MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Projednáno vládou České republiky se schválením usnesení vlády
ze dne 9. března 2011 č. 167 o Koncepci státní podpory sportu
v České republice.
1
KONCEPCE STÁTNÍ PODPORY SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE
Obsah
1. Současný stav sportovní činnosti v České republice ............................. 4
1.1. Základní pojmy ........................................................................................................ 4
1.2. Legislativně právní rámec sportu ......................................................................... 6
1.3. Sport pro všechny ................................................................................................... 6
1.3.1. Sportovní volnočasové aktivity občanů ..................................................................... 6
1.3.2. Občanská sdružení v oblasti sportu, organizovaný sport .......................................... 6
1.3.3. Sport handicapovaných ............................................................................................. 6
1.3.4. Sportovní zařízení, údržba a provoz .......................................................................... 7
1.4. Sportovní talent .................................................................................................... 7
1.4.1. Systém péče o talentovanou mládež .......................................................................... 7
1.4.2. Sportovní střediska (Sportovní třída) ........................................................................ 7
1.4.3. Sportovní centra mládeže........................................................................................... 7
1.4.4. Sportovní školy (gymnázia) ...................................................................................... 7
1.5. Státní sportovní reprezentace ............................................................................. 8
1.5.1. Vztah státu a sportovních svazů ................................................................................ 8
1.5.2. Diferenciace a kategorie sportů ................................................................................. 8
1.5.3. Rezortní sportovní centra .......................................................................................... 8
1.5.4. Sportovní zařízení pro vrcholový sport ..................................................................... 8
1.6. Ekonomické podmínky sportu ............................................................................. 9
1.6.1. Analýza financování sportu v České republice ......................................................... 9
1.6.2. Způsob financování sportu ........................................................................................ 9
1.7. Spolupráce a harmonizace s EU ........................................................................... 9
1.7.1. Politika Evropské komise – Bílá kniha sportu EU .................................................... 9
1.7.2. Evropské nevládní organizace .................................................................................. 9
1.7.3. Fondy EU .................................................................................................................. 9
1.7.4. Porovnání systémů organizace sportu v ČR a EU ................................................... 10
1.8. Vzdělání, věda a výzkum ...................................................................................... 10
1.8.1. Vzdělávání sportovních odborníků a specialistů ....................................................... 10
1.8.2. Vzdělání pro aktivní sportovce ................................................................................. 10
1.8.3. Sportovní a lékařský výzkum ................................................................................... 10
1.9. Školní tělesná výchova, sport na školách ............................................................ 11
1.10. Sportovní lékařství ................................................................................................ 11
1.10.1. Systém zdravotní péče v České republice ................................................................. 11
1.10.2. Tělovýchovné lékařství ............................................................................................. 11
1.11. Boj proti dopingu .................................................................................................. 11
1.11.1. Právní rámec boje proti dopingu v České republice .................................................. 11
1.11.2. Laboratoř dopingové kontroly ................................................................................... 12
2
1.12. Pořádání sportovních akcí mezinárodního významu ....................................... 12
1.12.1. Pořádání vrcholných, významných akcí - soutěží ...................................................... 12
1.12.2. Úloha státu .................................................................................................................. 12
2. Cíle státní politiky ve sportu České republiky ...................................... 13
2.1. Legislativně právní rámec sportu ....................................................................... 13
2.1.1. Úpravy stávajícího legislativního rámce ..................................................................... 13
2.1.2. Mezirezortní aktivity na podporu sportu ..................................................................... 13
2.1.3. Harmonizace s legislativou EU ................................................................................... 13
2.2. Podpora všeobecné sportovní činnosti................................................................. 13
2.2.1. Dobrovolnictví ve sportu ............................................................................................. 13
2.2.2. Podpora forem sportu pro všechny ……….................................................................. 13
2.2.3. Rozvoj forem sportu pro všechny v krajích ................................................................. 14
2.2.4. Sportovní infrastruktura, údržba a rozvoj .................................................................... 14
2.3. Podpora péče o talentovanou mládež .................................................................. 14
2.3.1. Systém organizace péče o sportovní talenty ............................................................... 14
2.3.2. Sportovní střediska ..................................................................................................... 14
2.3.3. Sportovní centra mládeže ........................................................................................... 15
2.3.4. Vrcholová sportovní centra mládeže ……….............................................................. 15
2.4. Státní sportovní reprezentace .............................................................................. 15
2.4.1. Systém organizace státní sportovní reprezentace ....................................................... 15
2.4.2. Centra státní sportovní reprezentace .......................................................................... 15
2.4.3. Diferenciace a kategorizace sportů ............................................................................ 15
2.4.4. Národní sportovní centra - zařízení ............................................................................ 15
2.4.5. Společenské ocenění úspěšné sportovní reprezentace státu ....................................... 15
2.5. Financování sportu ............................................................................................... 16
2.5.1. Financování z prostředků státního rozpočtu ............................................................... 16
2.5.2. Financování z rozpočtu krajů, měst a obcí ................................................................. 16
2.5.3. Financování z příjmů loterijních a sázkových společností ......................................... 16
2.5.4. Financování z vlastních zdrojů a výnosů z vlastní činnosti ....................................... 16
2.5.5. Financování z ostatních zdrojů ................................................................................... 16
2.5.6. Financování s využitím prostředků EU...................................................................... 17
2.6. Vzdělání, věda a výzkum ...................................................................................... 17
2.6.1. Vzdělávání sportovních odborníků a specialistů ........................................................ 17
2.6.2. Vzdělávání pro aktivní sportovce ............................................................................... 17
2.6.3. Vzdělávání na školách ................................................................................................ 17
2.6.4. Vědecký a technický servis pro vrcholový sport ........................................................ 17
2.6.5. Základní a aplikovaný vědecký výzkum na odborných školách ................................ 18
2.7. Sportovní etika a Fair play ................................................................................... 18
2.7.1. Výchova v duchu olympionismu ................................................................................ 18
2.7.2. Fair play na hřišti i v hledišti ...................................................................................... 18
2.8. Zdravotní zabezpečení sportu .............................................................................. 18
2.8.1. Lékařsky kontrolovaný výkonnostní růst mládeže ..................................................... 18
2.8.2. Lékařská péče o vrcholové sportovce ......................................................................... 18
2.8.3. Zdravotní zařízení, údržba a rozvoj ............................................................................ 19
2.9. Boj proti dopingu .................................................................................................. 19
2.9.1. Antidopingový výbor České republiky ....................................................................... 19
2.9.2. Laboratoř dopingové kontroly .................................................................................... 19
3
2.10. Pořádání sportovních akcí mezinárodního významu ......................................... 19
2.10.1. Koordinace pořádání významných mezinárodních sportovních akcí .......................... 19
2.10.2. Studie proveditelnosti sportovního projektu ................................................................ 19
2.10.3. Státní podpora vybraných mezinárodních sportovních akcí ........................................ 19
3. Priority státní politiky ve sportu ............................................................ 20
3.1. Ucelený systém talentované mládeže a státní sportovní reprezentace ............ 20
3.1.1. Organizační struktura, systém řízení a diferencovaná podpora sportu ...................... 20
3.1.2. Centra státní sportovní reprezentace .......................................................................... 20
3.1.3. Diferenciace sportovních svazů ................................................................................. 20
3.2. Všeobecná sportovní činnost a dobrovolnictví ve sportu ................................ 20
3.2.1. Sport pro všechny ………........................................................................................... 20
3.2.2. Dobrovolnictví ve sportu ............................................................................................ 21
3.3. Sportovní infrastruktura, systémová údržba, provoz a investiční podpora .. 21
3.3.1. Údržba a provoz sportovních zařízení ........................................................................ 21
3.3.2. Investiční obnova a výstavba sportovních zařízení .................................................... 21
3.4. Financování sportovního prostředí a legislativně právní prostředí ................ 21
3.4.1. Financování sportu a finanční zdroje podpory ........................................................... 21
3.4.2. Legislativně právní opatření ....................................................................................... 22
4. Přílohy .................................................................................................... 22
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
4
KONCEPCE STÁTNÍ PODPORY SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE
1. Současný stav sportovní činnosti v České republice
1.1. Základní pojmy
Sport - všeobecné sportovní činnosti
Veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány příležitostně nebo organizovaně a usilují o dosažení
nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, upevňování zdraví, dosažení výsledků v soutěžích na všech
úrovních či rozvoj společenských vztahů.
Sport pro všechny
Zájmový, organizovaný nebo neorganizovaný sport a pohybové aktivity občanů, rekreačního, soutěžního i
nesoutěžního charakteru. Motivací a hodnotami jsou pohybové vyžití, zábava, sociální kontakt, udržení nebo
zlepšení zdravotní i psychické kondice.
Sport na školách
Někdy používán i název „školní sport“. Jde o zájmové soutěžní i nesoutěžní organizované aktivity ve školních
sportovních klubech, s pravidelnými soutěžemi v rámci struktury základních a středních škol. Cílem není
výkonnostní motivace, ale zvládnutí pohybových činností, všestrannost a vytváření vztahu ke sportu. Nejedná
se o povinnou tělesnou výchovu v rámci vzdělávacího programu.
Výkonnostní sport
Zájmová činnost soutěžního charakteru se systematickou sportovní přípravou, organizovanou ve sportovních
klubech. Vychází z příslušných lokálních podmínek. Pravidelné soutěže v diferencovaných věkových a
výkonnostních kategoriích řídí sportovní svazy. Sportovci provozující výkonnostní sport vytvářejí sportovní
hodnoty a sami jsou jejich „spotřebiteli“ (prožitek, sociální kontakt, seberealizace, zvyšování výkonnosti).
Vrcholový a profesionální sport
Vrcholový sport představuje nejvyšší výkonnostní úroveň sportu, organizovanou ve sportovních klubech a
odborných pracovištích. Nároky na řízení vrcholového sportu přesahují možnosti dobrovolného zajištění.
Pravidelné soutěže řídí sportovní svazy. Činnost vrcholových sportovců je určitým společenským závazkem.
Vrcholový sport je „producent“ hodnot, jejichž „spotřebitelem“ je veřejnost. Plní funkci propagační. Působí na
veřejnost v domácím prostředí (vzory) a je prostředkem reprezentace České republiky (dále jen „ČR“).
Profesionální sport je organizován zpravidla v obchodních společnostech bez státní finanční podpory (např.
nejvyšší postupové soutěže ve fotbale, ledním hokeji).
Doping, antidopingový program a související pojmy
Jev, při němž dochází k porušení zásad otevřeného a poctivého soutěžení, porušení antidopingových pravidel.
Antidopingová organizace je orgán, který odpovídá za přijetí pravidel pro iniciování, zavedení a dodržování
jakékoliv části procesu dopingové kontroly. Dopingová kontrola označuje proces rozhodování o provedení
testů, odběru vzorků a nakládání s nimi, laboratorní analýzu, nakládání s výsledky, slyšení a odvolání proti
rozhodnutí činěného sportovními svazy. Laboratoř dopingové kontroly je pracoviště s akreditací Světové
antidopingové agentury (dále jen „WADA“).
Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty
Právní subjekty, zpravidla občanská sdružení, založená dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve
znění pozdějších předpisů, za účelem zajišťování a provozování sportu a pohybových aktivit občanů. Jsou
základními články sportovních svazů a střešních sportovních organizací.
Sportovní svazy
Dobrovolná občanská sdružení fyzických a právnických osob (sportovních klubů a tělovýchovných jednot),
založená dle zákona č. 83/1990 Sb.. Sportovní svazy řídí a organizují činnost v příslušném sportu na území
ČR, hájí zájmy sdružených členů a zodpovídají za státní reprezentaci ČR. Svoji činnost upravují vlastními
stanovami. Zpravidla jsou členy střešních sportovních organizací i příslušných mezinárodních organizací.
