejících z našeho stávajícího systému školní tělesné výchovy. Již nyní část doby mimo vyučování bývají školní zařízení využívána organizovanou tělovýchovou a zařízení neorganizované tělovýchovy je mnohdy využíváno školami. Velikosti a jiné specifické podmínky pro výstavbu školních tělovýchovných zařízení jsou určeny technickými požadavky kladenými na tyto stavby, které jsou dány v Technických podkladech pro zpracování stavebních programů škol a školských zařízení (MŠMT ČR) a v Technických směrnicích pro výstavbu školních zařízení (směrnice č. 57 MŠMT ČR). V současné době tělocvičny při základních školách, které zřizuje město Brno, jsou v převažující míře v zanedbaném stavebně-technickém stavu, jejich vybavení je poměrně zastaralé a i skladba cvičebního nářadí neodpovídá mnohdy současným požadavkům na vybavení tělocvičen pro základní tělesnou výchovu žáků. Školní areály by měly být v optimálním případě otevřené a veřejně přístupné po celý týden, což předpokládá správce takového areálu. Školy však nemají prostředky na zabezpečení takového provozu a od MČ ani města na tyto účely nedostávají žádný příspěvek. Proto mnoho takovýchto školních areálů není využíváno. Dotace potřebné na otevření takového areálu se pohybuje v částce do 250 tis. Kč ročně a náklady vložené do zprovoznění areálu by se určitě odrazily do budoucnosti i např. ve snížení nákladů vynaložených městem v boji proti kriminalitě mládeže. Některé školní areály přitom poskytují možnost přebudování na veřejná sportovní centra při relativně nízkých nákladech a mohly by se tak stát v budoucnosti základem pro vybudování center pohybových aktivit, jež by měla sloužit široké neorganizované veřejnosti. 6.2.4. Stavby pro neorganizovanou výchovu Tělovýchovné stavby pro neorganizovanou veřejnost tvoří zcela specifickou skupinu tělovýchovných a rekreačních zařízení. Jejich postavení v problematice tělovýchovné výstavby závisí na tom, jaký důraz klade společnost na nutnost změny životního stylu a jakou pozornost věnuje zdravotní prevenci. Velkou část naší populace je třeba k pravidelnému pohybu motivovat, např. zařízeními, kde je pohyb spojen se zábavou, společenskými kontakty apod. Pohybová zařízení pro širokou, v tělovýchovných spolcích neorganizovanou veřejnost musí být proto přitažlivá nejen pro tu část občanů, která k pohybu přirozeně inklinuje, ale také pro ty občany, kterým je vlastní sedavější způsob života. Musí to být zařízení jak vysoce funkční (aby zajistila průběh odpovídajícího pohybového procesu), tak dostatečně atraktivní. A to atraktivní nejen pro návštěvníky, ale také pro jejich zřizovatele. Výstavbu takových zařízení mohou podněcovat zastupitelstva městských částí - mohou převzít roli inspirátora, případně zprostředkovatele (či podílníka) mezi zájmy občanů (budoucích návštěvníků) a zájmy podnikatelských subjektů, hledajících možnost ekonomicky efektivní investice. Pohybová zařízení (centra pohybových aktivit), musejí být utvářena ve shodě s představami občana o prostředí, v němž je příjemné trávit volné chvíle (a to pro všechny věkové a zájmové skupiny včetně občanů tělesně či mentálně postižených). Tato zařízení představují v oblasti tělovýchovných investic značný odklon od staveb pro poměrně úzkou vrstvu vrcholových a výkonnostních sportovců k zařízením určeným pro nejširší veřejnost všech věkových kategorií. Obsahují zařízení pro vlastní pohybové aktivity - krytý objekt s různými bazény nepravidelných tvarů (zábavní, gymnastický, plavecký) a s vodními atrakcemi, dále prostory pro aerobik, relaxaci, pro ergometry, posilovnu, masérny apod. Nedílnou součástí jsou i doprovodná zařízení netělovýchovného charakteru, jako např. restaurace, některé obchody (večerka apod.), služby (holič, kadeřník, kosmetika, půjčovna sportovních potřeb apod.). Venkovní plochy, které fungují jako sezónní část, obsahují bazény, hřiště, travnaté plochy pro odpočinek apod. Dostatečně atraktivní centrum vyžaduje rozlohu cca 1,5 až 2,0 ha, z této plochy zabírá vlastní krytý objekt (s celoročním provozem) asi 0,2 ha. Kapacita Centra pohybových aktivit by měla uspokojit potřeby neorganizované veřejnosti spádové oblasti s počtem 10 až 15 tisíc obyvatel. Lokalizace