5. Společná zemědělská politika (CAP) 2 Zemědělská politika - obecně lpodpora domácího zemědělství všude na světě lchudé státy většinou kvóty a cla na dovoz lbohaté státy většinou garance vysokých stabilních cen zemědělských produktů lpočátky podpor v Evropě 20. a 30. léta 20. století Teprve v roce 1969, když se Francii konecne podarilo zajistit, aby ostatní zeme dotovaly její zemedelce, zacal pro ni být vstup Británie nutností. Spocítala si totiž, že díky clum, které bude Británie muset platit z potravin dovážených z Commonwealthu, jejichž výtežek pujde prímo do Bruselu na financování SZP, bude nejen poskytovat peníze na podporu francouzských rolníku, ale zároven vytvorí i odbytište pro jejich prebytky. Práve Francie si vybojovala vznik SZP. Byla to Francie, kdo v zákulisí nastražil past, která Británii donutila vzdát se nejbohatších rybárských vod na svete v zájmu predevším francouzských rybáru. 3 4 Problém elasticity poptávky a nepřízně počasí DCAP DLIB q1 q2 q3 q4 Q P q4 q4 q3 q2 q2 q1 q1 5 Počátky CAP, EU ovlivňuje nabídku lzavedena 1962 l lEU importérem zemědělských komodit l lzaložena na metodě price-floor (cenové prahy) –stanoveny minimální ceny zemědělských komodit –na úrovni 150% - 200% světových cen –zabezpečeno ovlivňováním S (importní cla a kvóty) – lEuropean Agricultural Guarantee and Guidance Fund (EAGGF) –hlavní zdroj financování I. pilíře CAP lEuropean Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) –vznik pro období 2007-2013, financování II. pilíře CAP – lAgroměnový systém – „zelené kursy“ European Agricultural Guarantee and Guidance Fund – EAGGF (Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond)  příjmy: variabilní přirážky cukerná daň platby zemědělců za spoluodpovědnost  výdaje: záruční sekce (95%) exportní restituce intervenční nákupy přímé subvence skladování přebytků usměrňovací sekce (5%)  strukturální fond  princip EAGGF: podpora zemědělských prvovýrobců ochrana spotřebitelů podpora zpracovatelů zvýšení životní úrovně zemědělců „Nemecký kanclér se po jednom zvlášte namáhavém jednání o SZP postežoval, že má ve svém štábu jen jednoho cloveka, který agromenové problematice plne rozumí, ale ten mu ji neumí vysvetlit. Další pracovníci, dále rekl, jsou sice schopni agromenový systém vysvetlit, ale ti mu pro zmenu zase nerozumejí.“ (Šrein - Mechanismy hospodárské politiky Evropské unie, s. 222) 6 Price-floor v počátcích CAP DH SH Z C Zf pss T T' Import p'w pw p Q price-floor vnitřní ekonomika • pss volný obchod (cla = 0) • pw (světová cena), M = C – Z price-floor (cla = T) • p = price-floor, M = Cf – Zf pw na p'w Þ ¯T na T' Þ price-floor politika price-floor založena na přizpůsobování cel světové ceně 7 Price-floor = daň i dotace DH SH Z C Cf Zf B p Q price-floor pw T spotřební daň • zákazníci platí o T více než pw • spotřebovávají Cf místo C • daňový výnos Cf*T produkční podpora • producenti obdrží o T více než pw • vyprodukují Zf místo Z • náklady podpory Zf*T čistý výnos • Cf*T - Zf*T = B 8 Price-floor, efekty bohatství DH SH Z C Cf Zf C2 C1 B A p Q price-floor pw T spotřebitelský přebytek • -A-C1-B-C2 přebytek výrobce • +A 9 Zemědělské statky v EU lintenzivní zemědělství –nejnovější technologie, stroje –osiva rezistentní proti nákaze, chemická hnojiva –velká efektivita výrob –velké korporace –Francie, Německo – – ltradiční zemědělství –běžné osiva, přírodní hnojiva –nízká efektivita výrob –malé rodinné statky –Řecko, Polsko – 10 Podpory CAP podle velikosti statků img033 11 Podpory CAP podle velikosti statků p p Q Q Q pw pw+T Rodinná firma S1 S2 Amalé Avelké Atotal Komerční firma price-floor Zmalé Zvelké Ztotal B Atotal = přebytek výrobců Amalé Avelké zvýhodnění velké firmy Amalé + Avelké + B = příjmy firem s velikostí rostou zisky Amalé Avelké+B 12 Empirická data (EU12) – distribuce zisků Capture-1 45% zemědělců příjem cca 2,5 EUR/den 6% zemědělců příjem cca 142 EUR/den 13 Empirická data (EU12) – distribuce dotací l80% podpor šlo na 20% sedláků l l20% sedláků (0,4% populace) utratilo 52% rozpočtu EU l lzemědělci velkostatků dotace 13 333 EUR/osobu/rok l lzemědělci rodinných statků dotace 833 EUR/osobu/rok 14 Distribuce dotací pro rok 2008 lCAP paradox i po reformách