Střešní sportovní organizace
Sdružení fyzických a právnických osob s celostátní působností (sportovních svazů s celostátní působností,
sportovních klubů a tělovýchovných jednot) založená dle zákona č. 83/1990 Sb.. Jejich posláním je podporovat
sport a pohybové aktivity, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených členů při jednáních na úrovni orgánů
státní správy a dalších veřejných i soukromých institucí. Poskytují členům servis a vytváří platformu ke
vzájemné spolupráci. Svoji činnost upravují vlastními stanovami.
Sportovní akce
Jednotlivá organizovaná sportovní soutěž, závod, zápas, hra nebo jiná aktivita sportovního charakteru.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
5
Sportovní prostředí
Střešní sportovní organizace, sportovní svazy, sportovní kluby, tělovýchovné jednoty a fyzické osoby,
zabývající se sportovní činností nebo pohybovými aktivitami na všech úrovních, sportovní infrastruktura,
systém soutěží a sportovní akce.
Sportovní infrastruktura
Veškerá sportovní zařízení, nacházející se v daném územním celku.
Státní sportovní reprezentace, resp. sportovní reprezentace
Účast sportovců, trenérů, realizačních týmů na mezinárodních sportovních akcích a soutěžích organizovaných
mezinárodními sportovními federacemi, organizacemi a Mezinárodním olympijským výborem či
Mezinárodním paralympijským výborem, na které byli nominování příslušným sportovním svazem, organizací.
Reprezentant
Sportovec, jmenovaný či nominovaný příslušným sportovním svazem k přípravě a účasti na vrcholných
evropských a světových soutěžích, organizovaných mezinárodními sportovními federacemi a Mezinárodním
olympijským výborem.
Sport handicapovaných
Sportovní a pohybové aktivity osob se zdravotně sníženými schopnostmi. Napomáhá společenské integraci,
rozvoji volních vlastností, posilování sebedůvěry, výchově k samostatnosti a soběstačnosti. Přispívá ke
kompenzaci zdravotních omezení. Je prováděn organizovaně i individuálně na všech úrovních – sportu pro
všechny, výkonnostní i vrcholové. Je členěn podle druhu postižení do kategorií v souladu s mezinárodními
standardy. Na území ČR má vlastní organizační strukturu (kluby, svazy, střešní organizace).
Dobrovolník a dobrovolnictví
Cvičitel, trenér, instruktor, asistent, rozhodčí, volený nebo dobrovolný činovník, podílející se na zajištění
činnosti sportovního klubu bez nároku na odměnu. Dobrovolnictví ve sportu je vědomá, svobodně zvolená
činnost osob, které ve svém volném čase působí ve sportovním prostředí ve prospěch druhých, bez nároku na
odměnu, zpravidla v oblasti vyžadující ze zákona či z jiných předpisů odbornou kvalifikaci.
Talentovaná mládež
Sportovně talentovaná mládež, které je věnována systematická soustavná péče a státní finanční podpora.
Výběr, výchovu a zabezpečení sportovní přípravy má v odpovědnosti sportovní svaz. Péče je určena pro
diferencovaný okruh sportů, převážně olympijských.
Sportovní střediska
Dlouhodobý program zařazený do systému přípravy sportovně talentované mládeže se státní podporou.
Program nahradil projekt „Intenzifikace sportovních tříd“, který byl finančně dotován ze státního rozpočtu od
roku 2000. Cílem je podpora sportovní přípravy talentované mládeže, zpravidla ve věkové kategorii 10 - 15 let.
Sportovní centra mládeže
Dlouhodobý program zařazený do systému přípravy talentované mládeže se státní podporou. Je dotován ze
státního rozpočtu od roku 2000. Tvoří efektivní článek péče o talentovanou mládež dorostenecké a juniorské
kategorie (zpravidla 15 -19 let).
Vrcholová sportovní centra mládeže
Nově uvažovaný dlouhodobý program systému přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci státu ve věkové
kategorii 19 - 23 let, který eliminuje negativní dopad změn podmínek pro sportovní přípravu v tomto věku
(dokončení střední školy, vysoká škola nebo pracovní poměr) a výkonnostní náročnost přechodu do seniorské
kategorie (aspiranti do systému Rezortních sportovních center).
Rezortní sportovní centra
Odborná pracoviště Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstva obrany (MO) a
Ministerstva vnitra (MV), která vytvářejí organizační, materiální, sociální, personální, zdravotní a sportovně
technické podmínky pro přípravu sportovců s nejvyšší výkonností ke sportovní reprezentaci státu.
Národní sportovní centra - zařízení
Sportovní zařízení pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci, podporovaná ze státního rozpočtu. Kapacity
poskytující ubytování, stravování, regeneraci a podmínky pro sportovní trénink na nejvyšší úrovni.
Duševní vlastnictví
Jakýkoliv produkt nebo forma vyjádření, vytvořená vlastním intelektem a schopnostmi, která je nová a
unikátní. Duševní vlastnictví je chráněno autorským právem a souvisejícími právy. Evropská komise jedná o
formě a rozsahu zařazení sportovní činnosti.
Osobnostní práva sportovců
Oprávnění fyzické osoby - sportovce nakládat v mezích právního řádu podle svého uvážení se svou osobností,
resp. s jednotlivými hodnotami tvořícími osobnost fyzické osoby (zejména právo na ochranu jména a projevů
osobní povahy sportovců), tvořícími celistvost její osobnosti vůči ostatním subjektům za účelem realizace a
ochrany jeho zájmů.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
6
1.2. Legislativně právní rámec sportu
Stávající právní předpisy upravující sport v ČR vycházejí z usnesení vlád ČR na podporu sportu a zdravého
životního stylu z let 1999, 2000 a 2003. Tato usnesení ukládají povinnosti krajům a obcím vyčleňovat
prostředky na podporu sportu (např. zřizovat sportoviště). Základním právním předpisem je zákon č. 115/2001
Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě předpisů upravujících otázky sportu, sportovišť,
zdravotních podmínek se dotýkají oblasti sportu i další zákony z různých oblastí, např. předpisy na úseku
finanční správy (různé daňové předpisy), správního práva (např. stavební zákon), předpisy upravující vznik
jednotlivých organizovaných skupin sportovců (např. obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon o
sdružování občanů). Kromě toho do oblasti sportu zasahují i zákony upravující náhradu škody na zdraví či na
věcech vzniklé v souvislosti s provozováním sportu, ochranu osobnosti sportovců, zákonné licence upravující
vysílání sportovních přenosů apod. Na právní rámec sportu v ČR mají vliv i předpisy EU. Ty mají závazný
nebo doporučující charakter. Doporučení zdůrazňují podporu sportu, jeho veřejnou prospěšnost, ochranu
zdraví občanů a pobízejí členské státy EU ke konkrétním akcím na podporu sportu (např. daňové benefity).
Většina předpisů a doporučení EU není v ČR aktivně využívána a aplikována.
1.3. Sport pro všechny
1.3.1. Sportovní volnočasové aktivity občanů
Sport a pohybové aktivity se uskutečňují v rámci občanských sdružení jako organizované sportovní činnosti
pod odborným vedením (15-20 % populace), ve specifických zařízeních zaměřujících se na nejrůznější
pohybové i pasivní činnosti ve formě služeb (2-3 % populace) a jako sportovní aktivity, kterým se věnují
občané individuálně a neorganizovaně. Státní podpora sportu pro všechny se uskutečňuje v rámci dotačních
programů vyhlášených MŠMT. V posledním období je tato oblast na okraji zájmu společenské a
ekonomické podpory, vč. mediální pozornosti. Formy individuálních - neorganizovaných pohybových
aktivit občanů přetrvávají, jsou rekreačního charakteru a mění se podle trendů (cyklistika, in-line bruslení,
komerční fitness, squash, golf).
Z výsledků Státního zdravotního ústavu vyplývá, že současný životní styl je charakterizován poklesem
počtu realizovaných pohybových aktivit (v posledních deseti letech pokles o 30%). Důsledkem snížení
pohybových aktivit je snížení tělesné zdatnosti, zhoršení zdravotního stavu a nárůst nadváhy a obezity (v ČR
je cca 60% osob s nadváhou, z nichž je více než 25% obézních). Mezi hlavní negativní vlivy patří
nedostatečné materiálně technické zabezpečení, kapacity a stav sportovních zařízení, nedostatek
dobrovolných pracovníků, a snižující se zájem o pravidelnou sportovní a pohybovou činnost.
1.3.2. Občanská sdružení v oblasti sportu, organizovaný sport
Občanská sdružení (Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace Sport pro všechny,
Sdružení sportovních svazů ČR, Klub českých turistů, Orel, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních
klubů, Asociace školních sportovních klubů ČR, Letecká amatérská asociace, Autoklub ČR apod.) realizují
organizované aktivity podle svého obsahového zaměření, pro své členy i pro zájemce z řad veřejnosti. V ČR
má spolková tělovýchova tradici a je vnímána jako specifická součást národní kultury. V současné době
vyvíjí soustavnou činnost více než 20 000 lokálně působících tělovýchovných jednot a sportovních klubů.
Většina z nich se dále sdružuje ve výše uvedených střešních sportovních organizacích. V oblasti sportu pro
všechny je zabezpečována také reprezentace na mezinárodní úrovni.
Současný útlum spolkového života ve sportu je zapříčiněn snížením aktivity dobrovolníků, jejichž práce
není společensky doceněna. Podpora činnosti dobrovolníků je jednou z cest, jak tento negativní jev
zastavit. Úroveň vzdělání a práce dobrovolníků je základem kvality procesu. Stát garantuje kvalitu
akreditovaných vzdělávacích zařízení a udělování těchto akreditací, jinou podporu dobrovolníci nemají.
Sportovní organizace limituje podhodnocení státní podpory provozu a údržby sportovních zařízení, která
mají ve velkém objemu ve vlastnictví. Starost o majetek a nedostatek finančních i lidských zdrojů
nedovoluje organizacím nabídnout občanům dostatečný program, který by uspokojil různorodé zájmy,
zejména o nesoutěžní sport. Sportovní organizace pracují v legislativních podmínkách, které nejsou zcela
harmonizované s evropským standardem.
1.3.3. Sport handicapovaných
Sport handicapovaných je integrální součástí sportovního prostředí ČR. Sportovní svazy, střešní sportovní
organizace a významné sportovní akce sportu handicapovaných jsou pravidelně součástí státní podpory.
1.3.4. Sportovní zařízení, údržba a provoz
Rozvoj sportu pro všechny a realizace programových záměrů sportovních organizací je závislý na rozsahu
a kvalitě vybavení sportovních zařízení. Ekonomické možnosti vlastníků a dlouhodobých provozovatelů
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
7
sportovních zařízení, zejména občanských sdružení, a rozsah státní podpory na jejich modernizaci, údržbu
a provoz, neodpovídají reálným ani teoretickým potřebám. Velký počet sportovních zařízení je zastaralý a
je vybaven starými provozně nákladnými technologiemi.
Nedostatek prostředků na provoz a údržbu vlastních sportovních zařízení se promítá do hledání cest
komerčního využívání, což snižuje dostupnost pro organizovaný i neorganizovaný sport. V relativně lepší
situaci jsou sportovní zařízení v majetku škol a privátních zařízení, i sportovní infrastruktura v majetku
obcí. Chybí systematický celostátní přehled o počtu a kvalitě sportovních zařízení. Výstavba nových
sportovních zařízení není koordinovaná, nové investice jsou často realizovány bez konzultací se
sportovním prostředím a prověření skutečných potřeb.
