2. Mikroekonomie evropské integrace 2 S a D diagramy lD křivka, MU –zákazník poptává takové Q, kdy p = MU lS křivka, MC –firma nabízí takové Q, kdy p = MC – 3 Analýza bohatství D S p* p* 1 2 1 2 a b c d mu mc 1 2 3 3 1 2 1,2,3 – přebytek spotřebitele (mu > p*) 1,2,3 – přebytek výrobce (mc < p*) q* q* 4 Poptávková importní křivka MDH p* p' p'' DH SH MDH = domácí poptávka po importu P* Þ SH = DH, M = 0 (na MDH, 1) P' Þ SH < DH, M = M' (na MDH, 3) P'' Þ SH < DH, M = M'' (na MDH, 2) 2 1 3 M' M'' 0 Z' C' C'' Z'' M' = C' - Z' M'' = C'' - Z'' 5 Analýza bohatství p* p' p'' p'' p' DH SH A B C D C E MDH E = B + D M' M'' 0 Z' C' C'' Z'' z p' na p'' Þ ¯přebytku spotřebitele doma o A+B+C+D, přebytku výrobce doma o A, ¯celkového bohatství domácích subjektů o B+C+D 6 MDH křivka lkřivka mezní užitečnosti z importovaného zboží –rozdíl mezi DH a SH –SH = MCH, DH = MUH –MUH – MUC = čistý mezní zisk l lM = nižší domácí výroba = nižší náklady l lM = vyšší domácí spotřeba = vyšší užitek 7 Trade volume a border price efekt p'' p' C E MDH M' M'' 0 z p' na p'' Þ border price efekt • ztráta přebytku C • ztráta vyvolána vyššími import cenami • M'' * ( p'' - p') import volume efekt • ztráta přebytku E • ztráta vyvolána poklesem import množství • [(M' – M'') * (p'' – p')]/2 • • 8 Nabídková importní křivka MSH p* p' p'' DF SF 2 1 3 X' X'' 0 Z' C' C'' Z'' X' = Z' - C' X'' = Z'' - C'' XSF = zahraniční nabídka exportu (MSH) P* Þ SF = DF, X = 0 (na XSF, 1) P' Þ SF > DF, X = X' (na XSF, 2) P'' Þ SF > DF, X = X'' (na XSF, 3) 9 Analýza bohatství p* p' p'' DF SF X' X'' 0 Z' C' C'' Z'' XSF (MSH) B A D C E D F F = C + E z p' na p'' Þ ¯přebytku spotřebitele v export zemi o A+B, přebytku výrobce v export zemi o A+B+C+D+E, celkového bohatství zahraničních subjektů o C+D+E 10 MSH křivka lkřivka mezního zisku plynoucího z exportu lidentická s XSF - zahraniční nabídka exportu 11 MD-MS diagram DH SH Z Q MS MD import import C M pFT pFT = cena volného obchodu (MD=MS) p* = cena při restrikci obchodu (DH=SH) p* 12 MFN (most favoured nation) analýza lnediskriminační liberalizace obchodu –překážky obchodu odstraňovány pro všechny stejně l lnediskriminační protekcionismus –překážky obchodu uvalovány na všechny stejně l 13 Cenové a množstevní efekty z cel pa p' p'-T T MD Xa = Ma XS=MS MS MS' = MS + T 1 2 pa+T pFT pFT XFT = MFT T X' = M' Ma M' MFT pF pH XF MH Výsledné efekty • pH z pFT na p' • ¯ pF z pFT na (p'–T) • ¯ MH z MFT na M' • tržeb domácích výrobců • ¯ domácí spotřeby 14 Analýza bohatství při zavedení cel p' MD XS=MS MS pFT pFT MFT = XFT X' M' = X' XFT pF pH XF MH pa pH XF p'-T MD p'-T p'-T p' pFT MFT = XFT M' = X' B A A B B C C D D Zahraničí -B-D Doma soukromá sféra -A-C stát +A+B celkem B-C (+,-) Globálně zahraničí -B-D doma B-C celkem -D-C (-) 15 MFN cla ldochází k redistribuci bohatství l lcelkový efekt na domácí ekonomiku nejistý –závisí na sklonu MD, MS –závisí na velikosti T l lcelkový globální efekt vždy negativní 16 Typy protekcionismu lDCR (domestically captured rent) bariéry –renta pro domácí ekonomiku –cla, kvóty vlastní-li licenci domácí importní firma l lFCR (foreign captured rent) bariéry –renta pro zahraniční ekonomiku –kvóty vlastní-li licenci zahraniční exportní firma l lfrikční bariéry –nevytváří rentu –certifikace, zdravotní limity, byrokratické překážky 17 DCR bariéry p' MS pFT MFT MH MD p'-T M' A B C D cla - rentu A+B obdrží vláda kvóta - rentu A+B obdrží vlastník licence (domácí importér) 18 FCR bariéry p' MS pFT MFT MH MD p'-T M' A B C D kvóta - rentu A+B obdrží vlastník licence (zahraniční exportér) Preferenční diskriminace 20 PTA (Preferential Trade Arrangement ) ldiskriminační liberalizace obchodu –překážky obchodu odstraňovány pouze určitým zemím – ldiskriminační protekcionismus –překážky obchodu uvalovány s výjimkou určitých zemí l 21 PTA diagram, MFN cla p'-T MD XSP MS MSMFN pFT pFT pF pH p'-T XSR pFT T pF X'R XR XP X'P M' M'= XP + XR p' p'-T RoW export partner export domácí import Partner (P) Ne-partner (RoW) Doma (H) volný obchod: pFT, XR, XP, M MFN cla: p' (H), p'-T(RoW, P), X'R, X'P, M' 22 PTA diagram, z MFN na PTA cla MD XSP MS MSMFN pF pH p'-T XSR pF X'R X''P X'P M' p' X(RoW) X(P) M(H) Partner (P) Ne-partner (RoW) Doma (H) MSPTA T p'' p'' p''-T T X''R M'' ¯p z p' na p'' M z M' na M'' p z p'-T na p'' X z X'P na X''P ¯p z p'-T na p''-T ¯X z X'R na X''R 23 Efekty tvorby obchodu a přesunu obchodu lTvorba obchodu (trade creation) –růst importu z M' na M'' – množství nakupovaného za nižší MC (P) oproti vyšším MC (H) Þ bohatství – lPřesun obchodu (trade diversion / supply switching) –pokles exportu u RoW z X'R na X''R ( X (P) na úkor ¯X (RoW)) – množství nakupovaného za vyšší MC (P) oproti nižším MC (RoW) Þ ¯ bohatství – Trade creation + trade diversion v ES 24 25 Analýza bohatství - PTA MD XSP MS pF pH p'-T XSR pF X'R X''P X'P M' p' X(RoW) X(P) M(H) Partner (P) Ne-partner (RoW) Doma (H) p'' p'' p''-T X''R M'' p'-T p'-T p''-T X''R E D C A B (+)price efekt (+)volume efekt Þ + D Þ (-) price efekt (-) volume efekt Þ - E (+) volume efekt - o A (-) price efekt - ¯ o C (+) price efekt - o B Þ +A+B-C o D ¯o E 26 Doma (H) Partner (P) OstatníRoW zboží 1 zboží 2 Analýza celní unie (CU) ● FTA uvnitř zóny ● ● společný vnější celní sazebník ● ● předpoklady analýzy ▬ země H, P tvoří CU ▬ země RoW stojí vně ▬ původně H, P, RoW MFN cla na všechny importy 27 Analýza bohatství - CU MD XSP MS pF pH p'-T XSR pF X'R X''P X'P M' p' X(RoW) X(P) M(H) zboží 2 pro H zboží 1 pro P zboží 1&2 pro RoW p'' p'' p''-T X''R M'' p'-T p'-T p''-T X''R E D C A B zboží 1 pro H zboží 2 pro P import trh: +A+B-C export trh: +D import trh: +A+B-C export trh: +D import trh: beze změn export trh: -E(P)-E(H) 28 Analýza bohatství - CU XS D1 C2 B MD D2 p'' p' p'-T p'-T p''-T p'' X''R X''P X'P X'P M' C1 A X M ztráta C1 (zb.1) = zisk D1 (zb.2) čistý efekt (H): +A+B+D2-C2 29 Efekty CU lCU je pro H zemi přínosnější než jednostranné snížení cel pro partnera –+A+B-C (jednostranné snížení cel) –+A+B+D2-C2 (CU) – lCU je pro RoW zemi horší než jednostranné snížení cel H země pro P zemi –-E (jednostranného snížení cel) –-E-E (CU) – – 30 Sekundární efekty CU lRoW bylo donuceno k ¯ X lM zůstalo beze změn ÞKrátké období: obchodní deficit l lje pravděpodobná depreciaci měny l¯ p X l p M Þ dlouhé období: bilance obchodu se vyrovná 31 Frikční liberalizace lcenový efekt a efekt objemu (price + volume effect) –analogické preferenční liberalizaci –celkově oba efekty vždy pozitivní l lefekty bohatství –analogické preferenční liberalizaci –navíc není přítomna ztráta celního výnosu 32 Analýza bohatství – frikční liberalizace XS D MD p'' p' p'-T p'-T p''-T p'' X''R X''P X'P X'P M' F A X M čistý efekt (H): +A+F+D 33 CU x FTA l1957 se země v Římské smlouvě zavázaly k vytvoření CU (v rámci EEC) l l1960 se jiné země zavázaly k vytvoření FTA (v rámci EFTA) 34 Přesun obchodu lcla mezi zeměmi navzájem odstraněna l lcla vůči třetím zemím různá Þcelní spekulace (dovážet přes zemi s nejnižšími cly) = trade deflection Þ lzpůsoby eliminace celních spekulací Þvytvoření CU Þrules of origin 35 Pravidla původu (Rules of origin) lpravidla bezcelního obchodu v rámci FTA l lbez cla se obchodují výrobky vyrobeny na území FTA –problémem je určení místa výroby (např. počítač ve Švýcarsku sestaven z asijských komponent) – lzboží je klasifikováno a podle ní se pak obchoduje s nebo bez cel –problémem je obcházení klasifikací (např. monitory podléhají clům, v sestavě jsou již kancelářskou technikou a exportují se bezcelně) – 36 Problémy pravidel původu ldodatečný náklad –zboží se upravuje (přebaly, sestavy), aby bylo v bezcelní kategorii –někdy náklady tak vysoké, že firmy raději platí cla i u domovských výrobků – lskrytý protekcionismus –v podmínkách často zohledňováni největší hráči a to tak, aby v kategorii bezcelní byli jediní l l 37 Problémy CU lnutný určitý stupeň politické integrace l lproblém vytvoření společného celního sazebníku –velká zemědělská cla (Francie – ochrana zemědělců, UK – vysoké ceny potravin) l lÞ většina obchodních uskupení setrvává v režimu FTA 38 Pravidla WTO lnediskriminace v obchodní politice –cla uvalována v režimu MFN – lvýjimky pro FTA a CU –cla musí být mezi členskými zeměmi odstraněna aspoň u 80% obchodu –odstranění cel musí být do 10ti let –cla společného sazebníku nesmí být obecně větší než před jeho zavedením 39 Cla v EU