l82% příjemců obdrží na přímých platbách méně než 5 000 € ročně lčástka vyplacená těmto farmářům tvoří méně než 15 % z celkových přímých plateb l 15 CAP = regresivní zdanění spotřebitelů price-floor =1PF price-floor =1PF+1/3PF nárůst výdajů průměr 18% 24% +6 p.b. spíše bohatí 9% 12% +3 p.b. spíše chudí 30% 40% +10 p.b. Výdaje domácností na potraviny (Francie) price-floor o 1/3 u bohatých Þ výdajů o 3 p.b. price-floor o 1/3 u chudých Þ výdajů o 10 p.b. vysoké ceny potravin (price-floor) jsou formou regresivního zdanění 16 Výsledky počátků CAP (50. a 60. léta) lspokojenost sedláků –příjmů – lspokojenost států –příjmy z cel –sociální koheze mezi městem a venkovem –produkce = nezávislosti na importu potravin – l spokojenost spotřebitelů ! –průměrných příjmů (bez CAP by rostly rychleji...) –¯strachu z potravinové nedostatečnosti (WW2) –empatie vůči zemědělcům (zajišťují obživu) 17 Další etapa CAP, EU ovlivňuje poptávku ldotace na jednotku produktu (price-floor) l lproduktu = dotací Þ produktu l lSH > DH l lintervenční nákup (D) l lSH=DH (při price-floor) 18 Problémy CAP – nadprodukce lúsilí o dotace l lzintenzivňování zemědělství –chemická hnojiva –zušlechťování osiva –nejnovější technika – lefektivita l lnadprodukce (nadbytečná S) l lEU z importéra na exportéra 19 import export variabilní přirážka vývozní restituce transportní náklady p4 cílová cena p3 prahová cena p2 intervenční cena p1 dovozní cena pw světová cena 20 Nárůst produktu, EU exportér img035 21 Problémy CAP – skladování lnadprodukce (S>D) l lintervenční nákup státu (aby S=D při price-floor) l lnedostatek skladovacích prostor l nové sklady uskladnění část na export, část humanitární pomoc, část se zkazí potraviny se zkazí 22 Problémy CAP – mezinárodní námitky lEU exportérem potravin l lpw < price-floor l lEU poskytuje vývozní dotace o velikosti price-floor – pw Þ využívá dumping l lEU zvyšuje Sw Þ snižuje pw l lškodí světovým exportérům potravin l lmezinárodní námitky l 23 Vliv CAP na světový trh potravin p'w X0 p Svět. M p''w pw,0 X'' X' období bez CAP MS = MD Þ pw,0 1. etapa CAP – EU importér EU produkce (dotace) Þ¯MD na MD(s CAP) Þ p'w Þ 2. etapa CAP – EU exportér EU vyváží produkci (dumping) Þ MS na MS(s dumping) Þ p''w CAP snižuje pw svetová cena za tunu cukru byla 157 EUR. Garantovaná evropská cena byla 632 EUR a minimální dovozní cena 716 EUR. V dusledku techto pokrivení (zemedelci dostávali ctyrnásobek svetové ceny) vytvárela EU 4 000 000 tun prebytku cukru, které dodávala na svetové trhy s celkovou subvencí ve výši jedné miliardy euro 24 Problémy CAP – rozpočet lprodukce l lpřevisu S nad D (při price-floor) l intervenčních nákupů ― přímé náklady ― náklady na skladování exportních dotací nároků na rozpočet 25 Vývoj rozpočtu img036 Vývoj rozpočtu po roce 2000 26 27 Problémy CAP – příjmy sedláků lvelké rozpočtové výdaje na CAP lX lprůměrné příjmy sedláků jen 40% průměru EU l l –nejvíce sedláků v malých firmách –málo sedláků ve velkých korporacích –nejvíce dotací do velkých korporací nejvíce dotací málo sedlákům Problémy CAP - příjmy sedláků 28 Problémy CAP – dotace sedlákům EU15 (2009) 29 30 Problémy CAP – industrializace l zintenzivnění = dotace Þ zintenzivnění výrob l lnegativní vliv na životní prostředí l více chemie = větší výnos l l lnegativní vliv na kvalitu života zvířat l méně prostoru = rychlejší růst l l lzánik rodinných statků 31 Reformy – snaha o kontrolu S l70. a 80. léta –zavádění produkčních kvót na mléčné výrobky a cukrovku – l1988 II. Delorsův balík –produkční kvóty na většinu zemědělských komodit –závazek, že %růst výdajů na CAP nesmí překročit ¾ %růstu HDP l 32 Reformy – MacSharryho reforma l1992 MacSharryho balík l lreakce na jednání Uruguayského kola –státy musí redukovat zemědělský protekcionismus – lvýrazný ¯ price-floor l lzavedení přímých plateb –kompenzace za ztráty způsobené ¯price-floor –vypláceny dle velikosti statků (dříve dle produkce) –nárok, jen pokud sedlák zmenšil velikost statku o 15% (méně zvířat, méně ha) l Uruguayské kolo: budou premeneny v celní ekvivalenty (CE) u všech zemedelských výrobku. Behem šesti roku budou cla s CE snížena v prumeru o 36%, pricemž u každého produktu to musí být nejméne o 15%. – Trh se musí otevrít dovozu minimálne na úroven 3% domácí spotreby na pocátku a 5% na konci realizacního období (tj. šesti roku). – Prímé podpory vývozu musí být behem 6 let u jednotlivých produktu sníženy (v porovnání s obdobím 1986-90) o 36% a celkový objem dotací pro export o 21%. 