1.4. Sportovní talent
1.4.1. Systém péče o talentovanou mládež
Účelem tohoto programu je vytváření komplexních podmínek pro sportovní růst talentů od rozvoje základních
pohybových schopností a dovedností až po vrcholový výkon při sportovní reprezentaci ČR. Rozhodující část
přípravy talentované mládeže se uskutečňuje ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách za
metodické, koordinační a řídící role sportovních svazů. Každý sportovní svaz si vytvořil vlastní způsob
řízení a organizační strukturu, která se člení na Sportovní střediska a Sportovní centra mládeže a podporu
individuální přípravy talentů ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách. Vytvořené svazové
projekty mají různý rozsah a kvalitu, a podléhají schválení MŠMT. V omezeném rozsahu, odpovídajícím
současnému stavu rozvoje, je zařazen i sport handicapovaných.
Svazové projekty vymezují kritéria pro výběr a zařazení sportovců a následný rozsah zabezpečení
komplexní péče o sportovní růst talentované mládeže. Systém a metodika tréninku je realizována s ohledem
na výši státní podpory, při dodržení podmínek stanovených Zásadami MŠMT k jednotlivým článkům péče o
talentovanou mládež. Vlastní ekonomické zajištění péče je vícezdrojové, s podílem sportovních klubů a
tělovýchovných jednot, sportovních svazů, případně orgánů samosprávy a dalších subjektů, včetně podílu
rodičů.
1.4.2. Sportovní střediska
Do roku 2007 byl používán název „sportovní třídy“. Program je realizovaný prostřednictvím vybraných
sportovních svazů. Při uplatňované metodice je převážně využívána spolupráce sportovních svazů se
zástupci základních škol a snahou o rozšíření počtu hodin tělesné výchovy zabezpečovaných základní
školou. Přetrvávajícími negativními vlivy jsou zejména nedostatečná základna dětí a mládeže s všestrannou
průpravou (pohybově talentovaných jedinců je v obecné populaci asi 3 %), zařazování sportovců do
středisek především formou náboru (nikoliv formou výběru), a dále nedostatečné vymezení pozice
vedoucího trenéra z hlediska hlavního pracovního poměru a jeho mzdového zabezpečení.
1.4.3. Sportovní centra mládeže
Osvědčený program je realizován prostřednictvím vybraných sportovních svazů. Umožňuje zajištění
kvalitních podmínek pro sportovní přípravu navazující na předchozí stupeň. U některých svazových projektů
však neexistuje dostatečná postupová struktura a návaznost péče o talentovanou mládež, a vyhodnocování
efektivity. Stávající organizační struktura neřeší sportovní přípravu specifické věkové kategorie 19 - 23 let,
která je obtížným přechodem od juniorské reprezentace k seniorské. Tato není samostatně finančně kryta a
řada talentů v tomto období stagnuje nebo končí.
1.4.4. Sportovní školy (gymnázia)
Sportovní gymnázia jsou zřizována příslušnými krajskými úřady a jsou zařazena do rejstříku škol MŠMT
se čtyř až osmiletým oborem vzdělávání: gymnázium – sportovní příprava. Změna v zabezpečování
tohoto oboru nastala účinností nového zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stanovení
finančních prostředků ve vazbě na předpisy k zajištění jednotlivých oborů vzdělávání neposkytuje dle
daných pravidel (finančně) potřebný počet hodin související se sportovní přípravou.
Finanční potřeby (mzdy, ostatní neinvestiční výdaje - ONIV) jsou řešeny v rámci vyhlášení Rozvojového
programu dle školského zákona na příslušný kalendářní rok. Finanční objem poskytovaný v rámci
programu je vázán na možnosti státního rozpočtu, nemá charakter mandatorních výdajů (na dotaci není
právní nárok). Při kolísání populačního stavu mládeže a při sníženém zájmu dětí o sportování, dochází k
poklesu počtu žáků u tohoto oboru vzdělávání. To školy kompenzují doplňováním sportovních tříd žáky
bez sportovního talentu.
Negativními vlivy jsou nejednotná struktura věkové kategorie, nedostatečná návaznost na systém péče o
talentovanou mládež pokrývající spádově regionální oblasti prostřednictvím sportovních svazů.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
8
Negativním vlivem je i nedostatečná možnost ovlivňování vzniku samotného oboru vzdělávání, vymezení
efektivní délky studia. Některé školy jsou bez vlastního sportovního zařízení, čímž dochází ke
vzniku neúměrných nákladů na pronájmy.
1.5. Státní sportovní reprezentace
Státní sportovní reprezentace je chápána jako nezastupitelná významná součást prezentace ČR ve světě a je
výsledkem úzké spolupráce a kooperace řady státních institucí a nestátních subjektů sportovního prostředí
tvořících komplexní systém. Na jeho funkčnosti závisí i úspěšnost sportovní reprezentace ČR.
1.5.1. Vztah státu a sportovních svazů
Postavení, kompetence a zodpovědnost státu a sportovních svazů jako samostatných právních subjektů, jsou
vymezeny stávajícími platnými legislativně právními dokumenty, zejména zákonem č. 115/2001 Sb..
Vztahové záležitosti se orientují na propojení příslušných státních institucí a sportovních svazů včetně
dalších nestátních subjektů sportovního prostředí. Sportovní svazy a další sdružení sportovního prostředí ČR
řídí a podporují činnost svých základních článků a na základě členství v mezinárodních sportovních
federacích a organizacích reprezentují ČR na vrcholných sportovních soutěžích.
Sportovní svazy spolu s rezortními sportovními centry odpovídají za sportovní přípravu a sportovní
výsledky státní sportovní reprezentace. Podmínky pro jejich činnost pomáhají vytvářet střešní sportovní
organizace, odborná pracoviště, Český olympijský výbor (ČOV) a Český paralympijský výbor (ČPV).
Sportovní svazy v rámci své působnosti zajišťují a organizují účast reprezentantů na mezinárodních
sportovních soutěžích, včetně soutěží mládeže a juniorů. Dominantním úkolem je realizace procesu
sportovní přípravy. Finanční podpora sportovních svazů a státní reprezentace, včetně sportu
handicapovaných, je dlouhodobě systémově řešena dotačními programy MŠMT.
1.5.2. Diferenciace a kategorie sportů
Rozhodujícím výstupem v oblasti sportovní reprezentace ČR jsou sportovní výsledky reprezentantů na
mezinárodních soutěžích. Pro objektivní přidělení státních prostředků v příslušném kalendářním roce je
vypracován systém výpočtu podle úspěšnosti výsledků. Zohledňují se stanované faktografické údaje
sportovních výsledků věkové skupiny seniorů a věkové skupiny juniorů z nejvyšších evropských a
světových soutěží a Olympijských her (OH). Systém je zpracován v souladu se zásadami stanovenými
MŠMT (Klíč reprezentace).
V současné době je Klíč reprezentace nejobjektivnějším a nejpřesnějším systémem pro přidělování státní
podpory v oblasti sportu, je používán i pro podporu talentované mládeže. Systém stanovuje diferencovaný
přístup k přidělování finančních prostředků pro 112 sportů. Kritériem pro stanovení pořadí (TOP) je
úspěšnost sportu za tříleté období, počet členských zemí v mezinárodní federaci, příslušnost k programu
OH a bodová hodnota tzv. „domácí popularity“. Na základě stanoveného pořadí se sporty přiřazují do čtyř
skupin. První, nejúspěšnější skupinu tvoří 12 sportů. Druhou skupinou jsou sporty v pořadí do 60. místa,
a třetí skupinou jsou sporty v pořadí do 80. místa. V poslední čtvrté skupině, od 80. místa níže, je
oceňováno pouze medailové umístění na mezinárodních soutěžích předešlého roku a jedná se o paušální
příspěvek.
1.5.3. Rezortní sportovní centra
Rezortní sportovní centra (RSC) jsou začleněna do struktury příslušných ministerstev (MŠMT, MO a
MV). Investiční a neinvestiční prostředky na jejich činnost jsou účelově vyčleňovány z rozpočtových
zdrojů kapitol státního rozpočtu. Dlouhodobým problémem RSC je nárůst mzdových prostředků, které
nejsou vedeny jako mandatorní výdaje. Ve státním rozpočtu není zohledněno oficiální zvyšování mezd
nebo inflační nárůst. Tyto náklady jsou realizovány na úkor zabezpečení sportovní přípravy.
Systémová příprava ke státní sportovní reprezentaci v RSC se řídí platnými Zásadami činnosti RSC
s vymezenými kompetencemi sportovních svazů odpovědných za reprezentaci ČR. Negativním vlivem je
nedostatečné hodnocení stanovených obsahových cílů, návaznost na systém péče o sportovní talenty.
1.5.4. Sportovní zařízení pro vrcholový sport
Sportovní zařízení pro tréninkový proces státní sportovní reprezentace mají různý charakter i kvalitu. Část
sportovišť je financována ze státních prostředků nebo prostředky RSC. Část sportovních zařízení je ve
vlastnictví sportovních svazů a střešních sportovních organizací nebo jiných fyzických či právnických
osob. Některá sportovní zařízení nenabízejí podmínky potřebné kvality. Rozsah státní podpory na obnovu
a modernizaci je dlouhodobě nedostatečný. Ve snaze pokrýt rostoucí provozní náklady, zvyšují
provozovatelé sportovních zařízení cenovou hladinu pronájmu, čímž se snižuje dostupnost sportovních
zařízení pro většinu sportovních svazů.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
9
1.6. Ekonomické podmínky sportu
1.6.1. Analýza financování sportu v České republice
V dubnu 2009 byla MŠMT zveřejněna „Analýza financování sportu v České republice“. Materiál se
věnuje významu sportu ve společnosti, porovnání státních výdajů do oblasti sportu v letech 1989 až 2008,
srovnání financování sportu v zemích EU a vlivu sportu na státní rozpočet.
Analýza je veřejně dostupným materiálem a poukazuje na sestupný trend ve státní podpoře sportu, kde
z původních 0,65% státního rozpočtu v roce 1989 klesla úroveň podpory na současných 0,24% státního
rozpočtu. Srovnání se zeměmi EU řadí ČR mezi státy s nejmenší podporou sportu. Analýza konstatuje, že
sport jako ekonomické odvětví přináší do státního rozpočtu více prostředků, než ze státního rozpočtu
prostřednictvím dotací získává. Tento přebytek je vyčíslen v rozpětí 1,1 až 3,7 mld. Kč.
1.6.2. Způsob financování sportu
Finanční prostředky jsou členěny podle charakteru zdroje na finanční prostředky státního rozpočtu
poskytované prostřednictví MŠMT (dotační politika určená na podporu činnosti sportovního prostředí,
zejména občanských sdružení, s rozpětím od 1,9 mld. Kč do 2,5 mld. Kč) a na finanční prostředky státního
rozpočtu, poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů a obcí (dislokace a objem pro oblast sportu je
stanoven rozhodováním jednotlivých samospráv). Dále na finanční prostředky ze zisku Sazka a.s. (podpora
akcionářů sázkové a loterní společnosti, finanční objem je závislý na hospodaření akciové společnosti a
závazcích souvisejících s výstavbou sportovní arény v Praze). Důležité jsou také vlastní finanční prostředky
občanských sdružení (členské příspěvky, zisk z pořádání sportovních akcí, resp. z vedlejší hospodářské
činnosti, objem souvisí s interními organizačními předpisy občanského sdružení, stanovení výše členských
příspěvků, atp.) a finanční prostředky získané na základě smluvních vztahů (od sponzorů apod., objem není
možné vyčíslit, neexistují relevantní podklady).
