6. Regionální politika a dopravní politika 2 Ekonomická aktivita aktivita EU27 lgeograficky centralizovaná území l lrozčlenění dle ekonomické aktivity –nejaktivnější centrum –nejméně aktivní periférie –centrum a periférie odděleny mezi-oblastmi – lČeská republika –západ – mezi-oblast –zbytek - periférie 3 Charakteristika center, středů a periférií img042 4 Rozdělení příjmů na osobu dle států lBulharsko –470 EUR / osobu –26% průměru EU26 – (bez Malty, včetně Rumunska, Bulharska) l lLucembursko –38 800 EUR / osobu –212% l lČesko –mezi 60%-70% průměru EU26 9_1slide4 5 Rozdělení příjmů na osobu dle regionů img044mapa lgeograficky nerovnoměrné l lv rámci jednoho státu výrazné rozdíly –Spojené Království –Španělsko –Itálie l lČeská republika –Praha: nad 100% –část Moravy: do 50% –zbytek: 75 – 100% Rozdělení příjmů na osobu dle regionů 516px-Gross_domestic_product_(GDP)_per_inhabitant,_by_NUTS_2_regions,_2006_(PPS_per_inhabitant) lgeograficky nerovnoměrné l lv rámci jednoho státu výrazné rozdíly –Spojené Království –Španělsko –Itálie l lČeská republika –Praha: nad 100% –část Moravy: do 50% –zbytek: 75 – 100% 7 Evoluce – ¯ rozdílů mezi státy lve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci členských států 9_1slide6 Evoluce – ¯ rozdílů mezi státy 8 lve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci členských států 9 Evoluce – rozdílů mezi regiony lrozdíly v regionech se prohlubovaly 9_1slide7 10 Východní rozšíření - další nárůst regionálních rozdílů lEU15 – 10% nejbohatších regionů disponovalo 180% průměru příjmů EU15 l lEU25 – 10% nejbohatších regionů disponuje 340% průměru příjmů EU25 l lEU27 – posílení rozdílů l lEU+Balkán+Orient … 11 Evoluce - specializace států lspecializace států se prohloubila 9_1slide9 12 Důsledky nárůstu specializace lIrsko –nejvyšší nárůst specializace –největší konvergence – z ekonomicky podprůměrného státu ekonomicky nadprůměrný l lŠpanělsko –pokles specializace –nikterak významný konvergenční posun l lÞ specializace vede ke konvergenci l 13 Lokalizace ekonomické aktivity lhlavní aspekty lokalizace ekonom. aktivity: l 1.specializace na mezinárodní úrovni ―rozložení aktivit dle komparativních výhod ― 2.aglomerace na národní úrovni ―koncentrace aktivit dle aglomerujících a rozptylujících tlaků 14 Komparativní výhoda - schéma lliberalizace mezinárodního obchodu lspecializace na relativně efektivnější výroby lalokační efektivnosti národní specializace Þglobálního výstupu uzavřená ekonomika lne-specializace lalokační neefektivnost 15 Rozložení komparativních výhod 9_1slide14 lstruktura L žádné země ≠ průměru EU Þ každá země má komparativní výhodu 16 Vznik a prohlubování aglomerací lpokud prostorová koncentrace vytváří tlaky na ještě hlubší koncentraci l ltlaky na hlubší koncentraci vytvářejí poptávkové vazby (demand linkages) a nákladové vazby (cost linkages) 17 Poptávková vazba - schéma lfirmy požadují ¯dopravních nákladů lokalizují se na velký trh působí poptávková vazba •firmy poptávají meziprodukty •firmy poptávají L a ta zboží velký trh se stává ještě větším přísun dalších firem 18 Nákladová vazba - schéma lfirmy požadují ¯obchodních nákladů lokalizují se na velký trh působí nákladová vazba lfirmy jsou dodavatelem jiných firem velký trh se stává ještě větším přísun dalších firem za novými firmami 19 Síly působící proti aglomeracím lceny půdy –nižší mimo aglomerace – lnáklady na nekvalifikovanou L –nižší mimo aglomerace – llokálně konkurenční tlaky –konkurence menší mimo aglomerace 20 Výsledná lokalizace lna geografickou determinaci ekonomické aktivity působí aglomerující tlaky l lna geografickou determinaci ekonomické aktivity působí dis-aglomerující tlaky l lÞ rozdělení ekonomické aktivity není rovnoměrné, ale také není absolutní 21 EE-KK diagram lvysvětluje tlaky vedoucí ke koncentraci ekonomické aktivity a tlaky vedoucí k roztříštění ekonomické aktivity l luvažuje relativní velikost trhu a relativní počet firem l 22 EE-KK diagram - předpoklady ldva regiony (sever, jih) l lneexistence komparativních výhod –shodná struktura VF i technologie – ldva VF –imobilní L (vnitřní mobilita L v EU je malá) –mobilní K (vnitřní mobilita K v EU je velká) – ldva sektory –průmysl (firma poptává 1 jedn. K a nějakou L) –služby (firma poptává