33 Reformy – Agenda 2000 lreakce na závěry Uruguayského kola –EU nesmí cla měnit dle situace, cla pouze pevná –redukce domácích podpor (nezahrnuje přímé platby) –postupné snižování exportních podpor na 1/5 až 1/3 – lzesílení MacSharryho reforem –redukce price-floor –navýšení přímých plateb –vytvoření 2. pilíře CAP (politika rozvoje venkova) – lzávazek EU k fixaci celkových výdajů na CAP l 34 lSoučasné přímé platby: –platby na kompenzaci snížení cen – kompenzační přídavky za produkci ve znevýhodněných oblastech, – platby zemědělcům za agro-environmentální opatření. – – 35 Reformy – Fischlerova reforma (2003) lpřímé platby –část přeměněna na režim jednotných plateb na farmu –decoupling - odstranění vazeb mezi dotacemi a objemem produkce lcross-compliance –- pravidla pro ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a zdraví zvířat ldůraz na venkovský rozvoj l lsoučasné přímé platby: –platby na kompenzaci snížení cen – kompenzační přídavky za produkci ve znevýhodněných oblastech, – platby zemědělcům za agro-environmentální opatření l l Rozdíly v rozdělení výdajů na CAP mezi 1. a 2. pilíř 36 Finanční výhled 2007-2013 lna CAP určeno 43% z celkového rozpočtu EU (cca 55 mld. € ročně a 0,5 % HDP EU) –80 % - 1. pilíř – přímé platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích (intervence apod.) –20 % - 2. pilíř – podpora rozvoje venkova – lv roce 2008 Health check (kontrola stavu) –dílčí úpravy a drobnější zásahy v rámci Fischlerovy reformy – l l 37 38 Rozpočet po reformách lreformy neúspěšné lvysoké výdaje na CAP –¯ výdajů na price-floor – výdajů na přímé platby img038 Rozpočet po reformách • reformy neúspěšné – i nadále vysoké výdaje na CAP • ¯ výdajů na price-floor, výdajů na přímé platby 39 40 Nadprodukce po reformách lreformy úspěšné –určitá nadprodukce stále – lsnížení nadprodukce –¯ price-floor Þ D množství –¯ price-floor Þ ¯S množství – pw Þ prodej části produkce na světových trzích bez exportních dotací img038 41 Dumping po reformách lčástečná úspěšnost reforem –EU stále největší „dumpingátor“ na světě img039 l¯dumpingu –¯ price-floor Þ ¯ přebytků Þ ¯export dotací – pw Þ ¯ export dotací – – 42 Příjmy sedláků po reformách lspíše neúspěšnost reforem l lpříjmy vzrostly, ale výrazněji opět velkým –přímé platby na základě velikosti –25% zemědělců 70% podpory (2003) – lsedláci získávají pouze polovinu z CAP –administrativní náklady na zisk dotací –dotace nefarmařícím majitelům půd, dodavatelům vstupů, agrochemickým firmám... 43 Industrializace po reformách lživotní prostředí – úspěšnost reforem –omezení zintenzivňování (podpory již nevázány na produkt) – lkvalita života zvířat – úspěšnost reforem –nové právní normy zakazující nehumánní zacházení se zvířaty – lrodinné statky – neúspěšnost reforem –stále zvýhodňování velkých Þ stálý úbytek malých rodinných statků 44 CAP – východní rozšíření lnové země produkují komodity, které EU nejvíce podporuje (mléčné výrobky, skot, obilí, cukrová řepa) Þ velký vliv na CAP l lvýznamná část obyvatel nových zemí pracuje v zemědělství Þ velký vliv na CAP 45 Charakteristika nových zemí img040 46 Rozšíření o nové země l zemědělských statků o 350%, ale zemědělců o 60% Þ statky z nových zemí jsou mnohem menší l lnové země obdržely velmi omezené dotace na CAP 3,7 mld. € (2005), 4,1 mld. € (2006) Þ chudí polští zemědělci dotují bohaté francouzské sedláky 47 Šlosarčík - Přechodná období jako nástroj flexibility při rozšiřování Evropské unie, Mezinárodní vztahy 1/2004 48 16817-podil_primych_plateb_a_doplnkovych_plateb_v_cr_2004_2013 49 Multi-funkčnost zemědělství lfarmaření – komplexní aktivita –zemědělství jako ekonomická činnost –zemědělec jako správce krajiny –zemědělec jako nositel kulturního dědictví na venkově – ldůvod – snaha obejít podmínky WTO –povolená část dotací jde na podporu zemědělství jako producenta potravin –zbývající část je dotace na nezemědělské aktivity –aplikuje EU, Švýcarsko, Norsko