1.7. Spolupráce a harmonizace s EU
1.7.1. Politika Evropské komise – Bílá kniha sportu EU
Evropské instituce uznávají specifickou roli, kterou ve společnosti hraje sport založený na strukturách
řízených dobrovolníky, a to vzhledem k prokázanému přínosu v mnoha oblastech. Cílem aktivit Evropské
komise v oblasti sportu, včetně Bílé knihy o sportu (tzv. White Paper on Sport) a jejího akčního plánu, je
poskytnout strategickou orientaci v souvislosti se současnou významnou rolí sportu v Evropě. Ministři
sportu a jednotlivé předsednické státy EU se od roku 2008 pravidelně zabývají plněním cílů daných Bílou
knihou. Bílá kniha umožnila zakotvit sport do evropské politiky.
1.7.2. Evropské nevládní organizace
Evropská komise při tvorbě sportovní politiky spolupracuje s nevládními organizacemi. V dialogu se
uplatňují zastřešující evropská sdružení - Evropské olympijské výbory (EOC), Sdružení evropských
nevládních sportovních organizací (ENGSO), evropské federace rozhodujících sportů jako UEFA (Evropská
fotbalová asociace) a specializované profesní organizace vázané na profesionální sport. Účastní se i
celosvětové organizace působící na území Evropy (Mezinárodní sportovní a kulturní asociace ISCA apod.).
Celkem se jedná o několik desítek organizací, které se účastní pracovních, institucionálních procesů
(pracovní skupiny, semináře) i společných akcí typu Evropské sportovní fórum.
Dialog s nestátními neziskovými organizacemi (NNO) je po přijetí Bílé knihy o sportu hlubší a
intenzivnější. Členství a aktivita českých subjektů v evropských organizacích je limitována finančními
možnostmi, neboť členské příspěvky a náklady na činnost jsou nezbytným výdajem, který není dotačně
zdrojově pokrytý.
EOC otevřely v roce 2009 vlastní „Evropskou kancelář“ v Bruselu. Sdružuje a zastupuje jednak členské
olympijské výbory EOC, některé národní střešní sportovní organizace (AUT, GBR, FIN, aj.), vlivné
evropské sportovní asociace (např. UEFA, EAA, LEN), a ENGSO. Organizace využívající služeb této
kanceláře přispívají na její provoz.
1.7.3. Fondy EU
Sportovní prostředí dosud nemá vlastní rozpočet ani stálé přímé dotační programy, s výjimkou účelových
projektů (Evropský rok vzdělávání prostřednictvím sportu 2004). Sport je využíván jako prostředek k realizaci
evropských programů v oblastech souvisejících: cestovní ruch, vzdělávání, aktivní občanství, sociální integrace
a výchova mládeže. Sport okrajově nepřímo profituje ze standardních fondů, např. obnova infrastruktury,
regionální rozvojové programy, podpora rozvoje venkova apod. Sportovní organizace nemají prostředky na
předfinancování a požadované spolufinancování při čerpání programů, ani dostatečný administrativní potenciál
na účast v projektech. Ve většině případů nemohou být příjemcem dotací.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
10
Na základě přijetí Lisabonské smlouvy může mít podpora sportu v EU vlastní rozpočtovou kapitolu.
V současné době Evropská komise hledá formou tzv. „Přípravných akcí“ nejvhodnější oblasti pro využití
budoucích finančních zdrojů na podporu sportu. Za určitých okolností je možné čerpat finanční prostředky
z rozpočtu EU ještě před vytvořením rozpočtové kapitoly na podporu sportu.
1.7.4. Porovnání systémů organizace sportu v ČR a EU
Existující systémy organizace sportu v zemích EU vycházejí z konkrétních podmínek, tradic a historie
sportu v dané zemi. Ty jsou rozdílné, nelze je jednoznačně kategorizovat a využívat v druhých zemích
jako vzor. Spojují je totožné cíle a potřeby, rozdělují je realizační podmínky. Principiálně jsou vždy
autonomní v řízení vlastní činnosti a závislé na politické a ekonomické podpoře státu.
Způsob podpory sportu (pravidelnost, systematičnost, intenzita) určuje společenské postavení sportu a
jeho efekt pro danou zemi. ČR má v EU běžné uspořádání sportu. Ve srovnání se zeměmi EU je sport
v ČR atypický ve dvou směrech, a to ve struktuře vlastnictví sportovní infrastruktury (velká část je
v majetku sportovních klubů/tělovýchovných jednot) a v podílu financování z vlastních, nestátních zdrojů
(členské příspěvky, sponzorské dary a zisk SAZKA a.s.).
1.8. Vzdělání, věda a výzkum
1.8.1. Vzdělávání sportovních odborníků a specialistů
Vzdělávání je ovlivněno dlouhodobou tradicí přípravy dobrovolníků a profesionálů ve sportovním
prostředí ČR. Kvalita přípravy nových specialistů s nejvyšší kvalifikací je zajišťována univerzitami a
fakultami, nebo sportovními svazy. Vzdělání ve sportu je sportovními subjekty podceňováno, a to nejen
kvůli nedostatku finančních, ale i lidských zdrojů na jeho zajištění.
Počet dobrovolníků se sportovní kvalifikací podle statistik za poslední dekádu klesá, přičemž jejich
věkový průměr stoupá. Trenérské profesní komory nebyly vytvořeny. Pouze v případě učitelů tělesné
výchovy se vyžaduje vysokoškolské magisterské studium. U trenérů, cvičitelů, instruktorů aj. tento
požadavek takto striktně postaven není. Srovnání profesně zaměstnaných osob ve sportu ve vybraných
evropských zemích ukazuje, že ČR má v této oblasti rezervy.
1.8.2. Vzdělávání pro aktivní sportovce
Současný stav ve vzdělávání aktivních sportovců v ČR je značně diferencovaný a obecně nedostatečný.
S rostoucí profesionalizací, zejména v některých sportovních odvětvích (fotbal, lední hokej, některé další
kolektivní sporty, tenis aj.), dochází k úbytku sportovců s ukončeným terciárním vzděláním. Subjektivní zájmy
sportovců jsou silně orientovány na dosažení nejvyšší výkonnostní úrovně bez ohledu na systém vzdělávání.
Tato skutečnost má následky v aktuálním osobnostním vývoji sportovců, i v jejich následném začlenění do
společnosti, včetně tvořivosti, rozhodování a chování v samotném sportu. Vzdělávání handicapovaných
sportovců má obdobný charakter a je značně ovlivněno neexistencí bezbariérových projektů.
1.8.3. Sportovní a lékařský výzkum
Výzkum úzce navazuje na vzdělávání ve sportu. Rozvíjí se ve dvou oblastech, které se vzájemně překrývají
a doplňují – sportovní servis (průběžné informace o efektivitě tréninkových procesů, řízení a organizaci
sportu aj.), a sportovní vědecký výzkum (s širší úrovní zobecnění i aplikací).
Sportovní a zdravotní servis ve vrcholovém sportu zajišťují sportovní svazy podle svých finančních
možností. Pro státní sportovní reprezentaci je výzkum částečně podporován ČOV. Řešené problémy
vyplývají ze soustavného sledování sportovců v průběhu jejich kariéry. Činnost je vykonávána rezortním
pracovištěm MO (CASRI), univerzitami a specializovanými pracovišti, bez jakékoliv koordinace. Kapacita
a dostupnost servisu nejsou dostatečné. Vlastní sportovní vědecký výzkum není v ČR systémově
koordinován. Je ponechán na aktivitě a možnostech univerzit a fakult a jejich zajištění v existujícím
grantovém zabezpečení vědy v ČR vč. zahraničních podpor.
1.9. Školní tělesná výchova, sport na školách
Tělesná výchova a sport na školách má výjimečné postavení v systému výchovy a vzdělání. Vedle vlivu
na zdravý vývoj jedince vytváří předpoklady pro budoucí kladný vztah k pohybovým aktivitám a
ovlivňuje utváření hodnotové orientace. Výsledky posledních průzkumů ukazují vážný pokles kvality a
času věnovaného tělesné výchově a sportu na školách. Snižuje se také počet příležitostí pro školní sport,
což přispívá ke zhoršování zdravotního stavu školní mládeže.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
11
Tělesná výchova (TV) je v učebních plánech základních a středních škol zařazována v rozsahu dvou
vyučovacích hodin týdně, přičemž pravomoc ředitelů školy umožňuje jejich zvýšení. Evropský
doporučovaný standard je vyšší. Dlouhodobě negativní efekt přináší absence povinné TV na vysokých
školách, zejména v procesu výchovy nových pedagogů.
Významnou roli při realizaci pohybových aktivit sehrává zájmová pohybová a sportovní činnost na
základních a středních školách, školní sport v době mimo vyučování, jejichž cílem je široké zapojení dětí
a mladých lidí bez ambicí na maximální sportovní výkon do sportovních aktivit.
1.10. Sportovní lékařství
1.10.1. Systém zdravotní péče v České republice
Zdravotní péče je v ČR řešena zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a
zákonem o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000Sb., ve znění pozdějších předpisů, které však neupravují
zvláštní ochranu zdraví osob provozujících aktivně sport, ani vrcholových sportovců. Zdravotní péče pro
sport je poskytována lékaři různých odborností a fyzioterapeuty na základě svobodné volby pacienta.
Zdravotní péče pro oblast sportu není systematická.
Část nákladů je kryta z veřejného zdravotního pojištění. V oblasti vrcholového sportu a státní sportovní
reprezentace vynakládají značné prostředky na zdravotní zabezpečení MŠMT, sportovní svazy a RSC
prostřednictvím vlastních pracovišť. Zdravotní pojišťovny s některými specifiky zdravotní péče ve
vrcholovém sportu nepočítají a vznikají problémy s proplácením vynaložené péče.
Není jasně upravena prevence v oblasti sportu. Některé sportovní svazy vyžadují v souladu s legislativou
povinnou preventivní sportovní lékařskou prohlídku, jejíž náklady nejsou hrazeny z veřejného pojištění, část
sportovních svazů lékařskou prohlídku nevyžaduje.
V minulosti existoval speciální systém sportovního zdravotnického zabezpečení, který řešil potřeby
sportu. Tato péče chybí. Zlepšení pro vrcholový sport přineslo zřízení Centra zdravotnického zabezpečení
sportovní reprezentace v Ústřední vojenské nemocnici Praha od roku 2000 financovaného ze státního
rozpočtu prostřednictvím MŠMT.
1.10.2. Tělovýchovné lékařství
Specifická oblast týkající se vzdělávání lékařů, kdy ubývá tělovýchovných lékařů a chybí propojenost
s tréninkovým procesem. Nepříznivý vývoj je částečně kompenzován doškolováním lékařů ochotných
pracovat pro sport. V zákoně č. 20/1966 Sb. je stanoveno, že součástí soustavy zdravotnických zařízení
jsou i vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku zdravotnictví.
Jediným takovým zařízením je Ústav tělovýchovného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a
Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Ústav provádí preventivní vyšetřování sportovců, jejich léčbu a
funkční diagnostiku. Dále se podobnou činností zabývají i kliniky rehabilitačního a tělovýchovného
lékařství u několika málo fakultních nemocnic. Tento rozsah není dostatečný. Česká společnost
tělovýchovného lékařství usiluje u sportovních svazů o zavedení preventivních kontrol u talentované
mládeže při zahájení sportovní přípravy pro výkonnostní sport a pro vrcholový sport.
1.11. Boj proti dopingu
1.11.1. Právní rámec boje proti dopingu v České republice
Obecně závazné předpisy v této oblasti představují Evropská antidopingová úmluva (ukládá účastníkům
úmluvy povinnost přijímat opatření k omezení dostupnosti a užívání dopingových prostředků a metod),
dodatkový protokol k Evropské antidopingové úmluvě (řeší zejména vzájemné uznávání dopingových
kontrol včetně Světové antidopingové agentury), Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu (vč.
přílohy I a přílohy II) a zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
(obecně upravuje zacházení s návykovými látkami, prekursory, s přípravky obsahujícími efedrin apod.).