by měla vyhovět podmínce pěší dostupnosti z bydliště maximální docházkovou vzdáleností 15 minut. Výjimku z těchto hodnot mohou ojediněle tvořit některá atypická centra, situovaná např. v okrajových částech města, u nichž mohou být určující některé jiné vlastnosti lokality. Pro podporu výstavby zařízení pro neorganizovanou veřejnost mluví i argument zdravotní a z něho vyplývající i ekonomické aspekty a navíc se jedná o zařízení fungující bez provozních dotací, dokonce s ekonomicky výnosným provozem. V neposlední řadě je podstatné i to, že Brno má k dispozici lokality pro realizaci těchto zařízení. Tato centra pohybových aktivit mohou vzniknout jak dobudováním již existujících zařízení (např. v lokalitě Kraví hora), tak vybudováním nových zařízení: 1. lokalita mezi Mokrou Horou a Ivanovicemi v prostoru u hypermarketu GLOBUS 2. lokalita na severní straně Útěchova (navazující na stávající tenisové kurty) 3. lokalita v prostoru otevřených sportovišť Sokola Brno I na Kounicově ulici (1,7 ha) ( jedná se o jedno z nejvhodnějších území v centrální části Brna) 4. lokalita na jihozápadní straně sídliště Kamenný vrch II (cca 1,7 ha) Pro výběr dalších možných lokalit pro pohybové aktivity všedního dne - neorganizovanou i organizovanou veřejnost - je možné se soustředit na další územní plochy v rámci území města Brna: * rekreační zóna Svratecké údolí, jež je jedním z nejvýznamnějších přírodních komplexů na území města - zóna zahrnující území několika městských částí (rekreace a sport všech kategorií) * lokality Komín - za sídlištěm a Medlánky (vhodné především pro venkovní sportovní plochy) * lokalita Soběšice-Růženec (vhodné pro kombinaci halových a venkovních sportovních zařízení) * lokalita Ivanovice - Česká, mezi Svitavskou radiálou a Černohorskou (vhodná pro halové i venkovní sporty) * lokalita u Olympie - nad Chrlicemi, včetně propojení s Holáseckými rybníky (vodní sporty, multifunkční hala a další sporty) * lokality Chrlice (možnost umístění halových i venkovních sportovních zařízení celoměstského až regionálního charakteru) * lokalita Dvorska (možnost rozšíření jezdeckých disciplín /dostihy, military apod./) * lokalita Přízřenice - mezi silnicí a mlýnským náhonem (halové i venkovní sportovní zařízení celoměstského až regionálního významu) * lokalita Zetor (možnost umístění kryté haly a bazénu) * lokalita Černovická terasa - jižní část (možnost umístění halového i venkovního sportovního zařízení) * lokalita Kohoutovice (pod Libušinou třídou směrem k ul. Chalabalova - možnost umístění krytého bazénu formou CVČ) * umístění motokárové haly - FORMULA CROSS (5 lokalit: 1. U Globusu v Ivanovicích, 2. Nákupní centrum IKEA 3. Nákupní centrum TESCO, 4. Moravanské Lány v Horních Heršpicích, 5. Lokalita Morávka, od Pražákovy směrem k nové poloze přesunutého nádraží) Cílem výběru lokalit je zajistit možnost rozvoje sportovních a rekreačních areálů na území města Brna, především z hlediska plošného rozmístění, a vytvoření podmínek pro rozšíření nabídky pro realizaci sportovních a rekreačních příležitostí. Výběr lokalit vychází z údajů vyplývajících z ÚPD a ÚPP, z údajů městských částí a námětů doporučených k prověření OÚPR MMB. Některé lokality jsou již zařazeny jako územní rezervy pro rozvoj sportu a rekreace, další budou vyžadovat změnu územního plánu města Brna. 6.3. Cíle a záměry v oblasti sportu a sportovního marketingu Vrcholový sport je v současnosti podporován dle "Metodiky na podporu vrcholového sportu ve městě Brně" schválené ZMB dne 15. 10. 2002. Tento systém se osvědčil. Na základě dosažených výsledků je přiděleno metodikou určené bodové hodnocení, dle kterého je proveden následně výpočet. Bodovým ohodnocením je zohledněn také marketingový přínos pro město, finanční a personální náročnost konkrétního sportovního odvětví, kvalita a rozsah péče o mládež, navazující účast v nedotované oficiální pohárové soutěži vypisované evropskou a světovou sportovní federací. Podpora se týká sportovních odvětví, které splňují podmínky stanovené metodikou. V současné době jsou do systému podpory vrcholového sportu zařazeny níže uvedené sportovní kluby: Tabulka: Sporty splňující podmínky metodiky s největším