nějakou L) – lneexistence nákladových vazeb – firmy poptávají pouze VF, ne meziprodukty 23 Křivka EE 1 SE (share of expenditure) 0 S''E A 1/2 1 1/2 ● ● ● C B bod A – shodně K, L na S i J • velikost trhu na S = J • bod B – K jen na S • velikost trhu na S > J, • na J zůstávají výdaje L ve službách bod C – K jen na J • velikost trhu na S < J • na S zůstávají výdaje L ve službách Þ I když se celý mobilní K přesune do jednoho regionu, ostatní nezanikají, neboť L není dokonale mobilní Þ závislost velikosti trhů na umístění K 24 Křivka EE lEE má vzestupný charakter –průmyslu na S Þ trhu na S – lEE je strmější než 45° –mobilní K tvoří jen část výdajů – lEE nesouvisí s obchodními náklady –souvisí pouze s množstvím K, L v regionech 25 EE křivka - posun 1 SE 0 S''E A 1/2 1 SK D 1/2 S'E ● ● ● C B ● bod D • S má více služeb, stejně průmyslu Þ EE' leží vpravo od EE 26 KK křivka 1 SE 0 A 1/2 1 SK 1/2 ● ● ● KK(costless trade) E 1/2 1/2 D B ● KK(no trade) – prohibitní TrC • S výdajů = 10% Þ počet S fa = 10% Þkonkurence (rentabilita) shodná na S i J KK – nějaké TrC • S výdajů = 10% Þ počet S fa > 10%, neboť ¯ konkurence na exportním J trhu (home market effect) Þkonkurence (rentabilita) shodná na S i J KK (costless trade) – žádné TrC • každé rozmístění fa = rovnovážné situaci Þkonkurence (rentabilita) shodná na S i J ● Þ závislost rovnovážného umístění K na obchodních nákladech (TrC) C 27 Křivka KK lKK má vzestupný charakter –výdajů na S Þpočtu firem na S – lKK je strmější než linie 45° –home market effect – lKK odráží úroveň obchodních nákladů (TrC) –¯TrC Þ strmosti křivky, křivka rotuje okolo A – lKK není ovlivněna podílem L –uvažuje se celkový podíl výdajů, lhostejno jestli z L nebo K 28 EE-KK – lokalizační rovnováha 1 SE 0 (1/2,1/2) 1 SK 1/2 ● ● B SE,1 SK,1 SE,2 SK,2 Bod B – optimum • rovnovážné rozdělení průmyslu • rovnovážná velikost trhu Bod B – stabilita • SE,1 dle KK na SK,1, ale dle EE na SE,2 Þ přesun na SE,2, ale KK vyžaduje SK,2... až do B 29 EE-KK – vliv integrace 1 SE 0 (1/2,1/2) 1 SK 1/2 ● B ● ● KK'¯trade costs B' integrace Þ ¯ TrC posun KK na KK' rovnováha z B na B' integrace vede k zvětšování velkých trhů (core regionů) na úkor malých trhů (periférie) 30 Celková x sektorová koncentrace lintegrace může vést k celkové i sektorové koncentraci l lcelková koncentrace –vede k polarizaci jednotlivých regionů –core regiony a periférie – lsektorová koncentrace –vede k růstu specializace jednotlivých regionů –core a periferní výroby (aktivity) – lÞ specializace nemusí způsobovat komparativní výhody, ale aglomerující síly 31 EE-KK diagram reálněji lEE-KK předpokládá, že proti koncentraci působí pouze lokálně konkurenční tlaky l lv realitě více dis-aglomerujících prvků –změny cen VF (nižší v periferiích) –využívání imobilních zdrojů (ocelárny v blízkosti železné rudy) – lÞ v realitě bude docházet k menší koncentraci než předpokládá model 32 Důsledky evropské integrace lhlubší evropská integrace vede ke konvergenci jednotlivých členských států l lhlubší evropská integrace vede k sektorové integraci l lhlubší evropská integrace vedle k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony v rámci jednoho státu 33 Konvergence států lvolný obchod umožňuje vyrábět na základě komparativních výhod Þ bohatství pro všechny l lvolná mobilita VF umožňuje přesuny technologií (FDI) Þ zaostalé státy dohánějí leadery 34 Sektorová specializace lmobilita VF není dokonalá (málo mobilní L) Þ aglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) se mohou lépe uplatnit v rámci sektorů než v rámci států Þ sektorové specializace 35 Prohlubování regionálních rozdílů lmobilita VF mezi regiony v rámci jednoho státu je větší než mezi státy navzájem Þ aglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) působí významně mezi regiony Þ prohlubování regionálních rozdílů 36 Regionální nezaměstnanost lv Evropě regiony s vysokou a rostoucí mírou U a regiony s nízkou U l lprvotní příčinou U stát, odbory apod. l ldruhotnou příčinou nestejná migrační rychlost firem a pracovníků (firmy opouštějí upadající region rychleji) a působící aglomerační tlaky Regionální nezaměstnanost l 597px-Unemployment_rate,_by_NUTS_2_regions,_2008_(1)_(%25) 38 Regionální U - příklad lvýchodní Německo „NDR“ – nízká produktivita