Na základě zákona č. 115/2001 Sb. vydává MŠMT antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho
uskutečňování. Tuto činnost zabezpečuje Antidopingový výbor ČR, který je přímo řízenou příspěvkovou
organizací MŠMT a vykonává nezávislou činnost na poli dopingových kontrol, informací a osvěty.
K dalším důležitým předpisům v této oblasti patří Světový antidopingový kodex (základní a univerzální
dokument, z něhož vychází světový antidopingový program), prováděcí předpis ke Světovému
antidopingovému kodexu - Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v ČR a Česká charta proti
dopingu, vydané Antidopingovým výborem ČR.
Uvedenými předpisy se řídí celé sportovní prostředí, včetně sportu handicapovaných, kde je komplikací
fakt, že řada sportovců je nucena užívat kompenzační léky.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
12
1.11.2. Laboratoř dopingové kontroly
Oddělení dopingové kontroly Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 9 – Hloubětíně je ze zákona
č. 115/2001 Sb. zřízeno Ministerstvem zdravotnictví (MZd), které zabezpečuje jeho činnost v rozsahu
stanoveném WADA. Oddělení je akreditováno WADA a obhajuje akreditaci od roku 2007. Je součástí
světové sítě pracovišť dopingové kontroly. Laboratoř nemá potřebné moderní přístrojové vybavení, kdy
není schopna vykonávat analýzy některých zásadních zakázaných látek (erytropoetin, testosteron –
radioizotopová analýza).
1.12. Pořádání sportovních akcí mezinárodního významu
1.12.1. Pořádání vrcholných, významných akcí - soutěží
Za sportovní akce mezinárodního významu se považují zejména olympijské hry, paralympijská hry,
mistrovství světa a Evropy všech věkových kategorií, včetně jejich kvalifikací a dále některé velké a
specifické mezinárodní sportovní akce, včetně soutěží a akcí handicapovaných.
Pro získání a uspořádání těchto sportovních akcí je nezbytné splnění řady podmínek. Mezi ně patří
zejména vhodné sportovní zařízení a nebytné zázemí pro danou sportovní akci, prokazatelné organizační
schopnosti, finanční zajištění, garance (častou praxí se stává požadavek na státní garanci v různé podobě),
tradice, atraktivita a dostupnost lokality.
Rozhodující je zájem sportovního svazu a jeho pozice v mezinárodní federaci, která o přidělení sportovní
akce zpravidla rozhoduje. Na získání a pořádání sportovní akce se spolupodílí a úzce spolupracují střešní
sportovní organizace (většinou sportovní svazy), soukromé subjekty (promotér, producent, prodejce
marketingových práv, apod.) a veřejný sektor (stát, kraj, město, obec apod.).
1.12.2. Úloha státu
Při pořádání sportovních akcí mezinárodního významu je úloha státu nezastupitelná a neustále roste. Stát
přímo ovlivňuje podstatnou část podmínek nutných pro úspěšný průběh mezinárodní sportovní akce (např.
vízovou politiku, bezpečnost, zdravotnictví, infrastrukturu, ekologii, finanční participaci atd.).
Vlastníci práv na pořádání sportovních akcí mezinárodního významu (např. Mezinárodní olympijský výbor
(MOV) nebo mezinárodní sportovní federace) si uvědomují nezastupitelnou roli státu a usilují o její jasné
smluvní vyjádření. Mnohé země již mají tuto oblast jako nedílnou součást státní politiky ve sportu a mají pro
ni zřízeny vlastní odborné organizace (např. „UK Sport“ ve Velké Británii). Stát na dobře uspořádaných
sportovních akcí mezinárodního významu sekundárně profituje v nefinančních oblastech (sportovní,
politické, kulturní, sociální atd.), ale i ekonomicky daňovými výnosy (DPH, spotřební daň, daň z příjmů, daň
ze zisku atd.).
ČR v zásadě chápe nezastupitelnou úlohu státu při pořádání sportovních akcí mezinárodního významu, ale
nemá tuto oblast usměrněnou. Výsledkem je situace, kdy sportovní svazy usilující o pořádání sportovních
akcí mezinárodního významu jednají bez součinnosti se státem. Neřídí se žádnými pravidly a při
nevyrovnaném rozpočtu nechtějí nést odpovědnost za finanční schodek související s pořádáním takové
sportovní akce. Sportovní prostředí pak nese následky, které většinou představují finanční ztráty a poškození
společenské prestiže sportu v ČR.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
13
2. Cíle státní politiky ve sportu České republiky
2.1. Legislativně právní rámec sportu
2.1.1. Úpravy stávajícího legislativního rámce
Stávající legislativní rámec v oblasti sportu zahrnuje od zákona č. 115/2001 Sb. další obecně závazné
předpisy a usnesení vlády. Absentuje závazná právní norma, která by upravovala způsoby financování
sportu. Řada dokumentů EU doporučuje stanovit sportu právní rámec, např. působení dobrovolníků ve
sportu, včetně uzákonění motivačních benefitů, které u nás chybí.
Proto je cílem zpracování nového zákona o sportu, který bude obsahovat především systém státní podpory
sportu v ČR, působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na
všech stupních řízení.
2.1.2. Mezirezortní aktivity na podporu sportu
Ze zákona č. 2/1969, Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů, náleží sport do péče MŠMT. V praxi sport spadá do kompetencí
dalších ministerstev. Automobilové a motocyklové sporty, cyklistika i jiné sporty využívající dopravní
sítě ČR mají přesah do oblasti působnosti Ministerstva dopravy (MD), zdravotní zabezpečení sportu do
oblasti MZd, sociální funkci sportu musí využít Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podobným
způsobem se sport dotýká dalších ministerstev a oblastí státního zájmu. Proto je cílem aktivnější
mezirezortní spolupráce zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) při budování sportovní
infrastruktury v jeho péči apod., s MZd v oblasti zdravotní péče a prevence, výživy, propagace zdravého
životního stylu, apod., s MD při budování dopravní sítě pro sport pro všechny, vč. legislativy atd..
Mezirezortní aktivity nejsou typické pouze pro sport pro všechny, zasahují i do jiných oblastí sportu.
2.1.3. Harmonizace s legislativou EU
Návrh zákona o sportu musí být v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR, s právem
Evropských společenství a s ústavním pořádkem ČR. Z hlediska legislativy EU půjde zejména o
dokumenty, které jsou již nyní v ČR závazné.
Podle Lisabonské smlouvy je činnost Unie „zaměřena na rozvoj evropského rozměru sportu podporou
spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport,
jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců.“ Tato činnost by
měla být komplexně zahrnuta v novém zákonu o sportu.
2.2. Podpora všeobecné sportovní činnosti
2.2.1. Dobrovolnictví ve sportu
Působení dobrovolníků je základem činnosti ve sportovním prostředí a prokazatelně přináší státu
ekonomický zisk v miliardách Kč ročně. Z tohoto důvodu je nutné pomoci občanským sdružením, které
tuto oblast řeší dle svých stanov a vnitřního organizačního systému. Cílem je, aby občané měli možnost
se do soustavné dobrovolné práce ve sportu aktivně zapojit a měli vytvořeny podmínky pro práci, byli
vzděláni a vybaveni znalostmi, nenesli neúměrné riziko a byli přiměřeně motivováni. Tyto cíle znamenají
úpravu legislativy podle doporučení Evropské komise a dobrých příkladů, včetně ošetření péče o
sportovní infrastrukturu. Řešit se musí i otázka odpovědnosti jak jedince, tak i organizace, která jeho
služeb využívá. Je potřebné zcela nově nastavit sociálně-ekonomické podmínky pro práci dobrovolníků
tak, aby vznikla pozitivní motivace zájemců pro práci v této veřejně prospěšné činnosti. Do budoucna by
bylo vhodné zvážit i případné úpravy v daňové oblasti využívané již v šesti zemích EU. Nezbytnou
součástí obnovy této oblasti musí být společenská osvěta a rozhodnější politická podpora.
2.2.2. Podpora forem sportu pro všechny
Podpora zdraví a tělesného rozvoje občanů všech věkových skupin se musí stát prioritou státu. Cílem je
dosažení postupné změny celospolečenského zájmu ve prospěch celoživotního využívání různých forem
pohybových aktivit co největším počtem občanů všech věkových skupin. Ze státního rozpočtu, z rozpočtů
krajů, měst a obcí mohou být formou veřejně přístupných programů systematicky vyčleňovány prostředky
na rozvoj sportu pro všechny.
Sport handicapovaných je v ČR uspořádán podle jednotlivých druhů zdravotního postižení (postižení
mentální, sluchové, spastické, tělesné, vnitřní a zrakové). Dostupné zdroje uvádějí, že osoby s trvalým
handicapem tvoří 10-15% celkové populace ČR. S ohledem na nižší „sociální dostupnost“ sportu pro
zdravotně postižené nemohou handicapovaní občané provozovat sport v míře srovnatelné s občany
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
14
nepostiženými. Jedním z cílů je proto postupné vyrovnávání „sociální dostupnosti“ sportu
handicapovaných na úroveň běžné populace vytvářením příznivějších podmínek pro handicapované,
včetně bezbariérové sportovní infrastruktury.
2.2.3. Rozvoj sportu pro všechny v krajích
Sport a pohybové aktivity občanů musí být samozřejmou součástí politiky, organizační a rozpočtové
struktury krajů, stejně jako měst a obcí. Tato úloha bude posílena legislativně ošetřenou delimitací určitých
účelových prostředků MŠMT do úrovně krajů s určenou spoluúčastí vlastního financování z krajů. Zejména
v oblasti všeobecné sportovní činnosti, investic do sportovní infrastruktury a údržby a provozu sportovních
zařízení. Tento postup umožní rozšiřovat nabídku programů diferencovaných podle skupin populace,
podporovat odbornou přípravu dobrovolníků a činnost občanských sdružení.
Cílem je také nasměrovat zájem krajů na propagaci zdraví prostřednictvím osvětových kampaní s využitím
sportu a sportovních akcí. Důraz musí být kladen na celoživotní pohybové aktivity s pozitivním zdravotním
účinkem a trvalejším vlivem na životní styl občanů.
Kraje, obce i města musí být aktivnější v procesu získávání mladé generace pro sport a pohybové aktivity,
zejména pro pravidelnou sportovní činnost. Zřizovatelé základních a středních škol musí být motivováni
zlepšit kvalitu sportovních zařízení pro školní sport a ve skladbě vzdělávacích programů následovat
evropské trendy a doporučení.
2.2.4. Sportovní infrastruktura, údržba a rozvoj
Oblast musí být podporována ze všech stupňů státní správy. Systematické zabezpečování rozvoje a
dostupnosti sportovní infrastruktury musí zahrnovat sportovní zařízení v majetku měst, obcí i občanských
sdružení zajišťujících organizované sportovní aktivity. Prostředky budou poskytovány ze státního
rozpočtu, z rozpočtů krajů, měst a obcí. V oblasti údržby sportovní infrastruktury je nezbytné využívat
formu veřejně přístupných programů. Cílem je vypracovat strategii státní podpory v oblasti sportovních
zařízení (sportovní infrastruktury obecně) s definováním priorit a účelového vymezení v oblasti sportu
pro všechny, a to ve spolupráci s občanskými sdruženími.
V otázce vlastnických vztahů je cílem posílit tendenci převodu sportovních zařízení do majetku měst a
obcí tak, aby nebyla omezena činnost občanských sdružení.
2.3. Podpora péče o talentovanou mládež
2.3.1. Systém organizace péče o sportovní talenty
Rozhodující část přípravy sportovních talentů se bude nadále uskutečňovat ve sportovních klubech a
tělovýchovných jednotách, za metodické, koordinační a řídící úlohy sportovních svazů, které vytvoří na
základě metodiky MŠMT způsob vedení sportovních talentů při věkovém a výkonnostním růstu.