marketingovým přínosem sportovní odvětví sportovní klub Fotbal 1. FC Brno - muži Basketbal A Plus ŽS Brno - muži Triga Brno - muži Gambrinus JME Brno - ženy Volejbal Beachvolejbal VK Královo Pole - ženy Beach Club Brno - ženy a muži Lední hokej Baseball Draci Brno - muži VSK MZLU Brno - muži VSK Technika Brno - muži Házená Házená Brno - muži TJ Tatran Bohunice - ženy Atletika ACP Olymp Brno - ženy AC Moravská Slavia - ženy a muži VS Univerzita Brno - ženy a muži Jump Atletic Club Brno - ženy a muži Atletic Runners Club - muži Plavání KPSP Kometa Brno - ženy a muži VSK Univerzita Brno - ženy a muži TJ Tesla Brno - ženy a muži (rychlostní plavání a synchronizované plavání) Cyklistika (dráhová, silniční, kolová a krasojízda) TJ Favorit Brno TJ Dukla Brno Cyklistický Club Brno TJ Sokol Heršpice (krasojízda) Triatlon Olympo team - ženy a muži Moderní gymnastika SK GITY Brno TJ Sokol Královo Pole Sportovní gymnastika TJ Sokol Brno I. Krasobruslení TJ Stadion Brno Figure Skating Club Brno (synchronizované bruslení) Sportovní střelba SSKP Kometa Brno Auto moto sporty AMK Revena Brno (motocyklový sport) Pozn.: Prioritně budou podporována sportovní odvětví splňující podmínky metodiky, které mají největší marketingový přínos pro město Brno. V případě splnění podmínek a dostatečného množství finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu MB pro vrcholový sport mohou být podporována i další sportovní odvětví uvedená v metodice. 6.4. Směry finanční podpory do oblasti tělovýchovy a sportu Město Brno chce postupnými kroky z rozpočtu statutárního města Brna na dotace typu A a B do oblasti tělovýchovy a sportu uvolnit každoročně částku ve výši do 3% z provozních výdajů statutárního města Brna. 6.4.1. Dotace typu A na zajištění určitých doplňkových služeb a investičních akcí celoměstského významu Dotace typu A jsou ve schváleném rozpočtu města Brna jmenovitě uvedeny jako dotace určené pro konkrétní příjemce. K jejich zařazení do rozpočtu dochází z podnětu města Brna (samosprávných orgánů nebo na návrh útvaru) z důvodů zvláštního zřetele hodných, v případech, kdy město Brno má zájem dlouhodobě podporovat: * podpora určitých doplňkových služeb * podpora realizace větších investičních akcí celoměstského významu a. které jsou finančně náročné; b. jejichž financování je obvykle zajišťováno z více zdrojů (např. s využitím státní dotace) a u kterých je nutné v předstihu vyřešit zabezpečení financování. 6.4.2 Dotace typu B na neinvestiční dotace - granty tělovýchovným a sportovním organizacím a investiční dotace tělovýchovným a sportovním organizacím - celkové náklady nepřesahující 200 tis. Kč Město Brno bude pokračovat v nastaveném grantovém systému finanční podpory tělovýchovných a sportovních aktivit. Finanční dotace budou i nadále směřovat na: * neinvestiční dotace * investiční dotace do 200 tis. Kč * neinvestiční dotace na podporu mládežnického sportu - pokračovat v používaném systému podpory sportovních klubů s největšími mládežnickými základnami s přihlédnutím ke sportovnímu odvětvím s tradiční vazbou na město Brno 6.4.3 Neinvestiční dotace na podporu vrcholového sportu * podpora vrcholového sportu - pokračovat v grantovém systému dle schválené metodiky * podpora talentované mládeže - finančně podpořit centra talentované mládeže dle systému MŠMT - nový návrh * cílená neinvestiční dotace na podporu sportovním odvětvím, na jejichž rozvoji a vzestupu má město Brno zájem - nový návrh vytvořit systém podpory sportovních odvětví, na jejichž rozvoji nebo postupu do nejvyšší republikové soutěže má město Brno zájem (např. lední hokej, volejbal, muži, házená - muži, ženy) z důvodu tradice a marketingového přínosu pro město Brno 6.4.4 Spoluúčast města Brna na pořádání prestižních sportovních akcí * formou spoluúčasti pokračovat ve finanční podpoře prestižních sportovních akcí konaných v městě Brně * každoročně vyčlenit potřebnou finanční částku z rozpočtu města Brna na spoluúčast 6.4.5 Finanční prostředky vkládané do sportovních zařízení v majetku města Brna Město Brno zařadí do rozpočtu OŠMT MMB finanční prostředky potřebné na provozní náklady městských sportovních zařízení tak, aby subjekty, které provozují