práce, státem vynucená stejná úroveň mezd jako v západním Německu „NSR“ l lfirmy z NDR → NSR (za vyšší produktivitou) Þ U v NDR Þ L z NDR → NSR (za prací) Þ velikosti trhu v NSR Þ působení poptávkových a nákladových vazeb l lÞ zásah vlády vedl k prohloubení rozdílu mezi západním a východním Německem 39 Rozdělení regionů lKritérium – dopravní dostupnost dané oblasti (minimalizace dopravních nákladů) l lzvažuje se doba potřebná k překonání vzdálenosti z hlavního města regionu do hlavních měst ostatních regionů, doby se vyváží ekonomickou silou regionů l l40% a více nad průměrem Þ core region l l75% a více pod průměrem Þ periférie l lzbytek Þ středové oblasti 40 Rozdělení regionů img041 41 Regionální politika EU l= politika hospodářské a sociální soudržnosti l lzmírňování regionálních rozdílů jeden z hlavních cílů EU l ldo 80. let v kompetenci národních států l lpo přistoupení Irska a Španělska, Portugalska, Řecka samostatná rostoucí část rozpočtu 42 Regionální politika EU lPro období 2007 – 2013: 347 mld. € = 35,7 % rozpočtu EU a 0,38 % celkového HDP EU l lHlavní příjemci: –Polsko (67,3 miliardy eur) –Španělsko (35,2 miliardy eur) –Itálie (28,8 miliardy eur) –Česká republika (26,7 miliardy eur) –Německo (26,3 miliardy eur) –Maďarsko (25,3 miliardy eur) –Portugalsko (21,5 miliardy eur) –Řecko (20,4 miliardy eur) reg 43 Strukturální výdaje lroste-li počet hlasů „chudých“ zemí, rostou i výdaje do těchto zemí img046 34% Strukturální výdaje 44 lroste-li počet hlasů „chudých“ zemí, rostou i výdaje do těchto zemí 45 Nástroje regionální politiky lRozpočtové = přerozdělování: l lEvropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund) lEvropský sociální fond (European Social Fund) lFond soudržnosti (Cohesion Fund) lFinanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance) lEvropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) l Evropský regionální a rozvojový fond (European Regional Development Fund) infrastruktura nová pracovní místa lokální rozvojové projekty pomoc malým podnikatelům Evropský sociální fond (European Social Fund) pomoc nezaměstnaným a znevýhodněným osobám rekvalifikační a trainingové kurzy Finanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance) modernizace rybářského průmyslu Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) rozvojové programy pro venkov podpora farmářům Kohezní fond (Cohesion Fund) příjemci Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko životní prostředí dopravní infrastruktura 46 Cíle regionální politiky lCíl I Konvergence –82% všech strukturálních výdajů –základní infrastruktura, výroba –podpora do regionů s nižším HDP než 75% průměru EU l lCíl II Konkurenceschopnost a zaměstnanost –16% všech strukturálních výdajů –podpora regionů, které překračují kritéria cíle I – lCíl III Územní spolupráce –2% všech strukturálních výdajů –podpora přeshraničních projektů 47 Vliv východního rozšíření lnové země s výjimkou Kypru a Slovinska jsou chudší než nejchudší člen EU15 Řecko l l75 mil. obyvatel z nových zemí je z regionů, splňujících podmínky na prostředky cíle I l lnové země snížily průměr EU Þ velká část stávajících příjemců již nesplňuje podmínky 48 Kodaňský summit 2002 – prostředky pro nové členy img048 prostředky pro Polsko schválené na summitu prostředky pro Polsko při zachování stejného principu pro nové i staré země 49 Empirická data lstruktura SL je významnějším determinantem lokalizace ekonomické aktivity než fáze evropské integrace l lnabídková vazba má na lokalizaci větší efekt než poptávková l levropská regionální politika významně ovlivňuje lokalizaci průmyslu, konkrétně průmyslu s vysoce kvalifikovanou L l 50 Výkony dopravy v EU ldopravní služby = 7% HDP Evropské unie, 5% pracovních míst, 40% veřejných investic 51 52 Cíle dopravní politiky l„decoupling“ – oddělení trendu růstu HDP a dopravních výkonů lzměna poměru mezi mody dopravy lsnížení dopadů na životní prostředí lzlepšování dopravní infrastruktury lzlepšování postavení uživatele dopravních služeb l l 53 Projekt transevropských sítí TEN-T lCíle po Maastrichtu 1993: lsociální a ekonomická soudržnost regionů lrozvoj zaostalých a odlehlých regionů lnové trhy a nové pracovní příležitosti lspojení s novými trhy l Příspěvky TEN – T podle typu dopravy