Organizační struktura bude stanovena dle efektivního využívání státních prostředků. Podpora bude
poskytována, obdobně jako v předcházejícím období, prostřednictvím veřejně vyhlášených programů.
Vedle podpory stávajících věkových kategorií bude zohledněna také nejnižší věková kategorie (dle
specifiky sportu) a na druhé straně také věková kategorie 19 – 23 let. Cílem je systémově oblast posílit,
především vytvořením podmínek pro zaměstnání kvalitních trenérů.
Programy budou účelově zaměřeny na podporu stanovených cílů pro sportovní svazy, dle metodiky
MŠMT, v návaznosti na diferenciaci podpory sportovních talentů a státní sportovní reprezentace.
Podpora sportovně talentované handicapované mládeže bude přizpůsobována aktuálnímu stavu rozvoje,
případně rozšířena na více druhů postižení. Kvalitativním posunem bude vytvoření uceleného systému
podmínek pro talentovanou handicapovanou mládež.
2.3.2. Sportovní střediska
Sportovní střediska plní svoji funkci v systému péče o talentovanou mládež. K vyšší efektivitě je potřeba
v úzce vymezeném rozsahu sportů rozšířit výběr sportovních talentů o věkovou kategorii od 6 let. Cílem
je zaměřit se na všestrannou pohybovou přípravu, zajistit potřebný objem mzdových prostředků pro
kvalitní trenéry a nadále doporučovat sportovnímu klubu využití možnosti spolupráce se základní školou.
Čerpání vynaložených prostředků kontrolovat ve spolupráci se sportovním svazem po stránce obsahového
plnění, i účelového čerpání. Diferencovat činnost Sportovních středisek v návaznosti na hodnocení
účinnosti a efektivity práce ve dvouletých cyklech. Soustavná podpora a stanovení jasných pravidel,
včetně financování, zajistí kvalitnější přípravu talentované mládeže.
2.3.3. Sportovní centra mládeže
Jejich zřízení posílilo výkonnost zabezpečované věkové skupiny. Cílem je přijmout komplexní opatření
k vyšší efektivitě sportovní přípravy. Zajistit finanční podporu, zejména mzdových prostředků trenérům a
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
15
vypracování organizační struktury Sportovních center mládeže bez duplicit členství v dalších článcích
sportovní přípravy se státní podporou. Čerpání vynaložených prostředků kontrolovat ve spolupráci se
sportovním svazem po stránce obsahového plnění, i účelového čerpání. Diferencovat činnosti Sportovních
center mládeže v návaznosti na hodnocení účinnosti práce ve dvouletých cyklech, při hodnocení
preferovat dlouhodobou, nikoli aktuální výkonnost. Zajistit účinnou zdravotní prevenci a sledování
zatěžování organismu, snížit rizika poškození zdraví. Sportovní školy (gymnázia) jsou součástí sportovní
přípravy pro tuto věkovou kategorii. Podmínkou funkčnosti je stanovení zdrojů a jasných pravidel
financování na sportovních školách.
2.3.4. Vrcholová sportovní centra mládeže
Program je novou složkou podpory talentované mládeže prostřednictvím sportovních svazů, který je
zřizovaný na základě vyhodnocení současného stavu. Cílem je posílit zabezpečení věkové skupiny 19-23
let, kde dochází k neúměrnému úbytku talentovaných sportovců. Složka by pracovala na podobných
principech jako Sportovní centra mládeže, s přihlédnutím ke specifickým potřebám této věkové kategorie.
U resortů je řešeno v rámci Zásad činnosti RSC.
2.4. Státní sportovní reprezentace
2.4.1. Systém organizace státní sportovní reprezentace
Stát vnímá význam sportu jako veřejně prospěšnou činnost pro občany, a vrcholový sport na nejvyšší
úrovni jako významný prostředek prezentace ČR v mezinárodním společenství. Sportovní svaz je
nositelem odpovědnosti za státní sportovní reprezentaci a na základě metodiky MŠMT stanoví způsob
užití státní podpory. MŠMT bude kontrolovat efektivitu vynaložených prostředků.
2.4.2. Centra státní sportovní reprezentace
Centra státní sportovní reprezentace (CSSR) je oblast, která zohlední činnost stávajících RSC, případně
specifických center sportovních svazů. Budou nejvyšším zabezpečujícím článkem systému přípravy ke
státní sportovní reprezentaci v návaznosti na nižší články systému státní podpory sportu. Budou působit
na základě stanovených pravidel. Vazba na resorty MŠMT, MO a MV zůstane zachována. Pro činnost
CSSR je nutné vypracovat metodiku a provést úpravy u stávajících „Zásad činnosti RSC“.
2.4.3. Diferenciace a kategorizace sportů
Současná diferenciace bude upravena. Zahrne všechny současné skupiny sportů. Počet podporovaných
sportů bude přímo úměrný míře sportovní reprezentace ČR v daném sportu na základě sportovních
výsledků. Pro výpočet finančních příspěvků na státní sportovní reprezentaci bude zachován stávající
systém, s další diferenciací sportů v jednotlivých skupinách a s novým vypracováním „technického
koeficientu“, který nahradí stávající „domácí popularitu“. Nový koeficient zohlední dosud neevidované
faktografické údaje z mezinárodních soutěží. Flexibilní systém kategorizace a diferenciace sportů umožní
posun ve dvouletých intervalech.
2.4.4. Národní sportovní centra - zařízení
Národní sportovní centra pro vrcholový sport a přípravu ke státní sportovní reprezentaci zajistí vyšší kvalitu
všech složek, podílejících se na sportovním výkonu. Vedle podmínek pro sportovní přípravu i oblast
regenerace, ubytování a stravování. V souvislosti s kategorizací a diferenciací sportů budou vybrána ze
stávajících sportovních zařízení ta, která budou plnit funkci národního sportovního centra specializovaného
pro jednotlivé sporty či s multisportovní působností. Při výstavbě a rekonstrukci těchto center bude bráno v
úvahu jejich využití pro handicapované sportovce. K činnosti národních sportovních center bude
přizpůsobena dotační politika na provoz, údržbu a rozvoj těchto center. V rámci investiční výstavby budou
zřizována potřebná sportovní zařízení pro sporty z hlediska preference a zájmu státu.
2.4.5. Společenské ocenění úspěšné sportovní reprezentace státu
Sportovci, kteří během své kariéry dosáhli významných sportovních úspěchů při reprezentaci ČR, by měli
být společensky oceněni. Toto ocenění by se mělo dostat sportovcům za mimořádné sportovní výkony, za
předpokladu dodržování principů fair play, a to jak na hřišti, tak v osobním životě.
2.5. Financování sportu
Finance v českém sportu dosáhly v současné době na historické minimum za posledních dvacet let. Tento
fakt byl částečně kompenzován skutečností, že po roce 1990 se výrazně snížila porodnost a počet
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
16
sportovců z řad talentované mládeže poklesl v řádech desítek procent. Počínaje rokem 2002 se tento trend
obrátil a již od roku 2009 můžeme očekávat výrazný nárůst sportující mládeže, a to o 28% do roku 2014.
Vzhledem ke stavu veřejných financí je zřejmé, že financování sportu je třeba zajistit i z jiných zdrojů.
2.5.1. Financování z prostředků státního rozpočtu
Rozdílnost v upokojování předložených potřeb je silně omezena možnostmi státního rozpočtu a
schváleným finančním objemem pro oblast sportu. Přitom požadavky na podporu sportu nejsou
dlouhodobě uspokojovány zejména u programu zabezpečující údržbu a provoz. Cílem nové legislativy
v oblasti sportu je zajistit finanční objem ze státního rozpočtu v takové míře, aby pokryl cíle a podpory
sportu a kompenzovat ji ve větším rozsahu daňovými úlevami. Ve větší míře přihlížet k potřebám
sportovního prostředí při zpracování návrhů ekonomických a daňových zákonů, zajistit povinnost
revitalizace a rekonstrukce zastaralých sportovních zařízení v majetku státu, krajů a obcí, umožnit jejich
širší využití zejména pak školních zařízení a poskytnout daňové úlevy sponzorům, kteří se podílejí na
vícezdrojovém financování sportovního prostředí. Součástí financování ze státního rozpočtu bude i
zabezpečení nové organizační struktury sportovní reprezentace.
2.5.2. Financování z rozpočtu krajů, měst a obcí
V rozpočtu krajů, měst a obcí není žádná přímá položka na financování sportu. Ačkoli zákon č. 115/2001
Sb., ukládá kraji, městům a obcím, v rámci jejich rozpočtů, péči o rozvoj sportu na jejich území, není tato
činnosti nikterak kvantifikována. Je potřeba jasně definovat a z hlediska státní politiky ve sportu
koordinovat, jaké sporty budou významněji preferovány v rámci jednotlivých krajů, měst a obcí.
Sportovní odvětví je potřeba vybírat v návaznosti na přírodní podmínky, infrastrukturu a historii sportů
v místě.
Kraje, města a obce jsou zároveň zodpovědné za financování sportovních zařízení a jejich činnost
v oblasti sportu pro všechny a tuto zodpovědnost je potřeba jasně definovat.
2.5.3. Financování z příjmů loterijních a sázkových společností
V současné době je tato oblast upravena pro provozovatele loterií a jiných podobných her zákonem
č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejícími
vyhláškami MF a zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších
předpisů. Provozovatelé loterií a jiných podobných her povinně odvádějí část výtěžku (6% až 20%) na
sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel. Zákon neukládá,
kam provozovatelé prostředky odevzdají. Některé společnosti však využívají skrytě výtěžek na
marketingové, sociální a jiné účely. Tím není naplňován záměr zákona a zároveň dochází k
znevýhodňování jiných společností, které odvádí výtěžek v plném rozsahu. Tuto praxi je třeba napravit.
Řada loterijních a sázkových společností využívá sport k sázení. Jde o společnosti, které při sázení na
sportovní výsledky zcela zjevně využívají osobnostních práv sportovců, za které sázkové kanceláře nic
nehradí. Touto problematikou se zabývalo švédské předsednictví EU a vytklo si ji jako jednu ze svých
priorit. Zpoplatněním osobnostních práv sportovců se mohou získat významné částky, které se mohou
formou odvodů využít zpět na podporu sportu. Zcela obdobná pravidla existují pro využívání
osobnostních práv v oblasti kultury a dalších oblastech. Cílem nové legislativy je zakotvit, aby všechny
loterní a sázkové kanceláře poskytovaly kompenzace za využívání sportovních soutěží.
2.5.4. Financování z vlastních zdrojů a výnosů z vlastní činnosti
V současnosti největší část zdrojů ve sportu tvoří vlastní příspěvky hrazené sportujícími. Podle studie
francouzského předsednictví je to až 50% příjmů. Vzhledem k tomu, že sportovní svazy jsou většinou
občanská sdružení, která podle zákona nejsou založena za účelem podnikání, je nutné tuto situaci
v novém zákoně upravit, aby si jednotlivé sportovní svazy mohly svojí činností na část svých aktivit
prostředky vytvářet.
2.5.5. Financování z ostatních zdrojů
Současné další způsoby financování sportu jsou sponzorství, dary a příjmy z reklam. V tomto směru je cílem
nezbytná úprava stávající legislativy, která nikterak nezvýhodňuje dárce a sponzory v oblasti sportu. Stát
tuto charitativní činnost zatěžuje daněmi, a to jak na straně darujícího, tak na straně obdarovávaného.