sportovní zařízení, mohly zpřístupnit tato sportoviště veřejnosti za akceptovatelné ceny. 6.5 Souhrnný přehled finančních prostředků vkládaných do oblasti TV a sportu v letech 2005-2010 Město Brno předpokládá každoroční navýšení provozních výdajů statutárního města Brna o 5 %. Cílem bude získat každoročně do oblasti tělovýchovy a sportu částku do 3 % z provozních výdajů. V tabulce 1 je uvedeno, kolik finančních prostředků by tento postup přinesl pro oblast tělovýchovy a sportu z provozních výdajů na léta 2005-2010. V tabulce 2 je uvedený přehled předpokládaných vložených finančních prostředků do jednotlivých oblastí tělovýchovy a sportu na léta 2005-2010, který vychází z výpočtu provedeného v tabulce 1. Tabulka 1: Celkový přehled na léta 2005-2010 (v tis. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 123 150 129 315 135 780 142 560 149 685 157 170 Pozn.: V tabulce 1 je uveden příklad výpočtu, kdyby město Brno uvolnilo pro oblast tělovýchovy a sportu 1.5% z provozních výdajů statutárního města Brna s každoročním nárůstem o 5%. Tabulka 2: Přehled vkládaných finančních prostředků do jednotlivých oblastí sportu na léta 2005-2010 jednotlivé oblasti r. 2005 (v tis. Kč) r. 2006 (v tis. Kč) r. 2007 (v tis. Kč) r. 2008 (v tis. Kč) r. 2009 (v tis. Kč) r. 2010 (v tis. Kč) Dotace typu B (viz 6.4.2) * neinvestiční dotace - granty a investiční dotace do 200 tis. Kč - granty * neinvestiční dotace - granty na podporu mládežnického sportu 26 149 24 049 2 100 27 456 25 251 2 205 28 829 26 514 2 315 30 271 27 840 2 431 31 784 29 232 2 553 33 373 30 693 2 680 Neinvestiční dotace na podporu vrcholového sportu (viz 6.4.3.) * podpora vrcholového sportu * podpora talentované mládeže * cílená neinvestiční dotace na podporu sportovním odvětvím, na jejichž rozvoji a vzestupu má město Brno zájem 22 750 15 750 2 000 5 000 23 888 16 538 2 100 5 250 25 082 17 364 2 205 5 513 26 336 18 233 2 315 5 788 27 653 19 144 2 431 6 078 29 035 20 101 2 553 6 381 Spoluúčast města Brna na pořádání prestižních sportovních akcí (viz 6.4.4.) 12 400 (dále dle potřeby města) 13 020 (dále dle potřeby města) 13 671 (dále dle potřeby města) 14 355 (dále dle potřeby města) 15 072 (dále dle potřeby města) 15 826 (dále dle potřeby města) Dotace typu A (6.4.1.) * podpora určitých doplňkových služeb * podpora investičních akcí celoměstského významu * podpora význam. sportovních akcí v městě Brně (MS, ME) 50 000 8 000 40 000 2 000 52 500 8 400 42 000 2 100 55 125 44 100 2 205 57 881 9 261 46 305 2 315 60 775 9 724 48 620 2 431 63 814 10 210 51 051 2 553 Celkem: 111 299 116 864 122 707 128 843 135 284 142 049 Rezerva pro oblast tělovýchovy a sportu 11 851 12 451 13 073 13 717 14 401 15 121 Pozn.1: Tučně vytištěné částky jsou celkové částky vyčleněné pro jednotlivé oblasti, netučně vytištěné částky jsou částky na přímo určené granty. Pozn.2: V tabulce 2 je uveden přehled předpokládaných vložených finančních prostředků do jednotlivých oblastí tělovýchovy a sportu na léta 2005 - 2010, který vychází z výpočtu provedeného v tabulce 1. 7. Použité podklady a literatura * Generel pohybových zařízení města Brna, Sportprojekta, s. r. o., prosinec 1995 * Sport a tělovýchova - hodnocení stavu sportovišť v městě Brně, ÚHA - ing. arch. Sklenaříková, listopad 2001 * Koncepce priorit investiční výstavby sportovních a tělovýchovných zařízení v městě Brně, Sportoprojekta - ing. arch. Zdeněk Šamalík, CSc., duben 1997 * Strategie pro Brno, červen 2002 * Územní plán města Brna, 2001 * Generel speciálních funkcí, UAD STUDIO Brno 2003 * Programové prohlášení RMB pro volební období 2002-2006 * Přehled členské základny v TJ/SK k 31. 12. 2003, Brněnské tělovýchovné sdružení * Národní program rozvoje sportu pro všechny v ČR, MŠMT, leden 2000 * Metodický pokyn pro hospodaření s neinvestičními dotacemi ze státního rozpočtu ČR v nestátních neziskových organizacích v oblasti sportu * Směry státní politiky ve sportu na léta 2004-2006, Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, srpen 2003 * Zákon 115/2001 Sb. ze dne 28. 2. 2001 o podpoře sportu Zpracoval: Úsek sociálně-kulturní MMB - Odbor školství, mládeže a tělovýchovy MMB Brněnské tělovýchovné sdružení - BTS