Při většině projekcí v restauracích, hotelech a obdobných veřejných prostorách je sport jedním z nejčastěji
sledovaných programů. Přesto prostředky vybrané za autorská práva jsou děleny výhradně mezi hudební
producenty, a to z velké části zahraniční. Z tohoto je zřejmé, že jako další způsob financování je nutné
využít analogické vybírání poplatků kolektivními správci dle autorského zákona (OSA, Dilia, Intergram,
OOA-S, Ochranná organizace autorská, GESTOR ochranný svaz autorský), vytvořením zvláštního
kolektivního správce sportovců, který by vybíral odměny za vysílání pořadů ze sportovních soutěží, popř.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
17
legislativně upravit, aby vybrané odměny stávajících kolektivních správců byly poskytovány na podporu
sportu pro talentovanou mládež. V této souvislosti je vhodné zmínit, že stejně jako český film, který je
podporován z rozpočtu veřejnoprávní České televize, měl by i český sport, který zaujímá významnou část
její programové náplně, být touto organizací finančně podporován. V minulosti platila smlouva mezi
tehdejší Československou televizí a Československým svazem tělesné výchovy o povinnosti finanční
úhrady za vysílání televizních přenosů. Tento princip v současné době využívá jen několik sportovních
svazů, a to za nepříliš výhodných podmínek. K tomuto účelu by mohla být použita část příjmů
z koncesionářských poplatků a to po dokončení digitalizace v roce 2011.
2.5.6. Financování s využitím prostředků EU
Systematické čerpání prostředků z evropských programů nelze považovat za pravidelnou součást
financování národního sportovního prostředí až do doby vytvoření samostatného evropského rozpočtu pro
sport a stanovení účelu a pravidel jeho využití. Finanční prostředky z fondu EU na podporu sportu je možné
předpokládat nejdříve na rozpočtovací období 2013 až 2020. Podpora sportu z fondu EU bude záviset na
nastavení jednotlivých priorit v rámci Evropské komise.
Vedle výše uvedeného zdroje má sport šanci i nadále nepřímo profitovat z jiných aktuálních programů EU,
určených jiným příjemcům, zejména krajům, městům a obcím, vzdělávacím zařízením, podnikatelskému a
občanskému sektoru mimosportovního prostředí. Dalším, také nesystémovým zdrojem, se staly účelové
projekty EU, např. Evropský rok dobrovolnictví 2011.
2.6. Vzdělání, věda a výzkum
2.6.1. Vzdělávání sportovních odborníků a specialistů
Výkonnostní a vrcholový sport i sport pro všechny se neobejdou bez dobrovolníků a specialistů. Sportovní
prostředí potřebuje vytvořit podmínky pro dostupné, koordinované a kvalitní vzdělávání dobrovolníků,
v souladu s evropskými standardy. Volný pohyb osob v rámci EU vyžaduje harmonizaci získávaných
kvalifikací ve sportu. Proces vzdělávání musí vedle organizačně ekonomického zajištění, respektovat
„Struktury evropských kvalifikací“ (European Qualification Framework - EQF) a Evropský kreditový systém
(European Credit System for Vocational Education and Training - ECVET), i jejich standardy (vědomosti,
dovednosti, kompetence). Pozornost je třeba věnovat kvantitativním i kvalitativním aspektům vzdělávání
profesionálů, kterých ve sportu přibývá zejména ve sféře komerčního sportu.
2.6.2. Vzdělávání pro aktivní sportovce
Bílá kniha o sportu zpracovaná Evropskou komisí poukazuje na skutečnost, že vzdělávání aktivních
sportovců ovlivňuje jejich aktuální osobnostní vývoj i jejich následné začlenění do společnosti. Programy
sportovní přípravy, sportovní kluby i vzdělávací instituce proto musí věnovat pozornost duální kariéře
mladých sportovců. Příklady dobré praxe budou čerpány z výsledků projektu Evropské kanceláře EOC,
který bude realizován s finanční podporou EU v roce 2010. Aplikace přístupů ve vzdělávání sportovců by
se měly stát standardem a měly by být státem podporovány.
2.6.3. Vzdělávání na školách
Tělesná výchova (dále jen „TV“) je součástí učebních plánů základních a středních škol. Proces výchovy
a vzdělávání v rámci tělesné výchovy se uskutečňuje v souladu se školským zákonem, případně
vysokoškolským zákonem. Výuka TV probíhá podle vlastních školních vzdělávacích programů
zpracovaných podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní a střední školy. Obsah učiva je
prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělávání.
2.6.4. Vědecký a technický servis pro vrcholový sport
Tato oblast je nezbytná pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a pro dosažení
konkurenceschopnosti. Musí být zabezpečována pro jednotlivá sportovní odvětví v intencích podpory
státní sportovní reprezentace. Požadavky praxe jsou většinou orientovány na zajištění servisu ve formě
zpětnovazebních informací. Cílem je vytvořit nabídku, která umožní dlouhodobou a systematickou
podporu sportovní přípravy. Předpokladem je existence dostatečně zajištěných odborných pracovišť
v návaznosti na uplatňovaný systém péče o státní sportovní reprezentaci.
2.6.5. Základní a aplikovaný vědecký výzkum na odborných školách
Výzkum ve sportu je řazen mezi společensko-vědní disciplíny. Zastřešujícím vědním oborem je
kinantropologie. Pro rozvoj a soustavnou inovaci sportu je rezortně organizovaný a financovaný výzkum
nezbytný. Tradičně jsou zkoumány bio-psycho-sociální přínosy sportu a pohybových aktivit u různých
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
18
vzorků populace. Výstupy těchto výzkumů mají charakter doporučení či podnětů pro využití ve školství,
zdravotní prevenci, v sociální sféře, ale i pro rozvoj vlastního vědního oboru.
Cílem a perspektivou je dosažení potřebné finanční podpory této činnosti z prostředků veřejných grantových
agentur, účelových programů EU, a přímou podporou MŠMT úpravou struktury rezortního financování.
Systém zdravotního pojištění musí být více zainteresován ve zdravotní i sociální prevenci a v podpoře vědy
a výzkumu. Stimulována musí být mezirezortní spolupráce.
2.7. Sportovní etika a Fair play
2.7.1. Výchova v duchu olympionismu
Olympismus se zrodil ve vyspělé kultuře starověku. Jeho hlavní myšlenka obsahující rozvoj tělesných i
duševních schopností, je aktuální v jakékoliv fázi vývoje lidské společnosti. Nemůže být spojována pouze
s vrcholnými výkony a soutěžemi na OH, které jsou záležitostí výjimečných jedinců. Jejich příklad má
však nezastupitelnou roli ve formě vzorů, které jsou inspirací pro mládež, sportovce a celou společnost.
Fyzická a psychická kondice je základem sportovních výkonů, ale také schopností organismu zvládat
každodenní zátěž. Posiluje imunitní systém, urychluje proces regenerace. Přiměřená kultivace těla přináší
duševní rovnováhu. Cílem výchovy v duchu olympionismu je harmonie těla i ducha. Výchova v duchu
olympionismu je proces, který mladou generaci mnohem více osloví, bude-li frekventovaněji zařazován
do vzdělávacích programů.
2.7.2. Fair play na hřišti i v hledišti
Sportovci i diváci jsou součástí sportovních akcí. Jejich chování vytváří obraz sportovního dění a ovlivňuje
výsledek sportovních akcí. Pro sportovce platí daná pravidla. Sportovci jsou svým čestným a příkladným
(fair play) postojem ve sporných nebo mimořádných situacích vzorem, který působí na diváky.
Pro diváka je norma chování dána jeho zájmem o sledovaný sport. Jejich přítomnost a projevy jsou
přínosem a vytváří pozitivní atmosféru sportovních akcí. Část diváků však přichází s cílem využít
anonymity davu a vyprovokovat násilí a výtržnosti. Takové chování nesouvisí se sportem. Cílem je
eliminace těchto projevů. Je potřeba spojit úsilí organizační a legislativní. Evropské instituce vydaly k
otázce zajišťování bezpečnosti při sportovních akcích několik harmonizační doporučení, podle kterých
řada států EU efektivně postupuje.
2.8. Zdravotní zabezpečení sportu
Dosažení odpovídajícího zdravotního zabezpečení všech oblastí sportu vyžaduje přijetí řady opatření za
součinnosti všech subjektů, které se na organizaci a řízení sportu podílejí. Vyžaduje větší účast státu,
zdravotních pojišťoven a prosazení změn legislativních úprav.
Všeobecná sportovní činnost a výkonnostní sport potřebují intenzifikaci preventivních opatření a zajištění
dostatečného počtu zdravotnických pracovišť a atestovaných sportovních lékařů v systému běžné lékařské
péče. Vrcholový sport a státní sportovní reprezentace vyžadují samostatný systém v oblasti prevence i
intenzivní specializované zdravotní péče. Pro potřeby úrazové prevence a vyhodnocování potřeb v oblasti
sportu je žádoucí znovu zavést systém evidence sportovních úrazů.
2.8.1. Lékařsky kontrolovaný výkonnostní růst mládeže
Pro lékařsky kontrolovaný výkonností růst talentované mládeže je potřeba vytvořit především novou
právní úpravu, jejímž záměrem je zavedení povinných preventivních zdravotních prohlídek hrazených
zdravotními pojišťovnami. U mládeže zařazené do systému sportovní přípravy se státní podporou musí
být preventivní specializovaná zdravotní prohlídka základní podmínkou.
2.8.2. Lékařská péče o vrcholové sportovce
Cílem je vytvořit novou organizační strukturu zdravotního zabezpečení vrcholových sportovců v gesci
MZd, s legislativní oporou v novém zákoně o sportu. Systém bude řešit trvalé sledování zdravotního
stavu sportovců, otázky prevence, včasné diagnostiky a dostupnosti specializované léčby.
Dislokace zdravotnických pracovišť pro státní sportovní reprezentaci a vrcholový sport bude
přizpůsobena potřebám státní sportovní reprezentace a odborných pracovištím, zabezpečujícím sportovní
přípravu vrcholových sportovců. Podmínkou efektivity opatření je zdokonalení zdravotní dokumentace
sportovců a operativní sdílení informací mezi zdravotnickými pracovišti. Vymezena musí být právní
odpovědnost za poskytování zdravotní péče sportovcům. Kvalitativním posunem bude vytvoření
podmínek pro práci zdravotních komisí sportovních svazů.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
19
2.8.3. Zdravotní zařízení, údržba a rozvoj
Záměrem je zřízení sítě zdravotních zařízení, která by se specializovala výhradně na sportovní lékařství.
Mohou být zřizována při fakultních nemocnicích, přičemž zřízení a provoz těchto zdravotních zařízení by
bylo financováno kombinovaně MŠMT a MZd. Svoje opodstatnění v síti zdravotnických zařízení se
sportovní specializací má specializovaný privátní sektor.
2.9. Boj proti dopingu
2.9.1. Antidopingový výbor České republiky
Antidopingový výbor ČR bude nucen v souladu se světovými trendy i s potřebami jednotlivých sportovních
odvětví zvýšit do roku 2012 počet testů ze současných 1400 na cca 2000, včetně rozšíření palety testování i
na krevní vzorky. Úpravami mezinárodní legislativy dojde ke zvýšení administrativní náročnosti. Situace
bude vyžadovat finanční a personální posílení, včetně úpravy způsobu odměňování, dopingových komisařů.
Cílem je zvýšit odpovědnost sportovních svazů za řešení případů porušování dopingových pravidel. Tento
postup má oporu v závazném Světovém antidopingovém kodexu.
2.9.2. Laboratoř dopingové kontroly
Pro zachování akreditace laboratoře je podle nařízení WADA nezbytné od roku 2011 navýšit počet testů
ze současných cca 1800 na 3000 ročně. Vzhledem k dalším, již v současnosti neplněným požadavkům
(analýza erytropoetinu a jemu příbuzných látek, radioizotopová analýza testosteronu), které jsou rovněž
ekonomicky i personálně náročné, bude ekonomicky posouzena budoucí strategie zabezpečení analýz
vzorků.
2.10. Pořádání sportovních akcí mezinárodního významu
2.10.1. Koordinace pořádání významných mezinárodních sportovních akcí
Základní prioritou státu v oblasti pořádání sportovních akcí mezinárodního významu bude systematický
přístup na základě jednotných a předem stanovených pravidel. MŠMT jako ústřední orgán státní správy
zodpovědný za státní péči o sport, sportovní reprezentaci státu bude poskytovat garance a podporu při
pořádání významných, mezinárodních sportovních akcí na základě posouzení sportovního, ekonomického
přínosu pro prezentaci a reprezentaci České republiky. MŠMT vypracuje zásady poskytování garancí a
podpory při pořádání významných, mezinárodních sportovních akcí ze státního rozpočtu tak, aby byla
zabezpečena transparentnost hodnocení projektů pro všechny žadatele o státní podporu.
2.10.2. Studie proveditelnosti sportovního projektu
Expertní skupina / organizace zpracuje metodiku pro podání žádostí o státní podporu, která bude
předkládána ve formě „Studie proveditelnosti sportovního projektu“. Při sestavování závazného obsahu
studie budou použity funkční zahraniční vzory a metodika MOV, které budou adaptovány na konkrétní
podmínky a potřeby ČR.
2.10.3. Státní podpora vybraných mezinárodních sportovních akcí
Vláda nebo kompetentní státní orgán bude moci schválit státní podporu nebo záštitu sportovní akce pouze
za předpokladu schválení Studie proveditelnosti dané akce. Budou stanoveny podmínky pro případ, že
žadatel kladné stanovisko ke studii neobdrží a přesto mezinárodní sportovní akci uspořádá, které budou
určovat odpovědnost pořadatele/žadatele. Státní podpora vybraných sportovních akcí bude podmíněna
propagací ČR při pořádání mezinárodní sportovní akce. Cílem je, aby všichni pořadatelé (sportovní
svazy) před pořádáním mezinárodní sportovní akce získali kladné stanovisko a garanci státu, minimálně
zajištění vstupu akreditovaných účastníků do ČR, a aby byly eliminovány škody, vznikající pořádáním
ekonomicky i jinak nezvládnutých mezinárodních sportovních akcí.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
20
3. Priority státní politiky ve sportu
3.1. Ucelený systém talentované mládeže a státní sportovní reprezentace
3.1.1. Organizační struktura, systém řízení a diferencovaná podpora sportu
Struktura organizace systému péče o sportovně talentovanou mládež je orientována na zabezpečení
kvalitního odborného vedení. Proces sportovního výkonnostního růstu je nutno zajistit od nejnižší věkové
kategorie dle specifik jednotlivých sportů. Od základní všeobecné sportovní, pohybové přípravy se úsilí
zaměří na specializaci sportovního výkonu. Tréninkový proces je směřován, podle výkonnostní a věkové
úrovně, na postupný přestup talentů do vyšších organizačních skupin až po zabezpečení státní sportovní
reprezentace. Součástí systému je oblast zdravotně handicapovaných sportovců. Tato podpora je řešena
s ohledem na zvláštnosti této oblasti a na specifika jednotlivých druhů postižení.
Úloha státu v tomto případě je vymezena na plné zabezpečení mzdových prostředků vedoucích trenéru
jednotlivých úrovňových skupin (Sportovní střediska, Sportovní centra mládeže, Vrcholová sportovní
centra mládeže, Centra státní sportovní reprezentace).
Diferencovaným způsobem bude zajištěn systém státní podpory talentované mládeže a státní sportovní
reprezentace u olympijských sportů, ale i u sportů, které nejsou na programu Olympijských her.
V souvislosti na státní podporu sportu bude zvýšena hodnotící a kontrolní činnost pro efektivní využití
poskytnutých prostředků v následných cyklech sportovní přípravy.
3.1.2. Centra státní sportovní reprezentace
Centra státní sportovní reprezentace jsou nejvyšším organizačním článkem při sportovní přípravě a
realizaci státní sportovní reprezentace. Státní finanční prostředky jsou poskytovány na zabezpečení
sportovní činnosti, zejména do výše 100 % potřebných nákladů.
Centra státní sportovní reprezentace jsou rozdělena dle zabezpečování podmínek na: Rezortní sportovní
centra Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, resp. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; na
Centra sportovní reprezentace sportovních svazů; případně se jedná i o Vrcholová sportovní centra
mládeže (věková kategorie 19 - 23 let).
3.1.3. Diferenciace sportovních svazů
V nadcházejícím období bude státní podpora poskytována bez striktního omezení sportů. Obdobně jako
doposud bude prosazována diferenciace sportovních svazů dle sportovní úspěšnosti a další objektivních
faktografických údajů.
Pořadí jednotlivých sportů se stanoví dle sportovní úspěšnosti a kritérií „Klíče reprezentace“.
K uvedenému systému budou vypracovány zásady činnosti a metodické pokyny pro komplexní realizaci
státní podpory.
3.2. Všeobecná sportovní činnost a dobrovolnictví ve sportu
3.2.1. Sport pro všechny
Podpora široké oblasti různých forem všeobecné sportovní činnosti je důležitou úlohou státu. Dochází
k využití zdravotně preventivních, sociálních a etických hodnot sportu jako součástí životního stylu
občanů. Spolu s dodržováním základních principů racionální výživy a zdravého způsobu života přispívá
sportovní, pohybová činnost k postupnému celkovému ozdravění populace.
Cílem je dosažení postupné změny celospolečenského zájmu ve prospěch celoživotního využívání
různých forem pohybových aktivit co největším počtem občanů všech věkových skupin.
Pro zajištění této široké oblasti sportu pro všechny bude realizována státní podpora, zejména
prostřednictvím působení občanských sdružení, které mají v České republice bohatou tradici.
V nadcházejícím období je nutné zlepšit spolupráci se zástupci zejména krajských úřadů při zkvalitnění
státní podpory se zaměřením na pravidelné a organizované formy v regiónech a s využitím spoluúčasti
krajských rozpočtů. Státní podpora se bude orientovat na zlepšení podmínek pro sportovní a pohybovou
činnost celé oblasti zdravotně handicapovaných občanů, kteří ve všeobecné sportovní činnosti vidí
možnost pro zapojení se do celospolečenského života.
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
21
3.2.2. Dobrovolnictví ve sportu
Rozvoj všeobecné sportovní činnosti a realizace programových záměrů občanských sdružení je plně
závislá na kvalitě dobrovolných pracovníků, kteří tvoří páteř zabezpečení činnosti jednotlivých subjektů
v oblasti všeobecné sportovní činnosti.
Státní podpora bude v dalším období podporovat odbornou přípravu dobrovolných pracovníků, řešit jejich
postavení v rámci občanských sdružení, ale i celé společnosti, a vhodnými způsoby bude jejich činnost
stimulovat.
Stát ve své působnosti bude plně garantovat kvalitu akreditovaných vzdělávacích zařízení a proces
udělování pověření k těmto akreditacím.
3.3. Sportovní infrastruktura, systémová údržba, provoz a investiční podpora
3.3.1. Údržba a provoz sportovních zařízení
Realizace programových záměrů ve sportu je závislá na rozsahu a kvalitě vybavení sportovních zařízení.
Pro adekvátní sportovní činnost je nutné vypracovat strategii státní podpory v oblasti sportovní
infrastruktury s definováním priorit a účelového vymezení podmínek pro realizaci údržby a provozu.
V systému podpory je nutné se zaměřit i na případy s umožněním převodu vlastnictví sportovních
zařízení občanských sdružení na obce (obvyklý model v zemích EU, kde sportovní zařízení vlastní,
udržuje a provozuje obec, sportovní spolky zajišťují sportovní činnost).
Další důležitou záležitostí je spolupráce při vypracování programů podpory sportovních zařízení na
úrovni orgánů Hl. města Prahy, krajů, měst a obcí.
3.3.2. Investiční obnova a výstavba sportovních zařízení
Činnost občanských sdružení v oblasti péče o vlastní sportovní zařízení je závislá nejen na vlastní zdroje,
ale stále více na další zdroje. Obdobně jako u oblasti údržby a provozu sportovních zařízení je nutné
vypracovat strategii státní podpory investiční obnovy a výstavby sportovních zařízení, která bude
založena na stanovení priorit a účelových kritérií. K uvedenému úkolu vypracovat pasport sportovních
zařízení dle evropských vzorů standardizace.
Pro posílení státní podpory je nutné využít i spolupráci na úrovni orgánů Hl. města Prahy, krajů, měst a
obcí. Součástí bude vyhlášení podpory rozvoje programového financování při spoluúčasti, zejména krajů.
3.4. Financování sportovního prostředí a legislativně právní prostředí
3.4.1. Financování sportu a finanční zdroje podpory
Financování sportu se i nadále bude uskutečňovat dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,
ve znění pozdějších předpisů, při veřejně vyhlášených programů. Programy budou vypracovány pro
oblast „Státní sportovní reprezentace“ a oblast Všeobecné sportovní činnosti, včetně programového
financování EDS/SMVS.
Vnitřní členění se uskuteční ve vazbě na obsahové zaměření podpory sportu na:
• Program podpory „Sportovní reprezentace ČR“ (sportovní svazy v TOP na Rezortní sportovní centra;
na Ostatní záležitosti – např. účast na OH, Univerziádách, Zdravotní zabezpečení sportovců,
významné akce, oblast zdravotně handicapovaných sportovců).
• Program podpory systému „Sportovně talentované mládeže“ (oblast Sportovních středisek;
Sportovních center mládeže, Vrcholových sportovních center mládeže)
• Program podpory „Všeobecné sportovní činnosti“ (oblast všeobecné sportovní činnosti; sportu na
školách a sport handicapovaných sportovců)
• Program podpory „Údržby a provozu“ sportovních zařízení (oblast sportovního prostředí, oblast
sportovní reprezentace)
• Programové financování EDS/SMVS (oblast sportovního prostředí, oblast sportovní reprezentace)
Usnesení vlády o Koncepci státní podpory
ze dne 9. března 2011 č. 167 sportu v České republice
22
Při financování sportu spolupracovat s orgány vyšších územních správních celků a samospráv a vytvářet
programy s jejich finanční spoluúčastí jak neinvestičního, tak i investičního charakteru. Dosáhnout tím
efektivnějšího rozvoje podpory sportovní činnosti v regionech.
V zákoně o státním rozpočtu iniciovat výdajový blok v oblasti podpory sportu jako vázané výdaje
v oblasti neinvestičních prostředků, ale i na podporu programového financování sportovních zařízení. U
tohoto závazného ukazatele vypracovat možnost využití finančních prostředků získaných z daňového
výnosu, zejména loterijních a sázkových subjektů.
3.4.2. Legislativně právní opatření
Úpravy právních předpisů se budou odvíjet od závěrů z jednání vlády v souvislosti s přijatým usnesením
vlády České republiky.
Návrh usnesení vlády zohledňuje hlavní, stěžejní cíle a úkoly pro nadcházející období. Součástí je i
přidělená zodpovědnost za předložení novelizovaných legislativně právních předpisů a dalších dílčích,
interních, zásadních dokumentů.
4. PŘÍLOHY
A. Analýza financování sportu v České republice
B. Tabulky ke Koncepci státní podpory sportu v České republice
Tabulka č. 1: Přehled počtu členů a vykazované hodnoty majetku občanských sdružení
Tabulka č. 2: Ucelený systém talentované mládeže a státní sportovní reprezentace
Tabulka č. 3: Státní podpora sportu dle nové organizační struktury
Tabulka č. 4: Sport v ČR – obsahové aspekty
Tabulka č. 5: Státní finanční prostředky ve sportu
Tabulka č. 6: Přehled medailového umístění u juniorů (MEJ, MSJ) a seniorů (ME, MS)
Tabulka č. 7: Přehled medailového umístění na ZOH a LOH